Rakvický zpravodaj 1988/2
Periodika
Otevřít PDF (10,5 MB)
Níže je strojově rozpoznaný text, který slouží hlavně pro vyhledávání. Obsahuje chyby – pro čtení použijte PDF.
ZPRAVOOAJ
VYDÁVÁ RADA MNV A KULTURNÍ KLUB V RAKVICÍCH
RAKkvický © č2/1988
Rakvičané, na slovíčko
+.. na vesnici žijeme v blízkém kontaktu s přírodou a vidíme ji,
prakticky všichni, očima zemědělce. Nyní je v plném jaru, které
nás opět překvapilo svojí vrtošivostí. Mírná zima slibovala boha-
tou úrodu,
ale jarní mrazíky "sklidily" úrodu broskví, meruněk a
snížily úrodu i jiného ovoce. Suchý květen zase poškodil ostatní
vegetaci,
řěpa málem nevzešla a teprve červnové srážky začaly do-
hánět vláhový deficit.
V budování obce měla největší rozsah plynofikace ulice Dolní,
Nyní jsou položeny hlavní řády a bude následovat připojování rodin-
ných domků. V další části roku se plynaři přesunou do ulice Druž-
stevní. Z jiných akcí jsme zaznamenali posun na budování kolárny
u nádraží a střed obce zkrásněl, když autobusová čekárna dostala
nový kabát,
Do obce k nám proniká ještě jedno jaro. Není tak rychlé jako
v přírodě, ale o to nadějnější. Občané se stále více zamýšlejí nad
řešením společenských problémů a nedostatků a snaží se hlecat ces-
tu k větší informovanosti, demokracii a nápravě socialistických
zásad. Tomuto jaru, které se šíří od Moskvy a zasáhlo celý svět,
říkáme jaro přestavby.
Kulturní život je v Rakvicích v jarním pilnu zaměřen hlavně aa
mladeu generaci. Proběhla řada akcí, diskoték a také tradiční ry-
bářské závody.
Zato nyní se celá obec připravuje na tradiční hody. Pracovní
úsilí dostupuje vrcholu. Je třeba stihnout stříkání, okopávání,
smítání i první sklizně a přitom i líčení a úklid domů. Chasa se
chystá pro máju a na zvaní hostů z širokého okolí.
Až tedy půjdeme 26. června pod máju, ať nás hřeje vědomí, že
jsme všechno zabezpečili, a že i vinohrad může "tancovat“,
R. OBHLÍDAL
U po z or ně n Í. MNV Rakvice pro všechny držitele půdy
a majitele rodinných domků !
Přiznání k zemědělské dani - dani z pozemků i dani z příjmů
ze zemědělské výroby podají občané do 15, února každého roku, ne-
nařídí-li MNV jinak, Přiznání podají občané tomu míetnímu národní-
mu výboru, v jehož obvodě mají větší část pozemků, Nepodá-li pop-
latník přiznání včas do 15, února, nebo nenařídí-li MNV jinak, může
mu být výsledná daň zvýšena až o 10 %.
Splatnost této danč je : I. splátka do 30. dubna 20 %
II. splátka do 31. srpna 30 %
III. splátka de 30. listop. 50 2%.
Nečiní-li dan více jak 100,- Kčs je splatná celá do 31. března běž-
ného roku,
Přiznání k dani domovní se obnovuje vždy po 10 letech, podle
zastavěné plochy. Pro naši obec od 1 001 do 6 000 obyvatel je sazba
daně za l m“ od 1,20,- Kčs do 1,80,- Kčs. Podle zákona o domovní da-
ni 143/61 Sb., $9 se daň vypočítává podle dolní hranice sazby. MNV
však může použít vyšší sazby
až do herní hranice sazby při výpočtu
daně z budov patrových, zvláště dobře vybavených nebo budov s domov-
ní zahradou. Zastavěnou plochou se rozumí plocha pokrytá budovou,
včetně vnějších záí, Plocha garáže a prádelny, je-li mimo budovu se
k zastavěné ploše připočítá. Hospodářská budova se de zastavěné
plochy nezapočítává,
Splatnost daně
je splatná najednou do 15. února nečiní-li více
než 100,- Kčs. Jinak je splatná ve dvou splátkách do 15. února a do
15. května. Při výpočtu se dan zaokrouhluje na celé koruny nahoru.
U novostaveb se podává přiznání ihned po kolaudaci se žádostí o
osvobození od daně domovní na 15 let. Každý majitel novostavby si
po kolaudaci vyzvedne na MNV tiskopis k přiznání dani domovní, kde
provede zákres půdorysu rodinného domku a napíše žádost podle vyhláš-
ky 14/68 Sb. o novostavbách,
ooo O00 000
MNV upozorňuje všechny občany, že úřední dny na MNV v Rakvicích
jsou v pondělí do 16.00 hod. a ve středu do 18.00 hodin, V jiné.
dny budou vyřizovány jen velmi naléhavé případy !!!
be V
ŽIVOTNÍ | PROSTŘEDÍ
Komise pro ochranu životního prostředí při MNV v Rakvicích
konstatuje, že se poměr občanů zlepšil v úpravě před rodinnými
domky i na veřejných prostranstvích. Trvají problémy se skládka-
mi kolem domků, ale na první místo dává komise neustálé vysýpání
odpadů na místa ne k tomu určená, Snad tento nešvar vymizí po do-
dělání panelové cesty ke skládce. :
Žádosti o kácení stromů z řad občanů se děje se souhlasem MNV
a vesměs jde o staré ovocné stromy, které dosloužily a musí se
nahradit novými mladými. Kácení stromů neovocných povoluje ONV,
odber kultury.
Občané peukazují na postupy JZD při kácení stromů a odstra-
nování keřů, které vadí jejich technice a mnohdy se ani neví čemu.
Mnoho lidí se ptá, zda-li existuje kontrola náhrady odstranění ze-
leně. Také nestačí, že stromy pokácené u Svodnice se nahradí vy-
sázením oVocného sadu u Nových Mlýnů. Krajina kolem nás přece ne-
může být jen holým pruhem země bez života, bez ptačího zpěvu, bez
zeleně. :
S vyvážením kejdy z JZD a žump od občanů má problém jak JZL,
tak i MNV. Rozhodně však nikoho neomlouvá, že se tato nechutná te-
kutina vylévá do příkopů, kde rostou keře a stromy, které za čae
usychají. Že není kam ? Jistě něco odborníci vymyslí, ale odkládat
se to nedá do nekonečna, Jestliže chceme změnit myšlení, o kterém
se ted neustále píše a mluví, musíme měnit hlavně prostředí, ve.
kterém lidé žijí. Jak pracovní, tak i prostředí kolem nás, prostře-
dí, ve kterém vyrůstají naše děti, do kterého se každý rád bude
vracet. Ted vidíme pozemky spálené kejdou pro zemědělství neplodné,
pro naše prostředí semeniště nepří jemných malých mušek,
Občané také poukazují na vyvážení půdy z polních cest země-
dělskými stroji na cesty hlavní. Jednak vzniká nebezpečí pro uži-
vatele silnic a ve velké míře přispívá k zanášení kanalizace, kte-
rá u nás dosahuje minimálního spádu. JZD v budoucnu sice počítá
s vytvořením polního okruhu pro své stroje, ALE ? Jak dlouho to
bude trvat 7
, Jistě mnozí naši občané jsou pamětníky krásné přírody, která
nás obklopovala, Dnes se veřejně píše a slyšíme te hlavně z úst
zá ve
vědeckých pracovníků, jaká byla chyba zorání luk, jaká je chyba
vyorávání mezí, špatný odhad při budování Muševských jezer a je-
jich dalekosáhlý vliv na klima a prostředí v naší oblasti. Oprav-
du je na našich představitelích podniků, závodů, družstev, ale i
na nás všech, v jakém prostředí v budoucnu budeme žít a pracovat,
Zpracováno dle informací
Komise zemědělské
ooo0000e00
Technické práce žáků ZŠ v soutěži
Rozvíjení a prohlubování branného vědomí mládeže je poslá-
ním 11. ročníku soutěže s brannou tématikou v uměleckém a tech=
nickém projevu dětí, žáků, studentů a pedagogických pracovníků,
Soutěž vypsaná Ministerstvem školství ČSR pre školní rok
1987/88 je motivována heslem: " Únorové vítězství pracujícího
lidu - cesta ke šťastným zítřkům".
Z naší školy se zúčastnilo 9 žáků a l pedagogický pracovník,
Žáci Zlámal Jaroslav, Havránek Lubomír a Měřička Václav obdrže-
li 1. místo v okresním kole a v krajském kolem čestné uznání za
výrobek z elektroniky. Žáci Gazda Jaroslav, Koláček Radim, Nečas
Jaroslav čestné uznání v okresním kole. Do krajského kola s čest-
ným uznáním postoupila skupina chlapců - Bána Radek, Jiřička Jo-
sef, Cupal Martin - s programy k počítači Ondra, kde toto ohod=
nocení bylo rovněž uděleno,
Soudruh učitel Hamala Jaromír se. svým nízkofrekvenčním ze-
silovačem postoupil až do národního kola.
oocO000000
... PROMĚNY 6.část
Jak Rakvičané robotovali
V době robot byli Rakvičané rozděleni do dvou skupin . První
tvořili. svobodníci - majitelé svobodných dvorců, druhou robotníci
/peddaní/. Robotníci museli pro vrchnost robotovat, odvádět desát-
ky a platit různé poplatky /činže/.
Rozsah robot, druh a výše desátků, jako naturálních dávek a
poplatků určovala vrchnost. Pro určování výše robot, desátků a
poplatků neplatila jednotná pravidla. Každá vrchnost si je určova-
la sama. Určujícím měřítkem rozsahu robot, desátků a poplatků byla
skutečnost, zda se vrchnost obávala nebo neobávala toho, že ulože-
ná robota, desátky a poplatky přinutí poddané, aby utíkali ze stat-
ků vrchnosti, i když za útěk byly ukládány tvrdé tělesné tresty.
V našem kraji byla vedle sebe dvě panství. Hodonské a Lednické.
Rakvice patřily k panství hodonskému a Přítluky k panství leúdnické-
mu. V obou panstvích byly rozdílné výše roboty, desátků i poplatků,
Ale i na obou panstvích byla rozdílná výše robot, desátků i popis
mezi jednotlivými obcemi.
Dochované záznamy o robotních povinnostech, desátcích i pop-
latcích /činžích/ jsou z první poloviny 18. století, to je z doby,
kdy Císařská Koruna uložila vrchnostem poúdat jí zprávy, jaké druhy
a jaký rozsah či výše robot, desátků a činží je poddaným uložena.
Te proto, že císař podle nich chtěl postihnout vrchnosti penčžními
poplatky - uložit nové daně.
| Záznamy o výši robot, desátků i činží v Rakvicích jsou z roku
1750. V té době vlastnila hodonská panství Marie Antonie kněžna
z Lichtenštejnu a Niklsburku. Za jejího vrchnostenství rakvičtí
poddaní vykonávali tyto roboty, platili desátky a činže takto :
láníci a pololáníci byli povinni robotovat po tři dny v týdnu s po-
vozem a dvěma voly. V jiných obcích hodonského panství bylo jim
uloženo robotovat s povozy s párem koní. Práci nemusel provozovat
sám sedlák. Mohl používat své čeledi nebo jiných námezdných sil.
z 6-
Čtvrtláníci a podsedníci robotovali také tři dny, ale robota byla
pěšky. Zahradníci robotovali třičtvrtě roku po 2 dny v týdnu a
čtvrt roku po 4 dny v týdnu. Šlo u nich o práce v sadech a na vi=
nicích vrchnosti.
Naproti tomu v Přítlukách robotovali láníci jeden den v týdnu,
avšak se dvěma povozy pe 2 koních, pololáníci také jeden den v týd-
nu s povozem se dvěma koňmi. Čtvrtláníci pracovali pěšky ještě s
jednou osebou dva dny v týdnu a chalupníci a a jeden den
v týdnu.
Desátky odváděné formou naturálních dávek. V Rakvicích byly
desátky dvojí, a te obilní a vinné. Desátky byly odváděny jednak
podle tak zvanéhe práva vrchnostenskéhoe /odváděné vrchnosti/, jed-
nak podle práva farníhe, odváděného faře v Podivíně. Vrchnostenské
i farní desátky byly odváděny za celou obec., Vrchnosti byly obilní
desátky odváděny
v tomto rozsahu. Za Rakvice bylo odváděne 603 2/8
g ječmene, 1296 1/2 a žita, 501 2/8 a pšenice, 764 2/8 ag ovsa a 52 d
čočky. Vrchnosti odváděný přesný desátek činil 714 věder vína.
Desátek obilní, odváděny podivinské faře,činil 132 6/8g pše-
nice, 254 1/2 a ječmene, 260 1/2 a žita, 200 2/8 g ovsa a 9 a čečky.
Vinný desátek Rekvice faře neodváděly,.
Poplatky /činže/ peněžní, byly podle druhů rozděleny na činži po-
zemkovou, viniční, luční, zahradní, sklepní, z místa, polní, robotní,
za hlídky a jiné. Rakvická obec platila např. činži pozemkovou, luč-
ní, robotní, polní, z lisů, z bytů. Pozemkovou činži platila obec
dvakrát v roce. Na svatého Jiří ve výši 28 zlatých a několik krejca-
rů a O svatém Václavu ve výši 39 zlatých a 3 krejcary. Robotní dan
činila 77 zlatých a 20 krejcarů. Tuto činži platili podruzi, čili
bezzemci a to proto, že jako námezdní síly nemuseli robotovat, i
když u rolníků nebo za rolníky, jako jejich pracovní síly pro vrch-
nost robotovali. Dále rakvičtí platili činži za hlídku. Tato činže
činila 130 zlatých a 42 krejcarů ročně. Tate činže byla dávkou na
dráby, kt ří měli nad robotníky dozor. Při srovnání výše této činže,
např. s Pavlovicemi, Bořeticemi atd. platily Rakvice nejvyšší činži
za hlídku. To z toho důvodu, že asi nebyli příliš echotni robotovat,
a tak vrchnost musela nasazovat do Rakvic více drábů než jinde. Byl
to důsledek toho, že rakvičtí rolníci se zúčastnili robatních bouří
EC
v červenci 1738. Je totiž známe, že kolem 8. srpna 1738 dal Krajský
hejtman František Antonín pan z Chobyné přivést vzbouřence na hodo-
nínský zámek. Z Rakvic byli předvedeni do Hodonína Jan Chrásek, pod-
sedník, říkali mu zpěvák, Jan Šístek pololáník a Jan Filípek, také
pololáník. Podle rozhodnutí uvedeného hejtmana byli přikázáni na nu-
cené práce na hodonínském zámku.
Některé obce měly povinnost platit vrchnosti činži viničnou. Tu-
to povinnost Rakvice neměly. Zato museli odvádět činži z lisů, s to
ve výši 6 zlatých a 15 krejcarů, dále měly povinnost platit polní čin-
ži ve výši 11 zlatých a 20 krejcarů a činži z bytů ve výši 40 zlatých.
Rakvice nebyly povinny platit např. zahradní činži, činži z místa.
Je vhedné uvést, že jmenované činže byly předchůdci pozdějších daní,
dávek z poplatků, jako byla např. daň zemědělská, daň domovní, dan
z příjmů obyvatelstva a dalších daní. Jiné činže, jako měly jiné ob-
ce hodonského panství, např. činži z hospod, činži za pekaře a pd.
Rakvice neplatily, protože neměly tyto profese.
Vedle uvedených desátků a činží byly Rakvice povinny odvádět ješ-
tě další naturální dávky, a to předivo a lůj. Rakvické ženy musely
utkat a edvést vrchnosti 232 liber přediva tj. asi 115 kg. Dále Rak-
vice odváděly 20 liber loje. Bylo to největší množství přediva z ho-
donského panství. Ptáme-li se proč právě rakvičtí museli odvádět to-
lik přediva, musíme si připomenout , že jak v Přítlukách, tak i Rak-
vicích byla ještě za Habánů v 16. a na počátku 17. století rozšířena
pastva ovcí a sketu, a vrchnost si vymínila odvádění přediva z vlny.
Poležíme-li si otázku, zda robotní povinnost byla neúměrná,
nebe ne, a proč došlo k robotní vzpouře, proč Rakvice musely platit
tak velkeu činži za hlídky /za dráby/ je vhodné si odpovědět takto :
Prepočteme-li
si počet robotních dní na celý rok zjistíme, že
Rakvičané robotovali 156 dnů v roce. Odpočteme-li od počtu dní v ro-
ce neděle a svátky, které "každý křesťan musel světit", zbývalo pro
práci na vlastních polích méně než 150 dní v roce. Byly tedy roboty
těžké, V roce 1768 dešlo i v Rakvicích ke zpřísnění robotních povin-
ností a te v tom směru, že láníci, pololáníci a čtvrtláníci museli
sami chodit
na robotu. Nesměli, jako to bylo před tím, posílat na
tyte pomocné pracovní síly. Vedle toho nemohli rolníci sklízet svoji
úredu dříve, dokud nesplnili robotní povinnosti a neodvedli stanovené
-M
desátky a činže, To vedlo k pozdějším selským bouřím,
Je nutné ještě uvést, že do výše činží odváděných Rakvice-
mi nebyly zahrnuty činže za Trkmanské mlýny s hospodářstvími.
V prostoru dnešních trkmanských pozemků byly dva mlýny., Trkman-
ský mlýn a Trkmanský rybniční mlýn. Z Trkmanského mlýna platili
majitelé vrchnosti činži ve výši 14 zlatých a 16 krejcarů a z
Irkmanského rybničního mlýna činži ve výši 47 zlatých a 30 krej-
carů. Šlo o svobodné mlýny /a dvory/. Majitelé nebyli povinni cho-
dit na roboty.
JUDr. Hubert REŽNÝ
=- -| 000 O00 000
= P:
—
Ochránci přírody by asi zesmutněli, kdyby se jim promítla na-
še krajina od Rakvic k Dyji a na druhé straně až k TIrkmanským - ta-
ková byla před padesáti lety. Ale nejen krajina s téměř exotickeu
květenou, ale i barevnost a zvukový film, který byl viděn a slyšen
u ptactva, které oživovalo a ozvučovalo náš kraje
Uviděli by vedle skřivanů, jejichž zpěvem znívaslo nebe, cho-
choloušů, vrabců, rákosníků, lindušek, konipasů bílých i lučních i
zpěvné drozdy, dlasky, rehky zahradní, ale viděli a slyšeli by kla-
(pot datlů, žluv zelených, strakapoudů i žluvy lesní e jejich zářivou
žlutí. Z vodního ptactva, kterého tu byle přebohaté, by viděli plach-
tění čápů, volavek popelavých i hejna divokých kačen, od čírek přes
běžné druhy divokých kachen až ke kachnám polákům, vodní slípky, ro-
háče, ale i bukače, chřástaly, čejky a další vodní druhy ptáků,
Šťastnější diváci mohli tehdy zahlédnout i plaché sluky luční. Nechy-
běli u nás ani menší ptáčci, z nichž nejznámější byli stehlíci, ale
i mondclíváček, známý téměř architektonickou stavbou svých hnízd. Ve
žních bylo za podvečerů slýchat volání křepelek, jejich "pět peněz",
volání koroptví a tokání bažantů.
V našem bývalém lese Koze, bylo možno se setkat i s dudkem a
Jelkem, se strážci lesa sojkami, které dovedly varovat ostatní oby-
- 9 k]
vatele lesa před vetřelci, zejména lidmi. Nechyběla u nás však
ani ptačí policie, ptačí hygienici - naši dravci, k nimž patři-
li - káně lesní, sokoli stěhovaví, luňácí, poštolky, jestřábi a
ostříži. Ba objevoval se u nás i vodní orel, který nezřídka podě-
sil nejen vodní ptactvo, když v řece nebo jezerech hledal svoji
potravu. :
: Vzácností však nebyli ani ledňáčci říční. Ochránci přírody
by je viděli, jak trpělivě čekají na větvích vrb u Dyje na svoji
kořist. O ledňáčcích ce říká, že jsou perlony, barevnou perlou.
Je to pravda. Ale skutečnou perlou mezi ptáky u nás byl mandelík
obecný. Kdo ho kdy uviděl, musel uznat, že pověst o jeho kráse,
i obrázky v atlasech ptáků nelhaly.
Jen málo kde ho viděl, málokde se mohl potěšit jeho zjevem,
jeho barevností. Dnes se s ním setkáme už jen v atlasech ptáků.
Mandelík obecný je modrozelený pták, který má hnědočerná křídla
s modrým nádechem a tmavomodrý ocas. Září jako ametyst žíhaný sa-
. fírem, a tyrkysem. Je velký jako sojka, Je nesmírně plachý.
Kdysi dávno jsem se s ním setkal, Bylo to v třicátých letech.
Bylo to v době, kdy na rakvické zastávce zastavovaly jen některé
osobní vlaky. Kdo se chtěl dostat např. do Brna brzy ráno, musel
pěšky do Zaječí nebo do Podivína, :
Tehdy dávno jsem v létě musel jet do Brna časně ráno. Šel jsem
do Zaječí na vlak, Vydal jsem se při rozbřesku dne. Šel jsem kolem
Syndikátu, přes Podzajecké a Hernivy k Zaječí. Slunce hned od rá-
na žhnulo. Na trávě kolem cest byla ještě ranní rosa, která se na
trávě ve slunečním svitu stříbřila a kolem vašeho stínu, jakoby dě-
lala svatozář.
Na polích byly již hajfle. Když jsem procházel cestou mezi
Hernivami, cosi se na jednom hajflu zlaté pšenice zamodralo. Zpo-
zorněl jsem a postavil jsem se. Uviděl jsem poprvé a naposled v ži-
votě mandelíka. Postával na hajflu a pozoroval půdu kelem « Za chví-
li slétl na zem, sezobl škvora nebo jiného brouka a zase vzlétl
na hajfl. To se opakovalo, :
Nemohl jsem však jeho počínání dlouho sledovat. Musel jsem
na vlak. Pohnul jsem se a mandelík polekaně odlétl. Jeho medrozele-
ný jae zmizel a s ním to barevné prchavé kouzlo. Byla to jen jednou
viděná krása, krása prchavá, pomíjející.
AD
Vzpoměl jsem si na Petra Bezruče, na jeho Stužkenosku medrou.
On o stužkonosce napsal nádhernou epickou báseň, Kdyby však on,
milovník Jižní Moravy, uviděl jako já mandelíka, napsal by o
něm 6du na krásu,
Viděl jsem mnoho krás, potkal jsem krásné věci. Mándelíka
jsem však nikdy už nepotkal, stejně tak se již nesetká nikdo z
nás s tím ptactvem, které u nás žilo, které zkrásňovalo
naše lu-
luka a'pole, které nám působilo tolik potěchy i radosti. Či se
snad někdy dočkáme ? Vždyť vidět plachtit většího ptáka dnes nad
našim krajem, je téměř malý zázrak,
JUDr. Hubert REŽNÝ
90
ooo OO0 o00
Aoy
Hody - slovo krátké a přece přitažlivé. S ná dní před ho-
dy dědina jakoby znervózněla, Každý chce mít všechno hotovo na po-
li i ve vinohradě. Ženské je nejvíce vidět v obchodech s látkami a
poslední týden u řezníka a doma v kuchyni., Chlapi přetáčejí víno,
dolévají kořalku a v mnoha staveních se píšou pozvání příbuzným a
známým do všech koutů renubliky, aby zase přijeli nezi své, okusili
hodových, uleženého vína, zavzpomínali a zatancovali si nod májů.
Jistě si každý z nich najde svého kamaráda z dětství, spolužáka, ne-
bo první lásku,
Skoro bych zapomněl na děcka, Čtyři dny nřed hody jistě při-
jedou kolotoče a to je konec učení, to je konec domácích prací, kaž=
dý z kluků přece musí být u stavění kolotočů a také u stavění máje,
Mája se staví v Rakvicích ve čtvrtek. V letech minulých máju
rapantoval /spojoval/ kovář Malina a ten také velel při jejím sta-
vění. Někdy až třicetimetrová mája se zde stavěla a staví jen pomo-
cí lan, žebřů a podpěr.
n
Před i po druhé světové válce se pořádaly hedy jak na So-
kolovně, tak na dolním konci před hospodou. Její majitel byl
Jakub Obhlídal zvaný Šebela, po něm Vencl Bednařík a nakonec
pan Mazánek, Tam se odbývaly hody DSK /dělnický sportovní klub/,
stavěla se mája, búda a prostor byl ohražděn umělým plotem a ta-
ké kolotoče /inglšpíry/ byly jak u Sokolovny, tak i na dolním
konci.
Koletoč se tlačil ručně. Hlavní silou kolotočů byli místní
kluci. Kdo pětkrát tlačil, mohl se jednou svézt a tlačilo se op- /
ravdu celé hody,
Keupit si špalek, nebo kus tureckého medu, to chtělo mít ně-
jaký ten grejcar v kapse. A protože u kluků nebyl, tak se kšefto-
valo. Prodávaly se ty nejhodnotnější věci., Skleněná kulička, sta-
řečkova medaile z první války i kudla se objevila v dražbě, Kšef-
tovalo se, kde se jen dalo. Na ulici, ve škole, při mši svaté, kde
dohlížel na pořádek strýc Nič. Svými mohutnými špičatými vousy, je-
vil patřičný respekt přede všemi kluky. Jeho osobité "pssst", vžd;
mělo účinek, ale před hody jen krátký, proto musel sjednat pořá-
dek jinak..Z lavice se vydal mezi klukya pohlavkoval to hlava ne-
hlava. V tuto dobu však jen na chvíli sjednal pořádek, ale v krát-
kých intervalech
tyto výlety opakoval.
Před hody chasa volila prvního stárka, který hody řídil a or-
ganizoval, Průvod hodový vycházel od něj, šlo se pro první stárku u
odtud s muzikou pod máju, Do roku 1858 se slavily císařské hody a
pak se oslavovale vysvěcení rakvického kostela a to na Jana Křtite-
le.
Rakvické slavnostní kroje dle pamětníků a starých fotografií
byly tmavohnědé, nebo tmavomodré a skládaly se u mužů z holínek,
kalhot, vesty a vyšívané košile. Holínky bez vyšívání, bez střapců,
vesta se zapínala malými knoflíky do poutek a k úplnému oblečení
patřil húseňák, První stárek nosil dva kosárky, druhý jeden, ostat-
ní stárci nic. Ženský kroj do dnešního dne výrazné změny nedeznal.
Zkvalitnily se látky a pentle.
Důležitým příjmem do pokladny stárků byl výtěžek ze sóla. Ta
se vyhlašovala jednak za účelem vybrání peněz, ale také při zavádě-
ní byla projevena čest tanečníkovi. Kdo nebyl dobrý hospodář, ten
určitě neměl peníze sa zaplacení a tím se vlastně dávala čest schop=
ným a dobrým hospodářům.
= 32
Sóla,hosté : to zaváděli stárci stárky hostům.
Sólo ženy a muži : to zaváděli stárci stárky starším hos-
podářům, aby alespon ječnou do roka si zatancovali s mladými děv-
čaty. Samozřejmě finanční zvýhodnění se dostavile. Při sólech
žádná stárka nesměla stát. A to nejen při sólech. To byla ta nej-
větší ostuda stárků. Ted už se na to nehledí. Asi je to stárkám
jedno. Vždyť-ten tanec unavuje. :
Rakvická chasa bývala proslavená také svým zpěvem a verbuň-
kem. Mít v sobě jiskru, která se skloubí s muzikou, to chce cit
pro tento kraj, pro naši krásnou dědinu, pro víno, které utváří
naše nespoutané a přece vtipné slovácké povahy.
Arnošt Průdek, Alex Průdek, Rosťa Straka, Bohuš Průdek /Pop-
laťa/, Vašek Průdek /Venclúj/, předváděli ve svých mladých letech
ten nejnáročnější verbuňk i se zpěvem, který k tomu neodášlitelně
patří.
Ti starší, netančící se věnovali kartám, nebo kužeiká:u Kužel-
ny byly v Sokolovně, v dolní hospodě a na Zachovým. V Zachové hos-
podě pod kaštany bývalo velmi příjemné posezení. Tsneční "nlac“,
betonová kuželna a pan Roohus Zach měl vždy dobře vyčhlazené pivo.
K tomu účelu se dovážel led, na kterém sudy s pivem ležely,
V hospodě na Sokolovně začínal řezník Josef Vajbar, pak to
převzal pan Leopold Vodák, který zde čepoval až do svého důchodu.
Za jeho éry byl pořádek a čistota v této hospodě, Protože znal
celou dědinu, do osmnácti let zde nikdo neměl místo.
Přespolní chasa dojížděla na hody jak na kolách, pěšky,
tak i koňmo. I s vozem stárci zajížděli pod máju k verbuňku a
mnohdy s sebou dovezli vědro vína. Dobře zpívat museli a verbovat,
jinak muzika přestala hrát a byla ostuda. Mnozí proto trénovali
doma ve stodolách a na dvorech. I když se hody pořádaly na více
místech /některé roky i u zastávky/, všude bylo plno. Kdo se
opozdil, ten si nesedl a to seděli jenom ženáči a staří hospodá-
ři. Mladá děvčata stála v hloučku u pumpy a kluci před záchody.
Taneční "plac" byl pískový, a aby se neprášilo, zalévali jej
po každé taneční přestávce švec Kamenský a Krůza /Černoch/, kte-
ří také roznášeli pivo a víno. :
Lid Rakvický byl jedním z nejpokrokovějším v našem okrese.
Z ae k
Naši předkové nám zanechali pěkné zvyky, kroje a byli ve své do-
bě opravdu dobrými hospodáři. Kroje a víno, zpěvnost naší dědiny,
teho si vážili široko daleko. Dobří tu bývali stárci a dobří zpě-
váci. I dvě muziky bývaly v Rakvicích. Korčákova a Filova. A proč
máme dvoje hody?
Naši předkevé určitě byli znalci vína a dobré zábavy, a proto
tak dobře naplánovali hodový čas. Koncem Června
je víno uležené,
nemající stařinu, takže každý si »ochutná, Hody Kateřínské jsou u
nás v rámci okresu hody poslední a to proto, že víno mladé se čis-
tí, někdy je už čisté a hosté a hospodáři si pochutnají zase na
mladém vínu. To už se odhaduje, jakých kvalit v budoucnu dosáhne.
Veselo bývalo na hody. Ať nám to vydrží. Ať žijí Rakvické
hody ! py =
| ae"
6
a < ©
Doga. A% "a W932
ooo 000 ooo
Kulturní klub uspořádal - uskuteční
(5 © 45T SDD OB (EP ZD CD HD CMO CID CD CSA SUD SMD GE GD OD CUD (O 000 AND CHD CID CO MMO (XD SMD SMP CER (ZX 45T GIU UMI CP GB CMO CT (ZZ CX SMD JEU AKM IMO CR CXS C7 6 S7W «i ESD OB ©0660 C
= Dne 29. dubna uspořádal předmájový koncert s dechovou hudbou
Poříčanka z Podivína a smíšeným pěveckým sborem z Elbincerode v
čí i to, že se protáhl z plánovaných 30 minut na 2 hodiny a hrst-
-ka diváků /necelých 50/, je pak nechtěla pustit z pódia, Soubor
předvedl krásný sborový zpěv s folktórními prvky, vrcholem bylo
jódlování člena souboru, který patří k nejuznávanějším jódlerim
v Evropě. Naskýtá se otázka, zda má vůbec nějaký význam v "albri-
cích pořádat akce pro střední a starší generaci, když tato neje=
ví o kvalitní kulturu téměř žádný zájem a holduje pouze pavučové
televizní kultuře.
- Také beseda s televizním sportovním reportérem Štěpánem Škor-
pllem a redaktorem čs. rozhlasu Jiřím Vopršalem o olymniádě v
Calgary dopadla přes značnou propagaci neslavně. Počet návštěvníků
se dal spočítat na prstech čtyř rukou. Ti, kteří přišli však ne-
- M -=
litovali. Dozvěcčěli se řadu zajímavých věcí o olympiádě, Kana-
dě, našem sportu a zhlédli unikátní záběry z olympiády i krásné
kanadské přírody a země. U pořadatelů akce /TJ Sokol a Kulturní
klub/, i reportérů však zůstal trapný pocit, proč vlastně váži-
li cestu z Prahy do Rakvic a zpět.
- Kulturní klub nezapomíná také na naše děti, v jarním období
uspořádal několik akcí, které se setkaly s nadšením našich nej-
mladších. Byla to pantomima Aleše Klačera z Frahy, výchovný kon-
cert Karla Daňhela pro MŠ a také vystoupení našeho nejznámějšího
loutkového souboru Divadla Na nitích, v němž účinkují příslušníci
slavnéř.o loutkohereckého rodu Kopeckých, kteří tute profesi dědí
více než dvě století.
- Dne ll., června se uskutečnila přehlídka Rakvické folkové léto.
Téněř tisíc nadšených posluchačů obdivovalo umění skupin Jablkoi
z Prahy, AG Flek z Gottwaldova, HB S+op z Břeclavi, Felk Team z
Brna, Bez obav z Hustopečí a písničkářů Jiřího Šindara z Hodoní-
na, Zdeňka Vřešťála z Prahy a Katky Šarkčziové z Napajedel.
- Tradiční rakvické hody se uskuteční 25. až 27. června, hodky
3. července, k poslechu i tanci hraje Lanžhotčanka. Kulturní klub
% rakvická chasa zvou všechny naše občary i přespolní na hodovou
veselici.
(- Pro milovníky rockové hudby připravil Kulturní klub koncert
pražské skupiny Precedens se zpěvačkou Bárou Basikovou, která
je držitelkou 3. místa v anketě o Zlatého slavíka za rek 1987.
Koncert se uskuteční v Sokolovně v úterý 28. června ve 20.00 hod,
- PO SSM připravuje ve spolupráci s organizacemi NF příměstský
tábor pro děti ZŠ. Je připravena řadu kulturních, sportovních a
branných akcí. Příměstský tábor proběhne ve dnech 4. - 8. Července.,
ing. František REŽNÝ
28 M22 Ls
Na společnou cestu vykročili :
Rabajda Lubomír Herzánová Lenka /Rakvice/
Kadič Ladislav Hycleová Hana /Rakvice/
Krný Antonín Průdková Alena | /Přítluky/
Jurčík Oldřich Valášková Jana © /Přítluky/
Bucha Ladislav Vlčková Marcela /Rakvice/
Humlíček Petr Filípková Lenka /Rakvice/
Šťastným dvojicím blahopřejeme, : EV
ooo OO0 o00 — 125
Narodily se :
Štefka Rostislav čp. 183
Valoušek František 578
Balounová Monika : 140
Matějka Ondřej 563
Hochmanová Veronika 658
Neumannová Romana 460
000 O00 000
Odešli od nás tito spoluobčané :
Ve věku 93.let - Rozsypalová Marie | © čp. 526
61.let - Cabal Jaroslav 487
60.let - Papežová Božena 25T
Blízkým pozůstalým vyslovujeme upřímnou soustrast,
ooo OOO o00
Důležité upozornění !!!
Upozorňujeme občany, že při vyřizování sňatků a občanských
pohřbů je nutné se v prvé řadě obrátit na MNV, kde budou občanům
sděleny bližší informace o dalším postupu při vyřizování těchto
záležitostí
M.D.
G a Cis „X 6 Á a =
|
4
— 6 C6. A Á
SE 5 P 5
+ E oo i +
„ 4 P
do krojiž se nh A dí-
ŠDozdezi jia Márci Z
pírem NÝ koní.
oDovezti ju od Moravy dro vina červeního
Ja dí VmRe Tudckil . obal Sůl
a Má vaze S :
W% rakoická mája =
(6,
Modiěky čekajů, 7
Ju“ sekajík, Vřěstí přep Álů,
í/10 Z Ďidá dafi. OEM si zpidadě.
Zdeněk Se
FOTBALOVÉ ABECEDY
Jarní fotbalové klání se chýlí ke konci a do uzavření sou-
těží zbývá už jen pár posledních zápasů, Pomalu se můžeme ohléd-
nout za celým fotbalovým rokem a začít bilancovat.
JEDNIČKA, která přezimovala v tabulce na 6. místě se pusti-
la deo jarních bojů s chutí, Výsledkem je 3. místo, které jí v 0-
čích fotbalových fanoušků, sluší podstatně lépe. Trenérské dvoji-
ce Ranpáček - Obhlídal soudí, že jsou zde ještě rezervy. Hra je
pohledná, technická, chybí však důraznější a přesnější zakončení,
V některých utkáních je třeba až 10 šancí na jednu branku, Budiž
nám útěchou, že naše nejvyšší soutěže na tom nejsou o mnoho lépe.
Začíná přípravné období. Po čtrnáctidenní přestávce se zač-
ne znovu trénovat a zde lze mnohé napravit. Těžko na cvičišti,
lehko na bojišti, říkal slavný ruský vojevůdce Suvorov, a ten vě-
děl co mluví. Metaforicky vzato, tato skutečnost platí pro všech-
ny výkonnostní sporty, tedy i pro fotbal. V mužstvu vládne pohoda,
tréninková morálka je dobrá a osvědčili se i oba debutanti z řad
derestu. Držíme palce a přejem hodně úspěchu do další práce.
Ne však všude vládla spokojenost a pohoda jako v jedničce.
DOROST, , který před několika lety postoupil do krajské soutěže
má velké starosti. Soutěž se hraje dosud, ale družstvo po podzi=
mu úspěšně druhé, získalo na jaře pouze 1 bod a je ohrožena sestu-
pem, Ptáme se, jak je to možné? Výkonnost určitě ovlivnil odchod
dvou stabilních hráčů - Konečného do jedričky a Mikuliče do Znojma.
To však není to nejpedstatnější. Trenér Grégr si stěžuje na špatný
přístup některých hráčů k tréninku i k zápasům, Jsou i takoví, kte-
ří umí ještě hrát srdcem, ale většině je jedno, jak si družstvo eto-
jí, jak žije a hraje. Některé zápasy se musely odehrát v deseti hrá-
čích - prostě nepřišli,
'Posily z řad žáků vůbec nemají zájem za dorost hrát, a tak bu-
de třeba posoudit, zda se vůbec vyplatí financovat takové družstvo.
Mohlo být kdysi větší štěstí pro kluka fotbalistu, když dostal dů-
věru od trenéra staršího družstva ? Když je obětavost, radost ze
- IB =
hry, vůle po vítězství, snaha vyniknout a reprezentovat svou
obec ? Kam zmizely z naší mládeže všechny tyto dobré sportovní
vlastnosti, bez kterých se přece fotbal vůbec nedá hrát. Kořeny -
bychom museli hledat až někde v dnešním pojetí života, ale jeů-
no je jisté ! Stále stejné tváře ve výboru i v trenérské práci.
Stále stejní lidé, kteří jsou ochotni pro rakvický fotbal oběto-
vat mnohé ze svého soukromí. Je jich však žalostně málo a tak se
to stíhá, jak se dá. Např. L. Zíma trénuje sám 3 žákevská družst-
va. Copak je možné takovou práci zvládnout a vychovat dobré fotba-
listy, kteří za pár let mají ořebrat štafetu reprezentace 7 Navíc
si trenéři mládeže sani pískají zápasy, běhají jako pomezní kolem
lajny a řeší spoustu problémů vyplývajících z fotbalových soutěží.
Doba, kdy se kluci učili hrát fotbal je nenávratně pryč. Kluci se
to sani nenaučí a je třeba posílit trenérské řady. Kam se poděly ty
stovky odchovaných fotbalistů ? Copak se nenajde pár obětavců, kte-
ří pomohou situaci řešit ? Všichni víme, že budoucnost každého spor-
tu je v mládeži a takto bychom se museli za pár let © náš fotbal
bát !!l
ece O00 o09
Často slýcháme z televize, rozhlasu a novin, že rakvický ro-
dák Karel Šula nás reprezentuje na různých vrcholových soutěžích ve
vrhu koulí. Letos tvrdě trénuje pod vedením trenéra Z. Daňka v RH
Praha. Jeho cílem je hodit 21 metrů a vybojovat si tak účast na
olympiádě v Soulu. Letos dosáhl už řady hodnotných výkonů - zvítě-
zil-na závodech v Řecku a Bulharsku, na halovém ME v Budapešti, vy-
bojoval 5. místo a v lize porazil i Remka Machuru. O jeho rostoucí
formě svědčí jeho nedávné vítězství na Vítkovické tretře, kde hodil
20,56 m.
Karel Šula začínal s atletikou v Rakvicích na ZŠ, již jako
žák získal titul přeborníka okresu a kraje. V dorostu závodil za
Zbrojovku Brno a získal titul přeborníka ČSR a později i ČSSR. Poz-
ději přešel do VK Bratislava, zde vybojoval řadu titulů přeborníka
Slovenska a mnohokrát zlepšil slovenský rekord. Zúčastnil se také
dvou světových Univerziád a mnohokrát reprezentoval Československo
v zahraničí,
- 19 —-—
Držíme Karlovi palce a věříme, že "uletí“ koule při jeho
zvláštním stylu s otočkou hodně daleko a stane se tak prvním
rakvičákem, který bude startovat na olympiádě.
ooc O0O0 oo
Střelecké závody Mysliveckého sdružení Rakvice
V neděli 29. května 1988 uspořádalo MS Rakvice, už 20. roč-
ník závodů
ve střelbě na asfaltové holuby. V pěkném prostředí
střelnice MS RŘakviceazahezkého počasí se sešlo 36 střelců, 34
z pořádajícího sdružení a hosté z Ladné a Podivína,
Z minulých ročníků, bychom chtěli připomenout nejúspěšnější
střelce na asfaltové holuby. Byli jimi Průdek Břetislav, Nič Ja-
roslav a Janošek František. Dnes již mají své nástupce, kteří si
vedou stejně úspěšně jako jejich předchůdci. Letošního ročníku se
také zúčastnil jeden z nejstarších členů MS s. Ladislav Richter.
Byl oceněn ze dobrou střelbu a své vystopování na těchto závodech
hezkou cenou. A nyní již k vlastnímu závodu a soutěžícím,
o Na prvním místě v jednotlivcích se umístil Zdeněk Klíma, kte-
rý získal putovní pohár, na druhém místě Průdek Miloš a třetí mís-
to obsadil Janoušek Vladimír ml,,
Závody družstev :
1. družstvo MS Rakvice ve složení : Klíma Zdeněk, Průdek Miloš,
Průdek Věroslav,
2. družstvo MS Ladná ve složení : Michlovský, Horský
K. Horský B.,
3. družstvo MS Rakvice ve složení : Horáček Klement, Horáček Je-
sef, Janoušek Vladimír ml.
Dále probíhal tzv. závod "půl", ve kterém vyšel vítězně Horá-
ček Tomáš, na druhém místě se umístil Suchyňa Miroslav, třetí
místo získal Ondrák Karel z Podivína.
Pořadatelé připravili všem závodníkům hezký den i s občenstve-
ním, pro vítěze byla připravena řada pěkných cen a všichni se
těší již na příští ročník střeleckých závodů.
Z. L.
ooo O00 000
Atletika na Základní škole
V průběhu měsíce dubna a května 1988 se zúčastnili žáci rak-
vické školy několika atletických závodů v Břeclavi. V měření sil
s žáky škol celého okresu si vedli velmi zdatně.
V Poháru Mladé fronty a Smeny zvítězili v okrskovém kole ka-
tegorii ml. žáků Libor Pohanka a ve st. žákyních Sylvie Hodaňová.
Adéla Tomková v ml. žákyních a Jaroslav Gazda ve st. žácích obsa-
dili shodně
2. místa. Všichni postupují do okresního kola,
29. 4. 1988 se konaly okresní přebory žactva v atletice. V ken-
kurenci 690 účastníků se naši reprezentanti rozhodně neztratili.
Okresními přeborníky se stali Vít Pohanka v běhu na 150 m a Syl-
vie Hodaňová v bězích
na 60 m a 800 m. Druhé místo přidal Jaros-
lav Gazda v běhu na 1 500 m. :
Další soutěží byl “Pohár osvobození "“. Na nejvyšším stupni
stanuli Vít Pohanka v běhu na 150 M Luboš Havránek v běhu na
300 m a ve skoku dalekém obsadili tito dva žáci 2. a 3. místo..
Pohanka Vít ještě přidal i 2. místo v běhu na 60 m. V mladších
žácích podal výborný výkon Libor Pohanka,"když mezi chlapci o dva
roky staršími vybojoval 2. místo. Mezi staršími žákyněmi kralo-
vala na "svých" tratích, 60 a 800 m, opět Sylvie Hodanevá.
Kromě výše jmenovaného ebsadili naši žáci řadu dalších pěk-
ných umístění. Zdá se, že při pravidelném obsazování atletických
závodů, soustavné a cílevědomé práci učitelů tělesné výchovy, po
získání závodnických zkušeností, by mohla výkonnost našich závod-
níků a školy opět patřit k ozdobám okresních soutěží.
Předpoklady pro sportování má naše škola velmi dobré a mno-
zí z okolí nám je i závidí. Sportovní úspěchy závisí však také
nejen na podmínkách, ale i na sportovním talentu, systematické
práci trenérů a učitelů a na samotném přístupu mladého sportovce.
Sportu
se začíná opět na škole dařit a to je moc dobře.
POLÁŠEK Michal
eee O00 000
Stolní tenis
00 SŠ 000 0 EBP 00 0D 0D 0 0 C
V sezóně 19a%jéíš -družstvo mužů stolního tenisu Sokola Rakvice
o
ebsadile v okresním přeboru II. třídy a 12 vítězstvími, 1 remí-
zeu a 5 porážkami, se skóre 211 : 112 a 43 body 3. místo
za Dyna-
mem Drnhelec a Sokolem Kobylí. Pro celkový vývoj byl rozhodují-
cí odvetný zápas s Drnholcem na domácích stolech, kdy porážka
6:12 prakticky ukenčila naději na postup do vyšší soutěže. Někte-
rá následovná střetnutí byla odehrána v nekompletní sestavě a bez
větší motivace. Celkově však sezenu lze hodnotit jako úspěšnou,
V hodnocení jednotlivých hráčů okresního přeboru obsadil Sla-
tinský 5. místo, Mikulica 12., Filípek 15., a Vala 16.-17. místo.
Pod vedením Mileše Mrkvici skončili mladší žáci v dlouhodo=
bé soutěži okresního přeboru za účasti 12 družstev na 8. místě,
Soutěž končila až v květnu, takže konkurence letních sportů za-
příčinila mnohdy nekompletnost základní sestavy a tudíž i lepší
umístění. Nejlepší výsledky měl Vala Vít, dále Schšfer Milan,
Trecha Martin a perspektivní Petr Hochman.
Za zmínku stojí i vystoupení na turnaji zemědělských druž-
stev pořádaného Svazem družstevních rolníků v Hustopečích, kde
JZD Rakvice ve složení ing. Slatinský, Filípek, Mikulica a Polá-
šek finálovým vítězstvím 5:4 nad JZD Pavlov se stalo vítězem ce-
lého turnaje. Na cestě do finále JZD Rakvice postupně porazilo
JZD Šakvice 5:0, JZD V. Němčice 5:1, JZD Hustopeče R:O a JZD
Klobouky 5:2.
ing. SLATINSKÝ
oecse OO0 oco
Rakvický zpravodaj č. 2 - červen 1988, vydává rada MNV a kulturní
klub v Rakvicích, vychází čtvrtletně v nákladu 500 tisků, odpověd-
ný redaktor ing. František Režný, grafická úprava Sona Petrjáňošo-
vá, Střelcová Tagmnar, tiskne OPS - provozovna Hustopeče“u Brna.
Povoleno ONV č.j. o 370403687.
Heprědejníé.