Obec Rakvice
MístopisPočátky obce od slovanského sídliště po první písemnou zmínku z roku 1248 a vybrané události z dějin obce od třicetileté války po rok 1950.
Obsah stránky
Asi do 13. století existovalo nedaleko současných Rakvic poblíž toku Dyje slovanské sídliště. Z té doby máme několik nálezů slovanské keramiky. Přesný důvod zániku tohoto slovanského sídliště není znám, ale pravděpodobně k tomu došlo vlivem změn toku řeky Dyje. Začátkem 13. století se tak osídlení tehdejších obyvatel posunulo dál od řeky Dyje na místo, kde dnes leží obec Rakvice.
První písemná zmínka o obci Rakvice se datuje ke dni 6. listopadu 1248, tehdejší majitel statků v Rakvicích kníže Oldřich III. Korutanský daroval své čtyři statky čejkovickým templářům. V roce 1292 je jako rychtář v Rakvicích uváděn Berthold a v roce 1361 rychtář Hanuš. Když byl templářský řád v roce 1312 papežem zrušen, tak Rakvice zůstaly zeměpanským lénem.
Vypálení Rakvic v září 1619#
Na počátku třicetileté války se v září 1619 bojovalo přímo u Rakvic. Zpráva „od Nových Mlýnův“, dochovaná v saském hlavním státním archivu v Drážďanech, zaznamenává boje den po dni:1
- 1. září asi 1000 nepřátelských jezdců plenilo okolí Rakvic; 600 moravských jezdců je zahnalo a přes sto jich pobilo. Následujícího dne nepřítel útok opakoval s devíti děly.
- 3. září vzali Moravané nepříteli 94 kusů dobytka.
- 12. září se asi čtyři hodiny bojovalo v menších potyčkách a 13. září byly Rakvice vypáleny.
- 14. září nepřítel odtud se sedmi děly zaútočil na okolní „bratrské dvory“, 15. září asi 200 Uhrů drancovalo u Šakvic a byly zapáleny Přítluky.
- Ve dnech 17.–21. září obsadil nepřítel vinohrady a okolní pahorky, zapálil Podivín a dvě okolní vsi a udeřil na Břeclav.
Rakvice tak byly vypáleny podruhé během čtrnácti let – poprvé je v roce 1605 vypálilo vojsko Štěpána Bočkaje (viz kostel).
Robotní bouře 1738#
V červenci 1738 propukly v Rakvicích, stejně jako v jiných obcích hodonínského a břeclavského panství, robotní bouře. Kolem 8. srpna dal krajský hejtman svolat vzbouřence na hodonínský zámek. Z Rakvic byli tehdy zatčeni Jan Chrástek, Jan Šustek a Jura Filípek a podle nařízení zemského tribunálu odsouzeni k pracím na hodonínském zámku.2
Železnice a zastávka u Rakvic (1837–1886)#
Na jaře 1837 začala stavba odbočky Severní dráhy císaře Ferdinanda z Břeclavi do Brna, která vede v těsné blízkosti Rakvic. Pozemky pod tratí se vykupovaly za 150 zlatých za měřici a majitelé dostali náhradu i za úrodu, nejvíce za pšenici (16 zlatých za měřici).4 V rakvickém katastru byla stavba technicky náročná: byl vypuštěn Rakvický rybník, potok Trkmanka dostal nové koryto a navršil se vysoký násep s mosty a propustky. Tam, kde násep křížil cesty, stály strážní domky, které obec očíslovala čísly 204–207.5
Podle vzpomínek pamětníků měla být u Rakvic podle původního plánu mezistanice („Mittelstation“). Rakvičtí radní si však nepřáli, aby stanice byla blízko obce, a stanice byla nakonec zřízena v Zaječí. Rakvičané tak chodili na vlak do sousední obce téměř půl století.5
Obec pak o zřízení vlastní zastávky opakovaně žádala, vždy marně. Pomohl až Václav Lebloch z Bílovic, předseda silničního výboru břeclavského okresu, který s představenstvem obce zajel do Vídně a žádost přednesl u ředitelství Severní dráhy. Dne 15. prosince 1886 byla otevřena zastávka u Rakvic mezi stanicemi Podivín a Zaječí. První vlak slavnostně vítalo obecní zastupitelstvo se starostou Jakubem Hrdinou, učitelé se školními dětmi, hasičský sbor s hudbou a mnoho občanů. Václav Lebloch byl ještě téhož dne jednomyslně jmenován čestným občanem Rakvic a slavnost skončila společným banketem v hostinci pana Štorka.6
Divadlo v Rakvicích (1868)#
Ve stejné kronice, která pod heslem „Ungewöhnliche Temperatur“ zaznamenala neobvykle teplý začátek prosince 1868, je zapsáno i hostování kočovného divadla. Dne 8. prosince 1868 přijela do Rakvic divadelní společnost vdovy Standerové z Podivína a hrála „obraz ze života“ ve třech jednáních „Rudý písničkář“ od J. M. Boleslavského. Herci podle zápisu „drželi se statečně“ a návštěva byla „dosti četná“. Druhý den se hrála fraška „Zlý duch Lumpacivagabundus“ – tentokrát však podle pisatele „hrálo se vskutku ludrácky, mnoho se vynechalo, a nebyla žádná scenerie“.7
Povodně 1879 a 1900#
Rakvice, ležící v blízkosti Dyje, často ohrožovala velká voda. Ludmila Švástová ve svých vzpomínkách popisuje povodeň z konce června 1879, kdy po častých lijácích dostoupila rozvodněná Dyje až do poloviny obce. Také poslední léta 19. a první léta 20. století byla velmi mokrá; na jaře 1900 voda z Dyje zatopila dolní domky v obci a velká část polí zůstávala celá léta pod vodou.8
Povodeň v březnu roku 1900 zmiňuje i rukopisný lístek Miroslava Vajbara vložený do jedné z kronik: v knize chybí zápis za celý rok 1900 a je možné, že právě zápis o povodni byl důvodem k vytržení stran.9
Obecní služebníci v roce 1907#
Na schůzi obecního zastupitelstva 31. prosince 1907 byli zvoleni obecní služebníci na další rok. Výčet ukazuje, jak obec hlídala svá pole a vinice – každá trať měla svého hlídače:10
| Služba | Jméno |
|---|---|
| polní hlídač | Tomáš Prudík |
| luční hlídač | Jakub Javorský |
| hlídač Trkmanska | Václav Průdek |
| hlídač Nových hor | Jan Dobrozemský |
| hlídač Kreftů | František Chrástek |
| hlídač Koziberků | František Šelle |
| hlídač Kopců | Pavel Krčka |
| hlídač Trokvízů | Václav Procházka |
| hlídač Trávníků | přijme představenstvo |
| natahovač věžových hodin | Martin Švásta |
| obecní sluha | Jan Obhlídal |
| posluhovačky škol | Kateřina Jánošková, Terezie Křivánková |
| ponocný | Václav Foukal |
Hlídači vinic dostávali z půllánu vinice nebo výsadby 1 korunu a půl pecnu chleba, ze čtvrtlánu polovinu; z pustých pozemků jen 40, resp. 20 haléřů a žádný chléb. Ponocnému bylo přidáno 30 korun, takže měl ročně 200 korun. Za to musel hlídkovat v létě od 10 hodin večer do 3 hodin ráno a v zimě od 9 hodin večer; kdyby jej někdo v tu dobu nezastihl na návsi, měly se mu pokaždé strhnout 2 koruny.10
Obecní zastupitelstvo v roce 1930#
Ze společné fotografie obecního zastupitelstva z roku 1930 se dochoval i seznam jeho členů s čísly domů a povoláním. Starostou byl tehdy František Suchyňa z č. 255 (starostou 1927–1931).11
| Jméno | Č. p. | Povolání |
|---|---|---|
| František Suchyňa (starosta) | 255 | zemědělec |
| Václav Kamenský | 256 | zemědělec |
| František Bednařík | 360 | dělník |
| Jan Ryzý | 493 | malozemědělec |
| Josef Rozsypal | 137 | zemědělec |
| Pavel Lukeš | 267 | zemědělec |
| Jakub Krůza | 23 | zemědělec |
| Karel Nečas | 141 | pekař |
| Jan Rozsypal | 216 | dělník |
| Jakub Polášek | 272 | malozemědělec |
| Stanislav Průdek | 45 | obchodník |
| Martin Bednařík | 364 | malozemědělec |
| Jan Obhlídal | 470 | malozemědělec |
| Václav Průdek | 25 | zemědělec |
| Josef Polínek | 333 | dělník |
| Josef Frýbert | 296 | železniční zřízenec |
| František Hrdina | 103 | zemědělec |
| Josef Opršal | 116 | kovář |
| Jan Kamenský | 453 | zemědělec |
| Mikuláš Průdek | 445 | tajemník obce |
| Ferdinand Sladký | 145 | dělník |
| Josef Vajbar | 460 | zemědělec |
| Jan Moudrý | 192 | malozemědělec |
| Václav Roháč | 59 | tesař |
| Tomáš Horáček | 27 | zemědělec |
| Jan Valenta | 523 | zemědělec |
| František Kamenský | 109 | zemědělec |
| Jan Vranovský | 98 | zemědělec |
| František Průdek | 180 | zemědělec |
Osvobození v dubnu 1945#
Boje o Rakvice probíhaly 15. dubna 1945 a 16. dubna 1945 byly Rakvice osvobozeny Rudou armádou.12 Padlo zde 15 rudoarmějců. Z domácího obyvatelstva zahynuli dva muži, čtyři lidé byli těžce a šest lehce zraněno; po frontě zahynuly neopatrným zacházením s municí tři děti a jeden muž byl těžce raněn. Vyhořelo 15 domů a 19 stodol a dalších 15 domů bylo poškozeno. Za okupace byli umučeni tři rakvičtí občané.13 Podrobně viz Osvobození Rakvic 1945.
Již 17. dubna byl ustaven nový národní výbor, jehož předsedou byl zvolen dr. František Suchyňa; měl 20 členů a 6 náhradníků a zřídil komise hospodářskou, finanční, zásobovací, bezpečnostní, osvětovou a sociální. Správu obce převzal 18. dubna a v prvních dnech zajišťoval hlavně ubytování sovětských vojsk a odstraňování válečných škod.13 Podrobný popis bojů, škod a obětí zapsala do obecní kroniky kronikářka Františka Suchyňová.14 Padlí rudoarmějci byli nejprve pohřbeni v obci, později ve společném hrobě v parku u kostela; 8. ledna 1946 byli exhumováni a převezeni na společný hřbitov do Hustopečí.15
700 let Rakvic a pomník (1948)#
Dne 19. srpna 1948 se v Rakvicích slavilo 700. výročí obce (od první zmínky z roku 1248) a zároveň 100 let od zrušení roboty se vzpomínkou na rakvického rodáka Josefa Eduarda Kornyšla. Místní národní výbor se spolky postavil na jednom rohu trojúhelníkové návsi kamenný památník v podobě jehlanu – mohyly. Postavili jej rakvičtí zedníci a kameny na něj sbírala celá obec v akci „každý občan jeden kámen“. Při oslavách byla odhalena také pamětní deska Kornyšlovi na domě č. 140 (dům později vyhořel a deska se nedochovala), v národní škole byla výstavka starých obecních listin a slavnostní projev měl mimo jiné univ. prof. Ladislav Hosák, autor dosud nevydaných dějin Rakvic.16 K výročí vydal Václav Foukal brožuru „700 let Rakvic“.17
Pomník stojí dodnes. Na desce je obecní znak s rakem a hroznem, letopočty 1248–1948 a nápis „700 let Rakvic“.18
Štěrkoviště Šutrák (1948–1950)#
Rakvičtí odedávna těžili štěrk z obecních štěrkovišť, kterým se říkalo Velký a Malý Šutrák.19 Při kopání štěrku na pozemcích Podkoziberky v roce 1927 se dokonce přišlo na hroby skrčenců a popelnice – doklad osídlení kraje v pravěku.20
Po válce byly kromě silnic kolem návsi všechny cesty v obci jen hliněné a za deště nesjízdné. Obec proto v roce 1948 přistoupila k jejich zpevnění štěrkem. Protože ruční výkop byl nákladný, pronajala obecní „malý šutrák“ společnosti Šelle–Korčák a Valenta, která si pořídila bagr a těžila štěrk i z větších hloubek. Jen do Nové ulice se na první úpravu navezlo asi 440 m³ štěrku a drobným štěrkem byla navezena i náves kolem kostela.2122 Do května 1950 vytěžila firma z obecního štěrkoviště přes 25 400 m³ štěrku. Bagr i se zásobou štěrku od ní na konci roku 1949 koupil místní národní výbor za 225 000 Kčs.22
Zdroje#
- KORDIOVSKÝ, Emil (red.). Rakvice. Znojmo: Nakladatelství FPO, 2003. ISBN 80-868-1000-3.
- © 1st Military Survey, Section No. 113, Austrian State Archive/Military Archive, Vienna
- © Laboratoř geoinformatiky Univerzita J. E. Purkyně – http://www.geolab.cz
- © Ministerstvo životního prostředí ČR – http://www.env.cz
- Sächsisches Hauptstaatsarchiv Dresden, Kriegssachen, kn. XVI, č. 9172, fol. 143, Zprávy od Nových Mlýnů (1619); výpis: Archiv Jakuba Cabala, JC-01923, JC-01924
- Kronika Rakvic. Snímky stran: Archiv Jakuba Cabala, JC-01895, JC-01904, JC-01917, JC-01919, JC-01922
- Neurčená rakvická kronika, zápisy z prosince 1868; fotokopie stránky: Archiv Jakuba Cabala, JC-01893
- VAJBAR, Miroslav. Rukopisný lístek o povodni v březnu 1900. Archiv Jakuba Cabala, JC-01915
- Úvodem [o osvobození Rakvic 1945], strojopis. Archiv Jakuba Cabala, JC-01912
- REŽNÝ, Hubert. Rakvice před 50 lety. Rakvický zpravodaj, 1995, č. 1, s. 5–6. Text čísla
- SOkA Břeclav, C 60, Kronika obce Rakvice 1919–1970 (Pamětní kniha obce Rakvice), díl 1, 3 a 4; snímky: Archiv Jakuba Cabala, JC-01896, JC-01899
- FOUKAL, Václav. 700 let Rakvic. Rakvice, 1948. Archiv Jakuba Cabala, JC-01913
- Jak to bylo, když se po roce 1948 v obecním „Šutráku“ v Rakvicích bagrovalo… Opisy protokolů ze zasedání rady MNV v Rakvicích 1948–1951 (SOkA Břeclav se sídlem v Mikulově). Archiv Jakuba Cabala, JC-01929
- ŠVÁSTOVÁ, Ludmila. Mé vzpomínky na rody a veřejné události za mého života. Rakvický zpravodaj 2004/4
-
Sächsisches Hauptstaatsarchiv Dresden, Kriegssachen, kn. XVI, č. 9172, fol. 143, „Zprávy od Nových Mlýnův“, září 1619; český výpis v Archivu Jakuba Cabala, JC-01923 a JC-01924. Ve výpisu je obec Přítluky zapsána jako „Příkluky“. ↩
-
Kronika Rakvic, heslo „1738 Robotní bouře“ (snímek strany: Archiv Jakuba Cabala, JC-01917); původní pramen podle kroniky: HOSÁK, Ladislav. Dějiny Rakvic (nevydaný rukopis), s. 137, Archiv Miroslava Vajbara. ↩
-
Kronika Rakvic, heslo „1738 Výborné víno z Trkmanic“ (JC-01917); podle kroniky Vlastivěda moravská, 1924, II, s. 136. ↩
-
Kronika Rakvic, s. 81–82, heslo „1837 Stavba železnice“ (JC-01922); původní pramen podle kroniky: Diecézní archiv Rajhrad, Farní kronika Rakvice 1790–1909. ↩
-
Kronika Rakvic, s. 82, heslo „1839 Železniční násep u Rakvic“ (JC-01922); podle kroniky Archiv Miroslava Vajbara, Zápisky kronikáře Rostislava Vajbara. ↩ ↩
-
Kronika Rakvic, heslo „15. 12. 1886 Železniční zastávka“ (JC-01919); původní pramen podle kroniky: Moravská orlice, 1. ledna 1887. ↩
-
Neurčená rakvická kronika, zápisy z 8. a 9. prosince 1868 (fotokopie stránky: Archiv Jakuba Cabala, JC-01893). O jakou kroniku jde (farní, školní či obecní) a kde je uložena, se zatím nepodařilo zjistit. ↩
-
ŠVÁSTOVÁ, Ludmila. Mé vzpomínky na rody a veřejné události za mého života (4. část). Rakvický zpravodaj 2004/4. ↩
-
Rukopisný lístek podepsaný „Vajbar Mir.“, Archiv Jakuba Cabala, JC-01915. ↩
-
Kronika Rakvic, heslo „31. 12. 1907 Schůze zastupitelstva obce“ (JC-01895); původní pramen podle kroniky: SOkA Břeclav (Mikulov), fond Archiv obce Rakvice, nezpracováno. ↩ ↩
-
Kronika Rakvic, fotografie „Zastupitelstvo obce v roce 1930“ s popiskem (JC-01904). Funkční období starosty podle seznamu starostů. ↩
-
Datum 16. dubna 1945 uvádí strojopis JC-01912 i Rakvický zpravodaj 1990/1; průběh bojů popisuje obecní kronika (SOkA Břeclav, C 60, Kronika obce Rakvice 1919–1970, díl 4, s. 154–183, Archiv Jakuba Cabala, JC-01899). Podle článku Huberta Režného „Rakvice před 50 lety“ ( Rakvický zpravodaj 1995/1) obsadila Rakvice 14. dubna odpoledne německá vojska, boje probíhaly 15. dubna do 10 hodin večer a Němci vyklidili pozice ve 2 hodiny v noci; úvaha Zdeňka Pohla „Zamyšlení“ v tomtéž čísle datuje osvobození Rakvic na 15. dubna 1945. ↩
-
Úvodem [o osvobození Rakvic 1945], strojopis, Archiv Jakuba Cabala, JC-01912. ↩ ↩
-
SOkA Břeclav, C 60, Kronika obce Rakvice 1919–1970, díl 4, s. 159–174 (Archiv Jakuba Cabala, JC-01899). ↩
-
SOkA Břeclav, C 60, Kronika obce Rakvice 1919–1970, díl 4, s. 170 a 183 (JC-01899). ↩
-
SOkA Břeclav, C 60, Kronika obce Rakvice 1919–1970, díl 4, s. 203–204 (JC-01899). ↩
-
SOkA Břeclav, C 60, Kronika obce Rakvice 1919–1970, díl 4, s. 204 (JC-01899); brožura: FOUKAL, Václav. 700 let Rakvic, 1948 (JC-01913). ↩
-
Fotografie pomníku, Jakub Cabal, 19. 5. 2019, Archiv Jakuba Cabala, JC-01379. ↩
-
FOUKAL, Václav. 700 let Rakvic, 1948, s. 7 (JC-01913). ↩
-
SOkA Břeclav, C 60, Kronika obce Rakvice 1919–1970, díl 1, s. 36 (JC-01896). ↩
-
SOkA Břeclav, C 60, Kronika obce Rakvice 1919–1970, díl 4, s. 202 (JC-01899). ↩
-
Opisy protokolů ze zasedání rady MNV v Rakvicích, zápisy z 11. 1., 7. 2. a 23. 4. 1948, 2. 12. 1949 a 6. 5. 1950 (SOkA Břeclav se sídlem v Mikulově); Archiv Jakuba Cabala, JC-01929. ↩ ↩
Jak citovat tuto stránku
CABAL, Jakub. Obec Rakvice. In: Historie obce Rakvice [online]. Aktualizováno 17. 11. 2026 [cit. datum]. Dostupné z: https://rakvice.jakubcabal.cz/mistopis/obec/