Rakvický zpravodaj 1995/1
Periodika
Otevřít PDF (13,2 MB)
Níže je strojově rozpoznaný text, který slouží hlavně pro vyhledávání. Obsahuje chyby – pro čtení použijte PDF.
RAkvický ň I 1995
ZPRAVOOAJ
vydává obecní rada v Rakvicích —
Rakvičané na slovíčko ...
Tímto číslem zahajuje Rakvický zpravodaj
již devátý ročník svého pravidelného čtvriletního
vycházení a pátý ročník po listopadových
událostech v roce 1989. Vychází jako první
ročník ve druhém volebním období
samosprávných orgánů naší obce.
Za dobu svého pravidelného vycházení
přinášel Vám tento zpravodaj nejeninformace a
odění v naší obci o jejích problémech, potížích,
starostech. Přinášel Vám také pohled do její
historie, informace o významných osobnostech,
ale i popisy figur a figurek, které byly a jsou
nedílnou sočástí obce. Přinášel Vám historky,
kronikářské údaje, básničky a písně. Také
výtvarná stránka Rakvického zpravodaje se stala
jeho významnou a nedílnou součástí. Rakvický
zpravodaj se postupem času těšil oblibě a zájmu
nejen občanů obce, ale zejména jejich rodáků,
žijících nejen v republice, ale i krajnů v jiných
zemích a v zámoří. Stal se jakýmsi pojítkem s
jejich starou vlastí a domovem. Chce proto i
nadále pokračovat
ve snaze informovato historii
obce, o jejích lidech a dění v obci, o jejích
plánech a cílech. Chce především pomáhat
rozvíjetobec, popularizovatto, co se kladného
děje, chce obec propagovat, prostě ukazovat
svému okolí, že naše obec má své přední místo
mezi sobě rovnými i přední místo, které měla v
Rakvický zpravodaj chce být zrcadlem
práce orgánů obce, všech jejích složek, orgánů
a organizacív nísídlících. To však předpokládá,
že se postupně budou zapojovat do jeho práce
občané, kteří mají ostatním spoluobčanům co
říci o sobě, o své práci, o svých úspěších i
starostech. Již po celou dobu svého pravidelného
vycházení Rakvický zpravodaj vyzýval občany
ke spolupráci. Zejménamu chyběla účast mladší
generace. Tato by siměla uvědomit, že to bude
ona, od níž, od její práce, od její účasti na
veřejném životě závisí úspěchy i sláva a
důstojnost obce. Ne všechna práce, kterou
konáme, přináší
zdar aúspěchy. |neúspěchy a
nezdary jsou cestou, kterou musíme projít,
abychom se dopracovali úspěšných výsledků.
Nestačí však, aby káru táhla jen hrstka lidí. Je
třeba, aby každý z nás přinesl svoji trošku do
mlýna. Proto se dejme všichni do práce pro naši
obec.
redakční rada
Raákvický -
ZPRAVODAJ
Hospodaření obce Rakvice v roce 1994
plán skutečnost
Příjmy 6 734 200 9 784 800
Výdaje 6 734 200 7 934 200
Zůstatek - 1 850 700
VÝDAJE:
Vodní hospodářství 1 697 200
uložiště kontejnerů, ČOV, kanalizace
Doprava 1 668 200
vozovky
- Vinařská, Krátká
vypl.záloha na akce v r.1995 (300 tis.)
Školství 1 945 700
provozní nákl.+záloha 400 tis. na r.1995
Kultura 126 400
knihovna, kronika, SOZ, šatny TJ
Vnitřní správa 1 230 700
provoz OÚ, hasiči, mzdy OÚ a obec.zastupitelstva
Místní hospodářství 637 000
byty, veř.osvětlení, veř.prostranství, pohřebnictví, VPP
Plynofikace 628 000
ROZPOČET OBCE RAKVICE NA ROK 1995
Rozpočet obce na rok 1995 byl projednán a přijat v
obecním zastupitelstvu dne 7. března 1995 v souladu se
zákonem o obcích. Rozpočet je v oblasti příjmů a výdajů
vyrovnán a činí 8 530 800 ,-- Kč.
V oblasti příjmů vychází rozpočetjak uvýnosů zdaní, tak
i ostatních příjmů ze skutečnosti roku 1994.
PŘÍJMY - členění dle kapitol:
kap. 702 vodní hospodářství 150 tis.
(popl. za odvoz TKO)
714 školství 90 tis.
(příjem jídelny MŠ)
719 vnitřní správa 60 tis.
(pronájem obec. majetku)
741 všeobec. pokl. správa 8 230,8 tis.
ztoho: daň z příjmu 2 200 tis.
daň z podnikání 1 800 tis.
daň z nemovitosti 1 200 tis.
správní poplatky 200 tis.
daňové pohledávky 10 tis.
doplňkové příjmy (popl.za psa) 10 tis.
nahodilé příjmy 50 tis.
zůstatek z r. 1994 1 850,7 tis.
státní dotace - účelové 469,5 tis.
- vyrovnávací 440,5 tis.
Příjmy celkem 8 530,8 tis.
VÝDAJE - členění dle kapitol:
kap. 702 vodní hospodářství 1 113,8 tis.
odpady 230 tis.
710 doprava 1840 tis.
714 školství 1176 tis.
716 kultura a sport 127 tis.
719 vnitřní správa 2947 tis.
739 místní hospodářství 1097 tis.
Výdaje celkem 8 530,8 tis.
PŘEHLED NEJDŮLEŽITĚJŠÍCH AKCÍ
A VÝDAJŮ
VROCE 1995
kanalizace "U luže" 200 000 Kč
projekt kanal. "Na kopcech" a část
"Nádražní" | 55 000 Kč
kanal.stoka AB-2 (z Luční do Družstevní) 856,2 Kč
- realizace přes zimu, další finanční krytí |
v roce 1996
projekt rekultivace skládky "Díly" 50 000 Kč
náklady na odpady (odvoz, uložení,
popelnice) 180 000 Kč
vozovka "U luže" 373 000 Kč
vozovka "Na řádku" 1 157 000 Kč
oprava vozovky "U měšťanky" a "Ulička I" 600 000 Kč
přeložení panelů ze skládky na výjezdy
z polních cest a oprava překopů vozovek 230 000 Kč
dotace na MŠ a jídelnu 406 000 Kč
dotace na ZŠ (včetně opr.kotelny) 770 000 Kč
knihovna 65 500 Kč
dotace dětským pěveckým sborům 12 000 Kč
dotace na cvičení v hale 20 000 Kč
/kopaná, cvičení, žen, košíková/
oprava vozidla hasičů a doplnění výstroje 54 000 Kč
oprava'budovy obecního úřadu 1500 000 Kč
veřejné osvětlení 400 000 Kč
veřejné prostranství 100 000 Kč
provoz a oprava bytovek 535 000 Kč
Přirozhodování
o plánu akcí údržby ainvestic vycházelo
OZ ze současného stavu a územního plánu - tedy výhledu
do r. 2010, který byl schválen v minulém volebním období.
Pro informaci uvádím některé základní údajea problémy
v jednotlivých oblastech života obce. 2
V současné době má naše obec 1078 obyvatel, 821
popisných čísel, 633 obydlených domů (688 bytů).
pRAakvický -
ZPRAVODAJ
Bytová výstavba
Obec je vlastníkem bytovek č.p. 670, kterou odprodá
nájemníkům a č.p. 578, která si vyžaduje opravu zejména
odpadů (r.95).
Občanská vybavenost
- budova OÚ a Pošty - oprava v r. 1995
- ZŠ - rekonstrukce kotelny v r. 1995
- MŠ - žádost o dotaci na výstavbu v r. 1996 (předp. nákl.
8,3 mil.)
- starábudova ZŠna Náměstí
- záměr na kulturní a zájmové
využití
Kultura
- kino - pro dlouhodobé nevyužití pronájem na 4 roky na
prodejnu nábytku
- budova staré ZŠ - nutná rekonstrukce včetně statického
zjištění
Sport
- fin. dotace na náklady provozu sport. haly
- areál Trávníky - v souč. době řešena žádost TJ o pomoc
řešení správce areálu
- park v Nové ulici - občanská iniciativa zvelební v r. 1995
Zdravotnictví
- zřízení lékárny v obci brání v současné době předpoklá-
daná nízká rentabilita
Distribuce a obchody
Obec nabízí do pronájmu dům č.p. 19 pro účely obchodu,
příp. služeb.
Stravovací zařízení a ubytování
Obecnabízí důmě.p. 145 pro možnostzbudování veřejného
stravování, příp. ubytování.
Služby
ZD Rakvice nabízí nevyužité prostory ve svém areálu pro
podnikání. Obec nabízí volné kapacity v trati Trávníky pro
podnikání, v současné době řešené převzetí dílny bývalého
Svazarmu do majetku obce - bude nabídnuto k podnikání.
Požární ochrana
- dokončení opravy vozidla (cisterna +kropička) r.1995
Doprava
- výměna dopr. značení na místních komunikacích -r.1995
- mimo akce uvedené v plánu na rok 1995 probíhá řízení
pro zbudování pěší zóny mezi ul. Dolní a Zahradní, dále
dle úz. plánu třeba řešit úpravu nájezdů na ul. Svislá na
silnici III. tř. az Luční na silnici |||. tř., dále zbudování
parkoviště u hřbitova, ČD, sokolovny, hříště (1995).
Kanalizace
Mimo akcí na r. 1995 zbývá realizovat kanalizaci Na kopcech
a Nádražní včetně výměny dešťových vpustí.
Elektro
- poruchovost veřejného osvětlení.
Telefon
V roce 1997 instaluje Telecom digit. ústřednu a dokončí
kabelizaci v obci (úvaha o souběžném zbudování kabelové
televize), po provedení realiz. dokončení chodníků.
Odpady
- rekultivace skládky Dílce
- postupný přechod na třídění odpadu dle záměru a.s.
Hantály
- záměr a.s. Hantály zakoupit zamet. vůz a štěpkovač na
drcení vin. réví
Příroda a veř. prostranství
- sadové úpravy na veř. prostranství
- obnova porostů u polních cest a větrolamů
- probírka a obnova obecního lesa - započato
- údržba polních cest a odvod. příkop (na údržbu cest
dohoda zást. ZD a soukr. traktoristů s OÚ na spol.
zasedání 22.2.1995)
Vajbar Petr
starosta
Z jednání obecního zastupitelstva
V období od vydání minulého čísla Rakvického
zpravodaje prošlo obecním zastupitelstvem několik
důležitých věcí. S mnoha věcmi jste se seznámili z příspěvku
starosty.
Kromě schválení rozpočtu obce, schválení plánovaných
akcí na letošní rok i roky příští, byly projednány
tyto body.
Byla schválena obecně závazná vyhláška o místních
poplatcích (bude vyvěšena v nově zřízené veřejné vývěsce
u obecního úřadu). Bylo rozhodnuto, že obec bude
pronajímat obecní majetek na dobu max. 4 roky z toho
důvodu, aby nepřekračovala tato doba volební období
současného zastupitelstva.
V souladu s tímto rozhodnutím byla pronajata budova
kina. Pronajímatelem je p. Škarek, který zde bude mít
prodejnu nábytku. Nesmí zde provádět úpravy trvalého
charakteru. Přes realitní kancelář byla nabídnuta k prodeji
budova bývalého "komunálu" za účelem podnikání
(penzion).
Byly odsouhlaseny dotace na kulturu a sport. Mimo jiné
na dětské pěvecké sbory 10 000 + 2 000, provoz sportovní
haly 20 000 Kč.
Komise pro životní prostředí projednala s místních AD
a soukromými rolníky údržbu vozovek v obcí.
Z obecního zastupitelstva odstoupil p. Miloslav Kamenský
(ODS). Na jeho místo nastoupil a byl schválen p. Miroslav
Roháč (ODS).
K nejvíce diskutovaným rozhodnutím obecního
zastupitelstva mezi občany, bylo snížení stavu pracovníků
na obecním úřadě. Členové obecního zastupitelstva dostali
k dispozici pracovní náplně zaměstnanců obecního úřadu
k posouzení. Na jednání
OZ dne 7.3.1995 bylo projednáno,
zda tyto náplně odpovídají skutečnosti. Není totiž podstatné
kolik bodů ta která pracovní náplň má, ale zda odpovídá
potřebám obecního úřadu a zda pracovní náplň všech
pracovníků odpovídá jejich počtu. Na základě těchto indicií
rozhodlo zastupitelstvo takto: snížení počtu zaměstnankyň
obecního úřadu ze tří na dvě devět hlasů pro, nikdo proti a
nikdo se nezdržel hlasování. Ukončení pracovního poměru
s p. Minaříkovou k 1.4.1995 8 hlasů pro, jeden se zdržel a
nikdo nebyl proti. Z výsledků hlasování vyplývá, že rozhodnutí
bylo jednoznačné.
nakvický -
ZPRAVODAJ
Byla odsouhlasena pracovní doba naobecním úřadě:
pondělí 7.00 -12.00 13.00 - 16.00 úředníden
úterý 7.00 -12.00 13.00 - 16.00
středa 7.00 - 12.00 13.00 - 18.00 úředníden
čtvrtek 7.00 - 12.00 13.00 - 16.00
pátek 7.00 - 13.00
Hlášení místním rozhlasem - denně 13.00 a 16.00 hod.
Kromě mimořádných hlášení.
Pro dobrou informovanost občanů bude zbudována nová
veřejná vývěska u obecního úřadu.
Další informace
Vám mohou poskytnoutčlenové obecního
zastupitelstva na požádání.
Za obecní zastupitelstvo
Pavel Suchánek
FUNKCE ZASTUPITELSTVA V OBCI
Vzhledem k tomu, jak důležitou funkci má obecní
zastupitelstvo na chod obce, měli by občané znát
několik souvislostí. A to, kdo v zastupitelstvu zasedá,
jakájejeho funkce, o čemrozhoduje ajaký vztah je mezi
zastupitelstvem a občany nebo naopak.
To, o čem zastupitelstvo
rozhoduje je dáno zákonem
o obcích, schváleným parlamentem. Ve své podstatě je
to rozhodování kolem peněz. Do čeho bude obec
investovat,
jak se co bude provozovat,
jaká bude kultura
vobci, jaké Životní prostředí atd. Pro kvalitní rozhodování
pomáhají zastupitelstvu komise např. finanční,
zemědělská a životního prostředí atd. Kontrolním
orgánem pro hospodaření s obecním majetkem je
revizní komise.
Složení zastupitelstva je určeno výsledky
komunálníchvoleb.
Jetudíž jasné, že se nenajde občan
v Žádné obci, kterému by všichni zastupitelé vyhovovali.
Je proto nutné respektovattakové obsazení ,jaké vzešlo
z voleb.Od výše uvedené skutečnosti se tudíž odvíjí
spokojenost či nespokojenost občanů s jednotlivými
rozhodnutímitohoto orgánu. O každé důležité věcise při
jednání zastupitelstva hlasuje. Vzhledem k tomu, že
členůtohoto orgánuje devět, o přijetí jakéhokoliv
opatření
rozhoduje nadpoloviční většina, tj. 5 hlasů. Není potom
rozhodující pro přijetí výsledku, zda hlasování skončilo 5
ku 4, nebo 9ku 0. Poměr hlasů potom jenom občanům
naznačuje, zda bylo zastupitelstvovrozhodování jednotné
či nikoli. Rozhodovat by mělo zastupitelstvo racionálně
bezemocí,ve veřejném zájmu.
Důležitým úkolem zastupitelstva je občany o svých
jednáníchinformovat.
Jeto formouveřejných zasedání,
zveřejněním zápisů z jednání ve veřejné vývěsce nebo
pomocí Rakvického zpravodaje. Stejné možnosti vyjádňt
svůj názor mají i občané. Dobrou vzájemnou
informovaností se předejde emotivním reakcím
reprezentovaným dohady, pomluvaminebo anonymním
vydáváním různých letáků. Pokud někdo chce svůj
názor prezentovat písemnou formou, má možnost v
Rakvickém zpravodaji. Jeden háček
to však má. Měl by
se pod svůj názor také podepsat. V dnešní době se
nemusíme bát říct svůj názor nahlas.
Název "Obecní zastupitelstvo“
je odvozen z principu
zastupitelské demokracie. Jak jsou různorodé názory
občanů, stejně různorodé jei složení zastupitelstva. Jak
bude tento orgán pracovat, posoudí a ohodnotí občan u
volební urny příštích voleb.
Pavel Suchánek
pRakvicky - =
ZPRAVODAJ K
proměny ZZ
Rakvice před 50 lety
15. dubna letošního roku uplynulo 50 let ode dne, kdy v
roce 1945 (byla to neděle) došlo k bitvě o Rakvice. To už
probíhaly poslední
týdny druhé světové války, která začala 1.
září 1939. Této války, která je označována jako "druhá
světová válka", se zúčastnilo 48 národů, bojovalo v ní 110
miliónů vojáků. Ztráty na lidskýchživotech byly odhadnuty na
více než 30 miliónů lidí. V Evropě skončila válka 8. května
1945, ve světě po kapitulaci Japonska 2. září 1945.
Připomeňme si, jak proběhla v Rakvicích. Již v lednu
1945 pocítili Rakvičané, že se knám blíží válka. To přijeli do
Rakvic němečtí vojáci s důstojníky a určovali a vyměřovali
místa pro postavení děl a těžkých kulometů. Zákopové a
opevňovací práce prováděli rakvičtí občané a dále občané
z Velkých Bílovic a Velkých Pavlovic. Byly kopány zákopy s
kulometnými hnízdy na Dílech a na Kopcech. Tam byla též
vybudována stanoviště pro děla. Dále byly na vstupních
místech do vesnicevykopávány
jámy pro miny. Vtýdnuod8.
do 14. dubna přišli němečtí zákopníci a dokončovali
opevňování Rakvic. Vtéto době seválka přenesla ze Slovenska
k moravským hranicím. Prudké boje se strhly o Lanžhot,
Kostice a Tvrdonice, kde terén umožňoval|německou obranu.
Hukot děl doléhal až do Rakvic. Rakvičané rychle ukrývali
své zásoby a zařizovali si ve sklepech přežít boje, které
očekávali. Současně letectvo spojenců pomáhalo nálety na
železniční i silniční cesty znemožňovat jak zásobování
německé fronty, tak přesuny německých vojsk. 9. dubna
1945 přestala železniční doprava, protože k náletům
amerických letadelse připojila iletadla ruská, která zejména
sledovala pohyby německých vojsk. Jeden z náletů se
uskutečnil 14. dubna, kdy byl u Velkých Pavlovic napaden
trén Němců. Téhož dne byla přesunuta na Kopce děla. Na
zaminování připravených míst nezbyl Němcům už čas. Ve3
hodiny odpoledne 14. dubna 1945 obsadila německá vojska
Rakvice. Děla byla rozmístěna na Kopcechv dědině a kolem
ní. Byla maskována vinohradským rývím a turkyniskem.
Kostelní věž sloužila Němcům jako pozorovatelna. Zní pak
bylo zřízeno telefonní spojení s německým hlavním stanem
řídícím vedení tohoto bojového úseku.
Obyvatelé, zejména
z dolního konce dědiny, popř. ti, kteří
neměli možnost nebo se báli ukrýtve sklepech, zůstali doma
nebo si vybudovali jakési bunkry vzahradách. Jiní pak odešli
naluka v domění, že se vyhnou postupující frontě. Měli však
problémy
s Němci a později i Rusy. Boj o Velké Bílovice začal
14. dubna v 15 hodin a skončil večer. 15. dubna začal útok
na Rakvice. Ruské vojsko postupovalo od Velkých Bílovic. V
zápiscích kronikářky je doslovně napsáno: "Rachot
kulometů, dunění tanků, hukot děl, bzučení letadel, padání
střepin na střechy, svištění střel- to vše bylo slyšeta cítitipod
zemí, třeba 5 metrů hluboko. A Jobovy zvěsti donášeliti, kteří
se odvážili podívat se, co se venku děje. Tam leží mrtvý
voják, tam hoří, tam vidět krev, tam je rozbitý domek, tam
je slyšetnářek raněného. Samá a strašná spoušťa spoušť,
kterou dovede způsobitjen válka a odnížajejího odvrácení
volá církev i ve svých litaniích - od moru, hladu a války
vysvoboď nás Pane. Ve strachu a hrůze se lidé v krytech
upřímně modlili:"
Útok Rusů na Rakvice začal tedy od Bílovic. Na
Zárybnických rozmístili děla. Vážnější překážkou při
postupu na Rakvice byl vysoký násep železniční trati.
Současně však umožnil postup útočící pěchoty. Pěchota
se dostala k Rakvicím dolním a trkmanským mostem
železniční trati. Asi ke čtvrté hodině se dostali do zahrad
Nové ulice. Odtud vysílali průzkumníky do dědiny, kde byla
umístěna německá děla a kulomety, tanky a obrněná
vozidla, která hlídkovala po vesnici. Jeden ruský voják se
pokusil zneškodnit tank, který byl umístěn u domku paní
Otáhalové; byl však zpozorován a vystřelenou střelou z
tanku rozmetán. Jiný Rus byl zabit granátem hozeným
německým vojákem u vrat Josefa Hřiby.
Druhý proud Rusů se dostal k Rakvicím z Podivína v
tutéž dobu. Ruské vojsko zaujalo na dosažených cílech
pozice
a začalo ostřelování. Střelba z děl a kulometů trvala
až do večera. Hlavním cílem byl kostel, kde Rusové
předpokládali pozorovatelnu. K páté hodině byl kostel
zasažen dvakrát a také domy čísla 134 až 144. Dělostřelecká
střelba však byla vedena i na další části Rakvic. Palba
sestávala stále prudší a kolem páté hodiny na různých
místech hořelo. První oheň vyšlehl v Nové ulici u Josefa
Říhy, Adolfa Kašpara a Františka Filípka. Hořelo v
Pastůčkách, stodoly na dolním konci obce. K večeru pak
hořely stodoly domů od čísla 10 do č. 17, domky vedle
měšťanky a na horním konci obce. Je však třeba říci, že
ohně nevznikaly všude v důsledku palby, ale zejména na
horním konci obce byly zapalovány Němci. Mezi palbou se
pokoušeli Rusové oztečení obce. Byli však dvakrát odraženi.
Jedno ruské letadlo shodilo několik bomb do zahrad za
domy nad Uličkou č. 23 a dalších. Rusové později uváděli,
že kdyby sejim nepodařilo obec dobít, byli odhodláni použít
katuše. Byli by Rakvice rozmetli. Boje trvaly 16 hodin.
Palba ustala v 10 hodin večer. Tmy Němci využili k
odpoutání se od nepřítele. Své pozice vyklidili ve 2 hodiny
v noci a přesunuli se k Přítlukám a Zaječí.
Současněs bojio Rakvice byl sveden tuhý boj o prostor
Trkmance v Trkmanských horách. Ruské velení mělo
Trkmanec zakreslený jako německé objekty. Proto nebylo
šetřeno ani jeho obyvatelstvo. O bojích v tomto prostoru
svědčí skutečnost, že vinohrady byly rozježděny tanky a ve
žlebě bylo 23 mrtvých koní. Přitéto bitvě byli mrtví a ranění.
nakvický -
ZPRAVODAJ
Němci si vybudovali již dříve obvaziště v domě Františka
Kamenského v domě č. 109 a u Antonína Vranovského č.
97. Své mrtvé (bylo jich 5) zakopali na různých místech. Pro
domácí raněné bylo zřízeno obvaziště ve sklepě Zachovy
zahrady. Zahynuli: pekař Jan Novák
- zastřelen Němcem ve
dvoře svého domku, František Vranovský zasažen střepinou
dělostřeleckého granátu. Těžce byli zraněni: holič Jan
Dostál a jeho zeť Josef Krůza a Jan Holub. Lehce zraněni
byli Jan Foukal z č. 30, Stanislav Štefka z č. 49, Miroslav
Foukal z č. 3, Jan Drobílek, Františka Hrdinová z č. 96 a
Františka Kovaříková. Z ruských vojáků byl jeden zabit
výstřelem z vrat Drahoše Průdka, jinýv Uličkách. Po skončení
bojů a posunu fronty došlo k dalším zraněním rakvických
občanů. Tak při dopravě munice byl střepinou děl. granátu
vypáleného Němciz prostoru Lednice, těžce zraněn Bedřich
Darmovzal. Nevybuchlou minou byli roztrhání 10-letí Konrád
Hrdina a Zdeněk Novák a asi 10 dnů po boji o Rakvice byl
těžce zraněn Jan Petrásek, když si hrál s nalezenou
nevybuchlou rozbuškou.
Vbojích o Rakvice byltěžce poškozen kostel, měšťanská
škola měla poškozenou celou východní část. Mnoho sklepů
v okolí měšťanky mělo zásahy. Do základů vyhořel domek
J. Zlámala astodola Josefa Měřičky. Byly poškozeny střechy
domů Moudrých, Prokše, Stehlíka, St. Kamenského. Škody
byly i na hřbitově. V Pastůškách vyhořel domek vdovy
Buriánové, Konráda Hrdiny. Vyhořely domy i v Nové ulici
(Frant. Filípek, Adolf Kašpar, Jos. Říha) na dolním konci
dědiny domy Pavla Lukeše, Floriána Cabala, Cyrila Průdka,
Jana Machače, Jakuba Obhlídala. Celkem bylo poškozeno
5 domů a vyhořelo 15 domů a 19 stodol, vedle dalších škod.
Tím válečné ovzduší však neskončilo. Rakvice byly
ostřelovány děly z prostoru Lednice. Denní střelba z děl na
dolní část Rakvic vyvolala u ruského velení podezření,
že je
spojení mezi německým vojskem a rakvickými fašisty.
Všichni byli vyšetřování, ale podezření senepotvrdila. Fronta
se vzdalovala. Bylo nutno odstranit následky bojů. Nejdříve
se pracovalo na odstranění trosek železničního mostu u
zastávky. Bylo nutno zakopat mrtvé koně zabité ve Žlabě na
Trkmanských. Rakvičtí muži, bylo jich 200, byli vysláni do
Podivína a Lednice na položení mostu přes řeku Dyji. Most
uLednického parku byl postaven za třidny. Dálebyli rakvičtí
muži poslániido Břeclavi, stavět mosty a opravovat rozbitou
železniční trať.
V Rakvicích bylo stále plno ruského vojska. Zabrali
všechna volná místa v domech. Došlo © však také k
rekvizicím. 27. dubna muselo být vojsku odevzdáno 10 krav,
deset prasat a tisíc vajec.
Netrpěliví zemědělci chtěli začít se zemědělskými
pracemi. Bylo jim však zakázáno vyjíždět do polí, dokud
nebude sesbírána nevybuchlá munice. Na silnicích
a tanků. Byla hnána stáda dobytka, určená pro zásobování
vojska. Pásla se na polích, aťto bylo
v obilí nebo jetelinoviště.
Natrase, kudy byl hnán dobytek, zůstal ležetuhynulý dobytek.
Poněvadž vozidla armády nestačila plně zásobovat
frontu, byly zabaveny vozy a koně rolníkům. Málo konía vozů
bylo vráceno. V Rakvicích zůstalo jen 10 koní.
29. dubna přijela do Rakvic kolona s radiovysílačkami.
Roziožila sev humnech Josefa Průdka, Klementa Rozsypala
a u Mazánka. V humně Kl. Rozsypala byl postaven stan s
vysílačkou.
30. dubna došlo za Palavou k prudkým bojům a Rusové
museli ustoupit. Přišel 1. májroku 1945. Rusové uspořádali
u Mazánků taneční zábavu. Vojenská kapela vyhrávala
před ní a po celé vesnici. Popíjelo se víno na bratrství. Je
však třeba říci, že vše se neobešlo bez dílčích incidentů,
zejména se ženami, které zapomněly, že je válka.
Rakvicemi stále projíždělo vojsko; hnán dobytek. Nebylo
klidu.
Válka však spěla k rychlému konci. Pád Berlína a
kapitulace německých vojsk vyústilo do vyhlášení příměří
a jeho podpis v Remeši 9. května 1945.
V Rakvicích však byl míroslavován 8. května. Ustavený
prozatímní revoluční národní výbor sehnal tři řečníky z
Břeclavi a Podivína. Uvádělje
zubní technik Karel Valenta.
S těmito řečníky přijeli Stanislav Stehlík, bojovník na ruské
frontě.
Je třeba uvést, Že již dva dny po osvobození Rakvic, tedy
dne 17. dubna se sešli v postranní místnosti Sokolovny
Oldřich Průdek z č.p. 10, Rostislav Průdek z č.p. 91,
Stanislav Průdekz č.p. 45, Václav Foukal č.p. 219, Viktor
Korčák č.p. 178, Vítězslav Zwieb č.p. 304, Richard Ešler č.p.
448, Karel Valenta č.p. 466, Oldřich Řezáč č.p. 535, František
Řezáč č.p. 361, Václav Režný č.p. 346, Antonín Sindl č.p.
115, František Osika č.p. 151, Opršal Ota č.p. 8, Josef
Průdek č.p. 537, Dr. Jan Major č.p. 563, Dr. František
Suchyňa č.p. 430 a František Průdek
č.p. 463, tedy celkem
18. Všichni se shodli, že vytvoří národní výbor. Všichni
přítomní se stali členy národního výboru. Na tomto setkání
bylidalší rakvičtí občané, ato Josef Vajbar č.p. 134, Miroslav
Kamenský č.p. 109, Hubert Opršal č.p. 8, Josef Řezáč č.p.
147, Jan Průdekč.p. 54, VladimírPrůdekč.p. 91, JosefHyci
č.p. 253 a František Kamenský č.p. 487.
Předsedou národního výboru byl zvolen Dr. František
Suchyňa, prvním místopředsedou Antonín Sindla druhým
místopředsedou Václav Foukal.
Tento výbor převzal 18. dubna obecní správu. 22.
dubna se Dr. Suchyňa vzdal předsednictví národního
výboru a odešel! do Brna. Předsedou byl zvolen Opršal
Hubert. Do národního výboru byli ještě přijati: František
Polínek č.p. 443, Hubert Veverka č.p. 397 a 27. dubna
Zdeněk Novák č.p. 566, Ludvík Frýbert č.p. 433 a Josef
Stehlík.
Ale již 11. května se ustavil nový národní výbor.
Předsedou se opět stal Hubert Opršal, i. místopředou
Václav Foukal a II. místopředsedou Oldřich Řezáč. 27.
dubna byl jmenován čestným členem národního výboru
JosefStraka zč. 16. Natéto schůzi bylo usneseno vystěhovat
všechny Němce z Přítluk, Zaječí a Nových Mlýnů. Asi 100
Rakvičanů šlo do těchto vesnic a tam donutli všechny
občany vzít si to nejpotřebnější a jít. Vedli je k večeru. V
Rakvicích přespali a pak byli odvedení do Břeclavi. Nikdo
je však nechtěl, a proto se vrátili. Teprve později byli znovu
předání.
Rakvický výbor, aby sev opuštěných vesnicích"udržoval
jakýsi pořádek“, bylyjmenováni"komisary", ato vPřítlukách
ViktorKorčák, na Nových Mlýnech Cabala v Zaječí Bohuslav
Adámek.
Po odsunu Němců došlo k osazování opuštěných
usedlostí. 361 lidí z Rakvic obsadilo hlavně Přítluky, pak
Zaječí a Nové Mlýny, ale i Bulhary, Pouzdřany a několik
rodin obsadilo i byty v Břeclavi a Mikulově. Tím klesl počet
obyvatel Rakvic v dubnu 1946 na 2039 osob.
JUDr. Hubert Režný
pRaAakvický -
ZPRAVODAJ
Školství v Dakvicích
Vraťme se ještě k zápasu o zřízení měšťanské školy v
Rakvicích. Tento zápas začal už v roce 1927. V tomto roce
dosáhl počet žáků 368 nehledě k 50 dětem, které chodily
do měšťanské školy v Podivíně a k 20, které navštěvovaly
gymnázium v Břeclavi. Bylo zřízeno 10 tříd, ale k dispozici
bylojen sedm. Proto bylo apelováno na obecní zastupitelstvo
a místní školní radu v Rakvicích,
aby uvažovali
o opatřeních,
jak umístit vzrůstající počet žáků, aby vyučování bylo
pravidelné. Učitelský sbor vznesl k zástupcům obce prosbu
o zřízeníměšťanské školy. Toto memorandum bylo zasláno
také okresnímu školnímu inspektorovi.
V místní školní radě
a potomtéž vobecním zastupitelstvu se otomto memorandu
jednaloa hned sezaložilfond na stavbu obecnéa měšťanské
školy s prvním vkladem 100 Kč. Zároveň bylo rozhodnuto,
že veškeré přebytky obecního hospodářství "budou se k
tomuto fondu ukládati" a určilo se stavební místo pro školu
Pod Koziperky. Při zahájení stavby měl mít fond na stavbu
školy přes 300 000 Kč. K podpoře zřízení měšťanské školy
v Rakvicích se vyjadřovali rakvičtí občané.
Uprostřed příprav se v roce 1929 vyskytla nenadálá
překážka. Místní školní rada a obecní zastupitelstvo v
Podivíně podaly "ze svého hospodářského zájmu" proti
zřízení měšťanské školy v Rakvicích protest. Protest zněl:
"Obecní zastupitelstvo v Rakvicích a školní okres Hustopeče
projektuje zřízení mešťanské školy v Rakvicích a za tím
účelem koná již přípravné práce, zejména ve směru
finančním. Není zde sice známo, jaké stanovisko školní
úřady k projektu zřízení měšťanské školy zaujaly, aneb
zaujmou, nutno však již nyní poukázati na škodlivé účinky,
které by připojením měšťanské školy v Rakvicích vzešly
zdejší škole. Měšťanská škola chlapecká i dívčí umístěny
jsou v nové, prostorné, světlé a velmi účelně postavené
budově z roku 1905, mají pěknou kreslírnu, kabinety
odborné, vybavené všemi potřebnými i moderními
pomůckami nákladem do statisíců jdoucích.
Vyhovovaly tedy svému účelu velmi dobře a plnily
uspokojivě své výchovné poslání,
jak stálé pochvaly školních
úřadů dokazují. Mají svou dílnu pro práce výchovné, školní
kuchyň pro děvčata, rezervní místnost pro pracovnu nebo
jiný účel, takže v každém ohledu požadavkům nynější doby
vyhovují.
Poskytovaly vzdělání nejen našemu dorostu, nýbrž |
dorostu sousedních obcí Rakvic a Lanštorfu a před
převratem, dokud nebyly zřízeny měšťanské školy ve Velkých
Pavlovicích a Velkých Bílovicích a dalším četným obcím
dalekého a širého okolí.
V prostoru městské radyv Podivíně se dále uvádí: "Tím,
že by došlo kezřízení měšťanské školy vRakvicích, podstatně
by se školské poměry změnily v neprospěch obou škol;
úbytek žactva ve škole měšťanské v Podivíně přivodil by
připojení školy na třídy snížené aměšťanská škola
v Rakvicích
byla by omezena
jen na žactvo jediné obce s2370 obyvateli.
Jižnyníjepatrný úbytekžactva na měšťanských školách
v Podivíně v důsledku válečných let, který způsobil, Že dvě
třetí třídy byly sloučeny velll. třídu sníženou aže odchodem
žactva z Rakvic nebylo by vyhnutí, aby ! ostatní třídy byly
sloučeny
ve třídy smíšené. Sloučenímtříd povstala by škola
smíšená, nejménětři místnosti zůstaly by nepoužity, nehledě
ktomu,
že by se vetřídách smíšených nedocilovalo takových
výsledků vyučovacích, jako vetřídách dle pohlaví rozdělených
a tak by se vzorně zřízená měšťanská škola v Podivíně
minula svým posláním. V protestu podivínského obecního
zastupitelstva se proto navrhuje, Že"tomu by se odpomohlo,
kdyby se podle projektovaného návrhu o měšťanských
školách, ježobsahuje
též návrh o měšťanských obvodových
školách a má býti v dohledné době uzákoněn, měšťanská
škola v Podivíně by se prohlásila za obvod pro Podivín,
Lanštorf a Rakvice. Podmínky pro připojení k Podivínu jsou
daleko výhodnější, než pro připojení k Velkým Pavlovicím
nebo Velkým Bílovicím, neboť obě obce jsou spojeny s
Podivínem okresní silnicí a Rakvice dokonce i dráhou a
mají do Podivína hospodářský spád. Měšťanská škola v
Podivíně
je vybudována i pro eventuelní otevření 4. třídy, a
proto není ani myslitelno, aby nebylo takto zřízené školy
využité v plné míře a aby se mělo povolovati zřízení další
měšťanské školy v obci, vzdálené od Podivína 5 km. Po
stránce finanční svědčí okolnosti pro obvodovou školu v
Podivíně. Obec Rakvice bez přispění státu nemůžez vlastních
prostředků měšťanskou školu zbudovati a náležitě vybaviti
a učiní-li tak, zatíží obyvatelstvo na celou řadu let a státní
pokladně přivodí výdaje na učitelské platby."
Místní školní rada v Podivíně a město Podivín ve svém
protestu uváděly dále, že "z ohledu národohospodářského
nebylo by moudré věnovati takový náklad na zřízení právně
způsobilé školy pro jedinou malou obec, která v takové
blízkosti a za vhodných komunikačních prostředků má tak
vzornou školu, které
již 26 let používala“. Prototaké městská
rada v Podivíně, spolu s místní školní radou osmělily se "na
tyto poměry zdvořile poukázati a žádají, aby zemský výbor
moravskoslezský ráčil věcí se zabývatia učinil opatření, aby
zřízení školy měšťanské v Rakvicích nebylo povolováno a
aby měšťanská škola v Podivíně byla prohlášena za školu
obvodovou pro jmenovanou obec, a to i pro Rakvice".
Okresní školní výbor v Hustopečích, který měl tuto stížnost
předložitse svým vyjádřením uvedenémuzemskému výboru,
vybídlobecní zastupitelstvo a místní školní raduv Rakvicích,
aby k protestu zaujaly stanovisko. Odpověď, k níž bylo
připojeno I prohlášení menšin v Zaječí a Puigarech zněla:
"Jest docela pochopitelno, Že se zástupcové obce a školy
vPodivíně ohrazují proti zřízení měšťanské
školy v Rakvicích
jak zdůvodů hospodářského poklesu Podivína, takiz obavy,
že by zřízením této školy v Rakvicích školství v Podivíně
utrpělo. Jetéž pravda, že školav Podivíně byla podlouháléta
navštěvována dorostem z Rakvic, ale třeba dodati, že tato
přespolní docházka vyhovovala ani ne třetině všeho Žactva
6., 7. a 8. školního roku v Rakvicích, které do měšťanské
školy patřilo. Důkazem
toho jsou výkazy za poslední šestileté
období přiložené k žádosti o zřízení školy, které zřetelně
ukazují, jak Rakvice jsou úplně soběstačny, nehledě ani k
dětem menšinových škol v Zaječí a Pulgárech, popřípadě
i necelé půl hodiny vzdálených Přítluk. Navštěvovati
měšťanskou školu v Podivíně mohli si dovoliti jen Žáci
bohatších rakvických rodin, zatím co dvě třetiny dětí, většinou
z rodin chudobných, prošly jen obecnou školou."
V Rakvickém obsáhlém stanovisku k podivínskému
protestu
je pak uváděno,
že doba si vyžaduje
vyšší vzdělání
než základní, zejména proto, že je požadováno ve státní i
soukromé službě, že rakvické žactvo cestou do školy,
nakvický -
ZPRAVODAJ
zejména vzimě, trpí a použíje-li vlaku, musí již vstávat
na vlak
po páté hodině ranní a vrací se pozdě, postrádá teplou
stravu atd. Ve stanovisku Rakvic je dále uváděno, že
Rakvice jsou hospodářsky úplně soběstačné a že školní
novostavbu musí řešit
již ztoho důvodu, že jenutno vyučovat
žáky deseti tříd a obecná škola má jen sedm učeben.
Konečně je velmi nutno posuzovat Rakvice z hlediska
národnostního, neboť Rakvice "jsou poslední českou obcí
hraničící s katastry německých obcí". "Bylo by vskutku
bolestno,"“ píše se dále, "kdyby obci, kde se v občanstvu
ozývá živelná touha po škole měšťanské, bylo zřízení této
školy odepřeno a dokonce, aby při novém zákoně o
obvodových školách měšťanských, byla připojena k jiné
obci pod školu obvodovou a ještě v jiném školním okrese".
Ktomuto požadavku se připojily i menšiny
ze Zaječí i Pulgár.
Požadavky podpořila i obecní rada, jejíž prohlášení
vypracovaltehdejší tajemník Mikuláš Průdek. Znělo: "Naše
obec, z největších venkovských obcí na Hustopečsku,
hraničící s osadami ryze německými nebo s českými
menšinami, které vždycky finančně nebo aspoň morálně
podporovala. Proto poslání obce Rakvic plně vyžaduje, aby
zřízení školy měšťanské bylo co nejdříve provedeno."
Dne2.5. 1929 komise obce konstatovala, žejsou plněny
všechny podmínky pro zřízení měšťanské školy v Rakvicích.
Všechny potřebné podklady byly zaslány zemské školní
radě
v Brně. Dne 22. 6. 1929 navštívila deputace složená ze
starosty Františka Suchyně, jeho náměstka Jana Valenty,
radního Josefa Vajbara, předsedy místní škoní rady Karla
Nečase zemskou školní radu a členy zemského výboru v
Brně. Bylo jí slíbeno, že zemská školní rada navrhne
zemskému výboru kladné vyřízení žádosti. Po opětovné
intervenci vyslovil zemský výbor v Brně (na zasedání dne
20.9.1929) souhlas se zřízením "české měšťanské školy"
v Rakvicích. Toto své rozhodnutí postoupil zemské školní
radě k dalšímu řízení s tím, že je třeba spor mezi Rakvicemi
a Podivínem urovnat.
Nového jednání se zůčastnili zástupci obou obcí,
okresního školního výboru v Hustopečích a vHodoníně. K
němu došlo 6. 12. 1929. Jednání bylo klidné a věcné a
vyústilo ze strany zástupců Rakvic
v toto prohlášení: "Trváme
jednomyslně a neochvějně na své žádosti o zřízení
měšťanské školy
v Rakvicích a prohlašujeme, žejejí zřízení
jestvroucím přáním veškerého občanstva, před nímž bychom
případné zmaření dosavadního jednání nemohli
ospravedlniti. Městu Podivínu se jedná o budovu, nám se
jedná o děti!l“ Místní školní rada v Rakvicích pak velmi
podrobně vylíčila velmi stísněné poměry, s nimižse rakvické
školství potýkalo a potýká. Svá zdůvodnění potřeby
měšťanské školy a nové budový končí: "Kromě žactva
našeho a z českých menšin zaječské a pulgarské dá se
určitě očekávati do naší školy značný příliv dětí
ze sousedních
obcí německých, které mají s námi dobré komunikační
spojení, a toz Přítluk, vzdálených 2 km, dále Nových Mýnů
a ze Zaječí, kde všude je dosti českých rodin a též z toho
důvodu, že bez dokonalé znalosti státního jazyka není
možno vykonávati odpovědnou službu ve státních úřadech."
Spor pomalu směřoval ke svému konci. Podivínští
zástupci vyslaní na jednání uznávali svoji bezmocnost,
osobně uznávali plné právo na zřízení měšťanské školy v
Rakvicích, ale nemohli od protestu odstoupit, protože k
tomu neměli zmocnění. Proto jen slíbili, že v místní školní
radě bude znovu jednáno a že svým vlivem budou působiti,
aby byl protest odvolán.
Rakvičané pak s radostí přijali zprávu z Podivína, že
protest byl odvolán. Znamenalo
to však pro Rakvice značnou
ztrátu času. Povolení měšťanské
školy seo celý rok oddálilo.
Po opětovné intervenci v Brně bylo na zasedání zemské
školní rady v Brně dne 17.2.1930 zřízení měšťanské školy
v Rakvicích skutečně povoleno.
JUDr. Hubert Režný
ZEMĚDĚLSTVÍ V SOUČASNÉM OBDOBÍ
V posledním období vláda ČR prostřednictvím
premiéra pana Klause a ministra zemědělství vyjádřila
podmínky pro zemědělskou výrobu v naší republice.
Dne 30.3.1995se konalo
v Praze vLucerně setkání
zemědělců, které organizovala Agrárně potravinářská
komora. Tohoto setkání se zúčastnili p. Doc. Klaus a
ing. Lux. Z vystoupení pana premiéra Klause, vyplynuly
rámcové podmínky pro hospodaření
v zemědělství.
Premiér Klaus kategoricky vyjádřil stanovisko vlády,
které jednoznačně stanovuje podmínky podpory pro
zemědělství. Vláda bude zemědělství podporovat v
rozsahu jako doposud. V žádném případě se nebudou
dotace do zemědělství zvyšovat. Nebude uplatňována
ochranářská celní politika na hranicích, nebudou dávány
instrukce bankám koho podporovatakoho ne. Nebude
také podporován vývoz zemědělské produkce dotacemi.
Zemědělství
se musí vyrovnats tržním prostřednictvím,
které v celé české ekonomice působí. Zemědělství
může prostě vyrábětjen tolik produkce, kolikje schopno
na trhu prodat.
A prodávat se bude především na vnitřním trhu, to
znamená včeské republice.
Vývozdo zahraničí je velmi
složitý. Na západní trhy se jen ztěží prosazujeme a
východní
trhy jsou rizikové zdůvodu placení. Proto musí
celé zemědělství spoléhat hlavně na vnitřní trh české
republiky.
Zcelkových rozborů zemědělské produkce vyplývá,
jak konstatoval ministr zemědělství ing. Lux, Že výroba
potravin vČeské republice
je dostačující. Mírný přebytek
výroby se jeví u výroby mléka a u výroby obilovin. To
znamená uhlavních produktů, které bude vláda sledovat.
Opatření vlády z toho plynoucí budou směřovat ke
snižování produkce obilovin a mléka v celém českém
zemědělství. Ministr Lux konstatoval, že ČR má mnoho
orné půdy. Proto budou v nadcházejících letech
poskytovány dotace na zatravňování zemědělské půdy,
a to hlavně v horských a podhorských oblastech. Do
podhorských oblastí budou hlavně směřovány také
dotace na výrobu hovězího masa bez tržní produkce
mléka. To znamená pastevectví.
pRakvický -
ZPRAVODAJ
$
Všechny tyto systemované opatření povedou k
celkovému snížení zemědělské produkce vČR.
Na podporu rozvoje zemědělské výroby vláda nemá
finanční prostředky. Určitá částfinančních prostředků je
jenna udržování vybrané produkcea hlavně
na omezování
výroby zemědělství.
Pro zemědělství v našich nížinných a teplých
podmínkách to znamená perspektivu celé zemědělské
produkce. Máme jedny z nejlepších klimatických
podmínek a v takových oblastech se se zemědělství
počítá. Máme možnosti vyrábět nejkvalitnější
potravinářské obilí, kukuřici, zeleninu, vinnou révu a
ovoce. Pokudtěchto podmínek využijeme, bude na Jižní
Moravě zemědělství efektivní.
Pan premiér Klaus vyjádřil také stanovisko, že vláda
nebude upřednostňovat ani soukromé a ani společné
formy hospodaření.
Nebude nikomu nařizováno kdo co
má dělat.
Vláda uznává soukromévlastnictví
a nebude nařizovat,
zda mají zemědělci hospodřitsamostně
nebo družstevně.
Všechny formy podnikání jak soukromé (samostatné)
firmy, družstva nebo akciové společnosti
jsou si rovny.
Panministr Luxvšak upozornil, Že cestya perspektivy
do budoucna jsou ve specializaci výroby a vysoké
produktivitě práce.
Výsledky zemědělského družstva za rok 1994
Bylo dosaženo celkové produkce 28 088 tis. Kč.,
náklady na výrobu činily 56 174 tis. Kč. Tržby 55 630
tis.Kč. Ekonomický výsledek za rok 1994 je mínusový
344 tis. kč. Výsledek za rok 1994 je nejpříznivější za
poslední roky. Zemědělské družstvo Rakvice hospodaří
na 1 238 ha zem. půdy. V živočišné výrobě chová 550
ks dojnic a 700 ks ostatního skotu. V současné době je
zde zaměstnáno 106 aktivních pracovníků, na odměnách
bylovroce 1994 vyplaceno 8 804tis. Kč. Celkové daňové
odvody za rok 1994 činily 8 708 tis. Kč.
Majetek
ZD se nesnížil a nedochází také k devastaci
majetku,jak zlé jazyky tvrdí. Veškerý majetek
v družstvu
je funkční, i když není mnohdy na plno využíván.
Zaměření
na výrobu mlékaje dánostavebním zaměřením
objektů, zde připravujeme do budoucna opatření ke
zvýšení intenzity výroby.
Chciubezpečit, žeinformace o hospodaření družstva
jsou pro oprávněné osoby k nahlédnutí.
Další informace poskytneme v příštím zpravodaji.
Ing. Tomáš Nečas
předseda a ředitel ZD
"Je v tom moudrost přesahující všechny léčebné způsoby, všímáme-li si toho, co nám dělá dobře a co zle; je
to nejlepší způsob, jak si uchovat zdraví."
V P W 9 + Ww A t l +
ÚZENT DALECE,
současná privatizace našeho zdravotnictví s sebou
přinášíiněkteré negativníjevy, napříkladšpatnou zdravotní
výchovu, na kterou při nárůstu léčebných výkonů většinou
nezbývá mnoho času. Zdravotnictví by se mělo postupně
ubíratsměrem k prevenci,to znamená nemocem spíše
předcházet a v tomto směru je spolupráce pacientů
významnou složkou.
Chtěla bych formou krátkých informativních článků
seznámit veřejnost s problematikou především tzv.
civilizačních chorob vysokéhotlaku,ischemické choroby,
cukrovky, obezity, bolestí
v zádech, kde právě prevence
hraje významnou roli a také s aktuálními problémy -
např. výskytem vztekliny, onemocněními přenášenými
klíšťaty apod. případné dotazy a náměty ktomu, co vás
zajímá, můžete adresovatbuď redakční radě zpravodaje
nebo přímo do mé ordinace.
Vletošním roce nás čeká důležitá akce - přeočkování
proti tetanu.
Tetanus
je onemocnění vyvolané toxinem bakterie
Clostridium tetani, která ve formě spór přežívá i několik
letv půdě a prachu a do těla se dostává poraněním.
Francis Bacon
Množí se typicky v prostředí bez přístupu kyslíku, proto
jsou nebezpečná především poranění s velkým
zhmožděním tkání a poranění, při nichž se do rány
dostanou částečky hlíny, cizí tělesa jako třísky a trny
a třeba rez z hřebíku. Každá taková rána by měla být
řádně ošetřena lékařem. Přes možnostiléčby antibiotiky
je tetanus až v 80 % případů smrtelný a jeho výskyt
je
malýjendíky povinnému pravidelnému očkování. Poslední
velká plošná akce proběhla vletech 1984 a 1985 a tak
mnoha občanům letos vyprší desetiletá lhůta k
přeočkování.
Přes potíže s distribucí očkovací látky ze strany
výrobce a hygienických stanic máme očkovací látky
dostatek. Očkování plánujeme nakvěten a červenvždy
večtvrtek mezi 14.-16.hodinou, ustarých a bezmocných
pacientů v návštěvní službě. Prosím všechny, aby si
překontrolovaliúdaje oposledním očkovánív občanském
průkaze nebo přímo u nás ve zdravotní dokumentaci.
MUDr. Blanka Studýnková
pRAakvický -
ZPRAVODAJ
Máme u nás mistra světa
Podtitulem mistra světa si určitě každý představí sportovce každým coulem, svalnatého, vyběhaného chlapíka,
ale nemusí
to být vždy pravidlem. Josef Bednařík, narozenýa žijícív Rakvicích ač nesportovec, přece jentoto vysoké
ocenění získal. jeho poštovní holub na střední trati, která má rozsah od 300 do 600 km nedávno tento světový závod
vyhrál. Cenu provítěze pan Bednařík přebíra!v belgickém městě Deinze.Řeklo byse úspěch nečekaný, překvapivý,
ale určitě stál chovatele léta mravenčí práce, volného času a také finanční výdaje jistě nejsou zanedbatelné. Je však
potěšitelné, že i na vesnici se může člověk propracovat až ke světovému ocenění.
Jméno Rakvic proletělo Evropou a za to patří dík Josefu Bednaříkovii jeho ženě Jarmile, která mu pomáhá co
jísílystačí atak oběma přejeme hodně zdraví, spokojenosti a do jejich holubníku zase nějakého světového šampióna.
HOLUBÁŘSKÁ
"Já si zpomínám, že holubi setu vdědině pěstovali dycky," povídali stařeček Hasil. Né teďatí poštovní, ale hlavně
tí obyčejní, co byli na maso, až jednů, to dyž se vrátil z vojny Francek Jurúj, kerýmu v hlavě strašili enom holubi,
se to začalo měnit. Vykládal, jak sů tam holubi cvičení, co všecko umijů a že to taky zkusí a že by to byl čert, aby
sme to tady taky nedokázali a že víjak nato. Začal kupovat a vyměňovat holubů po celým okolí, pářil ich mezi sebů,
až jednů v hospodě prohlásil, že dílo je hotovo, že má holuba jakého néni široko daleko a že začíná s tréningem.
Vzal holuba do kabele, vlakem se dopravil do Brna a tam ho na nádraží vypustil. Když se vrátil zasej vlakem dom,
holub už veselo vrkal na střeše. "To bude šampión," prohlásil se zviženým prstem a poslal holuba na jeho první
závod. Tenkrátsi zpomínám tech holubů vypůšťali až z Berlína a tak Francek čekal. Seděl pod holubnikem, nejedl,
nespal, enom pil to svoje rýnský a čučel do nebe. Týdeň uběhl, práca v baráku stála a holuba nikde. France chodil
po dvoře jak tělo bez duše, až po štrnásti dňách, když otvíral vrata do dvora, uviděl před něma stát svojeho holuba.
Moc smutně zavrkal holůbek, když ho vzal Francek do ruk a měl proč. Jak ho Francek s dušů na dlaní pohladil,
naráz se mu vočách zalesklo a zaklel, až se barák zatřepal. "Títo prašivci," zalamentoval a pomali začal holubovi
rozvazovat křídla, kerý mu svázal než ho posílal, aby se mu na tej dalekej cestě nic nestalo, protože si myslel, že
tam každýho holuba oprubujů než ho pustijů a tak mu křídla rozvážů a výsledek včíl držel v roce. Ten holub z toho
Berlína zkrátka a dobře došel dom pěšky a já si myslím, že chvílama musel aj utíkat, protože dojit za štrnást dní
takovů dálku a z takovýma krátkýma nohama, to néni enom tak. Ten holub musel byt opravdu dobrej, Franckovi
" www
všecka česť, ale od tej doby se jaho holubom neříkalo "pošťáci" ale "pěšáci"
Zdeněk Pohl
10
pRakvický -
ZPRAVODAJ
Výstava se podařila
Na svátek Josefů se v Rakvicích zase po roce
uskutečnila výstava vína, kterou organizovala
vinařská sekce místního zahrádkářského svazu. V
sokolovně se sešlo od vinařů 696 vzorků bílých a
červených vín, takže každý, kdo se zúčastnil, si
mohlvybrat k ochutnání z dvaceti druhů bílých vín,
jedenácti druhů vín červených, zajímavá byla
nabídka vín přírodních, nedoslazovaných a
novošlechtěných.
Nejlepším vínem výstavy se stal Sauvignon
ročník 1989 ze sklepa Fanoše Obhlídala s
ohodnocením 19,5 bodu.
Získat na výstavě vína ohodnocení 19 bodů, to
jistě rozradostní každého vinaře,
je to jeho odměna
za mnohaletou práci ve vinici i ve sklepě,
je to jeho
chlouba. Vynecháme-li větší vinařské podniky u
nás, není možné nepřipomnět si jména drobných
vinařů, žijících V Rakvicích, kteří toto pěkné
ohodnocení za svá vína dostali.
Jan Průdek 454 | Směs IA 19.1
Josef Herzán 618 Ryzlink rýnský 19.1
r.1991
Obhlídal Roman | 654 Velt.zelené 19.1
Rost. Krůza 713. Ruland.šedé 19.1
r. 19953
ing.Miloš Michlovský Malvelina 19.3
r. 19953
Miluš Lukeš 712 Vavřinecké 19.0
Mirek Moudrý Vavřinecké 19.0
Vlastik Průdek 526 | Vavřinecké 19.0
Jaromír Nečas 112 Vavřinecké 19.1
r. 19953
Favel Binder 737. Kaber.Sauvignon 19.0
Sokolovna se zaplnila a tak koštovali a hodnotili
madí, staří, manželky i babičky, cimbálová muzika
dodávala náladu, bylo to příjemné nedělní
odpočinutí.
Díky pořadatelům
Pohl Zdeněk
Vzácná chvíle
Sláva vínu a lidem, kteří ho pijí.
Pomalounku, střídmě, s chutí
i když je život pomíjivý,
tu nic se nesmí uspěchat.
Jen špatný vinař víno nutí,
tak zneváží tu krásu krás.
Když nalita je sklenka vína,
zrak je první kdo ochutnává.
Barva zlatá před očima září,
slunci vinař hold svůj ozdává.
Jak nos ve vůních se vydovádí,
ústům dostane se čest.
Po jazyku se chuti válí,
však hrdlo nekončí ten vinný test.
Zbývá vychutnat si plnost vína,
jeho sílu, chuť a vůni.
To vše v sobě patro zkrývá,
jak zvláštní bývá ukončení.
Když pijí víno dobří lidé
a nápoj ten je vzácné chuti,
slyšet bude celým sklepem
kulaťoučké pomlasknutí.
Zdeněk Poll
11
nakvický -
ZPRAVODAJ
V PW P R k o w 2 o.
dZERIU NAKRKVICACE,
dostal jsem příležitost napsat Vám o činnosti Základní
umělecké školy v Břeclavi, jejíž pobočka působí od roku
1978 v Rakvicích. Nebudu Vás obtěžovat dalekosáhlou
historií, poněvadž přes 300 dětí a dospělých, kteří se
nezapomenutelným způsobem zapsali
do činnosti,je podle
mého názoru dostatečným svědectvím o práci a výsledcích
naší "hudebky".
Přesně od 13. června 1994 se nachází naše působiště
v prostorách dolní školy, kde máme k dispozici svoji vlastní
samostatnou třídu a kabinet. Ve školním roce 1994/95
navštěvují dětityto hudební obory: Marie Krmíčková sólový
zpěv, 18 harmonikářů (z toho Jan Vybíral za námi jezdí z
Vranovic), 6 dětí se učí na klávesové nástroje, 25 dětí zpívá
vpěveckém sboru Skřivánek (Renatka Vajbarová, Drahuška
Jílková a Lenička Petrovská jsou z mateřské školy a každé
pondělí si chodí s dětmi zazpívat | Soňka Bartolšicová z
Charvatské Nové Vsi). Zvláště potěšitelné je, že zpívá i 12
chlapců, ztoho Ivánek Jarabinský a Vlastik Suchyňa jsou z
Přítluk. Zpěvanky - to je pěveký sbor složený z dětí ve věku
9-15letavletošním roce "posílený" čtyřmi děvčaty
z Velkých
Pavlovic, navštěvuje 52 dětí.
V letošním školním roce se nám podařilo několik akcí,
které bych Vám, vážení čtenáři, rád připomenul. V loňském
roce při tradičním vánočním koncertě, který bylvelice pěkně
navštívený a dětem se dobře hrálo a zpívalo před zaplněným
sálem sokolovny. Zpěvanky pak ještě zpívaly na čtyřech
koncertech v Rožnově pod Radhoštěm, kam jsme byli
pozvání kamarády z pěveckého sboru Pomněnka. Svoje
předvánoční vystoupení ukončily Zpěvanky v Brně, kde na
' Náměstí Svobody zpívaly děti v pořadu "Brněnské vánoce"
a rakvické děti byly jediným účastníkem mezi účinkujícími
dětmi z brněnských škol.
Od ledna tohoto roku zahájila činnost YMCA v České
republice, místní sdružení Brno, pěvecké sdružení Skřivánek
a Zpěvanky. Co se za tímto dlouhým názvem skrývá?
Stručně na vysvětlenou. YMCA je otevřené sdružení všech
lidí bez rozdílu pohlaví, věku, vyznání, národnosti a politické
a sociální příslušnosti. YMCA je hnutím služby a pomoci.
Činnost YMCY v Rakvicích spočívá zejména
v tom, aby děti,
které navštěvují ZUŠ, mohly více rozvíjet svoji zálibu vezpěvu
ahře na klávesy a akordeon a svůj um a znalosti, které získají
pravidelným cvičením a nácvikem na zkouškách, mohly
ještě lépe uplatnit při svých koncertech a zájezdech, kde šíří
dobře jméno své rodné obce Rakvice. Zde bych rád
připomenul, že chodit do zpěvu může každé dítě, které je
ochotné obětovat svůj volný čas a navštěvovat pravidelné
zkoušky. Do YMCY vstoupilo 95 % dětí a 12 rodičů, bez jejich
pomoci by se nemohla činnost dětí dále úspěšně rozvíjet.
Kolik volného času a trpělivé obětavosti - někdy se setkali
s nepochopením, závistí, zlobou a pomluvou. Jediná pro ně
odměna je radost z dobře vykonané práce, opět ku
prospěchu dětí.
Nový rok 1995 jsme přivítali v Rakvicích svým již II.
reprezentačním plesem, na kterém, hrála v sokolovně
dechová hudba Mladohorka zVelkých Pavlovic. Tazároveň
doprovodila Zpěvanky při slavnostním zahájení plesu,
kterého se rovněž účastnili žáci ZŠ se svým tanečním
programem podvedením paní učitelek Látalové a Břečkové.
Všechny návštěvníky určitě mile překvapila vysokou úrovní
přehlídka účesů z kadeřnictví paní Evy Suchyňové. Celou
tuto náročnou akci opět zabezpečovali rodiče dětí ze ZUŠ,
kteří nakonec litovali, Že účast veřejnosti mohla být větší,
zvláště, když byla bohatá tombola, na které se podílely jak
soukromé firmy, tak iřada rakvických spoluobčanů. Bohužel
zprostorových důvodů zpravodaje, nemohouvšechny dárce
vyzvednout. O to víc patří všem náš upřímný dík.
1. dubna byluspořádán letošní první sborový koncert
za
účasti slovenského kytaristy a zpěváka Pavola Hammela z
Bratislavy. Náš koncert pozdravil i svým samostatným
vystoupením, na kterém zazněly písničky doslova
pamětnické. A i když ne nahlas, tak určitě v duchu nebo
potichu si s panem Hammelem zazpíval plný sál věrných
posluchačů a příznivců. Za to Zpěvanky si s Pavolem
Hammelem společně zazpívaly. Ve sborové kronice je
napsáno: "Bolo to super. Ďakujem Vám za Bieleho anjela
a Učitelku tanca. Váš Pavol Hammel."“ Zmíněný koncert
zabezpečovali rovněž majitelé Besedy.
6. dubna se zúčastnily Zpěvanky soutěžní regionální
přehlídky dětských pěveckých sborů v Jihlavě. V silné
konkurenci deseti sborů se usmístily rakvické děti v
nádherném stříbrném pásmu. Zde bych rád poděkoval za
obětavý přístup a práci paní učitelce Jarmile Pařízkové,
která za dětmi nazkoušky sboru jezdí z Podivína. A opět jsou
u toho rodiče dětí, kteří paní učitelku do Rakvic vozí svým
soukromým autem.
Ve středu 19. dubna jsme měli s dětmi "svátek" Na
zkoušku Zpěvanek se přijela podívat a poslechnout si paní
Kaya Jahodová z Paříže, ředitel školského úřadu Brno-
střed dr. Dalibor Lasovskýa vedoucí sekretář
YMCY v"Brně
pan Jaromír Hron. Po zcela neformální besedě hostů s
dětmi ze sboru, které jim zazpívaly jsme přešli na obecní
úřad, kde byla naše vzácná návštěva přijata starostou obce
panem Petrem Vajbarem. Na programu jednání byla
pracovní porada, na které se upřesnily veškeré náležitosti
spojené s reprezentací rakvických dětí ve Francii. Vednech
21.- 26. června tohoto roku je pozván dětský pěvecký sbor
Zpěvanky do Francie, kde budou rakvické děti zpívat na
jednom koncertěv katedrálev Paříži a další dvě vystoupení
jsou zajištěny na pařížském venkově. Rakvické děti byly
vybrány díky panu doktorovi Lasovskému, který se v prosinci
1993 zúčastnilkoncertu u příležitosti 15-tého výročí činnosti
ZUŠ v Rakvicích. Na tomto koncertě se mu zpěv dětí zalíbil
a pomoc rodičů nadchla, Že přišel s nabídkou nejprve, aby
děti zpívaly v Brně anyní ve Francii. Celá zmíněná akce se
setkala s mimořádným pochopením ze strany přednosty
Okresního úřadu v Břeclavi Mgr. Jiřího Pavlova ataké ředitel
školského úřadu dr. Jaroslav Kučera nezapomněl zdůraznit,
že rakvické děti jedou do Francie reprezentovat nejenom
svoji obec, ale všechny školy břeclavského okresu.
Mně i Zpěvánkám přibylo hodně starostí, ale na práci
jsme už s dětmi zvyklí a nebojíme se jí, zvláště když dobří
rodiče vždy a ve všem pomohou. Věřím, že nám všem
budete držet palce, ať senám všechno dobře podaří. Akdyž
budete mít čas a náladu, přijďte se za námi podívat a
povzbudit děti v jejich hudebním snažení a muzicírování.
Jsme přece Vaše rakvická škola a rádi přijmeme všechny
děti i dospělé spoluobčany, kteří chtějí společně s námi
pracovat. Na nás všech přece záleží, jaká bude rakvická
"hudebka". Ati, kteří mají ke mně kritické výhrady, nestyďte
se za názor, jaký máte, přijďte rovněž. Vždyť sepisovat,
rozmnožovat, tajně pak vylepovat, to je fůra práce. A proč?
Vážení Rakvičáci, věřte nám, že Rakvicím ostudu ve
světě neuděláme. Václav Peša
učitel ZUŠ v Rakvicích
12
RAaKkvický -
ZPRAVODAJ
BALALATKA
Od malýho kluka sem tůžil byt muzikantem. Poskakoval
sem za muziků gde enom hrála, napodoboval sem všecky
nástroje, ale hudebního sluchu mě hold sudičky nenadělily.
Dneš užvím, že by to taková tragédia nebyla, dyť noty sú noty a
klapky na trumpetě se podle nich sklačujů, tož jakýpak
ceremónie. Dyť se podívejte okolo a určitě najdete hodně
dobrých muzikantů co vám pořádně nezapívajů ani "pec nám
spadla", a hrajů moc pěkně. Největší zábranatenkrát byla vtým,
že naši neměli peníze na učitela, natož na nejakej nástroj. Atak
jak sem v mladosti za muziků poskakoval, v dospělosti sem za
ňů sedával. Doma nás bylo šest súrozenců a jedinejjá sem se
neoženil. Né k vůli muzice, ale hlavně proto, že se blížila válka,
a neistota se nastěhovala do každej chalupy.
Súrozenci se poženili a povdávali, rodiče umřeli a tak sem
hospodařiljak sedalo. Sám sem sipral, sám sem vařila protože
sem nekůúřil, skládal sem v seknici do truhle cigarety pro teho,
kdo nás vysvobodí z tej fašistickej mizérie, abych aspoň nečím
udělá radosť vojákom, nečím ich pohostil, nečím uctil.
Netrvalo dlůho a byloto tady. Na jarov pětaštyrycátým se po
okolí rozlila Dyja aj Morava, gde oko dohlídlo byla samá voda
a my sme sevšecí báli, ažtá armáda se přes tůvodu nedostane,
ale dostala. Lidi se začali stěhovat do sklepů, tí co neměli
dobytek se snažili dostat
za frontu, každej chcel přežit. Vojáci se
mě vbaráku střídalijak ukolotočů, hneďtu byli Němci, tíse napili
vody nebo čaju a šli rychle dál, hneď zasej Rusi a tí zas všady
hledali germána. Enom sem se divil, že ho hledali aj v šůflatech
a demižónech.
Třetí deň večír se vřítili do kuchyně pět ruských mladých
vojáků. Ten první byl snědej chlapisko, z čepice mutrčela černá
kšica, oči měl černý jak noc, nos zahnutej
jak orlí zobák, zhurta
na mě spustil.
"Tovariš, germán nět“?"
"Nět, ničevo," odmítal semneco takšpatnýho, ale opakovalo
se všecko, co dělali jejich kamarádi. Co sem před tým klidil
zasej leželo na zemi. Šúflata vyházeli, skříně popřevraceli,
propichali duchny a germána nebylo. Jeden z nich otevřel v
seknicitruhlu do kerejsem roky ukládal cigarety pro tech co nás
osvobodijů, ale začalo mě ito Život, prej su šmelinářa půjdu ke
zdi. Jeden na mě mířil a tí druzí si cpali cigarety do kapec a za
rubášky a jak to všecko pobrali, tož si sedli v kuchyni ke stolu a
každej si zapálil tři aj štyry cigarety naráz. Za chvílu se zdála byt
petrolejka sto metrů daleko. Nevím, jak by to dopadlo, ale od
potupnej smrti šmelinářa mě zachránil ten první snědej voják.
Pořád negde neco hledal a dyž se vrátil do kuchyně, nesl v
rukách jak svátost oltářní - balalajku. Kde se tam vzala nevím,
snáď jak setí vojáci vyměňovali, tak nekeří ju tam zapomněli.
Voják brnkl do strun, šibalsky na mě zamrkal a povidá.
"Ej, ty muzikant“?"
"Nět, já něznáju tovariš,"“ kýval sem zamítavě hlavů aj
rukama, ale nic sem nezachránil. Voják se zamračil a strkal
mně do ruk balalajku.
"Igraj, štojá strelať budu."
Z jednej šlamastiky sem se dostal a eště do horší sem
spadl. Na čele se mně vyrazil studenej pot. Opatrně sem vzal
balalajku do ruk a pomali sem přejel po strunách. Tým sem
vyčerpal všecko svoje muzikantský umění. Voják se zachmuřil,
přiklačil na samopal a nařídil tomu nejmenšímu.
"Davaj krůžku!" Ten malej voják z kredenca povytahoval
hrnky a naplnil ich z demižóna, kerej si donesli, až po okraj
červeným vínem. Já sem byl úplnej nepiják a nekuřák, ale
to ich vůbec nezajímalo. Voják mně podali hrnek vína a ten
tmavej poručil.
"Davaj krůžku!" Trochu sem upil, ale to nestačilo.
"Vsjo davaj!"“ Hrnek sem dopil a zetřel si z čela pot.
"Igraj!"“ poručil voják a natahl samopal. Přejel sem po
strunách a byla to hrůza, hrůza. Aj dyž hudebního sluchu sem
nepobral, poslůchat se to nedalo a to ten voják poznal.
"Davajkrůžku!" zařval voják ajeho oči sezúžily, začal ztrácel
trpělivost. Další podanej hrneksem vypiljedným zátahema cítil
sem, jak mně víno stůpá do hlavy.
"Igraj!" Zavelil voják a já sem zas přejel po strunách a věřte
nebo nevěřte, začalo se mněto líbit, ale aj vojákovi, protože tlak
samopalu ustal. Voják na mě spiklenecky mrkl a prohodil.
"Ech, ty," šibalsky na mě zahrozil a poručil.
"Davaj eščo adnu krůžku."
Další hrnek sem vypil bez zábran a už mně bylo všecko
jedno.
"Igraj!" zavelil voják a já sem hrál a jak hrál. Dodnes nevím
gde se to ve mě vzalo, snáď sem neco od muzikantů obkůkal,
nebo že by víno ve mě probudilo spící můzu? Toopravdunevím,
aletí vojáci tancovali, křičeli, skákali, častušky sem hrál, smutný
sem hrál, jak dybyých se podzimní tajgů procházel a oni bečeli
azasejkozáčka tancovali, ažbyl demižón práznej. Potom všecí
zmizeli v tmavej noci a víc sem ich neviděl, ani o nich neslyšel,
enom balalajka mně po nich ostála. Padl sem do pelechu a
usnul sem jak dubovej
špalek a bylo mnějedno, kdo válku vyhrá
a kdo prohrál. Hitler, Stalin aj všecí spojenci mně mohli být
ukradení.
Ráno mě probudila veliká bolest hlavy, ale přece enom se
všecka moje mysi věnovala balalajce. Včíl ukážu tým naším
muzikantom, jak se hrá v Rusku a eště na nástroj, kerej nigdo
nezná a nigdo nigdá neviděl. Aj naše písničky im zahrám, šak
sem ich včerá všecky uměl a jak se to líbilo.
Balalajka ležela smutně pod stolej, jak odkopnutej prašivej
pes. Vzal sem ju do ruk, přejel sem prstem po strunách a byla
to hrůza. Seděl sem zklamanej a zpomínal na večír, gdy sem
svojů muziků pobavil lidi, keří za nás byli ochotni položit svoje
životy. Zkusilsemtoeště nekolikrát, ale výsledeksenedostavoval.
Šak co na tým, přece se mně splnilo, co sem už od života
nečekal. Aspoň jednů sem byl muzikantem a co sem hrál, to
se lidom líbilo, aj cigarety nakonec dostali tí, co pro nich byly
nachystaný a mě zbyla pěkná zpomínka.
Pit sem se ale nigdá nenaučil, šak přece enom sem to
jedný zkusil. Darmo se neříká, "máš žízeň jak muzikant“ oni tí
chlapi možná probudijůtým vínem v soběneco, co dá tej muzice
dušu atak sem sikůpillitrvína, vypilsem hodo dna ačekalsem,
až setá moja spící můza ve mě probudí a já tu balalajku oživím.
Nepodařilo seto, snádď by to eště potřebovalo ten strach o Život,
kerej sem odtej doby nepoznal a snáď už nigdá nepoznám. To
by snáď musela dojit nová válka, abych si zasej zahrál, a to se
rači vzdám veškerej muziky na věky věkův.
Zdeněk Pohl
13
Rakvický
ZPRAVODAJ
RAKVICKÉ POSTAVY, POSTAVIČKY A FIGURKY
Láďa - zvaný 'Skoc'
Když jsem se při jedné návštěvě u Rosti Obhlídala v
legraci zmínila o oblíbené postavičce Rakvic 50. let - o
strejdovi Skocovi - Bravým, netušila jsem, že mne bude
přesvědčovattak dlouho, až podlehnu a pokusím se několika
vzpomínkami na tohoto veselého muže doplnit plejádu
rázovitých osůbek naší vesnice.
Přezdívku Skoc dostal strejda už v mládí, když při
chlapeckých hrách na kovboje skákali místo na koně - na
krávy. Volali - skoč! Onto ještě neuměl vyslovita volal- skoc!
Tedy strýc "Skoc" - Vladimír Kamenský si vzal tetičku
Cilku Filípkovou užjako vdovu se dvěma dětmi. Tasitohoto
mladého muže zvolila proto, Že uměl velmi dobře zacházet
s koňmi. "Tak, jak on uměl orat s koňma, tak to, děvčico,
dokázal málokdo,"říkává tetička Cilka, veselá a společenská
babička, když odpočívá na lavečce
ve své oblíbené zahrádce.
Torozhodlo! Malé hospodářství dostalo pracovitého chlapa
a tetička veselého společníka. Sloužil tou dobou na lokálce
Vranovice - Pohořelice
jako topič. Ve volném čase zapřáhi
své milované koně v zemědělském družstvu.
Tetička dobře vařila knedle a máčku, to měl strejda
nejraději, práce šla od ruky a tak bujnost a veselí "Skoce"
se čím dáltím víc zvyšovala.
Protože byla v ty roky televize ještě v plenkách, bavili se
lidé více společně po sklepích, hospodách, při draní peří,
"šůstání turkyně". Strýc sedával často v hospodě a bavil
návštěvníky. Nic mu neuniklo, žádná neplecha se neobešla
bez něj. Hlavně, když bylo vínečko nebo štampelka v
hospodě.
Dodnes staří pániz dolní hospody vzpomínají na zvláštní
dvojici návštěvníků.
Skoc vedl kozu ke kozlovi. Po cestě
je hospoda, proč se
neobčerstvit. Co s kozou. Skoc to vyřešil po svém. Zašelis
kozou. Paní hostinská se mocnedivila, když koza vystrkovala
hlavu k nálevnímu pultu. "Dva frťany! Jeden pro mě a
jedenpro mexikána!"“ Vypil obě a spokojeně pokračoval v
cestě.
- Říká se,s že všechno, co se děje ve vesnici, se dozvíte
vhospodě. Když se Skoc dozvěděl, že někdo
z chlapů chodí
krást jetelinu na družstevní, vždycky
jej přivítal popěvkem:
"Když jsem šel dědinů s jatelinů ...".
Vždycky mu ty jeho šprýmy nevyšly. Dostal někdy ipo své
"nevymáchané hubě". To mu pak tetička doma ošetřovala
napuchlé rty a hlavně oči, které nesly známky šlehů bičem.
Ale ze všeho se vykřesal, nepřestal. Nechyběl na žádné
zábavě, hodech, křtinách nebo svatbách. A když ani to se
nekonalo, pozvali s tetičkou sousedy, pustili gramofon a při
muzice tancovali a zpívali ve stodole. To byly časy!
Veselý, srdečný
a zdravím kypící silák přikládal mohutně
do kotle lokálky, která vyjížděla
z Vranovic. Když uviděl
jít po
cestě kolem trati tetičku s "nošů" nebo někoho známého,
zapískal, zastavil a vzal jej s sebou. nikdo se neoháněl
jízdním řádem. Takovému šprýmaři prošlo všechno.
A jak souvisí jeho veselá povaha s přezdívkou strýc
"Bravej"? To my, děti jsme mu ji přišily. Dětská dovádění, hry
nazaháňku, bitvy na Trávníkách vždycky na chvíliztichly, když
se kolem mihl strejda na kole. Stačil vždycky na nejbližšího
znás houknout:"Jíž polívku?" Udělal přitomtakový úšklebek,
že jsme se ho báli. Pozvala si ho paní učitelka z mateřské
školy, aby jí pomohl svými šprýmy a gesty přimět děti k
polévce.
Dokonce docházel do jedné rodiny strašit tak dlouho, až
vypili spolu shlavou rodiny všechno víno, jen děti se polévce
vyhýbaly.
Iti nejbujnější chasníci přeskočili živý plot, jen abysemu
nedostali do cesty aještě stačili volat: "Strýcu, jájím polívku.
Neberte mě:!
Jen škoda, že konec tohoto veselého muže přišel brzo.
Kost zapíchnutou v krku nespláchlo ani svatební vínečko.
Že ale nechyběl na žádné pořádné události v Rakvicích,
to ukazuje fotografie pořízená na Josefa v roce 1958, tehdy
se naposledy stavěl sněhulák jako doklad toho, že sníh
může překvapit často nečekaně. Tam také nechyběl. Kdo
jej znal, jistě jeho tvář vedle demižonu pozná.
Letmo zavzpomínala
Eliška Fleková
M alý příběh je Života
V dnešní uspěchané době už nemáme čas v klidu si
posedět a povyprávět různé životní příběhy, o kterých jsme
slyšeli, či které jsme sami prožili. Dokud nebyla televize
ani rádio, lidé drželi černé hodinky a museli se bavit sami.
Kolik se tenkrát objevilo talentovaných vypravěčů, kteří
uměli příběhy zajímavě podat a také je okořenit humorem.
I na draní peří se zvávaly stařenky, které uměly zajímavě
vyprávěto starých časech. Atak se vyprávělo o strašidlech,
hastrmanech a nebo i příběhu ze života. A děti v každé
rodině seděly okolo s "hubama otevřenýma“, aby jim
neuteklo ani slovo. Nejoblíbenější byly veselé příběhy,
které skončily řehotem všech posluchačů ...
Dnes vám chci vyprávět příběh, který se udál před lety
u rakvické fary. Příběh se zpočátku jevil tragicky, ale
nakonec skončil všeobecným veselím. Nakonec posuďte
sami:
14
pRAakvický -
ZPRAVODAJ
Při elektrifikaci naší obce (1927) přišel do Rakvic
elektrikář Josef Kropáček, rodák z Ivančic u Brna. V naší
obci se mu zalíbilo, dokonce se zde oženil a zůstal zde
natrvalo. Byl to skromný a houževnatý člověk, který i po
sedmdesátce dokázal ještě lozit po sloupech za pomoci
drapačů. Uvedená příhoda se mu stala, když opravoval
elektrnku na sloupě před farou. Dnes je tam betonový
sloup, ale dříve tam byl dřevěný sloup - dvoják. Příběh se
udál už dávno - ještě za faráře Spurného a jeho kuchařky.
Zatímco pan Kropáček pracoval na slupě, před faru
vyšla "farská" a zvědavě ho pozorovala při práce. najednou
se stalo něco nepředvídaného. Mistru elektrikářskému se
uvolnil pás, kterým byl připoután ke sloupu a on zůstal viset
nadrapačích dole hlavou. Když to farská uviděla, domnívala
se, že došlo k tragedii a že elektikáře zabil proud. Místo
přivolání pomoci "vyhodila papučama" a zůstala v
malobách ležet u zahrádky.
Pana Kropáčka naštěstí uviděli chlapi z horní hospody,
vyběhl a ze sloupu ho opatrně sundali. Vydržel viset v klidu
a neměl sebemenší zranění. Zato farská byla bez sebe a
chlapi ji začali křísit. Pak Kropáček jim v tom samozřejmě
pomáhal. Když otevřela oči a uvděla, že ten "mrtvý" ji křísí,
vyhodila papučama podruhé a omdlela málem nadobro.
Když se po nějaké době probrala, chlapi kolem se řehtali
právě prožité příhodě a neoblíbené farské trochu toho
strachu i přáli.
... Čas všechno odnese. Hrdinové našeho příběhu jsou
už oba mrtvi a z drapačů se stal muzejní předmět.
Rosta Obhlídal
Zamyšlení
Jaro se nám konečně probudilo, ale vraťme se na jeho
začátek a připomeňme si výročí, která jsou pro tento rok
zvláště významná, která provýchovu dalších generací mnoho
znamenají.
Tomáš G. Masaryk se narodil 17. března 1850 v
Hodoníně jako syn panského kočího. Jeho matka byla z
Hustopečí
a tak své dětství prožil Tomášv několika vsích na
Slovácku. Školu navštěvoval v Hodonině, Čejkovicích,
gimnázium ve Strážnici a ve Vídni. Na vídeňské univerzitě
studoval filozofii, estetiku, psychologii. Doktorem filozofie
byl jmenován v březnu r. 1876 a jako univerzitní profesor,
novinář, myslitel měl značný Vliv na akademickou mládež.
Po vypuknutí první světové války navázal styky s cizinou a
informoval západní vlády o postavení českého národa v
Evropě a jeho politických cílech. Z mladších politických
pracovníků se kněmu přidali Beneš, Štefanika další. V roce
1915 vyhlásil otevřený boj rakouskému režimu o uznání
práva Čechů a Slováků na samostatný stát. Důležitý byl styk
s americkým prezidentem Wilsonem. 28. října byl v Praze
proveden převrat a Revoluční národní shromáždění dne
14. listopadu zvolilo Masaryka prvním prezidentem republiky.
Téměř dvě desetiletí
stál Masarykv čele státu, reprezentoval
jej z venčí a snažil se vytvořit z republiky moderní,
demokratický a humanitní domov Čechů, Slováků a
národnostních menšin. V myslích mnoha pamětníků zůstává
období dvaceti let demokracie zapsáno zlatým písmem
jako Masarykova republika.
Druhá světová válka byla největším ozbrojeným
konfliktem v lidských dějinách a mimořádně významnou
událostí XX. století. Měla dalekosáhlé následky a promítla
se dovšech oblastí
lidí na celé zeměkouli.
Agresivní fašismus
vystavil hrozbě zničení nejzákladnějších hodnot lidské
civilizace.
Válka byla zahájena německým útokem proti Polsku 1.
září 1939 (operace Weiss). 5. října vstupuje do války proti
Německu Vel. Britániea Francie. 10. června 1940. Německo
a Itálie zahájily válečné operace proti Francii a Vel. Británii
a ovládly téměř celou Evropu. 22. června 1941 byl napaden
Sovětský svaz a 7. prosince po japonském útoku na Pearl
Harbor vstoupily do války Spojené státy americké.
Konečná kapitulace Německa vešla v platnost 9.5.1945,
ale druhá světová válka definitivně skončila až porážkou
Japonska 2. září 1945. Osvobození Rakvic
je datováno na
15. duben 1945.
Válka skončila, lidé si vydechli a přísahali, že nedopustí,
aby se něco podobného ještě někdy opakovalo. Léta běží
a pamětníci, kteří vše prožili určitě novým generacím
připomenou dobu okupace, protektorátu a osvobozování,
aby se měly na pozoru před ideologiemi, které chtějí
ovládnout svět.
Zdeněk Pohi
SPORÍ
TJ Sokol Rakvice, oddíl kopané, má zaregistrovány do
soutěže ČTV 4 družstva. Jsou to žáci, dorost, mužstva
dospělých A a B.
Žáci hrají okresní soutěž
v základní skupně A. V současné
době jsou na 3. místě. Svou přípravu zahájili již v měsíci
březnu na hřišti. V rámci přípravy sehráli 3 přátelská utkání
(1x vyhráli, 2x prohráli). V jarní části soutěže vyhráli 2x a 1
zápas prohráli. Žáký trénuje p. St. Chrástek, který je také
jejich vedoucím. Při tréninku mu pomáhají p. Suský a
Pluhař. Kádr, který pravidelně hraje mistrovská utkání, tvoří
tito hráči: M. Mika, M. Švásta, VI. Prachař, K. Prachař, Z. Tetur,
£
- kopaná
Z. Krůza, ĎD. Bednařík, A. Chrástek, St. Chrástek, M. Krčka,
R. Palkech, R. Švarc, V. Šabata, R. Pluhař, T. Pluhař, V.
Gabriel, L. Střítecký, T. Průdek, V. Foukal, M. Průdek, L.
Průdek, R. Janoušek. Na každý trénink žáků chodív průměru
25 - 30 dětí.
Dorost, pod vedením p. K. Blažka, kterému při trénincích a
utkáních vypomáhá p. R. Lukeš, zahájil přípravu na sezónu
3. 1. 1995 v hale i na hřišti. Trénoval 3x týdně, účast na
trénincích byla velmi dobrá. Dorost odehrál 6 přípravných
zápasů (4xvyhrál, 2x prohrál). V mistrovských soutěžích se
již tak nevede, z 5-ti zápasů jen jedna výhra a jedna remíza,
15
nRakvický -
ZPRAVODAJ
cožje dáno částečnětím, že bylo přeřazeno zžáků 5 hráčů atito
nemají ještě takové zkušenosti v dorostu. Dorost hraje okresní
soutěž|Il. třídy skup. A. Příkladný přístupk přípravěmají Randa
a Valenta, kteří nevynechali ani jeden trénink. Z ostatních patří
uznání těmto hráčům: L. a M. Pohanka, Průdek, Suchánek,
Binder, Chrástek, Hrdina, Straka, Roháč, Hartl, Krčka, Oslzlý a
Gréger.
A a B mužstvo dospělých zahájili přípravu rovněž 3.1. vhale
i na hřišti. "A" mužstvo se zúčastnilo a vyhrálo zimní turnaj
pořádaný Slovanem Břeclav. V jarní části soutěžez 5ti utkání 4x
vyhrálo a 1xprohrálo s Tatranem Poštorná"B"22.4.,ato2:1. Pod
vedením trénérské dvojiceZ. RampáčekaJ. Randa se mužstvo
probojovalo z podzimního 10. místa na současné 5. místo v
krajské soutěži |. B třídy skupiny B. "B" mužstvo dopělých zastihla
V jarní části krize, a to nejen tím, že hráči si jdou za "B mužstvo
jen zahrát, ale proto, že nemělo vedení ani trenéra a opory
mužstva byly povolány do "A"mužstva. Nyní se funkce trenéra
ujal p. Z Krůza.
Výborodaílukopané děkujetouto cestou všem sponzorům,
kteří přispěli rakvické kopané najejí činnost. Pan Luboš Cabal
zakoupil 2 sady dresů pro dospělé, p. Vlastimil Suchánek
zakoupil 16 párů kopaček pro "A" mužstvo, p. Jan Klement
provádí dopravužáků kmistr. utkáním, p. Zdeněk
Sindl zakoupil
2 sady dresů pro žáky, p. Ivan Novotný poskytuje občerstvení po
zápasu pro "A" a "B" mužstvo dospělých, Ekoingstav Rakvice
provádí dopravu dorostu k utkáním a vypomáhá technikou při
opravách a údržbě areálu, ZD Rakvice pomáhá technikou na
hřišti, p. Ivo Prachař poskytuje hnojivo pro údržbu trvalých ploch.
Pokud jsem opomněl některé sponzory, ať mi prominou.
Rakvičtí přátelé sportu a kopané zvlášť, přijdte povzbudit
naše hráče na mistrovských utkáních.
Za výbor oddílu kopané Mrkvica Josef
Občané, kteří se v roce 1994 přihlásili k trvalému
pobytu v naší obci:
Dolní 88
Náměstí 141
DoležalMarek
Horáčková Karla
a dcera Kateřina
Jan a Lenka Uhrovi
adcera Tereza
Havelková Božena Dolní 175
a děti: Martina, Juraj, Dušan, Tomáš
Rendová Jitka Dolní245
a děti: Marek a Tomáš
Masalovič Pavel
Manželé Průdkovi
a děti: Tomáš, Lukáš
Manželé Krejčí
Družstevní 805
Nádražní417
Družstevní 775
Nádražní670
Michlovská Lenka Družstevní 818
Krajčová Blanka Dolní 84
Manželé Rozsypalovi Rybářská 365
a dcera Petra
Vocetka Jiří
Pištol Josef
Válková Ivana
Najmanová Radomíra
a děti: Lukáš, Jan
Přejeme, ať se všem v Rakvicích dobře daří!
Nádražní578
Luční 183
Zahradní631
Nádražní 205
Společenská kronika
Sňatek uzavřeli:
Pavel Nečas - Silvie Pálková (Přítluky - Zaječí)
Karel Široký - Kateřina Trlicová (Božice - Zaječí)
Miloslav Nedoma © -Simona Minaříková (Podivín-Přítluky)
Radek Pátek - Lenka Jeřábková (Hustopeče-Zaječí)
Bohuslav Krůza - Dana Tesárková (Mikulov - Rakvice)
Radek Jaroš - Ing.Jaromíra Nečasová (Kroměříž -
Rakvice)
Jsme šťastni ve svém štěstí.
Narozené děti:
Malinková Lenka | čp.. 758
Polášek Patrik 531
Antálková Ester 210
Pohlová Klára 641
Straka Dominik 686
Průdek Ondřej 792
Makuch Pavel 135
Cabalová Iveta 672
Rodičům dětí srdečně blahopřejeme.
ji
SN,
Zemřeli:
Břetislav Rozsypal vevěku 66 let
František Suchyňa 94 let
Marta Jurdáková 52 let
Květuše Machačová 87 let
Odešli v tichosti po cestě do neznáma.
20 dětí
17 občanů.
V roce 1994 se narodilo
zemřelo
Rakvický zpravodaj vydává obecní rada v Rakvicích. Vychází čtvrtletně. Příspěvky jednotlivých jme-
novaných autorů jsou v původním znění. Sestavuje redakční rada. Tiskne: Soukr. tiskárna V. Bílovice.