Pamětní spisy z báně kostelní věže

Zápisy, které Rakvičtí ukládali do báně na věži kostela sv. Jana Křtitele v letech 1738, 1830, 1874 a 1907 – kdo je psal a co se z nich dozvíme.

Obsah stránky

Při opravách věže kostela sv. Jana Křtitele se do báně pod křížem ukládala schránka se zápisy „na věčnou paměť“. Při další opravě ji tesaři otevřeli, staré listy přečetli, přidali nové a schránku vrátili zpět. Dochovaly se tak zápisy z let 1738, 1830, 1874 a 1907. Originály byly v roce 2022 vystaveny spolu s přepisy; autor webu je při té příležitosti vyfotografoval.1

Na této stránce je ke každému zápisu shrnutí a několik výpisků. Celé texty se nepřebírají.

1738 – latinský zápis podivínského faráře Dubravia#

Nejstarší zápis je latinský a je datován 9. října 1738. Napsal jej vlastní rukou podivínský farář a okrskový děkan Antonín Ferdinand Dubravius. Rakvice tehdy neměly vlastní faru a patřily k farnosti Podivín. Podle zápisu dal Dubravius věž postavit zčásti z vlastních peněz a zčásti z peněz kostela.2

Co zápis zaznamenává:

  • Stavba věže. Věž postavil brněnský tesařský mistr Jan Feldt za 130 zlatých, za kříž dostal 28 zlatých. Malou vížku postavil už o rok dříve, v roce 1737, mistr z Hustopečí za 40 zlatých a kříž na ni za 6 zlatých.2
  • Duchovní správa. Rakvický kostel spravoval domácí kaplan Antonín Josef Doležal. V Bílovicích působil jako první lokální kaplan Jan Režný. Zápis vyjmenovává i faráře okolních far, které patřily pod podivínský děkanát. V čele obce stál Pavel Machač, latinsky „consul pagi racvicensis“.2
  • Svět kolem. Papežem byl Klement XII. a císařem Karel VI., který tehdy válčil s Turky ve spojenectví s Ruskem. Olomoucké biskupství bylo od 22. července 1738 neobsazené, protože zemřel kardinál Wolfgang Schrattenbach. Volba nového biskupa začala 9. října, tedy v den, kdy byl zápis napsán.2
  • Robotní nepokoje. Císařské patenty toho roku omezily robotu na tři dny v týdnu. Poddaní hlavně na panstvích Břeclav a Hodonín to podle zápisu vzali jako záminku, aby se vrchnostenským úředníkům postavili. Na Podluží proto bylo posláno 150 kyrysníků z Vídně a 150 pěšáků z brněnské a hradišťské posádky a ti sedláky přinutili robotovat jako dřív. Vinu Dubravius přičítá břeclavskému hejtmanovi Janu Václavu Alešovi, který prý brněnského krajského hejtmana barona Schubiře informoval nepravdivě.2
  • Úroda a zdraví. Vína bylo průměrně, co do množství i jakosti, a desetivěderní sud se prodával u lisu za 15 zlatých. Obilí bylo také průměrně.2

Febres hoc anno adeo crassabantur, ut vix aliquis ab illis manserit immunis, attamen vix aliquis mortuus.

(Zimnice toho roku tak řádily, že jim sotva kdo unikl, a přece sotva kdo zemřel.)

Pamětní zápis A. F. Dubravia z báně kostelní věže v Rakvicích, 9. 10. 1738; vlastní překlad. Archiv Jakuba Cabala, JC-01703.

Na konci zápisu prosí farář každého, kdo listinu najde, aby vzpomněl na jeho duši. Pod ním je pozdější český přípisek, že při obnově věže v roce 1830 pracovali jako tesaři Rakvičané Jiřík Horáček a Lorenc Vaněk.2

1830 – zápis kaplana Antonína Janků a podpisy školáků#

Při opravě věže v roce 1830 přidal ke staršímu listu nový latinský zápis lokální kaplan Antonín Janků, datovaný v Rakvicích 7. května 1830.3

  • Věž obnovil tesařský mistr z Pavlovic. Obec mu za práci zaplatila 120 zlatých ve stříbře.3 Tutéž opravu zmiňuje i Řehoř Wolny: věž byla v roce 1830 nově pokryta na obecní náklad.4
  • Papežem byl Pius VIII., císařem František I. a brněnským biskupem Václav Urban rytíř Stuffler. Podivínským farářem a děkanem byl Jan Zlatoústý Lavička.3
  • Purkmistrem byl Jan Foukal z čísla 111 a rychtářem Martin Kamenský. Oba zápis vlastnoručně podepsali.3
  • Vína bylo málo a nebylo příliš dobré, přesto se platilo 28 zlatými. Pšenice stála 2 zlaté, žito 1 zlatý 24 krejcarů a ječmen 1 zlatý. Všechno obilí se prodávalo za stříbrné peníze.3

Ke kaplanovu zápisu přibyl ještě český list. Školní učitel Josef Odl na něm nechal podepsat několik žáků:

Poněvadž tato příležitost jest, tehdy školní učitel Josef Odl dal několik školáků jejich vlastní rukou na památku podepsat z tej příčiny, kdyby někdo z nich to dočkal, že by se ta věža opravovala, tehdy říci může, že toho času v roku 1830, dne 7. máje přítomný byl, když ta báně se na věžu vsazovala…

Pamětní zápis školáků z báně kostelní věže v Rakvicích, 7. 5. 1830 (podle přepisu vystaveného u originálu). Archiv Jakuba Cabala, JC-01995.

Podepsali se: Franciška Odl, Franc Prudek, Wenzl Bednařík, Emanuel Stork, Katerina Fukal, Francka (?) Dudek, Wenzl Stehlík, Ignác Tetur, Viktorín Rychtr, Petrina Koukal, Veronika Stehlík, Franz Stork, Franz Švásta, Veronika Kamenský a Veronika Procházka. Pod nimi je podepsán jejich preceptor Tomáš Melnický.3 Přání učitele Odla se splnilo: školák Václav Bednařík se dočkal další opravy věže v roce 1874 a k báni přidal vlastní list (viz níže).

1874 – nová báně a kříž#

V roce 1874 dostala věž novou plechovou střechu, nově pozlacenou báň a nový kříž. Do báně se tehdy uložily tři nové písemnosti.

Památní spis faráře Františka Millima#

Hlavní spis má titulní list „Památní spis uložen do nové báně na věži farního kostela v Rakvicích dne 28. Oktobra 1874“. Napsal jej česky rakvický farář František Millim (narozen 1814 v Lelovicích, na faru v Rakvicích instalován 1866).5

  • Oprava věže. Opravu provedl stavitelský mistr Jiří Reisl z Mikulova podle návrhu Gustava Petráška z Vokounštejna za 2 267 zlatých 46 krejcarů. Náboženský fond, který byl patronem kostela, zaplatil jen 689 zlatých 15 krejcarů. Většinu, 1 578 zlatých 31 krejcarů, uhradila obec ze svých důchodů. Práce začaly 12. října. Dne 28. října, na svátek sv. Šimona a Judy, posvětil kříž podivínský farář Antonín Suchánek. Za hudby a střelby z moždířů byl kříž vytažen na vrchol věže a upevnil jej polír Josef Brettkopf. Ten pak podle zvyku provolal přípitky a sklenice házel dolů.5
  • Dějiny farnosti. Spis stručně opakuje dějiny farnosti: kaple sv. Ondřeje z let 1430 – 1434, samostatný farář od roku 1498 (jiné prameny uvádějí kapli už v listině z roku 1368 a farnost od roku 1503, viz Kostel), nekatolický pastor v 16. století, obnovení duchovní správy v roce 1784 a farní dům z roku 1789. Připomíná také fond na rozšíření kostela, který dva nejmenovaní dobrodinci založili v roce 1817 částkou 2 226 zlatých. Do roku 1874 vzrostl na více než 10 000 zlatých.5
  • Počet duší v roce 1874. V Rakvicích žilo 1 826 katolíků a 44 židů, ve čtyřech domcích strážníků na železnici 16 osob a v panských dvorech Trkmanec a Nový dvůr 90 osob. Celkem to bylo 1 932 katolíků a 44 židů. Farář srovnává tato čísla s rokem 1854 (1 363 katolíků a 9 židů).5
  • Posloupnost farářů od prvního lokalisty Matouše Novosada (podle spisu 1784 – 1789; kurátem byl od 3. února 1785, viz fara) po Millima. Novosad podle spisu neměl zpočátku kde bydlet, a tak se ubytoval u rolníka Jana Kocurka v čísle 3. Do hotového farního domu se nastěhoval, brzy nato onemocněl a zemřel 12. října 1789 ve špitále ve Valticích. Farníci jeho tělo převezli do Rakvic a pochovali na zdejším hřbitově.5
  • Paměti hodné události. Rok 1866 začal mrazem, který koncem května zničil úrodu. Pak přišla válka s Pruskem a po ní cholera, na kterou od počátku srpna do poloviny září zemřelo 148 osob (seznam sestavený z matriky zemřelých má 146 rakvických obětí a jednoho pruského vojáka). Spis zmiňuje také rok 1870, kdy papež přišel o Papežský stát, kulturní boj v Německu a spory Staročechů s Mladočechy. Kritizuje i nový školní zákon, který oddělil školu od církve.5

O drahotě píše farář, že „libra masa hovězího stála před 20 roky 10 krejcarů v. č., nyní stojí 30 krejcarů r. m.“ Spis končí oslovením budoucího čtenáře:

Až někdy po uplynutí 100 neb 200 roků do moře věčnosti tento památný spis ze svého úkrytu na denní světlo bude přiveden, a ty pak obsah jeho čísti budeš: o! kýž bys tenkráte již žil v poměrech utěšenějších!

MILLIM, František. Památní spis uložen do nové báně na věži farního kostela v Rakvicích, 28. 10. 1874. Archiv Jakuba Cabala, JC-01711.

Václav Bednařík: Provolání k našim budúcím potomkům#

Druhý list ze stejného dne napsal Václav Bednařík z čísla 51. Bylo mu 56 let a jako školák se podepsal už do báně v roce 1830. Píše nářečím a oslovuje „milé potomky“. Za obecní výbor list podepsali starosta Josef Hajda (č. 138), jeho otec Martin Hajda (č. 95), strýcové Jakub Hajda (č. 14) a Jan Hajda (č. 107), radní Josef Průdek (č. 86) a Fabián Křivánek (č. 11), František Švásta (č. 24), pokladník Jakub Hrdina (č. 23) a výboři Ignác Tetur, Josef Režný a Václav Švásta (č. 34).6

Z obsahu:

  • Robota. Až do roku 1848 musel každý půlláník robotovat tři dny v týdnu s koňmi a vozem. Od sv. Jana Křtitele do sv. Václava k tomu přibyly dva dny pěší roboty. „Bili, šlahali i s vězněním trestali, dyž měl resty v tom.“ Daň půlláníka byla v roce 1848 30 zlatých, v roce 1874 už přes 100 zlatých stříbra.6
  • Obec. Obecní výbor existoval od roku 1850. Za starosty Jakuba Hajdy (podle spisu 1860 – 1870, podle seznamu starostů 1861 – 1870) obec koupila čtvrtlán č. 145 pro obecní kancelář a obilní záložnu, nechala postavit novou školu a pořídila obecní vinohrady. Obilní záložna vznikla 11. listopadu 1868.6
  • Krajina a hospodářství. V roce 1832 byl vypuštěn obecní rybník a na jeho místě vznikla pole. Mlýn o čtyřech složeních, který patřil Eduardu Kornyšlovi, koupila pavlovská vrchnost a v roce 1864 z něj udělala dvůr (viz Trkmanský mlýn). Cukrovar, který postavili rolníci v Podivíně v roce 1870, se v roce 1874 se ztrátou prodal. Sucho trvalo v roce 1874 od sv. Víta do Všech svatých.6
  • Železnice. Trať z Vídně do Brna se začala stavět v roce 1837 a „v roku 1839 právě před svatým Jánem Křestitelem poprvníkrát jela mašina“.6
  • Pohromy. Cholera přišla do obce v letech 1831, 1832, 1836, 1849 – 1850, 1855 a 1866. V roce 1866 byla „velice hrubá“ a trvala přes šest neděl. K tomu přišla pruská válka a 24. května všechno pomrzlo.6

Bednařík vysvětluje i to, proč píše česky: předkové po sobě nechali jen latinský spis, protože sami psát neuměli a neměli školu. Myslí tím zřejmě zápis z roku 1738, ten ovšem napsal podivínský farář Dubravius, ne „nějaký jezovita kněz“, jak se Bednařík domníval.

Ale my včil píšem sami, nebo umíme, máme škole slovanské. […] Tak tedy, milí potomkové naši, kteří toho dožijete, až zase se bude naše rakvická věže opravovat a ve věžní báni skříňku s našemi spisy najdete. Volejte: Ať žijú naši předkové! Nazdar!

BEDNAŘÍK, Václav. Provolání k našim budúcím potomkům, Rakvice 28. 10. 1874 (podle přepisu vystaveného u originálu). Archiv Jakuba Cabala, JC-01926.

Paměti hodná událost – kostelníci#

Rukopisný list Paměti hodná událost 1874 s tabulkou rodin kostelníků Kamenského a Nováka
„Paměti hodná událost“ z 28. 10. 1874 s doplňky z roku 1907, originál vystavený v roce 2022. Foto Jakub Cabal, 2022. Archiv Jakuba Cabala, JC-01709.

Třetí list z 28. října 1874 nese nadpis „Paměti hodná událost, která se leta Páně 1874 v rakvické obci stala, a sice nechala jmenovaná obec tento vrch věže zhotovit“. Podepsali jej kostelní služebníci se svými rodinami. Martin Kamenský (53 let, kostelníkem od 4. listopadu 1855, dům č. 109) zapsal manželku Annu, syna Jana a dcery Františku, Marii a Jenovefu. Václav Novák (35 let, kostelníkem od 1. ledna 1871, dům č. 153) zapsal manželku Marii a nevlastní děti Korčákovy.7

1907 – doplňky a lístek o posledním stárkovi#

Rukopisný lístek o sňatku Josefa Průdka s Veronikou Kocourkovou, podepsaný Josefem Opršalem
Lístek do báně od kováře Josefa Opršala z 27. 7. 1907 o „posledním stárkovi v Rakvicích“, originál vystavený v roce 2022. Foto Jakub Cabal, 2022. Archiv Jakuba Cabala, JC-01927.

V létě 1907 byla báň zřejmě znovu otevřena, protože starší zápisy byly doplněny. U Martina Kamenského bylo 22. června 1907 dopsáno, že zemřel 17. listopadu 1904 a jeho žena Anna 29. ledna 1878. Dále je zapsána rodina jeho syna Jana Kamenského, „t. č. starosty“. U Václava Nováka je poznámka „doplněno dne 27. července 1907“.7

Ze stejné doby je i krátký rukopisný lístek. Kovář Josef Opršal mladší v něm 27. července 1907 zaznamenal, že se Josef Průdek z čísla 86, 24 let, žení s osmnáctiletou Veronikou Kocourkovou z čísla 101. Svatba se měla konat 30. července 1907 v rakvickém kostele. Ženich byl podle lístku „posledním stárkem v Rakvicích“.8

Zdroje#

  • Fotografie originálů vystavených v roce 2022: Jakub Cabal. Archiv Jakuba Cabala, JC-01709, JC-01927, JC-01995.
  • Pamětní zápis A. F. Dubravia z báně kostelní věže v Rakvicích, 9. 10. 1738 (latinsky, s pozdějším přípiskem z roku 1830). Fotografie originálu z výstavy, 2022. Archiv Jakuba Cabala, JC-01703.
  • Pamětní zápis kaplana Antonína Janků a podpisy školáků, Rakvice 7. 5. 1830. Fotografie originálu z výstavy, 2022. Archiv Jakuba Cabala, JC-01995.
  • MILLIM, František. Památní spis uložen do nové báně na věži farního kostela v Rakvicích, 28. 10. 1874. Fotografie z výstavy, 2022. Archiv Jakuba Cabala, JC-01711.
  • BEDNAŘÍK, Václav. Provolání k našim budúcím potomkům, Rakvice 28. 10. 1874. Fotografie z výstavy, 2022. Archiv Jakuba Cabala, JC-01926.
  • Paměti hodná událost 1874 (kostelníci M. Kamenský a V. Novák), doplněno 1907. Fotografie z výstavy, 2022. Archiv Jakuba Cabala, JC-01709.
  • OPRŠAL, Josef. Lístek do báně, Rakvice 27. 7. 1907. Fotografie z výstavy, 2022. Archiv Jakuba Cabala, JC-01927.
  • WOLNY, Gregor. Kirchliche Topographie von Mähren. II. Abtheilung: Brünner Diöcese. Brünn, 1858, s. 198. Archiv Jakuba Cabala, JC-01708.

  1. Fotografie originálů a přepisů na výstavních panelech, pořízené 25. 6. 2022. Archiv Jakuba Cabala, JC-01703, JC-01995, JC-01711, JC-01926, JC-01709, JC-01927. ↩

  2. Pamětní zápis A. F. Dubravia, 9. 10. 1738, podle latinského přepisu vystaveného u originálu. Archiv Jakuba Cabala, JC-01703. ↩ ↩ ↩ ↩ ↩ ↩ ↩

  3. Pamětní zápis kaplana Antonína Janků a zápis školáků, 7. 5. 1830. Archiv Jakuba Cabala, JC-01995. ↩ ↩ ↩ ↩ ↩ ↩

  4. WOLNY, Gregor. Kirchliche Topographie von Mähren, II/2, 1858, s. 198. Archiv Jakuba Cabala, JC-01708. ↩

  5. MILLIM, František. Památní spis…, 28. 10. 1874. Archiv Jakuba Cabala, JC-01711. ↩ ↩ ↩ ↩ ↩ ↩

  6. BEDNAŘÍK, Václav. Provolání k našim budúcím potomkům, 28. 10. 1874. Archiv Jakuba Cabala, JC-01926. ↩ ↩ ↩ ↩ ↩ ↩

  7. Paměti hodná událost 1874, doplňky z 22. 6. a 27. 7. 1907. Archiv Jakuba Cabala, JC-01709. ↩ ↩

  8. Lístek do báně, 27. 7. 1907. Archiv Jakuba Cabala, JC-01927. ↩

Jak citovat tuto stránku

CABAL, Jakub. Pamětní spisy z báně kostelní věže. In: Historie obce Rakvice [online]. Aktualizováno 16. 11. 2026 [cit. datum]. Dostupné z: https://rakvice.jakubcabal.cz/prameny/pametni-spisy-z-bane/