Habáni a habánské sklepy

Novokřtěnci (habáni) v Rakvicích v letech 1540 – 1622, jejich dvůr na návsi a tzv. habánské sklepy a lochy: co uvádějí prameny, co zjistili archeologové a co je jen tradice.

Obsah stránky

Habáni byli novokřtěnci (anabaptisté), kteří se v 16. století usazovali na jižní Moravě. Neuznávali křest dětí a žili ve společenství majetku v tzv. dvorech se společnou kuchyní, dílnami a školou; na Moravě je chránila šlechta, protože to byli dobří hospodáři a řemeslníci. Po Bílé hoře museli v roce 1622 ze země odejít, většinou do Uher (na dnešní Slovensko).1 Usadili se i v Rakvicích. Z jejich pobytu se tu nic nedochovalo nad zemí, zato se s nimi spojuje řada sklepů a podzemních chodeb (lochů) pod domy kolem návsi. Ty však byly podle archeologů vyhloubeny dříve.

Habáni v Rakvicích 1540 – 1622#

Novokřtěnci přišli do Rakvic v roce 1540, kdy jim Jan z Lipého, majitel hodonínského panství, pronajal dvůr s pozemky.23 Historický místopis Ladislava Hosáka je v Rakvicích uvádí obecněji „ve 2. polovině 16. století“.4 František Nosek se domníval, že šlo o týž svobodný dvůr, který v roce 1588 získal Václav Vítha ze Rzavého, a píše, že novokřtěnci „Rakvice opustili brzo“.5 Pozdější prameny je však v Rakvicích dokládají až do roku 1622 (viz níže).

Společný dům rakvických habánů měl podle Vlastivědy moravské z roku 1924 číslo 13.2 Hubert Režný (1993) umisťuje hlavní habánský dvůr na místo pozdější „dolní školy“: zahrnoval podle něj prostor školy se zahradou, obecního úřadu a hasičské zbrojnice. Společnou modlitebnu klade (s odvoláním na Hosáka) do domu č. 13 a společnou jídelnu do domu č. 12; kolem dvora měly stát habánské domy.16 Na místě obecní hospody a kovárny byla v roce 1882 postavena nová škola a podle Režného se při tom z velké části využilo „původního sklepního zdiva bývalého habánského dvora“.7 O škole viz Škola.

Habánský dům v Rakvicích vyplenili Bočkajovci. Habánská kronika k tomu zaznamenává, že „Auch einer zue Räckowitz jämerlich zerhawen und ermördert worden“ (i jeden v Rakvicích byl bídně rozsekán a zavražděn).8 Datum se v literatuře liší: Ivan Štarba uvádí podle habánské kroniky 16. července 1605,9 Vlastivěda moravská 17. prosince 1604.2 Štarba také upozorňuje, že nevíme, zda šlo stále o dvůr pronajatý v roce 1540, „nebo spíše o společenstevní dům, který si vybudovali po návratu z vyhnanství“.9

Podle Režného se rakvičtí habáni věnovali hlavně zemědělství, chovu dobytka a ovcí a vinohradnictví. Z řemesel jmenuje kováře, sedláře, bednáře a koláře a uvádí habánskou cihelnu v místech zahrad za domy č. 98 – 106 a zborcenou cihlářskou pec v humnech domu č. 142.6 Kovárna v areálu dvora stála podle něj na místě pozdější hasičské zbrojnice a při kopání jejích základů se našly zbytky ohnišť a kovářské nástroje.1

Z Rakvic odešli novokřtěnci o Vánocích 1622.2 Režný uvádí přesně 24. prosince 1622 a podle listiny Gašpara Illésházyho z habánské kroniky soudí, že odešli na trenčanské panství (Teplice, Dubnica).6

Habánské sklepy a lochy#

Co uvádí Hubert Režný (1993)#

Nejpodrobnější popis sklepů podal Hubert Režný v Rakvickém zpravodaji 1993. Podle něj si habáni kolem dvora postavili podsklepené domy, jejichž sklepy byly spojené chodbami („šíjemi“) navzájem i se sklepem hlavního dvora. Ten měl sahat od okraje dolní školy až po vchod do kostela. Chodby byly později zazděny. Režný se opíral o vlastní průzkum, ústní podání a vyprávění majitelů domů.1

Sklepy podle Režného:16

Dům č. Co Režný uvádí
12 habánský sklep; k němu vedla šíje od sklepa č. 13
13 sklep dlouhý 8,5 m, široký 3,2 m, zdivo napůl z kamene, napůl z „habánských cihel“, klenba gotického tvaru; vstup padacími dveřmi a 13 schody (do roku 1953); šíje k č. 14 široká 1,65 m a dlouhá 6,5 m; při vyklízení před přestavbou domu v roce 1953 ohniště, střepy, kuchyňská nádoba a 2 mince (předány muzeu)
17, 221 sklepy kolmo ke sklepu pod dolní školou; část sklepa č. 17 pod silnicí se propadla v roce 1922 pod parním oracím strojem velkostatku; u č. 221 padací dveře a strmé schodiště se 13 schody
23, 25 torza sklepů se zazděným vchodem do šíje ke dvoru a k sousednímu sklepu; na místě č. 24 musel podle Režného stát habánský dům; studny u č. 23 a 24
28, 102 sklep pod č. 28, pod č. 102 „údajně“
104, 105 od sklepa č. 105 (z neopracovaného kamene) vedla šíje k č. 104 s lochy po stranách; sklep se při bouři propadl a byl znovu postaven v původní podobě; nález mincí (viz níže)
106 sklep ve tvaru „jakési rotundy“; studna
107, 108 habánské sklepy
139, 141, 142 pod č. 142 menší sklep z habánských cihel s předsklepím a kruhovou nádrží na obilí (hloubka i průměr 1,5 m) a částí šíje k č. 141; pod č. 139 a 141 sklepy jen podle ústního podání
14, 134 torza sklepů
91 studna s částmi chodeb k sousedním domům (dodatek k článku)

Režný popisuje také kamenné „habánské studny“ v domech č. 23, 24 a 106, přístupné ze dvora i ze šíjí, na jejichž dně leží dva tesané kameny do kříže.110

Co zjistili archeologové#

Archeoložka Evženie Klanicová shrnula nálezy na katastru Rakvic (stav k 31. 12. 1997). Lochy podle ní lidová tradice spojuje s habány, „tyto úzké a dlouhé sklepy však byly hloubeny již mnohem dříve před příchodem novokřtěnců“. Jako příklady jmenuje loch před zdravotním střediskem a v domě č. 13.11 Ctibor Nečas píše podobně o sklepech „hloubených od 13. stol. a připisovaných neprávem novokřtěncům neboli habánům“; dva z tzv. habánských sklepů byly podle něj objeveny pod návsí před domy č. 13 a 15.12

Nálezy z intravilánu podle Klanicové:13

  • 1957, dům č. 13 („původně asi habánská modlitebna“): při zemních pracích na dvoře pravoúhlý sklep z plochých kamenů a cihel, propojený se sousedním domem. Z lochu se zachránily keramika, železné zlomky a mince – dolnorakouské feniky a čtyřhranné mince z let 1460 a 1481, tedy z doby před příchodem habánů. Nálezová zpráva Archeologického ústavu v Brně č. j. 820/57; o výzkumu psal K. Ludikovský (Zjišťovací výzkum na zaniklé habánské usedlosti v Rakvicích, 1957).
  • 1972, vodovod: před budovou zdravotního střediska proťal výkop částečně zasypaný loch s větracími šachtami, dlouhý asi 6,5 m a široký 50 – 80 cm; jedna odbočka ústila do prostory 1,4 × 2,0 m. Plánek nakreslil J. Unger z Regionálního muzea v Mikulově, který podzemní chodby jihomoravských vesnic později zpracoval i v odborném článku.14
  • 1978, dům č. 105: při hloubení sklepa se našlo 452 mincí z 2. poloviny 15. století (moravské, české, kladské, hornolužické a dolnorakouské).

Co je jisté a co ne#

  • Doloženo: pobyt novokřtěnců v Rakvicích od roku 1540 a jejich odchod v roce 1622, vyplenění habánského domu Bočkajovci (datum se v literatuře liší), lochy a sklepy pod domy kolem návsi a nálezy z nich.
  • Sporné: zda sklepy a lochy postavili habáni. Archeologové je datují dříve a nálezy mincí z 15. století pod domy č. 13 a 105 tomu odpovídají. Habáni mohli starší sklepy využívat, to ale žádný z pramenů výslovně neuvádí.
  • Nedoloženo: souvislá síť chodeb spojující všechny habánské domy s hlavním dvorem a napojení na kryptu pod kostelem (viz Kostel). O spojení sklepů píše jen Režný podle ústního podání a ohledání zazděných šíjí. Žádný sklep ani loch nebyl prozkoumán celý.

Pověsti#

Režný zaznamenal vyprávění, že se chodbou dalo dojít až do sklepa hlavního dvora a že pokusy projít chodbami při svíčkách selhaly, protože svíčky zhasínaly pro nedostatek vzduchu. S domem č. 13 byla podle dřívějších majitelů spojena „jakási tajemství“. Jedno z nich zapsala kobylská kronikářka Augusta Šebestová:1

„U nás v Rakvicích kolovala pověst, že v čísle 13 kdysi habáni uložili dvě kádě peněz. Někdo se tam chtěl spustit a na těch kádích seděl kohút. Kdo chce poklady dobýt, nemá promluvit. On promluvil. Kohút se proměnil v jakýsi obludí a museli ho ti jeho společníci vytáhnůt.“

ŠEBESTOVÁ, Augusta. Lidské dokumenty a jiné národopisné poznámky, citováno podle REŽNÝ, H. Habáni v Rakvicích. Rakvický zpravodaj, 1993, č. 1.

Jde o pověst, ne o historický údaj.

Zdroje#

  • REŽNÝ, Hubert. Habáni v Rakvicích. Rakvický zpravodaj, 1993, č. 1, s. 6–9; č. 2, s. 3–5. Archiv Jakuba Cabala, JC-01993.
  • REŽNÝ, Hubert. Studýnky a studně. Rakvický zpravodaj, 1989, č. 3. Archiv Jakuba Cabala, JC-01993.
  • REŽNÝ, Hubert. Rakvické osobnosti: nadučitel Antonín Kubíček. Rakvický zpravodaj, 1992, č. 3. Archiv Jakuba Cabala, JC-01993.
  • KLANICOVÁ, Evženie. Archeologické lokality na katastru Rakvic. Jižní Morava 34, s. 167–177 (periodikum a rok v kopii neuvedeny; údaj podle Nečasova Výběru literatury, který uvádí rok 1995, článek však popisuje stav k 31. 12. 1997). Archiv Jakuba Cabala, JC-01683.
  • NEČAS, Ctibor. Nářeční slovníček, heslo „loch“.
  • HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Heslo Rakvice (statek Velké Pavlovice), s. 267. Archiv Jakuba Cabala, JC-01886.
  • Vlastivěda moravská. II. Místopis Moravy. Brněnský kraj. Hustopečský okres. Brno: Musejní spolek, 1924, s. 156. Archiv Jakuba Cabala, JC-01842.
  • NOSEK, František. Svobodné dvory v Rakvicích. Selský archiv, 1907, roč. 6, č. 2, s. 72. Archiv Jakuba Cabala, JC-01672.
  • ŠTARBA, Ivan. Byly Rakvice městečkem? Sborník (název v kopii neuveden), s. 281–286. Archiv Jakuba Cabala, JC-01679.
  • Publikace o habánech na Moravě (bibliografický údaj se ověřuje), s. 175 a pozn. 384. Snímky stran: Archiv Jakuba Cabala, JC-01883.

  1. REŽNÝ, Hubert. Habáni v Rakvicích. Rakvický zpravodaj, 1993, č. 1, s. 6–9. Archiv Jakuba Cabala, JC-01993. ↩ ↩ ↩ ↩ ↩ ↩ ↩ ↩

  2. Vlastivěda moravská. Hustopečský okres. Brno, 1924, s. 156 („Novokřtěnci usadili se v Rakvicích 1540, kdy Jan z Lipého dal jim dvůr s pozemky do nájmu. Společný dům (č. 13) jejich byl vypleněn 17. pros. 1604 Bočkajovci. Na vánoce 1622 se novokřtěnci odtud vystěhovali.“). Archiv Jakuba Cabala, JC-01842. ↩ ↩ ↩ ↩

  3. Stejně publikace o habánech na Moravě (bibliografický údaj se ověřuje), s. 175. Archiv Jakuba Cabala, JC-01883. ↩

  4. HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské, s. 267, heslo Rakvice. Archiv Jakuba Cabala, JC-01886. ↩

  5. NOSEK, František. Svobodné dvory v Rakvicích. Selský archiv, 1907, roč. 6, s. 72. Archiv Jakuba Cabala, JC-01672. ↩

  6. REŽNÝ, Hubert. Habáni v Rakvicích (dokončení). Rakvický zpravodaj, 1993, č. 2, s. 3–5. Archiv Jakuba Cabala, JC-01993. ↩ ↩ ↩ ↩

  7. REŽNÝ, Hubert. Rakvické osobnosti: nadučitel Antonín Kubíček. Rakvický zpravodaj, 1992, č. 3. Archiv Jakuba Cabala, JC-01993. ↩

  8. Habánská kronika, s. 636, citováno podle publikace o habánech na Moravě (bibliografický údaj se ověřuje), s. 175 (Rakvice) a pozn. 384. Archiv Jakuba Cabala, JC-01883. ↩

  9. ŠTARBA, Ivan. Byly Rakvice městečkem?, s. 283–284 a pozn. 16. Archiv Jakuba Cabala, JC-01679. ↩ ↩

  10. REŽNÝ, Hubert. Studýnky a studně. Rakvický zpravodaj, 1989, č. 3. Archiv Jakuba Cabala, JC-01993. ↩

  11. KLANICOVÁ, Evženie. Archeologické lokality na katastru Rakvic, s. 169–170. Archiv Jakuba Cabala, JC-01683. ↩

  12. NEČAS, Ctibor. Nářeční slovníček, heslo „loch“. Viz Příspěvky Ctibora Nečase. ↩

  13. KLANICOVÁ, Evženie. Archeologické lokality na katastru Rakvic, s. 175 (nálezy z intravilánu, uložení MZM Brno a RM Mikulov). Archiv Jakuba Cabala, JC-01683. ↩ ↩

  14. UNGER, J. Podzemní chodby v jihomoravské středověké a novověké vesnici. Archaeologia historica 12, 1987, s. 100; citováno podle Klanicové, s. 175, a Nečasova Výběru literatury o Rakvicích. ↩

Jak citovat tuto stránku

CABAL, Jakub. Habáni a habánské sklepy. In: Historie obce Rakvice [online]. Aktualizováno 16. 11. 2026 [cit. datum]. Dostupné z: https://rakvice.jakubcabal.cz/mistopis/habani/