Rakvický zpravodaj 1993/1
Periodika
Otevřít PDF (16,4 MB)
Níže je strojově rozpoznaný text, který slouží hlavně pro vyhledávání. Obsahuje chyby – pro čtení použijte PDF.
č. 1/1993
Rakvičané na slovíčko...
„. Ač se snažíme nakazit Vás ner
napravitelným optimismem'a v každém
čísle 1 nějak potěšit, přece jen se
nevyhneme vylíčení očekávaných těž-
kostí, na které Vás chceme připrávit.
Hospodářský pokles ve světě, nega-
tivní dopady první fáze refarmy hospo-
dářství a rozdělení státu apod., nás
přivedly k výraznému snižování výro-
by, jehož dno je stále v nedohlednu.
Utahování opasků teprve přijde.
Rozpočet obce byl natolik očesán,
Ze nejsou ani prostředky na nejnut-
nější výdaje. Největším uměním je na-
jíti východisko z každé situace.
V čem nyní můžeme zlepšit situaci
v obci? Bez velkých nákladů a jen
vlastním přičiněním můžeme hodně
zlepšit Životní prostředí. Stále se
Ještě neobnovily dávné tradice sobot-
ních úklidů, zametání před domy a pé-
če u veřejné plochy. Dosud se objevu-
JÍ divoké skládky, ačkoliv máme
Skládku oficiální. V nejbohatších
státech lidé třídí odpad, většinu
vrací do sběru a na skládku jen mini-
mum. My jsme se ještě nenaučili takto
myslet a jednat.
Mnozí se domnívali, Že výzvy
k brigádnické pomoci obci patří minu-
losti. I v tržní ekonomice můžeme
ovým vztahem k obci bud urychlit
nebo zpomalit její rozvoj. UŽ bychom
měli pochopit, že nikdo nám nic nedá
a hledat cestu k optimální soběstač-
nosti. Čekat jen na dotace k ničemu
nevede. Kéž by nám bylo obětavé budo-
vání Sokolovny trvalým příkladem.
Obdobně se jeví úpadek kultury
v'obci. Lidé, ve strachu o holou
existenci, přestali mít o kulturní
akce zájem. Plesová sezona nebyla,
zájezdy do divadel, besedy atd. také
ne. Mládež je odkázána na diskotéky,
filmové horory a krváky a podle toho
to také vypadá. Každá organizace by
si měla vyhledávat a pěstovat svůj
dorost. Nabídli jsme mládeži něco
nadnotnějšího než byla povinná
oionýrská organizace? ©
Bolestně na venkově pocitujeme,
že nejsou vytvářeny dobré podmínky
pro zemědělství. Lze si jen přát, aby
se i toto změnilo. Aby zemědělci ne-
museli bojovat o svá práva s traktory
na dálnici nebo na náměstích, ale
mohli pokojně orat, sít a sklízet.
Nyní nastává jaro. Příroda rozkve-
te s novou nadějí a bez ohledu na
naše náklady bude stejně krásná jako
loni. A nám nezbude, než se pustit
do kolotoče všech prací, s vírou
v dobrou úrodu a lepší léta příští.
Tak ať se Vám hodně daří!
R. Obhlídal
= nRakvický -
ZPRAVODAJ
Naše obec v současných podmínkách
V letošním roce můžeme uvažovat,
vzhledem ke všeobecně drasticky ome-
zeným možnostem, jen se zajištěním
nevyhnutelných věcí.
VY první řadě budeme muset zajistit
nejdůležitější požadavky, jako je
akceschopnost hasičského sboru a
ostatní nejnutnější požadavky pro
chod obce. Maximální množství fin.
prostředků, které bude možno vyčle-
nit, bude určeno pro zajištění provo-
zu základní školy, mateřské školy
a školní jídelny.
Ani tak nebudou v plné výši pokry-
ty nárokované požadavky rozpočtu
těchto školních zařízení. V některých
případech (mateřská škola) bude nutná
alespon částečná finanční výpomoc
rodičů. V průběhu roku budeme tuto
situaci znát již přesněji.
Také budovaná čistička odpadních
vod, která je v současnosti před do-
končením,
je pro nedostatek financí ve
velmi obtížné situaci. Na dokončení
chybí cca 3 mil.Kč. Na to, aby bylo
možno uskutečnit zahájení zkušebního
provozu, by mohl stačit 1 mil.Kč.
Vlastní fin. prostředky v současnosti
nemáme. Dotace ze státního fondu živ.
prostředí nebo z min. financí není
možno na dokončení získat. Taktéž vý-
hodnější formu půjčky, která by byla
únosná (5 % úroku). Ostatní půjčky,
které poskytují banky (17 % úroku),
by byly pro obec neúnosné. Vzhledem
k tomu, že čistička je před dokonče-
ním, je to situace paradoxní a postoj
institucí, které rozhodují o poskyto-
vání financí na akce ke zlepšení ži-
votního prostředí, je nepochopitelný.
setkáváme se s byrokratismem, postrá-
dajícím zájem na řešení věcí tak,
aby bylo možno efektivně, dobře,
rychle a tím i levně investice dokon-
Čit, :
V nejkrajnějším případě dojde
k přerušení prací až do doby vyřeše-
ní fin. krytí této akce.
A nyní něco z jiné oblasti. V na-
ší obci je snaha o další rozšíření
podnikatelské činnosti. Jsou zde
reálné plány na zřízení autoservisu
vč. benzinové stanice, záměr na po-
stavení výrobny ovocných nápojů,
zpracování a distribuce ovoce a ze-
leniny, vybudování výrobny zámeč-
nických konstrukcí a další.
Tyto záměry budou zahrnuty do
současně zpracovávaného plánu rozvo-
je obce, který bude řešit plochy
s výrobní činností.
I když v současné době jsou mož-
nosti obce omezené, bude snahou
podpořit a umožnit potřebnou podni-
katelskou aktivitu, která umožní
získání pracovních příležitostí a
přinese v budoucnu i finanční efekt
obci.
František Zach
starosta
Po rozdělení
Od vydání posledního zpravodaje
uplynuly pouze tři měsíce, ale
z historického hlediska se událo
mnoho. Došlo k rozdělení společného
státu na Českou republiku a Sloven-
skou repuoliku. Již první měsíce
ukazují, že tato cesta byla jediná
možná. Oproti tvrzení některých
prognostiků (předpovídačů), zaklada-
telů "Svazu Česko-Slovenské vzájem-
nosti", se jasně ukazuje, jak roz-
dílná je politická, ale i ekonomická
situace v obou republikách.
-Rozdělení měny bylo dalším důle-
žitým momentem po rozdělení státu.
Přes částečné obavy, hlavně starších
občanů, kteří již zažili měnovou
reformu v podání minulého režimu na
vlastní kůži, proběhla měnová odlu-
ka mezi oběma státy perfektně.
Rakvický © OJ
ZpRAVODAJ
A to nejen díky dobré organizační daňové poplatníky odečitatelná z da-
přípravě, ale i správným přístupem nového základu. Je tedy důležité mít
nás, občanů. v obci dobré plátce daní a hlavně
V nové situaci je konečně více dobré zastupitelstvo, schopné mimo
prostoru na řešení otázek a problémů, jiné zajistit finanční prostředky.
které byly díky práci s rozdělením S otázkou financování úzce souvisí
státu odsunuty. Týká se to zeměděl- l otázka územně správního členění
ství, školství atd. Do podstatně jiné České republiky. Je to věc velmi
situace se dostaly po posledních udá- citlivá, ale řešitelná. Jedna věc je
lostech městská a obecní zastupitel- však jasná. Čím více bude vlád a
stva. Je to hlavně otázka peněz pro státních úředníků, tím méně bude pro
obec. Za minulého režimu dostala obec obce. Úředníci těchto institucí jsou
po delším čekání peníze na určitou totiž placeni z daní. Pro nás občany
akci, tzv. dotaci od státu. Zajistila je nejdůležitější obec.
se tak jedna akce na určitý dlouhý A územně správní členění? Jedno-
časový úsek. V dnešní době je situace duchá odpověd. Odkud jste? Z Rakvic.
podstatně jiná. Obec sice získá něja- Kde jsou Rakvice? Na jižní Moravě.
kou dotaci od státu, ale ta je oprav- V kterém státě? V České republice.
du minimální. Na veškeré akce, at je
to vozovka, chodník nebo čistička, mu-
sí krytí zajistit obec více méně sama.
Hlavním příjmem pro obecní pokladnu
by měly být daně a místní poplatky.
Další možností je sponozorování nebo-
li přispívání na určitou veřejně pro- č M
spěšnou akci. Což je položka pro V Stieánsk
RAKVICKÉ OSOBNOSTI
0 dalším Rakvičanu, kterého pova- Spojených států amerických,
kam již
žuji za vhodné zařadit mezi rakvické před ním mnoho dalších Rakvičanů šlo
osobnosti, můžeme klidně začít vyprá- | hledat své štěstí. Je třeba říci, že
vění slovy - jak se chlapec z Uličky do Ameriky František Pohanka nešel .
III stal Američanem. Dnešním mladším nepřipraven, jen s cílem mít se dobře.
generacím z Rakvic jde už o neznamé- Cestu si připravil. Vyzbrojen vědo-
ho člověka. Jen příjmení jim může mostmi a zkušenostmi z oboru geneti-
rakvický původ připomínat. Ale i star- | KY, t3j. vědy o dědičnosti a proměnli-
ší generaci vylnizel témeř z paměti. vosti organismů,
se zkušenostmi meto-
Po více než padesáti letech dy křížení rostlin, požádal Interna-
navštívil hrob svých rodičů na rak- tional Rescue Commitee, aby se mohl
vickém hřbitově. V tomto hrobě s ne- | Usadit v Americe a tam ve svém oboru
okázalým pomníkem odpočívá jeho ba- jako genetik pracovat. Tato instituce
bička Marie Pohanková a jeho rodiče pečuje o vysokoškolsky vzdělané lidi
Ludvík a Adéla Pohankovi. A jejich z cizích zemí, přicházející do Ameri-
syn, dnes už ing. Frank J. Pohanka ky a umožnuje jim zkoumat, bádat a
ze státu Idaho v USA se jim přijel pracovat v různých vědních oborech.
poklonit. I když se narodil v cha- Bylo mu vyhověno. Uvedený komitét ho
loupce v Uličce III, žil své jinoš- hmotně zabezpečil. © tál .
ství v hájovně nedaleko obelisku Fac- 21. června 1951 přistál se svojí
ka. Obecnou školu vychodil v Rakví- manželkou a Čtyři a půl měsíční dce-
cích. Po absolvování Vysoké školy ze- | "Tou v New Yorku. Začal pracovat v-
mědělské v Lednici se pustil do svě- ovocných školkách nejdříve ve městě
ta. Putoval za štěstím, až se dostal Monroe ve státě Luisiáně
v povodí ře-
do daleké, kdysi zaslíbené země - ky Missisipi a pak ve státě Michigan
v prostoru Velkých Jezer.
-A8
— W
Rakvický ©
ZPRAVODAJ
Po necelém půlroce požádal v říjnu
1951 o studijní stipendium, aby mohl
studovat na Pensylvanské státní uni-
verzitě - Pensylvania state Universi-
ty - University Park ve státě Pensyl-
vania. 1. února 1952 byl přijat. 0 to-
to studium požádal proto, aby mu bylo
uznáno vysokoškolské studium získané
v Československu. Musel prokázat své
odborné schopnosti, aby mohl být jeho
diplom a tím i jeho studium v Česko-
slovensku v Americe uznáno (nostrifi-
kováno). Po absolvování třech semes-
trů absolvování příslušných zkoušek
obdržel "Diplom Master of Science
Legree", to je vědecký stupen "Mistr
věd", a to v jeho oboru genetice.
Znamenalo to pro něho, že mohl praco-
vat ve svém oboru jako šlechtitel
v rostlinné výrobě. (Plant geneti-
cist.) Začal pracovat u společnosti
ve městě Bozemann ve státě Montana.
Po 3 letech se však společnost přestě-
hovala do státu Idaho, do města Twin
falls. Odstěhoval se ing. Pohanka i
Se Svojí rodinou spolu s firmou do
Twin Falls a pokračoval ve své šlech-
titelské práci. Specializoval se na
křížení fazolí. Během několika let se
mu podařilo vypěstovat dva nové druhy
fazole na zmrazování. Jedna nese ná-
zev společnosti "Callatin NO 50" a
druhá byla pojmenována "Tenderette“.
Tyto fazole jsou pěstovány a zpraco-
vávány již 25 let. Z každého druhu
těchto fazolí prodá firma ročně asi
Z» mil. kg. Odměny za tyto výpěstky
umožnily ing. Pohankovi zakoupit si
dům s půdou o rozloze 1,3 ha. Půda
byla hrbolatá pastvina. Aby ji mohl
užívat pro záměr, který s ní měl, mu-
sel ji, jak sám říká "zplanýrovat pro
budoucí zavlažování". Na jaře v roce
1960 na této půdě zasadil 4 600 koni-
ferových (jehličnatých) sazenic (mod-
vé a horské smrky). Ve státě Idaho
málo prší, a proto musí být plodiny
zavlažovány. Proto musel v létě kaž-
dý den stromky zalévat a okopávat,
Po devíti letech pobytu v Twin
Falls koupila tam nově zřízená vysoká
Škola farmu, která sousedila s pozem-
kem a domem Franka Pohanky. Ťato sku-
tečnost měla za následek, že jeho dům
a pozemek byl obklíčen pozemky vysoké
školy. Proto okres koupil jeho dům
i s pozemkem. To už konifery byly 1,40
m vysoké. Po prodeji se rozhodl koupit
farmu za městem. Farma je asi l míli
za městem a její rozloha činí 50 ha.
Na ní byla usedlost s hospodářskými
budovami. Farmu dal do pronájmu svému
sousedovi na neurčitou dobu. Tuto far-
mu soused obdělává již -25 let. Přitom
nájemní vztahy jsou upraveny tak, že
z užitku (výnosu) má majitel 50 % a
nájemce také 50 %. Podle toho vodu na
zavlažování polí platí majitel.
V blízkosti domu zůstal nevyužitý po-
zemek, který si ing. Pohanka zplanýro-
val a zasadil 1 500 sazenic smrků .Sám
však dále pracoval pro společnost až
do září 1969. Již v srpnu téhož roku
mu rektor vysoké školy nabídl, aby
pracoval od října jako zahradní archi-
tekt pro vysokou školu. Nabídku při-
jal a od 1. října 1969 až do prosince
1978 pracoval jako zahradní arichi-
tekt. Mezitím však už od r.1972 sou-
časně začal přednášet na této vysoké
škole na katedře zahradní architektu-
ry obor dendrologie, t.j. nauka o
dřevinách. Pro orientaci je třeba
uvést, že vysoká škola vlastní pozem-
ky o výměře 100 ha, vychovává 4 600
studentů. Celou tuto výměru postupně
proměnila na krásný park, na jehož
budování měl svůj významný podíl
i Frank Pohanka.
Při veškeré práci pro vysokou ško-
lu dále vedl své hospodaření s koni-
ferami. Nejen to, v roce, kdy měl kon-
čit svoji práci na vysoké škole, pře-
mýšlel, jak se hmotně zajistit i po
odchodu do důchodu. Proto v r.1978
prodal ze své farmy 10 ha pastvin a
koupil dům. Rozhodl se pro racionál-
nější využití zbytku své farmy. V ro-
ce 1981 zřídil na své farmě výdojnu.
Dohodl se s dalším farmářem a prona-
Jal mu původní dům, hospodářské budo-
vy a ohrady, na nichž farmář chová
120 ks krav - dojnic a hospodaří s ni-
mi. Zbytek farmy - pozemky o výměře
50 ha obhospodařuje původní nájemce
dále.
Rakvičan, který se pustil do světa,
vyzbrojený svými vědomostmi a zna-
lostmi, ale především vůlí uplatnit
se, mohl se tedy po více než 50 le-
tech přijet podívat na svoje rodiště.
A mohl přijet s vědomím, že se v tom
nakvický -
ZPRAVODAJ s
širém světě neztratil, že za sebou
nechal dobře vyoranou brázdu.
Dalo by se u něho uplatnit staré
římské přísloví, že odvážnému štěstí
přeje (audacem fortuna juvat). Může
však být vzorem pro ty, kteří chtějí
podnikat vedle své profese - vedle
svého zaměstnání. Nestačí chtít.
Je třeba se dokonale i odborně vyzbro-
jit a neohlížet se na čas práce, na
ostatní pohodlí.S usilovnou prací
přijde i výsledek a při všem tom pra-
covním úsilí zbude čas i na rodinu
a její výchovu.
JUDr. Hubert Režný
OHLASY ZPRAVODAJE
Po každém vydání Zpravodaje je na-
ší nejlepší a jedinou odměnou přízni-
vý ohlas čtenářů. Velmi nás potěšil
ohlas článku o našem kanadském rodá-
kovi panu Hajdovi. Všichni čeští kra-
jané v oblasti se sešli v městě Bata-
vě, kde společně pročítali náš Zpra-
vodaj a s dojetím vzpomínali na svoji
starou vlast. Toto číslo bude zasláno
i do USA, panu Pohankovi.
Naším nejpravidelnějším čtenářem
-je již dlouhá léta náš rodák Franti-
šek Šelle z Lipníka nad Bečvou. Už
jsme uveřejnili několik jeho příspěv-
ků a těší nás i jeho stálé povzbuzo-
vání, aby Zpravodaj nezanikl. Všichni
rakvičtí rodáci, kteří Zpravodaj ode-
bírají, mají tak neustálý kontakt s
rodnou obcí.
Až kdesi z Kamenice nad Lipou nám
napsal čtenář Štěpán Kučera, který
nám poslal rady, jak zorganizovat vy-
dávání Zpravodaje, s co nejmenšími
náklady, aby nezanikl. Mimo jiné píše:
"Jinak Rakvičákům přeji, aby Zpravo-
daj vycházel i nadále a pravidelněji.
Vždyt je to jen o vás. A to mají jen
málokde." Jeho obsáhlý dopis mu dal
aspon 2 hod. práce. A to je úplně ci-
zí člověk, a přece ho Zpravodaj upou-
tal a cítil potřebu pomoci.
V březnu t.r. uveřejnil pěknou in-
formaci o Zpravodaji i deník Svobodné
slovo. Zajímavý dopis nám přišel od
rodáka Jaroslava Řezáče, žijícího v
Břeclavi. Je mu již přes 80 let a
o Dušičkách si na rakvickém hřbitově
vzpomněl, jak se tu za války sešel
s odbojářem Břetislavem Opršalem, kte-
rý byl na krátké dovolené z Mauthau-
senu. Tento se mu zde svěřil, že uda-
vač, který poslal jeho odbojovou
skupinu do vězení, je kápem v kon-
centráku a snaží se o likvidaci svěd-
ků své zrady. Na radu, aby se ukryl
a nevracel, Břetislav odpověděl, že
Němci by vyvraždili celou jeho rodi-
nu. A tak se obětoval sám. Krátce po
návratu byl v koncentračním táboře
popraven. Ale i zrádce stihl trest
a spoluvězní ho zlikvidovali. Jaroslav
Řezáč s dojetím dodává: "Jsem už sta-
rý a ještě než zemřu, chci toto ta-
jemství Rakvičanům říct. "Vidíte,
co všechno vyvolaly články Zpravoda-
je ! AM
Největším ohlas mají bezesporu
články JUDr. Huberta Režného, které
odkrývají Rakvičanům dějiny obce, je-
jí osobnosti a kulturní tradice. Pan
Režný už celé roky jezdí po archi-
vech, oprašuje zašlé listiny a bádá
po každé zajímavosti, aby ji mohl
předat svým spoluobčanům. Nestač íme
se divit jeho elánu a pracovní erudi-
ci i v tak vysokém věku (84). Nedělá
mu potíže ani latina, ani němčina
či čtení kurentem. Stále má v šuplí-
ku nějaké nové překvapení a pro nás
vždy vlídné slovo, moudrou radu a
někdy i pošťouchnutí v zájmu věci.
Jeho odborné a zároven Lidově čtivé
články jsou přístupné každému. Věřím,
že jednou bude jeho dílo vydané
souborně, jako jeho odkaz Rakvičanům
a bude sloužit i našim potomkům.
Činnost ve Zpravodaji chápeme
jako práci pro dobrou reprezentaci
Rakvic a chceme pro ni získat cu
nejvíce občanů.
R. Obhlídal
nakvický
ZPRAVODAJ
Habáni o Rakvicích
oetkáváme-li se se slovem habáni a
hledáme-li obsah a význam tohoto slo-
va v naučných nebo jazykových slovní-
cích, dočteme se např. v naučném
slovníku toto: Habán, příslušník sek-
ty Novokřtěnců, kteří se v 16. stole-
tí stěhovali z Německa na Moravu a
slovensko. Měli tehdy vlastní kněze
a školy a žili ve společenství majet-
ku. Teprve v 17. stol. bylo u nich
připuštěno soukromé vlastnictví. Byd-
lili v typických domech, které byly
stavěny koncentricky okolo tak zvané-
ho habánského dvora.
Původně se uzavírali před místním
obyvatelstvem. Později se s ním povět-
šině splynuli.
V jazykovém slovníku Váše a Tráv-
níčka se pak též dočteme, že habáni
byli moravští a slovenští Novokřtěnci.
Dále se v něm dočteme, že v přenese-
ném slova smyslu byl habán označován
vysoký, silný člověk nebo také neohra-
baný člověk. V Rakvicích byl slovem
habán označován hadrový míček, se kte-
rým si děti hrávaly různé hry, např.
hra na "Německo" apod. Ale vraťme se
k historii habánů, jak a kdy se do-
stali do Rakvic, jak a kde tu žili.
Na počátku 16. století žádali ně-
kteří náboženští blouznivci v Německu
o návrat k původní církvi křesťanské.
Hlásali, že je nutno přetvořit lid-
skou společnost podle učení bible.
Nazývali se Novokřtěnci a to proto,
že neuznávali křest dětí. Tvrdili, že
ten kdo nemůže porozumět Kristovu
učení, nemůže být přijat do církve
a že nemůže porozumět Kristovu učení,
nemůže být přijat do církve a že může
být křtěn jen ten, kdo toto učení už
chápe. Tedy dospělý. Novokřtěnci
prohlašovali katolické i protestant-
ské náboženství za bludné. Tvrdili,
že "Duch svatý sídlí v každém člově-
ku, a proto nepotřebují žádné vrch-
nosti ani náboženské ani světské".
Toto učení bylo velmi výbojné.
Proto Novokřtěnci v Německu byli po-
važováni za nebezpečné veřejnému po-
řádku. V Můnsteru ve městě na řece
Rýnu se po vyhnání munsterského bis-
kupa dokonce ujali vlády. Jejich ná-
čelník se prohlásil za krále Jeruza-
lémského.
Munsterský arcibiskup sehnal voj-
sko a město dobyl zpět. Zajatí Novo-
křtěnci byli popravováni. Proto
prchali do západních sousedních zemí
a také do Rakouska. Na Moravu, která
v té době byla považována za zemi ná-
boženské svobody, se dostali v roce
1524. Usídlili se pod ochranou Lin-
harta pána z Lichtenštejna v Mikulo-
vě. Tam vznikla první obec Novokřtěn-
ců na jižní Moravě. Tato obec Novo-
křtěnců se brzy rozštěpila na dvě
větve. Jednu vedl Hans Spittelmeier.
Jeho přívrženci se nazývali "Schvert-
ler“ vyznavači meče. Byli hlasateli
práva užívat meče a jiných zbraní.
Druhou větev vedli Jakub Wiedemann a
Filip Jager. Tito učili, že "dobrý
kěsstan s dobrým svědomím a dle slo-
va božího" nesmí zacházeti s mečem,
ani jinou zbraní a nesmí vésti války.
Tato větev se nazývala "5Stabler"“ -
přívrženci berly. Tato větev byla
důsledným stoupencem "komunismu jmě-
ní“ Germeinschaftler. Obě větve se
mezi sebou potíraly. Linhart z Lich-
tenštejnu se pokoušel mezi oběma
větvemi sjednat mír. Když se mu to
nepodařilo, přiklonil se ke
Rakvický © OJ
ZPRAVODAJ —
stoupencům meče a přívržence druhé
větve vyhostil ze svých statků. Vy-
hoštěnci v počtu asi 200 osob se ode-
brali na statky pánů z Kounic do Slav-
kova. Slavkov byl v té době hlavním
sídlem Novokřtěnců na Moravě. Přichá-
zeli tam postupně i Novokřtěnci z ji-
ných míst. Rok po Novokřtěncích z Mi-
kulova tam přišla skupina z fyrol ve-
dená Jakubem Hutterem.
Když se počet Novokřtěnců ve Slav-
kově rozrostl tak, že nestačil jeden
společný dům ke konání bohoslužeb,
rozdělili se do tří společných domů
statků. Začaly mezi nimi spory zejmé-
na o náboženské otázky. Proto již po
roce 1530 začaly odcházet jednotlivé
skupiny do dalších obcí na jižní Mo-
ravě. V roce 1531 se usídlili Novo-
křtěnci v Hustopečích a Starovicích.
Od roku 1536 do roku 1547 se postupně
usídlovali v Popicích, Pouzdřanech,
Bořeticích, Kobylí, Čejkovicích, Vel-
kých Pavlovicích, Velkých Bílovicích,
Nových Mlýnech, Podivíně, Staré Břec-
lavi a v Zaječí. V Rakvicích se usíd-
lili v roce 1540. Souhlas k jejich
usídlení v Rakvicích dal Jan z Lipé-
ho, který v té době byl majitelem
hodonínského panství, ke kterému
patřily i Rakvice.
Jan z Lipého jim dal do nájmu Svo-
bodný dvůr, který byl na místě dnešní
"dolní školy" a k tomu jim dal ladem
ležící půdu. Novokřtěnci byli nazývá-
ni habáni. Toto pojmenování je vyklá-
dáno nebo je odvozováno různě. Tak
např. Univerzitní profesor Dr. Hýsek
uvádí, že toto pojmenování je odvoze-
no od slov Habe ein - to je "jeden"
nebo "společný majetek". Jiní histo-
rikové uvádějí, že slovo habán je od-
vozeno od slova Haushaben (společná
kuchyně - společný majetek). Do Rak-
vic přišli habáni v době, kdy císař
rerdinand II. opětovně žádal zemský
sněm moravský, aby učení Novokřtěnců
bylo potlačeno a habáni vyhnáni ze
země.
Když se habáni usídlili v Rakvi-
cích, začali hospodařit a kolem dvora
si vystavěli typické habánské domy
podsklepené, sklepy spojené chodbami
mezi sebou a Spojené též chodbami
s hlavní budovou dvora.
Žádný z těchto domů, které byly na
dnešním náměstí se nezachoval.
-© nakvický -
ZPRAVODAJ
Zachovalo se však několik habánských
sklepů, několik zbytků sklepů a zby-
tek sklepa hlavního habánského dvora
pod dolní školou. Původní sklep pod
hlavním dvorem sahal od okraje dneš-
ní dolní školy až po vchod do koste-
la. Původní hlavní dvůr zahrnoval ce-
lý prostor dnešní dolní školy, včetně
její zahrady a budovy obecního úřadu
včetně dnešní hasičské zbrojnice.
Při
kopání základů dnešní hasičské zbroj-
nice byly nalezeny zbytky ohnišť ko-
várny a kovářské nástroje. Je proká-
záno, že ze sklepů pod jednotlivými
habánskými domy vedly chodby ke skle-
pu hlavního dvora. Pokusy dostat se
do sklepa při svíčkách, byly zmařeny
proto, že svíčky při nedostatku kys-
líku zhasly. Tyto chodby byly zazdě-
ny jak v jednotlivých habánských skle-
pech, tak i u hlavního sklepa. Ještě
v roce 1935 vedla paní Průdková dneš-
ní Marii Darmovzalovou chodbou do
hlavního habánského sklepa.
Do dnešních dnů se dochovaly ha-
bánské sklepy pod dnešními domy, kte-
ré mají tato. popisná čísla: 12, l3,
17, 221, 104, 105, 106, 107, 108 a
142. Torza habánských sklepů se do-
chovala pod domy č. 14, 23, 25 a 134,
Podle ústního podání byly habánské
sklepy do jejich přestaveb pod domy
č. 139 a 141, neboť např. se dochova-
la část chodby pod domem č. 142 smě-
rem k domu 141. Připojený situační
plánek ukazuje, že prakticky na pře-
vážné části dnešního náměstí byly ha-
bánské domy.
ku 3,2 metru.
Výjimku tvoří skupina domů svobodný
dvůr, patřící Krištofu Bobrovnickému
z Bobrovníku, který se prostíral
v prostoru domu č. 255, 131 až 133,
Jednotlivé habánské sklepy jsou
stavěny bud z habánských cihel nebo
z kamení nebo z obojích těchto sta-
vebních materiálů, tj. z části z uve-
dených cihel, z části z kamení. Veli-
kost sklepů, které se dochovaly je
rozdílná, a to pravděpodobně podle
velikosti habánských domů, pod který-
mi sklepy byly. Některé sklepy byly
postaveny kolmo k hlavnímu dvoru, ji-
né byly postaveny vodorovně se dvo-
rem. Sklepy nebyly pod celými domy,
nýbrž pod částí obytnou domu. Např.
sklep pod domem č. 13 byl postaven
vodorovně s bývalým hlavním habánským
dvorem.
sklep je dlouhý 8,5 metru, má šíř-
Šíje - spojnice vedoucí
ke sklepu domu č. 14 je široká 1,65 m
a dlouhá 6,5 m. Pod původními padací-
mi dveřmi, dochovanými do roku 1953
bylo 13 schodů. Jedna polovina zdiva
tohoto sklepa je z kamene, druhá z
habánských cihel. Klenba sklepa má
gotický tvar.
Když v roce 1953 se rozhodl maji-
tel tohoto domu Tomáš Horáček dům
přestavět a zadal vypracování projek-
tu ing. Pochylému z Podivína, projek-
tant při prohlídce starého domu dal
podnět k tomu, že by bylo vhodné: za-
chovat habánský sklep v jeho původní
podobě, jakou měl v 17. stol. Při vy-
klízení sklepních prostor před bou-
ráním domu a no-
„vou stavbou domu
byla nalezena
ohniště se soous-
tami popelu a
střepy habánské
keramiky, 2 mince,
kuchynská kerami-
ská nádoba. Mince
byly předány mu-
zeu. Od sklepa
směrem k habánské-
mu sklepu pod do-
mem č. 12 byly
šíje (chodba a
lochy), které by-
ly zazděny,
Rakvický -
ZPRAVODAJ NEJ
aniž by byl učiněn pokus o jejich
prozkoumání.
Historik profesor Ladislav Hosák
uvedli, že v domě č. 13 byla společná
modlitebna a že dům byl 16. července
1605 spálen Bočkajovci, stejně jako
byly vypáleny Rakvice a pobořen a vy-
pálen i kostel. Dřívější majitelé
uváděli, že s tímto domem jsou spoje-
na jakási tajemství, aniž by věděli
jaká. Toto tajemství - pověst zazna-
menala ve svém díle Lidské dokumenty
a jiné národopisné poznámky kobylská
kronikářka Augusta Sebestová. Tato
pověst zní: "U nás v Rakvicích kolo-
vala pověst, že v čísle 13 kdysi ha-
báni uložili dvě kádě peněz. Někdo
se tam chtěl spustit a na těch ká-
dích seděl kohút. Kdo chce poklady
dobýt, nemá promluvit. On. promluvil.
Kohút se proměnil v jakýsi obludí
a museli ho ti jeho společníci vy-
táhnůt“,
Je třeba se zmínit také o skle-
pech pod domy č. 105 a 106, 17 a 221
a pod domem č. 142. Sklep pod domem
č. 105 je celý postaven z neopracova-
ného kamene. Je o něco menší než
sklep u č.p. 13. Od sklepa pod domem
č. 105 vedla šíje směrem k domu č.
104, po jejíchž stranách byly lochy.
Další šíje vedla směrem ke sklepu
hlavního dvora. Při jedné velké bou-
ři sklep i lochy se propadly. Sklep
byl péčí majitele Malinky znovu po-
staven v původní podobě. Zachovalo
se původní předsklepí tohoto sklepa.
Při vyvážení zeminy a kalů z lochů
byl nalezen poklad v počtu 300 min-
cí. Šlo o bílo groše (bílý groš měl
hodnotu tří krejcarů, tj. 3/60
stříbrného zlatníku), které byly
raženy v letech 1573 až 1619.
Sklep, který se dochoval pod do-
mem Č. 106 je zajímavý tím, že je
stavěn ve formě jakési rotundy. Skle-
py zachované pod domy č. 17 a 221
jsou situovány kolmo na sklep pod
dolní školou. Část sklepu pod domem
č. 17 sahající dříve až pod silnici
se propadla v roce 1922 pod tíhou
"oračky", velkého parního stroje,
který tahal orací pluh, jichž použí-
val velkostatek velkopavlovický na
pozemcích, na kterých ještě před po-
zemkovou reformou (v roce 1923)
hospodařil. Sklep pod domem č. 221 se
dochoval v původní podobě i s padacími
dveřmi, pod nimiž je strmé schodiště
se 13 schody.
Pozornost si zaslouží také sklep
pod domem č. 142. Jde o menší sklep
postavený z habánských cihel. U toho-
to sklepa se zachovalo i předsklepí.
Z tohoto předsklepí se zachovala část
šíje vedoucí k domu č. 141, pod nímž
podle ústního podání měl také být ha-
bánský sklep. Tato část šíje je ty-
pická pro spojení mezi habánskými do-
my. V předsklepí byla kruhová nádrž na
obilí. Hloubka nádrže byla 1,5 m stej-
ně jako její průměr.
U torz sklepů v domech č.p. 23 a
25 je zachována čelní stěna směřující
k hlavnímu dvoru se zazděným vchodem
do šíje ke dvoru a na boční části zdi
je zazděna šíje vedoucí k sousednímu
sklepu. Nutně musel tady být habánský
dům na místě domu popisné č.24. Na
místě domu č. 25 byl nyní postaven
nový dům. Šíje vedoucí od původního
sklepa k hlavnímu dvoru je částečně
odkryta. Je vidět tento prostor
i dnes. Při průzkumech se dále ukáza-
lo, že pod domem č. 28 se také docho-
val habánský sklep. Údajně měl být
stejný sklep i naproti v domě č. 102.
Z toho by se dalo usoudit, že habán-
ská obydlí sahala až k těmto domům.
V Rakvicích se také dochovaly habán-
ské studny u habánských sklepů, a to
v domě č.p. 23, 24 a 106. Studny byly
vybudovány z kamene tak, aby k nim byl
přístup jak ze dvora domu, tak i ze
šíjí, které spojovaly jednotlivé ha-
bánské sklepy. Studny jsou vybudovány
z kamene a na jejich dně jsou dva
otesané kameny položené na dně studny
ve formě kříže.
Pokračování o životě habánů v dal-
ším čísle zpravodaje.
JUDr. Hubert Režný
nRakvický
zZpRAVOODAJ
Řemesla v obci
Jeden by neřekl, že při změně společenského systému, který vládl takřka
50 let, se lidé budou tak rychle adaptovat na nové podmínky. Je pravda, že me-
zi námi jsou lidé schopní, odvážní, někdo má pro začátek vytvořeny lepší pod-
mínky jak ten druhý, ale je zajímavé sledovat mladé lidi, jak rychle se při-
způsobují, aniž kdy za svůj krátký život poznali něco jiného než socialistickou
jistotu. Snad vyprávění rodičů, kteří vyrůstali v jiném systému,
jim dalo ten
správný směr.
V minulém roce byl v našem zpravodaji uveden seznam řemeslníků, působících
v Rakvicích na sklonku třicátých let a tak dnes po tříletém působení společen-
ské změny se můžeme jen v kostce seznámit s rozvojem řemesel v Rakvicích dnes.
Počet řemeslníků a podnikatelů se rozrůstá, ale také mění. Někteří své pod-
nikatelské záměry opouštějí, přechází na jiné podnikatelské gesty tak, jak se
utváří život kolem nás.
onad dnes každý z nás tuší nevyhnutelný pohyb pracovních sil a budeme si
muset zvykat na podnikatele z řad našich občanů, kteří budou stavět a vlastnit
objekty, které vlastnily jen státní podniky nebo družstva a hledat u nich za-
městnání. Bude to vyžadovat změnu chování každého jednotlivce ve směru mate-
riálním, morálním, výchovném, změnu k hodnotám vzdělání a slušného chování. Dá
se očekávat, že nebudou přijímáni do práce lidé, kteří zapálili a zničili in-
formační skřínky u obchodního domu, kteří ničí pomníky na hřbitově nebo nejsou
vychováni ani k tomu základnímu - uvolnit místo v dopravním prostředku ženě ne-
bo starým lidem.
A tak jen pro porovnání, pro přehled si uděláme obrázek o řemeslech a služ-
bách v obci Rakvické. Pro tentokrát vypustíme zemědělství, zelinářství, ovoc-
nářství, vinařství, prodej a nákup.
Lubomír Malinka - výroba, instalace el. strojů
Jarmila Průdková - sběrna prádla a šatstva
Viktor Smída - oprava a navíjení el. motorů
Pavel Polášek - oprava el. strojů
0iga Valoušková - hudební výuka
Ing. Petr Krčka - výroba pracích a čistících prostředků
Jaroslav Charvát - motorová doprava
otanislav Suchánek - opravy automat. praček
lng.. Jan. Kamenský - projektová činnost
Jaroslav Vajbar - oprava jízdních kol
Lliška Cvrčková - holičství a kadeřnictví
Zdeněk Skarek - truhlářství a čalounictví
Marie Krůzová - praní prádla
Václav /Zdárský - výroba plastických hmot
Jaromír Nečas - oprava obuvi
ovatava Jankovičová : - krejčovství
Zdeněk řilípek - stolařství
Irantišek | ilípek - truhlářství
Miroslav Janoušek „- čalounictví
Drahomíra Krůzová - krejčovství
Květoslav Filípek - autodoprava
Jaroslav Sladký autodoprava © Zdeněk Nečas autodoprava
Květoslav Lukeš klempířství © Josef Ludvík zámečnictví
Věroslav Průdek zámečnictví © Pavel Polášek zámečnictví
Milan Vajbar truhlářství © Oldřich Prudík truhlářství
Jarmila | ukešová cukrářství Zdeněk Minařík cukrářství
Zd. Pohl
10
nRAakvický -
ZPRAVODAJ 6
Majetkové vypořádání zemědělců
Kolektivizace zemědělství způsobila
nejen nevyčíslitelné škody vlastníkům
půdy, ale necitlivými zásahy byl zni-
čen i reliéf krajiny. Zmizela rada
rostlinných a živočišných druhů, za-
nikl i zemědělský chrakter naší obce.
Minulý systém se zmocnil jmění každého
jedince i jeho samého. A snad největší
škodou je skutečnost, že byl potlačen
vztah občanů k půdě.
Federálnímu shromáždění ve snaze
odčinit tyto škody, které vznikly
vlastníkům půdy a že nelze plně nahra-
dit ba ani vyčíslit morální škody,
vydalo zákon o půdě ve snaze zmífnit
následky jen některých majetkových
křivd, k nimž došlo vůči vlastníkům
zemědělského a lesního majetku v le-
tech 1948 až 1989. Sledovalo tím ne-
jen zmírnit tyto škody, ale také do-
sáhnout zlepšení péče o zemědělskou
a lesní půdu, obnovením původních
vlastnických vztahů k půdě. Sledovalo
tím také upravit vlastnické vztahy
k půdě v souladu se zájmy hospodářské-
ho rozvoje venkova i v souladu s po-
žadavky na tvorbu krajiny a životního
prostředí.
Změny v zemědělství vyvolané nejen
tímto zákonem, ale i zákonem o trans-
formaci družstev a vypořádání nebo
dořešení majetkových křivd se dostává
do závěrečného stádia. Proces majetko-
vého vypořádání náhrad však neprobíhá,
vždy ke spokojenosti oprávněných osob.
Není často dobrá vůle ze strany povin-
ných osob, řešit zákony a nařízení
vlády, jasně stanovené nároky oprávně-
ných osob. To pak znamená, že je tu
porušování zákona. Tato skutečnost je
důvodem pro uplatnění sankcí a dává
. možnost i stížností na prokuraturu.
Je proto třeba, abychom si připomně-
li nejdůležitější nároky vlastníků,
kteří provozují zemědělskou výrobu.
Zákon o půdě a vládní nařízení jej
doplnují a rozlišují zásadně:
a) vydání majetku, který byl vlastní-
kům půdy odnat národními výbory,
soudy nebo proti právními opatření-
mi, který připadl státu a byl uží-
ván zemědělskými družstvy - jde
o tzv. restituci.
zánik užívacích práv ke sdruženým
pozemkům a jinému zemědělskému ma-
jetku, užívaném dříve zemědělským
družstvem a tím spojenými náhrada-
mi za trvalé porosty, živý a mrtvý
inventář a zásoby.
b)
Ze zákona o půdě vyplývá, že dnem
24. června 1991 zaniklo právo druž-
stevního užívání ke sdruženým pozem-
kům vlastníků, kteří nejsou členy ze-
mědělského družstva. Část vlastníků
vyzvala družstva k vydání svých pozem-
ků a dohodla se s družstvem o vydání
třeba náhradních pozemků. Další část
vlastníků požádala o vydání pozemků,
ale dala je družstvu do pronájmu. Ne-
došlo-li mezi družstvem jako dosavad-
ním uživatelem a vlastníkem k takové
dohodě, vznikl podle $ 22, odst. 2
zákona o půdě dnem 24. června 1991 ná-
jemní vztah, to znamená, že vlastníku
vznikl nárok na nájemné. Tento vztah
pak mohl vlastník vypovědět k I. říj-
nu běžného roku.
V souvislosti se skončením práva
užívání pozemků nečlenů družstva,
když tento vlastník začal provozovat
zemědělskou výrobu, vzniklo u něho
právo na náhradu za živý a mrtvý in-
ventář a zásoby. Toto právo mohl
vlastník uplatnit do 31. března 1995.
Vlastník má právo na vydání téchto vě-
cí nebo náhradu
za ně, že je vnesl
nebo mu byly odnaty v období od 25.
února 1948 do 1. ledna 1990, že je
potřebuje k zajištění zemědělské vý-
roby a že tento nárok uplatnil do
Alu 2 1993,
Povinnost inventář a zásoby vydat
nebo poskytnout náhradu za ně mělo
původně družstvo provést da jednoho
roků ode dne, kdy vlastník družstvo
k vydání vyzval. Vydáním zákona č.
93/1992 Sb. byla tato lhůta však
zkrácena na 60 dnů. To znamená, že
bylo-li družstvo vyzváno vlastníkem
k vydání živého a mrtvého např.
listopadu 1991, je povinností druž-
stva vydat inventář a zásoby nebo ná-
hrady za ně nejpozději 28. dubna
1993,
11
ní
o
2 nakvickyý
S: zpRAVOJAJ -
Nedojde-li nebo nedošlo-li k dohodě,
má oprávněná osoba možnost svůj nárok
uplatnit u soudu.
Výši nároku za Živý a mrtvý inven-
tář i zásoby upravuje nařízení vlády
č. 20/1992 Sb. Tato nařízení stanoví,
že nelze-li určit současnou hodnotu
náhrady za živý a mrtvý inventář a
zásoby, stanoví se náhrada podle nor-
mativů uvedených ve vl. nař. č.20/92
ob. Náhrada se vypočítává podle počtu
hektarů. Při výpočtu se postupuje po-
dle vzorce uvedeného v příloze č. 2
tohoto vládního nařízení. Poněvadž
se
nahrazuje to, co bylo vneseno a adna-
to, je třeba brát za základ celkovou
výměru tehdejšího hospodářství, jemuž
inventář sloužil.
Pokud jde o trvalé porosty, vyslo-
vuje zákon o půdě zásadu, že v přípa-
dě, že vzešly trvalé porosty na sdru-
žených pozemcích v době jejich uží-
vání zemědělským družstvem, stávají
se tyto trvalé porosty vlastnictvím
vlastníků pozemků, dnem skončení prá-
va užívání zemědělským družstvem, to
je dnem 24. června 1991.
Vlastník pozemku měl však povinnost
vyřešit otázku náhrady za tento po-
rost s družstvem za podmínek stanove-
ných zákonem o půdě.$ 24. Vedle toho
řeší zákon otázky vypořádání trvalých
porostů. mezi vlastníky půdy, která
. byla v rámci hospodářsko-technických
úprav přidělena jako půda náhradní.
I v Rakvicích jsou osoby, kterým
byl odebrán zemědělský majetek roz-
hodnutím soudů nebo ONV nebo byl ten-
to majetek odebrán protiprávně.
0 tento majetek oprávněné osoby měli
možnost požádat do 31. ledna 1993
na příslušných úřadech.
Závažným problémem ja také otázka
- vypořádání majetkových podílů podle
zákona o transformaci družstev. D té-
to otázce si povíme v dalším čísle
Rakvického zpravodaje.
Milan Horáček
ZVLÁŠTNÍ ROČNÍK
Jo, doba se mění a zachytit rozje-
tý vlak, to už musí být člověk schop-
ný, trénovaný nebo alespon nepohodlný
a že naskočí lidé pohybující se po
této krásné planetě už celé půlstole-
tí, to samozřejmě očekávat nelze. To
nikdo od nich nemůže chtít. Někdo je
zklamán, někdo udiven, někomu to ne-
vadí, své už si prožil a je mu to jed-
no, ale jak se v poštovní schránce
mezi novinami objeví pozvánka na slet
ročníku do rodného hnízda, i ti nej-
otrlejší neodolají a spěchají tam, kde
se narodili, aby se pozdravili se Svým
mládím. Nejvíce spěchají rodáci rozse-
ti po širém světě, i když by se někomu
zdálo, že za ta léta má každý svůj do-
mov, své kamarády, ale všichni tito
světáci tvrdí, jak rodný hlas zavolá,
nemají stání a alespon na chviličku
se musí octnout tam, kde se narodili,
kde se prali a snívali, vzpomenout na
své první lásky a vidět své učitele.
Ano učitele. Ta chvilka výročního
setkání s nimi každého vrací do dob
- bezstarostného mládí, před nimi se
zase Stáváme jejich žáky, rádi se po-
chválíme, co ze střapatého kluka či
copaté dívenky vyrostlo. Věřím, že
ročníkům, které učil pan učitel Vese-
lý by nevadilo, kdyby zase pravítkem
usměrnoval chování svých žáků, proto-
že jak jsme děti svých rodičů pokud
žijí, tak jsme i žáky svých učitelů.
Mnohým z vás se může zdát, že osla-
I- vy padesátin probíhají u všech osla-
venců stejně, ale z omylu vyvedu kaž
dého, kdo pořádně nezná ročník naroze
ný roku 1942. Tento válečný ročník
kráčí životem tak nějak o krok zpět.
sotva se vyhrabal z krajkových duchý-
nek a povijanů, už bylo po válcea tak
čučel na svět udiveně, nechápajíc
proč se lidé radují, proč tancují a
stačilo mu nacpat si panděro a zane-
řádit pleny. V roce 1948 teprve začí-
| nal rozum brát a co nejvíce zajímalo
| toto rodící se společenství byla škola
12
Rakvický © O
ZPRAVODAJ ——
a starost, jak se z ní dostat ven. slavit v šedesáti a své šedesátiny
Rok 1968 zastihl tento zvláštní ročník | v sedumdesáti. Dál už si neodvažuji
v pubertě a snad jen zázrakem se nikdo | zajít, ale at je to jak chce, přejme
z nich nedostal do některého výchovné- | jim hodně zdraví, mladistvého elánu
ho zařízení. Další, snad poslední spo- | a chuť do života. Pokud opravdu u
lečenská změna jej zastihla naprosto nich došlo k probuzení, mile by nás
nepřipraveného i když se dá usuzovat, | překvapili oslavou svých pětapadesá-
že se začíná probouzet a tak trochu tin ve své třiapadesátce. Byla by to
pozdě, ale přece své padesátiny s roč- | bomba. Člověk se může dožít všeli-
ním zpožděním oslavil, takže letošní čeho, ale pochybuji, že je někdo nebo
rok budou oslavy padesátin slavit roč- | něco vyvede z jejich zaběhnuté
níky dva. Já jen aby to někoho nepo- životní cesty.
pletlo, ale rozhodně si ve své pohodil-
nosti ročník 1942 snaží ubrat roky
ze své životní sbírky,
tak se dá před- Zd. Pohl
pokládat, že své pětapadesátiny bude *
Velikonóční receptář
Když slyším o velikonocích, tak si představuji svěží zelenou trávu, v ní
batolící se roztomilá žlutá housátka, ve vinohradech rozkvetlé mandloně, barev-
ná vyjíčka na slaměnkách a z vrbových "prútkú" upletené žile různých délek
a tvarů. Na vrbové "prútky" jsme chodívali na "lúka“ a z nich pletli žile pla-
caté, čtyřhranné a kulaté. Aby do velikonoc vydržely a neztvrdly, zamáčely se
ve studni na "dýštovku".
Hlavní symbol velikonoc je barevné vajíčko a já jsem dodnes přesvědčen, že
je to ten nejkrásnější dar pro šlaháče. Velikonoční vajíčka chutnají přece ji-
nak, jak vařená vajíčka v jiném ročním období. Uplně stejný názor mám na vá-
nočního kapra. Už to slovo, vánoční kapr nebo velikonoční vajíčko, v nás vyvo-
lává představu něčeho zvláštního, slavnostního, a proto je pro mě vánoční kapr
a velikonoční vajíčko nedostižnou pochoutkou.
Jako kluci jsme se všechna vyšlahaná vajíčka snažili spořádat, samozřejmě
jen tak bez soli a chutnala nám velice tato těžce vydobytá odměna, kvůli které
jsme stávali dříve než obvykle, jen abychom chytili spolužačky ještě v posteli.
Komu se to podařilo, stával se na týden hrdinou třídy a pak jsme se někde v zá-
koutí pouštěli do svého výdělku v podobě barevných vajíček. Jak nám pak bývalo
zle, jak jsme se kroutili při bolestech břicha, ale vzpomínky zůstaly a velikou-
noční vajíčka mám rád dodnes.
13
— =) Rakvický
— v) zZpRAVODAJ
Ptal jsem se v okolí už vyloužilých šlaháčů na jejich zkušenost s velikonoční-
mi vajíčky a kupodivu všichni sdíleli můj názor. Dokonce jeden můj známý se mi
svěřil, že u něj obliba velikonočních vajíček došla tak daleko, že začal zkou-
šet vylepšení tohoto velikonočního klenotu, jen aby ještě vylepšil jeho chuť
a tím by stoupla i jeho vážnost pro šlaháče všech ročníků. Naprosto odstranil
vaření ve vodě a zkoušel jiné hustější tekutiny. Nejprve je vařil ve slepičí
polévce, pak v hovězím vývaru, taky ve "fazulovici" a nakonec v "obarovici".
"Nevěřil bys," říkával, "jakej to dostane šmak a vůbec nejlepší vajíčko je
uvařené v hovězím guláši a ještě když se do něho přidají "ťeferonky", je dílo
nepřekonatelné. Dobrá jsou také vajíčka vařená spolu s domácí klobásou nebo
v "paprikáči". Nijaké jsou vařené v rajské nebo ve svíčkové omáčce. Pak teprve
přichází na řadu barvení. Bez barvy to nemá ten pravý efekt a důležitá je růz-
nost barev, protože oči jsou ten nejhlavnější chutnač a každá barva vykládá do
úst pocit jiné chuti, takže se můžeme těšit na výsledek."
Souhlasím se svým známým, vždyť člověk se má v životě. učit a objevovat něco
jiného, netradičního, nového. Bez bádání by dnes nebylo ani slivovice milí pá-
nové a jak ta nám zpříjemňuje život, to nemusím zdůrazňovat. Proto podporujme
novátorství a těšme se na velikonoce.
Veselé velikonoce a klukům dobrou chuť přeje Zdeněk Pohl
Škola v přírodě
My, žáci čtvrté třídy, jsme začát- Uspořádali jsme si karneval a disko-
kem března jeli do školy v přírodě téku. V Orlických horách jsme se
v Nekoři v Orlických horách. Po pří- učili o Orlických horách. Prožili
jezdu nás překvapilo, že je v Orlických jsme hezkých čtrnáct dnů v Nekoři
horách tolik sněhu. Pravidelně jsme v Orlických horách.
chodili lyžovat, bobovat a sáňkovat.
Závodili jsme ve sjezdu na bobech -
vyhrál Tomáš Krejčíř. Paní učitelky
nám připravily orientační běh. Na sta-
novištích jsme plnili různé sportovní
cviky. Nejlepší byli Karel Krejčíř
a Jitka Oslzlá. Kromě soutěží na sněhu
Jsme soutěžili v chatě. Děvčata skáka-
la přes švihadlo a kluci hráli turnaj
ve stolním tenise. Měli jsme soutěž
ve znalostech o dřevě. Nemocní měli
soutěž ve znalostech o houbách. V kaž-
dé soutěži první tři dostali diplomy
a krásné ceny. Dvakrát jsme si zabrus-
lili na stadiónu v Nekoři. Udělali
jsme si výlet na plavání do Ústí nad
Orlicí. Chodili jsme na vycházky do
okolí Nekoře. Navštívili jsme starobylé
město Letohrad a dědiny Líšnice a Še-
divec. Na výletě podél řeky Divoké
Orlice jsme přišli až na Pastvinskou
přehradu. Navštívili jsme tam vodní
elektrárnu. V Nekoři jsme navštívili
soukromou firmu Horalku, ve které jsme
se podívali jak se vyrábí látky.
žák Jiří Bartoš
Poznámka redakce:
Letohrad, který žáci navštívili
(dříve Kyšperk) je rodištěm spiso-
vatele Petra Jilemnického a u kos-
tela je hrob F. L. Věka (původně
Heka), z úspěšného televizního se-
riálu dle románu A. Jiráska.
14
Rakvický © E
ZPRAVODAJ —
Napirme se chlapci vína
ES KR
: u l N k
Dp a
(6-2 £ jE
U ť :
F B Es
L ky B „= h : h „= h B
Ž = . 3 28 T a
s slova a hudba Zdeněk Pohl
Napime se chlapci vína Napime se červenýho
než zasype nás černá hlina -že sme srdce upřimnýho
napime se z hluboka napime se bílýho
at sejdeme se na tým světě ať do roka zas sejdeme se
sejdeme se do roka. u vínečka mladýho.
Darovali dětem
Děkujeme firmě Mikro (p. Krůzovi a p. Průdkovi) za hračky,
které věnovali dětem z mateřské školy z Rakvic.
Za celý kolektiv Ludmila Foldynová
Úspěch stolních tenistů SK Rakvice
stolní tenisté SK Rakvice porážku a v obou utkáních zís-
se po celoroční úspěšné sezoně kal plný počet bodů. Dalšími
utkali ve sportovní hale členy družstva jsou Kvíčala,
Mostárny Hustopeče o postup do "Souček a Hanák.
druhé nejvyšší soutěže se dvěma Postup do druhé ligy stolní-
družstvy. Byly to družstva ho tenisu je největším úspě-
Zlína "B" a Třince. Postup do chem tohoto sportu na našem
vyšší soutěže měla zaručena okrese. Všem hráčům tohoto tý-
dvě nejlepší. Hráči SK Rakvice mu, tzn. i hráčům mužstev niž-
porazili oba soupeře Třinec ších soutěží, k tomuto úspěchu
10 : 4 a Zlín "B" 10 : 5 a spo- | srdečně blahopřejeme.
lu s mužstvem Zlína postoupili
do druhé ligy.
V družstvu SK Rakvice "A"
nastupoval pouze jeden rodilý P. Suchánek
Rakvičan, a to Oldřich Krůza.
Ten byl nejlepším hráčem tohoto
týmu po celou sezonu i v samot-
né kvalifikaci, kde neokusili
15
nakvický -
ZPRAVODAJ
Sňatek uzavřeli:
Petra Veverková
Zdenka Bednaříková
Gabriela Švarcová
Andrea Pucová
Lenka Maršálková
Lenka Humlíčková
Zina Koláčková
Luboš Suský
Lubomír Malinka
Ivan Frýbert
Robert Kuchta
Robert Janků
Pavel Vejrosta
Miroslav Jelínek
Žijte spolu dlouho a šťastně!
(Rakvice) —
(Rakvice) |
(Rakvice)
(Přítluky)
(Rakvice)
(Rakvice)
(Přítluky-
H.Dubnany
) "č
Narozené děti:
Petra Foukalová č.p. 628
Lenka Pešová 645
Jan Pribila 30
Filip Vajbar 147
Romana Vajbarová 804
Přejeme úspěch při prvním kroku a pak v každém
dalším roku.
Zemeřeli:
Helena Pilátová ve věku 85 let
Marie Sůstalová 92 let
Božena Nečasová 90 let
Anežka Frýbertová 79 let
Marie Průdková 94 let
Věněk Vajbar 69 let
Marie Rozsypalová 74 let
Karel Rozsypal 50 let
Magdalena Svástová 86
Život se vytratil, jak rosa na trávě.
let
Redakce zpravodaje se omlouvá
tohoto čísla. Ke zpoždění došlo
čtenářům za opožděné vydání
z technických důvodů.
Za redakci P. Suchánek