Škola

Dějiny rakvické školy od první zmínky v roce 1692 po otevření nové obecné a měšťanské školy v roce 1932.

Obsah stránky

Nejstarší zmínka o škole v Rakvicích se dochovala z roku 1692, kdy se kupní smlouva o prodeji hodonínského panství zmiňuje o tom, že v Rakvicích je obnoven kostel a škola. Avšak škola v Rakvicích mohla existovat již mnohem dříve. V dřívějších dobách školy vznikaly při farách. Je tedy možné, že škola v Rakvicích vznikla již po povýšení kaple sv. Ondřeje na farní kostel olomouckým biskupem Stanislavem I. Thurzem, které se událo 10. ledna 1503.

Ještě starší zmínku přináší edice Františka Dvorského: 19. února 1589 žádaly obce Milovice a Rakvice pražského arcibiskupa, aby na kněžství nebo „k úřadu kazatelskému“ vysvětil Martina Leukharta, který u nich „nějaké časy za písaře a rektora“ (učitele) sloužil.1

Důležitým milníkem školství v českých zemích bylo vydání všeobecného školního řádu koncem roku 1774 v rámci reforem císařovny Marie Terezie. Tento řád mimo jiné stanovil všeobecnou vzdělávací povinnost pro dívky a chlapce ve věku 6 až 12 let.2

Prvním doloženým učitelem byl kolem roku 1750 Libor Hlaváček (úplnou řadu učitelů uvádí Seznam rakvických učitelů), který vyučoval až do svého stáří. V roce 1784 byl vystřídán Janem Schleyerem ze Staroviček, který zavedl výuku podle všeobecného školního řádu. Jan Schleyer zemřel 6. května 1806 a novým učitelem se stal jeho syn Antonín Schleyer. O pár dnů později, 15. května 1806, shořela původní budova školy, která stávala na náměstí mezi kostelem a obecní hospodou.3 Následující dva roky se vyučovalo v domě č. 5. Následně v roce 1808 byla na místě původní školy postavena nová školní budova s pouze jednou učebnou, které se koncem 19. století začalo říkat „stará škola“.

Z doby jednotřídní školy se dochovala krasopisná práce jedenáctiletého žáka Františka Malinky (1837–1866), datovaná „W Rakwicích dne 30ho dubna 1849“. První řádky jsou psány ozdobnou latinkou, zbytek českým kurentem a tehdejším pravopisem s „w“ a „g“:4

„Wůkol mi není než radost a božská spokojenost! … Užitečným chci gá býti, Pro mau wlast wssecko činiti.“

krasopisná práce Františka Malinky, Rakvice 30. 4. 1849 (originál v archivu Miroslava Vajbara; Archiv Jakuba Cabala, JC-00385)

František Malinka zemřel v roce 1866 na choleru (viz rod Malinka).

Další učebnu zřídila obec v roce 1868 v domě číslo 145, který stával vedle dnešní Besedy. V roce 1880 už ani tyto dvě třídy kapacitně nevyhovovaly. V té době bylo v Rakvicích 347 školáků. Podle nařízení okresní školní rady se obec rozhodla ke stavbě nové školní budovy se čtyřmi učebnami. Tato nová škola byla postavena za 16 330 zl na místě obecní hospody a kovárny. Slavnostně byla otevřena v září 1882.

Na stavbu upomíná pamětní deska s nápisem „Roku 1881 škola vystavena“ a veršem „Co člověk povinen Bohu, sobě, obci a vlasti, co šťastným ho dělá – v tomto učí se domu“. Deska byla „věnována nákladem osadníků rakvických“ a nese jména tehdejšího obecního zastupitelstva: starosty Josefa Haidy, radních Jos. Prudka, Jak. Hrdiny a Jos. Minaříka a členů výboru, mezi nimi faráře a konzistorního rady Fr. Millima, nadučitele Ant. Kubíčka a učitele Ant. Vomely. Po vzniku Československa byla deska „na památku osvobození Českoslov. národa r. 1918“ opravena a doplněna věnováním prezidentu T. G. Masarykovi a páskou s nápisem „Svoboda vrátila se tobě, ó lide československý“.5

Svěcení nové školy popsala Moravská orlice. Slavnost začala večer 9. září 1882 hudbou, ranami z hmoždířů, ohňostrojem a zpěvem císařské hymny a písně „Kde domov můj“ před novou budovou. Druhý den, 10. září, sloužil kaplan Alois Malec mši, po níž se žáci i obyvatelé s hudbou odebrali ke škole. Kaplan Malec promluvil o víře jako základu výchovy, nadučitel Kubíček vylíčil dějiny dosavadní rakvické školy, poděkoval občanům za obětavost a připomněl zásluhy bývalého starosty a předsedy místní školní rady J. Haidy o zřízení nové školy. Po učiteli Vomelovi, který prosil rodiče, aby děti pilně posílali do školy, byla budova posvěcena a v kostele zazpívali Te Deum.6 Budovu podle Vlastivědného sborníku Rakvic vysvětil děkan František Poláček z Nové Vsi.7

Večer se konal přátelský večer občanů. Podučitel Alois Mrštík, který do Rakvic přišel v srpnu 1882, při něm vyzval ke sbírce pro Ústřední matici školskou (vybralo se 12 zl.) a Franta Prudek vydražený doutník vrátil do další dražby s heslem „Matici školské zdar“.6 Mrštík v Rakvicích učil do roku 1884 a s učitelem Mátlem a kaplanem Malcem tehdy povznesl čtenářský spolek „Žerotín“ a první ochotnická divadla.8

„Tak krásná slavnost svěcení nové národní školy zajisté vhodně zakončena.“

Moravská orlice, 20. 9. 1882 (Archiv Jakuba Cabala, JC-01998)

V roce 1893 byla čtyřtřídní škola rozšířena na pětitřídní.9

V roce 1901 chodilo do čtvrté třídy přes 120 žáků, takže bylo rozhodnuto o vybudování přístavby. Celá budova měla potom šest učeben.

Nadučitel Antonín Kubíček (1831–1893)#

Antonín Kubíček se narodil 28. května 1831 v Bohdíkově (Märzdorf) na Šumpersku a před příchodem do Rakvic byl podučitelem v Podivíně. Rakvickým učitelem se stal 21. srpna 1866 po Janu Čechákovi, který zemřel při epidemii cholery.101112 Kromě školy působil jako regenschori a spolu s Eduardem Kornyšlem v roce 1868 založil pěvecký a čtenářský spolek „Žerotín“, který na podzim 1882 obnovil.12 S Kornyšlem také koupil pro školu zeměkouli a „lunostroj“.13

Za Kubíčka byla postavena a vysvěcena nová čtyřtřídní škola (1882) a byl jedním ze zakladatelů Sboru dobrovolných hasičů v Rakvicích 27. září 1885 (viz Kniha protokolů hasičského sboru).14 Jeho manželkou byla Božena Bartošíková z Podivína, měli sedm dětí.12 Dne 23. září 1893 ho po vyučování ranila mrtvice; zemřel 29. září 1893 ve věku 62 let a byl pohřben 1. října 1893.10

Nová obecná a měšťanská škola (1932)#

Ve školním roce 1927–28 chodilo do obecné školy 368 dětí a dalších asi 50 dojíždělo do měšťanské školy v Podivíně a na gymnázium do Břeclavi. Okresní školní inspektor Osvald Baráček po inspekci v únoru 1928 doporučil stavbu nové budovy a zřízení měšťanské školy. Proti ní protestoval Podivín; po jednání v restauraci „Beseda“ 6. prosince 1929 protest odvolal a zemská školní rada povolila měšťanskou školu v Rakvicích 17. února 1930. Pro stavbu bylo po sporech v zastupitelstvu vybráno místo „Pod Koziberky“.15

Stavbu za 994 000 Kč provedli stavitelé František Němeček z Poštorné a Leopold Koželuh z Podivína. Práce trvaly od 27. července do 28. listopadu 1931 a znovu od 29. března 1932, cihly dodala obecní cihelna ve Velkých Pavlovicích.16 Budova byla dokončena 11. srpna 1932, 28. srpna ji vysvětil farář a konzistorní rada J. Spurný a 4. září 1932 byla na hřišti před školou slavnostně otevřena za účasti inspektora Baráčka a okresního hejtmana R. Kabely.17 Prvním ředitelem měšťanské školy byl od roku 1933 František Hadaš, po prázdninách 1936 přišel na obecnou školu nadučitel Karel Mucha.18

K otevření školy vydal učitelský sbor z podnětu inspektora Baráčka sborník Škola a domov. Ukázka spolupráce školy a rodiny na slováckém venkově (64 stran). Obsahuje stručné dějiny obce a školy, životopis Eduarda Kornyšla, vzpomínky pamětníků, popis „boje o měšťanskou školu“ v letech 1928–1932 a jmenné seznamy obecního zastupitelstva, místní školní rady a učitelského sboru 1931–32.19

O čtyři roky později postihlo rakvickou školu nejtěžší neštěstí v její historii: při školním výletě 26. května 1936 utonulo v Dyji u Nových Mlýnů 31 dětí.

Zdroje#

  • 100 let – 50 let škol v Rakvicích. Rakvice, 1982. Brožura.
  • VAJBAR, Miroslav. Historie školství v Rakvicích do konce 1. světové války (I. část). Rakvický zpravodaj, 2011, č. 2, s. 2. Archiv Jakuba Cabala, JC-01993.
  • DVORSKÝ, František. Paměti o školách českých. Praha, 1886, s. 415. Archiv Jakuba Cabala, JC-01994.
  • Historické záznamy o požárech, záplavách a podobných událostech v Rakvicích (1605–1854), strojopis. Archiv Jakuba Cabala, JC-01693.
  • Všeobecný školní řád (Allgemeine Schulordnung), 1774; viz též Wikipedie – Marie Terezie.
  • Krasopisná práce Františka Malinky, Rakvice, 30. 4. 1849 (originál v archivu Miroslava Vajbara). Archiv Jakuba Cabala, JC-00385 (snímek), JC-01996.
  • Pamětní deska postavení školy v Rakvicích, 1881 (opravena po 1918). Archiv Jakuba Cabala, JC-01997.
  • Z Rakvic u Hustopeče. Moravská orlice, 20. 9. 1882. Archiv Jakuba Cabala, JC-01998.
  • Vlastivědný sborník Rakvic (rukopis rakvických učitelů), 1930–1931, listy 25a a 26a; originál v archivu Miroslava Vajbara. Archiv Jakuba Cabala, JC-01846.
  • Škola a domov. Ukázka spolupráce školy a rodiny na slováckém venkově. Zpracoval učitelský sbor v Rakvicích. Rakvice, 1932. 64 s. Archiv Jakuba Cabala, JC-01999.
  • SOkA Břeclav, C 60, Kronika obce Rakvice 1919–1970, díl 2, s. 52 a 77. Archiv Jakuba Cabala, JC-01897.
  • Sbor dobrovolných hasičů v Rakvicích. In: Kronika hasičské župy č. 26, 1928. Archiv Jakuba Cabala, JC-01762.
  • REŽNÝ, Hubert. Rakvické osobnosti. Rakvický zpravodaj, 1992, č. 3, s. 7–8.
  • Výstavní panel „Nadučitel Antonín Kubíček“ (fotografie panelu, 2017). Archiv Jakuba Cabala, JC-02006.

  1. DVORSKÝ, František. Paměti o školách českých. Praha, 1886, s. 415 (podle Sbírky Cerroniho v Brně a archivu města Rakovníka). Archiv Jakuba Cabala, JC-01994. ↩

  2. Všeobecný školní řád z roku 1774; viz Wikipedie – Marie Terezie. ↩

  3. Podle strojopisu Historické záznamy o požárech, záplavách a podobných událostech v Rakvicích (Archiv Jakuba Cabala, JC-01693) shořela „stará škola na č. 20 (nyní zbrojnice)“ 16. června 1806 a znovu v roce 1808; datum 15. května 1806 a poloha školy mezi kostelem a hospodou pocházejí z původního textu této stránky (bez bližšího určení pramene). Prameny se tedy rozcházejí. ↩

  4. Krasopisná práce Františka Malinky, Rakvice, 30. 4. 1849; originál v archivu Miroslava Vajbara. Archiv Jakuba Cabala, JC-00385 (další snímek JC-01996). ↩

  5. Pamětní deska postavení školy v Rakvicích, 1881. Archiv Jakuba Cabala, JC-01997. ↩

  6. Z Rakvic u Hustopeče. Moravská orlice, 20. 9. 1882. Archiv Jakuba Cabala, JC-01998. ↩ ↩

  7. Vlastivědný sborník Rakvic (rukopis rakvických učitelů), 1930–1931, list 25a. Archiv Jakuba Cabala, JC-01846. ↩

  8. Škola a domov. Rakvice, 1932, s. 20. Archiv Jakuba Cabala, JC-01999. ↩

  9. Škola a domov. Rakvice, 1932, s. 21. Archiv Jakuba Cabala, JC-01999. ↩ ↩

  10. Vlastivědný sborník Rakvic (rukopis rakvických učitelů), 1930–1931, list 26a. Archiv Jakuba Cabala, JC-01846. ↩ ↩

  11. Výstavní panel „Nadučitel Antonín Kubíček“, fotografie z 26. 11. 2017. Archiv Jakuba Cabala, JC-02006. ↩

  12. REŽNÝ, Hubert. Rakvické osobnosti. Rakvický zpravodaj, 1992, č. 3, s. 7–8. ↩ ↩ ↩

  13. Škola a domov. Rakvice, 1932, s. 14–17. Archiv Jakuba Cabala, JC-01999. ↩

  14. Sbor dobrovolných hasičů v Rakvicích. In: Kronika hasičské župy č. 26, 1928, s. 1. Archiv Jakuba Cabala, JC-01762. ↩

  15. Škola a domov. Rakvice, 1932, s. 28–45. Archiv Jakuba Cabala, JC-01999. ↩

  16. Škola a domov. Rakvice, 1932, s. 46–47. Archiv Jakuba Cabala, JC-01999. ↩

  17. SOkA Břeclav, C 60, Kronika obce Rakvice 1919–1970, díl 2, s. 52. Archiv Jakuba Cabala, JC-01897. ↩

  18. SOkA Břeclav, C 60, Kronika obce Rakvice 1919–1970, díl 2, s. 77. Archiv Jakuba Cabala, JC-01897. ↩

  19. Škola a domov. Ukázka spolupráce školy a rodiny na slováckém venkově. Rakvice, 1932, s. 3–62. Archiv Jakuba Cabala, JC-01999. ↩

Jak citovat tuto stránku

CABAL, Jakub. Škola. In: Historie obce Rakvice [online]. Aktualizováno 16. 11. 2026 [cit. datum]. Dostupné z: https://rakvice.jakubcabal.cz/mistopis/skola/