Rakvický zpravodaj 1992/1
Periodika
Otevřít PDF (18,5 MB)
Níže je strojově rozpoznaný text, který slouží hlavně pro vyhledávání. Obsahuje chyby – pro čtení použijte PDF.
nakvický s/s
VYDÁVÁ OBECNÍ RADA V RAKVICÍCH
Rakvičané, na slovíčko
+.. Svět žije v roce 1992 ve znamení 500, výročí objevení Ameriky
:a 400. výročí J.A. Komenského, pedagoga světového významu.
Přitom světem zmítají četná válečná ohniska, občanské války, ale
objevují se záblesky mírového řešení konfliktů pod vlajkou ÓSN,
Západ, trápí malý hospodářský růst, Východ ekonomický pokles až na
úroveň krizových jevůs
Další rok ekonomické reformy a. zesilování negativních dopadů
doléhá ns občany a je velmi těžké vyjádřit všeobecnou náladu obce,
Stále se ještě neumíme vyrovnat s podmínkami tržní ekonomiky.
Přitom ve srovnání s východními zeměmi nemáme důvod k zoufání,
Není tu ani hlad ani válečné napětí.
Přesto obavy a strach z příštího vývoje vedou občany k jakési pasivitě
a uzavřenosti,
Přešla plesová sezóna bez plesů a| obvyklých zájezdů do divadla
a na kulturní programy. Klesla návštěvnost kina a kulturu *“ zachraňují"
snad jen pravidelné diskotéky, které pořádá Beseda.
Naše školství v roce výročí Komenského očekává dokončení pří-
vby školy a otevření důstojného stánku pro výchovu a vzdělávání
Další velkou akcí bude dokončování čistírny odpadních vod,
která významně zlepší ekologickou situaci v obci.
Změní se i katastr obce, kde přibude soukromých polí a obecní úřad
převezmě zpět do své správy lesy Kozu a Podox,
V Rakvicích bude otevřena nová pekárna, o které píšeme v jiné části
listu.
redakce prožívá těžkosti společně s Vámi. I Zpravodaji
z ekonomických důvodů. Nejsou prostě peníze na jeho
sud ještě nevyrostli dostatečně movití sponzoři a možná
uspořádat sbírku mezi čtenáři.
ě jako. čoučáne v úspěch ekonomické reformy, doufáme —
e, abychom k Vám mohli zase přicházet, informovat
vídat si o dění v Rakvicích i o jejich historii,
R. Obhlídal
Naše obec v současných podmínkách
Čím začít dříve? Doposud jsme byli zvyklí chodit po naučených
cestách. Mnohdy se jednalo O zaběhané stereotypní záležitosti.,
Součastňost je však jiná a mnohdy nám připravuje perné chvíle
a zvraty, které musíme řešit. V naší obci máme v současnosti v dosti
pokročilém stavu dvě hlavní akce, které je snahou dotáhnout v letošním
roce dokonce. :
Je to stavba čističky odpadních vod a přístavba školní budovy.
Na čističce byl původní rozpočet 14 mil. Kčs. Po přepočtu na současné
ceny odpovídá náklad 21 mil. Kče. Dosud je 12,5 mil, Kčs prostavěno,
Vzhledem k dobrému průběhu stavebních prací s úsporami by bylo možno
s 5 mil, stavbu dokončit, Z fondu pro ekologii Okresního úřadu byl
však okresním shromážděním starostů odsouhlasen pro rok 1992 1 mil. Kčs.
Finanční reserva dovoluje ještě v pracích pokračovat, ale bude brzy
vyčerpána. Okresní shromáždění další prostředky neodsouhlasí. Prostě
nejsou, je to skutečnost. V této chvíli si říkáme ... budeme dělat
vše co bude vůbec možné pro čističku udělat, aby byla dokončena.
Dostavba školy
je na tom troBbů lépe. Potřeba na dostavbu je
cca 4 mil. Kčs. V návrhu pro dotaci je 3,2 mil.Je
to málo. Přehodnocu=
Jí se jednotlivé položky rozpočtu včetně vybavení ve snaze dosáhnout
co největších úspor tak, aby bylo možno akci stavebně s omezenými
prostředky dokončit.
S ostatních akcí předpokládáme dokončení položení asfaltového koberce
III. uličky a bude možno již záčít s konečnými úpravami. Do té doby
bude snad znám rozpočet na rok 1992. Okresní shromáždění se nemůže
domluvit. Menší obce nechtějí zkomírat a chtějí mít srovnatelné fin.
podmínky s městy a většími obcemi. Na pokračování v komunikacích
Nové a Vinařské potřebujeme větší částkyl až 1,5 mil. Tyto v součs=
nosti nemáme, ale půjdeme do toho po částech,
Další bolestí je veřejné osvětlení, které v některých částech obce
již dožívá. Nedostatek náhradních výbojek, jejich kvalita ztěžuje
možnosti oprav a je předmětem láteření občanů.
V letošním roce chceme pokračovat v úpravě veřejného prostranství,
„Upravit pomník padlých s okolím. Provést úprávy na hřbitově a tam,
kde bude možno využít pomoci občanů, kteří jsou v současnosti ne-
zaměstnaní. Je to velká pomoc obci kterou tito občané prokazují:
Patří jim za to poděkování a také vše, kteří se snaží i při dnešním
shonu udělat cokoliv co zlepší vzhled Obce. I přes určité těžkosti
můžeme být optimisty. Stálev naší obci přibývají další občané, kteří
mají podnikatelského ducha. V obci se vytváří dosti početná síř
různých služeb, řemesel, obchodní činnosti A, četné zastoupení firem.
Co však v naší. obci je omezeno jsou ubytovací možnostioVěříme, že
v soukromí je ještě dosti rssem, které by v budousnu pro občany mohly
být finančním přínosem.
Na závěr.V případě, že za pomoci občanů bude možno Zpravodaj
vydávat,choeme rozšířit okruh spolupracovníků zpravodaje. Prosíme
o náměty a Vaši účast. Informace podá za: redakci p.Pavel Suchánek,
Obeení ná
jf ROMŠRA M y makytošeh
Pálavské zříceniny
ekk k]
Pálava, která vévodí našemu kraji, do Jihatoreréké r
»odle teorie o vzniku a výstavbě hor nepatří,
Byla sem přesunuta při vrásnění zemské kůry eři alpinském Heat če
v mladších třetihorách.
Na Pálavě, která byla a stále ještě je předmětem výletů, exkurzí,
výzkumu i fotografování jsou i zříceniny hradů, které mají pře-
bohatou historii, Mají, ale kdo z vás, kteří je vídáme, navštěvu-
jeme víme o dějinách těchto zřícenin, o těchto svědcích dějin našeho
kraje.
Povězme si o nich.
Začněme zříceninou, která dominuje kraji. Dnes je úředně označena
jako Děvičky. První zmínka o nich v dějinách říká, že hrad byl postaven
synovcem prvního knížete moravské říše Mojmíra Rostislavem, který
vládl v letech 846 až 870. Na knížecí trůn byl Rostislav dosazen
franckým králem Ludvíkem zvaným Německý, Tomuto králi byl Rostislav
povinen poplatky. V roce 855 je platit odmítl a vytrhl se z Ludvíkovy
poslušnosti. Ludvík se svými vojsky vtrhl na: Moravu chtě.je RostElava
přinutit k poslušnosti. Tento se se svými vojsky opevnil na hradě
Děvíně „Česko-Moravská kronika výslovně uvádí “ ale toto Ludvíkovo
tažení bez prospěchu se skončilo, chtěje prý raději Rostislava,pře-
silnou prý hradbou (Děvínem)opatřeného, na čas tak nechati, než
v nebezpečném boji vojsku svému škodu způsobiti
",
En 20
V téže kronice se též dočítáme: " Hrad Děvín stával na hranicích
proti Rakousům, tehdejší východní marce, co hlavní bašta proti
útokům německým, proti níž Němci nikdy nic nesvedli., Kronikáři
zovou jej vždy hradem Rostislavovým."
Historie Děvína byla spjata s osudem Moravské říše. Po pádu
Velkomoravské říše od roku 906 není zpráv o osudech Moravy a Dě-
vína. V kronikách se dočítéme, že "“ lid této země byl ukován
v těžká pouta a nebylo více zmínky o nejstarší a nejspořádanější
křesťansko-slovanské obci; slavný Velehrad, Rostislavův Děvín,
všechny ostatní hrady v zemi obráceny jsou ve spáleniště a prázdná
hradiště, takže i o jejich pravém položení mohly později pochyb=
nosti a hádky mezi učenými povstatio*"
S hradem tehdy zvaným Děvičksmi se setkáváme opět v první
polovině 13. století, a to v souvislosti s přípravami obrany Moravy
proti nájezdu Tatarů, Král Václav I., po úspěšných bojích v Čechách
proti Tatarům se připravoval v květnu r. 1241 na válku s nimi na
Moravě, Přitom
se opířal o královské hrady a o hrazená měste,
Z hradů a ohrazených měst jsou na jižní Moravě vedle Brna, hradu
Veveří jmenovány Znojmo, Vranov, Bítov, Jemnice, Mohelnice, Hrádek
u Znojma, Divice čili Děvčí hrady u Mikulova, Podivín, Hodonín,
Břeclav. Uvádí se, že v těchto místech nalezli lidé ochrany proti
Tatarům.
E
ro n
Děvičky jako zeměpánský nebo župní hrad pod označením Děwierky jsou
citovány v roce 1222, kdy byl markrabětem moravským bratr Přemysla:
Otakars I. Vladislav. V roce 1233 t.j. za vlády krále Václava I.se
Opět setkáváme s tímto hradem pod označením Dewichki. To byl markra=
bětem moravským Přemysl mladší bratr krále Václava.
Děvičky jako župní hrad měl své správce jmenované králem, 0d doby,
-5 =
kdy díky tomu, že si čeští králové brali manželky z německých rodů
a docházelo i k přátelským svazkům s císařským dvorem a německými
knížaty, přizpůsoboval se život u dvorů českých králů německým
mravům. Přizpůsobovaly se i názvy členů královy družiny.
Tak např- dvorský podkoní byl zván maršálkem, představený královského
služebnictva byl nazýván královským hofmistrema župan byl nazýván
purkrabím nebo též latinsky kastellan.
Jako první známý purkrabí na Děvičkách je uváděn Štěpán z Medlova,
rytíř českého původu 8 praotec Pernštejnů, Jeho nástupcem byl od
roku 1234 Leopold Schrank, německý feudál rakouského původus
V letech 1244 - 1250 spravoval Děvičky purkrabí Crha Cyrill, syn
Vojtěcha z Domanína. V roce 1294 spravoval Děvičky jako ptýné
Zdeněk ze Šternberka.
Markrabě moravský Přemysl ( pozdější Přemysl Otakar IIo) daroval
Děvičky Jindřichu z Lichtenštejna, když již před tím král Václav I.
daroval * Mikulov, hrad na Moravě i s příslušenstvím co výsluhu, že
mu roku 1249 proti Přemyslovi pomáhalo" Přemysl Děvičky daroval
Jindřichu Lichtenštejnovi za to, že " se mu zavázal poslušností
a slíbil svým vojskem v bojích pomáhat.*" | |
V roce 1334 byly Děvičky dány králem Janem Lucemburským jako léno
Hartnaidovi z Lichtenštejna spolu s městečkem Strachotínem a dalšími
městy. Toto léno Lichtenštejnům potvrdil Jošt, syn Jana Jindřicha,
markraběte moravského - bratra Karla IV. To už byl Jošt markrabětem
moravským, Lichtenštejnové v té době drželi i hrad Sirotčí a také
Mikulovský,
V té době Děvičky stejně jako Sirotčí hrad a hrad Mikulovský byly
co do důležitosti na stejné úrovni. Tyto hrady byly společným
majetkem celé rodiny Lichtenštejnů, takže všichni měli právo volit
purkrabí na jednotlivých hradech a také povinnost hrady udržovat,
Zs husitských válek obnovil císař Zikmund knížeti Hartnaidovi V.
z Lichtenštejna v roce 1420 mikulovské léno včetně Děvičeko
Když král Zikmund dal Moravu a některé další části zemí koruny České
do držení Kurfůrstu Saskému a svému zeti Albrechtu Rakouskému a tito
podporovali jeho přípravu válku Němců proti Čechům, vytáhla husitská
vojska proti Albrechtovi, Na Moravě se k Husitům připojilo několik
moravských pánů. Husité se krvavým útokem zmocnili Podivína, zradou
opanovali Břeclav. Vypálili Mikulov a Valtice e pustošili lichten-
štenské statky. Hrady na Palavě se však ani nepokusili ztéci.
= m
Když dali do Břeclavi silnou posádku vrátili
se husité do Čech.
Rod Lichtenštejnů držel tedy Mikulovsko včetně Děviček jako léno
dál,
Další doklad o držbě Děviček Lichtenštejny je z roku 1468, to
uherský král Matyáš, který si v tomto roce podmanil Moravu, potvrdil
držení Děviček, Mikulova i dalších lén v markrabství moravském
Krištofu III. z Lichtenštejna. Toto léno pak Lichtenštejnům potvrdil
v roce 1470 král Vladislav II.
Správa však byla v této době rozdělena, Při tomto dělení mikulov=
ské panství spolu s Děvičkami, Sirotčím hradem a dalšími statky
dostal Kryštof VI., od něho pak Děvičky dostal jeho syn Wolfgang
a po,něm Linhart I., známý přítel náboženské reformace.
V roce 1526 potvrdil král Ludvík Lichtenštejnům držby uvedených
hradů za to, že mu pomohli spolu s jinými léníky s Moravy shromaždo-
vat vojska proti Turkům. Z těchže důvodů potvrdil Lichtenštejnům
léní držbu téže hradů i císař Ferdinand I., v roce 1547.
V té době byly Děvičky opevněny tak, že mohly ukrýt obyvatelstvo
podhradí., Děvičky zůstalyv držení Lichtenštejnů až do roku 1560,
kdy je Jiří VI. Lichtenštejnů prodal Ladislavu Kerecsčnyimu, veli=
teli uherských vojsk bojujících proti Turkům.
č o
Když Ladislavův syn Kryštof Kerecsényi zemřel roku 1571 bez mužských
potomků, „připadlo mikulovské panství včetně Děviček jako odúmrtí
císaři Maxmiliánu II. Tento celé panství mikulovské včetně Děviček
darovalv roce 1575 Adamu z Dietrichštejna
a to z počátku jako
císařské léno, které však brzy potom proměnil v dědičné vlastnic=
tví Dietrichštejnů. Adam Dietrichštejnu byl velvyslancem císaře
Maxmiliána II. u španělského dvora, Byl císařovým osobním přítelem.
Je známo,
že byl mezi těmi, kteří při smrti cisaře dleli u umrt=
ního lože. Dalším držitelem mikulovského panství včetně Děvíns
byl syn Adama z Dietrichštejna Zikmund. Za vpádu vojska Štěpána
Bočkaje sedmihradského šlechtice na Moravu byly Děvičký zpustošeny.
Zikmund z Dietrichštejna prodal Děvičky svým bratřím Maxňiliánu
a Františkovi., Od roku 1611 celé mikulovské panství i Děvím vlast-
nil již jen František z Ditrichštejnu. Tento byl osobním přítelem
papeže Klementa VIII., který jej již v jeho 29.letech jmenoval
„biskupem olomouckým a kardinálem. Kardinál František Dietrichštejnů
byl tvrdým bojovníkem proti luteránům=
V bojích českých a moravských stavů proti císaři Ferdinandu II.,
stál František z Dietrichštejna na straně císaře. Po porážce stavů
vypracoval návrh, aby katolické duchovenstvo mělo na sněmu první ©
místo, Císařem byl pak jmenován správcem moravské země a vykonava=-
telem císařovy vůle proti moravským stavům. Kardinál dal opravit
Děvičky tak, aby hrad byl obranyschopný. Na hradě byla vojenská
posádka do roku 1620, |
Za švédských válek pod velením vojevůdce Linharta Torsten=
sona, kdy hlavní stan švédských vojsk byl u Mistelbachu (Rakousko),
byl vyslán generál major Mortaigne dobývat města rakouskáa moravská.
17. dubna 1645 napadl Mikulov byly pobořeny Děvičky a pravděpodobně
i Sirotčí hrad. 27. dubna hlavní švédská vojska vedená Torstensonem.
procházela našim krajem a rozbila svůj hlavní stan u Věsťonie
a pak u Nosislavi.Po odchodu švédů Dietrichštejnové opravili Mikulov
i Děvičky. Děvičky však opravili natolik, že mohly sloužit jako
" vojenská hláska a hlášení požárů. Hrad 1744 vyhořel a nebyl už
opravován. Sirotčí hrad má dějiny kratší. Patřil stejně jako Děvičky
k zeměpanským, strážným hradům, To znamená, že patřil ke královským
hradům. Byl postaven ve 12. století a sloužil jako bašta proti ne=
přátelům českých zemí. První písemný záznam o Sirotčím hradě je
z roku 1244, Český král Václav Io; jej propůjčil jako léno
Sejfriedovi zvanému WAhinger. K tomuto jménu připojoval ještě
jméno Orphanus - Sirotek (latinský orbanus). Sejfried v roce
1244 sídlil na Sirotčím hradě. V uvedeném roce propůjčil král
Václav I., Sejfriedovi část panství Lednice se vsí Nýdkem.
Další zmínka o Sirotčím hradě je 2 roku 1260. To český král Pře-
mysl Otakar II. svolalvk Lávě nad Dyjí ( nyní v Rakousku)
knížata a šlechtu z Čech a Moravy, kteří mu se svými vojsky
pomáhali v boji u Krissenbrunu proti Uhrům, aby se zúčastnili
podpisu příměří s Uhry.
Bojů proti Uhrům po boku Přemysla Otakara II. se účastnili
Sejfried a Katold Sirotkové, Ještě před tím však než došlo k hlav-
ní bitvě Katold Sirotek spolu s dalšími veliteli padl při pro—
následování Kumánů do uherské pasti a byl usmrcen.
V té době drželi tedy Sirotkové Sirotčí hrad.
Po rozboření hradu jej dali Sirotkové přestavět a byl nazýván
Růžovým hrádkem. Své sídlo však přenesli na říční hrad u Nejdeku
a. měli své sídlo také v Drnholoi,
V roce 1310 byl držitelem Sirotčího hradu již Jindřich z Lichten-
štejnu. Držel jej jako léno od krále Jana Lucemburského za vojen-
skou i finanční pomoc, kterou mu Jindřich z Lichtenštejna posky-
toval.V roce 1332 je zaznamenám Sirotčí hrad jako součást Miku-
lovského panství, Hrady Mikulov, Sirotčí hrad, Děvičky tedy v té
době patřily pánům z Lichtenštejnu. Ještě v roce 1486 je zazna-
menáno, že Sirotčí hrad patřil ke statkům Kryštofa VI. z Lichten-
štejna. Po té už tento hrad sdílí osudy dalších dvou hradů, zejména
pak hradu Děvičky, Jak již bylo uvedeno, když došlo k rozboření
Děviček švédskými vojsky a Sirotčího hradu, nepřikročil jeho
majitel František kardinál z Dietrichštejna k jeho obnovení, jak
to učinil u Děviček, Další zmínky U dějinách Moravy již o Sirot-
čím hradu nejsou. ©
Hrad Děvičky i když od jeho rzňíků uplynulo více než jed lenáct
století a od jeho zničení požárem téměř půl třetího století,
stále na východním výběžku Pálavy hrdě vypíná své témě a zrcadlí
svůj majestát na vodách nového jezera. Zůstává stále symbolem
síly. důstojnosti jako svědek dějin, které kolem něho kráčely.
Stále láká zájem prostých lidí, malířů i básníků. Naproti tomu
dě
Sirotčí hrad, po věky ve stínu slávy Děvíček jen skromně při-
pomíná dávnou minulost a je vděčen všem, kteří k němu zabloudí
za to, že spočinou pohledem na jeho zdech, obklopených stromo-
vím a tichou krásou. |
JUDr. HUBERT REŽNÝ
Rakvické osobnosti
oko kostkkus kok aka
Do galerie rakvických osobností nutně patří Josef Krčka,
Starší generace jej zná jako osobnost, která se zapsala nejen
do historie obce, ale celého kraje ke konci 19. a na počátku
(20. století.
Josef Krčka se narodil 8. března 1853 v Rakvicích v domě
čp. 113. Jeho otec Martin Krčka byl pololáníkems
Joseť, záhy osiřel, zdědil čtvrtlán a spolu se svojí matkou vedl
hospodářství. Když mu bvlo 18, let zemřela mu matka a začal hospo-
dařit sám.
V roce 1874 byl odveden na vojnu. Prodal veškerý svůj živý
inventář. Pole dal do pachtuoNastoupil tříletou vojenskou slažbu
u dělostřeleckého pluku č. 7. Na dům dohlížel jeho bratr, který
hospodařil na svém zděděném čtvrtlánu. |
Po skončení vojenské služby
se vrátil Josef Krčka na své
hospodářství. Prodal svůj dům čp, 113 a odstěhoval
se na dům
čpo 33, který v roce 1877 koupil od rakvického žida Šalamouna:
Spitze. Zpočátku hospodaření měl značné starosti,neboť musel hospo-
dářství vybavit živým inventářem a doplnit i ostatní zařízení,
Oženil se. Za manželku si vzal Veroniku Křivánkovou z domu čp.44.
© Tato mu přinesla věnem 13 měřic polí, takže hospodařil na 57 měřo
Jakmile zkonzolidoval svůj statek začal se zůčastnovat veřejného
života a v obci začal také pracovat politicky.
Už ve svých 27 letech ( 1880) kandidoval do obecního zastupitelstva:
a byl zvolen náhradníkem. V dalších volbáchv roce 1882 byl už
zvolen a stal se obecném radním. Starostou byl tehdy známá osobnost
m JB
Jakub Hrdina, pololáník z domu čp. 23. Tento výrazně povznesl
obec. Byl přítelem tehdy v Rakvicách učícího Aloise Mrštíka.,
Za starostování Jakuba Hrdiny byla v Rakvicích zřízena "zastávka
na železné dráze ". :
Již tehdy starosta i radní dostávali za svou obecní práci plat.
Tak např. radní dostával 52 zlatých ročně. V dalších volbách, které
se konaly v roce 1885 a v roce 1891 byl Josef Krčka vždy zvolen
obecním radním,
V roce 1885 založil hasičský sbor v Rakvicích a byl léta jeho
náčelníkem. V roce 1896 vytvořil z hasičských sborů v politickém
okrese hustopečském župní hasičskou jednotu a byl dlouhá léta jejím
předsedou,
Ve volbách v roce 1895, to je ve svých 42 letech byl zvolen staro=-
stou obce, Jakmile byl zvolen starostou, zaměřil se na ekonomický
rozvoj obce. Tak např. ve druhém roce svého starostování byla
postavena silnice na Trkmanec. Kolem této silnice dal vysázet
alej ovocného stromoví a to švestek. Tyto pak dlouhá léta přiná=-
šela příjem.
Za svého druhého starostenství dal zalesnit Podox, který jeho před-
chůdce dal vykácet. Podox byl zalesněn 3.000 lipovými, 2.000 smrko-
vými. 3.000 olšovými stromy a dále větším počtem lindových stromů.
V roce 1897 byl zvolen předeedou místní školní rady v Rakvicích,
Stal se také členem hospodářského spolku ve Velkých Pavlovicíeh,
Dalším jeho počinem bylo, že v letech 1900 - 1901, po té co
byly Rakvice sužovány zvlášť velkými povodněmi, dal vybudovat hrázku,
která se táhla od Přítluk až po břehy Trkmanky. Tato hrázka, dnes
již jen svědek ochrany proti dřívějším záplavám, stojí dodnes.
Josef Krčka měl také zásluhu na tom, že byl v roce 1902 —
zřízen v Rakvicích poštovní úřad. Jeho prvním pošmistrem byl Josef
Hromada. Slaví tedy zdejší pošta letos své devadesátiny.V tomtéž
roce byla vybudována silnice.z Rakvic do Přítluk.V tom samém roce
byl založen Záloženskýa spořitelný ústav v Rakvicích.
Stejně jako jeho předchůdci, především však Josef Eduard Kornyšl,
který byl Krčkovi vzorem,si uvědomoval, že jen kapitálově silní
čeští zemědělci na pomezí němectví mohou výrazněji rozvíjet své
podnikání. Věděl, jaký tato síla má nejen hospodářský, ale i národní
+ J]l=-
význam pro kraj ve kterém v té době vládl silný německý kapitál.
Proto se stal podílníkem Kontribučenského
fondu v Hodoníně a čle-
nem Kontribučenské záložny u jejíhož zrodu a významným funkcionářem
byl Kornyšl. Josef Krčka byl v roce 1911 zvolen do výboru této
spořitelhny a byl členem jejího ředitelství. V roce 1913 byl zvolen
předsedou Kontribučenského fondu a když pak zemřel vrchní ředitel
uvedené spořitelny Dr. František Hesse, byl zvolen vrchním ředitelem
záložnyo
Josef Krčka vedle své hospodářské a kulturní činnosti pyaeo=
val i politieky. Stál u zrodu lidové strany v obci a krajio
| Když v roce 1906 byly vypsány volby do zemského sněmu moravského,
byl již jako čelní funkcionář na kandidátce této strany pro funkci
poslance do tohoto sněmu. Ve volbách byl zvolen. Ve sněmu byl čle-
nem několika jeho výborů. Zasedal v zemědělském výboru, ve výboru
vodocestném a ve výboru kontribučenském, Byl členem zemědělské rady
a pracoval též např. v melioračním svazu, okresní školní radě.
Byl předsedou vodního družstva v Rakvicích,ve výboru odb“
záložny v Hpstopečích. Byl v předsednictvu Nákupního a prodejního
družstva ve Vel. Pavlovicích. Významnou činnost vyvíjel také jako
člen komise chovu hovězího dobytka a od roku 1911 jako její. před=
seda pro hustopečský okres. Byl znám jako propagátor způsobu chovu
hovězího dobytka. V tomto směru pořádal v celém okrese přednášky
a výstavy. |
Podle dochovaných dokladů vystupoval ve všech svých funkcích,
ač příslušník lidové strany jako nestranný pracovník, který ve
středu svých spolupracovníků dovedl ocenit i práci svých odpůrců.
Nikdy, jak uvádějí záznamy *“ nevymykal se svým povinnostem a se
svými spolupracovníky a i odpůrci pracoval pro blahoa dobro všech“.
Josef Krčka se také významně podílel na založení “ Potravního
spolku v Rakvicích“.o V záznamech
se 0 této věci dočteme, že zalo-
žení Botravního spolku roku 1897 jehož, zakladateli byli nadučitel
Jan Olšanský a Josef Krčka pePné to družstevní podnik té doby
obchody, jež skoro po dobu 5oti let M židovských rukou byly,
dostaly trhlinu.
Jakkoliv relá uvedená řada funkcí vyčerpávala a zabírala " téměř
veškeren jeho čas, přece vidíme tohoto mnohonásobného funkcionáře
čile také na hospodářství svém a svých četných dítek a zeťů osobně
pracovatis
- 12=-
Z rodinných záznamů se dočítáme, že když mu jeho první manželka
Veronika zemřela, oženil se s vdovou po Josefu Hrdinovi, který
se udusil ve svém sklepě v době kvasu vína,
Josef Krčka měl čtyři děti,.z toho dva syny a dvě dcery.
Vdova Františka Hrdinová měla šest dětí. Z toho tři syny a tři
dcery, takže Krčkova rodina čítala deset dětí.
Když vypukla v roce 1914 první světová válka narukovalo
z Krčkovy rodiny (všechny děti byly ženaté a vdané) deset vojáků.
Z nich tři padli a dva byli ranění. Josef Krčka jako 61 letý nejen
že dál politicky pracovala zastával veřejné funkce, ale pomáhal
celé své rodině,
V roce 1917 byl z podnětu politických i úředních činitelů okresu
navržen za své zásluhy na vyznamenání.
Císař František Jsef I. jej vyznamenal " válečným křížem pro
civilní zásluhy II. třídy"“.
V době skončení první světové války byl již 65 letý,
v důchodu. Přesto stál v čele lidové strany v Rakvicích a hájil
její zájmy takže z voleb vycházela v roce 1919 rá a 1927 strana
vždy jako nejsilnější.
V roce 1927 byl zvolen starostou obce jeho zeť Josef Suchyňa.
Ztráta zraku přiměla Josefa Krčku zanechat veškeré činnosti.
Zemřel v roce 1934 ve svých 8l letech.
JUDr. HUBERT REŽNÝ
Pekárna v Rakvicích
Kdysi bývali v Rakvicích aspoň tři pekaři, ale již dlouhá
léta se musíme spoléhat na dovoz pečiva různé kvality. Mnohdy
gumové rohlíky nedaly spát Janu Klimentovi ( Družstevní čp.765)
2 po revoluci začal svoje dávné sny uskutečňovat,
„V roce 1991 se dal zaregistrovat jako podnikatel, začal
shánět plány a hlavně bojovat s nepochopením, byrokracií. Po ročníh
s
Obíhání úřadů je dílo připraveno k realizaci.
16. března 1992 bylo vydáno stavební povolení a dle plánu má dy
pekárna hotova do 31. července 1992,
Pekárna bude stát v rohu fotbalového areálu u bývalých. kabin.
K budování jsou připraveny dvě alternativy. Pokud Ministerstvo země-
dělství poskytne dotaci, bude vybudován celý pekárenský komplet,
který bude obsahovat sýpky, mlýn, pekárnu a prodejnu. Vše w hodnotě
6,5 mil. Kčs. Pokud ministr Kubát nepustí korunu,, půjde a dílo
v hodnotě 2 mil. Kčs a bez sýpek. ©
Odvážný podnikatel si zatím půjčil 1,3 mil.Kčs od Komerční
banky a pustil se do díla. Areál bude stavět soukromá stavební
firma z Podivína, Po dokončení celého kompletu zde může 14 Rakvičanů
najít trvalé zaměstnání. ©
Připravovaný sortiment pekárenských výrobků jistě přiláká
zájem občanů i soukromých obchodníků. Pec ( l0m2) československé
výroby o výkonu, 100 kg chleba za l hod. bude chrlit i rohlíky,
dalamánky, loupáčky, vánočky, koláče a případně i cukrářské výrobky.
Pekárna pokryje potřeby pro 5 000 obyvatel,
Každé podnikání s sebou nese pro podnikatele i velké riziko.
Vždyř splátky z půjčky budou činit čtvrtletně 135 tis. Kčs a v případě
celého kompletul mil. Kčs ročně. :
Když jsem v rozhovoru ocenil neobyčejnou odvahu podnikatele,
Jan Kliment odpověděl :
"K vybudování tohoto díla mě snad nepřivedla ani tak odvaha
jako touha podnikat. A i kdybych zbankrotoval a sám na to doplatil,
Rakvicím vybudovanou pekárnu už nikdo nevezme *“.
Vskutku neobyčejná úvaha našeho spoluobčana a rodáka až z dalekého
Chomutova !. :
Budeme Ti, Jendo, držet palce a společně se těšit na čerstvé -
rakvické pečivo a vždycky křupavé rohlíky.
R. Obhlídal
zb,©
Jak uplatňovat své nároky
koa aha akaudkonuakuudkudkukakuduěkoů
Zákon ze dne 21. prosince 1991 o úpravě majetkových vztahů
a vypořádání majetkových nároků v družstvech č. 526/1991 Sbo,.
který nabyl platnosti 28.ledna 1992, nám dává, kteří nejsme členy
zemědělského družstva, možnost podílet se na vypořádání našich
majetkových nároků vůči družstvu a to přímou účastí na jednání
družstva při jeho tranformacio
Naši účast na vypořádání však zákon podmiňuje několika
skutečnostmi.
Za prvé : Musíme mít, nebo jsme měli ke dni 1l5.května 1990 tj.
ke dni nabytí platnosti zákona o zemědělském družstevnictví
v užívání družstva majetek v hodnotě nejméně 30.000 Kčs.
U pozemků to představuje asi půl hektaru půdy.
Druhou podmínkou je, že se písemně přihlásíme o tuto účast do
28. dubna 1992.
(Třetí podmínkou je, že současně prokážeme vlastnictví dokladem
jimž jsme majetek nabyli, např. dokladem státního notářství o dědic-
tví, kupní smlouvou, dále také členskou přihláškou o vstupu do
zemědělského družstva nebo výpisem z pozemkové knihy a nebo výpisem
z Geodezie a kartografie. 0
Toto přihlášení, jako oprávněná osoba nám dává možnost, podílet
se aktivně na transformaci družstva, vypracovat projekt na transfor-
maci družstva, být volen do transformační rady družstva, zůčastňovat
„se valných hromad družstva, možnost zastupovat jiné oprávněné osoby.
Transformační rada družstva má pět členů, tito jsou voleni
v poměru, podle počtu jednotlivých oprávněných osob ze tří skupin
oprávněných osob.
Transformační rada dohlíží na vypracování transformačního nebo
i více transformačních projektů v rámci družstva. Doporučuje tyto
valné hromadě ke schválení. Dohlíží na dodržování zákonů a povinností,
které jsou družstvu ze zákona uloženy při vydávání mě, ptku nečlenům
družstva, kontroluje správnost zpracování soupisu majetku družstva atd,
- 15 -
Jak již bylo řečeno do transformační rady budou voleny osoby,
které nejsou členy družstva. Znamená to, že čím více nečlenů jako
oprávněných osob se přihlásí, tím poměrně větší počet svých zástupců
bude mít v uvedené radě, Tu je třeba upozornit na to, že přihlášené
oprávněné osoby se nemusí valných hromad sami zůčastnit. Může se
nechat zastupovat jiným nečlenem, který je oprávněnou osobou, dá-li
mu ověřenou plnou moc. Touto formou máme možnost své zájmy plně
uplatnit,
Nerozvádím další výhody, které z přihlášení vyplývají, poněvadž
Oo těchto nárocích je větší část občanů informována z besed o zákonu
229/1991 Sb., jsou články v tisku i relace v televizi a v rozhlase.
V obci Rakvice
již takové besedy proběhly,
V této souvislosti bych rád ještě informoval majitele půdy,
nečleny zemědělských družstev o další závažné věci.
Vláda České republiky vydala nařízení, které řeší otázky vrácení
nebo náhradyza živý nebo ad inventář, který byl do zemědělského
družstva vnesen.
Toto nařízení stanoví přesná pravidla, podle něhož má družstvo vy=
pořádání příslušného inventáře provést. Stanoví také výši náhrad
za vnesené zásoby krmiv, osiv, chlévské mrvy atd, i
Toto nařízení vlády České republiky bylo sxeba jméno ve sblres zákonů
pod č, 20/92 Sb.
Každý zomědělec, který snbetl živý a mrtvý invetář do družstva, není
již jeho členem, může si svůj nárok vypočítat a uplatnit tak svůj
zákonný nárok, |
Milan Horáček
- 16 -
Konec roku je obdobím, kdy každý hospodář nebo organizace
hodnotí svoji činnost.
Jednou z největších složek dobrovolných organizací je český
zahrádkařský svaz. Se svými 99 členy zabezpečuje obdělání pozemků,
obdělání a hlfdání vinic, prodej a výkup zemědělských produktů,
Státní politika těmto organizacím již'moc nepřeje
funkci přebrali soukromníci a soukromé firmy. Přesto mů e tento
řok hodnotit velmi dobře a myslíme si, že celá rákvická veřejnost
Jejich
a
žem
tuto naši činnost ocení.
Jistě si každý z vás povšiml, že v zahrádkařských a vinařských
lokalitách vyrostly strážní věže, na kterých se zahrádkařský svaz
podílel.
Tato výstavba směřovala jak proti špačkům, tak proti zlodějům.
Do jaké míry se nám to podařilo, nejlépe posoudíte vy sami,
Zde je však třeba vyzvednout úsilí výboru a přecsedy svazu pana
Oldřicha Michlovského, který celou výstavbu řídil, sám se jÍ aktivně
účastnil a nebojíme se říci, že je to vlastně jeho zásluha, že se
projekt strážných věží dovedl do konce,
Máme v plánu další výstavbu strážných věží a věříme, že se nám to
v průběhu letošního roku podaří,
Doufáme, že se řealizace našeho projektu budou účastnit i ostatní
členové svazu, nejenom z řad výboru. |
Dalším cílem naší činnosti bylo hlídání vinic. Každému hospodáři
a pěstiteli je jasný důvod, proč se vinice hlídají,
Historie nám tato fakta potvrzuje a naše vesnice se stala součástí
" Horenského práva ", které říká:" Právo na hrozen má jen žena
v počestném stavu a přestárlá osoba."
Jen těžko se nám podaří tento problém vyřešit, ale věříme, že pěstite-
lům a zahrádkařům touto službou vyjdeme vstříc.
Představa některých našich občanů o nadměrném zisku z vybíranéh
poplatku za hlídání vinic je mýlná. Jen ten fakt, že pořizovací náklady
na zbudování hlídacích věží byly 49.700 Kčs, se vrátí za pět let.
Na základě připomínek občanů se výbor usnesl, že bude tohoto roku
poplatek za hlídání - za l ar 10,--Kčs,
Proto bychom chtěli, aby pěstitelé hroznů, kterým jsme tuto službu
zabezpečovali, si uvědomili, že náklady spojené s výstavbou věží neod=
povídají zisku z hlídání vinic.
» ia
Náklady na hlídače a střelivo je průměrně ročně 33.000 Kčs.
Připomínky ohledně hlídání vinic sdělte laskavě na šdresu ČZS.
Jednou z činností naší organizace je objekt zahrádkařské haly.
Tento objekt byl pronajat firmě ZEVA, která zde provozuje prodej
a výkup zahrádkařských potřeb. |
Jak jistě všichni víme, tato firma nevyhověla všem občanům
ve výkupu
okurek. Do celého zemědělského systému vstoupila otázka nabídky —
2 poptávky, které se budou muset naši pěstitelé přizpůsobit. .
Všichni sledujeme vývoj naší zemědělské politiky na vesnici. Budeme
asi všichni povinni se tomuto trendu přizpůsobit. |
Je otázkou, do jaké míry zde bude svou pozicí vstupovat transformační
zákon. Ten nám ukáže jakou míru zastoupení má naše organizace.
Přesto se naší Šance nevzdáme a učiníme vše pro spokojenost členů
naší organizace.
Za výbor ČZS - Ivo Prachař
+18-
Strašidla v dědině
mda kuna
» Strašidla sú na tým světě všelijaký,“ povídajů stařeček
Klásek vnukovi, kerý chcel neco slyšet o strašidlech,
» Sú aj takový co ich potkáš v praví poledně v prostředku dědiny ani
se nenadáš. To nebylo enom za nás, to se ti može stat aj včilo“
Malý Janek sebú zavrtěl a povídá.“ Ale gde, takový strašidla už nejsú,
dyť ve školce nám to povídaly pani učitelka.“
" Já ti neco řeknu, " nadechli se stařeček a upili z flašky.
" Dyž sem byl takovej špunt jak si ty, tož v tech dobách, jak se jaro
(probudilo, začali docházet do dědiny všelijací lidi. Vápnaři, sklenáři,
dráteníci, uhlíři, cigáni, nekeří byli otrhaní, šla z nich hrůza,ale
nejstrašnější chlap byl zdejší a měl přezdívku SKOC. Jak se měreval
doopravdy to sme jako děcka nevěděly,ani vědět nechcely. Když se ob-
jevil v dědině všecky děcka ař byly v Pastúškách, Novej ulici, nebo
na vrchním konci, Dyž nekerý děcko potkal, zagůlal očiskama a z8=
hartusil hlubokým hlasem, - Íš polívku ? |
Potkat ho bylo daleko horší než potkat paná řídícího, Nekerý děcko
se aj hrůzů počuralo. Nejvěčí strach z něho měl Joža Karásek. Ten
. Když ho viděl negde v dědině, protahl se aj zamřížovaným sklepním
okýnkem, nebo se podlezl pod vratama kady jejich malej Brok lazil,
Na teho dyž Skoc vybafl, tak z Jože tři dni slovo nedostali.*
© Jedneho dňa, šly tetka Karásková
do obchodu a Joža musel s něma.
Tá dobře věděly, gde by mu byl konec kávby ho nechály doma samotnýhoo
Negdo kozu pást musf a natrhat kopřiv pro húsata taky. Dyž se vraceli
dědinů ze "% Spolku", pevně držíc Jožu za ruku, co čert nechcel,
potkaly se s tetků Majdušů a tá měly pod jazykem tolik novinek, že to
vypadalo na delší dobu.
Jožovi začala byt dlúhá chvíla, Krůtil se, fňukal, ale mamina ruka ne=
povolila. Dyž viděl, že mu néni pomoci, zečal se rozhlídat co gde
roste, co by se dalo upotřebit a tu se jeho zrak přenesl k silnici
po kerej od dolního konca.pomali, na koli, odšlapával svoje metry ke
sklepu
do Pastúšek Skoc. Joža skameněl. Vlasy se mu hrůzů postavily,
po těle přebíhal mráz. Zacukal, ale ruka byla jak ve svěráku, tak vy-
užil poslední možnost úniku a to byly matčiny široký vesnický sukně.
P
Pomaličky se vsunul pod ně,.bylo tam teplo, ticho a bezpečí. Chlapče
drahej, moc roků nemáš, si životem neobrůšenej, ale co je fazulovice
to snáč už víš. U Karásků ju měli a tetka ju dojídaly ešče ráno. Chcelo
se im upustit, nadůvalo ich to sakramensky, ale před tetků Majdušů ne=
chcely aby nebyla ostuda, ale hovor se protahoval, začalo bolení tak si
ulevily. Joža nic netuše v temném úkrytu spokojeně oddychoval, ale do-
dýchal. Hlava se mu zatočila, oči krvů podlíly, rychle zadržel dech.
Ven nechcel za žádný cenu, ale dyž se nadýchl podruhý, žádná sila ho ne-
mohla zadržet. Vyletěl ze sukní, vyškubl ruku a protože z tej tmy a teho
smradu nevěděl zde je, narazil přímo do Skoca. Ten se lekl, skočil z kola
A hneď zaburácel. " fš polívku ?!"“ Za malú chvilku byl Joža za dědinů
a nedošel dom ani druhej deň. Na třetí deň ho šla hledat celá škola
a našli sme ho naPanských lúkách v kopce sena. Potom nám pan řídící dával
ponaučení jak se děti majú držet svojích rodičů, protože enom tí to
s nima myslijů dobře a dovedů ich ochránit,"
" Tož aj takový strašidla sú chlapče na tým světě širokým, né
onom čerti, upíři a č
" Tož teho Skoga bych se stařečku nebál. Já bych mu ukázal,*"
bojovně mával rukama malý Janek. O
o " Víš, on se može takovej Skoc objevit na dědině ešče dnes, nevíš
dňa ani hodiny,
Ale ty se ho přece bát nemůsíš. Ty přece 1š polívku.
RT m Ť £ vy 08
Nebo né?“
Zdeněk Pohl
- 20 -
SP. OLEČENSKÁ KROHIKA
hd .
Snatek uzavřeli ;
Lubomír Bařina - Romana Hudcová / Bulhary - Znojmo /
Petr Schwarz - Iveta Trlicová / Uherčice - Zaječí /
Miroslav Bartošic - Zdenka Gálová / Rakvice - Přítluky /
kA + : k 2 0- E A -4 VA wo
Novomanželům přejeme krásný a šťastný společný život.
Nejstarší občanka. paní Anastazie Krůzová
se 18. března dožila
98 let.
Blahopřejeme a přejeme klidné stáří,
Narozené děti :
Růžička Michal čp. 457
Šabata Jan 645
Střítecký Jan 767
Rodičům narozených dětí blahopřejeme,
' ke . a
Občané, se kterými jsme se rozloučili : sí EMD Al
Rozsypal František ve věku 69 let
Turečková Františka ; 77 let
Peš Stanislav 85 let
Švástová Helena 89 let
Bažant Štěpán ; 58 let
..... A čas se zastavil.
o Marie Darmovzalová
P- DBOR
Košíkáři letos skončili.
(055 H0Š u SŠ ED CS 60 00 20 087D 5 S00 m 00 oběh 55 675 C 70 0 6 vý 0
TJ Sokol Rakvice má v současné době pouze dva oddíly. Jsou
to oddíl kopané a oddíl košíkové, :
Stolní tenisté jsou. samostatným oddílem sponzorovaným soukromou firmou
Nasla a šachisté se rozpadli.
Oddíl košíkové mužů se. již tradičně účastnil okresního přeboru;
který patří množstvím soutěžících mezi velmi silné.
V základní skupině jsme ve třech zápasech zvítězili a v pěti pro-
hráli. Nejvyšší porážka ve skupině byla: o 6 bodů., Proto naše skore
bylo vysoce aktivní. Ve skupině jsme obsadili 4 místo a hráli úsme
o celkové 7 až 9 místo. Zde jsme tři zápasy výbě a jeden prohráli.
Celkově jsme obsadili tedy 8 místo.
Celková bilance je 12 zápasů, z toho 6 vítězství a 6 porážek.
V průběhu sezony se hráčský kádr stabilizoval na 9 hráčích
plus další dva podle časových možností. Oproti loňské sezoně se na
několik zápasů vrátil Petr Látal a z mladých se k nám přidal 202 em
vysoký Jiří Horáček.
Věkový průměr mužstva je poměrně vysoký a to 33 let.
Naši obec v tomto sportu reprezentovali : Antonín Straka, Ing. Jan
Kamenský,Radek Švásta, Josef Hnáníček, VZdeněk“v Průdek, Jaroslav
Vysloužil, Jiří Horáček, František Vrba, Zdeněk Hřiba, Petr Látal.
a Pavel Suchánek. |
Přesto, že' sezona již skončila, trénujeme stále ve středu
od 19,00 hod. ve sportovní hale a zájemce o tento sportizveme mezi
nás. I přes pokročilý věk některých hráčů se již těšíme na další
lité boje v příštím ročníku okresního přeboru.
Pavel Suchánek