Rakvický zpravodaj 1991/2
Periodika
Otevřít PDF (23,1 MB)
Níže je strojově rozpoznaný text, který slouží hlavně pro vyhledávání. Obsahuje chyby – pro čtení použijte PDF.
(T Naše obec v současných podmínkách
(SÓB one (50 70) 625 G50 00K AR 207 0D ASR O5 O 0057 620 AWD CU OMD MO 1400 GM A5 GTD OMD (G 1908 MO MD OAK) OMD CD 05 3
Tak jako v každé domácnosti,
tak i v obecní raděa zastupi=
© telstvu se přehodnocují možnosti,
co lze pořídit, na co budeme
mít. je rovněž důležité připravit do budoucna projekty na akce po-
třebňé pro naši obec. V současné čobě byl dokončen projekt na re-
konstrukci vozovek "iI. Uličky“, spoční části "Nové ulice" a"Vi-
naťské“ Projekt je vypracován tak, aby bylo možno postupovat po elá=
= u podle finančních možňostí. Finančními prostředky musíme v přvní
řadě zajistit provoz zázladní školy,
aby nemuselo dojít k omezení
= vyučování (v historii školy již k tomu došlo = někteří školáci by se
= nezlobiii), | = :
je = V současné době pokračují práce na dostavbě školy.
de předpoklad
s k zintenzivnění stavební činnosti posílením stavební skupiny ZD Řak-
vice. la čističce odpadních vod se pokračuje. Probíhá dodávka tech=
nologie na staveniště,- datím je vše v souladu € plánem. l když bude
< nutno zajistit další fin. prostředky na krytí zvýšených cen: nateriálu.
E. Iřeba bude v tomto případě pan Klaus mimořádně velkorysý.
| : Jsou také jiné potřebné AKCE. Che eme nakoupit úlažbu na chodní=
| ky, alespoň na číst.. : =
k = Nejen prací a starostmi
je člověk živ. Další podnikatelé se
: chystají vstoupit na kolbiště podnikání, a ucházet
se o přízeň veřej-
= nosti nabízenými službami. Budeme jim vytvářet alespoň v začátcích
únosné podmínky. : : :
= iské v oblasti kultury chcene vytvořit trvalejší zákládnu pro.
s -její rozvoj. Máme zájen o rozšíření hudební výuky o další nástroje.
i pěti by tak nemusely dojíždět úo Břeclavi. (aké výtvarná výuka
by
našla své adepty, včetně instalace keramické pece. Chceme pro tuto
činnost zajistit rozšířené prostory. de záe možnost adaptovat his-
torickou budovu "Obecního domu“. O tuto budovu svádímé v současnosti
doslova boj s Úkresním podnikem služeb, Jsme přesvědčeni, že 68 p0-
daří prosádit veřejně prospěšnou věc, která by sloužila našim dětem.
-© V tomto spoléháme i na pomoc občanů. Dětský hudební soubor zde oprav-
du chybí. Iřeba nám na některých hodech v budoucnu zahraje« ;
OBECNÍ RADA
8
1
j
i
Hody před 115 lety
Psal se rok 1876. To ještě stál obecní dům na místě dnešního
dětského hřiště dolní školy a budovy obecního úřadu. V tomto obec-
ním domě byl tenkrát obecní hostinec, řeznictví, kovárna, býkovna
a také obecní šatlavy. :
V roce 1876, v němž chci psát o letních hodech, došlo v Řakvi=
cích k událostem,
které ovlivnily slavnostnost hodů. Iehdy stál
v čele obce starosta Josef Hajda. O něm jeho pamětníci uváděli, že
postavou á vystupováním se podobal nějakému šlechtici. Neuaěl však
hospodařit se © jměním obecním, tím méně s vlastním. Nezústaly -=
po něm ani kalhoty a jeho Statek "přišel na buben.“
© V tomto roce dala obec rozdělit mezi rolníky obeení pastviny
na ornou půdu ve výměře 540 jit©, tj. dnešních asi 86 hektarů.
Obec také pronajala Lichtenčtejnovi na 40 let honitbu
na rakvič-
kých polích a lukách za 8 tisíc zlatých, které kníže zaplatil obci
předem. laké obecní vinice byly v předchozím roce štědré, takže
obecní sklep byl dostatečně zásoben. Předpo«xlady pro slavnostní
letní hody byly tedy víc než dobré. Pen storosta se mohl před cha-
sou blýsknout. :
as » 3 8
Koyž přišel Červen a s ním P nodů, cřasa ožila, Zacala
s s ímvou hodů, hodů©sgvatojánských nebo nazývaných také salátové,
Císařské hocy, dříve v Rekvicích pí 5 již v roce 1855
ae bodů začala čirnaáci dní před hody zahráváním hočů
v obecní hospodě. Večer byli voleni stárci, V roce 1876 byli voleni
jen úva stárei. hany si je svolila a určila, kdo z nich bude prv-
-ním stěrkeu = kdo druhým. Stérci byli na (0, aby pak celý rok ří-
ili rakvickou chasu. Říkolo se, že když jsou dobří "stárci, je
ochasa V pořádku. Být starxem tenkrát byla veliká čest a (vzpo-
> se na stárkovství 1 ve stáří. — : :
A „Koyž. byli stárci zvoleni, vybírali si. stárky.. Senozřejmě,
že: si každý vybral "tů sv", Musel si ji včak "vyptat“ od jejích. =
: = rodičů. Vyptávat stár- 4
ky chodila se zvolený- =
o mi stérky i ostatní chá- =
sa. Takové vovádění" =
rodičů bylo někdy dlouhé. —
Vžayt být stárkou něco =
- stálo. Nebylo to laciné.
Etárka musela mít dvoje
| nové šaty, kotůč i nové
gombíkové střevíce. Jen.
ke zhotovení kotouče, :
vedle umělých květin by=
lo třeba téměř 25 loktů
(téměř 15 metrů) * sine |
"kých pantlí“ a 4 >
(víc jak dva metry) |
"uzounkých pantlí." 2
lečení stárky stálo asi
(70.zlatých. Za to: prý se =
mohl koupit celý tálek =
pole. Proto to ovádění, :
aby rodiče dali souhlas, >
aby jejich dcera byla-
P
uneěc
M0
=
š
Á
lyb
a
R
me
aje
CL
ostatní chasy odlišovali tím, že měli jako symbol stárkovství při-
| pevněny na šatech hedvábné malované široké "pantle.“
Když byly stárky vyptány, bylo třeba zajistit muziku. $lárci
v roce 1876 měli snadnou úlohu. Rakvice měly v té době domácí ka-
pelu. Tato kapela hrávala nejen doma. Protože byla dobrá byla zvá=
na i do okolních vesnic. Jejím kapelníkem byl Mertin Obhlídal 2 used-
losti č. 346. Hrával na sólovou křídlovku. Kapela však hrálai štrajch.
To znamená, že její muzikanti ovládali i strunné nástroje. Štrajch
se tenkrát hrával na hody večer. >
Po zajištění muzikantů bylo třeba sehnat máju a potřebné větve
-na "les" pro muzikanty. Jelo se proto s velkou slávou pro máju " k pá-
onovi“
do lesa. Tak se říkalo fořtovi lichtenštejnského panství.
V sobotu večer máju postavili před obecní hospodu. Byla to "vysočaj=
zná mája" s pěkným borkem na vršku." Na borek
už v roce 1876 nedá-
vali dva čátký,"a to červený a bílý a pantle. Dali na něj "fány, bí-
lé a červené
a pantle." "Fány a pantle plápolaly v povětřá.“
bovezený písek chasa urovnala kolem máje, postavila pro muzi-
kanty vyvýšené lešení a postavila
kolem něho ze iří stran větve
jako "les.*“
Už před tím museli stárci pozvat
i chasu ze sousedních vesnik
Dělali do ústně nebo i písemně. Na hody samozřejmě zvali své hostyi
jednotliví Rakvičané. Díky kobylské kronikářce Augustě Šebestové
se dochovaly z Rakvic dvě takové pozvánky. Jednu psal Jiří Čebínský
a jednu stárci. Lístkům, kterými tyli zváni hodoví hosté so říkalo
"karetky." První pozvánka zněla :
Milý příteli | !
Jelikož náš obecní úřad svrhl starý hody, a nýni sú obnovený hody
sv. Jana Křtitele, zvu tě, abys došél tuto nedělu..
Ivůj věrný Jiří Čebínský.
Pozvánka stárků zněla takto :
Blahorodní naši súsedi |
Pozdravujem vás a zvem vás všeckých aji zvašima děvčatama na hody.
Nestilte sé za nás a přičte o os Radostně vás očekévati
budeme.
„Stárči.
2 a-> střední nástroje: - "poetihařské provany“č.:
(Sloužily :i obecní:
Sala =
Rakvické osobnosti
Když byly v březnu 1939 obsazeny již Ařívé zklektěně České
země a byl zřízen "Protektorát Běhmen uns Můhren“e když na pod-
zim téhož roku (l. září 1939) začala druhá světová válka napade-
oním Polska fašistickým Německem, uzrála v Jaroslavu Hajdovi, synu
- drobného rakvického zemědělce myšlenka, že opustí svoji vlast, 8A0z-
bodl se pomáhat se zbraní v ruce osvobodit Československo od fašis=
o tické okupace. Nevěděl, že to bude největší válka v dějinách. Vždyť
této války se zúčastnilo 48 národů, Bojovalo v ní 110 miliónů vo-
jáků. Ztráty na lidských životech se odhadovaly na víc než 30 milió=
"0 Jaroslav Hajda se tedy rozhodl splnit svoji občanskou povinnost.
© Znal prohlášení našeho prvního prezidenta
I.u. Masaryka, že "naši
© republiku je třeba bránit i zbraní,“ Proto na jaře 1940 opustil
ilegálně svoji vlast. Věděl co ho čeká, Věděl o strastech, které
ho potkají, o nekonečném. strádání na cestě za evým cílem. Kaž dý
útěk tehdy zněmenal vypjaté dobrodružství, kdo z koho, boj s ne-
předvídaným, lest bezbranného proti ozbrojené přesile, chytrost
proti tuposti. Takový útěk přečasto znamenal závod se smrtí. "čich=
-© ni,kdo utíkali za hranice riskovali, že kóvž je chy tnou čeká je ee-
© kera nebo koncentrační tábor. Nebylo snadné dostat se za hranice
a vstoupit do nově se formujících ČS. vojenských. jednotek v zahra-
ničí. A přece se k tomu odhodlal. | : :
| Jaroslav Hajda, stejně jako stovky našich občanů, po náležité
přípravě
a a vědomím všech důsledků se pustil přes Slovensko, 'is-
Čarsko, Jugoslávii na Střední východ, kče se. formovaly i česko-
slovenské vojenské jednotky.
: V Jétě 1940 však Itálie, věrná parinerka řěmecka, vypovědě
-Prancii a Velké sritánii válku. (ím se válka přenesla i do prodoru
.
Středozemního moře. Proto musely být vojenské jednotky z Blízkého
východu rychle přesunuty do Francie. Jaroslav Hajda € nimi. Byli.
umístění v ry bářském městečku ágde na jihu a Iu se začala
orzanizovat čsl, zahraniční armáca. Začátky byly velmi těžké. Ne-
byl dostatek moderních zbraní, nebyli ani dostatek nutné výstroje
pro tuto armádu. Francie nebyla, stejně jako Velka Británie na válku
připravena. Přesto v poměrně krátké aobě se podařilo z českoslo-
ee vojáků sestavit jednu Aisi< Dva pěší pluky z téha: di-
vize byly odeslány již 13. června 1940 na frontu. Jednotka, v iž
o byl Jaroslav Hajda, zaujala bojové postavení u městečka čet
“ mlerse, které leží asi 50 km východně od Paříže, Mezi vojsky ur =
- nými k obraně Francie a německými vojsky byl pokud jde o početní
-stavy i výzbroj velký: nepoměr. Generál Charles de Gaulle ve svých
© Vojenských pamětech výslovně uvádí: %Mezi francouzekými a německý-
m vojsky je takový nepoměr sil, že nemáme už žádnou naději Němce =
alespoň na čas zastavit, natož zvítězit. Velení je zdrceno překva
© pivým útokem a už se nevzchopí.“ : =
© Postavení če, jednotky nebylo během bojů s Němci prolomeno.
3 kaniulostí s celkovou situací na frontě bylo však uloženo i čs.
= © jednotkám ustupovat. Tento ústup se konal za stálého bojového styk
a nepřítelem. K tvrdým bojům došlo u města lontereau na řece Se :
= <a u města Gien na řece Loiře asi 150 kilometrů jižně od Paříže.
8 Dne 23. června 1940 uzavřela Prancie s Němci: příměří v mě:
: - Compiegne v severní Francii. Hitler zvolil toto město proto
-© tam v roce 1918 uúuselo císařské Německo přiznat svoji kapitu
| Hitler ve svém velikášství chtěl ukázat vsvému. národu“ , že
-A kapitulace Srancií byla odčiněna německá hanba."
: Mnoho odp ovědných zástupců Francie s kapitulací peoouhlaside
viní z porážsy francouzskou vládu. V čele nespokojených se posta-
m generál Charles de Gaulle, Ten po dohodě s Velkou Británií při-
stoupil k formování vojsk pro boj proti Němcům v únelii a Africe. =
- © Votěto souvislosti něly být z Francie odvezeny i československé
n: Jejich odsun, jak vzpomíná Jaroslav Hajda, měl být Has
přes město Limoge do města. Bordeaux, kde měly být naloděny a odvez
: -my do únglie. Zmatek, který ve Francii však zavládl a nedostatek vo
: | zidel způsobily, že odsun dvou tisíe čel. mužů, mezi nimiž byl Ha
Ga, zůstalo opuštěno ve městě Narbonne v jižní Francii u Lvího z
© livu (Golfe óu Lion). Velení těchto jednotek se proto snažilo nav
- žat spojeníe čel. vyslanectvím v Londýně. Toto sdělilo, že britsl
m 808 pomoc. (KOV |
však.EB dva. = bez=
E > k
sku- V ve
že ve Spaně
8
a 33
* = : : 223 .
ím, Dyla morálka vo
val 1 i
še oki chní bucou dál bojovat proti faši:
pesinieiue vrcholil, došla přee Gibr sitar == že ná žádost
prezicenta dr. Edvardu čeneše vypravila Britská acniralita ecyot-
skou nákladní lod do francouzského přístavu Séte, vzdáleného jen:
100 km od místa, Kúč ČS. jeunotka byla. jato zpráva. v rátila nadě-
: E A moralka rázem výrazně vžzros A Bylo tředs Je rychle. čy-=
- totiž nebezpečí, že Něnci zabrán Í odsunu čs. jedrotek, Proto.
Čs. jednotky rozkáz vojensky obsačit přístav u Séte, kde
Č i
£* € jít je Fini Zm madj eh. jáků i s © ý zDFO JÍ
o 0OJit £ A810GEH naSl ci VOJaku 1 S VV4bBso Jo
Zda
ZE
nákludní loů, naloženů uhlím, která nesla júéno Road ol Faruk,
€
přijela. Posádka čítala jen několik mužů. ča pouoci franco uzských
důstojníků nalodění Čechoslovéků i zásob provedeno v rekord-
ním Čase« Lod bla nacpána. Každe místo obsazeno. Vojáci. byli uby-
továni i ve volných prostorách, určených na usklačnění uhlí, Polní
kuchyně byly umístěny na palubě a sociální zařízení na bocích joUi
nad úořem. - =
Zazněl hlas sirény. Pokyn k odplutí. Z mola záravili důstojní-
-ci franecuzské 23- Óivize. Jásavý pokřik Čs, jednotky byl projevem
loučení i díků., baják symbol lovců neznámých cest byl našim Jede
| notkám znjsket paakl a jistoty« Feskegní řozárav dával i Rax vičen
Čjemou do Francie oo : =
= Po několikadenní plavbě přistál Road = Faruk - rare
= poolském přístavu v Anglii. Pro čsl. vojáky byl, zřízen vojenský
l l v hrabství Cheshire. " tomto táboře byly umístě
„ny čs. jednotky, které Be nezúčastnily bojů ve Francii. Ty P
: © dělávaly základní výcvik. Ti, kdo prošli již boji ve Franc
( změlenění do nové organizované pancéřové brigády. Jaroslav
= nv rám této ae k Oddílu kanonů proti útočné
— vozbě (OKPUV). : :
o Začaly problém i tvrdá nění m: = Problémy dělala
:našim n Besnakost zp Zatoniay Bajša to „ si
a útočných zbraní, Y tenáé fyzické příknorě ata. =
m mo zojek 0 = nedostate
jednotkami, v níchě = =% Hajca = =
úleuhé :a Te zr a nekonečnou |
čá ot ke
© Srázoouaské čest
jal: > ou % X3
kymécel. a by to (vrstevník dyby aně Ju nserátil ae už sme se
želi v prachu ulice. áž sme nemohli, sedíme zaprášení, špinaví, oko-
lo nás roznačkaný koláče a rozválený kúsky masa. Nebylo to k ničemu.
Oprášili sme se, podali ruky a najeli do druhej ulice. Tam už to tak
„slavný nebylo. Bylo po obědě, starší ženský šli pod máju zásednůt =
- místo,.mla
mladší s děckama ke kolotočou a chlapi do hospody nebo do =
© pů. Když sme se na konci ulice zešli Joža povidá:"Osli sme, co do >
teho esli se pes dotkl nebo nedotkl."“ "Svatá pravda, co može šála:
-či 8e dotkl nebo nedotkl, jak říkám já.“ "Ty nedáš pokoj ty prašiv-
- če?" vak sme byli špinaví, tak sme byli nervózní. Neudržel sem 86
Zlost negde musela vyjet veri. Facka pleskla jak dyž lopatů práskneš
= čo vody, hned jw měl červenů jak muškátovej květ a všecko začalo
znova. Enom až sme skončili, to co v prachu leželo sme pěkně "gbíra- :
© li, oprašovali, aby sme se aspoň trochu najedli po cestě dom. Hody =
| pro nás skončily a jak sme se tenkrát mohli mít, Škoda, přeškoda,
= Tož tak říkám aj včíl. Enom pozor na kulhavýho psa.
O rakvické tragédii na Nových šlýnech
(0 10 00 105 000 U MY KED URS SBD SED €CD O0R S52 AA BP RŠ SBD GOD 005 S G5 GMO 2 w6Ko SRO OSX S07 00) OUP 5% SAS 5500 56 05 60 600
V letošním roce je tomu 55 let, co došlo na ových slýnech
k velké tragédii rakvických dětí. Tato tragédie je zapsána V prv-
ním Svazku naší rakvické kroniky. lato kronika je uložena v okres-
ním archivu v Mikulově. Jelikož uladší lidé znají tuto tragedii jen
ze stručného vyprávění, uvádím popis této události tak, jak je za-
psána v rakvické kronice. |
Rakvické školní dítky chtěly užít za odměnu po celoročním vy-
sedávání ve školních lavicích pěkného dne a po dohodě se svými uči-
teli se rozhodly přo školní výlet na Palavské kopce, Brzo ráno
26. května nasedly na vozy a se zpěvem a smíchem dostaly se až k 80-
vým iilýnům k převozu přes řeku Dyji. Dětí bylo 106 a vedl je správ-
ce školy Bohumil Horňanský, učitel Jinářich Novotný a učitelké
Zdenka Žáková. První vozy i s dětmi se převezly, ale třetí čekala
katastrofa. Následkem přetížení - na pramici bylo 54 dětí a Dár
koní. 8 povozem =- a nestejnoměrně zatížená stará děravějící pramice
se převrátila a smetla všechny do studených vln hodně rozvodněné
řeky i e konmi a jejich čelečínem. fy děti, které se držely lana a
pak ty, které zachránil obětavý čelecín -tanislav dolešinský, se
zachránily, však většina z nich v počtu jednatřiceti i čeledín
František Belech i s koňmi nalezli ve vlnách řeky [Dyje společnou
smrt. A srádná řeka plynula klidně d4l,
4
?
po =
-20-
Dospělé osoby a 4 děti se zavčas zachytily přívozního lana,
po něm přeručkovaly na druhý břeh. Ostatních 48 dětí spadlo do vln
a pouze i8 z nich bylo zachráněno, kdežto 3l dětí a čeledín Fran-
tišek Belech i s konmi utonuli. Mezi utonulými dětmi byl i deseti-
letý Vítězslav Hýbl, syn příslušníka místní stanice štábního stráž-
mistra Jana Hýbla a desetiletá Ludmila Lukešová, dcera vrchního
strážmistra 1Tomáš e z, bytem v Rakvicích, která utonula před: zr a-
-ky své matky,
Podle výsledku Řetřaní bylo toto neštěstí zaviněno jednak ťha-
trným stavem pramice; vysokým stavem vody, přetížením a přiton. hlav-
ně nerovnoměrným zatížením pramice, kterážto okolnost byla znalci
označena za hlavní příčinu neštěstí. Vinu na této hlavní příčině
měli převozník a učitelé, kteří příčinu přetížení pramice dopustili.
Z dospělých osob při katastrofě přítomných vedl si nejstatečně-
E čeledín Stanislav Holešínský, jenž skočil do vody a zachránil
9 tonoucích dětí do lodky.
„+ Zpráva o katastrofě vyvolala v Rakvicích nesmírné zděšení a pa-
niku. K násilnostem a porušení pořádku a veřejné bezpečnosti
však ne-
došlo, ač proti viníkům-zejména proti Zoře třem učitelům pano-
vala silně nepřátelská nálada. :
: Převozník Leopold Šustr byl pro přečin proti bezpečnosti života
zdejší stanicí dne 26. května 1936 zatčen a pod čís. zat. 3/26 dodán
-do vazby Krajského soudu trestního v Brně. Na mlynáře Josefa Veverku,
: majitele převozu, na učitele Horňanského, Novotného a Žákovou bylo
učiněno udání pro a trestný čin.
000000000
Doporučuji čtenářůa, aby si tyto výpisy uchovali pro sebe a své
(potomky, jako památku na onu nešťastnou tragédii na Nových Mlýnech.
: K této nešťastné tragedii bylo vydáno několik brošurek, větši-
nou básní. Nejznámější byla sbírka "Moravští básníci rakvickýu dětem“
/Habřina, Mahen, Marcha, Elpl a Kožík/ a "Kytice poměnek rakvickým
dětem" od ins. Arnošta Fuchse s perokresbami ak. malíře Františka
Myslivce. Z.písní byla nejznámější písen "Vlny zrádné Dyje“. Jeli=
kož mladším občanům je nálo známá, uvádín její slova :
A
= ň a tkyý
Vlastimil Krmíček
ing, Roman Jedlička
Jan Bílek.
Karel Sfareček
Květoslav Střítecký
ine. Pavel Gryc
„Josef Pribila.
Pavel Juřena
Jaroslav Bartolšic
Radek Frýbert
Všem přejeme pohodu
£
(Nárocze ní
© Denisa Loukotová
Monika Valičková—
Zbyněk Pítka
Jana Střítecká
čp.
© Iveta
-= VRT
: p
Irena iinaříková
| Renata Švarcová
Hana Švarcová
lartina Rozeypalová“
Lenka Voudrá
Alice Hlávňovská ©
| 0 (Podivín=Rakvice)
((Přítluky) =
s
(Rekvice-Uh. Brod)
cylva Foukalová
Kolenáková
Renata Rychlá — :
2 So
zr
602
sčas tného menželetví.
(Šakvice-Rakvice)
(Šakvice-Rakvice) :
© (Brno-Rakvice)
: (ěaenox Pt
(Lednice-Rakvice) -
Rodičům přejeme, s ručost, štěstí, láska k ličem a nár
provázejí Jejich děli na celé cestě životem.
Z amrřeli
Hochman František
| Konečná Marie
Koemánková Barbora
— Dadovíé Terezie
ve věku 69 1e VS
Věnujme vzpomínku zemřelým = =
=
-83 let
(84 let
-80 let