Rakvický zpravodaj 1991/3
Periodika
Otevřít PDF (26,3 MB)
Níže je strojově rozpoznaný text, který slouží hlavně pro vyhledávání. Obsahuje chyby – pro čtení použijte PDF.
VYDÁVÁ OBECNÍ RADA V
Tera:
Rakvičané, na slovíčko
<.. nastal podzim. Příroda hýří barvami a odměňuje práci země-
děleů. Náč kraj ožívá staletými zvyky času vinobraní.
' " má nejdříve veliký shon, aby kádě, sudy a sklep včas
připravil. Pak sleduje e napětím počasí, aby úroda dozrála a ne-
: řil úrodou, kterou nikdo ne=
ečnosti enížily ceny i výkup někte-
ných vín. le jsme zvyklí na vrtochy
m S obavami a: E Nižší
násl v trhu.E svoje zá- ©
o ýší poptáv 1 po hroznech a tím se zvýší i jejich cena. A
- tak to půjde v tržním mechanismu pořád cokola.
kA soukromý vinař musí být ekonomem. | zvažovat co a kdy dét
na trh a co držet v zásobě, aby a
= Podle lidových představ je vinobraní: obdobím <zarážení ho-
ry: a Orpojných burčákových zpěvů a radovánek. Možná, že to tak za
našich dědů bývalo. Ale kolikrát víc toho „musí vydržet naše hlava
: Znepokojuje nás občanská válka v Jugoslávii, a také Snahy-
o odtržení Slovenska. Majitelé půdy si dávají do pořádku listy.
vlastnictví, aby si mohli vyžádat svoje pole zpět. I zerídělské
družstvo se od základu mění a od nového roku se Přítluky oddělí
k samostatnému hospodaření. VY obci přibývá soukromníků, zlepšují
68 služby pro občany a kostel začíná zářit novou fasádou.
Až budete mít Do práci, natáhněte si trochu teplého burčá-
ku, hočte starosti za hlavu a zazpívejte si něco z lidových tra-
dic. Bude vám lépe a píseň, vás posílí ve víře, Že naše konání
bude nakonec úspěšné ... © 2 |
R. OBHLÍDAL
Naše obec v současných vodnínkách
(900 1570 6D 0 ep SD RD RE ÚSP (8) SEM CIO UM (MMO GD (m CD OSD. GD etue SMD AMRO U) CSC (STD DD CDR 600 ed S25 0 OD 0
Dosavadní žebříček, podle ktercho jsne byli zvyklí posuzovat
hodnotu a věci, kolem sebe,je řádně rozviklán. Ns nejvyšší p
Je nutno dnes posuzovat problémy, které byly donedávna
v pozadí.
V našem případě se jedná o ekologii. Jde tu již skutečně o čas,
který pracuje proti nám. Jak Jane v tomto duelu v aoučusné době
naší obci ? Dá ee říci, že dobře i špatně.
se
x
Stavbe čistírny odpadních voč, která je dnes největší akcí na
ž
s
výstavby. V lstošnín roce je v as úckončení montáž
X
"tomto úseku, přes finenční oroblény © krytím, pokračuje podle plánu
e převáš=
né části technoloie a do poloviny roku 1992 úplné dokončení stavby
© předpokladu čostotku peněz. Rozpočet 14 mili i
v čnešních cenách 21 miliónů. Je maximálně vvůžíváno dobré počasí
a pracovn íci čělu z ovakti cky nepře tršitě. :
Dobudování čističky bude zásadně řešit možnosti vývoje obee
včevně veškerého pounikání,
Bez čištění odpadních vod toto již
podle zákonu nelze. V ton máme do budoucna velkou šanci. dače >
je taktéž podílníken © členem akciové společnosti "skládka Bantál
Zterá bude v buucucnu clouhodobě řešit ukláčání odpadů podle břeč=
pisů o skládkování, Skládkový podnik je projektovén v katastru
velkých Pavlivic a je vedle naší obce určen 1 pro velkou část okre-
Su Zřeclav.«
V jihovýchoúnía katasiru obce jsou prováděny pracovníky čo-
rováěkuho muzea v Črně průzkumy výskvtu chráněných druhů živočichů
a rostlin v eouvislosti e přípravou vyhlášení této části jako chrá-
něný přírodní útvar. Toto jsou dobré věci, ale ted ty špatné.
V katastru obce Rakvice s nám neustále objevují složené Eo
zady oúpaúu od neodpovědných občanů, kteří zřejmě dosuá spe
+1, že takto ohrožují přírodu, spoluobčany a nak
v části "jejle“ byla objevena divoká ze pachatel zjištěn,
postižen a skláčku odklidil. V Son
zemku zjištčna divoká ekládka, mimo jin
jedovatých chemikálií, V coučasné čČobě
a občany ochrany přívo ady, včetně Státní vodohospodářeké inspekce,
Zde puda prokuraturou uplatněn vysoký finanční postih a " na své “
s1 přijdou: i občané, kteří tam uklidili co doma překáželo. Samozřej-
mě včetně nákladů na uvedení de původního stavu. V dolní části obce
před "Irávníky"“ -je složena kupa odpadu = případ je v šetření. Od-
stranění bude, pokuď se pachatel nezjistí, na účet obce, tecy vlast-
ně občanů. Na farmě Trkmanec zvýšeným výskyte“ dusičnanů a čpavku
byl zlikvidován v. současné době zdroj pitné vody. Výsledek - dětská
"nemocnost, zákaz používání "této vody, náhradní zásobování musí za-
jistit majitel objektu pro své nájemníky, pokud se nezjistí kdo de-
vastsci studny způsobil,
Všechny tyte případy ukazují, že ještě někteří občané nepocho-
pili,
že tímto jednáním ohrožují své spoluobčeny, což nelze beztrest-
ně trpět. ©
Je toho dost, có se bude muset napravovat za dosti těžkých
nékladů. Vyzýváme občany, aby pokud budou svědky podobmých přípa-
ců, toto netrpěli a pomohli sami sobě chránit svoje životní pro-
středí.
OJECNÍ RADA
—
PROM ŠRU Po-
Lávka a Facka
(SSR ES oa Gb 55 205 eD SRS ARO Gm 65 5 05
m 8e jednou v šarvnu pro-
lukéám a pak hledal starou
a mirabolánů. lan,
kde nebránily v chůzi keře hloží nebo nirabolánů, ztěžovaly cestu
ulámané větve lind. To vše dohromady tvořilo
Na svých toulkách za vzpomínkami jse
díral od Velkého šutráku po hrázce k Přít
cestu k Lednici, Hrázka byla plna keřů
jakýsi prales.
©
Na začátku spočinul můj
tří lip, které jako osamělí
na skupině
lénů Podkoziperských, Vzapomě
kou dvou polních cest, z nichž
mezi Roháčo a
vým a
který ta: Gal zbudovat pololáník dJocel
proostředkom Podzozibere 4a
ANnICKAÁB >. js Abi GA L cy
aréna cesta, která dělila rakvická pole
cesta byla dávno místen, kde byl
kých rolníků, ato cesta tvořila za
těným zbytkem Moravy a Velk
: =: = M a
= / m MÁ
el (l il
do l
pruhá cesta vedla od kříž
pokračovala lukami. fo něl
ja iukami, Po několika >>
Malého. jrníčka a Zbrodku. Voda těchto toků zeaplavovala tuto cestu
v délce více než sto metrů, Této části cesty se říkalo Lávka. Eri
tomto označení nám zatane na uyeli z lévka, kyž jéeo cestu
ozalitou vodou 7 Snad proto, že se JÍ dalo = dakKO Do lávco,
-8 touto Lávkou byla spojena čada vzp
znaly. úy jako děcka jsme museli a zpra 1 rádi
dovozu sena obracet a shrábávat seno na Celcích
vízech, či Hrubých loukách. Na zaúní části žebčinák
váželo seno nebo obilí byla čelsí spoč
Na té se smělo i při naložené fůře sedávat, icvadilc
no nebo obilí škrabalo nebo padalo zu krk s čo vlasů
zonli v rytmu jízdy "kynklat nohama", Když ae včal
Lávsu, kde vždy hrozilo nebezpečí, že vy ae fůra
li jeme SVůj posed opustit. Ale i to bylo vítáno. úohli jsme se bro-
S
S
kam
Dich
Čo
P
dít vodou. Byla to vždy vítaná "čvecutačka"“.
Průjezd Lávkou byl vždy jakýmsi otiřadeu. Jaknile
vstoupil na Lávku, ať byl povoz prázóný, či naložený,
Kdo řiúil zpřežení, uvolnil opratě a tiše čekal, aby
pilo vody. leprve, když nasycené zvedlo hlavy, odvášil
k další cestě, To se opakovalo vždy. Svla to tichá dob
postup. Nikdy nebyl porušen.
Kcyž jsme byli odrostlejší a většinou zamilovaní,
bi
s
na konvalinky do Koze, pozáěji pak na výlety do zednice.
dívali po chodníku vyšlapaném v trávě podc
jeme muřeli přeskakovat po velkých kamenech, ktoré tam byly dány.
čj
F r av 3 m £ zaBnoceich Bmíý a 3
ta Lávce býval čilý ruch, ze jména o senosečích, o žních a oři
v š ?
Okopanin. Při těchto sklizních bývala voda na Lávce Téměř stále
lená, takée skokani, kteří tu dčli svůj domov, neměli chvíli pokoj
5 :
šMuseli vzít za vděk vodou v příkopeci vedle P feprve večer
nastal slid a' voda byla opět čirá, nohli se na Lávku vrátit skřehotat
P a bd . č: ka „ a
a doplnovat Koncerty žab v ostatních vodách kolem Rakvic.
Žebřir náky, kterými bylo očváženo ceno i olava, musely být vždy
se
naloženy s největší pečlivostí a hlavně pevně "zupůzovány“", aby se při
přejezdu lávky "neskotily", nebo aby se některý roh fůry "nevyvezl“.
Skocení fůry
nebo vyvezení některého rohu bylo pro "kladače fůry"
největší haňba, Měli byste vidět € jakým úsilím a pečí dělel "válce
-sene" na rohy a jak natřípsl seno, aby válec cvázal 8 ostatním senen,
aby fůra se "ani nehnula" na cestě. Totéž platilo při odvozu obi-
Jí z Irokvízů. Fůra kladená na "ježka" vyžadovala stejmou práci.
Všechny snopy musely být vevně natěsnány vedle sebe, aby ani při
největších otřesech nespadly. = |
Několik set metrů za Lávkou se cesta větvila. Jedna cesta ved-
„la podél Trokvízů k Podoxu, druhá vedla podél jihovýchodního
cípu
© Kozy do Lednice a třetí vedla po severním cípu Kozy a kolem Kutna=
zu, aby se potkala s knížecí dlážděnou cestou. od Přítluk
do Ledni-
Tato cesta tvořila hranice mezi rakvickými, přítluckými a leč-
nickými lukamui, :
Vzpomínám, že jsme se tu tenkrát setkávali .s nepřeberným množst=
vím ptactva. Zvěř žila v lesích a houštinách. Setkávali jsme se 8
množstvím lučního, vodního i lesního ptactva. Hned na jaře to byly
čejky, které svým pískáním a klikatým letem
na sebe upozorňovaly. © ni-
mi tu byly první straky. Lále to byli čápi a volavky popelavé. Čápi
měli svá Hnízda na suchých stromech od Koze až k Podivínu. Iaké vod-
ní elípky, fíkali jeme jim lejdsky, kačeny i roháči brázdili vod
na Jukách. V pozáúnějším jaru se k nim přicružili bukači« i nilova=-
6 A. | Ná
li místa kolem Holinkové, Gejlu, Kam zavítal člověkm
©
©
by
©
-
pb
.
„F
d
i
c
i
sečl. Víčali jsme je zejnzéna v podvečeréch. Ž lesního ptsciva pře:
den Dbrazdili ovzduší káně lesní, ostříži. Ani o jestřauby nebyla
nouze, Stejně jako o volání kukaček, klapot strakapoudů, datlů, o
křik sojek, houkání holubů čoupnáků. Také žluny lesnírnebyly vzše=
nos tí. A kdo měl štěstí, mohl uvidět i orla říčního. Z drobného ptact=
va tu byli konipasové bílí a žlutí, početní chocholoušl, o skčiva=
nech a stehlících nemluvě. faké moudiváčci lužní, stěhovaví pěvci
luhů 8 rybníč ních oblastí nebyli vzácností. Jejich vakovitá tnízda
bela na konečcích tenkých větviček keřů.
K večeru, kčyž ustal ruch na lukách a polích a nad krajeu de
enášelo čero, byly tu teplé večery úoprovázeny zpěvem evrčků - na-
šich cikád, kvákáním žab a skřehotáním skokanů. Do těchto zvuků pro-
nikl občasný pokřik bukačů.
lo vše bylo doprovázeno nepříjem ným bzu=
čením dotěrných konárů. :
. Z cest, které 8e větvily
za Lávkou byla nejvíce používána cesta,
která vedla kolem jihovýchodního cípu Koze přes tolinkovou. fa nás
(zaveúla k obelisku Facce, nebo jak se v Rakvicích i říkalo ke Špici.
Obelisk je štíhlý kamenný jehlan 8 kovovou hvězdou na vrcholu.
Pískovec, z něhož je zhotoven byl vnodný pro vyrývéní do něho Jmen
milenci, zteří u něho byli a dalších poutníků, kteří DO sobě chtěli
nechat památku na důkaz poho, že du byli a šli do Lednice,
vá
o
K tomuto památníku se váže,
= dak = bylo v mládí vyprávěno,
= pověst, n byl vystaven a proč
: . mé název Facka.
U Lednice a Valtice bývaly let- e
s ním sídlem knížat z Lchtenštejnů.
Tito tu pořádali lovy, vodní slavnosti
"a jiné zábavy v podzimním období,
„PŘÍ každém lovu měli šlech=
tičtí lovci. vády předem určena set-
kání = rančes vous - . kde se sešli
DA
po lóvu, aby uúusonořádali hostinu.
Vyprávélo se, že jednou při honu
<
v rakvickém prostoru byla určena hosti=
OY Jy na v nístě, "kde nes stojí Facka.
PZ SA 2 2
—— PE Jak už to někdy i v nejlepší společ-
== /y É > =
a >.
E -nosti bývá, nebyla prý Mezi manželi
5 =/ © "% iichtenštejnekých hostitelů plná: po-
1 pp „o s : : : — 24
©“ hOocA« Vyprávěčlo 86, že náladová
kněžna vyjádřila váči lknížeti pánu nelibost při usDo2 hostiny. =
(Nenálacu dala prý výrazně najevo. I nahněval
se hostitela pokořil.
přec o bel jí prý Úackus |
Čo bylo vříčinou rozladění a politováníhodné události pověst m
uváděla.
sle podle podání Šířeného mezi lidmi kníže pán ná znamení :
svého pokání za svůj nešlecehtický počin dal postavit na místě činu
uvedený obelisk. Potud pověst v lidovém podání, ž
Historie všuk uvádí jiné důvody stavby obelisku. Dalibor Kusák,
autor publikace o Lednici a Valticích v díle uvádí, še pískovcový
obelisk při cestě z Přítluk do Lednice byl vztyčen v roce 1798 na pa-
měř míru, podepsaného v roce. 1797 Napoleonem a arcivévodou. Karlem
vw Campo Yormio. Lal jej vLyčit kníže Jen I. z Lichteně tejna, který
v Itálii tehdy“ se svými vojsky bojoval po arcivévodově boku.
= 8. —
Je vhodné uvést, že Campo formio je osada v jtuleská provincii
Udine a že šlo o boje mezi Rakouskem a Neapoleonem Bonaparten,
v nichž Napoleon zvítězil a celé Benátsko obsadil.
Na své toulce jsem Packu ztěží našel. Cesta z Přítluk do Led-
nice zarrostla. A tak stojí Facka opuštěná, tichá. Ztratila svůj
m Dnes už žádný nladík do pískovce nevyryje jméno své milé.
[ hvězda na vrcholu řacky je zuělá, rezavá, bez jasu, Beznadějně
smutná, l kraj kolen je smutný. Živě si zde vedou jen ovádi a komá-
ri. Ojeuinělá zvěřa ptáci tu mají svoji pohodu. Plachtí tu sem tan
čáp nebo volavka, kéně lesní. Krikne tu občas sojka, do starých
siromů zaklepe datel. Sei tan uslyšíte beknutí srnce, který byl na
paši něčín vyrušen. V zině tu někdy narazíte na stopu líšky, jako-
by tu úávála dobrou noc. :
O facee napsal v roce 1883 povídku spisovatel Alois Nrštík,
který v té době učiteloval v Rakvicích. Podle dohovaných údajů lí-
čil v ní krstík poněmčování z olovéků., Povídka něsněla
být uveřejněna.
P
E i
40 Jí vd W
V, kn 4 |
00 A
| M W vw T = :
: obalí x 1 i 3 | p | HT / o: /
Těží at hy ee = = K 2 = z =
nebo Zbrodek. Byla zachována jen část Velkého irníčku. zes le se
Danborských topoly. I chráněný Kutnar se krčí ve vysokém snotbší
nehybný, kalný. Připoníná zasletou princeznu, která čeká ne 8vé vy-
svobození. Solem hrázky vede neupravené cesta vedle kanálu se ehni=
lou vodou. Podél něho nasázeným jasanůu jakoby se ani nechtělo do
Bd
života. Jen konipas poskskoval kolem vody v kanálu.
JUDr. HUBERT REŽNÝ
Rakvické osobnosti
(6 690, čo A370 UD GMD GM, GSS (NR GTX (DAD 5D Ai (5D yh ty 0
K rakvickým osobnostem, které si zaslouží, aby o nich bylo
v Rakvlckém Zpravodaji, zejména mladším generacím, pověděno, patří
beze sporu Phir. František Ladislav Fintajsl. Nerodil se 2/. Fvětna
1878 jako syn dlouholetého tajemníka obce a předního kulturního pra-
covníka v Rakvicích Jskuba Fintajsla. Bydlel v domě č. 38,
Vyrůstal v rodinném ovzduší, které Fra mtišku Ladislavu Vtiskla
hlubší rysy a vnímavého ducha etará rodová písmácká tradice. V 90.
letech minulého století studoval nejdříve na gymnasiu v Uherském
řradišti a pak v Pelhřimově, Ke sklonku 19. století byl posluchačem
filosofické fakulty Karlovy university v Fraze. Po dobu svého studia
na Kurlově universitě patřil k úzkému kruhu ctitelů tetčy universii-
ního profesora fomáše G. kasaryka. dusaryk se v té době zebýval
protlenatikou "České otázky“ v národním obrození, humenitními etic-
kými ideály a politickým probléner malého nároca. Iuto oroblenati=
ku shrnul Masaryk ve svých dílech Česká otázku, Naše nynější krize,
Zdeály hum.nitní a Problémy malého národa.
| fan
František wadislav jal si již pri studiu na Karlově uni=
v
i
versitě uvědomil, jaký má pro nás vyznal vaúšl anost a význam školy
X boji se zaostáváním za světovým vývojem. Uvědomoval si, že uči-
tel musí pracovat konkrétně osvětově v úanéu prostředí. Poznal jaký
o má uvědo dá lidu v duchu o Jak je
naka si úlchu školského a en v tehdejší
ně uvědomil a podle toho i jako pedasos pracoval.
Po umění etučis nastoupil jako rates or v Kyjově. Ihnei po
ení p Kyjově začal vedle výkonu Dbrofesorekeuo
ovat. Jeho vědecká práce měla vlastivědně re=
“
Podle arch iivních podkladů hleásl zaniklé osady
nu pak se zápisníken, mapou a fotoapparáten v Tu=
čo: val če třebná fakta © zaniklých obcích a určoval
niklých obcí ata..
jo vyvinutý emvel pozorovacía jeho umění zachycovat detaily
mu umožnilo přesně určit místo zaniklých osad, pro jejichž nalézání
ol Při své práci se nerozptyloval pozorováním ně=
= 16 —
kolika předmětů najednou, nýbrž odkrýval jednu záhadu po druhé. To
mu umožnilo pracovat přesně a důsledně. Objasnil také mnoho záhad v
horopise a vodopise Ždánského lesa. Vyto záhady objasnil při naná=
havých cestách po kopcích a kolem potůčků. Přitom zjišťoval správné
místní názvosloví. Výsleukem této práce byla velmi spolehlivá mapa
okresu Kyjovského v měřítku l : 295 COC a poárobný popis Ždánského
leS8. ; =
úbíral také historicky cenné listiny na dědinách Kyjovska. Lia-
tiny vydal většinou tiskež v propranech k
kyjovskeho gyúnasia. Našel
také vzácnou pančtní knihu z xonce 17. století (v Sobůlkách). Uveřej-
nil o ní zvláštní studii a přispěl tín k seznámení se selskými dějina=
mi kraje. ro místopie xraje je tředa znalosti o rodobisech vrohností,
Proto ge obíral šlechtickými rodopisy (genealogii) nejdříve Kyjovska
a nak celé jižní MNOrAVvY.
Věnoval €e C zpr, ebo Pi ronny bádání o staročeské příbu-
zenské terainolc »zgie (příbuzské názvosloví). V jeho práci měl každý rod
zvlántní oddělení, do níž se velkou pečlivostí ukláda i každý poznatek.
Dr. Pintájel s. byl vědom toho, že něnecké rodoniené 5 příručky nevyho=
vují novým noněrům a proto sbíral a zpracovával poznatky Eon-
České příbuzenském názvosloví. Jako praktickou příručku vydal pro čko=
08s svým kolegou (Klnava), nazvanou "Popis okresního hejt-
manství Ayjovekého",
Profesor dr. František Ladislav Fintajsl byl nadán i organizač-
ními achopnostmi a měl i hluboké vlastenecké cítění. V roce 1915
bylo pro Drotirakouské chování profesorů a studentů kyjovské gyunu=
sium zavleno a on byl přeložen do Strážnice. Když skončila válka, byl
úr. Yintajel iniciátorem obnovení kyjovekého gymnes la.
Kčyž bylo na v roce 1913 zřízeno břeclavské reformní reál=
né gymnasiiun, přijal dr. Pintajel jmenování ředitelem na této škole.
Vedia No k tonu jeunak touha po ročdém kraji, ale 1 osobní potřeba
upletnit
své nesporně organizační echpnosti, |
úřizování této nové střední školy na podzim l519 v tehčejších
po datnkách v Dřeelsvi bylo práven označováno za nadlidekou práci.
Podmínky, za nichž byla nová škola zřizována, byly trudné. Ještě
15. září 1919 mělo gymnasium pouze jednoho ředitele s jednoho role-
ra na I. až lii. třídu s jednou pobočkou, Gymnasium bylo Jen trpěno
21
v budově německé školy na Dubiči a později v české občanské škole.
Teprve ve druhém školním roce 1920-1921 čalo ministerstvo školství
příkaz postupně. rušit německé gymnasium v Břeclavi a umožnilo tak,
aby se nove české reformní reálné gymnasium nastěhovalo do druhé=
cho poschodí německého gynnasia, Pos tupně byly pak předávány E
a zařízení českému gyunasiu« Úplnou správu celé školy L budovy
| převzal ředitel pr. Fintajsel ve školním roce 1922/1923. Dalčí potí-
“ že byly v tom, že nebyl dostatek učebnic, knil 10ven, nábytku, ani
peněz. bro čtyři třídy mělo gymnasium jen čtyři vlastní učitele ©
a onemocněl- LE některý, učili iři učitelé ve čtyřech třídách, Ředi-
tel Fintajel byl současně ředitelem, třídním 8 vyučujícím. Pracoval
až 17 hodin denně. Jeho pracovitost byla přís slovečná« Při tomto
pracovním zatížení musel pustit ze zřetele svoji vědeckou práci.
— Gymnasium bylo v Břeclavi jen trpěnou popelkou. Řediteli byl
přidělen jen bídný byt, kde pracováva! dlouho Go noci. Měl však
štěstí, že od počátku našel několik očdaných adí, , kteří ho počpo-
rovali podle svých Bil. 2 :
„Když bylo břeclavské ; gymnasium zařízeno a uspokojivě vybavenRo,
i Be Dr. Fintajel po několikaleté přestávce věnovát opět své
| decké práci. Nejdříve si pořídil výpisky z vicitačních protokolů.
(soubor farních zápisů) „vešelského děkanství z6 17. století odds
| vajícího o vpádech Rakoczyovců na sřeclavsko. Později si pořídil.
© paleografický přepis lichtenštejnského urbáře Z roku lál4. To zname-
- ná, iže sístně a -chronologicky zařazoval pís jemné panátky8soupis
he poddanské půdy rodu Lichtenštejnů, ze Které Jin ply „nuly
nebo. jiné hmotné výhody, např. desátky.
= D4 František -adislav Fintajsl jako Dee nepovažoval pouhé uče-
ní svých předmětů 28 cíT vyučování. Šnašil
se školu přiblížit životu
Jeho. podřízení profesoři o něm říkali, že n čitel byl pravým : -
otcem, jemuž nešlo jen o suchou vědu, nýbrž o 19, aby si získal 2 -
© deniská sráce.« Slučoval v sobě neúnavnou pracovitost, organizační
pohotovost, pevnou ruku a bezneanou dobrotu, Kterou odzbrojoval. 2:
| získával přízeň. Byl to vzácný člověk. Výborný pedagog, profeso ské-
mu sboru sbovívavý kolega. Byl mírný, hodně plachý. Netoužil po mimo-
- školské společnosti. Vyprávělo se o něn, že nenáviděl telefon, © úře: :
dy vyřizoval všechno písemně, : E
— L ©-
Profesor Josef Lorene o něm ve svých vzpomínkách řekl: "481
velmi sympatickou vovahu. Se členy sboru jednal nřátelsky a jemně
8 stejně měl rád studenty a rozuměl jim, Koyž s někým mluvil, ja-
koby mu četl v duši a na to reagovál, Nikdy nevycházelz nějakého
eela té nebo oné nolitické strany. Jého hledění bylo vždy věcné
a morálně objektivní. vednou mi řekl slova, která jsem nezapomněl,
protože Lyla právě od něho, "Pane -kolego ,. dobrotou nikdy nezřešítě
Dr. FRintajsl byl mužer nižší útlé postavy, jiskrných, avšak spíš
do vlastního nitra zanleučných očí. 4 jeho gest i chůze vyzaářovala
skromnost a pluchost. Zepatřilo k Jeho zvykůr vést rozvláčné a sdíl-
mé řeči. k5 pozurav však Ocpovídal z povzčálí sxeknutím klobouku,
něnmou úklonou, s úvorností už tenkrát starosvětskou. ecučený pozor0-
vatel by o něm řeki, Že jeho tělesnými znuky byly útlost, křehkost
z
u úuševné pak, juk Už bylo uvedeno, byl zahleděn spíš 6o sebe,
niterně zranitelný.
Obět a služba, to byl uravní zákon, který úával jeho vážnému
životu smysl. Cbětoval svůj osobní život potřebám doby a =
Neúprosné pocřizoval své osobní schopnosti nadosobním potřebál ita
B Čílům. S
Uvěúomíme-ii sl, že vysoké školy Fintajs.ovy čoby koliby
iehčejší generace Víc pro vědu než pro pedagogiku, pochopíme jaká
to byla pro něho oběť vzdát se vědeckého bádání ve prospěch vybučo-
vání břeclavského Cynnasiu. Vytvořil dílo, které ještě dnes je
místem vzdělávání V našem kraji. detřel v roce 1926 ve věku 48 let:
VÚetu k jeho cílu vyjádářila Břeclav tím, že jeho jméno nesla a opět
nese jeána břeclavská ulice.
Československá strana lidová
(000 000 000 055 S70 SD SD 600 C 40 00 MDS 5 (00 U AND SAD 00 05 12 SRO B Gm 6m 0m S00 00
Vážení spoluobčané, byl jkem požádán, abych napsal příspěvek
do Rakvického Zpravodaje za MO ČSL. kejsem si zcela jist, zda je
v tomto zpravodaji místo i pro prezentaci politiky, ale vzhledem
k tomu, že jsme záe měli 40 let jedinou a vždy "správnou" politiku,
pokusím se Vás krátce seznámit s politikou strany, o které asi
mnoho nevíte, Československé strůny lidové. V Rekvicích byla míst-
ni organizace ČSL založenav ř íjnu 1990 a v současné čobě má 1
členů. Celá ČSL má pax asi 98 ti
(OT tis. UM). ©
jaká je úloha ČSL v teto době 7 ČSL je stranou integrující «
síc členů z toho 63 tisíc na Morávce
státotvornou. integrující proto, že Dovažujeme za pošetilé soutěžit
S ostatními o to, kdo je více pravicový nebo levicový, kdo je ten
nejlepší či nejchytiejší, protože množství problémů, před kterými
stojí naše společrost
je tak obrovská, že není v sikach žádné je-
- notlive strany ani hnutí to zvlácnout samostatně, husí vzniknout
plaforma pro spolupráci všech demokratických a protitotalitních sil.
Vy tom vidíme naši integrující úlohu.
Stranou státotvornou proto, že spolupráce slovenského KDan a Čí
je jeden z mála dialosů, které ještě existují mezi Čechy a Slováky. Ne-
zakrýváme, že máme oúličné pohlecy, především na etátoorávní uspoří -
čání. Zároveň cí itíme, že nelze přerušit úimlos. Je třeba hlečat řeše-
ní, hovořit o věcech s nenechat průběh událostí ve smyslu vášní.
-Chceme být také stranou aktivní a konstruktivní. Usilujeme o
realizaci pozitivních změn v parlamentech, ve vládě, tam, kde jsmé.
«áklačy našeho programu jeou v těchto pohlecech: Jednak
křesťanský pohled jako výchozí základna pro realizaci změn ve spoječ=
nosti. Všichni vímé, že komunismus zkrachoval. Liberalismus =
se Dostupně vyčerpává a hodnoty křesťanské etiky a morálky,
Žily dva tisíce let a dnes jsou součástí včec: vyspělých denokraclí,
tyto hodnoty dávají naději na nekatas trofick Y výhled řešení problémů
světa. Ve středu našeho úsilí stojí svobodný člověk, vázaný na sorál=
ní hodnoty a povolaný k odpovědnosti.
Dále je to ono škaredé heslo cebolševizace.
- 14 -
Za třetí je to realizace spolkového uspořádání jako optimální
řešení státoprávního problému. : |
Usilujeme o to, aby ekonomická reforma byla urychlena, aby se.
o reglizovala skutečně, nejen "jako“.
Také usilujeze o prosazení sociálního rozměru reformy a velmi
silně si uvědomujeme nutnost sociálního smíru. Zče se ale chceme od=
lišit od určité demagogie, protože ij komunisté říkají - ano, my cace=
me reformu, ale při zachování sociálních jistot. ČEL chápe sociální
rozměr, reformy tak, že každý
je odpovědný sóm za sebe, za svoji ro-
ve
dinu, za svoji obec, za nějaký region a teprve ač není schopen Se
jostarat, polon nastupuje nezadatelná > státu. Stát je
s za ochranu slabých, za staré lidi, děti za nemocné. Není
možné připustit,
aby ani jeden o nežil v necůstojných podmínkách
z příčin realizace ekonomické reformy. Na druhé straně začne-li mb-
dý, zdravý člověk mluvit o sociálních jistatách, nezbývá, než no
poslat do práce. Pros azení morálního kontextu všech změn ve společ-
nosti vidíme jako předpoklad jejich realizacé.
Víme, Že v naší domácí politice není včechno vpořádku, Je nutné
nazývat věci pravými jmény, ale musíme ocenit to dobré
co bylo výko-
náno » Kritizujeme-li něco, ausíme mít alternativu, jak problémy těšit.
Na , těchto |principecE ohce součásná ČSL stavět. Doufám, že se mi
pocařilo Váš alespoň trochu zaujmout a říci něco novéko.
ee
o00 000:000
uronová privatizáce - šance pro všechny '
om eu 269 G GA AR S GAS €55 0906 855 K5 S70 CHD B15 375 0900.60 JK MY CZE SET 9M 00 MP OD OSĚ SO 60 05 m5 O m9 SP Se SŠ S43 O Sie 9D OS O
jí náéně důležité Vč
jejich nředstavitelů, nebo věci velmi důložité, a to státoprávní
p tim související referendum i tvorba ústav. © te chto
O
P
(M
V
a
ba)
o
ně
rů
£ m
-m sdělovacím prostředkům inforuací
ickáá reforma, která má své důležité Kroky.
h je te, Tomuto tématu chci věnovat tento
= E- | = =
(Co to vlastně kuponová privatizace je. jee z nežno c. :
(privatizace státního majetku, tedy převedení tohot o majetku z
vlastnictví státy do vlastnictví soukromého.. Vybrané podniky pro
první vlnu privatizace budou převedeny ná "Akciové společnosti".
= Do znamená, že hodnota vybrancho podniku bude určena množstvím a
© hodnotou akcií. lyLo akcie budou prodávány našim občanům v tak
o zvané "kuponové privatizaci!“. Ten, kdo se chce kuponové privatizace
o Zúčastnit, musí udělat několik věcí. Na mí stní poště zakoupí =
- KUPONOVOU KNÍŽKU, | UPONOVOU ZZNÁMKU a eventuelně příručku pro =
novou privatizaci. Cena kuponové knížky Jde 25,- Kče, kuponové
známky 1000,- Kčs a příručky 15,- Kče. Zuponová knížka má 16 stran.
dz toho ke stran jsou vlastní z různé |hodnoty. Ne však NÉ ko-
runéch, ale v investičních bodech. A
A -to od 100 do 1000 investič=
„ BÍCE bodů. Celkem může občen investovat MAXINÁLNĚ 1000 bodů. Může
investovat do jedné nebo několika akciových společností,
V případě, že ce chcete kuponové privati zace. zúčastnit, Je
vaší povinností |ce nechat zaregistrovat. K tomu budou slouž st
: "Resis trační místa". K registraci Je mutno se dostavit osobně ©
<obře vyplněnou kuponovou knižkkou a 8 suponovou známkou. Každý ob-
jčaň načeho státu, Který před Il. 1. 1991 čovr sil 1S lst ná právo
dět zare sistrovat pouze JELNU uponovou KNÍŽKU. :
| Nákup akcií lze provácět v poda statě 0 Po
Způsob Je zaregistrování svěřín všechny s své body, nebo
jejich čás | "nvestičnímu privatizační: ru fondu" - DP. lento
fond bude 28 ně nakupovat akole dle svého uváčení A já budu pe-
sivně přihlížet djestlí dobře ne bo špatně. Jako druhý způsob mohu.
uplatnit ten, že svou zarecistrovanou knížku svěřín osobě, které
© důvěřují a myslít si, že bude. investovat dobře, Třetí způs ob nák
pu kelí je pro ně nejpř ehlednější. Bucu investovat sám. Sám roz-
honu destii dobře a nebo Špatně. = =- - Z >
Technika nákupu akcií je velmi stručně ato Vyberu si v cez-
námu o nebo podniky, > Sřench: o S kup n
2
= 16
Nejdůležitější je, co mohu kubonovou privatizací získat a ao
ztratit. Pokud bude noje investice dobrá mohu za 1000 investičních
odů (za 1000 Kčs) obdržet akcie v přibližné hodnotě 50 000,- Kčs.
Z těchto akcií mohu čerpat podíl z čistého zisku tzv. divi Z
mohu ukcie prodat za jejich nominální hodnotu a nebo pokud na to
mám a moje akciová společnost prosperuje, koupím si dlaší akcie..
Ztratit mohu max. 1050,- Kčs, a to za kuponovou knížku, známku 8
příručku. Kuponová privatizace je jedinečnou možností, dak se stát
akcionářeu a že to za pokus stojí.
Časové termíny kuponové privatizace jsou následující :
Vd 1.10.1991 jsou na všech poštách v prodeji kuponové knížky,
: znamky a příručky,
do 1.11.1991 nusí být zveřejněny seznamy privatizovaných podniků,
od 1.11.1401 do konce roku 1991 bude probíhat registrace kuponových
knižek,
od 1.1.1992 do uxončení první vlny bude probíhat vlastní investice
28 kupony « |
Veřejné a doufám, že 1 soukromé sdělovací prostředky budou jistě
o kuponové privatizaci informovat. Podrobné informace bude možno.
získat i na besedách v naší obci, které bude ČLS kakvice pořácat.
Za místní sdružení OD
: 2 =
SUCH, ZINEK PA še
ooo 006 o00
(Co s půdou
Rakvice byly už od sgého vzniku výlučně zemědělskou obcí. Celý
její katastr byl svojí polohou a půčcními podmínkami uzpůsoben tak,
že vedle obilnin a pícnin dával s postupným rozvojem zemědělství
možnost pěstovat orůmyelové plotny především cukrovku, révu vínnou,
. ovoce a zeleninu. © =
Úrodná půda už ve středověku, lákala svobodné pány získávet v
Rakvicích pozemky sa zakládat svobodné dvory. S postupem času si osad-
níci vykupovali grunty jako dědičný majetek, |
- 17-
V 70. letech minulého století tu k pěstování cukrovky se zro-
dila myšlenka založit první rolnický cukrovar v Podivíně. Pokroko-
vost zemědělců dosvědčuje, že už v 80. letech minulého století byla
v Rakvicích první parní mlátička, na počátku našeho století pak
první "ulátící družstvo“. Vlastníci půdy pak postupně zakláčali
družstva strojní, meliorační a družstva jiná, složená z pokrokových.
zemědělců. Rekvice stály vždyv popředí zemědělského pokroku.
Kolektivizace nevzala rolníkům jen půdu, ale na celá desetile-.
tí utlumila jejich podnikavost a úsilí o rozvoj podnikání na vlastní
půdě. — = :
Dnes je rolníkům vřáceno právo užívat svoji půdu. Zákon o půde
výslovné určil, že dnem 23. června 1991 zaniklo právo družstevního
užívání pozemků těch vlastníků půdy, kteří nejsou členy zemědělského
družstva. Družstvá mají povinnost vydat půdu vlastníkům, kteří o tu-
te do 31. srpna 1991 požádali. Je třeba uvést, že vlastníci půdy, —
kteří zatím nemohou z jakýchkoliv důvodů na své půdě sami hospodařit,
mohou podle své' úvahy dát půdu do pronájnů bud zemědělskému úružstvu
ne bo jiné organizaci nebo. osobě. :
Upozorňuji však ne jednu závažnou věc. fen, kdo užnuřel no.
uzavře
se 4D nájemní smlouvu na jeden rok, ztrácí možnost vyžádat
si půdu zpět k i říjnu 1992. Nebude moci požádat o vydání půdy do
31. srpna 1994, neboť v této době bude ještě plstit jeho se
smlouva. Požádat o vydání půdy bude moci až k 31. srpnu 1993a
pro období po l, říjnu 1993. Bude tedy pro období od 1. říjná —
do 1. října 1993 nucen za jakýchkoliv podmínek nechat půdu v nájmu
zemědělskému družstvu. Kdo se nyní rozhodl začít sám nebo s jinými
hospodařit, bude mocí tak učinit až v hospodářském rocé 1993-1994.
: Déle bych rád PPozornět, že u samostatně hospodařících rolníků.
nejde jen o možnost provozovat zemědělskou činnost, je vydán zákon
© soukromém podnikání zemědělců. Podle tohoto zákona mohou amos tat-
ně hospodařící rolníci přihlášení do evidence
na Obecním úřadě, vy-
rábět výrobký zemědělské výroby osobně nebo za pomoci jiných osob
za účelem získávání trvalého příjmu, zejména prodejem zeměččlských
produktů, upravovat je nebo jinak zprůcovávat svoji. zemědělskou
produkci, (poskytovat příležitostné práce nebo výkony v souvislosti
se zemědělskou výrobou jiným osobám. — :
Nové úpravy v zemědělství dávají tedy senostatně hospodarícím
rolníkům široké podnikatelské možnosti.
O veškeré této činnosti mají občané možnost se informovat
na Regionálním odboru šžZe v Břeclavi. v břeclavském okrese na
začátku tohoto roku bylo utvořeno Udružení soukromých rolníků,
Toto sdružení zastupije své členy při jednání na úřádech, dává
podněty ústředním úřadům atd.. Vedle toho bylo ustaveno Sárušení
vlastníků půdy, které chrání své členy a uplatnuje jejich poža-
čavky u příslušných úřadů a organizací, |
Milan HORÁČEK
ooo 060. 000
8 ABZ z
TEN. PRO METRÁŠÍNÉ aSOVTEATU > SKLO = OB
az
SOUKROMÁ PRODEJNA SMÍŠENÉHO PBOŽÍ.
Nám denně nabízí: čerstvé“ pečvo věcho druhu,
omáci MPEMÍMY, pvo ao “
Podzimní zastavení
SM SD 657 GE 70 < CP 070 65 A9 S50 65 SP 05 Go AE ©
Co nás čeká, to nás nemine. A čeká nás vinobraní, krásná a
| veselá doba burčánů. Kateřinské hočy, Sikuláš, zkrátka a dobře,
otevírá před námi svou náruč podzimní čas a není to jen čas ostrých
větrů, hustých mlh a studených dečlů, ale také čas dozrávajícího
vína, draní peří, které
se neobejde bez poutavého vyprávění a hlev=
ně čas myeliveckých radovánek, sice Čnes 0 ale pořád
veselých a myslivci netrpělivě o čekávaných |
Franta a Lojza T T kč jeden čruhému z oka nevy-
padli, přesto byli dvojčata. Už od Haadene >= a nikdo neví proč,
se jednomu říkalo "Hadrovej“ a druhému "Koženej", čnad proto, že
každý byl jiný nejen vzhledem, ale z "Hadrovej“ byl vždy.
ké
klidný, dřevo ae na něm mohlo štípat a "XZoženej“", vůdčí osobnost
3
s
la
4
spolku těch dvou
byl kopá veselá, neposedná, stále vynýšlející ně-
jakou čertovinu,
do které zatáhl i svého bratra a jistě sl spočítáte,
o spolku, ale
byli víc pytláci neš myslivci a protože vovahy byli družné, rádi
i
že tomu to vůbec nevadilo. Čba Dyli Členy aveliveckéh
a dobře zpívali, o pozvánky na sous ední hony neměli nouzi.
Tu sobotu se válela jin řídká mlha, ale jinak se den vyda-
řil, k poledni se objevilo slunléko, byl pězný podzimní den bez
větrů a urholení. vydaril se den, z 2l Se hon, vydařil se srnčí.
guláš a víno, které ten rok obavlácí vyzrálo, nečřezalo v krku, ale
-naopak klouzalo do břiška jak rozpuštěné máslo. :
Y pozdní odpoledne se Oba bratři vraceli k dozovuů mírně zna-
veni chozením i kulturou. Část ces ty projížděli polem, část česty
vecla lesem. "koženej“ lešel ve voze na slámě a "Hadrovej“ kočí-
roval pár koní. Koně šli klidně, znali cestu, jen odírkovali do vzná=
šejícího se sounraku. llha pomalu zolívala les svým mléčným oparei,
ale její velký chlad vůbec nevadil "Koženýmu“ , který spokojeně ve
voze odpočíval. Když se vůz blížil k »kází koně zneklidněli a kcčí
zpozorněl. Chování koní nebylo normální, protoc
kou pušku a zasunul patrony do obou hlavní. Po nár krocích se konč
zastavili. Chvíli oylo ticho, pak se ulází rozhrnulo 8 na lesní cestu
vyšel jelen, něbo srnec? Jestli byl špičák, či čest
opatrně
vzal do ru-
p) : i
vej“ nerozeznal a také si nebyl jist jeou=li jecen nebo dva. Pomalu
se otočil dozadu na bratra a šŠepten nu oznamoval
' =. 20 =
"Ty, Lojzo, před nama stojí jelen jak kráva velkej. Co říkáš,
mém?"
"Nečekej, Sranto a oba kohútky našup. Žádný caviky.
"liadrovej" Jjako vždy bratra poslechl., Pomalu přiložil pušku
k raneňi, zavřel obě oči a znáčkl. Rána to byla veliká a "Hadrovej“
se začali plašit a tak 86
uklidňovst. "koze=
se také vělel vedle svýho bratra. Koně
"Hadrovej" vzzpaňatoval, vyskočil z vozu a začal
je
nej" se postavil a ptá se: "Ťak oo, = leží?"
< = 2 we V © ž a z a n Nr $ o s$8
"Ale gde. Koně cukli a © tera kohítkama špatněs poradil.*
"Nevadí, sak dojde podruhý
: orujíc
m „ aby se přesvědčil, vykročil-k předku = Por
krok zastávil so u klidných koní.
A 22 * s a P a ee
ušl, dyt tys im ich dočista ustře
e
, av : s soáiá m3 A jc W
zvyknů, Stejně se 8 tým nedá nic dělat.
č
Io = a z A V 30 6
"ávyknů, nezvyknů, ale = či negdo koně
podle toho, že velmi dobře o
coo OČÓO o00
Už zaše zní 4..
(S70 Cp W355 MOK OBE OSY 67V GM. K Ač 65 RD 70 5
Že řemeslo má zlaté úno, to platilo, pak 40 let neplatilo,
ale platit
do budoucna musí. listři kováři, klempíři, stolaři,
krejčí a úalší řemeslníci byli vždy vážení občané. V posledních
desetiletích se u nás poctivá řemeslné práce znehodnotila a také
vývojem lidské společnosti se s některými řemesly už nesetkáme.
Jedno z Velni vážených řemesel bylo řemeslo zvonaleké,
čvonařstvím ee začali původně zabývat Denediktínští mniši a vyrá-
běli zvony nejen pro potřebu kláštera. Se zakládáním něst a kostelů
se zvonařetvím začalo zabývat i unění světské. V ll. století byly na
našem území zvony řídkým jeven,avšak ve 13. století už byly zvony
téměř ve všech kostelích. Dosud nejstarší zvon u nás z roku 1305 se
nachází v Havlíčkově Brodě v děkanském chrámu Nanebevzetí P. Male.
Největší zvon zvaný "Zikmund" z roku 1549 se nachází v kostele na vě-
ži sv. Víta v Praze a váží 27 tun. Jeho spodní průměr měří 256 em.
Surovina pro lití zvonů byla kovová eměs skládající se z cínu, mědi,
(olova, niklu. Poměr těchto kovů, to bylo tajemství každého zvonaře «
Základním tónem je nejhlubší tón vznikající na spodním okraji zvonu.
Horní tóny, které jsou slabší a vyšší musejí být souzvučné s tónem :
hlavním, dávají mu síly a plnosti. Ton musí mít přesné ladění ve všech.
částéch. =
V dobách, kdy mor sužoval celou naši planetu, se tato hrozná ne-
moc vyháněla zvoněním na všechny zvony, které město vlastnilo. Zvonilo
se bez přestání, tak dlouho, pokud nemoc neustcupila.
Dnešní věda tento úkaz vysvětluje tíz, že hlas zvonu má blahočár=
ný vliv na člověka, na jeho nervovou 80ustavu a naopak zvVux zvoní ně-
snáší havět jako jsou potkani a krysy a právě tito živočichové byli
nositeli bacilů noru.
Vzpomínám nedávnou dobu, kdy nám každé sváteční poledne oznanoval
zvuk sirény. svuk, který vlastně násobí na lidi tak jako zvon na potks-
ny. ávuk, který burcuje, aby ohlačoval nepříjemné, iragic ké uúůlosti.
Skončilo toto údobí. a snad některá z babiček při kle kání upozorní svě-
o
ho malého vnuka "jestli nebude bývat nči klekání dona, Lucia ti pro-
vrtá pupek.“
A kostel © Opravuje se. Bakvický kostěl dostává nový kabát. Od-
straňuje se omítka, červená věž je znova natřena
na červeno. Rakvičtí
občané provádí mezi sebou sbírku na tuto opravu, takže rakvická domo-
vina bude zářit čistotou, jak bledě řůžová budova fary, která
se opra-
vila za starosty Stanislava Kani a už není ostučou vesnice.
-© Zvony, které všude na světě jsou vyjádřením štěstí, svobody, lásky,
klidu a míru se znovu rozezněly nad naší vesnicí. Snad přinesou spoko-
Jjenost a klid těm starším © otevřou svět a uplatnění těn mladým.
SPORTOVNÍ ZPRAVODAJSTVÍ
f
a
=
V letoční sezoně budou oddíl koščíkové Sokola Kakvice repré-
zentovat v soutěžích dvě družstva. Je to družstvo žen, které
v uplynulé sezoně hrálo meziokresní ©soutěž. Žatím nejsou Zprávy,
zče pro tuto soutěž buče dostatek týmů a zda 88 tedy Dude vůbec
hrát. :
Družstvo mužů, trající okreení přebor nedozná V letošní
sezoně jako obvykle velkých změn. Jen věkový průměr každým fe-
kem stoupá., Froóto VĚL jými najjou zájemci ©
PLS
jh
B
»
.»
ban
©
(o
©
=
R
L
63)
B
be
nd
p
fi
p
tento sport a že si najdou cestu do sportovní huly.
pa mí 4amans čar rs Z m 0 ČT
Pro zájemce uvádíme Časy treninšu ©
53 p as 5 G1 ba dis
Muzi stLeda 18.00 = 20,00 no din
M n R di P £ S Fa s “ 3 a
Leč Y SLLečcA Z 21 +3 hodin
V tyto hodiny nůže přijít nezi nás každý, kdo si chce
Á x i
= © Se 5 r
-út., Účinkování v múlstr rovekých soutéžích není V žád=
JS pa me m 2
něž případě DOGNÍNKOU «
— 2
SPOLEČENSKÁ KKONIKA
<
o na tky -:
Luděk Nečas - Silvie Petruchová | (Přítluky-Poštorná)
Ladislav Rotter - Bohuslava Nováková (Pruščánky-lové Mlýny)
Richard Švásta - Věra Vlková (Přítluky)
Radek naman = Markéta Uúinaříková (Zaječí-Prítluky)
Olářich Herzán =- úuzana Ludínová (V.Pavlovice-Rakvice)
itadovan Antálek o- Ladislava smetanová iLanžhot-Zakvice)
9, F a= zi Ig m jr A 74 = Záseč m)
Jaroslav Kadlec - Věra Rácová (žZaječí-"odivín)
: PR (00 E R 4 é r
Jiří Pleskač = Jitka Va.entová Znojmo)
F 84 : w
uibor Kuběna = Šárka Lazalová © (Věšechovice=hakvice)
4 s : o
p P © ě a <p B ŠÍ AREA mm
či a stěati „DLOV.231 ČCeijí 21VOLen i
Aj A 7
kk o e AS K
maPiin Průdek
s
Přejeme všem dětem šťastný život.
Zemřeli:
Hochnan Bohuslav © ve věku 67 lat
Krůzová Vlaeta 10 let
Minaříková Marta 77 let
Kamenský František : 83 let
Zemřeli :
Pacalová arie ve věku 77 let
Průdková Františka 87 let
Cabalová Veronika 86 let
Švástová Pavlína © 78 let
Nič Jaroslav 88 let
Nečasová liarie : 95 let
Život odměřil svůj Čas «+..
coo O00 aoo
Už kroje neuši je ecee
A ba n E bi E ě s > ři = = — : = £
Je dobře, že folklor v naší obci se stále udržuje, že pestré
kroje jsou v oblibě; hlavně u mládeže a dětí. Ale někdo je k tomu
musí vést, Je to zásluha ročičů a velk
byly pro ni poslední, kdy pilně šila a vyšívala tu "parádu" pro
chasu a kdy strojila děvčata do "škrobenic“. Zemřela tetička Paulí=
%>
na. Její práce tu však zůstává. V ten slunný zářijový den projevi-
li vděčnost a ocenění jejich zásluh všichni, kteří
se 8 ní přišli
rozloučit, Dojemné bylo, že děvčataa děti v krojích se přišly
rozloučit tak, jak je tetička Faulína dovedla vystrojit k slavnosteu,
ty na sukních a kordulkách splynuly se záplavou živých květů te-
tičce Paulíně na rozloučenou 4.. :
ptsji ©
šle -ře
M |
NZ“
Ne
a
„0
PŘIJE MuE POZEZENÍ VE STOLONÉH
PRO ČEDÍ ALKOHOL (CLE VHEALKO HÁPOJE
věEHa DRUHU= ČEPSTVÉ“ ZÁKUSKY =
ZACLÉ OBYERSTVENÍ m SATELIT
LAVSŤIVTE HÁS
kán MABÍZÍ +
SPOTŘEBNÍ. FLEKTROHIKAU DROGERIE =eTExTIL. NÝROBKY—
[Te
OBCHOD
: ZAÁDRAŘUTAL. : =
POTRA VANY MOAŠENÉ RAS DOVE +
DROEE DE
MMĚTNTE M36
3 2 ar arů neon masa © Dobri níní
Rak vický aDLAVOL daj VvvVáBvVaA OJECNÍ Fa04 V HASVLG6108.
Er M Ace ah MA
Vychází čtyrtletně,.
PE o OA M o n K a S My v
ZPalickaá úprava třelcova Lagmar , DZ antisek 6801,
V ole FT R P k mh R
Liskne OPS = PLOVOZOVNIA HUB topDe ce U SčNa
Cena 5,- Kč8S: