Rakvický zpravodaj 1996/1
Periodika
Otevřít PDF (14,0 MB)
Níže je strojově rozpoznaný text, který slouží hlavně pro vyhledávání. Obsahuje chyby – pro čtení použijte PDF.
RAakvick = č.1/1996
ZPRAVO Z
: vydává obec Rakvice -
Rakvičané na slovíčko...
Náš zpravodaj už vychází 23. rok. Zůstal jsem
posledním členem redakční rady, který se na zpravodaji
podílel odjeho vzniku, a proto mně dovolte malé ohlédnutí
za vyoranou brázdou, kterou zpravodaj zanechal ve
vědomí občanů a kulturním rozvoji obce. Když jsme v
roce 1974 začínali, měli jsme představu, aby zpravodaj
vycházel měsíčně a aby obsáhl všechny oblasti života
občanů. Ani nás nenapadlo, jaký jsme si na sebe upletli
bič. Skupinka nadšenců dělala zpravodaj "na koleně" a
často marně burcovala o příspěvky složky NF, JZDinaše
čtenáře.
V bláhové naději jsme dokoncezřídili
skříňky na příspěvky
(třeba i anonymní), ale až na malé výjimky nám nikdo
nenapsal. Lidé se báli, netroufali si, nebo byli lhostejní.
A také každý, kdo do zpravodaje psal, nikdy nevěděl, zda
jeho práce nebude předmětem kritiky nebo zneuznání.
Samozřejmě, že zejména příspěvky týkající se
tehdejšího dění, nesly pečeť doby, v níž zpravodaj
vycházel. Najdeme tam různé názory, tápání iideologické
nánosy. V tom však bude mít zpravodaj dokumentární
hodnotu, protože zachytil nejen události, jak skutečně
probíhaly, aletaké i psychozu doby, která se nedá odvodit
jen zhistorických faktů.
Skupinka redaktorů zpravodaje dělala vše s
upřímným zápalem, přesvědčením i snahou dostat
rakvický společenský Život
na vyšší úroveň.
Prvního veřejného ocenění se našemu zpravodaji
dostalo koncem 70. let, kdy zvítězil v okresní soutěži
místních zpravodajů. Stalo se tak pod vedením obětavého
redaktora Radka Průdka a kulturní pracovnice Inky
Nečasové.
V dalších letech si zpravodaj nejen udržel svoji
úroveň, ale vylepšoval se potechnické i obsahové stránce.
V období cyklostylovaného tisku a přepisování textu na
blány odvedla obrovský kus práce Dáša Střelcová a svůj
podíl odvedli ikulturní pracovnícité doby (Hubert Opršal,
inka Nečasová, Marie Blažková, Marie Darmovzalová,
Božena Chrástková aing. František Režný). O výtvarnou
úroveň zpravodaje se nejvíce zasloužili Soňa Hégrová -
Petrjánošová a František Zach.
Po celou dobu své historie hledal zpravodaj svoji
tvář. Rubriku "Z historie obce" založil náš rodák dr. Ctibor
Nečas, CSc., který podnítil zájem o historii Rakvic a o
sepsání dějin obce. Je škoda, že vlivem různých okolností
a hlavně z nedostatku finančních prostředků k vydání
nedošlo.
Obsahová stránka zpravodaje byla nejvíce
obohacena příchodem JUDr. Huberta Režného do
redakční rady v roce 1981. -
Zpravodaj přinesl občanům mnoho nových poznatků o
historii obce, jejích osobnostech a krásách přírody. Snažil
se zachycovat i lidovou slovesnost - veselé příhody,
povídky, básně, písně i vzpomínání v podání Zdeňka
Pohla a Rosti Obhlídala. Uveřejňovali
jsme iprvní literární
výtvory žáků a za pomoci rubriky "Ráček" jsme organizovali
soutěž školáků ze znalostí historie a místopisu obce.
Obsah zpravodaje se měnil se složením redakční rady
a je škoda, že některé nově utvořené tradice zanikly. V
obci máme profesionální vinaře a bylo by zajímavé i
účelné pokračovat např. ve Vinařských meditacích.
Zásluhu na zveřejňování společenské kroniky
(narození, jubilea a úmrtí občanů) má již dlouhé roky
Marie Darmovzalová, která přispívá i tvorbou básní. Na
zachycení sportovních událostí se nejvíce podíleli Antonín
Straka, Lubor Skrýval a Pavel Suchánek. Všichni výše
jmenovaní si zaslouží upřímné poděkování a stejně tak
i věrní čtenáři, z nichž nám nejvíce přispíval František
Šelle. Zpravodaj si získal věhlas i v zahraničí. Dostal se
až do Kanady, USA, Itálie a Izraele. Bylo nám velkým
zadostiučiněním, když se v městě Batavě sjeli
"jihomoravané" z celého Ontária, četli si ze zpravodaje
článek o Jaroslavu Hajdovi a plakali při vzpomínkách na
starou vlast.
Přesto
je ve zpravodaji co zlepšovat a aktualizovat.
Měl by se stát opravdu všestranným zpravodajem. Aby
dále vycházel a plnil svoji úlohu, potřebuje však transfúzi
nové krve. Potřebuje širší rozměr, širší okruh těch
odvážných.
Tož, Rakvičané, mládeži, studenti, intelektuálové,
učitelé, podnikatelé, zkuste to, pomoci zpravodaji ...
Rosťa Obhlídal
pRakvický -
zZpRAVODAJ
HospodaŘENÍ obce Rakvice v R. 199% A plán na R. 1996
Rok 1995 plán skutečnost
Příjmy 8 530 800 11 481 372
Výdaje 8 530 800 7873972
Zůstatek - 3 607 400
PŘÍJMY:
skut. 1995 plán 1996
daň z příjmu práv.osob -2739000
daň z příjmu fyzických osob
ze závislé činnosti 2815 400 | 1230 000
dotace ze stát.rozpočtu 1 104260 | 1 088 500
daň
z příjmu fyzických
osob z podnikání 1950 039. 1.900 000
daň z nemovitosti 1419675. 1300 000
správní poplatky 323 999 200 000
vnitřní správa 1 073 919 479 000
vodní hosp., školství, kultura,
státní správa, míst.hospodářství 737 965 550 000
zůstatekz minulého roku 2056115. 3607400
celkem 11 487 372 13 093 900
VÝDAJE:
skut. 1995 plán 1996
vodní hosp., odpady 1 966 734. 6711900
doprava 2 168 866 | 1 285 000
školství 1 186 239. 1694000
kultura, sport 153 884 172 000
správa 1 363 856 | 1414000
byty, veřejné prostranství 10024611.. 1817000
sociální, pokladna 9 872 -
celkem 7873972 13093 900
Rozpočet obce na rok 1996 byl projednán a přijat
obecním zastupitelstvem dne 22. 2. 1996. V oblasti příjmů
vychází ze skutečnosti loňského roku a z nového způsobu
rozdělování daňových výnosů do rozpočtu obcí. Na finanční
krytí nákladů na výstavbu MŠ bude vzat úvěr u KB Břeclav.
V závěru minulého roku schválilo obecní zastupitelstvo
Místní program obnovy vesnice, který navazuje na nový
územní plán naší obce. Předmětem programu jsou
jednotlivé akce rozdělené do oblastí kultury, občanské
vybavenosti, technické infrastruktury a péči o přírodu, krajinu
a veřejnou zeleň.
V letošním roce byly zahájeny a budou dále pokračovat
práce na obnově zeleně mimo obec. Při této obnově je
příslíbena pomoc místních rybářů, myslivců a hasičů. Na
tomto dlouhodobém programu se chtějí podílet rovněž žáci
ZŠ. Současně se zlepšováním podmínek pro "kulturní"
likvidaci odpadů
v obci lze věřit, že nastala doba, kdy sikaždý
z nás zase začne vážit přírody a bude se chovat tak, aby
zůstala zachována pro příští generace.
Přehled plánovaných akcí na rok 1996
- © Čistička odp. vod - dokončení dešť. zdrže a dešť.
přečerpávací stanice
- © Kanal. stoka AB - 2 - dokončení
- © Výměna kanalizačních vpustí - ul. Dolní, Družstevní -
následné čištění kanal.
- © Výstavba kanalizacev ul. Horní
- © Výstavba kanalizace v ul. Na Kopcech a část Nádražní
- © Projekt na druhou část kanal. Nádražní
- © Výstavba kanalizace a vozovky v Uličce |
- © Výstavba parkoviště u hřbitova a oprava mámice
- © Výstavba pěší zóny mezi ul. Dolní a Zahradní
- © Kontejnerová skládka odpadů - zbudování přístř. na
separ. odpad
- © Vestavba půdních bytů na 6bj č. 578 (žádost o dotaci)
- © Výstavba nové MŠ -úvěr uKB
- © Oprava na ZŠ - komíny a střecha, doplnění topení na
přístavbě, oprava izolací a el. instalace ve sport. hale
(žádost o fin. podporu)
- © Obnova zeleně v okolí obce - žádost o dotaci
Petr Vajbar, starosta obce
Ubecní úřad informuje
Pro zlepšení výkonu státní správy ve vztahu k občanům
byly na OÚ předány k dispozici pro občany tiskopisy a vzory
podání žádostí. Jedná se o tiskopisy pro styk se
specializovanými úřady:
Katastrální úřad
Okresní vojenská správa
Oblastní celní úřad
Úřad práce
Okresní veterinární správa
Okresní správa sociálního zabezpečení
Pozemkový fond
Finanční úřad
Okresní hygienik
Policie ČR, oddělení cizinecké a pasové služby
Obvodní báňský úřad
Okresní úřad - referáty: Vnitřních věcí
regionálního rozvoje
zdravotnictví
sociálních věcí
životního prostředí
Živnostenský úřad
Pozemkový úřad
Potřebné tiskopisy si mohou občané vyzvednout na OÚ
a vyplnit v klidu doma. Pro poskytnutí přesnějších informací
budou do konce března poředány na OÚ informační buletiny
s uvedeným postupem při vyřizování žádostí a návrhů na
jednotlivých úřadech.
nakvický -
ZPRAVODAJ
ABroměny ZZ/
Syndikáty
První rakvický kronikář Mikuláš Průdek poznamenal v
rakvické kronice v roce 1923: "V březnu 1923 přešel dvůr
Rakvice s pozemky do nájmu místním zemědělcům jako
podnájemníkům. Nájemcem je "Syndikát řepařů" v
Hodoníně financovaný Agrární bankou v Olomouci. Tímto
nájmem přešlo do rukou místních občanů asi 114 hektarů
půdy
za poměrné nájemné 100 kg pšenice dle burzyv říjnu
předcházejícího roku. Nájemní doba
je 12 let. Provedením
a prováděním tohoto programu se veřejný život rozšířil. Do
nájmu daným pozemkům dáno lidové pojmenování
"Syndikáty". Kronikář poznámkou... "se veřejný život rozšířil"
opatrně uvedl, že došlo k bojům a rozporům ne zrovna
pěkným.
Nechme všaktuto taktní poznámku stranou a podívejme
se jaký kus historie
je s těmito pozemky spojen. Stejně jako
v celé zemi byla ve 13. století a dalších obdobích půda
rozdělena na půdu panskou (patřící šlechtě), půdu
zemanskou, patřící svobodníkům (svobodné dvory) a půdu
poddanskou, z níž držitelé půdy (sedláci - pololáníci,
podsedníci) platili peněžníči naturální dávky a robotovali na
panské půdě. Panskou půdu v Rakvicích postupně vlastnili
knížata, hrabata, která vlastnila horonské panství. Od roku
1762 ji vlastnila panovnická rodina Habsburků. V nájmu
tuto půdu měla od roku 1853 panská společnost Latzel a
spol., která sídlila ve Velkých Pavlovicích a později
ve Vídni.
Při vzniku Československé republiky bylo v Saint-
germainské smlouvě (část Sent. žermen) s Rakouskem
(10. 9. 1919) mimo jiné dohodnuto, že Československá
republika odkoupí
a zaplatí za majetek panovnického rodu,
který
je na území republik, hodnotu tohoto majetku. Kněmu
patřily uvedené pozemky v Rakvicích. Tím setyto pozemky
staly státními pozemky. Tyto pozemky však i po vzniku
Československé republiky byly
v nájmu uvedené společnosti
až do roku 1922, a to i po provedení pozemkové reformy,
která byla prováděna záborovým zákonem z dubna 1919,
přídělovým zákonem z ledna 1920 a náhradovým zákonem
z dubna 1920. Komplikované provádění reformy se protáhlo.
Potřeba získat půdu a netrpělivost zemědělců v našem
kraji vyvolala akci, která způsobila, že došlo k rozdělení
respektive k pronájmu této půdyjednotlivcům v roce 1923.
Sbor starostů hustopečského okresu spolu se všemi
stavovskými korporacemi okresu bez rozdílu politického a
náboženského přesvědčení se dohodli na svolání
manifestačního táboru lidu hustopečského okresu, a to ve
Velkých Pavlovicích. Tento tábor "pojednavší o svobodě
kulturní, sociální a hospodářské drobného venkovského
pracujícího lidu, připomínaje sobě "ukrutnosti" páchaných
na něm v minulých i nynějších dobách firmou Latzel a
společnost, nájemcem státních velkostatků na Pavlovsku"
se usnesl na následující rezoluci:
"Firma tato složena z říšských Němců a Velkoněmců
pronajala sobě velkostatekv roce 1863 od rakouské císařské
rodiny a až dosud na jmenovaných statcích hospodaří.
Přitom ničí hospodářský život jednotlivců, veřejnoprávních
korporací, obcí, zkrátka každého malého člověka." Rezoluce
zní: "Na službách drží pouze německé úředníky, dosud
všech německých nápisů, před válkou iza války přinucovala
své zřízence, aby posílali své dítky do německých škol,
ačkoliv děti byly českých matek. Ten, který se takovému
diktátu nepodřídil, byl existenčně ohrožen."
V rezoluci bylo uváděno, že společnost Latzel má svoji
ústřední kancelář
ve Vídni, takže veškeré daně jsou odváděny
ve Vídni a obcím nebo zemi nepřipadlo nic, než staří sedření
lidé, kteří byli po dlouholeté službě pro uvedenou společnost
z práce vyhozeni a přidělování obcím na starost. Dále bylo
rezolucí společnosti vytýkáno, že už před první světovou
válkou od roku 1911 "pronajímala sobě drobné pozemky
od rolníků tak, že hospodářství drobných zemědělců bylo
tím citelně ohroženo a že dnes přiděluje to samé pole do
vnuceného nouzového nájmu a vydělává přitom 370 Kč na
každém hektaru ročního nájemného". Společnosti bylo
dále vytýkáno, že v těch samých letech od roku 1911
zakupovala sobě drobné pozemky v ceně 1200 korun za
každý hektar. "A že tato společnost v roce 1922 prodávala
pozemky za 5000 korun za hektar a pozemkovému úřadu
byla tato cena zamlčována."
Za války tato skutečnost nutila obecní úřady a občany v
našem kraji, aby upisovali válečné půjčky. "Ten, který by se
byl veřejně proti tomu obrátil, byl v nebezpečí pro udání z
vlastizrady. Zmrzačené dělníky, válečné invalidy z práce
vyhazuje, aniž by brala zřetel na nynější hospodářskou krizi."
Rezoluce pokračuje takto: "Ihned po převratu v roce 1919
počala tato firma sabotovati hospodářství, neopravovala
hospodářské nářadí, až teprve když dělnictvo důrazně těchto
oprav žádalo, pak se počalo s pravou tohoto." V roce 1920
zamlčela přes 80 mandelů žita nevymláceného, které mělo
být odevzdáno republice pro výživu občanstva. Na dělnické
zakročení přišla komisea obilí, které bylo uschováno nalezla
a výmlat nařídila."“ "Osvobozený národ nemůže a nesmí
trpěti sabotování zákonů a hospodářství firmou
kapitalistickou."
Proto bylo požadováno:
1. Okamžité odejmutí státních velkostatků ponechané
jich ve státní moci, nežli bude o velkostatcích
jinak rozhodnuto.
2. Odejmutí veškeré nájemní půdy a vrácení jí zpět
patřičným majitelům.
3.. Odejmutí veškeré nakoupené půdy drobné a přidělení
jí drobným zemědělcům na doplnění svých hospodářství
za
předválečnou cenu.
pRakvický -
ZPRAVODAJ
4.. Odejmutí státní budovy (zámek
ve Velkých Pavlovicích)
a přidělení jej městýsi Velkým Pavlovicím pro umístění
veřejných státních úřadů.
5. Vyvlastnění cukrovaru za předválečnou cenu, přidělení
jeho kvalifikovaným dělníkům a všem řepařům.
Shromáždění uložilo okresnímu starostenskému sboru,
aby "toto usnesení bylo tlumočeno panu prezidentovi
Československé republiky Masarykovi, ministerskému
předsedovi panu Dr. Benešovi, ministru zemědělství panu
Staňkovi a všem poslaneckým klubům národnosti české,
ředitelství státních statků a státnímu pozemkovému úřadu
v Praze. Rezoluce končí slovy: "S důvěrou očekáváme, že
naše usnesení bude v nejbližší době uskutečněno. Bylo
podepsáno starosty a odesláno 6. května 1922 uvedeným
adresátům."
Že tato rezoluce se minula účinkem svědčí to, že část
pozemků označované
jako Syndikáty, ato od Pánské lůčky
až za hřbitov, byla dána drobným zemědělcům do nájmu na
12 let. Nebyly jim prodány. Zůstaly
tedy ve vlastnictví státu.
Po skončení nájemní doby byly pozemky v roce 1935 jejich
držitelem odprodány. Druhá část těchto Syndikátů, zvaná
Podkopce prodělala od roku 1923 řadu změn. Z první
pozemkové reformy dostali tuto půdu také drobní zemědělci
po třech až pěti měřicích. Titoji drželi až do roku 1942. V
tomto roce
je vzal do správy velkostatek Velké Pavlovice a
scelenou nivu obhospodařoval do konce druhé světové
války. V roce 1945 byly dány opět drobným zemědělců do
nájmu. Vroce 1947 měly být nájemcům prodány. Byly znovu
rozměřeny, ale ktomu, aby zemědělcům mohly být prodány
do Vlastnictví nedošlo. Obec si však tam ponechala asi 4
hektary a drobným uchazečům je rozdělila na zahrádky. V
roce 1950 sistátní půdu vzalo JZD a sceliloji. Tento stav trval
až do vydání zákona o úpravě vlastnických vztahů k půdě a
jinému zemědělskému majetku, vydanému v roce 1991.
Tento zákon stanoví, že pozemky ve vlastnictví státu tvoří
zemědělský půdní fond spravující pozemkové fondy. Při
vydávání pozemků vlastníkům pozemků, kteří nejsou členy
zemědělského družstva a u nichž zaniklo právo družstevního
užívání, avšaktyto pozemky nemohly být vydány z důvodů v
zákoně o půdě uvedených, byla dána náhradní užívání.
Právo užívat tuto půdu zanikne dnem, kdy bude schválen
návrh pozemkové úpravy, ato podlezákona České národní
rady o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech.
JUDr. Hubert Režný
4
P » bo =
RAKVICKÉ
Při psaní orakvických osobnostech ve zpravodaji zůstal
ještě jeden dluh. Nebyla mezi ně zahrnuta, na svoji dobu
ještě jedna osobnost, která pomáhala vytvářet tvářnost
Rakvic. Byl to Jakub Fintajsl. Na jeho pomníku na hřbitově,
umístěném v čele hrobů rakvického hřbitova, v níž jsou
umístěny pomníky a hroby čelních rakvických funkcionářů
jako byli JosefKrčka, starosta a poslanec zemského sněmu
moravského, starostové František Suchyňa, Josef Vajbar a
další, se dočteme, že byl 32 let (1887 až 1919) obecním
tajemníkem. Umístění hrobu Jakuba Fintajsla včele hřbitova
a vedle dalších funkcionářů obce jakoby chtělo pozdějším
generacím ukázat, že i historicky patří na čelní místo obce.
Proto by bylo nespravedlivé nezařadit ho do galerie
rakvických osobností v Rakvickém zpravodaji.
Jakub Fintajsl se narodil v roce 1853. Vlastnil usedlost
(čtvrtlán) a dům č. 34. Jižjako mladý se zapojildo kulturního
a politického života. V době starostování Jakuba Hrdiny a
učitelování Antonína Kubíčka a zejména pak v době
učitelování Aloise Mrštíka ho najdeme v popředí osvětové
i politické činnosti. Zejména v této době byly konány
pravidelné besídky (ve staré škole na místě dnešního
obecního úřadu), pořádala se ochotnická divadelní
představení, besídky, zábavné večery, přednášky a jiná
osvětová činnost.
Na nich se podíleli významnou mířou podučitelé Alois
Mrštík a Jan Mátl. Pan nadučitel Antonín Kubíček zpíval
sólové party. Ochotnicky přitěchto kulturníchakcích působili
irakvičtí občané. Jakub Fintajsl na besídkách a zábavných
večírcích obstarával zpravidla hudbu na tahací harmoniku
nebo doprovázel zpěváky. Nutno poznamenat, že i v této
době v Rakvicích působící kaplan Antonín Mate se
spoluúčastnil. Pořádal divadelní hry rakvických divadelních
ochotníků.
Do politického života se Jakub Fintajsl zapojil veřejně ve
volbách, které se konaly 12. září 1888. V nich kandidoval do
obecního zastupitelstva. V těchto volbách byl zvolen do
obecní rady. Starostou byl zvolen Josef Průdekz čísla 86 a
radními vedle Fintajsla Jan Kamenský z čísla 109 a Jakub
OSOBNOSTI
Obhlídal z čísla 102. V dalších obecních volbách, které se
konaly 2. února 1891 a v nichž byl zvolen starostou opět
Josef Průdek a radními Jan Kamenský, JosefKrčka a Josef
Minařík, byl ustanoven obecním tajemníkem. Šlo o prvního
placeného tajemníka v obci. Do této doby písařské a jiné
práce pro obec vykonával učitel. Roční plat mu býl stanoven
ve výši 275 zlatých. Ustanoven byl na 6 let.
V dalších obecních volbách, které se konaly 27. ledna
1895 a kdy byli jako obecní rada zvolení Josef Krčka jako
starosta, radními pak Václav Průdek z čísla 25, Fabián
Filípek z čísla 12 a Martin Obhlídal z čísla 346, byl Jakub
Fintajsl jako tajemník potvrzen. Volení funkcionáři obecní
rady již dostávali za svoji činnost odměny, a to starosta měl
stanovenou odměnu ve výši 85 zlatých ročně a právo užívat
dvě míry obecních luk a radní 37 zlatých a 50 krejcarů a po
1 1/2 míry luk. :
V tomto volebním období, a to v roce 1896 došlo k
vykácení ovocných stromů podél nové silnice na Trkmanci
a podél Svodnice. Vtomtéž roce byl založen potravní spolek.
V roce 1898, kdy byly provedeny další obecní volby, byl
Jakub Fintajsl opět ustanoven obecním tajemníkem na
dalších6 letajehoroční platbyl zvýšen na 300 zlatých ročně.
Obecní rada byla prakticky vtomtéž složení jako vroce 1895.
Jen Václava Průdka vystřídal Cyril Průdek z čísla 107. V
tomto volebním odbdobí došlo k řadě významných akcí. V
roce 1898 byl částečně znovu zalesněn Podox, vykácený v
roce 1879. Bylo vysázeno 4000 lipových, 3000 olšových,
2000 smrkových a něco topolových sazenic ze školek v
Pouzdřanech a v Mohelně
Háj bylk císařskému jubileu (50. výročí vládycísaře Františka
Josefa 1.) nazván hájem Františka Josefa.
V roce 1899 bylo zahájeno jednání o zřízení poštovního
úřadu. V té době obstarávala dodávání poštovních zásilek
pošta v Podivíně a obecní úřad zaměstnával ženu, která pro
zásilky chodila do Podivína. V tomtéž roce byla vystavěna
silnice do Přítluk. Jakub Fintajsl jako tajemník spravoval
agendu obce i v dalších letech, připravoval obecní volby v
roce 1901 a v roce 1903, kdy vypršela jeho šestiletá doba
pakvický -
ZPRAVODAJ
výkonu tajemnické funkce, byl ustanoven obecním
tajemníkem na dalších 6 let. V té době vykonával funkce
starosty Václav Průdek z čísla 25. Když Fintajslovi v roce
1909 vypršela lhůta, na niž bylustanoven, bylopět ustanoven
obecním tajemníkem. To užmu byl ustanoven roční platve
výši 860 korun. Tajemnickou funkcí byl pověřen na dalších
6 let. Z událostí té doby, který je nutno si všimnout je
například skutečnost,že se v Rakvicích již opět projevuje
jakési stranické (politické) uvědomění. Začínají se lidé
stavovsko-politicky výrazněji projevovat. Vedletradiční strany
lidové vzniká v té době organizace agrární strany, je
organizován agrární dorost. Nejen to. Dochází ike spolčování
se občanů do jakýchsi sdružení či účelových družstev,
jejichž cílem je zlepšovat hospodářské podmínky v obci.
Veškeré organizační, správní a hospodářské dění však
přetrhla |. světová válka. Muži narukovali. Musely
je nahradit
ženy. Starost obcí se omezovala na povinnost plnit válečné
dávky. Odmičela se všechna dění. Přišel rok 1918 as ním
vznik nového československého státu.
Podle zákona o volebním právu hlasovacím a podle
volebního řádu do obcí byly dne 15. června 1919 provedeny
volby do obecního zastupitelstva. Kandidovalo 5 stran.
Z 30 členného zastupitelstva by zvolen starosta
(socialista) František Lukeš, dva náměstci a sedm radních.
Volby a další práci v obci administrativně zajišťova!tehdy již
66 letý tajemník obce Jakub Fintajsl.
31. prosince 1919 odešel tento dlouholetý obecní
tajemník do důchodu. Je o tom zaznamenáno toto: "Za svoji
věrnou a řádnou práci zaslouží si zajištění odpočinku, leč
600 Kč roční penze není ocenění jeho nezištné práce."
V jiných vzpomínkových záznamech se o něm dočteme:
Jakub Fintajsl měl za ženu Leopoldinu Novákovou a měli
spolu desetdětí. Syn Fintajslův, František, studoval a stal se
profesorem, nejprve na gymnáziu v Kyjově a pak ředitelem
gymnázia v Břeclavi. Poměrně mladý zemřel v roce 1926.
Druhý syn Jakub byl učitelem na měšťanské škole ve
Valticích. Dcera Julie jela s mužem Gruzincem do Ruska.
Dům č. 34 dědil syn Josef."
Jakub Fintajsi žil v důchodu se svým synem Josefem.
Vídali jsme ho v dětství zpravidla stávat za teplých večerů
před žůdrem domu. Osobu majestátní, mlčenlivou,
rozhlížející se po obci, které věnoval prakticky celý svůj život.
Zdávalo se nám, že se smutkem v srdci a s určitou dávkou
hořkosti se dívá na to a na ty, jimž sloužil a kteří už na něho
neměli čas sis ním pohovořit. Takový
je osud zapomenutí.
Nenašlo se pro něho ani místo v kronice. Když v roce 1925
zemřel, vzal za své i jeho dům. Jen popisné číslo zůstalo,
hrob a pomník.
JUDr. Hubert Režný
RAKVICKÉ POSTAVY, POSTAVIČKY A FIGURKY
Paní učitelka Straková
K osobnostem naší obce i mezi živé kroniky rakvického
školství patří paní učitelka Marta Straková. 1. února se dožila
90 let a člověku přejde mráz po zádech, když si uvědomí, že
někomu osud dopřeje obsáhnout svým životem téměř celé
století.
Marta Straková
je původem Brňačka a pochází z rodiny
soudního úředníka. Její maminka byla v domácnosti a
starala se o dvě děti. Tatínek
je při svém postavení vcelku
snadno uživil. Dcera Marta byla humanitně nadaná a proto
šla studovat na učtelský ústav. Bratr jan byl technického
zaměření a šel raději na průmyslovku.
Od dětství byla Martazvyklá městskémuživotu. Procházky,
divadlo a společenská setkání - to byl její život.
Ale pak přišla maturita (9.6.1925) a odchod do skutečného
života. Začátky byly těžké. Nejdříve byla 6 měsíců bez
zaměstnání. Paninspektor Baráček jí sice nabízel učitruční
práce, ale odrnítia řkouc, že nic neumí a že vše rukodělné
ji dělá maminka. První místo získala od 1. dubna 1926 v
Krumvíři, kde učila 1. třídu. Od 1. 1. 1926 dostala umístěnku
na Vrbici, kde byla jeden školní rok. Zde slyšela poprvé o
Rakvicích a jen to nejhorší. Dověděla se o dvojnásobné
vraždě
a viděla zář zhořící Krčkovy stodoly. Anijí nenapadlo
že tato obecji bude osudná. Hned po prázdninách (od 1. 9.
1927) byla umístěna právě sem. Nejdříve
jen na rok, ale to
stačilo, aby se zalíbila jednomu z rakvických mladíků a od
té doby se scházela se svým Antonínem. Dokonce si
pamatuje i první pusu, kterou
jí dal 1. máje 1928 na chodbě
dolní školy u pamětní desky jejích zakladatelů.
"Nač to všechno," řekl ji tenkrát. "Vaši stejně nedovolí,
aby sis vzala sediáka z dědiny." A přece setak stalo. nejříve
však byla přeložena na rok do Velkých Pavlovic, kam za ní
Antonín chodívala od 1.9. 1929 se uvolnilo místov Rakvicích
a ona zůstala natrvalo. Antonína si vzala v roce 1930 a
vychovali spolu dvě děti. Osud však neplodí jen růže, alei
trní. Antonín předčasně zemřel a Marta zůstala na všechno
sama. Nehledala naplnění svého života
v novém vztahu, ale
všechnu svou lásku a práci věnovala generacím školních
dětí. Zpívala, recitovala, hrála divadlo, jezdila na výlety a
všechny možné akce. Co se jen s námi nazlobila, když nám
vytýkala naše chování a my jsmeji brali jako naši druhou
matku.
Jenže ona nás citýruje pořád a zapomíná, že už nejsme
žáci a že čas nás určil do role dědečků a že už vychováváme
svoje vnoučata. Rádi s úsměvem ji to odpouštíme.
| po odchodu do důchodu obětavě vypomáhala ve
škole. Opotřebované nervy chtěly své a občas se ze třídy
ozvalo: "Děti, kde mám brýle, hledejte!"
"Paní učitelko, máte
je na čele,"“ ozvalo se ze třídy.
"Děti, já už jsem blbá" a celá třída vybuchla upřímným
smíchem, protože nebývá zvykem, aby učitel přiznal svoji
chybu. Také když děti vychovávala, vyjmenovala často celé
generace rodů, než padla na jméno posledního školního
potomka.
„Když však spustila brýle a začala čístkrásnou literaturu
či vyprávět dějiny, zmlkli jsme v úžasu.
Ona nám ukázala krásno veršů a vštípila lásku k rodnému
jazyku.
Zato Vám, paní učitelko Straková, při Vašich
devadesátinách, za všechny žáky, které jste učila, moc
děkuji.
Rosťa Obhlídal
pRakvický -
ZpRAVODAJ
Vyprávění
Doba se mění, život se zrychluje a lidé na vesnici jako
by měli k sobě dál. Už není čas na besedování jak dříve
bývalo zvykem, už není slyšet dvojhlasné zpěvy večerním
tichem se stáhnoucí kolem blikajících oken a laskajících
sluch usínajících v jejich polospánku, už se nebeseduje při
"šůstání turkyně" a i draní peří pomalu zaniká.
Dříve se mládež scházela na dolním konci před
Běmovým, na vrchním konci na kládách, které tu měl
nachystané pro svoji potřebu kolář Vincek Dvořák. Zpívalo
se ipři harmonice, vždyť
v Rakvicích vždy bývalo muzikantů
dost a kolik manželství bylo na těchto sezeních dáno
dohromady, to si může každý domyslet. Starší ženy sedávaly
před domy na lavicích, aby v poklidu letních podvečerů se
spolu podělily o své radosti a starosti. Dnes se ještě dodržuje
tento zvyk v "Pastáškách"“ u Hanáčkového, v Dědině u
"Zámečnikového" a na dolním konci u Holubového. Chlapi
se scházeli ve všední dny u kováren, které byly v Rakvicích
pro všeckých bylo, žesutak dlůhej, fánu sem zdvihl na hlavu
a šel sem až do jejich zákopů a tam sme jich rozsekali na
cucky."
"Já sem byl zas v Srbsku a řeknu vám, že sem byl jak
u vidění, cotam byly za veliký stromy," vložil se do rozpravy
strejc Filípek.
"Ani dvacet chlapů když se pochytalo za ruky, ten strom
neobčáhlo."
"To já sem byl jak tady Bařina v Itálii a tam vám byly
stromy tak veliký, že když nekerej byl dutej, tak se vnich
mohli otočit koně aj s vozem," nechceli ostát pozadu strejc
Zlámal.
Janek Hajda, ten šak museli mět dycky vrch. "V Rusku
ste nebyli, tož nemudrujte. Tam sútak veliký stromy, že dyž
smeho chceli skotit, tak sme se aspoň dva měsíce neviděl.
Ráno sem došel ke stromu kerej sme káceli, zaklepal sem
na pilu a když se ozvalo zaklepání aj zdruhej strany, tož sem
čtyři. Na dolním
konci Opršalova, v
dědině Langova, v
"Pastůškách" také
Opršalova, na
vrchním.. konci
Malinova a až na
konci vesnice
směrem k
Přítlukám za
"Špitálkú", scházeli
se chlapi na kus
řečipodle vyprávění
mého tchána
Jakuba Hanáčka
na prostranství před
Trefilovým a
Křivánkovým.
začal za tů pilu
táhat a tak to šlo
deň ode dňa až
strom spadl. Kdetí
Rusivzalitak veliků
piluto Bůh suď, ale
byla tam, tož sme
řezali."
Sedávali tam
taky strejčet
Johánek Suchyňa.
Ten se moc do
h o voru
nezapojovali,
enom seděli, bafali
zfajky
a zakaždým
odplutím pronesli:
"Sere pes" a za
To bylo nekdy v osnástým roku, to sem byl eště malej
kluk, eště sem tenkrát nechodil do škole, ale na to
každodenní sezení starých chlapů před Křivánkovo sem
chodil každej deň. My sme bývali nedaleko, tamjak Strýčkovi,
tak seto měl blízko, tož sem denně poslůchal, kdo co prožil,
kdo co ve světě viděl a moc se mně mezi něma líbilo. Ty
jejich dlůhý fajky sem im zapaloval, co potřebovali, to sem
donesl a sedával sem mezi něma jak dybych tam patřil. Tak
sina mě zvykli, Že dyž sem nekdy nedošel, už se u nás ptali
kde su, co se se mnú stalo.
Většinú vykládali o válce, a to bylo neco pro kluka jak
sem byl já. Všecí v ni bojovali a dnes už vím, že si trochu
přidávali, aby jeden druhýho trumfli, ale mně to vůbec
nevadilo a stejně sem to nepoznal. Dycky začínali strejček
Bařina. Chlap
to byli vysokej, rovnej
jak svíčka a když mluvili,
slova kladli pomali, rozvážněa mluvilijak dyby nosem, nebo
přes nos, možná to měli následek
z tej vojny, ale mně se tá
jejich řeč moc líbila.
"Já dyž sem byl na tej vojně v Itálii" začínali strejček
Bařina, "tož sem tam dělal fánonosiča. Ten, kdo nesl fánu,
tento měl horší jaktí druzí, protože neměl sebúžádnů zbraň,
enom musel it pořád dopředu a tí ostatní se tej fány museli
držet. Když sme se s tema Taliánama dostali do sebe na
bodáky a viděl sem jak se to okolo mě mydlí hlava nehlava,
neudržel sem se, fánu sem otočil a tým toporem sem do
nich řazal až mně vruce ostála enom samotnátá fána. Štěstí
chvilku zasej odpluli a zasej opakovali "Sere pes". Když se
ich nekdo na neco zeptal enom odpověděli: "Je to tak a
sere pes."
Strejc Janek Hajda, ten vám pořád nosili gumáky, ale
ty bylytak veliký, že sem z nich mělaj strach. Určitě bych se
do jednej vlezl celej. Jednů v podvečír, když se chlapi
rozcházeli, sem se vydal zastrejcem Hajdů, abych viděl jak
sev takových velikých botách vůbec chodí. Poskakoval sem
za něma z nohy na nohu a polohlasně sem si pobrukoval:
"Janek Hajda
z velkýma gumákama, Janek Hajdaz velkýma
gumákama" a pořád sem to mlel dokola, proto sem si ani
nevšiml, jak strejc zahli do "Bajerovej" uličky a tam se v
prostředku zastavili. Určitě mě slyšeli ajá, protože sem měl
oči enom proty veliký gumáky, sem donich vrazil, enom ve
mě zahučelo a na to právě strejc Hajda čekali. Rychle se
otočili, drapli mě za límec, přehodili si mě přes koleno a
takový mně dvě vyšili, že sem myslelna svůjkonec. Potom,
jak mě pustili, tož blesk byl proti mně pomalej. Proletěl sem
uličků, tak tak, že sem to vytočil a nevrazil do Osikovej zdí
a na ten šup sem byl doma. Tři dni sem nedošel na tojejich
odpolední sezení. Ptali se po mně, ale když im strejc Hajda
všecko povykládal, došli až knám. Bylo im smutno, chyběl
sem im, neměl im kdo zapalovatty jejich dlůhý fajky a taky
im scházel posluchač, kerej im všecko věřil a z otevřenů
hubů ty jejich válečný historky poslúchal.
Zdeněk Pohl
rakvický -
ZPRAVODAJ
Informace
Zemědělské družstvo Rakvice hospodařilo za rok 1995
s průměrnými výsledky. Celkový výsledek za rok 1995 není
zatím podrobně zpracován a posouzen auditorem. Přesto
je možné konstatovat, že hospodaření za rok 1995 nebylo
ziskové. Předpokládá se mírná ztráta do 300 tis. Kč nebo
nepatrný plusový výsledek.
V rakvickém družstvu v roce 1995 pracovalo průměrně
110 pracovníků. Největší podíl na sebe vázala živočišná
výroba. | když při samostatném hodnocení hospodaření
ŽV
vykazuje ztrátu, musíme si uvědomit, že dává práci zhruba
65 % pracovníků v družstvu, což představuje velký balík
odměn, které zaměstnanci dostávají. Mnohdy se vedou
debaty, zda se nám tato živočišná výroba vyplatí. Po stránce
ryze ekonomické zatím ne. Je potřeba si představit co jiného
by bylo možné dělat. Převod najinou specializaci než dojnic,
by byl dosti obtížný a při celkovém zrušení ŽV by došla
podstatná část zaměstnanců o práci, ale co hlavně, většina
hospodářských objektů v družstvu by zela prázdnotou.
Přitom budoucí odbytová jistota u mléka je dobrá a
perspektivní. Je jenom třeba zlepšit ekonomiku výroby a
zvýšit celkovou užitkovost.
Zemědělské družstvo Rakvice hospodaří stále v
organizačně právní formě "družstvo“. V současné době má
1 064 oprávněných osob, na jejichž majetkové podíly je
rozpočítáno čisté jmění družstva.
O vydávání majetkových podílů dosud požádalo 173
osob. Ne všichni však splňují zákonné podmínky pro jejich
výdej. Do dnešního dne byla vydána celkem hodnota za 12
mil. Kč majetkových podílů ze ZD Rakvice. Tato hodnota je
tvořena dobytkem, zem. stroji, zásobami, náhradními díly a
službami, které družstvo poskytuje.
Některé oprávněné osoby již svoje majetkové podíly
zcela vyčerpaly. U většiny opr. osob, které o výdej žádají,
zůstává část na řešení.
V převážné míře opr. osoby žádají "peníze" nebo majetek
tvořený výrobky nebo zásobami, který se dá okamžitě za
peníze vyměnit. Jen málo oprávněných osob je ochotno si
vzítnemovitý majetek, kterýv přívážné míře družstvo vlastní.
Při jednáních o maj. podíly dochází k mnoha sporům,
které v některých případech končí u soudu.
Doposud ZD Rakvice vedlo dvě soudní pře o výdej
majetkových podílů, ato: soud o výdej družstevního sklepa,
který proti družstvu vede paní Marie Ludínová. Současný
stav je takový, že soud první instance přiznal skupině paní
Ludinové vlastnictví družstevního sklepa - jako stavbu.
Zařízení a vybavení sklepa zůstává zem. družstvu. Zem.
družstvo se proti tomuto rozhodnutí břeclavského soudu
odvolalo k vyššímu soudu.
Druhý soudní sporvůči ZD Rakvice vede paní Hlavňovská
Květoslava. Břeclavský soudrozhodl o vyplacení majetkových
podílů pro paní Hlavňovskou v hotových penězích, aniž
přihlížel k majetkové skiadbě družstva, kdy podstatná část
na majetku je tvořena budovami a stavbami, které jsou v
podmínkách Rakvic obtížné jako celek prodejné. | proti
tomuto rozhodnutí se ZD Rakvice odvolalo.
U všech majetkových podílů družstvo tyto uznává a
potvrzuje výši původních výpočtů. K žádnému snižování
výpočtů nedochází. Ale je třeba si uvědomit, že za zhruba
100 mil. Kč, tak byl původně ohodnocen majetek ZD, není
možné dnes celý majetek družstva Rakvice prodat, protože
takový zájem o komplexní zem. majetek není. Zdeje nutné
ZD Rakvice
konstatovat to, že majetek má tržní hodnotu pouze když se
s ním hospodaří a vyrábí se v něm. Pokud by kravín a jiné
objekty byly prázdné a bez výroby a nikdo by je alespoň
trochu neudržoval, velmi rychle by ztratily i tu současnou
hodnotu.
Zatím ZD Rakvice využívá a stará se, ikdyž nezcela podle
představ o veškerý majetek původního družstva.
Na způsob výdeje majetkových podílů si některé
oprávněné osoby stěžují u okresních orgánů.
V poslední době byly u okresního pracoviště ministerstva
zemědělství Břeclav podány mimo jiné stížnosti:
- pana Průdka Radomíra Hustopeče (zahradníka)- který si
stěžuje, že mu ZD nevydává maj. podíl. Přesto tento ztěží
prokazuje, že provozuje zemědělskou výrobu dle zákona.
Při kontrole zjistil kontrolní orgán, že p. Průdek
je se svým
maj. podílem se ZD Rakvice zcela již vypořádán, neboť si
odebral odpovídající část produkce a služeb, kterou měl k
dispozici. Asi zapomněl na to, že část svého maj. podílu
převedl paní Ludínové do hry o sklep. Přesto si stěžuje.
- pan Sedláček Václav Starovičkysi stěžuje na nedokončený
výdej maj. podílu. Tento pán se stal oprávněnou osobou
vůči družstvu tím, že koupil od rodiny Fintajslové z Rakvic
maj. podíly (nepřísluší nám ptát se, za jakých podmínek a
za kolik?). Vroce 1995 si zRakvic odebral mimo jiné 3 vepře
a dále majetek zhrubaza 100tis. Kč. Zbývá mu čerpat částku
zhruba 40 tis. Kč maj. podílů. Přesto si stěžuje. ZD Rakvice
mu nabídlo nemovitý majetek, o který neměl zájem. Zajímají
ho pouze peníze. Když bylo řečeno, že volné peníze na
vyplacení maj. podílu družstvo nemá, pan Sedláček
konstatoval,
žeto ho nezajímá a prohlásil"játo
z Vás vytluču".
Pokud by obdobně postupovali všichni, na ty poslední
by opravdu nezbylo téměř nic, co by stálo za to.
Pro výdej majetkových podílů zaujalo představenstvo
ZD Rakvice stanovisko, že bude upřednostňován výdej pro
skutečně zemědělsky podnikající občany, především v
Rakvicích. Jako výdej jsou nabízeny nemovitosti, které ZD
naplno nevyužívá a služby zem. charakteru. Dále ZD nabízí
možnost společného podnikání s opravněnými osobami.
Jako příklad je s.r.o. Drůbežárna Rakvice, kde společně
podniká paní ing. Bartošová a ZD Rakvice.
Při výdeji maj. podílů působí trh. Transformační
majetkové podíly se vydávají v ceně dohodou. V mnoha
případech
je výhodnější nemovitost prodat
za peníze, když
je zájem. Tento stav pak určuje reálnou hodnotu maj.
podílů.
Za hotové peníze byly doposud prodány objekty:
- ubytovna (penzion), ubytovna (šampusárna), hospodářské
objekty (Špicovo), družstevní jídelna, družstevní bytovky 3x,
TESCO barák (bývalé kanceláře), ocelokolna (bývalý seník).
Tento majetek byl prodán za více jak 6 mil. Kč v hotovosti.
Na maj. podíly byly vydány objekty:
- Špicova šopa, polovina drůbežárny, 2/3 ubytovny Penzion,
4/5 bytovka 645, (Režný). V současné době se řeší výdej
areálu skleníků a část bytovky 597. Majetek je vydáván v
cenách dohodou za maj. podíly za téměř 5 mil. Kč maj.
podílů.
Z celkového výčtu vydávaných a prodávaných objektů,
které měly zůstatkovou hodnotu necelé 4 mil. Kč, je vidět
způsob hospodaření s majetkem. V současné době zůstává
v ZD Rakvice stále dostatek majetku na pokrytí maj. podílů
všech oprávněných osob.
pRakvický -
ZPRAVODAJ
- Připomínky, že ZD Rakvice prodává majetek, aby měli
zaměstnancina výplatu jsou nepravdivé. Provozní výsledky
ukazují
vždy to, že vlastní provoz
se uživí sám. Je nutné vidět,
žez provozní části se vydávají zvířata a výrobky, takže není
třeba se obávat, že provozem družstva se prohospodařují
majetkové podíly oprávněných osob.
Ten, kdo má obavy, že na něj nic nezbude, měl vždy a
máinyní možnost zapojit se do soutěže o majetek družstva.
Informace o snahách určitý majetek prodat nebo vydat,
představenstvo ZD vždy dostatečně včas a veřejně
prezentovalo,
jak v případě bytovek, skleníku a dalších. Pro
prodej a výdej byl vždy navrhován majetek, se kterým
nepředpokládá ZD žádné další podnikání. Ve většině
případů šlo o majetek, který byl vhodný k drobnému podnikání
avyužití.
Pro budoucí období předpokládá Zemědělské družstvo
Rakvice hlavně zaměření výroby na produkci mléka. Zde
navazujeme natradici dobytkářstvív Rakvicích. S odbytem
mléka nejsou a ani v budoucnu nebudou problémy. Že se
to dnes nevyplácí, proto musímezlepšit
jak vlastní provozní
disciplínu, tak vložit nové investice do ŽV. Peníze z
hospodářské činnosti musí být vkládány do výroby. Na
vyplacení maj. podílů zatím ve větším rozsahu než doposud
družstvo mít nebude. V budoucnu setento stav určitě zlepší.
Zaměření RV bude do budoucna odvislé postojem
vlastníků půdy, kdy předpokládáme snahu o drobné
podnikání, hlavně
v oblasti vinohradnictví. Vinice hodláme
využívat formou pronajímání soukromým osobám a
specializavaným firmám. Je škoda, že dosud nebylo v
Rakvicích přikročeno k obnově vinic, která doposud
jez části
dotována. Jetřeba hledatnové cesty umožňující perspektivu
obnovy vinic.
Běžná RV bude zaměřena na produkci obilovin a krmných
plodin. Odbyt této produkce má také do budoucna jistotu.
Často se do družstva množí dotazy, "co bude po sedmi
letech" (od transformace). Jsme přesvědčeni, že
zemědělská výroba se v Rakvicích udrží a že oprávněné
osoby nedojdou o své podíly. Předpokládáme, že do
budoucna budou využity jiné právní formy podnikání než
družstvo. Akciová společnost vhodně formovaná, určitě
zabezpečí majetek v mnoha případech lépe než dosud
formované družstvo. Akcieje možné tržně prodávat, což
je
podnikatelů, mezi něž patří stěžovatelé, na úkor ostatních
získávathotové peníze.
Závěrem bychom chtěli upozornit na fakt, že všechny
oprávněné osoby jsou si rovny, jak družstevníci, tak i
nedružstevníci. Až budeme po sedmi letech stát všichni v
jedné řadě, budeme na svůj majetkový podíl mít stejný
nárok, nikdo nebude mítpřednost. Tadyje nutnési uvědomit,
že nejlepší rozdělení
je forma dohody. Pokud bychom se
obraceli na soudy, tyto něco stojí. A pokud snad by mělo dojít
k vypořádání podílů formou likvidace, pak by na většinu
téměř nic nezbylo, protože likvidátor také mnoho stojí. K
likvidaci ZD může dohnat větší počet soudního vymáhání
podílů opravněnými osobami. Toto by byly nejhorší varianty
pro vypořádávání majetkových podílů.
představenstvo ZD Rakvice
Polovina školního roku je za námi
31. ledna 1996 znamenal pro děti školou povinné den,
ve kterém bylo vyhodnoceno jejich pololetní snažení. Den
Vysvědčení. Pro mnohé den radostný, pro některé méně.
Den plný očekávání a nadějí, ale někdy i zklamání. Několik
málo hodin před tím jsme se mnozí sešli v podvečerních
hodinách u nás ve škole. Děti nám společně předvedly, že
ve škole se lze zabývati činnostmi podstatně odlišnými, než-
li jen učením. Den otevřených dveří se tak stal jakýmsi
symbolickým a příjemným ukončením prvního pololetí šk.
roku 1995/96.
Pojďme se ale společně krátce poohlédnout, co vtomto
směru uplynulý půlrok přinesl alespoň po stránce
prospěchové.
Pololetní vysvědčení bylo vydáno všem 245žákům naší
školy. Na prvním stupni jej obdrželo 95 dětí, na stupni
druhém 150 dětí. Děti v 1. - 4. ročníku (na prvním stupni)
všechny prospěly, což znamená, že nebyla nikomu udělena
výsledná známka -5. Na stupni druhém (od 5. ročníku výše)
již není situace tak idylická. Jen pro upřesnění uvádím
systém hodnocení žáků.
- prospěl s vyznamenáním - žák byl klasifikován ze všech
povinných předmětů do průměru 1,5 a neobdržel
žádnou dobrou - trojku
- prospěl - žák nesplňuje podmínky pro vyznamenání
a z žádného povinného předmětu mu nebyla udě-
lena nedostatečná - pětka
- neprospěl - žák byl klasifikován minimálně z jednoho
předmětu nedostatečně - pětkou
Zvýše uvedeného celkového počtu žáků 2. stupně bylo:
41-s vyznamenáním, 105 - prospělo, 4 - neprospěli.
Celkově bylo uděleno 59 pochval především za vzorný
prospěch, reprezentaci školy, aktivní přístup k jednotlivým
předmětům ap. Bylo však žádoucí přikročiti ke kázeňským
opatřením opačného rázu. Napomenutí třídního učitele,
třídní důtky a důtky ředitele školy.bylo nutno použítu 18 dětí.
Jednalo se především o případy neustálého zapomínání
školních potřeb, domácích úkolů, nevhodného chování ke
spolužákům, ale např. také o lhaní vyučujícím.
Takjako vletech minulých, iletos mají žáci5. a7. ročníku
možnost vykonat přijímací
zkoušky na víceletá gymnázia. K
tradičním gymnáziím v Břeclavěa Hustopečích letos přibylo
gymnázium ve Velkých Pavlovicích. Jde o zcela novou
moderní budovu - přístavbu ke stávající základní škole. Ve
školním roce 1994/95 byli všichni zájemci z naší školy o toto
studium přijati. Letos se předběžně hlásí ke studiu 4 děti z
5. ročníků a 3dětize7. ročníku. Přijímací řízení
se uskuteční
v měsíci červnu. Pokud budou žáci přijati, stanou se jedinými,
kteří ve šk. roce 1995/96 tzv. vyjdou naši školu. Letošní
"osrmáci" jsou první po velmi dlouhé době, kteří ze zákona
budou absolvovat základní školu celých devět roků a to na
svých školách. V tomto ohledu se stávající školský systém
vrací do druhé poloviny 70. let, kdy byla ukončena éra ZDŠ.
Tento krokje naprosto správný a je jen s politováním, že
nepřišel podstatně dříve.
Na začátku měsíce ledna se uskutečnillyžařský výcvikový
kurz žáků 7. ročníku. Celá akce proběhla bez jakýchkoliv
problémů. Sokolská bouda na Černé hoře v Krkonoších
nás neuvítala příliš vlidným počasím, ale od třetíhodnenám
bylo vše vyhrazeno. Inverzní oblačnostleželav údolí ajasné
nebe se stalo denním standartem. Na své si přišli jak dobří
lyžaři, taki začátečníci. Zbývající část větších školních akcí
je naplánována až na jarní měsíce. Lze si jen přát, aby
všechny vyšly alespoň tak dobře, jako lyžařský kurz.
Mgr. Jaroslav Vysloužil
ředitel školy
ZPRAVODAJ
rRakvický 5 ———
KVĚTEN Do Sokolovny na divadlo
ZŠ Rakvice připravuje na květen divadelní představení - semaforskou parodii Erbenova
"Zlatého kolovartu".
Hru naovičují žáci 8. tříd se svými učitelkami, školní taneční kroužek a soukromá hudební
škola Pramínek.
Srdečně zveme všechny příznivce ochotnického divadla.
x , p zí x
Přesný termín oznámíme včas.
H.M.aR.V.
ČERVEN Na tú našu notečku
Ještě v nedávné době se hanácké Slovácko vyznačovalo značnou členitosti, která se dotýkala
nejenom nářečí a kroje, ale celého způsobu života. Lišily se jednotlivé lokality a svá specifika měl i život
v každé obci.
"Víte, v kterých dědinách se písničky stejně nesú? No v Bilovicícb, Bořeticícbh,
Čejkovicícb, v Kobylí, Němčičkách, Pavlovicích, Rakvicícb, ve Štarvičkách, na
Vrbici a na Žižkově.
Ale rozpozná se přece, kdo je z kerej dědiny. No jéjda! Po šatecb, po řeči a
děvčata aji bo cbůzi.“
Augusta Šebestová (1852 - 1933)
Lidské dokumenty a jiné národopisné poznámky
(nákladem Vlasteneckého spolku muzejního
v Olomouci r. 1900)
ZŠ Rakvice připravila pro žáky záki. škol, kteří sirádi zazpívají slovácké písničky, 1. ročník soutěže sólových zpěváků
"Na tů našu notečku".
Jedná se o celodenní akci, která je pořádána ke Dni dětí v sobotu 1. června 1996.
Během sobotního dopoledne proběhne v kulturním zařízení obce zkouška s Cimbálovou muzikou Jožky Severnina,
odpoledne pak soutěž.
Vítězové jednotlivých kategorií si zazpívají na slavnostním večerním koncertu, kde kromě Cimbálové muziky J.
Severina zahraje i dechová hudba Hovorané.
Soutěž je samozřejmě veřejná, a tak věříme, že si najdete čas a přijdete podpořit svou účastí malé zpěváky (i z
Rakvic!).
Udělejme něco pro to, abychom si my i oni dokázali zazpívat. Nejen z důvodu ukázat těm druhým, že to umíme lépe
než oni, ale prostě proto, aby nám bylo lidsky a obyčejně dobře.
Vždyť zpívání je radost - krásná, protože je obyčejná.
Srdečně zvou organizátorky soutěže, učitelky rakvické školy, Mgr. Hana Matějková a Mgr. Radka Vysloužilová.
Využití sporlovní haly ZŠ Rakvice
14 15 16 17 18 19 20 21 22
Po KOPANÁ SOKOL — | TENIS-VEŘEJNOST
Út ŠKOLA PVIČENÍ ŽEN
st ŠKDLA KOPANÁ SDKOL KOŠÍKOVÁ SOKOL
Čt ŠKOLA DDBÍJENÁ-VEŘEJNOST
Pá ZŠ KÓPANÁ SOKOL ODBÍJENÁ VEŘEJNOST
So KOŠÍKOVÁ SOKOL
pnakvický -
ZpRAVODAJ
Již podruhé jsme se v letošním školním roce sešli v mateřské škole Rakvice. Rodiče, děti a paní učitelka. Byla neděle 10.
prosince a naše setkání jsme nazvali
"Soutěžení o největší plyšové zvířátko
při vánoční atmosféře"
Hned na začátku prosince začaly děti vyrábět různé
ozdoby pro výzdobutřídy, aby rodiče překvapily, a abychom
si vytvořily hezkou motivaci pro hru, učení i práci, která nás
v měsíci prosinci čekala. Děti vyráběly ozdoby malováním,
konstruováním, sbíjením. Poslednějmenovanou technikou
pracovaly opravdu s chutí a pozorností, neboť vyráběly
svícny jako dárky pro rodičei výzdobu stolečků. Byla radost
je poslouchat
s jakou péčí vybíraly mašličky při zdobení, aby
se barvamamince hodila do jídelnyči obýváku. Dále zdobily
větvičky smrčků košíčkami z makoviček. Tyto větvičky pak
aranžovaly vetřídě, abyto bylo vhodné, vkusné, aby se jim
to líbilo, aby nato maminka dobře viděla. Svůj vkus a smysl
pro krásu si také osvojovaly při zdobení stromečku. Dbaly
na vyváženost barev, rozložení buněk po celém stromečku,
pečlivé rozložení svíček a vánočních řetězů.
Naučily se vánoční písně a básně, které jsem sestavila
do krátkého pásma. Vyhlásila jsem soutěž a její podmínky.
Místní podnikatele jsem poprosila o malé dárky pro
vyhodnocení soutěže a pohoštění dětem. Ochotně mi
poskytli pomoc. Úzkou skupinu rodičů jsem přizvala do
školy a prodiskutovala s nimi závěr akcí. Ochotně nabídli
svoji pomoc a zapojili se do organizace odpoledne. Zajistili
dárky pro děti a postarali se o předávání občerstvení nám
všem.
To nedělní odpoledne přišly děti vystrojené jako byla
naše třída a při vstupu do třídy jim očka zářila, jako blikající
svíčky na zdi třídy. Vždyť konečný efekt výzdobý třídy jsem
připravila beznich, aby i ony byly něčím překvapeny. Vítaly
je líbezné melodie koled, které jsme spolu po celou dobu
poslouchaly a ony uvažovaly, které se budou jejich rodičům
líbit. Usadily své rodiče kolem stolečků a samy si sedly na
připravené peřinky kolem vánočního stromečku.
Krátkým slovem jsem přenesla rodiče do vánoční nálady,
děti předvedly pásmo a za zvuků vánoční melodie jsem
rodičům popřála k vánočním svátkům a novému roku.
Teprve teď jsme se mohli přenést s dětmi do druhé části
odpoledne - soutěžení.
Protože jsou ve třídě děti různého věku, byly soutěže
rozděleny pro děti mladší a starší. Soutěžilo se ve skládání
rozstříhaných obrázků, sbírání rozsypaných kuliček, v chůzi
se svázanýma nohama, vlovení rybiček, vurčování věcí na
obrázku, ve třídění obrázků s vánoční a zimní tématikou.
Všechny soutěže byly oceněnya ceny se dostaly na všechny
děti.
Na závěr byla vyhodnocena soutěž hlavní" O největší
plyšové zvířátko". Děti si plyšové zvířátko přinesly s
sebou zdomova a nechaly
je sedětv řadě kolem zdi. Teprve
teď na pokyn učitelky si je vzaly a předstoupily před rodiče
do řady. Rodiče vybrali tři největší plyšové hračky. Děti
musely prozradit, kde zvířátko našly. Mohly
jej totiž hledat u
babíček, tetiček, kamarádů a podobně. Musely označitjeho
název, zda má jméno, ve které pohádce jsme si o něm
povídaly, kde žije atd.
Tyto děti byly odměněny hlavními cenami. Nedá se všakříci,
že některá cena byla větší, či menší, lepšíči horší. Děti měly
radost i z těch nejmenších. Vždyť to bylo ocenění jejích
šikovnosti, dovednosti a umění před zraky svých rodičů.
Rodiče mohli vidět své děti tak, jakje vidět doma nemohou.
V kolektivu svých kamarádů, při práci s paní učitelkou. Mohli
porovnat, jak se učili ve škole oni a jak jejich děti. Vždyť
mnohé z rodičů jsem právě ve škole učila také.
Potěšením pro mne bylo, že jsme se sešli v poměrně
velkém počtu, přesto, že chřipková epidemie začala
propukat.
Těšilo mě, že se akce zdařila, že měly děti radost a bohaté
nové zážitky.
A žesivzpomínaly, tomu nasvědčovaloi přání
k vánocům,
které mi děti s rodiči poslali, neboť už 12. prosince byla
mateřská škola a všechny ostatní pro chřipkovou epidemii
uzavřeny. My jsme se s dětmi sešly až po Novém roce, kde
jsmesi opět oživily vzpomínky nad fotografiemi, které pořídil
jeden tatínek.
Miroslava Průdková
učitelka MS Rakvice
Vyjdi slunce z pod obláčků, rozesměj se.
Paprskami pohlaď zemi, rozehřej vše.
Fialka už se sněženkou vůni dýchá,
a skřivánek v povětří nám krásně zbívá.
Sluníčko nás uslyšelo, usmálo se.
Všude kolem všechno voní, krásně kvete.
Poběžíme na zahrádku hrát si s míčem.
Jaro už si otevřelo vrátka klíčem.
NE !
M"
„o ae
AO NN PON
m k A
p —
Miroslava Průdková
10
pRakvický -
ZPRAVODAJ
Poslední ples sezóny 1996
Jak už samotný název napovídá, poslední ples této
sezóny se konal v sobotu 2. března 1996v sále Besedy,
který uspořádali místní hasiči.
Pamětníci vzpomínají na poslední pořádaný ples
v naší obci v roce 1971. V letošním roce byla znovu
obnovena tradice a doufáme, že se bude opakovat
i v následujících letech.
Chceme touto cestou poděkovat všem, kteří
jakoukoliv cestou přispěli na tento ples.
hasiči
Na svatého Matěje, Kamínek se ohřeje
I když předpověď o počasí příznivé není,
přec se to den ode dne k lepšímu mění.
Sluníčko sílu už má a hřeje,
jaro bude tu, než se kdo naděje.
Střechy, co včera ještě celé bílé byly,
dnes se z nich proudy vody lily.
Však v noci, když nastoupil vládu mráz,
proměnil vodu v rampouchy zas.
Visí tu jak mrazivé svíce,
až najde je slunce, nebude jich více.
Když sluneční teplo je zahřívá,
rampouchy mizí, jako když svíčka dohořívá.
11
S P ornvotaj
Společenská kronika
Sňatky:
Hochman Jiří -Laštůvková Zlata (Rakvice - Přítluky)
Čížek František - Tomková Lada (Pavlov- Zaječí)
Novomanželům přejeme šťastnou společnou cestu
Narozené děti:
Viskot Jan čp. 164
Krůza Jan 301
Omasta Marek 538
Rodičům dětí blahopřejeme
Zemřeli:
V roce 1995
"i Filípková Zdeňka vevěku | 80let
Jiříčková Marie 90 let
Řezáč Tomáš 74 let
Cichrová Anděla 85 let
V roce 1996
Marek Pavel 74 let
Pozůstalým vyslovujeme upřímnou soustrast.
V roce 1995 se narodilo 17 dětí
zemřelo 14 občanů
V roce 1995 se přihlásili k trvalému pobytu v naší obci
tito občané:
Polášková Lenka Nová čp. 531 Zapletal František Nová 513
Veverková Alžběta Luční 181 Švásta Václav Vinařská 4
Marek Jiří Nová 501 Švástová Milena Vinařská 4
Moravec Radim Na řádku 308 Cabalová Alena Nová 557
Kratochvílová Soňa Zahradní 713 manželé Rozsypalovi se synem Nádražní 574
Krůza Bohuslav Horní 177 Bartošicová Jana Nádražní 303
manželé Palánovi s dcerou U luže 436 Kužel Jakub Nádražní 576
Trilla Richard Nádražní 646 Průdek Václav Nádražní 564
manželé Mindovi s dcerou a synem Luční 380 Švásta René Družstevní
412
Darmovzalová
Rakvický zpravodaj vydává obec Rakvice. Adresa redakce: OÚ Rakvice 691 03.Vychází čtvrtletně.
Příspěvky jednotlivých jmenovanýchautorů jsou v původním znění. Sestavuje redakční rada.
Vydáno v Rakvicích 20. 3. 1996. Tiskne: Soukr.tiskárna V. Bílovice. Cena 5,-- Kč.
zan.c KČU k "3
1
j zastavka ČBA
vT 2
V.
z
okres Břeclav
2100 obyvatel
Vesnická turistika v naší obci
V posledních letech roste nejen v naší zemi, ale iv
ostatních evropských státech, zájem o rekreaci formou
pobytu na venkově. Důvodů, proč je takový zájem o tuto
formu rekreace, je více. Zájem pro městské obyvatele je o
únikzměst, vybočeníz normálního provozu městské rodiny.
Dále touha lidí po kontrastu, po zážitcích a přírody, možnost
zábavy pro dospělé i děti, na druhé straně zotavení a klid,
únik před stresem normálního života a přátelské prostředí
zejména pro děti. Tento odklon od masové turistiky ke
komornějším formám dovolené a odpočinku - vesnická
turistika - slouží v řadě vyspělých zemí jako jeden
z nástrojů
obnovy vesnice. Podnikání v cestovním ruchu pomáhá
stabilizovat vesnické obyvatelstvo a v souvislosti s
omezováním zemědělské výroby slouží jako doplňkový
program navazující na zemědělské hospodření.
| v naší obci každoročně v letních měsících roste
návštěvnost turistů a to nejen v době kdy "kvete" voda na
jezerech pod Pálavou. Přílivu tohoto zájmu se nedá zabránit,
naopak vybízí k využití příležitosti, alespoň sezónně
ekonomicky tento zájem zhodnotit.
Při zhodnocení stávajících podmínek
pro turistiku v naší
obci lze jako klady zařadit dobrou dopravní dostupnost jak
posilnici, takželeznicí, dáletechnickou vybavenost-vodovod,
plynofikace, v místě máme zdravotní středisko, poštu,
dostatečný počet prodejen potravin, tři hostince.
Zemědělská výroba nabízí produkce ovoce, zeleniny, vína.
Okolní příroda nabízí možnost pěší a cykloturistiky případně
sportovního rybaření. Přímo v obci je možnost přírodního
koupání. Dostupnost památek v Lednici a Valticích nabízí
vhodné zpestření pobytu. Pravidelné
akce jako hody, výstava
vín, rybářské závody, koncerty apod. lze také zařadit do
pobytového programu stejně jako např. jízdu na koni v
případě nabídky místními chovateli koní.
Na stranu nevýhod v podmínkách pro turistiku je třeba
zařadit absence veřejného stravování, případně stylového
posezení, doposud malou propagaci obce, pasivitu ve
využití ubytovací kapacity v neobydlených domech a také
špatný stav zeleně v okolí obce.
Každé úspěšné podnikání na území obce
je základem
zvýšení příjmů doobecní pokladny. Proto jižbyly realizovány
adále zahájeny další akce programu obnovy vesnice, které
přímo souvisí s turistikou v naší obci. Bylo zbudováno
parkoviště u hřiště, WC u šutráku, pronajat pozemek pro
zřízení občerstvení u šutráku, pro obnovu zeleně probíhá
likvidace suchých porostů. Je pravda, že cestovní ruch je
lukrativní podnikání s rychlou návratností vložených
prostředků. Přesto izde existují činnosti, které bez sdružování
podnikatelů a pomoci místní samosprávy mohou být
zbytečně nákladné. Jedná se zjeména o informační a
rezervační systém nabídky služeb cest. ruchu, ale také
propagace a propagační materiály jsou pro jednotlivce
drahouzáležitostí. Turistikav obci se netýká jen samosprávy,
majitelů obchodů, čerpací stanice, pohostinctví, ubytovacího
zařízení alei zájmových a spolkových institucí, producentů
zeleniny, ovoce a vína, chovatelů hospodářských zvířat a
dalších.
Pro další podporu rozvoje cestovního ruchu ze strany
obecního zastupitelstva je třeba znát zájem jednotlivých
občanů orozvoj místního cestovního ruchu a způsob,
jak se
sami do tohoto systému hodlají zapojit. Daná problematika
bude předmětem samostatného jednání obecního
zastupitelstva.
Pro osobní potřebu čtenářů je příložen v tomto čísle
orientační plánek naší obce a dále seznam základních
institucí s provozními hodinami. Pro lepší orientaci
návštěvníků obce bude obdobný plán umístěn u vjezdu do
obce. Po obci je dále plánováno rozmístěný směrových
tabulí k jednotlivým ulicím, institucím, případně firmám.
starosta
Kdy akde jaké provozní hodiny
Obecní úřad Rakvice:
úřední dny: © Po © 7.00-12.00. 13.00-16.00 hodin
St 7.00-12.00.— 13.00-18.00 hodin
ostatnídny: © Út 7.00-12.00. 13.00-16.00 hodin
čt 7.00-12.00 — 13.00-16.00 hodin
Pá 7.00-13.00 hodin
Státní úřady:
úřední dny: PoaSt 8.00 - 17.00 hodin
Knihovna Rakvice: Út 14.00-18.00 hodin
Čt. 9.00-11.00. 14.00-19.00 hod.
Svoz domovního odpadu a vývoz popelnic:
každý
sudý týden v úterý
Kontejnerová skládka:
Čt 16.00-18.00 hodin
So 10.00-12.00 15.00-18.00 hod.
Skládka Hantály:
pondělí-pátek 7.00 - 14.00 hodin
první sobota
v měsíci 12.00-18.00 hodin
Dovoz plynu vždy 6.15 hodin:
leden 8,22 červenec 8,22
únor 5,19 srpen 5,19
březen 4,18 září 2, 16, 30
duben | 1,16, 29 říjen 14,25
květen | 13,27 listopad | 11,25
červen | 10,24 prosinec (9,23
Pošta Rakvice:
Pokladna: Po — 6.30-13.00 | Přepážka: Po 6.30-14.30
Út © 6.30-11.00 Út 6.30-14.30
St — 6.30-16.30 St 6.30-14.30
Čt — 6.30-13.00 Čt 6.30-14.30
Pá | 6.30-11.00 Pá 6.30-12.00
Česká spořitelna Rakvice:
Po 7.30-11.00. 11.30- 15.15
Út 7.30-11.00. 11.30
- 13.00
St 8.30-11.00. 11.30 -17.00
Čt zavřeno
Pá 7.30-11.00. 11.30
- 13.45
Ordinační hodiny na zdravotním středisku v Rakvicích:
zubníoddělení: Po, Út, Čt 7.15-12.00. 13.30-17.30
st Pá 7.30-15.00
ženské oddělení. Po 7.30-15.30
Út 7.30-15.30
obvodní oddělení. Pondělí 7.00-13.00
ostatnídny © 7.00-12.00, odpoledne
návštěvy
čtvrtek navíc ordinace 14.00-16.00
dětské oddělení: ordinační hodiny
„7.30-10.30 11.00-13.00 13.00-15.30
Po Rakvice Zaječí prevence
Út Zaječí Zaječí-poradna, prevence
+ odběry sudé týdny
Přítiuky-poradna,
liché týdny
St Rakvice návštěvy prevence
Čt Rakvice prevence poradna-
+ odběry -sudé týdny
Pá Rakvice Zaječí prevence,
návštěvy
Telefon: Rakvice 97201, Zaječí 976103