Rakvický zpravodaj 1995/4
Periodika
Otevřít PDF (14,6 MB)
Níže je strojově rozpoznaný text, který slouží hlavně pro vyhledávání. Obsahuje chyby – pro čtení použijte PDF.
<
A
vydává obecní rada v Rakvicích
Rakvick = Č.4/11995
ZPRAVO
Rakvičané na slovíčko...
Konec letošního roku je spojen s několika
výročími nebo událostmi. Začíná běžet sedmý rok
našeho nového státního uspořádání, rozbíhá se
příprava voleb do poslanecké sněmovnya senátu ČR,
začíná druhýrok práce zastupitelstva obce a konečně
začíná šestý rok soukromého podnikání.
Je tu tedy dostatek podnětů k zamyšlení se
nadtím,jak
jsme siv nových podmínkách počínali,
jak
jsme se vypořádali s problémy a úkoly, před které
jsme byli postaveni a které nás čekají. Jetu příležitost
zhodnotit náš podíl na úspěších nebo prohrách,
je tu
příležitost, abychom si vytýčili další naše cíle, jak se
postavíme ktomu, co nás čeká, nebo jak se postavíme
k otázce výběru těch, kteří mají držet kormidlo státu.
Je to však příležitost kriticky zhodnotit i náš podíl,
podíl každého jednotlivce na dosavadní práci, ať už
jako zemědělci, čijiní podnikatelé, pracovníci státních
či jiných orgánů a organizací. Zhodnotíme každý z
nás, jaký byl náš přínos a pomoc pro společnost.
Pracovali jsme dobře, plnili jsme odpovědně své
úkoly? Uvědomili jsme si změnu přístupu k práci.
Uvědomilijsme sirozdíl
v přístupu plnění úkolů, když
jsme hlásali, že pracujeme na to, co nám patřilo všem
ajaký
je náš přístupk naší práci dnes, kdy pracujeme
na tom co je "moje"“. Ukazuje se, že za těch několik
málo letjsme si uvědomili, Žemusíme, bez ohledu na
čas, pracovat tak, abychom, pokud podnikáme,
dosahovali
co nejlepších výsledků a jsme-liv pracovním
vztahu, odpovědně plnili svoje úkoly. Dnes již je na
každém
z nás, najaké úrovní budeme
žít. Nemůžeme
spoléhat, že to někdo za nás zajistí. Nemůžeme
uplatňovat a požadovat sociální jistoty. Víc záleží jen
na nás samých.
Obecní zastupitelstvo nezačalo po svém
zvolení,
jak se říká na zelené louce. Mohlo už navázat
na výsedky a zkušenosti práce zastupitelstva z
předchozího volebního období jak ve správě tak i
vedení obce.
Aleitakse nevyhnulo problémům, které muselo řešit.
Přesto nelze popřít, že dosáhlo určitých výsledků, o
nichž byli občané informování ve zpravodaji nebo
sami se mohli o nich přesvědčit. Chce-li však
zastupitelstvo uspět v plnění úkolů, bude muset
pracovat s plným úsilím, neboť je a bude stále co
zlepšovat, opravovat, bude třeba usilovato zvyšování
kulturnosti obce, věnovatse ekologickým problémům,
zlepšování prostředí a pod. To všechno však nelze
dělat bez přímé pomoci občanů, organizací orgánů
sídlících v obci. Stále se potýkají se závažným
nezájmem o věci veřejné. Chybí tu vůle pomáhat,
zapojit se do veřejné práce, ale chybí i vůle hledat a
najít cesty k rozvinutí společenského života v obci.
A k otázce voleb do zákonodárných sborů.
Naše úsilí o zvyšování životní úrovně je nutně
podmíněno vytvářením podmínek v celém státě. A
tyto podmínky mohou vytvářet ti, kdo řídí stát. A kdo
bude říditstát, určíme ve volbách, které nás čekají. Je
pravda, že často podléháme skepsi, nadůvěře,
dovídáme-lise
o podvodech, zločinné činnosti mafií a
o jiných nepravostech. Ale musíme si uvědomit, že
toto
je průvodní jevvšech demokracií světa. Ukazuje
se však, že jsou postupně zlé činy odhalovány a
trestány. Boží mlýny tedy melou, i když zdánlivě
pomalu. Je však na nás, abychom rozpoznali i v
politice a mezi politiky plevy od zrní a abychom si ve
volbách vybrality dobré, ty, kteří buď již ukázali nebo
ukáží, že umí, že to myslí dobře, že umí řešit
problémy tak, aby nám všem vytvořili podmínky a
předpoklady pro to, abychom mohli zdárně pracovat
a vlastní pílí si zvyšovat životní úroveň.
redakční rada
pRakvický -
ZPRAVODAJ
OBEC
Blížící sekonecroku
je vždy obdobím kohlédnutí, porovnání
původních záměrů a praktickou realizací. Jaký byl tedy letošní
rokv naší obci.
V oblasti výstavby došlo při realizaci akcí ke změnám.
S novou vozovkou "Na řádku" bylo navíc, z důvodu velkého
zájmu rekreantů a koupání v"Šutráku", zbudováno parkoviště.
Navíc zde bylo zbudováno sociální zařízení. V současné době
zde zřizuje p. Minařík objekt občerstvení. Po dohodě s
Ekoingstavem bude letos ukončeno skládkování stav. materiálu
podél rybníka. Pro příští léto by tedy měly být pro rekreaci u
"Šutráka" slušné podmínky.
Na akci kanalizace a vozovka "U Luže" bylo nutné provést
navícrekonstrukci rozvodu vody a proti původnímu projektu byla
navíc prodloužena dlážděná komunikace přímo kolem "Luže".
Při budování vozovky "U měšťanky" bylo provedeno
prodloužení kanalizace v ulici Horní pro napojení této ulice v
příštímroce. Navícbylo rekonstruováno parkoviště a prostor pro
jízdní kola u školy. V dolní části pod školou bude kanalizace
napojena na stoku, která bude zhotovena do konce března
1996.
Vozovky dlážděné zámkovou dlažbou v ulicích Krátká, U
Luže a U měšťanky, způsob a kvalita provedení, jsou často
předmětem zájmu návštěvníků obce.
Vcelé obcibyly provedeny opravy překopů místníchvozovek.
Pro provedení jakéhokoliv překopu musí být vydáno stavební
povolení a doporučuji občanům, aby v případě provádění
těchto prací zadali uvedení vozovky do původního stavu odborné
firmě.
Na bytovce č. 578 v Nádražní ul. byla letos provedena
kompletní GO instalace vody, odpadů včetně napojení na
kanalizaci. Současně byla provedena oprava střechy. Plánovaná
rekonstrukce kotelny na ZŠ byla rovněž provedena.
Vletošnímroce nebyla realizována oprava budovy obecního
úřadu, a to z několika důvodů. Předpokládaná rekonstrukce
neřešila bezbariérový přístup, SPT Telecom plánujepři budování
novételefonní sítě vroce 1997 zbudování novédigitální ústředny
vjiné lokalitě vobci(horní konec), Pošta
v Rakvicích potřebujeme
pro rozšířené služby další prostory a dále budova dolní školy
přímo nabízí nevyužité prostory. Ztěchto důvodů bylo vletošním
roce provedeno pouze svedení dešťových a odpadních vod z
OÚ, pošty a staré školy do kanalizace pro zamezení dalšího
podmáčení těchto budov. V příštím roce bude zpracován
projekt na jejich rekonstrukci.
Vsoučasné doběje voblasti výstavby největším problémem
vobcistav čističky odpadních vod. Po rocezkušebního provozu
ajeho vyhodnocení vyplývá, že ČOVje hydraulicky vytížena na
46%. Látkověje
však ČOV již vsoučasné době přetížena. Příčin
špatného stavu
je několik. Ze strany producentů OV dochází k
vypouštění látek, které do kanalizace absolutně nepatří, a to
zejména vinné kvasnice a výplachy ze sudů, močůvka,
přečerpávané odpady ze žump. Dochází také k zahnívání org.
látekv zanešené kanalizaci s následným vypláchnutím při dešti.
Není dobudována dešťová zdrž a přepad z dešťové zdrže do
ČOV. Na kanalizaci je podle evidence v současné době
napojeno 194 nemovitostí. Pokud tedy nedojde kezlepšení
stavu v normálním provozu, nebude možno připojit další
kanalizace. Se zástupcem provozovatele ČOV a.s. Vak
Břeclav byl dohodnut postup opatření pro zlepšení stavu
ČOV. |
Vak Břeclav a.s. provede vyčištění celé stávající
kanalizační sítě v obci. Následně provede kamerou
DNES
podrobnou revizi stavu včetně revize napojení producentů
odpadů. Obec zajistí urychlené dokončení dešťové zdrže a
přepadu na ČOV. Upozorňuji tímto občany
z těchto částí obce,
kde je již kanalizace zbudována, že porušením kázně při
vypouštění OV blokují další výstavbu v obci.
Pro akce na příští rok jsou připraveny projekty kanalizace
"Horní" "Nakopcech" "Nádražní-1.čásť (mezi Novoua Zahradní).
Dále
je připraven projekt parkoviště u hřbitova. Je zadán projekt
kanalizace a vozovky "Ulička I". Po odkoupení pozemku bude
zhotoven chodník mezi ul. Dolní a Zahradní.
Voblasti přírody a životního prostředí bylo vletošním
roce hlavní akcí zahájení provozu kontejnerové skládky TDO.
Provozaž na drobné nedostatky ukazuje
své výhody
- centralizace
odpadů do jednoho místa, přehledná organizace odvozu,
dodržení hygienických předpisů. Žel, jsou mezi námi stále
občané, kterým je okolí Ihostejné a místy svým bezohledným
chováním dávají najevo své představy o demokracii. Téměř
denně se na různých místech objevují vyhozené pytle odpadu a
je smutné, když se tento odpad objeví
za obcí dokonce ve vodě.
Ztěchto důvodů a současně v návaznosti na připravovaný
zákon o odpadech, bude od počátku příštího roku evidována
likvidace odpadu každé jednotlivé domácnosti v obci.
V letošním roce byla zahájena postupná realizace obnovy
prvků územního systému ekologické stability. Na podzim byla
provedena údržba porostu mladé výsadby lesa v "Podoxu" s
provedením ochranného nátěru proti okusu zvěří. Pracovníci
Lesů ČR nabídli pomoc se zajištěním smluvního partnera pro
provádění údržby obecního lesa. Dosavadní nabídky byly
finančně náročné.
Vlokalitě na jih od obce - hladová cesta, Jezera, hrázka, alej
do Koze, se nachází cca 330 ks suchých topolů a celkově
je zde,
podle zpracovatele projektu ÚSES, nutné provést údržbové
práce. Pan Bartošic, Nádražní 303"nechtěně" vypěstovalna své
zelnici600 ks topolů, které jsou nyní zaškoleny
v areálu ZD. Tyto
stromkya další, připravené místními myslivci, budou použity pro
obnovu přírody. Do tohoto programu se chtějí rovněž zapojit děti
z naší ZŠ z klubu "Pampeliška"
V oblasti kultury a sportu se naše obec díky aktivitě
jednotlivců a některých sdružení dostala v letošním roce opět
do
cyklistice, jezdeckých disciplínách jistě napomáhají propagaci
obce stejně, jako činnost dětských sborů, letos umocněná
zájezdními vystoupeními
ve Francii. Zájmová činnostdětí byla v
letošnímroce rozšířena o dětský folklórní kroužeka rovněžna ZŠ
vznikly při klubu"Pampeliška" ruzné zájmové sbory. Také místní
hasičský sbor byl letos aktivní. Mimo úspěchy v hasičkých
soutěžích, zahájilvýcvikžáků.
V minulém čísle Zpravodaje
jsem slíbil podání informace o
dotaci na plynofikaci domácností. Z informací podaných na
setkání v Hustopečích a na Dni malých obcí v Brně vyplývá, že
Rada státního fondu životního prostředí nedoporučila další
proplácení individuální podpory občanům při přechodu na
ekologické vytápění. Žádosti obcí byly vráceny na jednotlivé
okresní úřady ke stanovení priorit a tím k rozdělení omezených
fin. prostředků. Na našem okrese byly tyto prostředky přiděleny
pouze třem obcím, ve kterých byla provedena plynofikace
celé obce.
Vážení občané, děkuji touto formou všem, kteří v
letošním roce pomáhali zvelebit naši obec. Současně přejí
Vám všem o Vánocích rodinnou pohodu a v příšťím roce
hodně zdraví a úspěchů. Petr Vajbar, starosta
RAakvický -
ZPRAVODAJ
Z obecního zastupitelstva
Obecní zastupitelstvo má za sebou více než rok práce.
Je to příležitost bilancovat úspěchy či neúspěchy za toto
období. To by však měli udělat občané voliči sami. Spíše
bych se chtěl na práci zastupitelstva podívat pohledem
jednoho z jeho členů. Podělit se o dojmy, které z práce v
tomto voleném orgánu mám. Předem upozorňují, Že jde o
můj subjektivní pohled.
Ihned po zvolení zastupitelstva a vlastně po celé
prozatimní období mě překvapila, až navýjimky, stoprocentní
účast zvolených zástupců na jednáních. Svědčí to o
zodpovědném přístupu k účasti v tomto orgánu. Již méně
příjemným zjištěním bylo chaotické jednání a diskuze v
průběhu zasedání. Tento nešvar
se pomalu daří odstraňovat.
Jetřeba véstjednání věcná a směřující kžádanému výsledku.
Každý člen zastupitelstva je členem některé z komisí,
které při obecním úřadu pracují. Členy těchto komisí jsou
i občané, nečlenové zastupitelstva. Jako člen finanční
komise mohuříct, že není jednoduché komisi svolattak, aby
se ji zúčastnili všichni její členové. V ostatních komisích to
je zřejmě stejné. Přesto, pokud se komise sejde a vydá
nějaké doporučení, mělo by ho zastupitelstvo a starosta při
svém rozhodování brát v úvahu.
Za důležité považuji také to, aby členové zastupitelstva
byli včas informování o zásadních otázkách, týkajících se
obecních problémů. Na začátku volebního období bylo
jednání zastupitelstva pravidelně každých čtrnáct dní. V
případě potřeby i každý týden. V současně době však je
svoláváno zastupitelstvo k jednání v delších časových
intervalech, což podle mne není v pořádku. O všech pro
obec důležitých věcech by mělo rozhodovat zastupitelstvo,
a to včas a fundovaně.
Obecní zastupitelstvo mívá též několikrát v roce veřejné
zasedání. Na veřejném zasedání by mělo zastupitelstvo
obhájit svá rozhodnutí před občany a přesvědčit
je o jejich
správnosti. Že se to vždy nepovede je jasné. Důležité však
je, aby bylokomu cozdůvodňovat. V letošním roce proběhla
dvě veřejná zasedání, která se účastí občanů od sebe velmi
lišila. Na jarním zasedání byla jednací místnost plná, zatímco
na pozim "vyhrálo" zastupitelstvo nad občany 9 ku 7. Že by
tak poklesl zájem občanů o dění v obci?
Pojal jsem tento svůj příspěvek spíše kriticky k několika
problémům v práci zastupitelstva. Kritiku musíme přijmout
všichnivěcně
a vyvoditzní závěry. Neustále
je co zlepšovat.
P. Suchánek
UPOZORNĚNÍ FINANČNÍHO ÚŘADU
Finanční úřad v Břeclavi upozorňuje poplatníky daně
z nemovitostí na platnost vyhlášky Ministerstva
zemědělství, kterou se mění průměrné ceny
zemědělských pozemků s účinností od 1. ledna 1996.
Pro katastrální území Rakvice byla stanovena cena
9,51 Kč.
Prorok 1996 již bude vyměřována
daň z nemovitostí
podle této vyhlášky. Poplatníci, u kterých došlo ve
srovnání s předchozím obdobím ke změně okolností
rozhodných pro vyměření daně,jsou povinnido31.ledna
1996 podat nová daňová přiznání s použitím nové ceny
pozemků. Tito poplatníci musí v daňových přiznáních
uvést nejen nové okolnosti, ale i nemovitosti dosud
daněné, včetně staveb, tak, abyv příznání byla uvedena
celá částka daně z nemovitosti.
U poplatníků, u kterých nedošlo ke změnám oproti
předchozímu zdaňovacímu období, nemají povinnost
podávat daňové přiznání. Přepočet daňové povinnosti
provede finanční úřad.
Kam $
Vážení občané, od počátku příštího roku dochází v
naší obci ke změně, týkající se likvidace domovního
odpadu přechodem na třídění a současně i ke změně
poplatků za odvoz a ukládání.
Celoroční poplatek činí 150 Kč na každou osobu v
domácnosti. Za tento poplatek bude prováděn každých
14 dnů vývoz jedné popelnice zdomácnosti, dále budou
na každou domácnost vydány modré a průhledné PE
pytle na odpadový papír a plasty. Odvoz tohoto odpadu
bude vždy předem vyhlášen. Další pytle budou vydávány
náhradou přímo při odvozu.
Ve stanoveném poplatku je
dále zahrnuto uložení odpadu na kontejnerové skládce,
a to v objemu 6 vozíků tera během roku. Na tento vývoz
budou vydány při placení poplatku kontrolní bloky.
Ostatní třídění odpadu zůstává, tzn.sklodo kontejnerů
u NS a na skládce a železo rovněž samostatně na
skládce. Větší objemy odpadu lze uložit pouze na
skládce Hantály za samostatný poplatek.
ním ...
Tato opatření se týkají odpadů z domácností.
Organizace a soukromí podnikatelé musí mítsepsanou
smlouvu s a.s. Hantály.
V současné době jsou na skládce Hantály zbytečně
ukládány druhotné suroviny a skládka se velmi rychle
zaplňuje, proto vás žádám o zodpovědný přístup ktřídění
odpadu. Součastně vás upozorňuji na zákaz
likvidace odpadů pálením a nebo skládkováním v okolí
obce.
Samolepky, kontrolní bloky a PE pytle jsou
vydávány na OU při zaplacení poplatku.
Občané, kteřídoposud nemají popelnicové nádoby,
si tyto mohou zakoupit rovněž na OU. Cena - 600,-Kč
za 1 kus.
starosta
pRakvický -
ZPRAVODAJ
proměny ZZ
NÁRODNOSTI
trvá rubrika nazvaná "Proměny“. Jejím původním záměrem
bylo zachytit zlomky historie Rakvic, občanské i lidské
osudy, příblížit občanům osudy obce, jejich obyvatel. Jak
čas šel, dostávala tato rubrika jasnější tvary i tvář. Příznivé
ohlasy čtenářů byly podnětem k tomu, že vtéto rubrice jsme
začali skládat první kamínky mozaiky dějin Rakvic. Pravda,
nedělo se tak soustavně, ale přece tato rubika se stala
neodmyslitelnou součástní zpravodaje. Zatím Proměny
zachycovaly části dějin Rakvic. Ale ještě ani jednou se
nedotkly otázky, kdo bylitvůrci dějin Rakvic, kdo byli původní
ipozdější Rakvičané, odkud přišli, jaký byl jejich národnostní,
etnický původ. Pokusme se na tuto otázku odpovědět.
V díle Břeclavsko, ve stati o Rakvicích se dočteme
že v
pískovišti v trati Díly byly nalezeny památky ze sídliště |
kostrové hroby unětické kultury a kostrové hroby se
zvoncovitými poháry. Na Výhoně při silnici do Podivína byl
zachráněn roku 1940 kostrový hrob unětické kultury. Nálezy
unětické kultury pocházejí
také z pískovny
v trati Koziperky,
Trávníky, v Nových polích a ze štěrkovny jihozápadně od
obce. Laténské kostrové hroby ležely v trati Trávníky a Na
Výhoně. Sídliště laténské kultury a sídliště
z období římského
se rozkládalo zase Pod Koziperky a jižně od silnice do
Přítluk. Nálezy mohylové kultury pak pocházejí ztrati Hroudy
a další laténské památky z trati "Prudké díly" a dnes Díly.
Abychom si ozřejmili, kdy časově byla naše obec osídlena,
je třeba uvést, do které doby spadají uvedené kultury.
Unětickou kulturou
je období starší doby bronzové, to je
období 19. až 16.století před Kristem. Sídliště byla opevněná.
Mohylová kultura pochází
ze střední doby bronzové (15. až
13. století před Kristem) a vyznačuje se výrobou prvních
mečů, nožů, hrotů kopí. Z této doby pocházejí nálezy z
mohylové kultury. Laténská kultura byla
v době. až 1. století
před Kristem. Význačný
je pro nirozkvětřemeseliuměleckých
technik a obchod. Představuje kulturu keltských kmenů.
Poněvadž existoval
již rozvinutý obchod, byly zavedeny jako
platid!o mince. Kostrové žárové hroby překrývané mohylami
zachycují u nás už staroslovanskou dobu, to je5. a6. století,
kdy se Slované stali rozhodujícím činitelem značné části
Evropy.
Úrodné kraje dolního Pomoraví a Podyjí, jak dosvědčují
i výše uvedené nálezy, lákaly člověka již v době pravěké.
Lidská sídliště
tu vznikala
jen na vyvýšeninách kolem řeky
Moravy a Dyje, neboť jejich povodně ohrožovaly své okolí
záplavami. Již v prvních stoletích po Kristu však tudy vedly
cesty, jimiž Římané dopravovali jantar
od břehů Baltického
moře. Jedna z těchto cest vedla též na Břeclav, starou
Břeclav a Podivín. Jinak'nejsou v tomto kraji kromě
west
V RAKVICÍCH
uvedených nálezůzprávy. Podobněřídké
zprávy jsou izdoby
Velkomoravské říše a zejména po zániku této říše. Zprávy
seobjevují ažod počátku 10. století, kdy se Morava postupně
stala kořistí Maďarů, Čechů a Poláků. Obyvatelstvo, které se
v našem kraji usídlilo, bylo stálými boji, loupežnými
výpravami a epidemiemi velmi ztenčeno. Na počátku 11.
století kníže Břetislav dobyl i náš kraj a pomezí opevnil
vodními hrady na řekách Svratce, Dyji a Moravě, a to proti
Rakušanům a Uhrům. Bylyto hrady u Strachotína, Nejdeku,
Podivína a Břeclavi. Prořídlé obyvatelstvo bylo
pravděpodobně vtéto době doplněno vystěhovalci
z Čech.
Historici připomínají, že tu sídlil kmen Lověticů. Historik O.
Hosák uvádí, že německý název Lundenburg (původně
Laventenburg) je překladem jména hradu Lověticů.
Povodně nutily obyvatelstvo usidlovat se dále od břehů
obou řek. Jižní hranice proti Rakousku nebyla určitá -
zaplavované území bylo těžko překročitelné.
Náš kraj byl majetkem přemyslovských knížat, kteří
drželi olomoucký úděl. Střediskem našeho kraje byla Břeclav
a byla též sídlem krajských úřadů. Počet obyvatelstva našeho
kraje se tenčil nejen proto, Že byl dějištěm častých vpádů,
ale I proto, Že byl zatížen robotami, a proto lid opouštěl své
usedlosti a dával se do služeb klášterů.
Ve 13. století
se Přemyslovci tak rozrodili,
že jednotlivým
členům panovnické rodiny musely být přidělovány menší
úděly. Byl utvořen i úděl břeclavský. Tento úděl držel do své
smrti (1201) kníže Břetislav. Na čas byl pak přičleněn k
markraběcí državě, ale v době 1222 až 1230 jej již dostala
uherská princezna Konstancie, manželka Přemysla Otakara
l. Jejísyn Václav|l. daroval paktento úděl nejstaršímu synu
své sestry Jitky, Oldřichu vévodovi Korutanskému. Z
jednotlivých míst spadaly do tohoto údělu Kyjov, Kunovice,
Hodonín, Bzenec, Rakvice, Prušánky a Vracov.
Přemyslovci se snažili zvýšit své příjmy, a to jednak
vytvořením bohatého obchodního a řemeslného stavu,
jednak osídlením neobydleného nebo málo obydleného
pohraničního pásma. Zdrojem osídlenců bylo obyvatelstvo
Německa, které bylo v té době přelidněné.
Právo doplňovat poloprázdné obce novými osadníky
patřilo vrchnosti. Kolonizace venkova spočívala vedle
doplňování poloprázdných vesnic i v tom, že rozsáhlé
pohraniční hvozdy byly vykáceny a získaná půda byla
zalidňována německými osadníky, kteří postupně vytlačovali
i osadníky z osad. Nebyla to jen vrchnost, která silně
kolonizovala náš kraj, byly toi církevní řády, jak např. unás
velehradští cisterciáci. Němečtí osadníci byli vyňati z
pravomoci královských úředníků, měli své soudce a
nekonali zemské roboty. Jejich postavení bylo daleko lepší
než obyvatelstva českého.
nakvický -
ZPRAVODAJ
Proto vněkterých českých dědinách byla zavedena práva
německá, ač původní české obyvatelstvo v nich zůstalo.
Kolonizaci se nevyhnuly ani Rakvice. Patřily kosadám
větším, než byly původní slovanské osady. Otom, kdy byly
Rakvice kolonizovány německými osadníky, nejsou přímé
zprávy. Nutno předpokládat, že se tak stalo
v době celkové
kolonizace Němci, která byla prováděna v pohraničních
oblastechv první polovině 13. století. Nejsoutaké doklady
o tom, zda část původního slovanského obyvatelstva
zůstala, či byla vypuzena. Nutno však předpokládat, že
koncem 13. století byly Rakvice převážně německé,
neboť v té době byl rychtářem Bertald, tedy občan s
německým jménem. Dokládá to dále skutečnost, že v té
době byly Rakvice majetkem kláštera velehradského,
jehož řád se významně podílel na germanizaci našeho
kraje. Po celém našem kraji byly roztroušeny německé
ostrůvky, jednak městské (Hradiště, Brod, Hodonín atd.),
jednak venkovské (Nová Ves u Břeclavi, Horněmčí,
Dolněmčí, Boršice a jiné. V Podyjí se táhl souvislý pás
zněmčených osad od Lednice po Lanštorf, Podivín,
Břeclav a Lanžhot, Rakvice. Po husitských válkách se po
národnostní stránce poměry změnily. Uvedené obce se
počeštily a jazykové ostrůvky zmizely a německé menšiny
zůstaly jen v některých městech. Ještě na počátku 15.
století byly Rakvice převážně německé. Nutno
předpokládat, že při výpravě husitů na Moravu v roce
1426, aby očistili zemi moravskou od nadvlády císaře
Zikmunda a Albrechta, při níž došlo k pobití německého
obyvatelstva v Podivíně, Lednici, Valticích i Břeclavi,
došlo ina Rakvice. Po husitských válkách bezpečnost na
Moravě poklesla a bezpečnost osob a majetku byla
pramalá. Mocní utlačovali sousedy, přisvojovali si jejich
majetek. Náš kraj byl postupně pustošen uherskými
vojsky, tureckými vojsky. Také útlak poddaného lidu vedl
k vylidňování venkova. To platilo i o Rakvicích. Proto v
roce 1540 dal Jan z Lipého, tehdejší držitel Rakvic
souhlas, aby se tu usídlili Habáni. Novokřtěnci. Šlo o
potomky Němců z Porýní, kteří opustili svoji zemi z
náboženských duvodů. Tito sídliliv Rakvicích aždo roku
1822, kdy museli opustit Rakvice. To už trvala čtvrtý rok
třicetiletá válka, za níž byly Rakvice
téměř úplně zničeny.
Majitel hodonského panství i Rakvic, Bedřich, hrabě
z Oppendorfu
a jeho manželka Anna Helena Jakázdovská
ze Sudic ve snaze obnovit spustlé Rakvice a zvelebit
je,
obnovili dříve přiznaná privilegia a začali od roku 1654.
Podle jmen to byli vesměs občané české národnosti,
jako např. Jan Tureček, Jan Hádle, Václav Kočka, Blažej
Řezáč, Jan Machač, Jiřík Slunce, Jan Sekerka, Tomáš
Pastorek, Matěj Strnadko, Michal Hajda a další.
Sledujeme-li
v dalším vývoji jména majitelů usedlostí,
setkáváme se převážně s českými jmény. Tak např.
majitelé starých, v roce 1656 a 1673 osídlených gruntů
se jmenovali: Jan Tureček, Jan Hádl, Tomáš Hajda, Jiří
Foukal, Jan Charvát, Václav Čebinský, Václav Damborský,
Jiří Hrdlička, Blažek Řezáč, Ondra Fintajsl a další. |
jména čtvrtláníků, domkařů, podsedníků jsou vesměs
česká: Fučíkovský, Bělohříbek, Špičík, Dvořák. V Rakvicích
bylo v roce 1673 asi 180 obyvatel. Z toho asi 30 Němců.
V 18. století bylo už v Rakvicích 58 pololáníků, 4
čtvrtláníci, 20 podsedků, 25 domkařů a asi 40 hoferů,
celkem asi 750 obyvatel, již téměř výlučně českého
původu. | rychtáři a purkmistři nesou ryze česká jména.
Např.: JiříkČech, Jan Kocourek, Václav Maršálek, Pavel
Machač, Jan Foukal, Josef Průdek, Václav Hrdina, Jan
Vajbar, Martin Kamenský, Pavel Kvasnička, Jan Švásta
atd. Sledujeme-li pohyb občanů v Rakvicích, zjišťujeme,
že byla období, kdy se v Rakvicích usazovali obyvatelé
jiných obcí jen ojediněle.
Mluvíme-li o etnických (národnostních) skupinách v
Rakvicích v průběhu jejich dějin, nelze pominout malou,
ale velmi zajímavou skupinu lidí, která tu sehrávala velmi
zajímavou roli. Jsou to Židé. Je to skupina občanů, která
teprve od roku 1848 byla postavena na úroveň ostatnímu
obyvatelstvu. A která dostala právo opustit město a směli
jako ostatní obyvatelé kupovat domy a pozemky a ina
venkově obchodovat. Do Rakvic přišli jako první Židé
Salamon Spitz, Marek, Gabriš, Noheuberger, Šalamon
Kohn, Šimon Hofman, Eduard Baorek. Jejich osudy si
zaslouží zvláštní kapitoli. Židé v Rakvicích setrvali do
okupace vroce 1939. Byla
to rodina Špitze, Maxla, Kohna
a David Kohn.
Podle sčítání lidu v roce 1921 bylo v Rakvicích podle
národností ze 2377 občanů - české národnosti 2340
občanu, t.j. 98,5 %, 16 Němcu, t.j. 0,7 %, Rusové 2, tj.
0,08 % a 19 cizincu, t.j. 0,8%. Národnostní postavení
obyvatel Rakvic se vyhranilo již v průběhu období první
republiky, a to zejména proto, Že Rakvice byly poslední
česká výspa, neboť ostatní obce jihozápadně od nich
byly ryze německé už od doby jejich kolonizace ve 13.
století. Pokud tu žili např. Němci, šlo povětšině o osoby
přiženěné, které si sice ponechali německou národnost,
ale jinak plně splynuli s českým obyvatelstvem.
Podle posledního sčítání v roce 1991 je v Rakvicích
tato národnostní skladba. Z celkového počtu 2105
obyvatel 797 Čechů, 33 Slováků, 1264 Moraváků, 6
Romů, 1 Rusín, 4 ostatní.
Dr. Hubert Režný
Vinařská besídka
Vinařství v Rakvicích patří k nejstarším zemědělským
podnikáním. O dochovaných listinách v horním právu v
Rakvicích jsme si již povídali v Rakvickém zpravodaji
několikrát. Ale v běhu života padla v zapomnění historie
Vinařství z počátku první republiky.
Je tedy vhodné připomenout si ty, kteří obnovili
organizovanou (spolkovou) práci vinařů, kteří si uvědomili,
že jetřeba se spolčitive vinařství a cílevědomě se vzdělávat
a hospodařit jak ve vinohradnictví, tak ve sklepním
hospodářství. S tímto podnětem přišli v roce 1931 mladí
selští hoši, tehdy organizovaní v agrárním dorostu, jehož
předsedou byl tehdy Klement Horáček. Ti přišli s námětem,
že by měl být založen spolek, který by sdružil vinaře v
Rakvicích a pomáhal jim nejen zvyšovat vědomosti o
pěstování révy vinnéa osklepním hospodářství, ale využívat
výhod, které takovým sdružením umožňovalo tehdy již
existující celostátní sdružení vinařů.
Došlo tedy v březnu 1931 k založení Vinařské besídkyv
Rakvicích. U její kolébky stála mladá selská mládež, která
přiměla své otce, aby se sdružili a spolu s ní začali
organizovaně pracovat na rozvoji vinařství v Rakvících. Jak
je ze zápisu ustavující schůze patrno, došlo již při volbě
předsednictva mezi starší a mladší generací vinařůk výměně
názoru.
pRakvický -
ZPRAVODAJ
Přivýběru kandidátů předsednictva Vinařské besídky došlo
k situaci, že Josef Krmíček navržený za jednatele doporučil,
aby do výboru byli navržení mladí agrárníci, kteří ke zřízení
besídky dali podnět. V zápisu je výslovně uvedeno: "Z řad
zakládajících odpovězeno, Že jsou dosud svobodní a
nemajetní
a čelné osobnosti Vinařské besídky musí vlastnit
nejméně skleps dobrým vínem“". Prvním předsedou Vinařské
besídky byltehdy zvolen rolník Jan Kamenský z domu č. 93
a místopředsedou rolník Tomáš Horáček starší z čísla 27.
Vzorně vedené zápisy z členských schůzí ukazují, že
posláním Vinařské besídky v Rakvicích bylo odborné
vzdělávání členů prostřednictvím časopisu pro vinaře,
vydávaného Zemským vinařským spolkem v Brně. Vinařská
besídka se dále starala o zvyšování odbornosti svých členů
tím, že navázala spojení s Vinařskou školou ve Valticích a
pravidelně zvala učitele této školy na své členské schůze, na
nichžtito učitelé měli odborné přednášky a praktická cvičení
s účastníky schůzí. K učitelům této školy (v zápisech je
nazývají profesory) patřili např. Jakub Košťál, který postupně
instruoval rakvické vinaře např. o tom, které půdy jsou v
Rakvicích vhodné pro pěstování vinnérévy, jaké podložky se
pro které půdy hodí, s jakými nemocemi a škůdci se vinaři
během vegetace setkají a jak jim čelit nebo je ničit. Při
pochůzkách vinicemi prakticky demonstroval vinařům
způsob řezu jednotlivých druhů révy vinné. Školil vinaře o
tom, jak postupovat při sklizní hroznů a postup při sklepním
hospodaření atd.
Cílem Vinařské besídky bylo nejen vzdělávání svých
členů, ale i hospodářská a organizační pomoc jim. Např.
besídka zajišťovala hospodárné získávání materiálů pro
vinaře, ať šlo o stříkačky, či jiné prostředky, tak i lacinější
získávání kolí do vinic, postřiků atd.
Jak se v dochovaných zápisech Vinařské besídky
dočteme, pořádala tato besídka dále výstavy vín. Besídka
hledala pro své členy i další výhody. Například hledala
odběratele (kupce) hroznů, kteří nabízeli vyšší ceny za
hrozny, než nabízeli místní překupníci. Stejně postupovala
při prodeji vín.
Po prvnítři roky existence Vinařské besídkyv Rakvicích
ji jako předseda vedl Jan Komenský. Na konci této doby
dochází zejména ze strany nastupující mladé vinařské
generace ke kritice Činnosti vedení besídky. Tak se dočítáme,
že na valné hromadě v dubnu 1934 vystupuje Tomáš
Horáček mladší s kritikou vedení, Že činnost předsednictva
je nedostatečná, že je třeba zajišťovat propagaci prodeje
vín. Předsedou
je zvolen Tomáš Horáček starší. Besídka se
potýkala i s problémy. Snad největším sejevilo hlídání vinic
v době zrání hroznů. Předsednictvo se téměř každý rok, po
složitých jednáních s majiteli vinic, zabývalo určováním
hlídek. Nejen tím. Besídka se musela starat i o zajišťování
sazenic pro své členy na výsadbu nebo podsadbu vinic.
Poněvadž sama nestačila zajišťovat řízky americké podnože
ve svém stratifikačním domku, v němžtyto práce prováděli
mladí zahradníci, podněcovala své členy, aby si sami
podnož vysazovali. Vyzývala také, aby "bylo dbáno v naší
obci, aby nebyly prodávány neznámými lidmi po domech
révové sazenice". Dočteme se, že "Vinařská besídka má se
dohodnouti se starostou obce, aby žádal od těchto lidí
potvrzení domovské obce, Žetam mají školky, jinak, ať jsou
z obce vykázáni".
Vinařská besídka měla i administrativní povinnosti vůči
státním úřadům. Tak například v roce 1935ji bylo uloženo
státním úřadem statistickým zjistitvýměru vinicv Rakvicích
a jejich výnos. K tomu účelu vytvořila vinařská besídka
komisi, která úkol měla provést. Komisi tvořili: Václav
Kamenský č. 256, František Průdek č. 180, Josef Vajbar-
Machar, Tomáš Horáček starší, František Suchyňa č. 255
a Karel Průdek.
Podle provedeného šetření činila v roce 1935 rozloha
vinic
Trasa Výměra v měřicích
plodné neplodné
Trkmanska 13 10
Koziperky-Zátiší 84 2
Kopce 13 6
Podkoziperky
Nadkoziperky 11 25
Krátké
Grefty 16 o 1/2
Hlaviny
Podzajecká
Celkem bylo plodných vinic 124 měřic, t.j. celkem 24,8 ha
a 45 měřic, t.j. 9ha neplodných vinic. Výnos z jedné měřice
vinic činil 5 hektolitrů vína. Celkem byla ohlášena za
Rakvice výroba vína ve výši 620 hektolitrů.
Členové předsednictva Vinařské besídky byli vysíláni
také na školení, které pořádalo ústředí v Brně, účastnili se
ostatních akcí vinařů, kursů pořadaných ke zvyšování
odbornosti funkcionářů.
Středem zájmu v roce 1935 byla v té době potřeba
ochrany vinic proti škůdcům a samozřejmě každoroční
problémy s hlídáním vinic v době zrání hroznů a otázky
prodeje vína. Na pořadu byla již dříve navržená stavba
boudy v Krátkých pro hlídající vinic. To se opakovalo iv
dalších letech. Problémem, který stál v popředí zájmu
Vinařské besídky byla otázka předražování vín a otázka
prodeje druháku, popřípadě míchání druháku s vínem.
Zjištění tohoto postupu kontrolními orgány bylo spojeno s
pokutami a s odnímáním výhod, které byly vinařům
poskytovány, např. přídělem levnějšího cukru a pod.
Ze zápisů Vinařské besídky v Rakvicích vyplývá, že
počet členů besídky rostl úměrně tomu, jak se rozrůstal
rozsah vinic. Tak např. v roce 1931, kdy byla besídka
založena, činil počet členů 30 vinařů, v roce 1936 150
Vinařů, v roce 1941 bylo členy besídky 128 vinařů. V roce
1936 začíná besídka uvažovat o možnosti založit vinařské
družstvo. Byl proto zvolen čtyřčlenný komitét, který pro
valnou hromadu měl přednéstnávrh, podmínkya přednosti
zřízení takového družstva. Na valné hromadě vlednu 1937
byly tehdejším předsedou Tomášem Horáčkem starším
vysvětleny přednosti družstva před soukromým
hospodařením a poté byl zvolen přípravný výbor, který měl
vypracovat konkrétní návrh na ustavení družstva. Tento
začal sbírat zkušenostiv družstvech jižzřízených v Mutěnicích,
Prušánkách, Dolních Bojanovicích, Čejkovicích a Velkých
Pavlovicích. Na základě získaných zkušeností došlo k
předběžnému a nezávaznému upsání podílů. Další jednání
nevedla k cíli a proto tato otázka nebyla projednávána
vůbec a zapadla.
V roce 1939 dochází ve vedení Vinařské besídky v
Rakvicích prakticky k výměně stráží. Na valné hromadě v
únoru 1939 byl zvolen předsedou besídky Jakub Průdek
zahradník, místopředsedou Ladislav Průdek zahradník,
jednatelem Miloslav Kamenskýč. 109. Pokladníkem zůstal
František Veverka, členy výboru byli zvolení Petr Vajbar,
Rakvický -
ZPRAVODAJ
Ferdinand Hanáček, Tomáš Horáček mladší, Tomáš Lukeš,
Karel Korčák a Josef Krmíček. V tomto roce byla
již spolková
činnost besídky ovlivňována politickými a vojenskými
událostmi. V zápisu o řádné valné hromadě z 12. února
1947 se dočteme, že od roku 1944 do roku 1946 v důsledku
válečných a poválečných událostí Vinařská besídka v
Rakvicích nevyvíjela svoji činnost. Zahájila ji teprve v roce
1947. Jakub Průdek-zahradník svolanou valnou hromadu
řídil. Na ní byl zvolen výbor v tomto složení: předseda
Klement Horáček, místopředseda Jakub Průdek, jednatel
Václav Hrdina, pokladník Miloslav Kamenský. Členové
výboru: Josef Krmíček, Josef Hrdina, Ferdinand Nečas,
Oldřich Vajbar, František Procházka, Ladislav Průdek,
Oldřich Průdek, Břetislav Straka, František Veverka, Silvestr
Janoušek.
Činnost besídky se prakticky omezovala na pořádání
výstav vín, ať již místních nebo okresních, na zajišťování
hlídek při zrání hroznů, na zajišťování ochrany vinic proti
škůdcům, vinohradnického kolí atd. Jiné aktivity nebyly
vyvíjeny. Poslední valnou hromadou besídky byla hromada
provedená dne 7. února 1948. Na ní došlo k volbě
posledního výboru, v němž došlo jen k dílčím změnám proti
dosavadnímu výboru. V čele Vinařské besídky zůstal Klement
Horáček. Po valné hromadě se výbor sešel několikrát. Ale
tečkou za činností Vinařské besídky byla schůze konaná 10.
dubna 1948. Na jejím pořadu byl v podstatě jen jeden
důležitý bod. Oznámení předsedy, že"jako ve všech spolcích
po únorových událostech mají být všichni členové Vinařské
besídky prověření místním akčním výborem". To uložil
vedoucí akčního výboru Stanislav Korčák. Předseda
Klement Horáček stál uzrodu Vinařské besídky v Rakvicích
v roce 1931. Pronesl poslední krátkou pohřební řeč v roce
1948 nad rakví Vinařské besídky.
Dr. Hubert Režný
Informace k zákonu o vinohradnictví a vinařství
S účinností od 1.9. 1995 nabyl platnost zák. č. 115/
1995 Sb. o vinohradnictví a vinařství. Vztahuje se na
všechny pěstitele révy vinné vlastnící více jak 300 m2
vinice nebo více jak 200 keřů révy. U výrobců vín, kteří
vyrábějí
více jak 500litrů vínaročně. Protyto producenty
vyplývá podle tohoto zákona povinnost se registrovat u
správních orgánů.
Správním úřadem pro pěstitele révy vinné
je Státní
kontrolní a zkušební ústav zemědělský Brno, Hroznová
2, 656 06 Brno, který provádí registraci pěstitelů na
předepsaných formulářích.
Správním úřadem pro výrobce vín je Česká
zemědělská a potravinářská inspekce Brno, Šumavská
12,612 54 Brno, tel.:05 /41321100 /kl. 464.
Registraci vinic je pěstitel povinen učinit do 30.
6.1996. Registrace vinice
je administrativně správní akt
a nemá nic společného s daňovou problematikou.
SKZŮZ Brno potvrdí každému pěstiteli do 1 měsíce po
obdržení vyplněných formulářů registraci vinice a přidělí
registrační číslo. Toto číslo
je pěstitel povinen umístitna
vinici.
Formuláře potřebné pro registraci silze vyzvednout
na obecním úřadě, případně zde budou podány další
informace. obecní úřad
RAKVICKÉ POSTAVY, POSTAVIČKY A FIGURKY
Fospodďda a hostinský Vodák
Hospoda - místo tolik velebené i proklínané (hlavně
manželkami) provází člověka již od starověku. Vznikla
zároveň se vznikem řemesel a služeb. Dukazy proto máme
i v troskách Pompejí, kde řada hospod byla objevena.
Pocestní měli potřebu občerstvovacích stanic a také útulku,
kde si mohli odpočinout a případně přespat. Služba
pohostinství se také obvykle dědila z otce na syna. Tradice
rodinných hospod jim dávala věhlasnost a slávu. Jsou
hospody pověstné dobrým jídlem. Někde chodí hosté na
nejlepší guláš, svíčkovou čirůzné jiné spciality. Profesionální
řidiči ví Í nejlépe, kde zastavit a dobře poobědvat.
Hospody v minulosti plnily i jinéfunkce. V době národního
obrození se v nich scházeli vlastenci, zpívali české písně a
radili se proti rakouské nadvládě. V hospodách se hrálo i
divadlo, pořádaly se přednášky, bály atancovačky. Hospoda
tedy byla a jei důležitým kulturně osvětovým zařízením. Zde
se mohli lidé scházet i když ještě nebyla svoboda
shromažďovací. Sejít se mimo hospodu - to znamenalo
spiknutí a zájem tajné policie.
Se současným rozvojem soukromého podnikání
dostávají hospody svoji osobitosta původní tvář. Užto není
anonymní Jednota či Rad, ale vlastnictví konkrétního
člověka, který má sloužitke spokojenosti svých spoluobčanů.
A vzorné služby znamenají i příliv zákazníku a tím finanční
efekt.
Vesnické hospody mají odlišné postavení a většinou jsou
to pivnice, kde se nevyvařuje a jde hlavně o prodej piva.
Vlivem náboženských a společenských zvyklostí přežívá
na vesnici řada předsudků. Hospoda byla vždy pokládána
za semeniště zla a návštěvníci hospod platili za opilce či
morálně odsouzené. Zvláště Ženy se nesměly v hospodě
ukazovat. V mnoha zemích
je všakzvykem choditna nedělní
obědy do restaurace, aby celá rodina - včetně maminky -
mohla neděli skutečně svátečně prožít. Po obědě jdou
všichni na procházku a pak někam do přírody, za sportem
nebo za kulturou. Namítnete, že zatím na to ještě nemáme,
ale vidina je to jistě lákavá ...
j hospodu dělají lidé. Ti, kteříji provozují i "štamgasti",
kteří tam chodí. Nemusí být přece cílem jít tam se opít, ale
spíše se pobavit a přijít mezi lidi. Člověk
je tvor společenský
a tuto potřebu prostě má v genech.
Rozmanitost hospod umožňuje zákazníkům výběr dle
zájmu. Proto vznikají pivnice, kavárny, vinárny, Kino
a disco-
kavárny, nekuřácké restaurace, herny apod.
Ten, kdo vymění hospodu za rodinu, jistě nedobře činí.
| ten, kdo zde hledá zapomnění ze ztroskotaného života.
Prokletí hospod bude patrně plně odstraněno až tehdy, až
tam budou chodit muži se svými Ženarni. A také až budou
"zakouřené pajzy" nahrazeny kulturním prostředím.
pRakvický -
ZPRAVODAJ
Posedět v čisté hospodě s vlídnou
obsluhou, dobrým jídlem a případně s
intimním osvětlením a hudebním
podbarvením je příjemné a každý se tam
rád vrátí.
Pan hostinský byl v minulosti i jednouz
předních osobností vesnice. Poskytoval
informace pocestným a dobrou pověstí své
hospody šířil i slávu obce.
Starší občané dodnes rádi vzpomínají
na pana hostinského Vodáka. Přišel ve 30.
letech do Rakvicz Podivína. Byl odchován
v tvrdých podmínkách |. republiky a
hospodu bral jako svoji stavovskou čest.
Navenek působil přísně až komisně, vždy
všakbyl korektní a plnilsvé slovo. V hospodě
mělvzorný pořádek, vždy pečlivě vyčištěné
trubky a dobře vychlazené pivo. Bylto také
nejlepší strážce sokolského majetku, který
nedovolil, aby docházelo k jeho ničení.
Kluky, kteří hrávali na dvoře fotbal,
mnohokrát prohnal, a ti měli před ním
takový respekt, že bez ohledu na věk a
výšku přeskakovaliv mžikuzídku sokolovny.
Když sipan učitel Veselý poslalžáka Tomáše
Trefila procigarety, přísný pan Vodákvtom
cítil čertovinu. To by tak hrálo prodávat
cigarety školákům.
"Prach a broky a už aťsi venku", zařval
na Tomíka
a ten už pelášildo školy. Teprve
když přišel zpátky s lístkem podepsaným
učitelem Veselým, pan Vodák cigarety
vydal, alehudroval a zlobil se, dokud Tomík
neodešel. Takový měl smysla odpovědnost
pro pořádek. Byl starého ražení, ale i dnes
bychom lecos zjeho vlastností potřebovali.
co říkáte?
Uběhla léta a z tehdejších kluků jsou
dědečci. Dnes už by sokolskou zídku
nepřeskočili. Na zesnulého hostinského
pana Vodáka však rádi a s úctou
vzpomínají...
Rosťa Obhlídal
KDY ? (Ve škol: v <Rakvicích
KDE ? V kodinš slohu
TÉMA: "Co bys byl, kdybys byl ovoce"
Děti se snaží vyjádřit pocity, kterým ovocem by chtěly být a proč, eventuálně které ovoce si myslí, Že mohou
připomínat.
k M
v
=
=
0
=
%
SB
LK
ACI>
p
S5x
r
KS
pRakvický -
ZPRAVODAJ
CHTĚL BYCH BÝT... - CHTĚLA BYCH BÝT...
... kokosovým ořechem.
Děti by ze mě měly dobré mléko a pak i kokosovou
pokladničku. Ctirad Průdek - 8.A
„.. jahodou.
Malou, roztomilou a červenou. Na sobě budu mít hodně
zrníček. Jednoho osudného dne splním svou funkci,
rozplynu se na jazyku. Petr Míka- 6.A
... kokosem.
Je to švanda dívat se na černoušky, když si pro vás lezou.
Hlavně na ty nezkušené, pořád jim to klouže a až se k vám
dostanou, spadnete jim na hlavu.
Jana Průdková - 6.B
„.. rajče.
V létě bych se jenom opaloval a ostatní by se o mě starali.
Aby ze mě měli chloubu své zahrády.
Staňa Chrástek - 8.A
„.. banán.
Má totiž výhodu vtom, že nemusí být jen ovocem, ale může
také sloužit malým dětem jako hračka - třeba puška.
Jirka Bartoš - 7.A
. velikým červeným šťavnatým jablkem,
aby ve mně bydlelo mnoho červů a já mohl vybírat nájemné
za bydlení. A až bych byl moc a moc bohatý, stal bych se
prezidentem celého stromu.
Michal Grégr - 7.A
... kokosem.
Až dozraji, seberou mě a zpracují v chutný kokosový likér. A
kdo mě s chutí vypije, ten se ze mě opije.
Radim Scháffer - 8.B
. mandarinkou.
Viset s kamarádem na větví, odpočívat, a v době sklizní si
krásně vychutnat cestu zaoceánskou lodí do Evropy.
Tomáš Hochman - 8.A
„. tak hezkou mandarinkou,
abych se dostala na pultv SUPERMARKETU. Tambych se
zalíbila nějakému mladému pěknému klukovi, který by si
mě odnesl domů a s chutí by si na mně pochutnal. Byl by
to sice můj konec, ale k tomu přece mandarinky jsou.
Romana Chrástková, 8.A
.. velkou šťavnatou mrkví
a býttakhezká a hlaďoučká, abych se dostala do Receptáře
a vyhrála soutěž "Mrkev roku".
Lucie Juřenová, 8.A
„.. rajče.
Zralé rajče má totižjednu velkou výhodu. Když potká kolegu
opačného pohlaví, který se mulíbí, nezčervená, protože už
červené je. Jana Cabalová - 8.A
... cibule,
krásně bych štípala do očí a všichni by nade mnou plakal.
Monika Vajbarová - 8.B
.. hruškou,
houpat se na té nejvyšší halouzce a mít přehled o tom, co
se u sousedů za plotem děje mravného či nemravného.
Někdy to může být i zajímavé.
Radek Švarc - 8.B
... feferonkou
Uvařili by mě veškolní kuchyni a já bych mohla popálit svého
neoblíbeného učitele nebo učitelku.
Marika Lysoňková - 8.B
, mandarinkou.
Ta se nemusí bát, že přibere na váze, nemusí hubnout,
protože chudou mandarinku by si nikdo nekoupil.
Miluše Švástova - 8.B
Co je to Pampeliška
Pampeliška - správně smetanka lékařská nebo také
Taraxacum officinalis je bylina kvetoucí na jaře typicky
žlutými úbory květů. Kořen má kulovitý, listy tvoří přízemní
růžici listů ... kdo by neznal pampelišku.
Když si jarní pohodu se sluníčkem na obloze a sluníčky
pampelišek na svěže zelené louce zaměníte za olověně
šedé podzimní nebe plné hrozivých mraků, ostrý studený Vítr
a teplotu blížící se nule, přidáte k tomu koňské závodiště
školního statku Střední zemědělské školy v Humpolci,
pampelišky se Vám asi nevybaví. Ale byly tam viděny.
| přes uvedenou nepohodu se 30. 9. a 1. 10. 1995 v
Humpolci konala |. národní přehlídka prací vesnické
mládeže, pořádaná klubem Pampeliška pod záštitou
ministerstva zemědělství.
Co je to klub Pampeliška?
Zakladatelé Pampelišky se ispirovali programem klubu
4-H, který v Kanadě funguje již 75 let. Cílem jeho programu
je umožnit venkovské mládeži, aby svou tvořivou činností
zkrášlila a obohatila prostředí své obce. Tam, kde lidé vidí
stopy své činnosti "zapouští trvalé kořeny" a tím pádem se
netouží stěhovat do měst.
Rakvické děti se zúčastnily humpolecké přehlídky se
svým tanečním vystoupením. Zanechaly zde velmi příznivý
dojem a samy nalezly inspiraci pro založení klubu
Pampeliška v Rakvicích.
Slib:
Moje hlava bude jasněji přemýšlet,
moje srdce bude skutečně věrné,
moje ruce budou sloužit co nejvíce,
moje zdraví bude pro lepší život
mého kiubu, obce a země.
Dni sssšvsvsscssas 1995 byl vRakvicích
pasován mladý pan
na váženého člena Klubu pampeliška
Jako doklad této významné události,
budiž mu velkoryse věnován tento
Pasavací glejí,
kterýžto mu bude onen akt navěky
připomínat.
Ať bez obtíží splníš to, co jsi přede
všemi slíbil a tvá práce nechť se daří.
Přejí vedoucí klubu
RAakvický -
ZPRAVODAJ
Zakládající členové byli pasování 15. listopadu. Složili
slavnostní slib a převzali pasovací glejt a odznak klubu. |
naše rakvická Pampeliška chce umožnit talentované
mládeži uplatnit jakékoliv tvůrčí schopnosti. Zatím vznikly
tyto sekce:
1. ruční práce 6. výtvamictví
2. botanika 7. mineralogie
3.. chovzvířat 8. zdravotnictví
4.. modelářství 9. fotografování
5. karate
Rakvičtí občané mohou dětem pomoci tím, Že vstoupí do
řad našich konzultantů. To jsou lidé, kteří svými radami
usměrňují přibližně jednou měsíčně samostatnou práci
dětí.
Koncem května příštího roku uspořádáme |. rakvickou
přehlídku prací. Doufáme, že to bude start
k tradici alespoň
tak dlouhé jako v Kanadě.
Jitka Thomasová
Naši tanečníci
Někde jsem slyšela, že každé dítě má v těle rytmus a že tanec je projevem radosti. Rakvické děti nejsou jiné než
ostatní, ale donedávna neměly
Loni na podzim jsem ve škole
mi vydatně pomáhá paní učitelka
loňského školního roku zformovaly
název SIMONS DANCE GROUP
První veřejné vystoupení byl
úspěch na taneční soutěži v
okouzlil humpolecké obecenstvo.
dětem mnoho jejich volného času
zdokonalily své společenské
Na začátku školního se "sajmoni"
nyní zahrnuje kromě rokenrolu také
možnost své taneční nadání uplatnit.
založila taneční kroužek. S vedením
Leona Látalová. Děti se během
do taneční skupiny, které daly samy
(Simonova taneční skupina).
rokenrol, se kterým jsme měli velký
Mikulově. A byl to právě on, který
Nacvičování rokenrolu zabralo
Nenaučily se jen tančit, ale také
vystupování.
rozrostli o další členy. Náš program
country, rap, tanec Michaela Jaksona
a další. Připravujeme 4 vystoupení, které budete moci zhlédnout na
školní akademii 20. prosince. Přijměte tojako pozvánku do předvánoční školy. Přijďte se podívatna svoje děti, neboť
největší odměnou pro ně bude uznání jejich rodiny. Dagmar Břečková
PUTOVÁNÍ PODZIMNÍ. KRAJINOU
Na den, který byl 15. října 1995, neděle, jsme se s dětmi
těšili celý měsíc. Tomuto dni totiž předcházelo dlouhodobé
pozorování, vyprávění si o přírodě, prohlížení si obrázku ať
už těch, které jsem dětem přinesla sama, nebo těch, které
si přinesly z domova. Povídali jsme o zvířátkách, která žijí v
lese, na louce, v rybníce. Určovali jsme, co je les, louka,
pole, co je rybník, řeka. Seznamovali
jsme se se způsobem
života zvířat, ptáku v lese, v rybníce. Pracovali jsme s
přírodninami, které jsme nasbírali a vytvořili sihezké náměty
zeživotazvířat. Učivo jsme doplňovali prací na metodických
listech, na kterých jsme vyhledávali stejné druhy listů a ty
zakreslovali a barevně vykreslovali. Starší děti určovaly též
počet. Určovaly listnaté stromy, co na nich roste za plody,
také jehličnaté, jaké mají plody, kdy které opadávají.
Pozorovali jsme barevnost podzimu kolem školy, ale i za
vesnicí i z kopce z nadhledu. Dál, na louku a do lesa jsme
se už nedostali, to je od nás daleko a při pobytu venku
bychom to nestihii.
Z dýně jsme si vyrobili "Dýňáčka panáčka“, který nás při
plnění úkolů a sestavování výrobku provázel a kontroloval
naše chování a kázeň. Naučili jsme seo něm báseň. Každý
den jsme mu ji říkali. Jednoho dne některé děti dost zlobily.
Využila jsem situace a "Dýňáček panáček" se nám ztratil.
Druhý den to děti zjistily a přemýšlely, kam se mohl ztratit.
Hádaly: "na pole, do parku, šel si hledat nevěstu"
Navedla jsem je, že si třeba šel hledat jiné, hodnější děti,
nebo zazvířátkama do lesa, onichž od nás tolik slyšel. Nebo
také mohl jako Jeníček a Mařenka v pohádce O perníkové
chaloupcevlese zabloudita nynítam pláče
a jemu smutno.
Zeptala jsem se dětí, jak bychom mu mohli pomoci. Hned
se ozvalo: "Pojďme ho hledat." Slovo dalo slovo a my začali
přemýšlet, jak bychom se dostali do lesa, když
je tak daleko
od vesnice. Děti dávaly různé návrhy autem, autobusem,
letadlem, na koni, utíkaly by apod. Brala
jsem jejich návrhu
s odůvodněním: já neumím řídit auto, autobus je drahý,
letadlo by tu nepřistálo, není tady letiště, koník unese málo
dětí. Pak jsem jim poradila, že bychom mohli jet na kole,
kdyby poprosily maminky, aby jely s námi. Bylo rozhodnuto.
Děti jásaly radostí a štěstím. Slíbila jsem jim, žeještěten den
promluvím s maminkami. Hned druhý den se ptaly, jestli ta
či ta maminka mně řekla, že pojede. Týden jsme měli na
přípravu. Tomě ještě děti (předškoláci)
zaskočily tím, Že ony
jezdí samy. Už nechtějí, abyje maminka vezla, cestu dobře
zvládnou. Již jsem dostala trochu strach, neboť uhlídat po
cestě deset dětí na kole, další děti s rodiči, o nichž jsem
neměla nejmenší tušení, jak se budou před maminkami
chovat, zda se nebudou předvádět, to se mi vtu chvíli zdálo
být příliš odvážné. Vždyť takovou akci jsem připravovala
sama poprvé, bez předchozích zkušeností. Couvnout jsem
však již nemohla. Zklamat děti jsem nechtěla. V pátek před
10
nakvický -
ZPRAVODAJ
odjezdem mi oznámily čtyři maminky, že snimi pojedou i
mladší školáci. V neděli se nás sešlo: 12 dětí z mateřské
školy, 3 školáci a jedno dítě dvouleté, maminky, babička
dvou chlapců, teta jedné holčičky a já s úzkostí v těle.
Když jsem přijela k MŠ, malá skupina dětí a rodičů již
čekala a ostatní přijížděli. Jakmile jsem seskočila z kola,
rozlehla se velká rána. Ohromeně jsme zůstali stát. Někdo
říkal: "Co to bylo?" Otáčeli jsme se kolem sebe, rozhlíželi se
a teprve až chci stavět kolo, jsem zjistila, že právě moje
prasklo. To byla ta velká rána, která nás ohromila. Po cestě
domů pro nové kolo jsem přemýšlela, zda se nepřihodí
něco zlého, zda to nebylo varování, abychom Zůstali doma.
Ale chmurné myšlenky jsem zahnala, rychle vyměnila kolo
a jela zpět ke škole. Děti mě už s jásotem vítaly. Bylo vidět,
jak setěší a tak jsme se rozjeli.
Prvnízastavení bylou rybníka. Vždyť jsme sitonhoo něm
tolik povídali a proč to maminkám neukázat.
Nejdřív jsem rodiče přivítala, seznámila je s úkolem,
který jsme chtěli splnit, co sledujemea proč se zastavujeme
právězde. Upozornila
jsem jea vyzvedla hlavně bezpečností,
kterou musíme dodržet, abychom se šťastně, vezdraví, plni
nových dojmů a vzpomínek vrátili zpět. Vybídia jsem je k
tomu, aby ostych nechali ve vesnici a tak jako já, když přijdu
mezi děti, zapomněli, Že jsou dospělí a zahráli a zasoutěžili
si s nimi, aby dětem nepokazili dnešní odpoledne, aby měly
na co jejich děti vzpomínat. Bylo tornu tak, neboť nejen, že
mi maminky všemožně pomohly při bezpečnostii organizaci
jak u rybníka, tak v samotném lese, ale samy se zapojily do
soutěží s dětmi. Společně hrály hru ze hry "BINGO" na čáru,
ta byla o ceny, pomáhaly při plnění úkolu na metodickém
listu "Kde kdo bydlí, žije". Jak dbaly maminky, aby na žádné
dítě nebylo zapomenuto. Zapojovaly se i ty nejmenší děti,
ale chtěli plnititi školáci. Hezký zážitek jsme měli ztoho, jak
asi 65 letá babička plnila úkol, ve kterém šlo o přeskákání
snožmo vzdálenosti 8-10 metrů s míčkem a kaštanem na
dlani za obrovské podpory nejen svých vnuků. Babička se
tomuto úkolu bránila, ale děti ji přesvědčily a ona úkol
zvládla. | vlese jsme plnili spoustu úkolů
- hledali barvy, které
podzim vymaloval, určovali a prohlíželi posedy myslivcu,
krmelce pro zvěř, pozorovali slepé rameno Dyje, sbírali
domečky šnečku, přírodniny apod. Ale ani tady jsme
nepřestali soutěžit. Shazovali jsme pyramidu z kelímku -
kdo nejvíce shodí, řešili jsme otázky z oblasti přírody, které
byly napsány na kartičkách. Děti kartičky vybíraly podle
obrázků zvlášť starší, zvlášť mladší. Stouply sipřed maminky
do řady a já jsem k nim přistupovala a četla otázku, dítě
odpovídalo. Jaký byl údiv, když podotázka patřila mamince,
a tak si znalosti osvojili také maminky a školáci. Zvláště
dobré odpovědi - individuální zpěvy bez ostychu - jsme
ocenili potleskem - i když tichým, vždyť v lese se nekřičí,
nedělá hluk, to jsme již věděli. Když jsme maminkám řekli
báseň o "Dýňáčkov! panáčkovi", kterou jsem pro tuto
příležitost složila, tak si vzpomněly, zda-li není někdev lese.
Tak jsme ho šli hledat. (Pečlivě ukrytého v tašce jsem ho
tajně předala jedné mamince, která ho nenápadně před
dětmi ukryla.)
- Jaké bylo radostné shledání s ním, to nemusím ani
připomínat. Jak slibovaly, že budou hodné. Hned však
zalitovaly, Že je škoda, že chlapec, který také neposlouchal
s námi v lese nebyl.
Myslila jsem si, Že už budou děti unavené, že užjim to
stačí, ale když jsem maminkám, babičcea tetě děkovala za
to, že dětem dopřály prožít podzimní odpolednev lese, byla
jsem překvapena povzdechem "už domů!" Při rozloučení,
když jsem maminkám řekla, že pokud se jim dnešní putování
podzimní krajinou líbilo, mohli bychom to na jaře zopakovat,
aby měly děti možnost podzim a jaro srovnávat, bylo slítostí
slyšet: "až na jaře, to je dlouho, zajděme si někam i v zimě.
Samotné se mi nechce. Ve skupině
je to lepší." Přislíbily mi
pomoc, aby všechna organizace nezůstala jenom na mně.
Večer, když jsem doma o všem přemýšlela (a já z toho
byla opravdu unavena, ale převládal i příjemný dobrý pocit
ikdyž jsem si uvědomovala, že někde chybička byla, kterou
musím, ažto "PŘÍŠTĚ" bude, odstranit), už ve mě nebylten
strach, se kterým jsem se do akce pouštěla, ale přistihla
jsem se, že přemýšlím, co tedy uděláme vzimě. Vždyťu nás
je kopeček
jen malý, snih sedrží krátce, ledy rychle roztávají.
Atakje mým velkým přáním, ať je velká zima, mrzne jen to
praští, vždyť rybník dost velký je hned za vesnicía tam sedá
něco vymyslet.
Usínala jsem s pocitem díků těm maminkám, které
umožnily dětem toto podzimní nedělní odpoledne prožít.
Máme spolu s dětmi o čem povídat až do Vánoc.
Miroslava Průdková
učitelka MS Rakvice
11
pRakvický -
ZPRAVODAJ
Vánoce
Jmelí, zelené jmelí
bílé, bílé, chumelení.
Ozdobený stromeček
pro každého dáreček.
Vítáme Vás po roce
Vánoce, Vánoce, Vánoce.
Jmelí, zelené jmelí,
bílé, bílé chumelení.
Koledníci koledují
zvony slavně vyzvánějí.
Vítáme Vás po roce
Vánoce, Vánoce, Vánoce.
V některých, jakoby moderních rodinách, jak jejich děti
začnou jen trochu vnímat okolní svět, už jim rodiče vysvětlují,
že Ježíšek není, že dárky a stromeček připravují oni, protože
jsou přesvědčení, že se dítěti nemá lhát, ale vždy říkat pravda.
Že my starší nevěříme, že dárky nakládá Ježíšek, to snad
každý uzná. Ale abychom přesvědčovali naše děti, že Ježíšek
není, to bychom své děti ochudili o hodně krásného v jejich
životě. Veškerý lidský duch je velmi malý, ať už patří dospělému
nebo dítěti. Ve velikosti a nekonečnosti vesmíru se ztrácí jako
to nejmmavější zrníčko písku. Ježíšek je a existuje, i když ho
nevidíme a nemůžeme si na něho sáhnout. Ale můžeme si
sáhnout na Lásku, Velkorysost, Věrnost? Nemůžeme a přesto
to existuje a je to důležité pro náš život, aby byl krásný, plný
a veselý. Jak prázdný by byl náš život, kdyby nebyl Ježíšek, nebyla by
žádná víra, žádná poezie, vůbec nic, co činí život snesitelným a svět
dětství by byl o mnoho chudší a prázdnější. Jak rádi posloucháme a
čteme pohádky, jak rádi věříme v dobro a spravedlnost. Nejdůležitější
věci na světě a v životě pro nás zůstávají neviditelné. Vymyslet všechny
zázraky světa nedokáže ani ten nejchytřejší člověk na světě. Jen
poezie a láska nám můžou poodhalit tajemství krásy tohoto světa.
Ježíšek žije a bude žít věčně. | za tisíc let bude tady a stále bude
rozdávat radost dětem ve všech světadílech naší planety. Dál bude
nositelem štěstí, míru, lásky a radostii pro ty nejstarší.
Zdeněk Pohl
víra a
12
RAakvický
zpn xvodaj
Veselá
Strejc Studňař byl zednik. Zedničil v dědině, ale jak
se naskytla práca nekde venku, dál do domova, rád si
přivydělal. Zbalilsaky paky a ze strejcem Jaborským se
vydávali do světa
za obživů.
Jednů byli
pozvaní do
Lanštorfa do
statku postavit
zítku. Stavijali,
stavijali a už pátej
deň jedli enom
zelí. Ráno zelná
polívka,v poledně
zelná polívka,
večír zasej zelňačka, a tak se to opakovalo ze dňa na
deň. Aj dyž
je zelí zdravá strava, přece enom všeckýho
mocje na škodu.
V pátek odpoledňa byla zídka hotová, zbývalo se v
sobotu ráno srovnata odebratse kdomovu,
ale Studňař,
jak býval mluvnej odetpoledňa nepromluvil, enom se
mračil a pro sebe si brblal.
"Co ti přeletělo přez nos, néni s tebů rozumná řeč"
ptá se ho Jaborskej.
"Tobě to zelí neleží v břuchu? Tobě tá lakomá baba
nevadí? Né, to já zas tak nenechám. Neco se musí
vymyslet, já přece nejsu králík“
K večeru si strejc skočil kžidovi, kúpil litr rumu a večČír
před spanímho nalildo korýtka pro slepice, nasypaltam
pšenice a šel spat.
Ráno, když se oba zednici probudili, vonělav kuchyni
zelná polívka. Strejc Studňař sedal spokojeně ke stolu,
už mu nevadila ani zelná vůňa, protože zatím nezaslechl
žádný kohůtí zakokrhání, jak to majú títo ptáci po ránu
ve zvyku. Rozhazoval úsměvy na všecky strany. Jak
začala selka nosit na stůl, Studňař se zeptal.
"Panimámo,
jak vám znášijů slepice?"
"Ná, dobře, chlapče, dobře. Su spokojená:"
"Jak sem byl včerá v dědině, u obchodu stál hlůček
lidí s vaším dochtorem a ten im povida!
jak tady kolem
dokola řádí slepičí mor a prej to už došlo až sem."
"Ježišmaria, všecko zlé od nás preč. Nedej Bože,
aby to sem došlo", zalomila rukama selka.
"Tady přestává všecka sranda. To když ty slepice
dostanú a vleze to aj na člověka, takje sním za párdní
amen. Ani dotknút se takovej slípky nesmíte. To mějte
na paměti. Takto říkalten dochtor",nepřestával Studňař.
"A jak se to pozná, že to ty slepice majů?"
"To prej nicna nich néni poznat, ažnajednů z ničeho
nic se začnů potácet, padat na jednu stranu, přivírat oči
a za chvílu je konec. Všecko se musí hneď zakopat
nebo spálit, aby se nikdo nenakazil. Šak poďme se rači
podívat, dokůť sme tady, když hospodáře nemáte doma.
Čertnikdá nespí."
Selka odhodila vařejku a vyletěla z kuchyně, jak
kopa
dyby hořelo. Jaborskýmu pořád nešlo do palice o co
tady ide, co Studňař chystá, ale znal ho a tak čekal, jak
to všecko dopadne. Studňař
šel pomali,enom sledoval,
co budeselka dělat, aždoběhne na zadní dvůr, kde byly
slepice. Jak viděl, že začala lomit rukama, přidal do
kroku.
"Ježíšmaria, podívejte se, dyť oni snáď tů nemoc
majú. Jak sa chuďata přegulujů", bědovala selka a
snažila se slepice postavit zas na nohy.
"Nedotýkejte se ich, dyť to možete dostat taky,
ženská bláznivá. Rychle doneste dva měchy, nahážem
to všecko do nich a my to nekde v polách zakopeme.
Buďte ráda, že ste zdravá, šlak vem slepice, šak se
nalíhnů další a bude zas dobře.“
Dva měchy slepic odnášeli Studňař s Jaborským a
spokójeně s penězma v kapcách se přez pole ubírali k
Rakvicám. Když vysýpali doma slepice z měchů, ty už
pěkně cupitaly po dvoře, po moru nebylo ani památky.
Jednú taky hráli divadlo. Menovalo se to "Duchové
noci." Už nevím z kerej hlavy
to vyšlo a vkerej dědině se
to událo, ale opravdu se to stalo. Na moju dušu.
Celýdivadlo hrálienomdváherci. Studňařa Jaborský.
Jaborský byl u pokladnya Studňař čekal za oponů. Celý
divadlo bylo založený na okně za jevištěm, celej
strašidelnej děj byl na to okno zesumírovanej, to byla
hlavní kulisa tejto zvláštní hry.
Diváci se hrnůli do sálu kerej súsedil s hospodů až
byl sál plnej. Nedivte se, tenkrát nebyla televiza a lidi se
taky rádi bavili. Jaborskýho při pohledu na tolik lidí
začalo mrazit
v zádech, ale nasadil vážnej pohled, když
procházel uličků směrem kjevišti. Sál viďa, Že se neco
děje ztichl a začal pleskat. Všecí se těšili až se opona
rozhrne a duchové noci ovládnů jejich hříšný duše.
Jaborský dyž za sebů zatahl oponu, tak se ptal co
včíl, co s penězama, ale Studňař ho hneď usměrnii.
"O nic se nestarej, na nic se už neptej, peníze strč
za košelu a utíkej kdomovu. Nikde se nezastavuj ani se
neohlídej,
já ich tady zdržím a potráduju za tebů.“
Když obecenstvo zapleskalo znova, zazvónil Studňař
na zvonec, kerej mělnachystanej pro uklidnění sálu a po
třetím zvónění vyšel před oponu, odkáď oznamoval
obecenstvu.
"Maličko uzříte mě, maličko neuzříte mě a protože
teho druhýho bude víc, dobře se dívejte." Jakto dořekl,
skočil za oponu a hneďz okna ven a utíkal, co mu nohy
stačily za dědinu do polí.
Po půlhodině čekání v sálu se první nedočkavci šli
podívatna jeviště, proč se nic neděje, ale nenašlitam ani
herců ani kulise ani peníze, enom otevřený okno
prozrazovalo, kde se strašidla poděly. Poprask to byl
velikej, ale nikdo nevěděl, anijak se tí dvá menovali, ani
odkúď byli. A tí dvá si libovali a půl roku neměli zájem o
prácu, paty z dědiny z opatrnosti rači nevystrkovali.
Zdeněk Pohl
13
pRakvický -
ZpRAVOOAJ
ZVESELA DO NOVÉHO ROKU
Stala
Soused si stěžoval sousedovi, Že mu někdo u hospody
ukradl už třetí kolo, Že na nové nemá a stejně by už snovým
kolem do hospody nejel, Že by zase zmizelo hned první den,
že by si nejraději složil něco ze starých dílů, jenom aby
to do
té hospody dojelo.
"Nejhlavnější je sehnat kostru a potom to další. Nevíš
súsede o nejakej? Možeto byt panská aj damská. Toje mně
fuk.“
"Poradit ti možu. Kostry, co vím, má Slávek Hajda. Běž
tam a určitě si vybereš."
Soused, který není rodákem rakvickým, se hned vydal
k Hajdom.
"Strejčku Hajdo, sůsed mě posílá za vama, že prej máte
kostry. Já bych jednu potřeboval, hneď bych vámju zaplatil."
"A jaků chceš, chlapče, dámsků nebo pánský?"
"Mně je to jedno. Enom když nejaká bude."
"Počkej chvílu, já si enom skočím dom pro klíče od
márnice a půjdem."
Tu teprve nešťastník pochopil, že Hajda je rakvický
hrobař a soused využit jeho zaujatosti pro nové kolo.
Zahromoval a rychlým krokem se vydal směrem k domovu
v naději, že souseda zastihne ještě před domem.
"Sůsedko, jak se menuje tady to na zemi, co máte v
kuchyni?" ptala se na návštěvě u sousedky jedna tetička v
Rakvicích.
"No to je přece linoleum."
"Vidíte a já to slovo nevyřeknu dyby mě zlatem platil. Ať
to zkůšám jak to zkůšám, dycky řeknu linoneum. Chcela
bych si to taky kůpit do kuchyně, ale bójím se, že bych si
udělala ostudu v tým obchodě, tak to rači nezkůšám. Vy to
tak dobře říkáte, nešla byste to kůpit se mnú?"
"Co bych nešla. Stejně pujdu nakupovat, tak možem it
spolem."
V obchodě se ptá prodavačka tetiček, co by si přály atak
pozvaná sousedka hned ze sebe vyhrkla.
"My chceme LINONUEM" a začervenala se jak růže
rozkvetlá.
"Pojedeme si kůpit mladý slepičky," povidala mně jednů
moja žena a tak sme jeli. Mně je jedno jaky slípky na dvoře
běhajů, enom dyžsů vajička“, začal rozpravu rakvický občan
v dolní hospodě.
"Žena ich tam nacpala do dvůch měchů a když ich
potom domana dvoře vypustila, tak sem senemohl vynadívat.
Všeckých deset bylo bilučkých jak obláček na nebi, enom
červený hřebínky se im svítily na hlavičkách. Tak sem
odhadoval, žeto byldobrej kup. Za měsicby mohly aj znášat,
tak byly veliký. Spokojeně sem odešel na pivo a dyžsem se
vrátil, postavil sem se uprostředka dvora, že se podívám na
to naše nový ptactvo a co vám nevidím. Po dvoře se vám
procházela slepica černá jak noc. Tož táto teda naše néní,
říkám sia hneď sem drželv rucetoporo od motyky a jak sem
byl z tej hospody rozehřítej, praskl sem ju přes krk, enom
nožkama zatřepala. Otočím se a přede mnú zasej jedna
černá slepica. Dostala svoje taky a tu se podívám na udírnu
a znilezladalší černá potvora, tak sem ju uťaltaky. Jaksem
do nipraskl, enom sez ni zaprášilo atu mněto došlo. Já sem
ae u Faluicící
deň před tým udil a udírnu sem nevymetl a ty slepice se tam
popelily. Tři ležely tuhý na dvoře a ve mně by se krve
nedořezal. Slepice sem rychle pozbíral a v zadu sem ich
hodilsúsedovi do zahrady. Aj dyž byly na snědění, nelitoval
sem. Žádná ztráta se nemohla vyrovnat temu, co by se stalo,
kdyby do odhalila moja žena. Svedl sem to na potkánů a od
tej doby si slepic na dvoře nevšímám, jejich barva mě
nezajímá."
"Jak ty dráhy zdražily jízdný, tož se tá jejich ochota tak
zlepšila, Že mě povozily aj zadarmo“, pochvalovala si jedna
starší tetička z Rakvic.
"Představte si, co se mně nestalo. Toťkaj sem jela do
Zaječí a octla sem se ažv Brně. Né, že bych zaspala, dyť na
tů krátků dobu ani zaspat nejde, ale dyž já vystupuju, tož
protože mám strach, že stech schodků spadnu, slízám důle
zaďačky a ten průvočí jak mě viděl, tož mě chcel pomoct a
protože si myslel, Že nastupuju, tož mě na každej zastávce
zatlačil zpátky do vagónu, až sem stanicu po stanici dojela
až do Brna. Eště Že mě nechytlten jejich revizor a nedal mně
pokutu. Tož vám povidám, po první vživotě sem jela vlakem
zadarmo a su překvapená, jak sů tí ajzlboňáci po tým
zdražení ochotní, enom aby im to vydrželo nafurt."
14
pRAakvický -
ZPRAVODAJ
Z rakvické košíkové
Mužstvo "mužů" Sokola Rakvice se vletošním roce opět
účastní okresního přeboruv košíkové. Protože sev letošním
roce přihlásilo do této soutěže 14 družstev a soutěž by byla
velmi dlouhá a nákladná, byla mužstva rozdělena do dvou
skupin podle loňských výsledků. Hrajeme proto okresní
přebor II. třídy. Ve skupině máme družstva Židlochovic,
Velkých Pavlovic, Valtic"B", Mor. Nové Vsi"B", SOU Mikulov
a Hustopečí.
V současné době máme odehrány čtyři zápasy a naše
úspěšnost je 50 procentní. Dvě vítězství a dvě porážky.
Začínají
se kladně projevovat
letní tréninky na školním hřišti
i dlouhodobá práce s mladými hráči. Proto na začátku u
slůvka "mužstvo mužů" uvozovky. Nelze
si totiž už představit
základní sestavu bez tří hráčů, kteří budou ještě dva roky v
dorosteneckém věku. Jsou
to Libor Pohanka, David Foldyna
a Honza Suchánek.
Že má košíková v Rakvicích budoucnost je zřejmé i z
toho, že sedo sestavy začínají prosazovat, ikdyž méně než
by možná chtěli, Petr Kubišta a Miloš Studýnka. Další
mladíci, kteří s námi začínají trénovat jsou Igor Švásta,
Zdeněk Klíma a nadějný 14 letý Aleš Zemek z Podivína.
Od poloviny soutěže bychom měli nastupovatv nových
dresech zelené barvy, které nám chtějí zakoupit dva sponzoři.
Jsou to paní Vrbová z Podivína, majitelka restaurace Marta
a pan Luboš Malinka, Domácí potřeby Rakvice.
Jménem všech členů oddílu košíkové přejeme nejen
našim příznivcům, ale všem občanům "Veselé Vánoce a
šťastný nový rok". P. Suchánek
Fotbalový podzim v Řakvících
V neděli 3.12.1995 se členové oddílu kopané TJ Sokol
Rakvice sešli v Sokolovně, aby zhodnotili na výroční členské
schůzi letošní výsledky. Největší pozornost byla upřena na
podzimní část soutěží, v nichžjednotlivé týmy obstály takto:
Žáci, hrající základní soutěž, obsadili ve své skupině
druhé místo, když Získali stejně bodů, jako dosud vedoucí
SokolM. Žižkov. Z 9zápasů6x vyhráli (nejvýše 8:0 doma nad
posledním S. Týnec), 2x remizovali a pouze 1x prohráli
(doma 2:3 se Sokolem Ladná). Na jaře se jistě vynasnaží,
aby ve své skupinězvítězili
a mohlise střetnouto přebornický
titul okresu Břeclav. Trenér Stanislav Chrástek vyzvedl hlavně
pomoc p. Klimenta při zajištění dopravy k mistrovským
zápasům.
Dorost, pod vedením Karla Blažka staršího, obsadil ve
své skupině třetí místo se ztrátou 5 bodů na vedoucí Dy-
namo Valtice, s nímž doma remizoval 2:2. Další ztrátou
doma byla remiza se Sokolem Březí 0:0, po zcela jasné
převaze po celý zápas. Jedinou porážkou pro naše
dorostence skončil zápas v Mor. N. Vsi, kde naši po
prohraném poločase 0:4 stačili pouze snížit na 3:4. Všichni
dorostenci chtějí jarní kolo odehráttak, aby příští sezonu se
dorost objevil v okresním přeboru, neboť ve III. třídě mají
pouze 9 soupeřů a na 4 volné neděle jen těžko shání
soupeře.
"B"tým obsadil vel. třídě předposlední 13. místo, když
dokázal porazit pouze "B" tým Moravanu Lednice 3:2 a
Sokol Bulhary 5:1. Remizu uhrál na hřišti Slovanu Břeclav
v poměru 5:5 a tak bude muset na jaře hodně přidat, aby se
velll. třídě udržel.
Pro "A" tým skončila podzimní část soutěže nad
očekávání dobře, neboť před zahájením mistrovských
zápasů odešel od mužstva trenér Zdeněk Rampáček a na
hostování odešli hráči Radek Rampáček (S.Šakvíce do
30.6.1996), Danek Průdek (S.Vranovice do 30.6.1996),
Vladimír Kučera (Slovan Břeclav do 31.12.1995) a Mirek
Mikulič (Slavoj V.Pavlovice do 30.6.1996). V průběhu
podzimu se naopak na hostování podařilo získat Libora
Damborského ze Sokola Zaječí (do 30.6.1996) a Slávka
Kománka ze Slovanu Břeclav (do 31.12.1995). | díky jim
skončili naši na 4. místě |.B skupiny C se ziskem 23 bodu,
když 7x vyhráli, 2x remizovali a 4x prohráli. Zvláště dvě
domácí prohry (1:3 se Sokolem Moutnice - nováčkem
soutěže a 1:3 se Sokolem Měnín) trochu kalí radost nad
výkony rakvických hráčů. Věříme, že podvedením Jaroslava
Randy a za pomoci zkušeného hráče Tatranu Poštorná
Stanislava Suského, který jako držiteltrenérského kurzu.
třídy přislíbil pomoc při zimní přípravé, budou výsledky na
jaře ještě lepší.
Bohuželzimní
část přípravy v hale ZŠ Rakvice
je omezena
malým počtem hodin, které zbyly fotbalistům. Na celý oddíl,
t.j. 50 hráčů, kteří chodí na tréninky, se dostalo pouze 6,5
hodiny týdně, přičemž na Žáky zbylo pouze pondělní
odpoledne a dorost se bude muset o halu podělit s
dospělými. Proto bude nutno
část zimní přípravy absolvovat
| venku, což je podmíněno příznivými klimatickými
podmínkami
V rámci zimní přípravy budou dorostenci hrátna zimním
turnajiv Mikulově, dospělí na zimním turnaji Slovanu Břeclav,
kde budou obhajovat loňské prvenství.
Závěrem bych chtěl, jménem výboru oddílu kopané TJ
Sokol Rakvice, poděkovat OÚ Rakvice za finanční pomoc,
Ekoingstavu Rakvice za dopravu dorostenců, Janu
Klimentovi za dopravu žáků a všem sponzorům za jejich
pomoc při řešení ekonomické situace oddílu a všem
příznivcům kopané za podporu při celoročním snažení
rakvických fotbalistů.
za výbor oddílu kopané
Josef Mrkvica, předseda
15
s pRakvický -
ZPRAVODAJ
Kam se ptáčku, kam schováš?
Pod okny zpívá meluzína,
sníh zafukuje ze všech stran.
Ptačí zpěv se nikde neozývá,
snad jenom křik černých vran.
Těžko je ptáčkům v tutodobu,
kdy mrazivé jsou dny 1 noci.
Jak mají nalézt něco k zobu,
když vše má mráz a zima v moci.
Zamrzla i píseň ptačí,
co v létě zněla v jásavém "áčku“.
Umět zpívat - to k radosti nestačí,
když není dát co do zobáčku.
Darmovzalová
kresba Václav Plšek
Ptačí budky
se vyplatí
kresba Pavel Hrtus
Již naši předkové dovedli využívatptactva k ochraně
svých zahrad před škodlivým hmyzem. Cílevědomě
lákali ptáky do zahrad a zahrádek prostřednictvím
vyvěšených ptačích budek, vysazovali
Živé plotya keře,
jejichž bobulemisi ptáci zpestřovali jídelníček. Získávali
tak užitečné pomocníky, kteří neúnavně sbírali různý
hmyz, jeho housenky a larvy. Navíc jim zpříjemňovali
práci svou přítomností a zpěvem.
Vždyť i jediný pár sýkorek koňader dokáže v péči o
potomstvo pochytat neuvěřitelné množství hmyzu.
Většinou hnízdí 2xv roce a za tudobu spotřebuje denně
každá asi 17 gramů lareva housenek, brouků a mušek.
Za jeden rok to činí až 75 kg hmyzu z Vaší zahrady.
Sýkory navíc pečují o ovocné stromy i v zimě. V okolí
budky, kde nocují posbírají50 -70% obalečů jabloňových.
Před červitostí tak zachrání až 90 % plodů. Další ptáci
pak sbírají slimáky, drátovce, komáry, mšice a další
škůdce.
V každé zahradě můžeme získat několik zdatných
pomocníků, a to nejen v budkách, které s oblibou
obsazují sýkory koňadry, modřinky, rehci domácí |
zahradní,brhlíciineméně užiteční
polní vrabci. Volně na
stromech a keřích pak také hnízdí pěnkavy, zvonci,
zvonohlíci, stehlíci, pěnice černohlavá, pokřovní a
hnědokřídlá. Stále je na co se dívat, čemu se divit.
Pokud. se chcete obklopit těmito užitečnými
pomocníky aještě nemáte anijednu budku, anebo Vám
v té Vaší nic nezahnízdilo, je nejvyšší čas dát se do
práce. Ptáci totiž nejraději obsazují budky vyvěšené v
listopadu a prosinci. Přes zimu si na ně zvyknou, v
některých i nocují a na jařeje pak obsadí.
Nevíte-li, jak má být ptačí budka velká, jaký má mít
vletový otvor či jak ji pověsit, pak si stačí napsat o
podrobnýilustrovaný návod na adresu: MOS- Společnost
pro ochranu ptactva, P.O. BOX 65 P, 750 65 Přerov 2.
Rádi Vám poradí a zdarma návod zašlou.
kresba Pavel Hrtus
16
ZPRAVODAJ
pRakvický c —y
Společenská kronika
Sňatky:
Hrdina Josef - Křivánková Hana (Zaječí- Šakvice)
OdehnalPetr | -Jílková Zdenka (Medlov- Rakvice)
PrůdekVáclav -Nachtigalová Zdeňka (Přítluky
- Rakvice)
Stratilík Marcel -Tomková Miroslava © (Bystřice p.Host.-Zaječí)
Viskot Jan - Malinkovičová Jana © (Podivín-Rakvice)
Láska je krásný srdce dar
Narozené děti:
Krejčí Zuzana čp. 670
Peš Adam 129
Jarošová Kateřina 690
Marek Matouš 501
Průdková Renáta 745
Rodičům blahopřejeme
Zemřeli:
Krůzová Marie vevěku 90 let
Válek Karel 57 let
Člověk odejde, vzpomínky však zůstanou
17
pRakvický -
ZPRAVODAJ
Naši jubilanti
Občané 80 a víceletí
80 let Veselá Marie
Minaříková Božena
+ vFilípková Zdeňka
Rampáčková Celestina
Rampáčková Marie
81 let Herzánová Františka
Kamenská Františka
Průdek František
Průdek Jaroslav
82 let Blažek Karel
Burianová Adéla
Foukalová Marie
83 let Hajdová Františka
Hrdinová Hedvika
84 let Hanáčková Markéta
Cichrová Anděla
Malinová Marie
Machačová Anežka
Průdková Žofie
85 let Bednaříková Božena
Nečasová Marie
Herzánové Žofie
86 let Průdková Anežka
V JUDr. Režný Hubert
87 let (Lukeš Jan
Veselý Jaroslav
88 let Filípková Božena
Charvátová Ludmila
Cabal Karel
Polínková Ludmila
Stodůlka František
Kociánová Marie
Jílková Františka
v Hřibová Josefa
Rampáček Jaroslav
Y Hrdinová Krista
Kamenská Marie
v Kamenský Miloslav
Minaříková Vlasta
Stehlíková Hedvika
Kamenská Cecilie
Richter Ladislav
V Nečas Antonín
v Vajbarová Adéla
Y Ferbar Antonín
Pohanková Růžena
Režná Eva
Průdková Marie
Janošek Josef
89 let Filípek Ferdinand
Peš Josef
Jiříčková Marie
90 letý Jáchymková Helena
Ničová Marie
91 let Filípková Marie
92 let Minaříková Filomena
Nečasová Marie
93 let Říhová Bohumila
Horáčková Růžena
Straková Marta
Hrdinová Marie
V Průdková Julie
V Heraufová Božena
Rozsypalová Marie
Všem přejeme zdraví a klidné stráří.
Marie Darmovzalová
Vážení čtenáři,
po celý rok jsme se v Rakvickém zpravodaji snažili Vás informovat o dění v Rakvicích i o jejich historii,
popřípadě jsme se Vás svými příspěvky snažili i pobavit, popřípadě potěšit. Dělali jsme to rádi. Věřůne,
že i nadále zůstanete našimi společníky. Při vydání posledního čísla letošního zpravodaje Vám přejeme
šťastné prožití vánočních svátků a do roku 1996 vám přejeme zdraví, pracovní úspěchy a štěstí.
redakční rada
Rakvický zpravodaj vydává obecní rada v Rakvicích. Vychází čtvrtletně. Příspěvky jednotlivých jmenovaných
autorů jsou v původním znění. Sestavuje redakční rada. Tiskne: Soukr.tiskárna V. Bílovice.