Rakvický zpravodaj 1996/4
Periodika
Otevřít PDF (14,5 MB)
Níže je strojově rozpoznaný text, který slouží hlavně pro vyhledávání. Obsahuje chyby – pro čtení použijte PDF.
č. 4/1996
RAKVÍCKÝ |-
ZPRAVOOA|]
vydává obec Rakvice
Skončil sedmý rok nového stťátoprávního
uspořádání našeho státu. Skončil také sedmý rok
nové formy samosprávy naší obce. Číslo sedm je
v podvědomí nás všech číslo symbolické, číslo
biblické a pro někoho i osudové.
Toto výročí nutí k zamyšlení, je důvodem k
ohlédnutí a hodnocení. Co nám toto období
přineslo, co se událo, co se změnilo. Změnilo se k
lepšímu? Jak jsme se na tomto dění podíleli?
Zamýšlíme-li se nad tím vším, co nám to období
přineslo, musíme si přiznat, že došlo k závažným
přeměnám, a to jak politickým, tak zejména
ekonomickým a tedy závažným proměnám v
našem životě, ať si to chceme nebo nechceme
přiznat. Jak už jsme to zaznamenávali několikrát i
v našem zpravodaji, rozběhlo se, a to výrazně,
soukromé podnikání a došlo do jisté míry i k
prolínání soukromého s družstevním
hospodařením. Každý z nás měl možnost volně se
rozhodnout, zda bude podnikat, nebo bude v
pracovním poměru, zda bude podnikat sám nebo
s jinými vytvoří společné podnikání a podobně.
Jak už jsme uváděli ve zpravodaji, velká
většina našich občanů se rozhodla pro podnikání.
Ne však všude se dostavily úspěchy. Úspěchy
byly dosaženy tam, kde bylo k podnikání
přistupováno uváženě, s nutnou mírou odbornosti
a odpovědnosti, ale i obětavostí. To zdravé,
odvážné, odpovědné přežilo i když si vyžádalo
osobní oběti a odříkání. To nepřipravené, mnohdy
hazardní zaniklo nebo živoří. Kdo chtěl rychle
zbohatnout. a postupoval neodpovědně neuspěl.
Jeden ekonom prohlásil, že všechna přenáhlená,
povrchní a plítká práce není nic jiného než lež, za
kterou by se měl stydět každý člověk.
Vycházíme-li z toho, co se u nás za těch
sedm let udělalo, můžeme bez nadsázky říci, že
toho bylo tolik, že se nemusíme stydět. Ukázalo
se také, že každý, kdo chce uspět, si musí
uvědomit, že prosperovat může jen tehdy, když
bude pracovat sám na sobě, pracovat čestně a
snažit se tak obstát a vydat ze sebe co nejvíce.
Ale nejen ve svém podnikání. Měl by si také
uvědomit, že by si měl najít trochu času na práci
ve prospěch celku, který mu vytváří podmínky pro
jeho práci. Tím celkem je i naše obec.
Redakční rada
RAKVÍCKÝ
ZPRAVODAJ]
ZA ROSŤOU OBHLÍDALEM
Redakční rada s velkou lítostí sděluje svým čtenářům,
že její řady opustil její dlouholetý a obětavý člen pan
Rosťa Obhlídal. Zemřel dné 7. prosince 1996 po
dlouhodobé přetěžké nemoci. Zemřel ve věku 53 let. Se
svojí nemocí bojoval dlouho. Odolával jí, bojoval se smrtí
nesmírnou vnitřní kázní a vůlí. Měl rád život, měl rád lidi.
| při svém vážném zdravotním stavu měl pevnou víru v
život. Stále myslel na svoji rodinu i na své Rakvičany.
Nepřestal se podílet na vydávání Rakvického zpravodaje.
Dlouhá léta připravoval úvodníky "Rakvičané, na
slovíčko ....". Vedle toho se podílel na jeho vydávání
různými příspěvky ze života Rakvic, rakvických osob a
osůbek. To proto, aby Rakvičany potěšil nebo povzbudil.
Je možné říci, že nepřestal věřit, že jeho vůle i lékařská
věda mu pomůže vrátit se do plnohodnotného života a žíti
pro rodinu, své přátele i pro Rakvice a Rakvičany.
Jak už to v životě bývá, ne vždy byl pochopen, ne vždy
jeho upřímná práce byla pochopena tak, jak on myslel.
Byl člověkem čistého srdce a duše. Člověkem, který věřil
v dobro, v krásu a v lásku. Byl člověkem, který miloval
svět.
Tož jeho osud se naplnil. Skončilo jeho snažení , jeho
cesta a jeho vůle být užitečným.
Rozloučíme se s ním slovy básníka Jiřího Wolkera
jehož Rosťa miloval. Básníkův život byl do jisté míry
předobrazem Rosťova života. Tož.
Až umřu, nic na tomto světě se nestane a
nezmění,
jen srdcí několik se zachvěje v rose, jak k ránu
květiny,
tisíce umřeli, tisíce umrou, tisíce na smrt jsou
znavení,
neboť v smrti a zrození nikdo nezůstal jediný.
AŽ umřu, na světě nic se nestane a nezmění
jenom já ztratím svou bídu a změním se ze všeho,
snad stanu se stromem, snad děckem, snad
hromadou kamení,
smrti se nebojím, smrt není zlá, smrt je jen kus
života těžkého.
OBEC DNES
Vážení spoluobčané, čtenáři. Závěr roku
je tradičně obdobím ve kterém se na chvíli
zastavujeme a hodnotíme jaký ten uplynulý
rok byl a co nám přinesl. Proto mně
dovolte krátké ohlédnutí na věci veřejné v
Rakvicích v roce 1996.
O záměrech a jejich realizaci jste se
mohli dočíst v číslech minulých, ale hlavně
je přímo při pobytu po obci. Ne všechno se
podařilo podle původních plánů a protože
jsem přesvědčen a tom, že dost problémů
při realizaci jednotlivých akcí nemusí být,
pokud se změní postoje některých občanů,
věnuji v tomto ohlédnutí pozornost právě
této oblasti.
Z investičních akcí zajímá občany jistě
nejvíce © postup — výstavby © kanalizace.
Povolení této výstavby je závislé na
správném chodu čističky. V současné době
je vydáno stavební povolení na akce
kanalizace Na kopcech + Nádražní I etapa
a kanalizace a vozovka Ulička I.
V listopadu tohoto roku byl ukončen
druhý rok zkušebného provozu ČOV, který
opět potvrdil, že nárazově dochází k
přetížení složením přiváděných odpadů.
Toto nárazové přetížení je podle stanoviska
provozovatele © VaK | a.s. způsobeno
nezodpovědným © vypouštěním — septiků
rodinných domků, vylíváním © vinných
kvasnic a vypouštěním močůvky do
kanalizace. Z tohoto důvodu | referát
životního © prostředí ©OkŮ © prodloužil
zkušební provoz ČOV do konce května
1997 s tím, že pokud nedojde v tomto
období k dořešení předepsaných limitů,
nebudou zkolaudovány dosud povolené
akce a nové nebudou povoleny. Přednostně
bude muset být řešena ČOV. I když bude
provedena © kontrola © způsobu — likvidace
těchto odpadů upozorňuji přesto, že možná
kvůli Ihostejnému či sobeckému postoji pár
jednotlivců bude obec muset vynaložit
zbytečně nemalé finanční prostředky na
řešení tohoto stavu.
RAKVÍCKÝ
ZPRAVODAJ]
Z akcí týkajících se přímo životního prostředí se
pozastavím u výsadby zeleně u. Ššutráku na
Trávníkách pro ukázku rozdílu postojů našich
občanů k ochraně přírody. Naši rybáři ochotně
pomohli s výsadbou ( a jsou ochotní pomoci 1
následující jaro), ale najde se jednotlivec, který, aniž
by si ověřil svá práva, část této výsadby klidně
zaoře. Obdobně se chová část našich spoluobčanů,
kterým sebelíp vytvořené podmínky na likvidaci
domovních odpadů stejně nebudou vyhovovat a
svým jednáním dál obtěžují a ohrožují druhé.
Většina občanů pochopila, že finanční částka kterou
uhradí rodina za likvidaci odpadů nemůže pokrýt
celkové náklady které za ni uhradíme. Přesto pro ty
ostatní uvádíme čísla za rok 1996 :
Veřím, že tyto údaje osloví občany z domů č.p. 3,
5, 17, 24, 39, 70, 80, 90, 98, 99. 138, 142, 150,
174, 180, 194, 199, 201, 261, 266, 272, 283, 289.
291, 328, 330, 368, 395. 440. 441, 504. 505/1, 539,
543, 558, 562, 570, 570, 571, 574, 575, 584, 586,
588, 598, 600, 607, 610, 629, 635, 658, 676, 680,
701, 725, 764, 769, 781.
Je jistě spousta dalších problémů, které trápí
většinu slušných občanů. Bláto a podobné anonymní
vizitky na silnicích od zemědělců, ať už družstevních
či. soukromých, pobíhající psi, parkování na
chodnicích, nákladní auta odstavená na veřejných
prostranstvích atd. Zkuste si Vy , kterých se tyto
lhostejné postoje a jednání týkají, dát do příštího
roku základní předsevzetí ke změně chování na
úroveň člověka respektujícího 1 ty druhé.
Abych nebyl při svém ohlédnutí pouze kritický,
byly 1 světlé stránky života v obci.
V závěru roku byla naše obec vyhodnocena v
soutěži Vesnice roku 96 jako nejlepší na okrese. Za
toto ocenění je třeba vyslovit dík všem, kteří v letech
předchozích pomáhali budovat podmínky v obci
nejen po stránce technické infrastruktury, ale i pro
činnost zájmových organizací a celkový společenský
život v obci. Rovněž je třeba poděkovat dnešním
zájmovým spolkům nejen za Činnost ve svých
oborech, ale i za pořádání pravidelných kulturních
akcí. Zhodnocením byla dána největší priorita
společenském dění v obci a zejména byla kladně
hodnocena práce s mládeží. S 18-ti letou tradicí
působí dětské sbory, máme v obci malé fotbalisty,
hasiče, tanečníky, zájmové kroužky při ZŠ, stárci a
chasa založili v tomto roce pod patronátem obecního
zastupitelstva © místní sdružení. Ze © zájmových
sdružení dospělých máme myslivce, — rybáře,
chovatele a (holubáře), zahrádkáře, svaz zdravotně
postižených, hasičů a dvě organizace SOKOLA.
Většina spolků se zmiňuje o své činnosti v tomto
čísle zpravodaje a věřím, že Vy čtenáři se rádi
budete ozývat 1 v číslech dalších.
Vážení spoluobčané i všem Vám , kteří pomáháte
zvelebit naše Rakvice, patří dík za Vaše úsilí tak,
jako všem těm, kteří propagují naši obec ať již ve
sportu či kultuře.
Všem spoluobčanům a čtenářům Rakvického
zpravodaje přeji v roce 1997 hodně zdraví a
osobní spokojenosti..
Petr Vajbar
starosta
ZA AKFIVNÍ PRÁCE NA OBMOVĚ MORAVSKÉHO VENKOVA
SE VRRZBDS
AVE KODEK: Lands KESLA
RAKVÍCKÝ
ZPRAVODAJ)
JESEŇ ŽIVOTA
Ry AA
Vánoce jsou v povědomí každého člověka spojeny s
představou míru i usmíření, s pocitem štěstí a s přáním
obšťastnit, potěšit ty, kteří jsou nám milí. Vánoce jsou
však též obdobím jakéhosi rozjímání, vzpomínání a
zamyšlením se nad sebou samým. Vánoce vyvolávají
vzpomínky na životní prožitky. Zvlášť u starých a
osamělých lidí Vánoce vyvolávají stesk a nutí k
zamyšlení se nad svými zítřky. Sofokles, řecký
dramatický básník řekl, že nikdo nemiluje život tak jako
starý člověk. Český spisovatel Viktor Kamil Jeřábek
napsal ve svých 76 letech, že by mělo být věcí
samozřejmou, že člověk považující život za největší dar
boží, přirozeně se má vynasnažit, aby zůstal jak nejdéle
možno svěžím a mladistvým, a tak mohl se radovat.
Říká dále, že jsou mezi námi i tací, kteří nejen ignorují
všechna pravidla zaručující zdraví a dlouhý život, ale
pošetile určují si lhůtu dokončení života, mluví o stáří
jako o zimě života, přinášející jen samé bědy a podle
toho i jednají. Zamýšlel jsem se sám již též velmi stár v
této předvánoční době, kolik
je na tom pravdy. Vzal jsem
si na pomoc filosofy, vědce, mudrce , osobnosti, které
se dožily požehnaného věku a samy se nad svým stářím
zamýšlely.
Anglický filosof Sir John Murden říká : "Klidné stáří je
krásné období života užitečně stráveného. Jest v něm
milý odpočinek po letech práce, životních klopot a velmi
často i řídkých radostí. Nad schylujícím se dnem i
schylujícím se životem se mohou snášeti mráčky, ale je-
starý člověk není již zmítán vášněmi, které tolik síly
vyčerpávají, činí život dost často nesnesitelným a že se
dívá klidně a vyrovnaně před sebe. Radosti mládí jsou
úzkost a neklid, nemohou mít té plnosti a hloubky, které
bývají útěchou stáří a jsou nekrásnější odměnou
nesobeckého života.
Mnozí staří lidé bláhově považují stáří za nešťastné.
K otázce zda stáří je šťastné či nešťastné jeden
starověký mudřec řekl: "Čtyři jsou příčiny, pro které stáří
se prohlašuje za nešťastné: První jest, že nás odlučuje
od účastnosti nad záležitostmi světa, druhé, že činí naše
tělo slabším, třetí, že nás zbavuje skoro veškerých vášní
a čtvrtá, že není valně daleko od smrti." Mudřec vyvrátil
tato tvrzení. Řekl: "První z uvedených příčin je lichá.
Právě je štěstím, že ve stáří jsme zbaveni těch různých
účastenství na záležitostech světa a můžeme si vybrati
takovou činnost, která nám vyhovuje a která našim
silám a schopnostem odpovídá. Bez takové práce, v
zahálce nelze žádnému, charakternímu člověku žíti,
neboť v nečinnosti je smrt. Stářím sil ubývá, to je
nepochybno, ale kdo rozumně žil, zdraví svého bedlivě
hleděl, dlouho nepociťuje ubývání sil. Při rozumné péči
můžeme všichni udržovat podivuhodné ústrojí těla při
zdraví do pozdního věku, aniž by nám působilo bolest
nebo nepohodlí. Máme-li se rmoutit, že jsme zbaveni
vášní, na to jsme si odpověděli. Tento stav naopak
umožňuje zbavení žít nesobecky, což je nejkrásnější
odměnou života."
Středověký mudřec, zamýšlející se nad čtvrtou
příčinou říká : "Čtvrtá příčina je ovšem závažnější. Ano
jsme smrti blíže, leč mnoho na nás záleží, aby hranice
života daleko byla posunuta. Vedle pravidla, že máme
zdraví svého hleděti - jest ještě jeden prostředek na
prodloužení života. Jest to pevné chtění : zaháněti
smutné představy stárnutí a s ním spojeného vadnutí."
Stáří není nutně úpadkem. Pravé přirozené stáří je
krásné říká jiný filozof.
Příčinu, proč většina lidí pohlíží na své stáří s
obavou vysvětlují vědci tím, že lidé po celou životní dobu
jsou přesvědčeni, že jejich život upadá a že již ve 40
letech věku se stávají starými, neboť jejich duch se tím
neustále zaměstnává. Namlouvá-li si taková člověk, že
je starý, že se brzy projeví známky úpadku, zaviněného
stářím, stane se tak.
O.Svet Marden o stavu úpadku zaviněného stářím
říká. "Z nejhorších sebeklamů jest víra, že jest
nevyhnutelné, aby člověk ve 40 nebo 50 letech počal
znenáhle pozbývat sil a chátrati tělesně i duševně. Proč
by nejvyšší výtvor boží měl chátrati již okamžikem, kdy
se teprve řádně připravil na život? Člověk je zřejmě
stvořen k tomu, aby vrcholu zralosti, síly, výkonnosti a
moudrosti dosáhl poměrně pozdě. Jelikož třicátým
rokem věku nedospíváme plné zralosti, není zajisté v
záměrech stvořitelových, abychom již opět vadli v 50,
60, 70 letech....
Básník Stedman říká, že nemůže pochopit, jak
mohou lidé vidět v 70. letech přirozenou hranicí života.
Římský filozof Seneka říká, že stárnout začínáme, když
máme 80 let. Stedman pak také říká, že nikdo není tak
stár, pokud ještě bere účast na životě a pokud ještě jeho
svíce není zchladlá a bezcitná. Ale každý je stár, nemá-li
již styčného bodu s mládím, svými ideály a životními
nároky, nevnímá-li ničeho z ducha své doby,
nepostupuje-li už dopředu.
Výše jmenovaný spisovatel Viktor Kamil Jeřábek ve
svých 76 letech řekl: "Představa, že od určitého věku
mizí naše síly a že musí naše horlivost pomíjet, má
neobyčejně škodlivý vliv na našeho ducha a kdo se s
touto myšlenkou smiřuje, pracuje plnou parou k jejímu
uskutečnění.
Winston Churchil řekl, že začínáme stárnout , když
resignujeme na mladost. Výše uvedený ©O.S.Marden
řekl, že vysychání a vrásky - to vše se projevuje nejprve
na duchu a že mnohostranností zážitků a účastí na nich
zachová člověka zdravým a proto stárneme tak rychle,
že neudržujeme nástroje svého ducha čistě naladěné."
Celá řada duchů staré a nové doby vytvořila díla
nehynoucí slávy a ceny ve vysokém stáří.
RAKVÍCKÝ
ZPRAVODAJ
Svoje zamyšlení bych zakončil dvěma výroky
(aforismy). Římský významný státník, právník, spiso-
vatel a nejslavnější řečník starověkého Říma Marcus
Tullius Cicero řekl, že nikdo není takovým starcem, aby
se nedomníval, že bude moci žít ještě aspoň rok a
výrokem francouzského prozaika André Maurois (Čti
Morou), že stárnutí není nic jiného než zlozvyk, na který
zaneprázdněný člověk nemá čas.
Kolik povzbuzení , naděje a podpory nám tito mudrci
dávají. Řiďme se jimi.
JUDr. Hubert Režný
V týdnu před 25.listopadem oznamoval místní
rozhlas, že Rakvická chasa zve občany na Kateřinské
hody, které budou uspořádány v Sokolovně. Suché
oznámení. Jen ještě chasa sdělila , která kapela hraje.
Co jsou to "hody" a co znamenají, proč se konají a
co o nich víme? Obecně možno říci, že hody jsou jakási
slavnost nebo oslava něčeho. V Čechách neznají hody,
znají posvícení. Rozhlédneme-li se po našem kraji a
konkrétně po vesnicích v našem okolí, které tvoří tak
zvanou hanáckoslováckou oblast, lišící se krojem i ná-
řečím od vlastního Slovácka, zjišťujeme, že jsou v někte-
rých vesnicích dvoje hody, a to hody pořádané jako
výroční slavnost na památku posvěcení kostela a hody
podzimní. Podzimní hody se vžily jako oslava ukončení
sklizně, vyvrcholení zemědělského roku. Církevně křes-
ťanský původ není prokázán. Ti kdo hledali původ těchto
podzimních hodů se domnívají, že patrně souvisí s před-
křesťanskými zemědělskými kulty. Jde však opravdu
jenom o domněnku. Víme, že hodů zejména v 18. století
bylo požehnaně, takže císař Josef II. stanovil v roce
1786, že hody mají býti jen jedny v roce ve stejné datum
a to hody v neděli po svatém Havlu (16.října). Byly
označovány jako císařské hody. Toto opatření se však
neujalo a v našem kraji byly a jsou prováděny v řadě
vesnic hody dvoje, a to hody letní k datu světce nebo
světice , jímž byl zasvěcen kostel a hody podzimní.
Platilo a platí, že letní hody jsou pořádány více pro
parádu, kdežto pro podzimní hody platilo, že podzimní
hody byly považovány "pro tych starých, ti si rači dobře
popijů a na podzim je j tej drůbeže aj vínečka do heků."
Podíváme-li se po okolí vidíme, že se hody slaví ve
Velkých Bílovicích v září na Panenku Marii, v Bořeticích
na Svatou Annu, v Čejkovicích stejně jako v Bilovicích
na Panenku Marii, v Kobylí na svatého Martina stejně
jako v Němčičkách a na Vrbici na svatého Jiří.
V Rakvicích se před rokem 1786 a po roku 1858
slavily a slaví podzimní hody na svatou Kateřinu. Nikde
jinde v nejbližším okolí se hody na svatou Kateřinu
neslaví. Říká se jim kateřinské hody. Co vedlo
Rakvičany, že po roce 1858 začali opět namísto
císařských hodů slavit hody kateřinské.
Letošní kateřinské hody ve mně vzbudily hned dvojí
zvědavost, a to proč odlišné od jiných vesnic se v
Rakvicích slaví kateřinské hody a kdo to ta svatá
Kateřina byla. Poněvadž je těch Kateřin více obrátil jsem
se na rakvického administrátora pana Mgr. Františka
Alexe. Ten mně velmi ochotně dal k dispozici výpisy z
církevní literatury.
Hody se slaví v neděli před nebo po svátku svaté
Kateřiny | (25.listopadu). Jde © svatou | Kateřinu
Alexandrijskou, mučednici ze 4. století po Kristu. Podle
církevní literatury byla to "panna bohatá a krásná v
Alexandrii a křesťanka". Šlo podle vyprávění o krásnou,
bohatou egyptskou princeznu, která vynikala neobyčej-
nými dary ducha, znalostí bohaté filozofie i křesťanské
nauky. Císař Maxencius se o ni ucházel, nabízel jí císař-
skou korunu. Kateřina však odmítla jeho návrhy. Proto jí
odňal její statky a poslal ji do vyhnanství. Zprávy o jejím
mučednictví jsou z pozdějších dob, asi z 10. století.
Podle této legendy měla být umučena hladem a
zahynout ozubeným kolem. V legendě se uvádí, že hroty
nevydržely. Podle legendy blesk roztříštil kolo posázené
noži. Nakonec byla zťata mečem. Její tělo odnesli prý
andělé na horu Sinaj, kde byl k její cti postaven klášter.
Její postava se stala přitažlivou pro romanopisce a
malíře. Byla zobrazována s korunou na hlavě, palmou a
knihou v rukou nebo s korunou, palmovou ratolestí a
mečem v ruce nebo i s kolem posázeným muži.
Nadšeným šiřitelem úcty byl český král Karel IV.
Sv. Kateřina je velmi uctívána v Čechách. Tu je jí
zasvěceno 57 kostelů a až do roku 1771 byl den oslavy
25. listopadu její památky svátkem. O Kateřině se též
vypráví, že svojí moudrostí a učeností překonala v
diskusi (učeném hádání) padesát filozofů a řečníků a
obrátila je na křesťanství. Byla zvolena patronkou
pařížské university. Sorbonny. Byla též patronkou
filozofické fakulty pražské university.
Přes velké úsilí se mně nepodařilo vypátrat, která z
rakvických vrchností nebo kdo určil, že podzimní hody
se budou pořádat na počest této Kateřiny. Je však
potvrzeno, že Kateřina se těšila lidové zbožnosti a proto
snad byly jí zasvěceny i rakvické Kateřinské hody.
V Rakvicích dostávalo mnoho dětí. křestní jméno
Kateřina. V pozdnějším věku nesly Kateřiny jméno Kača.
V literatuře jsem se dočetl, že povstalo pořekadlo, že
"Veškerý Kateřiny jsou zlostný a mají zlostný zoubek".
Nebo "Kde mají Kaču, nepotřebují psa." Bůh ví jak to
vzniklo.
Ale vraťme se ještě chvíli ke Kateřinským hodům.
Jak paměť zpět sahá, byly tyto hody skutečně hody ne
chasy, ale spíše těch starších. | zvaní na tyto hody
neprováděla výlučně chasa, ale přímo starostové. Ti
zvali sousedy. Dochovalo se pozvání na tyto hody z roku
1871. To tehdejší starosta Josef Eduard Kornyšl zval
písemně sedláky na tyto hody. Vstupné bylo 30 krejcarů
a kdo potvrdil na pozvánce, že s sebou vezme své ženy
a dcery nebo jiné hosty, šly tyto zadarmo. Tato tradice
se dochovala až do třicátých let tohoto století. Hody
měly slavnostní ráz po celé vesnici byly provázeny
veselím, zpěvem v hospodě i ve sklepech. Původci
těchto oslav byli skutečně ženáči a ti také ovládali sál.
Ještě v třicátých letech tancovali ženáči "žabskou" za
veselé účasti všech přítomných.
JUDr. Hubert Režný
RAKVÍCKÝ
ZPRAVODAJ
Rybářství, hospodářské odvětví
zabývající se hlavně chovem a lo-
vem ryb v, řekách, | jezerech,
rybnících a přehradách bylo v Rak-
vicích od dávných dob prováděno
jen v jezerech a rybnících.
První zprávy © provozování
rybářství v Rakvicích jsou ze
sklonku 15. století. To Jindřich z
Lipého, nejvyšší maršálek Králov-
ství českého, který v té době
vlastnil v rámci hodonínsko -
pavlovického panství i Rakvice,
daroval listinou © datovanou na
Moravském Krumlově " v pondělí
před svatou Magdalénou I.p. 1497
rybník Zárybnický pod rybníkem
naším Trkmanským" (naším zna-
mená, že patřil vrchnosti, která je-
diná na něm směla rybařit). Tento
dar rakvické obci byl jakýmsi privi-
legiem. Toto právo pak potvrzovali
obci další vlastníci uvedeného pan-
ství, a to např. v roce 1541 Pertold
z Lipého, nejvyšší maršálek králov-
ství českého a komorní Jeho Milosti
krále Maxmiliána. Po něm v roce
1560, ve středu po památce zmr-
tvých-vzkříšení Páně (15.dubna)
listinou datovanou na Hodoníně a
adresovanou rychtáři a konšelům a
všecké obci z Rakvic potvrdil tento
dar Čeněk z Lipého a na Hodoníně.
Z těchto listin vyplývá, že kdykoliv
nastoupil nový majitel panství,
musel rakvický rychtář a konšelé o
potvrzení daru žádat. Vrchnost
podmínila potvrzení daru řadou
podmínek a slibů. Výslovně v listině
např.Čeňka z Lipého uvádí : "My
Čeněk z Lipého a na Hodoníně i s
erby svými a budoucími potomky
známo činíme tímto listem přede
všemi, kdož jej uzří aneb čtouce
slyšeti budou, že jsou předstoupili
před nás opatrní rychtář, konšelé i
všecka obec z Rakvic, lidí naši
věrní milí a ukázalí nám list na
odůmrť, kterýž mají od urozeného
pána, pána Viléma z Perštejna na
Helfenštejně, nejvyššího hofmistra
království českého a potvrzení na
tenž list od urozeného pána, pana
Jindřicha z Lipého, nejvyššího
maršálka království českého, pana
děda našeho milého dobré paměti a
třetí list od urozeného pána, pana
Jana z Lipého, pana otce našeho
milého dobré paměti, na ten rybník,
který jest pod rybníkem našim
Trkmanským a pátý list od
urozeného pána, pana Pertolta z
Lipého na Krumlově, nejvyššího
maršálka království českého a Jeho
Milosti krále Maxmiliána komor-
níka, kterýmžto listem také jest jim
všech těch listův předkův našich
potvrditi ráčil, pak jakž pak ti listové
svrchu psaní to všecko šíře a
světleji sobě zavírají a ukazují :
prosíce nás snažnou © prosbou
pokorně, abychom my jim těchto
listův svrchu psaných listem naším
potvrditi a usvědčiti ráčili. Kdež my
znamenavše | jejich slušnou a
pokornou prosbu, dobrotivě se nim
jako k lidem našim náchylni a před
očima majíce jich poslušenství a
věrně zachování, aby v čas budou-
cích v časné živnosti a v statku
skrze takové dodarování tím lépe a
více rozmnožení byli a nám, erbům
a budoucím potomkům našim v
potřebách lépe a dostatečně poslu-
hovati a hoditi se mohli a poplatků
našich odbývati, hory desátečné
lépe aby dělali a role své aby orali,
z naší zvláštní milosti a příznivosti
lidem | našim, jejich © dědicům
nynějším i budoucím jejich potom-
kům potvrdili jsme a mocí tohoto
listu potvrzujeme ve všech kusích a
závazcích těchže listech zapsa-
ných, jakžkoliv se v nich zapisuje,
tak jakoby slovo od slova v tomto
listu © našem vepsány byly
Slibujeme jim, že my, ani naši
erbové a potomci naši nemáme jim
v tom žádnou mocí, ani kterým
obyčejem sahati na časy věčné,
než při tom při všem je zachovati,
jak ti listové svrchu psaní znějí a v
sobě zavazují i zavírají, beze všeho
porušení."
Podle urbáře panství hodonín-
ského z roku 1593 byl rybník
Zárybnický užíván obcí rakvickou.
V té době za něj dávala obec vrch-
nosti ročně jeden zlatý moravský.
Obec držela rybník nepřetržitě i v
17., 18. a 19. století. Jsou záznamy
o tom, že obec měla z obecního
rybníka značné příjmy. Přesto, že
obec užívala Zárybnické jako dar,
byla povinna platit jakýsi pacht.
Proč. se odborně © rozlišuje
rybníkářství a jezerní rybářství.
Rybářství v Rakvicích
Vezmeme-li na pomoc naučnou
literaturu dozvíme se že jezero je
přirozená sníženina povrchu zem-
ského vyplněná vodou, která se
nepohybuje jedním směrem, kdežto
rybník je umělá vodní | nádrž
vytvořená zahrazením údolí nebo
jiného vhodného terénního útvaru,
kterou může protékat voda.
Aby obec mohla vést rybniční
hospodářství, musela být vybavena
potřebným inventářem, musela mít
jakéhosi porybného, znalého chovu
a lovu ryb i odbytiště ryb. V obec-
ních účtech je zapsáno např. že
obec měla v inventáři člun, nevod,
rybní truhlu, dva páry rybářských
bot, dva koše (vrše) na lovení ryb.
Poněvadž, jak si dále povíme, měla
obec příjmy z pěstování ryb,
rozšířila rybářství na další vody v
rakvickém katastru. Tak. např. od
roku 1771 si najala obec od správy
císařského dvora hraniční jezera,
jezero Holinková a Trníček. V letech
1800 až 1825 obec rybník Záryb-
nický (byl nazýván v obecních
účtech též rybníček) i jezera prona-
jímala zájemcům o rybářství. Od
roku 1826 je pak opět měla ve
vlastní režii. Že rybnikaření bylo
výnosné svědčí některé údaje v
obecních účtech. Tak například v
roce 1696 bylo přijato za ryby 103
zlatých 56 krejcaru, v roce 1727 za
ryby prodané vídeňským rybářům
400 zlatých, v roce 1730 prodány
ryby za 569 zlatých 34 krejcarů, (v
r. 1730 vynesl rybník 385 zlatých),
v roce 1817 780 zlatých 30 krejcarů
a V roce 1826 utržila obec za 42
metráků © kapín 1071. zlatých.
Hlavními rybami byli kapři a štiky.
Méně kvalitní ryby byly dávány těm,
kteří při výlovech ryb pomáhali.
Výlovy byly prováděny každý třetí
rok. Násady ryb byly obcí kupovány
v Břeclavi. Jako rybolovné nářadí
byl používán zejména při hlavním
výlovu nevod. Je to. rybářská
zútahová síť se širokým jádrem,
která byla nahoře opatřena velkými
korkovými zátkami a na spodní
části olověnými těžítky, aby se
spodní část nevodu držela při dně.
Při běžném odchytu ryb. bylo
používáno několik pomůcek , a to
např. vězence. V Rakvicích byl
znám pod názvem rybářský měch.
RAKVÍCKÝ
ZPRAVODAJ]
Dále bylo užíváno vrše (u nás byl nazýván rybářský koš) a konečně to
byl čeřeň. Vězenec (rybářský měch) byl nástroj zhotovený ze sítí
napnutých na dřevěných kruzích a opatřeny na dřevěných kůlech vpředu i
vzadu, které se zabodly do dna a ponechaly po celou noc v rybníce.
Ryby, které do vězence vpluly nemohly zpět, protože kuželovitá
stavba měchu jim neumožnila plout zpět. Vrší (rybářských košů) se
užívalo jen při denním odchytu. Ryby se vrší lovily ručně tak, že rybář
pokládal koš postupně místo vedle místa a v prostoru koše hledal
rukama,zda je v něm ryba. Čeřeň byla čtvercová síť napjatá v rozích na
řížem spojené dřevěné oblouky prutů napojených na držadlo sloužící k
vyzvedávání sítě z vody. Sledujeme-li provozování rybářství v Rakvicích
ukazuje se, že největší prosperita rybářství byla v 18. století a trvala do
první poloviny 19. století. Na jaře v roce 1835 se začalo vypouštět
brumovické jezero, aby byla získána orná půda. Také pod kobylím a
Trkmanském rybníku se začalo již v květnu tohoto roku vykopávat koryto,
kterým měla odtékat voda z brumovického jezera. Voda, kterou byl po
léta zásobován rakvický rybník Zárybnický přestala do něho plynout. To
byl počátek konce výnosného rybářství rakvické obce. Voda se sice
objevovala, zejména po velkých lijácích, ale široký příkop byl vybudován
až k řece Dyji kam valnou část vody odváděl. Bažiny však zarůstaly
palachem a rybaření tu skončilo. Přesunulo se do Jezer, Pod panskou
loučku, do Trníčku a Kajlova jezera. Ostatní vody, povětšině mrtvá
ramena Dyje nebyla hájena, takže v nich bylo provozováno rybářské
pytlačení. Zrušení roboty v roce 1848 a tím spojené povinnosti a úkoly
jakož práce spojené vypořádáním po zrušení roboty, pruskorakouská
válka, cholera a velký výkup pro stavbu vedly k tomu, že obec rybářství,
stejně jako honitbu dala do pronájmu. V roce 1861 měla obec z pronájmu
vod příjem 555 zlatých. Také přechod od trojpolního hospodaření k
novým formám zemědělské výroby, např. zavádění průmyslových plodin,
vinařství apod. nechalo rybaření na okraji zájmu obce i Rakvičanů.
Sdružovali se jen ti , kteří měli o rybařen zájem a najímali si společné
rybníky a jezera, na nichž prováděli chov ryb a jejich odchyt nebo výlovy.
Rybářství bylo ve druhé polovině 19. století a na počátku 20. století
provozována na nově vzniklých rybnících jako byl Malý a Velký šutrák,
které vznikly těžbou štěrkopísku a Jezera a Pod pánskou lúčkou. Na
těchto vodách byl systematicky prováděl chov ryb a jejich výlov. V
ostatních vodách byly loveny ryby, které tam zůstaly po té, kdy opadla
voda po "vylití Dyje". A zejména v těchto vodách byly ryby loveny vršemi,
po rakvicky řečeno byly chytány do košů. |. světová válka přerušila
organizované rybaření a rybářství. To opět ožilo po jejím skončení.
Kdybyste procházeli kronikářské zápisy naší obce po vzniku
Československé republiky nenajdete žádný zápis o. rybničním
hospodářství v Rakvicích. V té době jsou v kronice zapsány jako stojaté
vody Trníček široký a úzký, Zbrodek „Pod pansků lůčků, Jezera, Kutnar,
Holinková, Geji a voda v Rybníčkách. Ale údaje z rybářství nejsou. Je to
důkaz toho, že rybářství stálo na okraji zájmů Rakvičanů. Nemělo pro ně
žádný ekonomický význam. Rybařinu pěstoval jen malý okruh osob, které
se dobrovolně sdružily a braly to spíše jako zábavu.
JUDr Hubert Režný
SLOVÁCKÝ NEBE
< TODO
Já vám řeknu, že úplně všecí. co
se na Slovácku narodili, nebo se sem
dostěhovali, do nebe nepůjdů, to je
jistá věc. Aby tam byli dobří mezi
špatnýma to by tam. nedělalo
dobrotu, to by bylo jak tady na zemi,
to by nebylo žádný nebe, proto to
musí byt tak, že se tam dostanů
enóm lidi poctivý. tí co dobrý víno
dělajů, pit ho umijů, pánu Bohu ke
slávě sklínku zvedajů. nejsů hádavý,
pomlůvační, chamtivý, co sů rádi na
světě, lehko se s lidma srovnajů, pří-
rody si vážijů a práce a umění
druhých, dobrý jídlo majú rádi,
slovem umijů potěšit. veselit se a
nikemu nezávidět.
Ten, kdo to všecko. jakž takž
dodržuje, ten do teho Slóváckýho
nebe jistě půjde a tam potom bude
pro každýho enom samí potěšení,
radosti, zábavy, bude tam klid a
žádný starosti, každej bude mět
všecko na co Si zpomene, všecí se
budů mět rádi, bude tam taky hora
Pálava a bude celá z voňavýho mar-
cipánu, okolo ní se budů pořád ze-
leňat vinohrady, kerý se nemusijů
kopat, střihat, stříkat a budů pořád
rodit a pořád bude burčák a z jednej
strany Pálavy budů sklepy oblakama
kvelbený, v nich budů poletovat
andělíčci z bečky na bečku a budů
nalívat červený víno všeckých druhů
a chutí a z druhej strany Pálavy
budů zas sklepy kde se zas bude
nalívat bílý víno všeckých značek co
kdy se na světě vyrobily. ve sklepech
budů hrát cimbálový muziky a
venku, kde budů stát stánky s
pečeným masem, ovarem, jelitama a
jitrnicama, přesbuřtem a gulášama
všeckých druhů, k tanci a poslechu
tam budů vyhrávat dechový muziky.
okolo budů stát udírny nad kerýma
budů poletovat mladý prasátka s
křidýlkama a budů se sama do tech
udíren zavěšovat.
RAKVÍCKÝ
ZPRAVODAJ
Na stříbrných podnosech se budů
podávat jatýrka z vykrmených kačen a
husí, voňavý pomazánky a roznášet se
budů plný talíře teplých řízků, kde se
kdo vrtne, všady budů plný hrnce
čerstvých škvarků a kopy dyňových
jáder. V řece Dyji nepoteče voda, ale
meruňkovica nebo broskvovica. v řece
Moravě zasej slivovica. tancovat se
bude celej Boží deň a tanečníci se budů
osvěžovat v rybnikách, kerý budů plný
piva, v každým rybníku bude iná
značka. a aby byl aj každej rybář
spokojenej, tož v tech rybnikách si
može nachytat zaviňáčů, uzeňáčů,
smažených kaprů, plněných lososů,
pstruhů na pivě udělaných, kolik enom
každej sní.
Všady bude plno | ořechových.
makových. © trnkových, © tvarohových
koláčů, šmetrdólů. věnečků s moc
dobrým krémem, bábovek a štrůdlů z
těsta jak pavučinka jemnýho. Všady
budů zavedený vodovody, ale né proto.
aby se nekdo umíval, protože kde se
nepracuje. tam se žádnej nezašpiní. ale
fungovat to bude a z kohůtků poteče
káva. čaj, kakao, čokoláda, lemonádka,
zkrádka všecko podle chuti.
Tí. co tam dondů staří, zasej budú
mladi. aby si každej mohl pěkně užívat
a tabák tam bude taky, ale kůřit se bude
enom z fajky, tak jak si vykuřuje svatej
Petr a taky se tam sejdů, tí „co se znali
na zemi, děti najdů rodiče, jejich rodiče
zasej svoje rodiče a všecí budů
spokójení a budů se dívat svrchu na ten
Boží svět a sledovat jak si tam vedů tí,
co tam ostáli.
ba Na koncertě
Byl, jsem se ženou v Břeclavi na koncertě, kde také
vystupovala taneční skupina Břeclavánek a moc se líbil. Kluci a
děvčata tancovali s chutí a bylo vidět, že museli ovičit a
zkoušet hodně hodin aby dosáhli takové úrovně jakou
předvedli. Jak jsem tam tak seděl a díval se, trochu mě mrzelo,
že mé mládí je pryč, že se ty krásné bezstarostné roky už
nevrátí. Vůbec jsem nezáviděl jejich možnosti o kterých se nám
ani nesnilo, ale to, že už se nemůžu vrátit do dob teplákových
souprav a "komisňáků", zase by stačil balon napěchovaný
starými hadrami, zase by se stavěly vory na "lúkách" když se
rozléla řeka Dyje. Zase by jsme na Luži stavěli vojsko pro boj s
dolním koncem, stříleli z "gumovice" a hráli kuličky u Sokolovni
a u transformátoru, ohřívali svá promodralá těla po koupeli v
Šutráku na plechové střeše "žentúru", hráli na "pikulu", na
"zlodějů, dokazovali jeden druhému kdo má baterku která
dosvítí až na věžní hodiny nebo až na křížek,učili se vyvolávat
filmi a fotografie,sestavovat "kristalku", chodit na ryby s
"lískovkou" a obyčejným špendlíkem na konci konopné
niti,bruslit na Trníčku s bruslemi na klíček,hokejku samorostku
a místo puku kus kamene a sednout si doma v kuchyní promrzlí
a unavený k rozehřátým kamnům a pít teplýt šípkový čaj. Taky
sedět v první řadě v sokolovni při promítání kin Pád Berlína,
Pět Sulivanů, Mlha kryje nepřítele a zapojovat se do bojů při
útoku kozáků. Hrát zase"blešku" a "hlavičkovou", stavět bunkry
u "Fraumílu, "jezdit na saních od Řezáčovýho a sjíždět
"Eletron".
A tak všechny zážitky z mládí defilovaly v mé mysli a v tu
chvíli mě bylo smutno a teskno.Nechtěl bych to co mají mladí
lidé dnes, jen bych se chtěl vrátit přesně do té doby,ve které
mé mládí probíhalo a prožít je s těmi kluky s kterými jsem je
prožíval. Když velký potlesk ukončil toto pěkné představení a
pomalu jsme opouštěli budovu, žena se mně venku zeptala.
"Proč nemluvíš? Tobě se to nelíbilo?" A já se nepřiznal čím se
mně zabývala moje mysl po čas vystoupení mladých lidí. Tak si
myslím, že všechny tyto návraty k mládí podmiňuje nejen
věk,ale hlavně vánoční atmosféra. Ta nás nutí se
zastavit zavzpomínat na to pěkné co jsme prožili ve svém
životě, na to krásné třeba na mládí.
ZIMNÍ SEN
Louka je jako plátnem přikryta
když na ni napadal sníh.
Zima objednala si balík vloček,
sváteční ubrus ušila z nich.
I stromy oděla do bílého hávu
jak nevěsty, co mají svatbu mít.
Větve se tíhou kloní k zemi,
jako by se měly ulomit.
%
Fod bílým sněhovým závojem
je marné o jaru snít. šk
Všude kolem je teskné ticho,
V přírodě panuje zimní klid.
Jen vítr ze stromů sníh setřásá, *
jež sype se na bíle pokrytou zem.
Je tajemná ta zimní krása.
Příroda spí. Přejeme jí bílý sen.
Darmovzalová
RAKVÍICKÝ
ZPRAVODAJ
= Blaha? „145|
7 LOK
RAKVÍCKÝ
ZPRAVODAJ]
Velmi příznivé podmínky jsou v okolí Rakvic pro výskyt
ryb. Hustá síť jezer, tůní, odvodňovacích kanálů a příkopů
"járků“ se při jarních, nebo letních velkých vodách často
stávala jedním velkým jezerem, v němž ryby nacházely
příznivé podmínky pro rozmnožování.
Vodohospodářské úpravy narušily harmonický | ráz
krajiny. Napřímením a ohrazováním řeky Dyje došlo k
zahloubení koryta a poklesu hladiny spodní vody.
Následovalo samovolné vysychání mokřadů, hlavně však
přeměny rozsáhlých luk v pole. Vybudováním soustavy
Novomlýnských nádrží zmizelo unikátní bohatství pestré
mozaiky různých typů makřadů a křovinných pásů oddělující
jednotlivá pole. Výsledkem je monotóní zemědělská krajina
otevřená větrům.
K prvnímu založení rybářské organizace v Rakvicích
došlo v roce1943, kdy 10 rybářů lovících v tu dobu do čeřenu
a měchu /místní výraz pro vězence/ založilo spolek s názvem
"KUTNAR". Jeho prvním předsedou byl Cyril Průdek a jeho
bratr Drahoš dělal hospodáře. Spolek neměl dlouhého trvání
a zanikl.
K založení druhé organizace došlo po osvobození, kdy byl
ustanoven spolek "RAKVICE". Tento zabral vody katastru
obcí Přítluky, Zaječí, Nové Mlýny, Nejdek, Bulhary a Lednice.
Naši předchůdci neměli velký zájem o řeku a proto Dyje byla
přidělena zkušenému a tu dobu mocnému spolku Jiřího
Mahena z Brna.
Zarybňování zajišťovaly pravidelné záplavy, přesto tato
organizace uskutečnila první násadu kapra, kterou přivezl pan
Kocourek z Telče.
Mocná a vlivná organizace rybářů z Brna si začala dělat
nároky na vody v záplavové oblasti řeky Dyje, dobře si
vědoma krás a bohatství těchto vod. Rakvičtí časem
diplomatickému nátlaku ustoupili a ve sklepě u Drahoše
Průdka došlo ke sloučení organizace. V Rakvicích byla
utvořena místní skupina. Brněnská organizace využívala
svých možností a spojovala se s dalšími organizacemi, až
vznikla mohutná organizace Brno 11.
V tuto dobu dělal předsedu Hubert Vajbar, hospodáře
Drahoš Průdek a jednatele pan Rozínek. V tuto dobu mladým
rybářům utvěly v paměti hlavně podoby a jména porybných,
na které dodnes v dobrém vzpomínají. Jednalo se o Karla
Pohla, Václava Havla, Antonína Rejentíka a Tondu Chrástka.
V roce 1966 přišli do výboru mladší členové organizace,a
to Peš Stanislav, Vajbar Bořivoj, Hycl Jan, Žďárský Jaroslav,
Průdek Stanislav, Průdek Břetislav, Grégr Milan a bratři
Švarcové. Omlazení výboru udělalo své, stmelil se kolektiv a
rybáři začali být nejaktivnější organizací v Rakvicích.
Navázalo se na pořádání rybářských plesů a rybářské závody
v Rakvicích byly známé v celém kraji. Čím více rostla činnost
místní skupiny, tím silnější byla
touha na utvoření vlastní samostatné organizace a
odtržení od mateřské organizace Brno 11, která měla v tu
dobu již 3000 členů. Přes velkou snahu se to nepodařilo a
teprve po rozpadu brněnské organizace byli Rakvice spolu s
Hustopečemi sloučeny do místní organizace v Podivíně.
Pro trvale nedobré vztahy v místní organizaci Podivín
jsme se rozhodli vystoupit z této organizace a založit
samostatnou organizaci Rakvice. Tento záměr byl schválen
krajským výborem Moravského rybářského svazu v Brně a
dne 10.2.1991 na ustavující schůzí byla ustanovena Místní
organizace Moravského rybářského svazu Rakvice. Slučuje 4
místní skupiny a to Rakvice, Přítluky, Bulhary a Zaječí.
Všechny funkce v této organizaci jsou čestné, pouze
účetní je placena v rámci dohody o pracovní činnosti.
Rybářská organizace hospodaří na rybářských revírech
označených "Dyje 4B, 4C" o celkové rozloze 87 hektarů vodní
plochy.
Naše místní skupina je počtem členů největší skupinou a
vykazuje prudký nárust členů. Jestliže při založení organizace
v roce 1991 jsme měli v Rakvicích 240 dospělých členů, ke
konci letošního roku máme 480 členů z Rakvic, Velkých
Pavlovic, Kobylí, Bořetic a dalších měst a obcí celé ČR.
Tento stoprocentní nárust počtu členů samozřejmě pozitivně
ovlivnil naše peněžní příjmy a tím i prostředky na zarybňování
našich vod. Ve spolupráci s obecním úřadem býlo vysazeno
ve šťěrkovně Trávníky 5g amura. Jedná se o býložravou rybu,
která by měla působit jako "ekologická sekačka“ a požíráním
rákosu přispět k zachování a rozšíření budované pláže na
uvedené vodní ploše. V roce 1995 zde došlo také v vysazení
50 ks dnes již v našich vodách vzácného raka.
Naše činnost není pouze úzce zájmová pro své členy. Po
několikaleté odmlce bylo přistoupeno k pořádání rybářského
plesu, Tento se nám velmi vydařil ale zásluhu na tom mají i
občané, kteří nejsou členy naší organizace. Jedná se o tzv.
sponzory, bez kterých si v dnešní době nedovedeme
představit © pořádání sportovních ©a | kulturních — akcí.
Samozřejmě nemůžeme opomět organizace působící v
Rakvicích, Přítlukách a blízkém regionů. Tito nám přispívají
různými dary, peněžními částkami a jinými formami pomáhají
úspěšně zvládnout námi pořádáné akce. Tyto sponzory
naopak zase v letních měsících zveme na přátelské setkání u
Kamenského šutráku, kde se rožní sele, čepuje vychlazené
pivo a sponzoři zkouší rybářské štěstí v rybolovu. Mnozí z
pozvaných sponzorů, kteří si při této příležitosti vlastnoručně
vytáhli svého prvního kapra, přišli na chuť rybařině a jsou již
našimi novými členy, nebo alespoň adepty na budoucí
členství.
Bez nadsázky se dá říci, že příroda a vody v rakvickém
katastru jsou velmi atraktivní, což oceňují naši členové i hosté
z celé republiky. Pro správného rybáře se nejedná pouze o
snahu za každou cenu ulovit rybu, ale i o vychutnání dojmu z
okolní přírody. Když si rybář sedne s pruty u Jezer, Květné,
Nového jezera, nebo dalších vod, tak nemůže být zklamán ani
když ryby neberou -je plný zážitků z té krásy kolem. Jen nás
velmi mrzí, jak se někteří spoluobčané chovají a přírodu si
pletou se smetištěm. Někdy se ani nechce věřit co všechno
jsou schopni schovat pod vodní hladinu. V ochraně přírody by
nám rybářům měli pomáhat všichni. kterým záleží na
tom,aby se krása naší přírody zachovala i pro naše potomky.
K dobrému vztahu k přírodě se snažíme vést i školní
mládež. V rybářském kroužku mládeže je evidováno zhruba
100 nezletilců. V červnu každoročně pořádáme pro tyto mladé
rybáře závody s pohoštěním. Pro ty nejlepší je připravena
spousta různých cen. Většinou se těchto závodů účastní jako
diváci i rodiče dětí, kteří úspěch či neúspěch svých ratolestí
prožívají více než mladí rybáři.
Věříme, že naše péče o mládež má svůj velký vliv i na
budoucí chování našich občanů a pokud se v dospělosti
raději posadí u vody než v hospodě, tak jsme svého cíle
dosáhli.
Závěrem bychom chtěli popřát všem občanům klidné a
příjemné adventní období, mnoho zdraví a úspěchů v roce
1997 a věříme, že se sejdeme spolu s dechovou hudbou
Charvatčanka dne 15. února 1997 na rybářském plese v
Sokolovně u Sindlů.
Petrův zdar.
JUDr. Jiří Hollý - předseda místní skupiny Rakvic
Stanislav Průdek - jednatel
MOTTO: "Rybařina je krásná. My rybáři, to všichni
víme. Je bohulibá protože náš Pán nám čas, který na ní
prožijeme, nezapočítává do celkové doby života.
10
RAKVÍCKÝ
ZPRAVODAJ
ZDRAVOTNĚ POSTIŽENÍ
si dovedou vážit života
Ačkoliv se o tom na veřejnosti příliš neví,
patří k nejčilejším organizacím v Rakvicích Svaz
zdravotně postižených. A patří také k těm
nejpočetnějším i když k tomuto faktu je nutné
dodat slůvko - bohužel.. Každopádně však tato
skupina našich spoluobčanů dokazuje starou
pravdu o tom, že nejvíce si člověk považuje
toho, co ztrácí či nemá. A o zdraví to přeci platí
dvojnásob ...
Základní organizace SZP má v současné
době 75 členů, a to jak z Rakvic, tak v menším
počtu i z Přítluk a ze Zaječí. Z toho jsou čtyři
členové odkázáni na invalidní vozík a pět jejich v
dětském věku. Devítičlenný výbor se za
předsednictví paní Ludmily Janouškové schází
jedenkrát měsíčně. Připravuje program i pomoc
pro svoje členy a dvakrát za rok svolává
členskou schůzi, vždy spojenou se zajímavým
pořadem k určité příležitosti, jakou je třeba
mikulášská nadílka, ostatkové zvyky apod. K
potom patří autobusové zájezdy na zajímavá
místa, stejně jako táboráky či různé besedy a
podobná setkání. Na tyto schůzky je členům,
kteří mají potíže s pohybem, zajišťována
doprava. Kromě těchto společných akcí se výbor
ZO stará také o návštěvy svých nemocných
členů, nezapomíná na gratulace a drobné dárky
pro jubilanty a posílá blahopřání každému k
narozeninám.
Dobrá a užitečná je i spolupráce s okresním
výborem v Břeclavi, který jednak pomáhá
metodicky, jednak nabízí další možnosti pro ZO i
„jednotlivé členy. Jde například o bezplatné
právní poradenství, jež každou druhou středu v
sídle OV poskytují JUDr. Navara a JUDr. Kakáč,
o zajišťování týdenních rekondičních pobytů. v
Luhačovicích a třeba také o využití břeclavského
plaveckého bazénu, který je dvakrát týdně za
minimální poplatek vyhrazen právě zdravotně
postiženým; občanům.
Toto vše se ale neobejde bez nezištné
pomoci dalších institucí a jiných
spolupracovníků. Chceme proto tímto způsobem
poděkovat Obecnímu úřadu v Rakvicích za
pochopení i za finanční příspěvek na úhradu
zářijového © zájezdu. Dále pak | rakvickým
myslivcům | za | dlouholetou © ochotu © při
zapůjčováni místnosti pro konání členských
schůzí.. A v neposlední řadě taká manželům
Průdkovým, kteří nám v současnosti zdarma
umožňují činnost v kavárně Lusi.
Vážíme si lidské solidarity a každé pomoci,
protože si umíme vážit člověka, života a zdraví.
A v tom je nejenom smysl naší činnosti, ale též
jakési poselství i přání ostatním spoluobčanům -
važte si všeho dobrého, dokud není pozdě !
Výbor ZO SZP v Rakvicích
SOKOLOVNA
JE ZASE OPRAVDU SOKOLSKÁ
c ]
Škoda přeškoda, že se dneska už jen málo velice ví o
dlouhé, bohaté a slavné tradici rakvického Sokola. Pamětníků je
málo, střední generaci zůstalo pár vzpomínek a mladí mají
starosti i radosti úplně jiné. Tato významná kapitola za života
naší obce si však určitě zaslouží nejenom víc zájmu a po-
zornosti, ale i objektivních informací. Věřme, že k tomu všemu v
brzké době dojde, stejně jako k obnově sokolské činnosti, pro-
tože první /a hned velmi důležité/ kroky k tomu již byly udělány.
Nejde totiž o nic menšího, než o vlastnictví sokolovny a
přilehlého areálu, tedy míst, která jsou již po desítky roků
skutečným centrem společenského života v Rakvicích. Není
možné teď postihnout celou problematiku kolem vlastnictví,
využívání, financování či údržby tohoto majetku, a proto si
Sokolovnu včetně inventáře, ze kterého mimochodem
prakticky už nic nezbylo, převzal v roce 1952 tehdejší ČSTV.
Tělovýchovná jednota ale i dál nesla název „Sokol“ a, popravdě
řečeno, dosáhla řady výborných výsledků, zejména v házené a
košíkové, ale čas od času také v kopané, stolním tenisu a
jiných. Ani sokolovna nezahálela, zvláště po přístavbě jeviště,
kdy byly svědkem mnoha pěkných ochotnických divadelních
představení. A byla i kinosálem, hostitelkou skvělých plesů a
a dalších akcí. Tělovýchovná a sportovní činnost se z ní
postupně vytrácela, a to hlavně po rozsáhlé rekonstrukci, jež
největším dílem dotovalo místní JZD, ale také pomáhala většina
Rakvičanů. Současné využívání a udržování sokolovny a jejího
areálu ať laskavě posoudí každý čtenář sám.
Časy se však změnily a přinesly s sebou i obnovu činnosti
původního Sokola, přesněji řečeno - České obce sokolské. V
Rakvicích se ustavil pětičlenný přípravný výbor /za předsednictví
pana Oldřicha Krůzy/ a po splnění patřičných náležitostí byla
dne 17.3. 1995 oficiálně zaregistrována Tělocvičná jednota
Sokol Rakvice, součást Slovácké župy se sídlem v Hodoníně.
Na základě dohody mezi ČSTV a ČOS potom i zde došlo k celé
řadě jednání a jiného složitého vyřizování, až bylo k datu 4.11.
1996 vydáno právně závazné rozhodnutí o navrácení sokolovny
a celého areálu původnímu majiteli obnovené TJ Sokol
Rakvice. Na řádně obeslané předání tohoto majetku dne 26.
listopadu se však nikdo z pozvaných zástupců ČSTV nedostavil.
Přesněji řečeno přišel a zároveň se omluvil jenom pan J.
Cvrček, který se totiž funkce předsedy Tělovýchovné jednoty už
asi před osmi lety vzdal, i když papírově je někde vedený zřejmě
dodnes. | to svědčí o mnohém, nicméně patovou situaci to
nevyřeší. Jestliže se přístup funkcionářů zastupujících ČSTV
nezmění, bude asi následovat soudní vydání majetku se všemi
kroky a následky, které s tím souvisejí.
Pravda, ani potom nebude starostem konec, spíše to vypadá
na jejich začátek. Netřeba totiž zakrývat, že vzhledem k velikosti
i k významu sokolského majetku pro obec bude čekat hromada
práce spojené s jeho využíváním, údržbou, zvelebováním i
financováním. V dnešní době už Sokol sotva dosáhne své
bývalé síly, takže počátečních problémů se dá čekat více než
dost. Na druhé straně má současný výbor dostatek námětů i
reálných možností, jak novou situaci čestně a úspěšně
zvládnout. Bez vás, vážení spoluobčané, kteří si vážíte dobrých
tradic a uznáváte pořádek, se to však v žádném případě
neobejde. Co na to tedy říkáte ?
Výbor TJ Sokol Rakvice
11
ZR
S) RAKVÍCKÝ
ZPRAVODAJ]
VS
Rakvičtí myslivci jsou organizováni
1) T v rámci Mysliveckého sdruženi, které
“ je samostatným právním subjektem
registrovaným © Ministerstvem | vnitra
ČR. Zaregistrováno bylo dle platného
l zákona č. 83/1990 Sb. dne 26. února
1993, kdy byly také registrovány
stanovy samostatného sdružení. Vrcholovým orgánem
je členská schůze sdružení. Okresní myslivecký spolek a
Česká myslivecká jednota nejsou MS Rakvice nikterak
právně nadřízeny. Jedná se o organizaci, které
metodicky s MS Rakvice spolupracují a zabezpečuji
některé služby za úplatu pro MS jako např.pojištění
myslivců, organizace vzdělávacích akci atd.
Myslivecké sdružení vyvíjí činnost na základě
platných zákonů ČR a předpisů Ministerstva zemědělství
do jehož resortu myslivecká činnost náleží. V okrese ji
řídí referát životního prostředí Břeclav.
Myslivecké sdružení Rakvice má v současné době
zapsáno 45 plnoprávných členů a 5 myslivců hostů
(jedná se o mladé myslivce z Rakvic ucházejících se o
členství ve sdružení). Členská schůze sdružení dne
11.2.1996 zvolila 7 členný výbor a 3 člennou kontrolní
komisi. Majetek sdružení dle výkazů činí 144 627,-Kč.
Tento je převážně tvořen mysliveckou klubovnou jejím
vnitřním zařízením, dále skladem na zvěř umístěným v
areálu ZD Rakvice a dalším majetkem v honitbě.
Myslivecká klubovna je vybudována přestavbou
bývalé kolny na dvoře Sokolovny. Na přístavbu kolny a
její užívání
je uzavřena platná nájemní smlouva na dobu
30 let od data podpisu - od 21.1.1971.
Tato smlouva je podepsána zástupci TJ Sokol
Rakvice a Mysliveckého sdružení Rakvice a je stvrzena
tehdejším Místním národním výborem Rakvice. Platnost
smlouvy tedy končí v roce 2001. Dle smlouvy veškeré
vložené investice do klubovny, tj. zařízení klubovny,
zůstává vlastnictvím MS Rakvice a TJ Sokol si nebude
klást na ně nárok.
Uvedená klubovna je v současnosti plně plynofiko-
Vána a je využívána pro činnost sdružení a dále je
pronajímána za úplatu pro soukromé a společenské
akce veřejnosti.
Rakvičtí myslivci nevykonávají jen činnost pro svou
zábavu a osobní prospěch, neloví jen zvěř, ale také o
zvěř pečují, snaží se zlepšovat její přírodní podmínky.
Pečuji také o udržení a zlepšování ekologické rovnováhy
v přírodě.
V rámci kulturních akci udržují myslivecké tradice.
Rozvíjí také mysliveckou kynologii. Každý člen má za
úkol plnit povinnosti vyplývající ze strany sdruženi. Svou
mysliveckou činnost MS Rakvice provozuje v honitbě
Rakvice, | kterou. má | pronajatou ©od | honebního
společenství Rakvice.
Toto společenství je tvořeno vlastníky honebních
pozemků. Navenek je toto honební společenstvo
zastupováno © výborem, tvořeným | p.. Kamenským
Milošem, Horáčkem Klementem, Hegerem Cyrilem,
Lukešem Janem a členem byl také Horáček Milan.
Rakvická honitba je tvořena katastrem obce Rakvice
a dále pozemky v k.ú. Velké Pavlovice ohraničených
lokálkou do Vel. Pavlovic a silnicí Vel. Pavlovice -
Trkmanec. (jde o špici u plechové šopy).
Myslivecké sdružení Rakvice informuje
Výměra honitby je 1 924,8 ha. Na zastavěných
pozemcích není právo myslivosti povoleno a tyto jsou z
honitby vyjmuty.
Dnešní činnost sdružení navazuje na činnost
rakvických myslivců až z první republiky. Myslivci byli
vždy aktivní i ve společenské práci.
Mnozí členové pracovali jako poslanci bývalého
národního výboru Rakvice. (p. Janoušek Josef -
předseda, poslanci Horáček Kl. ing. Veslý M., Heger C
a Richter Lad.).
Dnes má MS členy v zastupitelstvu. Jsou jimi: MVDr.
Janoušek VI. a ing. Bouma Jiří.
Kmenové stavy lovné zvěře jsou :100 ks srnčí
zvěře,480 ks zajíců,405 ks bažantů, dále se v honitbě
loví černá zvěř, divoké kachny, husy, králíci a holubi.
Členy sdružení je lovena veškerá škodná zvěř.
V poslední době v rakvické honitbě velké škody
způsobuje pytlačení neznámými osobami. V okrajových
částech honitby jsou jimi decimovány stavy srnčí zvěře.
S uvedenou trestnou činnosti se nemohou myslivci
sami vypořádat. Obracíme se proto na veřejnost se
žádosti o spolupráci při zjišťování pytláků. Své poznatky
oznamte kterémukoliv myslivci. Dále myslivci upozorňuji
na výskyt pytlačících psů, kteří hlavně v jarním období
škodí na mladé užitkové zvěři. Pokud budou tito psi
zjištění budou odstřelenií jako škodná.
Orgány MS Rakvice:
výbor: ing. Nečas Tomáš - předseda
Průdek Miloš - myslivecký hospodář
Klima Zdeněk - jednatel
Horáček Klement - pokladník
MVDr. Janoušek Vladimír - člen výboru
Herzán Josef - člen výboru
Horáček Tomáš - člen výboru
kontrolní komise: Heger Cyril
Janošek František
Ing. Bouma Jiří
Myslivecký hospodář a místopřísežná stráž (hajný)
má právo kontrolovat každého občana v honitbě.
(pověření okresního úřadu).
Hajnými jsou: MVDr. Janoušek Vladimír
Horáček Tomáš
Herzán Josef .
Průdek Věroslav
Plány - do budoucna chtějí myslivci svou činnost
zaměřit na následující oblasti:
Myslivecká činnost - péče o zvěř,
polodivoký odchov kachen
Kulturní činnost - pořádání posledních lečí, mysliveckých
plesů
Kynologická činnost - chov lovecky upotřebitelných psů
Střelecká činnost - zabezpečení kontrolních střeleb a
mysliveckých dnů
Ekologická činnost - výsadba zeleně a její údržba
Dne 30.listopadu na "Poslední leči" v Rakvicích
myslivci pasovali 7 mladých myslivců. To je dokladem
toho, že starší generace myslivců má své nástupce.
Členové Mysliveckého sdružení Rakvice přeji všem
spoluobčanům hodně zdraví, spokojenosti a pohody v
roce 1997. Výbor MS Rakvice
přikrmování,
12
RAKVÍCKÝ
ZPRAVODAJ]
( Sbor dobrovolných hasičů )
Vážení spoluobčané,uplynula již poměrné dlouhá doba
kdy došlo v našem státě k velkým změnám a stále dochází.
Tak jako všechny organizace a spolky prodělávaly a
prodělávají menší čí větší krizinebo dokonce zanikají,tak
také náš sbor se potýká s různými problémy. K dnešnímu
dní má sbor dobrovolných hasičů /SDH/ v Rakvicích 26
mužů a 6 žen a 15 mladých hasičů /MH/.
Dá se říci
že zlepšení činnosti našeho sboru nastalo již
v roce 1994 a zdá se že se stále lepší, ať je to práce s dětmi
nebo stálé zapojení družstva mužů do soutěží a to pod
vedenímp.Ludvíka Filípka. Muži jsou zapojení do soutěží
celého okresu Břeclav /Grand-Prix/ a zúčastňují se většiny
soutěží, kde dosahují čelních umístění a jsou držiteli
několika pohárů.
Pod vedením p. Margity Malinové pracuje kolektiv MH.
Po různých změnách se kolektiv ustálil a děti začaly
zúročovat vše,čemu se naučily. Zůčastnily se několika
soutěží celostátní hry Plamen, pohárové soutěže a jiných
závodů,kde dosahovalyčelních umístění. Poslední soutěží v
tomto roce byl závod požárnické všestrannosti, kde ve své
kategorii /mladší/ skončili na I. místě. Poděkování patří těm
rodičům, kteří své děti v této činnosti podporují a také
aktivně pomáhají.
V loňském roce se nám podařilo uskutečnit, dlouho
připravovaný první ročník pohárové soutěže "Memorial Jana
Poláška", která byla zařazena do celookresních soutěží. Tato
soutěž získává na popularitě a navštěvuje ji stéle více
soutěžících družstev. V letošním roce jsme po dlouholeté
přestávce obnovili tradici hasičských plesů a obohatili tak
kulturní vyžití v naší obcí a věříme že ke spokojenosti Vás
všech. Současně Vás tímto zveme na Hasičský ples v
r.1997
Jistě jste všichni slyšeli v hromadných sdělovacích
prostředcích o činnosti Hasičské vzájemné pojišťovny /HVF/,
která zahájila svoji činnost. Pojištění u HVP nabízí dobré
pojistné podmínky, kdo má o toto pojištění zájem může se
informovat u p. Konečného, Nádražní 585.
Vážení spoluobčané, blíží se konec roku 1996 a můžeme
konstatovat,že u nás v obci, díky plynofikací a dobrému
přístupu k dodržování základních předpisů Vás všech, nebyl
zaznamenán žádný požár. Proto Vás prosíme a
upozorňujeme, že toto období domácích porážek, Vánoc a
Nového roku je kritické. Dávejte pozor na provizorně
instalované kotle, kouřovody, rozmrazování vody otevřeným
ohněm, pozor na děti se zápalkami, prskavkami, svíčkami
na stromcích.
V neposlední řadě hrozí nebezpečí nechvalně známých
dělobuchů, rachejtlí a jinak po domácky vyrobených
výbušnin, které způsobují nejen mnoho požárů, ale i újmu na
zdraví. Věříme, že naše dobře míněné rady přijmete a
budete se jimi řídit.
Závěrem Vám všem chceme poděkovat a popřát
příjemné prožití vánočních svátků, bohatého Ježiška a
všechno nejlepší do Nového roku 1997.
Konečný Jaroslav, velitel SDH
Liga na ochranu zvířat
S nastávajícími vánočními svátky,
svátky klidu, porozumění a hojnosti si
dovoluji znovu připomenout, že mezi
námi žijí tvorové, kteří jsou na nás
lidech přímo závislí.
Jak byla veřejnosti již informována,
manželé Nunvářoví již delší dobu
provozují útulek pro opuštěná zvířata v
obci Bulhary. Jelikož byl stávající útu-
lek nedostačující a situaci bylo nutno v
rámci regionu řešit, dokončuje se stav-
ba nového útulku, rovněž v obci Bul-
hary, jehož investorem je Okresní úřad
Břeclav, který Lize na ochranu zvířat
pomohl a vyhověl žádosti o pomoc.
Nový útulek svou kapacitou vyřeší
naléhavé © případy © umístění | volně
pobíhajících a opuštěných psů a koček.
V souvislosti s tímto, je však nutné
zajistit jejich odborný a bezpečný
odchyt a odvoz.
Tuto situaci se Liga na ochranu
zvířat rozhodla řešit tím, že hodlá
zakoupit dodávkový automobil, který
by sloužil nejen k předmětné službě, a
rovněž by byl využit jako vozidlo
zásobovací pro již zmíněný útulek.
Závěrem si. dovoluji © opětovně
požádat o jakoukoliv finanční pomoc,
která bude sloužit k zakoupení vozidla.
Chci vás ubezpečit, že poskytnuté dary
budou zveřejněny, dárcům bude rovněž
na základě jejich žádosti vystaveno
potvrzení o převzetí sloužící pro
odpočet daně.
Předem děkuji všem dárcům a přeji
krásné, klidné prožití vánočních svátku
a vše dobré v Novém roce 1997.
Ek = = m um mnm. l.. mu.. l...
13
RAKVÍCKÝ
ZPRAVOOAJ]
Si i ř Straková Marta
Naši j ub ilanti Makuchová Božena
91 let Jáchymková Helena
Blahopřejeme všem spoluobčanům, kteří Ničová Marie
oslavili 80 a více let. Hrdinová Marie
Průdková Juliana
80 let Hajda Stanislav 92 let Heraufová Božena
Hrdina Tomáš 93 let Minaříková Filomena
Suchyňová Barbora Nečasová Marie
81 let Veselá Marie Rozsypalová Marie
Rampáčková Marie 94 let nejstarší občanka naší obce
Charvátová Ludmila Říhová Bohumila
Polínková Ludmila
Kociánová Marie
Cabal Karel
Stodůlka František
Koukalová Anežka
82 let Hrdinová Krista
Herzánová Františka s polečenská kronika
Hřibová Josefa
Kamenská Františka
kov Lrantčka Na společnou životní cestu nastoupili :
ek Frýbert Libor - Zajdlíková Erika (Přítluky)
Rampáček Jaroslav Suchý Jiří - Pálková Jaroslava (Praha)
83 let Blažek Karel Kuba Miroslav - Hostinská Jarmila (Zaječí)
Burianová Adéla Šťastným manželským dvojicím blahopřejeme.
Foukalová Marie
Kamenská Marie
Kamenský Miloslav Narozené děti :
Minaříková Vlasta Robert Průdek, čp. 513
Veverková Olga Veronika Janků, čp. 719
84 let Hajdová Františka Ladislav Valoušek, čp. 463
Hrdinová Hedvika Karel Stejskal, čp. 719
85 let Malinová Marie Marika Tesařová, čp. 206
Průdková Žofie o, . m ze
Kamenská Ceellis Rodičům přejeme mnoho radostí z jejich dětí.
Richter Ladislav
rm Blahopřání k jubileu
86 let kral ooán A Božena 50 let společného života v listopadu oslavili
Hanáčková Markéta manželé Helaná A JDBĚA nagroná
Nečasová Marie manželé Růžena a Karel Nálezných
Pohanková Růžena Redakční rada RZ manželům Grégrovým a
Ferbar Antonín manželům Nálezným co nejsrdečněji blahopřeje k
87 let Průdková Anežka jejich jubilejní zlaté svatbě.
JUDr. Režný Hubert
Režná Eva
88 let Lukeš Jan Zemřeli : ,
89 let Filípková Božena Konečná Zofie, 78 let
Roubíčková Růžena Valoušek František, 70 let
90 let Filípek Ferdinand Obhlídal Rostislav, 53 let
Peš Josef Odešli jako k ránu sen...
Horáčková Růžena
Rakvický zpravodaj vydává obec Rakvice. Adresa redakce: OÚ Rakvice, PSČ 691 03. Vychází čtvrtletně.
Příspěvky jednotlivých jmenovaných autorů jsou v původním znění. Sestavuje redakční rada.
Vydáno v Rakvicích dne 20.12. 1996. Tisk HALP PRINT Velké Pavlovice, tel.:0626/922524. Cena 5,- Kč.
14