Rakvický zpravodaj 2003/2
Periodika
Otevřít PDF (22,9 MB)
Níže je strojově rozpoznaný text, který slouží hlavně pro vyhledávání. Obsahuje chyby – pro čtení použijte PDF.
n
vický *:
Rak
ew2
de
VYDÁVÁ OBEC RAKVICE
2003
J
JA
Vůně pečených koláčů
láká zatoulaných rodáků
zpět k novému zrození.
Sláva hodům, vítejte doma!
Zase roztančí se kolotoče,
poklady své odhalí střelnice.
Štěstí si kupte u kramáře,
tureckým medem rozvoní se ulice.
Ostrá hudba z reproduktorů
se vrývá hluboko do krve
nedočkavých mládenců.
Zase bude veselo kolem
a nové zážitky budou plnit
mladá, nezkažená nitra
sotva opeřených mláďat.
Tak už hrej, muziko hodová, hrej!
Pohl Zdeněk
Když probudí se krajina
a ranní rosou dýchá,
Jakoby docela byla jiná,
tak posvátná, tak tichá,
Rosnými perlami třpytí se tráva,
slunce rozdává plno jasu,
se svými paprsky sí pohrává,
vystavuje svou zlatou krásu.
V
písnička zalétne až do oken,
kam i paprsek sluneční se dívá.
Je krásný ten rodící se den.
Ed
M TOT
-
V oblacích skřivánek zpívá,
A
py,
"y (/
A
O
© MMO YY
s
v“ V
Jak vodní hladina vlní se tráva,
když větřík si něžně se stéblem hraje.
Tím vánkem i bříza větvemi zamává,
Posílá pozdrav do širého kraje.
Letní jitro probudí v srdcích radost,
když pohlédnem na rozkvetlé keříky,
K žasnutí je toho kolem nás dost.
Léto, ó léto, za tvou krásu díky!
M.D.
Nakreslila Simona Juřenová, 6. tř.
Rakvický
|
a
a
Obec dnes
V posledních letech bylo v naší obci tradicí, že k termínu hodů byla dokončena nějaká větší stavba. V letošním
roce jsou to pouze úpravy parku na Luži a přestavba
záchodů v sokolovně. Hlavní investiční akce tohoto roku
realizace teprve čeká. V areálu na Trávníkách provede
firma Eurogreen CZ, s.r.o. celkovou rekonstrukci starého
hřiště a firma FRAMA, s.r.o. provede výstavbu víceúčelového hřiště s umělým povrchem a správní budovy
s halou na sguash.
V současné době probíhá výběr dodavatele stavby
kabelového veřejného osvětlení
vul
Luční, Zahradní, Uličky LIIII, ul. U Hřiště a Na
Řádku.Je zadáno zpracování návrhu situačního umístění
chodníku v ul. Zahradní. Je zpracována projektová
dokumentace pro výstavbu plynovodu a vodovodu
pro nové rodinné domy v ul. U Hřiště.
Poslední květnovou sobotu uspořádal Český rozhlas
Brno s nadací Partnerství akci Na kole po Moravských
vinařských stezkách. Při této příležitosti byla znovu
zprovozněna
přítlucká alej od obelisku u Lednice
k rakvické „Koze“.
Zájem účastníků této akce potvrdil,
jak stále chybí v obci nabídka služeb pro návštěvníky
- možnost návštěvy vinného sklepa, ochutnávka vína
apod. Zájem turistů o náš region narůstá.Je tedy škoda,
že toho neumíme využít.
V referendu o přistoupení naší republiky k Evropské
unii vyjádřilo 80% zúčastněných
voličů v Rakvicích svým ANO své přesvědčení o přínosech, které nám členství v unii nabízí.
Bude záležet nejen na správě obce, ale i na zemědělcích a podnikatelích, jak dokáží využít nabídek různých
forem podpory a spolupráce pro rozvoj venkova, ochranu
a zkvalitnění životního prostředí, prosperitu podnikání,
zlepšení zaměstnanosti a pod.
zpravodaj
Referendum o přistoupení
České republiky k Evropské unii konané
ve dnech 13. - 14. 06. 2003
Výsledky hlasování v obci:
celkový počet oprávněných voličů
počet oprávněných voličů, kteří volili
počet hlasů „ANO“
počet hlasů „NE“
STÁVAJÍCÍHO S
„Každý z nás v kraji místo máme,
kam unavení utíkáme pro pohlazení.
Každý z nás máme místo v kraji,
Kde kořeny nás objímají,
Že můžem z jádra růst.
V roce 1943 byl náš ročník vtažen do osudové hry
života. Rok 2003 nás v tom běhu trochu pozastavil,
abychom se ohlédli za 60-ti léty lidského naplnění všech
tužeb, úporné snahy vést život smysluplně. Někteří z nás“
vystoupili z této cesty předčasně. Škoda, že nemohli
zasednout s námi 3. května roku 2003 v odpoledních
hodinách v obřadní síni Obecního úřadu v Rakvicích.
Díky celému sboru a paní MUDr. Studýnkové to byla
přešťastná chvíle. Dostalo se nám důstojného přijetí.
I slzy ukáply při zpěvu písní. Nádherné melodie, které
opěvují tento kraj zpívali a hráli mladí lidé. Máme
pokračovatele. To je krásné.
Vřelé díky za vše.
Motto:
Dbejme, aby nám stáří neudělalo
Vrásky také na duši, když je dělá
na tváři.
Montaigne
Za ročník 1943, E. Fleková
A
ča
o
HŘIŠTĚ
168 tj. 20,05%
Poděkování Obecnímu úřadu
Petr Vajbar, starosta
OBRYS
1713
860 tj. 50,20%
670 tj. 79,95%
$
3
J E PŘEDPOKLÁDA
i
!
I
1
Aj
BUDOUCÍ TENISOVÉ KURTY
S UMĚLÝM POVRCHEM
“
- PŘEDPOKLÁDA
H
s „|
a
1
f
ě = POL
POL
|| ppo
NOV
sj
P
bj
ž
x
„$ae >"
S
“*
ko
©
„ STÁVAJÍCÍ KANALIZACE Ae-
a
!
7-7
hk
——
PR
„S ŠTAVAJÍCÍ KANŘUIZAČNÍ ŠACHTA — $$
STÁVAJÍCÍ KANALIZACE! x DN 1000
2
R
©
o
=
-
X
i
i
,
ko
»
>,
©-
ods,
koa
— STÁVAJÍCÍ KANALIZAČNÍ ŠACHTA
o
s
ŽÍDKY VÝŠKY CCA 1,8 M- DÉLKA 66m
7
ZSSK
ž
*
RA
KM
AA
S
R n
©
s
E
|
"6
7%
l
i
k
ao
||
i
:
M
zo9 21
h
|
!
a
Ef
:
3
Pin č
|
=
T
9
—
m
©
joke
Rakvický
hk k | zpravodaj
NZŽ
Rychtáři obce Rakvice
1620 - 1625
1292 1361 -
Berthold
Hanuš
1574 - 1576
Tomáš Holotar
1653
Jiřík Slunce
1654 - 1655 Jan Sekera
1656 - 1657 Jan Tureček
1583 -
Martin Pehm
1556 -
Pavel Schribl
1581 - 1582 Jakub Hádů
1584 - 1585 Hanuš Šejblink
1586 - 1587 Gremigar Mátl
1589 - 1590 Martin Šejblink
1591
1592
Jan Machový
Gremigar Mátl
1593 - 1596 Jan Šejblink
1597 - 1598 Jan Mokrý
1599
Martin Hádů
1600
Jan Mokrý
1601 - 1604 Martin Hádů
1605 - 1606 Tomáš Grecznar
=1610
Martin Hádů
1611
Martin Elar
1612 - 1614 Jakub Pert
1625
1760 - 1770
Jan Gracznar
Matěj Srnádko
1658
Tomáš Frkaš
1678
1687
Pavel Šťovík
Martin Tureček
- 1793
- 1797
Jan Machač
Josef Průdek
Melichar Jelínek
Jan Krčka
Pavel Lukeš
Václav Průdek
Jan Cabal
Jan Hrdina
1696
1697
1706 - 1707
Jan Foukal
Václav Maršálek
Martin Machač
1798 - 1805
1809
1810 - 1811
Jan Cabal
Václav Kvasnička
Jan Foukal
1660
Jan Sekera
1694 - 1695
1708 - 1718
1734
1736
1742
1750
1752
Martin Fintajsl
Martin Podloucký
- 1735 Jura Hádl
- 1740. Martin Foukal
- 1745 Jan Foukal
Jura Hádl
- 1754 Pavel Kvasnička
1755 - 1756
1797
- 1772
Pavel Kvasnička
1771
r
1775
1776
1778
1783
1787
1793
- 1782
1813 - 1816
Václav Vajbar
Václav Průdek
1817 - 1822 Václav Hrdina
1823 - 1824 Jan Havránek
1825
Václav Hrdina
1826 - 1829 Martin Kamenský
1832
1836 - 1840
Jiří Filípek
1757
Michal Tureček
1758 - 1759. Jiří Filípek
1844
Jan Švásta
Cyril Obhlídal
Jan Švásta
Rychtáři slušela moc policejní a vedení evidence roboty, byl spíše zřízencem vrchnosti, která jej jmenovala a byl
volný od roboty.
Prameny - Dějiny obce Rakvic zpracované v roce 1948 Dr. Hosákem, které do dnešního dne nebyly vydány
(20. 4. 1980). Čtyři exempláře jsou u občanů v Rakvicích.
Purkmistři obce Rakvice
16251654-
Vít Macků
Jiřík Slunce
1657 1658 -
Jan Sekera
Jiřík Slunce
1656 1678 -
Jiří Škeravský
Ondřej Farkaš
1687 Jan Foukal
1694 - 1695 Martin Tureček
1696
Václav Slunce
1697
Martin Tureček
1698
Matúš Frkáš
1702
Matouš Frkáš
1703
1707
1715
1717
1719
1726
1727
1731
1750
- 1704 Jiřík Čech
- 1713 Václav Maršálek
- 1716 Karel Procházka
- 1718 Jan Kocourek
- 1724 Václav Maršálek
Jan Boleloucký
- 1730. Jakub Jílek
- 1745 Pavel Machač
Jan Foukal
1752 - 1757 Jiří Hádl
1758 - 1761
1762 - 1771
1772 - 1776
Josef Průdek
Pavel Foukal
Jan Foukal
1778 - 1787
1789 - 1790
Jan Machač
Václav Průdek
1795 - 1799
Václav Kvasnička
1791 - 1794
Vajbar Jan
1800 - 1810
Jiří Foukal
1836 - 1837
Václav Kamenský
1811
1813
1823
1825
1828
1832
Václav Hrdina
- 1815 Kašpar Kamenský
- 1824 Václav Průdek
- 1827 Tomáš Pohanka
- 1830 Jan Foukal
Jan Kocourek
1838 - 1851
Jan Foukal č. 32
Purkmistr zastával úřad dnešního starosty, byl spolu s pěti staršími navrhován valnou hromadou obce a vrchností
potvrzován.
Starostové obce Rakvice
(volení) 1850 - 1980
1910 - 1919. Cyril Průdek č. 107
(1914 - 1918 - I. světová válka)
1946 - 1948
Tomáš Lukeš
1923 - 1927 V. Kamenský č. 256
1951 - 1953
Vladimír Bednařík
1850 - 1861
1953 - 1960 Václav Rozsypal č. 199
1960 - 1966
1966 - 1971
1971 -
Stanislav Korčák
František Herzán
Josef Janoušek
Jan Foukal č. 32
1861 - 1870 Jakub Hajda č. 14
1870 - 1873 Eduard Kornyšl č. 140
1873 - 1882 Josef Hajda č. 138
1882
1889
1895
1901
- 1889 Jakub Hrdina č. 23
- 1895 Josef Průdek č. 86
- 1901 Josef Krčka č. 138
- 1905 Václav Průdek č. 25
1905 - 1910 Jan Kamenský č. 109
1919 - 1923
František Lukeš
1927 - 1931 Suchyňa Fr. č. 255
1931 - 1938 Fr. Kamenský č. 109
( 1938 - 1945 - II. svět. válka)
1938 - 1941
1941 - 1945
1945 - 1946
1948 - 1951
Karel Valenta
č. 14
Josef Vajbar č. 460
(Machar)
Josef Vajbar č. 133
(řezník)
Václav Foukal
č. 219
Zpracoval Pohl Zdeněk
3
Rakvický
"4
| ú j zpravodaj
B
Jak se po válce úřadovalo
Bylo to v roce 1946, těsně po válce, když jsme na
radnici, na schůzi obecního zastupitelstva, projednávali
zavedení umělého oplodňování krav v naší obci. Tuto
službu nabízela Okresní veterinární stanice, jako první
obci v okrese zdarma.
Obecní plemeníci - býci byli už staří a na koupení
mladých peníze, po válce, na obci nebyly. Bylo to na
pováženou, lidé v dědině a chlapci v hospodě si z toho
dělali legraci. Co když se to neosvědčí, jak to lidem
vysvětlíme, kteří čekají pravidelně na telátka od krav a
na tržbu za mléko.
Po dlouhém jednání, ve 23.00 hodin to bylo těsnou
většinou hlasů schváleno, a to ještě obecní policajt bavil
v hospodě u karet dva členy obecního zastupitelstva,
kteří by proto nehlasovali.
Zapisovatel zrovna četl zápis ze schůze a vtom někdo
bouchá na dveře a křičí: „Starosto a všecí, utíkejte rychle
k nám, zeť bije našu Mařu a všeckých nás chce zabit, je
strašně ožralý.“ Když členové komise pro veřejný pořádek
přišli, zeť pod vlivem alkoholu, s podepřenou hlavou o
stůl „spal. Po probudění, předseda komise povídá:
„Podívej sa chlapče, také sem sa s mojů pohádal, ale
neotravuju s tým druhých, ženu nebij, mějte sa rádi a
pamatuj si, jaký hopkal, taků potkal.“ Strýc Jung, chlap
jako hora, dodali: „A jaků mala, taků dala.“ Všecí sme
měli ruky na ústech, aby jsme se hlasitě nesmáli a
nenarušili vážnost jednání. Abychom tam nešli zadarmo,
strýc Jung mu dali jednu po hubě, ani zápis jsme o tom
nedělali.
Ráno, když jsme přišli na radnici poslechnout rádio,
starosta praví: „Vy ste mně to včera u Grufíků pěkně
nadrobili. Mařa tady ráno křičela, že Franta nešel do
práce, na jedno oko vůbec nevidí a že to tak nenechá a
podruhé, aby jsme se do toho nepletli, že si to mezi sebů
vyřídí sami. Abych ju umlčel, 'dal sem ji poukázku na
povlečení na dvě postele.“ Až do roku 1950, kdy nebylo
dostatek textilu a byl velmi drahý, dostávali obce od
okresů poukázky na povlečení postelí pro sociálně slabé,
kde bylo více dětí.
Pavel Popovský st.
Starý Poddvorov =
Jak se dříve soudilo a trestalo
O tom, že se od nepaměti vraždilo, loupilo, kradlo, lhalo a špekulovalo, bylo v historických knihách napsáno požehnaně i zfilmované
příběhy z dob dávných nám potvrzují, že naši předkové nejednali
vždy jen čestně a spravedlivě, ale také tvrdě, krutě.
Počátkem 15. století měla města svoji
vlastní soudní samosprávu a městskému
soudu v našem kraji předsedal purkmistr. Nebylo-li možné při městském
soudu rozhodnutí, předávala se oře vyšší
instanci, jakou byl pro většinu měst a
městeček a obcí na Moravském Slovácku,
městských soud v Hradišti. Právo
městské tehdy opravdu trestalo krutě.
Palič byl přivázán ke sloupu na řetěz,
kolem sloupu nakladl kat hranici ze suchého proutí po níž mohl odsouzenec
dokola běhati a při té jeho procházce ho
kat kropil rozpáleným olejem. K večeru
ho obtočil ohnivým řetězem a strhl ho
do ohně. Jiný žhář byl nabodnut na
rožeň, kropen vroucím olejem a od
nohou opékán. Až se upekl, pak byl
i s rožněm na postrach všem vztyčen a
ukazován. Úmyslní žháři byli trestáni
stahováním kůže za živa nebo nabodnuti
na kůl a upečení. Pokud byli dopadeni
při činu, byli na místě vhazováni do ohně.
I trest pro zloděje byl krutý. Krádež
se trestala utržením tří prstů ohnivými
kleštěmi, stržením dvou pásů kůže od
plecí po ledví a rozčtvrcením za živa.
Mistr kat, který byl považován za
nečistého, měl za své výkony předepsané
ceny. Za setnutí hlavy 1 zlatý 18 gr., za
dvojženství a popravu čarodějnic 24 gr.
Kat měl také v povinnosti čistívat město
a chytat zatoulané psy.
4
Vinařství bylo začátkem 17. století na
Mor. Slovácku velmi rozšířeno. Vinice
byly zaneseny do horentních knih a
podléhaly horenskému právu. Nad
zachováním horenského práva bděla
správa hor viničních s horným v čele.
Horenská práva se dochovala z několika
obcí /Bzenec, Rakvice, Němčičky, atd./
a jsou otištěna v zemském archivu.
Horenské právo bylo velmi přísné. Na
ztrátě hrdla se trestalo vstoupení do
vinice dále než 3 kroky, uzmutí tří kolků
z vinice a smrtí byl trestán i ten, kdo
vstoupil do vinice s úmyslem krádeže a
víno zralé kradl. Kdo vzal dva kolky, bylo
mu vyrváno 5 liber masa z jeho těla nebo
useknuta ruka. Kdo by honil zvěř koněm
ve vinici, ztratí koně a zaplatí pět funtů
vosku, kdo by víno z cizího šenkoval,
bylo mu odebráno všechno víno, které
vlastnil.
Vinařství se k nám rozšířilo z Rakous
a také odvolání se podávalo k horenskému právu do rakouského Falkenštejnu.
Názvosloví hor viničních i názvy jiné
pochází z němčiny /Vincour, Perkknosn,
Perkrecht/.
V roce 1667 - 73 byl sestaven soupis
osad, ve kterých vinařství před bitvou
bělohorskou vzkvétalo. V oblasti Hodonínska to byly Mutěnice, Hovorany, Dubňany, Morkůvky, Brumovice, Krumvíř,
Šakvice, Rakvice, Dol. Bojanovice, Zaječí,
Rakvice, Kobylí, Bořetice, Němčičky,
Kurdějov, Pavlovice, Trukmanice.
V soudnictví poddanském zaujímalo
zvláštní postavení Lovecké právo, které
soudilo pytláctví, násilnosti, polní a lesní
krádeže, čarodějnictví. Lovecké právo
soudilo však jen poddané, nikoliv
šlechtu, ta podléhala právu zemskému.
Pokud jeden druhého okrvavil, měl
zaplatit do tří dnů 4 gr. A kdyby pokutu
nezaplatil, má jeho pán právo zajmout,
ze stáda té vsi, pro sebe dva kusy
hovězího dobytka. Soudní jednání se
zapisovalo do černé knihy loveckého
práva. Ortel se vynášel za přítomnosti
zločince. Kat dostával za exekuci 16 gr.
Bílých.
Loupilo se, kradlo, podvádělo, vražke
dilo, lhalo od nepaměti. I když naši
předkové měli na zločince daleko
přísnější metr, jak soudy dnešní, přesto,
jak víme z historie, se žádným i sebehroznějším trestem nepodařilo lidstvo
donutit k pokoře, slušnosti, ba nižádná
přírodní katastrofa nebo válka nedovedla
lidstvo k nápravě. Snad se to na čas
podařilo známému krvežíznivému
rumunskému hraběti Drákulovi, který
po vítězném boji, v němž získal zpět své
panství, trestal své poddané za sebemenší přestupek nabodnutím na kůl a
tak ve svém panství naprosto vymítil
krádeže, vraždy, rvačky, lži, podvody,
ovšem cena za tento způsob výchovy byla
vysoká. Stála dvěstě tisíc životů a hrabě
Drákula je dodnes považován za ďábla,
za upíra, za zlo žijící v temnotách,
za kterého jde strach ještě dnes.
Pohl Zdeněk
17d
zpravodaj
Pingu
Bejvávalo, je a není
Je známo, že se kradlo od pradávna a nepomáhalo našim předkům,
napravovat zloděje ani useknutím ruky, pokud byl zloděj chycen. Pokud by se
sekaly ruce v dnešní době za krádež, moc málo lidí by jsme potkali s oběma
rukama podél těla. Kolik jen druhů zlodějů se pohybuje kolem nás. Kapsáři,
bytaři, kasaři, chataři, zloději aut, pytláci, zloději kol. Ti poslední jsou asi
Nejen lidé mohou mít nevydařený a nešťastný start do života.
I zvířata nejsou vždy dobře vybavena
pro boj o život a o své místo na Zemi.
nejrozšířenější zlodějskou kastou u nás. Co jen kol se lidem ztratilo u hospod,
Chci vyprávět o káčátku - strakaté čínce, protože při vzpomínce
nepomáhalo ani zamykání kol i když zámků v obchodech byl nedostatek,
se kradla dál.
Strejc Jaroslav Průdek si tento nedostatek zámků v obchodech vyřešil po svém.
Když jel pracovat do svého vinohradu, který se nacházel hned vedle „Žlebu“
nebo „Hraniček“, kde cesta vedla hlubokým úvozem, po stranách porostlým
šípkovými keři a planými trnkami, položil si strejc svoje kolo na stráň a protože
neměl zámek, zajistil si své kolo, koupené ještě před válkou, před zlodějem tak,
velmi úsměvný obrázek.
Bylo jaro před několika lety. Měli
jsme u nás na návštěvě malé vnoučky
z Pardubic a v neděli přijeli i boleradští kluci. Po obědě uklízím
v kuchyni a najednou cupy dupy,
pod oknem drobotina se hrne domů.
Ze všeho rámusu vyniká Kamilčin
hneďse vrátím.“ Když se však po vykonané práci vrátil k místu, kam kolo položil,
Babičko, prosím tě, udělej něco.“ Je
u obchodů, na nádraží, před vlastními domy, ze dvorů, na poli. Kola pánská,
dámská, stará, nová, opravená, na rozpadnutí, různých velikostí a barev a
používalo se kravských řetězů, těžkých visacích zámků, ale nepomáhalo to, kola
na
ni vidím svou maminku a je to
že na přední brzdu zacvakl lísteček, na kterém bylo napsáno: „Su ve vinohradě a
zoufalý křik: „Babičko, zachraň ho!
našel tam jen svůj lísteček, na jehož druhé straně mu zloděj sděloval: „Su
nás najednou plná kuchyň. Kamča
stojí proti mně a tiskne ruce k hrudi.
v příkluckej hospodě a nevrátím se vůbec.“
„Co sem měl dělat, co mě zbývalo,“ povzdechl si strejc Průdek „a představte
si, to kolo tam u tej hospody opravdu stálo a čekalo na mě. Tož jsem si dal pivo
a pomali sem šlapal dom. Nemohl to byt až zas tak špatnej člověk a musel mět
veliků žízeň. Tak sem mu to odpustil.“
Byl to zloděj gentleman? I takoví se narodí, ale jsou vzácní. I když tento měl
jistě velikou žízeň, žně tehdá totiž byly na spadnutí, musíme uznat, že měl i vtip
a to se už dnes nevidí a proto mu bylo správně odpuštěno, když mu dáme k dobru,
že se vlastně nechtěl obohatit, ale jen přesunout ke studnici tekutin a tak si
zachránit život.
I když, jak víme, se v době patnáctého století trestala krádež koně useknutím
hlavy a kolo v naší době je stejně výkonný prostředek pro cestování, přesto v tomto
případě bych zloděje netrestal tak přísně, snad by se mohl potrestat jen podle
dnešních benevolentních zákonů našeho státu.
Strejc Polda si vykračoval spokojeně z práce, když u kostela potkal cizího
mladíka, který vedl krásné kolo. To kolo muselo být čerstvě koupené, protože
(
(Vzpomínka na mou matku)
barva zářila novotou do okolí a tak právě proto upoutala i slábnoucí zrak strejca
Poldy natolik, že se zastavil. Kdo by se tehdy nezastavil. Vidět na ulici nové kolo,
to byla v té době velká vzácnost. Na nové kolo se tehdy stály dlouhé fronty i když
lidé stojící v těch frontách věděli, že do prodejny byly dodány jen tři kola. Proto
se strejc Polda zastavil a v tom okamžiku zastavil i neznámý mladý muž. „Líbí
se vám to pěkné kolečko, strejcu? Líbí se mě „sakra, moc se mě líbí. Neprodal bys
ho? Máš mladý nohy, tož na co ty potřebuješ takový pěkný kolo? Dejte tři stovky
a je vaše,“ vyřkl ohromující nabídku mladík.
„Tři stovky říkáš a neucukneš? Tož počkej chvílu, hned su zpátky.“ Strejc
Polda rychle zaběhl pro peníze a štěstím bez sebe si s novým kolem vykračoval
k domovu. Neušel však ani sto metrů a srazil se s, jdoucím pěšky, Jožkou. Ten se
zastavil a překvapen povídá: „Strejcu, kde ste vzal to kolo? Kde bych ho vzal?
Kúpil sem ho před chvílů. A kde? V obchodě? Nebo ste ho ukradl tady před
hospodů? Co, ukradl!? Kúpil sem ho tady za tři sta korun a je moje.“ „To je moje
kolo. Včera sem si ho dovezl z Hodonína a stál sem tam tři hodiny frontu a včíl
se mě to kolo ztratilo u hospody a co držíte vy, tož to je právě moje. Esli mě to
kolo nedáte, tož zavolám policajtů.Já mám od teho kola doma aj kupní lístek, aj
záruční list. Máte ho aj vy?“ „Tož, nemám nic. Ani záruční list, ani peníze a zdá
se mě, že už ani kolo. Tož tady ho máš a jed,“ smutně předával krásné nové kolo
Jožovi a z koutku oka mu ukápla hořká slza. A tak během půl hodiny byl strejc
Polda chudší o tři stovky - a že to tehdy býly velké peníze. A tomu zlodějovi tehdy
neodpustil, protože se na jeho úkor obohatil a i když v něm bylo trochu vtipu,
nebyl gentleman, ale obyčejný, mizerný zloděj a to se neodpouští. A takový člověk
by se měl trestat podle zákonů 15. a 16. století.
Pohl Zdeněk
„Co
se děje?“,
divím
se.
Kamča
rozevřela ty svoje ručičky hrabičky a
já zírám na malé, zřejmě jednodenní
káče, které mám zachraňovat. Mělo
zavřená očka, leželo na boku na
podlaze, kam je Kamča položila.
Vypadalo jako utržená
Něžná,
ale bez
života.
sasanka.
„Kdes
ho
vzala? Strýc ho nesl a říkal, že s ním
jde plesknůt, tak jsem ho prosila, ať
mi ho dá. Ono žije! Babičko, prosím
tě, pomož mu!“ Beru to ubožátko do
ruky a kapátkem pouštím do
zobáčku vodu. Otevřelo jedno očko,
ale hned zase zavřelo. Na zemi se
převrátilo na záda a zůstalo ležet.
Myslím si - konec. Ale pokračuji
v záchranné akci. Po chvíli káče sedí
s otevřenýma očima a když mu
ponořím zobáček do vody, polkne.
Jásot. „Co bude papat?“ než se uvaří
vejce,
přinesu
krabici,
vystelu
hadrem a ve skříni vyhrabu starou
kožešinovou čepici. Převrátím ji
chlupy dovnitř a káče má postýlku.
No a navečer odjely děti domů
s nadějí na úspěch, protože káče
snědlo před nimi asi tři kousky
vajíčka s kopřivou. Noc jsem
probděla s káčetem v posteli. Hřála
jsem je a jednou rukou držela
peřinu, aby na ně nepadla. Další den
už bylo jasné, že máme nového člena
rodiny. Pohyboval se nejdřív v krabici, ale jak sil přibývalo, vyškrábal
se ven. Spával v čepici a dostal jméno
Pingu. Chodil totiž se vztyčenou
hlavičkou jako večerníčkový tučňáček. Pingu brzy ovládl nejen kuchyň,
(Pokračování na str. 6)
5
Rakvický
(Dokončení ze str. 5)
ale když jsme večer zasedli v pokoji
k televizi, dostavil se i Pingu a vybral
si pro ten večer společníka. Vyškrá-
bal se po noze Pepovi - ten ho chovával v rukou nebo mě na klín, nejradši
ale babičce, které pod svetrem vylezl
obvykle až pod bradu.
Za pár dní vypochodoval náš
malý strakatý panáček na zápraží.
[az
|
zpravodaj
svinčík, kačena ho musí adoptovat S
A ujala se realizace svého nápadu.
Pingu za ní capkal ke kačení rodince,
ale ouha! Kačeně se strakatý cizinec
nelíbil a byla tvrdě proti jakékoli
komunikaci. Pingu dostal pohlavek,
až udělal kotrmelec. „Já tě teda
přesvědčím,“ rozzlobila se babička.
Přinesla jsem jí dlouhý prut, ona se
uvelebila na staré studni a vypadala
Belina hned pochopila, že tento malý
tvoreček potřebuje ochranu a dovolila mu vyhřívat se na jejím břiše.
Kocour dostal preventivně hadrem,
jako velký Leden v pohádce „O dvanácti měsíčkách“. Jenže svým kyjem
nemávala nad ohýnkem, ale proti
matce kačeně. Probíhalo to takto:
kdo první z naší rodiny vzal lepačku
a začal Pinguškovi na zápraží lepat
mouchy. Pingu čekal s nataženým
zobáčkem a mlsal. Když přijeli
boleradští kluci, dostali každý do
ruky lepačku a bylo plno smíchu.
Jednou jsem ale naše milé káče
stará kačena vystartovala. Pingu
sotvaže se objevil na žebři. Nevím,
málem hodně předčasně připravila
o život. Ochladilo se a Pingu pískal
zimou. Zrovna jsem scedila velký
hrnec brambor pro slepice a napadlo
mě
udělat v něm
důlek,
do něhož
jsem posadila čepici s káčetem.
Moment bylo ticho, ale pak se ozvalo
naříkání. Tepla bylo příliš.
V ty dny se vylíhla naše káčata.
Pustili jsme kačenu s šestnácti
žluťásky z kačeního dvorečku na
dvůr, kde se káčata mohla batolit
mezi maliním a škubat travičku
kolem chodníku. Pingu pobíhal po
zápraží. Babička pronesla: „Už dělá
Pingu
se snažil vmísit mezi
káčata,
uháněl k babičce - záchraně. Kačena
za ním. A to už bylo slyšet až do
kuchyně: „Ty opico, já ti dám!“
A kačena sem tam nějakou chytla.
Vypadalo to ale dost beznadějně.
Pingu nešťastně pípal a zmlkl jen
u babičky na klíně. „Já tu potvoru
zabiju,“ prohlašovala babička. Ale
nestalo se. Někdy se podaří dětem
přivést „k rozumu“
kačení.
Pingu
i rodiče - třeba
měl
najednou
kamaráda. Jedno káče se k němu
přidružilo a chodili spolu. I na
zápraží na mušky, kontrolovat Belině
misku, zkrátka „trhli se“. Kačena
byla z toho zmatená. Její vlastní dítě
jí utíkalo s tím vetřelcem. Pár dní brousila dvojice volně po zahrádce a ustaraná kačení máma už toho měla dost.
Jednou jsem šla zavřít kačeny
do chlívku a Pinguška dát do kra-
bice.
Dívám
se,
kde
sedí
sám,
ale dvůr je pustý. Kačena už seděla
na kačením dvorečku - načechraná
bouda a pod ní plno nožiček.
Jak tak
na ni hledím, kuk, černá hlavička
vykoukla z peří. Pingu měl mámu.
A dál už šel život, jak měl. Káčata
vyrostla, Pingu taký obrostl peřím, a
protože byl „ona“, naplnil se brzy i
jeho osud. Jak to vždycky dělávám,
popadla jsem ho opatrně, jednou
časně ráno, pod paži a na našem
popravčím špalku jsem ho jednou
ranou sekyrkou poslala do kačeního
ráje. Ani
se nestačil
probrat
Některá zvířata máme jako kama-te
rády, některé nám slouží k obživě, ale
úplně všechna - malá i velká - doma
i volně v přírodě si zaslouží naše
pochopení a cit. Snažme se tedy, ať
je pro ně život snesitelný, ať netrpí.
Co potřebují, to většinou známe,
0 co prosí, to vyčteme z jejich očí. Jen
se naučme z nich odezírat a dokažme
se někdy i trochu přemoci, když je
to potřeba. Zvířata kolem nás jsou
našimi současníky na této planetě
a bojují o přežití stejně jako my, lidé.
Oldřiška Švástová
Zanikne „Malovaný kraj“ ?
Někteří z Vás tento časopis již znají. Vy ostatní pak
dovolte, abychom Vám jej aspoň několika větami
přiblížili.
Malovaný kraj je nekomerční celobarevný
dvouměsíčník o 32 stranách zaměřený na národopis a
vlastivědu Slovácka. Najdete zde ale rovněž články
o zajímavých osobnostech, muzeích a pamětních
síních, dechovkách, archeologii, heraldice, filmovém
umění, architektuře ... Na jihovýchodní Moravě asi
neexistuje město či vesnice, jimž by někdy v periodiku
nebyla věnována pozornost. Autory jednotlivých
příspěvků jsou jak odborníci, tak laikové zajímající se
o tradice svého domova.
Malovaný kraj byl založen už v r. 1946 skupinou
nadšenců sdružených kolem autora řady dnes již
zlidovělých písní Fanoše Hřebačky - Mikuleckého. Po
několika letech vycházet přestal (z politických důvodů)
a čtenářům se do rukou dostal až v r. 1969. Dnes mu
zánik hrozí opět, jen důvody jsou jiné - ekonomické.
Firma Moraviapress, a.s Břeclav, která jej letos vydává
již dvanáctým rokem, periodikum nadále dotovat
nehodlá. Ve snaze časopis zachránit bude ustanoveno
ze
spánku. Určitě se do toho ráje dostal,
protože zvířata se ani jinam dostat
nemohou. Chovají se totiž tak, jak je
příroda vede - žádná faleš a zloba,
žádné intriky. A právě pro tohle
bychom si jich my, lidi, mohli vážit.
občanské sdružení, které požádá o finanční pomoc
státní orgány. Další významnou možností, jak získat
tolik chybějící peníze, je zvýšit počet odběratelů
Malovaného kraje. Ze zkušeností víme, že naše
periodikum je vhodným dárkem např. pro rodáky ze
Slovácka žijící v jiných krajích naší vlasti nebo
v zahraničí. Letos stojí jedno číslo 20 Kč, v roce příštím
to pravděpodobně bude 35 Kč, tzn. Roční předplatné
včetně poštovného bude činit 210 Kč. Suma zdánlivě
vysoká, ovšem porovnáme-li to s cenami časopisů, jež
denně vidíte v novinových stáncích....
Časopis lze koupit v některých novinových stáncích
a knihkupectvích či objednat, a to písemně:
Malovaný kraj, U Póny 3061, 690 02 Břeclav;
telefonicky: 519 305 150 (305 121, 305 120);
e-mailem: redakce ©moraviapress.cz
Na požádání Vám rádi zašleme výtisk na ukázku.
PhDr. Eva Kovaříková
šéfredaktorka
Mgr. Vojtěch Urbančík
redaktor
Na
|* T i j zpravodaj
3
Sumec
Když mě bylo kolem pěti roků, bál jsem se jít kolem
kaluže. Starší kluci mě říkali: „Jak tam kluku vlezeš, je tam
sumec a ukůsne ti sulínka:“ Naších doma jsem se styděl
zeptat, tušil jsem, že je to něco strašného. Když jsme se doma
v sobotu koupali v neckách, ve kterých mamička prala
prádlo, naše děvčata Marie a Františka, když vylezli z vody,
byly ke mně obráceny zády a ruky měly mezi nohama.
Nevěděl jsem o co jde, ale dělal jsem to také tak. Na toho
sumce jsem se zeptal s kamarádem Petrem jeho staršího
bráchy Jože a ten nám řekl: „Kluci, možná k temu jednů
donde, ale až narostete, sumec je veliký a včíl by mu ešče
nestálo za to otvírat tlamu na vašich sulínků.“ Ten nás
potěšil! A my jak voli mu sbíráme u hospody špačky z cigaret.
Joža myslil, že nám Julínci porostou, jak klásky po svaté
Anně nebo hrozny ve vinohradě po dešti.
Voda do kaluže natáhla z jara při tání sněhu nebo po větší
bouřce. Lidé tam ve žních máčeli povřísla, byli tam také
rozeschlé škopíky a kádě a my děti jsme se tam učily plavat.
Bylo to po první světové válce a my jsme nevěděli, koho máme
večer na besedě poslouchat a hlavně komu máme věřit.
Strýc Ferda, když vykládali o vojně, to bylo: „Tratatatata...“, až se okna třásla, obrázky ze stěn a mucholapky
padaly. Já jsem se bál, že nám spadne chalupa. Vykládali,
jak si chodili koncem války z rakousko - uherských zákopů
k nepřátelům Rusům do zákopu, připalovat oheň do fajky,
když jim zvlhly sirky a vypůjčovat si patrony do kvérů.
Staří lidé říkali: „Za císařa pána bylo lepší, paklička
tabáku za dva krejcary a máz piva za pět a byl pořádek,
když cigáni v dědině kradli, starosta jich zavřel na pár dní
do zvonice. Stařeček Kaláb zase říkali: „Dybych měl rola,
byl bych starostů, ale že nic nemám, su enom hlůpý Kaláb:“
Ten sumec mě přece jen nedal pokoje a jednou večer při
měsíčku, když tatínek besedoval s chlapama a kouřil před
naším na lávce fajku a maminka doma koupala malou
Lidušku, tiše jsem se vytratil z domu, šel jsem ke kaluži a
ot
Rakvický
kačenky nesežral.“ Přišel jsem domů, právě se besedníci
rozcházeli. Tatíček vyklepal popel z fajky a volal: „Kde sa
tůláš po nocách? Ále, ztratil sem křivák, ještě ve dne, tak ho
hledám,“ řekl jsem.
A přece tam ten sumec byl. Bylo to o/pár roků později,
kdy hasiči, žáci, jsme s kamárádem Petrem dělali úklid na
hasičské zbrojnici. Byli tam vyřazené protiplynové masky.
My jsme jednu masku sebrali a napadlo nás, vlézt do kaluže,
nasunout ji uprostřed na kůl a vystrašit tím sumcem Jožu.
Petr chtěl masku přivázat na drát, drát táhnout na vrbu,
kde budeme vlezení a maskou potahovat. Ale pak se nám to
zdálo nebezpečné, nevěděli jsme, jak bude Joža vyzbrojený,
když do kaluže poleze. Co kdyby měl v ruce vidle nebo kopál
a spatřil nás na vrbě. Mně napadlo udělat z husího péra
píšťalku a chraptivě z vrby zapískat. Petr se smál a říká:
„Už vidím, jak si náš Joža pere v maštali podvlíkačky.“
Hned večer, když jsme tu masku dali do kaluže, jsme
vzbudili Jožu na hůře, kde v létě spával. Petr ze žebřu křičí:
„Jožo honem, v kalužije sumec, viděli jsme ho, vezni kopál
a idem naňho.“ Joža volal z hůry: „Smradi, chcete po
tlamách, co budíte?“ Když byl Petr pořád na žebři a křičel:
„Jožo fakt, sumecje do zelena, má fůsa a váží tak metrák,“
Joža uvěřil, hodil na sebe vojenský „mantl“, pod kterým spal
a jenom v podvlíkačkách jsme si to šinuli ke kaluži. Joža
nám moc nevěřil a cestou nás měl stále v merku, vidle, které
vzal postavené u maštale, měl obrátěné rožkama proti nám,
to kdybychom chtěli utéct. Přišli jsme ke kaluži na břeh a
z Jože vyletělo: „Jeminkote, opravdu vidím tlamu!“
Joža se bál a šel do hospody pro posilu. Já s Petrem jsme
zatím vylezli na vrby a čekali, co se bude dít. Slyšeli jsme až
z hospody, jak se chlapi Jožovi smějí, nevěří, že je v kaluži
sumec a sázejí se s ním o čtvrtku piva. Petr dostal na vrbě
strach, když si vzpomněl, že Joža sázku prohraje a říká:
„Náš Joža mě doma zabije.“ Chtěli jsme tu masku vzít, ale
bylo už pozdě. Slyšeli jsme řev, který se blížil ke kaluži.
Z vrby jsme viděli, jak si pár odvážlivců svléká gatě a za
povzbuzení
těch na břehu, s vidlemi v rukou, se blíží
bránit?“ Po chvíli děsného očekávání slyším: „Gá krk, gá
k sumcovi. V tom jsem chraplavě zapískal na husí brko.
Za řevu všichni vyletěli na břeh. Joža se smál, byl na koni,
myslil, že čtvrtku piva vyhraje.
Chlapi se vrátili do hospody, dali si po štamprli, šli zase
ke kaluži a to už byla na nohou celá dědina. Já s Petrem
jsme slezli z vrby a schovali se do křoví. Za chvíli jeden
nejudatnější, který opatroval obecní plemeníky - býky, kance
a kozly, píchl vidlemi do sumce a třepal nad hlavou gumovou
maskou.
mně dostal blíž. Chvíli čekám u samého břehu a v tom vidím
pode stádo kačen, které se snaží dostat na břeh, ale vybraly
si právě to nejstrmější místo, a tak se plazí na břeh po
břichách. Některým se to už podařilo a setřásají vodu z peří.
byli soudní dozvuky u starosty. Joža nechtěl tu čtvrtku piva
zaplatit a vymlouval se na mně a na Petra. Ve škole jsme
z toho měli vyšetřování, ale že jsme byli hasiči, tak jsme ani
tiše si říkal: „Jestli dnes při měsíčku
neuvidím
v kaluži
sumce, tak tam není.“ Myslil jsem, že sumec ve dne spí někde
u břehu pod vrbami a v noci loví. Něco přece žrát musí.
Z povzdálí jsem obešel celou kaluž, viděl jsem, jak si vrby
při měsíčku pouští vlasy do vody, měsíc, jak hádě prokluzuje
mezi jejich copánky a češe je zlatým hřebenem. Tu slyším
šplouchání vody u samého břehu pode mnou. „Ano je tady,
už ho slyším, za chvíli ho uvidím a co bude dál, budu se
krk.“ Sumec je rafinovaný, napodobuje kačeny, aby se ke
Jedna malá tam zůstala a volá o pomoc. To není volání, to
je pláč!
Nečekal jsem, vyhrnul si modré barchantce po kolena a
vlezl do vody. Kačenka cítila záchranu a plavala mě přímo
do rukou. Dal jsem ji na břeh k ostatním a dál už nečekal.
Cestou domů jsem si říkal: „Sumec v kaluži není, když ty
Joža z toho měl ostudy po dědině na dva kabáty, dlouho
mu chlapi v hospodě říkali „Joža sumec“. Druhý den z toho
tu dvojku z mravů nedostali.
Joža za to Petra zliskal hned ráno doma v maštali a mě
také, za pár dní v dědině. Sbírali jsme Jožovi špačky, on se
bez nás neobešel, tak jsme se za pár dní zase skamarádili.
Pavel Popovský st. - Starý Poddvorov
7
C777
Rakvický
|
B
j zpravodaj
svinčík, kačena ho musí adoptovat!“
(Dokončení ze str. 5)
ale když jsme večer zasedli v pokoji
k televizi, dostavil se i Pingu a vybral
A ujala se realizace svého nápadu.
Pingu za ní capkal ke kačení rodince,
bal se po noze Pepovi - ten ho chovával v rukou nebo mě na klín, nejradši
ale babičce, které pod svetrem vylezl
obvykle až pod bradu.
Za pár dní vypochodoval náš
nelíbil a byla tvrdě proti jakékoli
komunikaci. Pingu dostal pohlavek,
ale ouha! Kačeně se strakatý cizinec
si pro ten večer společníka. Vyškrá-
malý strakatý panáček na zápraží.
Belina hned pochopila, že tento malý
tvoreček potřebuje ochranu a dovolila mu vyhřívat se na jejím břiše.
Kocour dostal preventivně hadrem,
sotvaže se objevil na žebři. Nevím,
kdo první z naší rodiny vzal lepačku
a začal Pinguškovi na zápraží lepat
mouchy. Pingu čekal s nataženým
zobáčkem a mlsal. Když přijeli
boleradští kluci, dostali každý do
ruky lepačku a bylo plno smíchu.
Jednou jsem
až udělal
posadila
stará kačena vystartovala.
čepici s káčetem.
naříkání. Tepla bylo příliš.
dvůr, kde
se káčata
dvorečku
mohla
na
batolit
se, kde
sedí
sám,
na ni hledím, kuk, černá hlavička
vykoukla z peří. Pingu měl mámu.
A dál už šel život, jak měl. Káčata
vyrostla, Piňgu taky obrostl peřím, a
protože byl „ona“, naplnil se brzy i
jeho osud. Jak to vždycky dělávám,
popadla jsem ho opatrně, jednou
časně ráno, pod paži a na našem
popravčím špalku jsem ho jednou
ranou sekyrkou poslala do kačeního
ráje. Ani se nestačil probrat ze
spánku. Určitě se do toho ráje dostal,
protože zvířata se ani jinam dostat
nemohou. Chovají se totiž tak, jak je
příroda vede - žádná faleš a zloba,
žádné intriky. A právě pro tohle
bychom si jich my, lidi, mohli vážit.
Některá zvířata máme jako kama-te
rády, některé nám slouží k obživě, ale
úplně všechna - malá i velká - doma
i volně v přírodě si zaslouží naše
pochopení a cit. Snažme se tedy, ať
je pro ně život snesitelný, ať netrpí.
přidružilo a chodili spolu. I na
zápraží na mušky, kontrolovat Belině
O Co prosí, to vyčteme z jejich očí. Jen
se naučme z nich odezírat a dokažme
misku,
zkrátka
„trhli se“. Kačena
byla z toho zmatená. Její vlastní dítě
jí utíkalo s tím vetřelcem. Pár dní brou-
mezi maliním a škubat travičku
kolem chodníku. Pingu pobíhal po
zápraží. Babička pronesla: „Už dělá
Dívám
ale dvůr je pustý. Kačena už seděla
na kačením dvorečku - načechraná
bouda a pod ní plno nožiček.
Jak tak
u babičky na klíně. „Já tu potvoru
zabiju,“ prohlašovala babička. Ale
nestalo se. Někdy se podaří dětem
přivést „k rozumu“ i rodiče - třeba
kačení. Pingu měl najednou
kamaráda. Jedno káče se k němu
Moment bylo ticho, ale pak se ozvalo
žluťásky z kačeního
Pingu
Pingu nešťastně pípal a zmlkl jen
ale naše milé káče
V ty dny se vylíhla naše káčata.
Pustili jsme kačenu s šestnácti
„Já tě teda
uháněl k babičce - záchraně. Kačena
za ním. A to už bylo slyšet až do
kuchyně: „Ty opico, já ti dám!“
A kačena sem tam nějakou chytla.
Vypadalo to ale dost beznadějně.
málem hodně předčasně připravila
o život. Ochladilo se a Pingu pískal
zimou. Zrovna jsem scedila velký
hrnec brambor pro slepice a napadlo
mě udělat v něm důlek, do něhož
jsem
kotrmelec.
přesvědčím,“ rozzlobila se babička.
Přinesla jsem jí dlouhý prut, ona se
uvelebila na staré studni a vypadala
jako velký Leden v pohádce „O dvanácti měsíčkách“. Jenže svým kyjem
nemávala nad ohýnkem, ale proti
matce kačeně. Probíhalo to takto:
Pingu se snažil vmísit mezi káčata,
bice.
sila dvojice volně po zahrádce a ustaraná kačení máma už toho měla dost.
Jednou jsem šla zavřít kačeny
do chlívku a Pinguška dát do kra-
Co potřebují, to většinou známe,
se někdy i trochu přemoci, když je
to potřeba. Zvířata kolem nás jsou
našimi současníky na této planetě
a bojují o přežití stejně jako my, lidé.
Oldřiška Švástová
Zanikne „Malovaný kraj“ ?
Někteří z Vás tento časopis již znají. Vy ostatní pak
dovolte, abychom Vám jej aspoň několika větami
přiblížili.
Malovaný
kraj je nekomerční
celobarevný
dvouměsíčník o 32 stranách zaměřený na národopis a
vlastivědu Slovácka. Najdete zde ale rovněž články
o zajímavých osobnostech, muzeích a pamětních
síních, dechovkách, archeologii, heraldice, filmovém
umění, architektuře ... Na jihovýchodní Moravě asi
neexistuje město či vesnice, jimž by někdy v periodiku
nebyla věnována pozornost. Autory jednotlivých
příspěvků jsou jak odborníci, tak laikové zajímající se
o tradice svého domova.
Malovaný kraj byl založen už v r. 1946 skupinou
nadšenců sdružených kolem autora řady dnes již
zlidovělých písní Fanoše Hřebačky - Mikuleckého. Po
několika letech vycházet přestal (z politických důvodů)
a čtenářům se do rukou dostal až v r. 1969. Dnes mu
zánik hrozí opět, jen důvody jsou jiné - ekonomické.
Firma Moraviapress, a.s Břeclav, která jej letos vydává
již dvanáctým rokem, periodikum nadále dotovat
nehodlá. Ve snaze časopis zachránit bude ustanoveno
občanské sdružení, které požádá o finanční pomoc
státní orgány. Další významnou možností, jak získat
tolik chybějící peníze, je zvýšit počet odběratelů
Malovaného kraje. Ze zkušeností víme, že naše
periodikum je vhodným dárkem např. pro rodáky ze
Slovácka žijící v jiných krajích naší vlasti nebo
v zahraničí. Letos stojí jedno číslo 20 Kč, v roce příštím
to pravděpodobně bude 35 Kč, tzn. Roční předplatné
včetně poštovného bude činit 210 Kč. Suma zdánlivě
vysoká, ovšem porovnáme-li to s cenami časopisů, jež
denně vidíte v novinových stáncích...
Časopis lze koupit v některých novinových stáncích
a knihkupectvích či objednat, a to písemně:
Malovaný kraj, U Póny 3061, 690 02 Břeclav;
telefonicky: 519 305 150 (305 121, 305 120);
e-mailem: redakce ©moraviapress.cz
Na požádání Vám rádi zašleme výtisk na ukázku.
PhDr. Eva Kovaříková
šéfredaktorka
Mgr. Vojtěch Urbančík
redaktor
Rakvický
W?
he k
NEZ
ho
xy
zpravodaj
ŠKOLA V PŘÍRODĚ - VALAŠSKÁ SENICE 2.6. - 7.6.2003
Očima žáků 3. a 4. třídy ZŠ a MŠ
Rakvice
Potom jsme šli do ohrady kde byly krávy,
ale hodně daleko. Šli jsme hrát na
schovku. Denisa pikala a všichni se
schovali. Denisa zapikala pár děcek, přišly
krávy a děcka se rozutekly.
(Martina Lískovcová, 3. třída)
PONDĚLÍ
PÁTEK
Ráno jsme došli ke škole a v 8 hodin
jsme nasedli do autobusu a frčeli na
horskou chatu v Beskydech a ta se jmenuje
Selanka. Ten den jsme dostali amulety a
stali jsme se indiány. Jsou tři skupiny
indiánů, Divočáci se zelenými amulety,
druzí se jmenují Šedí vlci a třetí Bílí orli.
Pak nám paní učitelky dávaly na dveře
kočky v botách a prasátka nebo chlívek
s prasaty. Potom byla diskotéka a po ní
jsme šli spát. (Bára Bohmová, 4. třída)
STŘEDA
Ve středu ráno jsme opět cvičili. Potom
nastalo učení mučení. Učili jsme se
prvouku a jazyk český. Ve 12 hodin byly
výborné pěry s cukrem, skořicí a smeta-
nou. Po poledním klidu jsme se šli koupat
do bazénu. Potom zalezlo sluníčko a my
jsme se museli jít obléct. V chatě jsme
všichni dostali indiánské čelenky a při
šipkované jsme si je zdobili rostlinkami.
Potom byl táborák a na něm jsme hráli hru
Vadí, nevadí a paní učitelka Straková
musela skočil do bazénu. Po táboráku byla
stezka odvahy. Nakonec jsme šli všichni
do postele. (Klára Vymazalová, 3. třída)
ÚTERÝ
V úterý jsme tancovali na chodbě. Byla
to ranní rozcvička. Byla dobrá snídaně. Po
obědě jsme se koupali v bazénu. K večeru
jsme šli zase do lesa, kde jsme měli
V pátek jsme měli krátkou rozevičku,
protože jsme jeli do ZOO Lešná. Měli jsme
jet už v 9 hodin, ale autobus měl hodinu
zpoždění. Mezi tím jsme hráli hru Pako.
Až pro nás autobus konečně přijel, tak
jsme nasedli a jeli. V ZOO jsme se dívali
na slony, jak se krmí a také na lachtany.
Až jsme prošli celou ZOO, narazili jsme
na obrovskou gorilu a ta se moc podobala
člověku. Potom jsme kupovali dárečky a
byli jsme na průlezkách. Jakmile jsme vyšli
ze ZOO
ples.
(Monika Bednaříková, 4. třída)
(Katka Horáčková, 3. třída)
Na druhý den, v pátek, jsme měli
rozcvičku na které bylo i strašidlo, co nás
v noci strašilo. Po rozcvičce jsme se
nachystali do ZOO. Jeli jsme hodinu do
Lešné. Bylo tam plno hezkých zvířat.
Viděli jsme, jak se krmili sloni. Na cestě
zpátky byla bouřka, ale hned to přešlo. Na
chatě nám paní učitelky pomohly
s balením. Potom jsme si nasadili masky,
protože byla maškarní diskotéka.
(Monika Bednaříková, 4. třída)
rozšifrovat tajnou zprávu. U chaty se hrála
vybíjená. Hráli třeťáci a čtvrťáci. Ze začátku
jsme prohrávali, ale nakonec jsme stejně
vyhráli. Potom se hrálo na schovku.
Všichni se šli schovat, ale objevily se krávy.
Nic se nestalo.
a nasedli do autobusu, začalo
pršet. Když jsme přijeli na chatu, balili
jsme se. Večer byla diskotéka a maškarní
ČTVRTEK
Ráno byla rozcvička, pak snídaně,
učení, svačina, učení a oběd. Po obědě
jsme se šli koupat. Po koupání jsme měli
branný závod. Bylo v něm 8 úkolů. První
úkol rozeznat rostliny, druhý úkol trefit se
do stromu, třetí úkol např. vypsat 6 zvířat
z vyjmenovaných slov, čtvrtý úkol
poskládat jako puzzle rozvrh hodin, pátý
úkol bylo skákání přes švihadlo, šestý úkol
rozeznat stromy, sedmý rozluštit Morseov-
ku a osmý úkol najít jednu rostlinu, kterou
známe. Až jsme se vrátili, tak jsme hráli
schovku. Pak jsme se šli vykoupat a spát.
Vúterý nás vzbudila hudba. Některé
děti se vzbudily a šly tancovat, někteří byli
ospalí a nešli tancovat. Ráno jsme se učili.
V odpoledním klidu jsme se šli koupat.
8
Asi v 10 hodin večer šlo strašidlo. Jakub si
myslel, že jsou to ohňostroje, pak tam
podle něho bučela kráva a až se podíval
za závěs... tak zaječel a překotil se na
postel.
(Ondra Švásta, 4. třída)
SOBOTA
V sobotu skončilo dobrodružství.
Ráno jsme čekali na autobus, který nás
odvezl domů.
A takhle jsme tam žili !!!
Společně s paní Ivou Neuvirtovou jako
zdravotnicí, Renatou Lauterbachovou,
Jitkou Rampáčkovou a Kateřinou Strakovou.
Rakvický
ZPRÁVA ODDÍLU KOPANÉ
Kouba Cup
Ve dnech 20. - 22.5. 2003 se na
hřištích v Rakvicích, Velkých Pavlovicích, Hustopečích uskutečnil
turnaj I5tiletých nejlepších hráčů
z každého kraje ČR. V Rakvicích,
v areálu Na trávníkách, byla odehrána skupina „C“, ve složení krajů:
Pražský, Jihočeský, Olo-moucký,
Jihomoravský, Liberecký. Hrálo se
systémem každý s každým. Celkovým vítězem skupiny „C“ se stal
překvapivě kraj Liberecký, který
v zápase o L.místo porazil Pražský
výběr 2:1. Diváci mohli na vlastní oči
vidět budoucí hvězdy české kopané.
o-
. Pořadí: 1. Liberecký kraj
2. Pražský kraj
3. Olomoucký kraj
4. Jihočeský kraj
5. Jihomoravský „B“
V malém finále hraném na hřišti
v Rakvicích o 7. a 9. místo zvítězil
kraj Jihomoravský „A“. Celkovým
vítězem turnaje se stal kraj
Středočeský. Na hřišti v Rakvicích
byli vyhodnoceni nejlepší jednotlivci
z každého kraje. Ceny předal
starosta obce Petr Vajbar. Na závěr
bych chtěl poděkovat všem, kteří se
na této akci podíleli a věnovali zde
M
zpravodaj
BY
spoustu volného času. Samozřejmě
také sponzorům, kteří měli své rekla-
my umístěné ve sportovním areálu a
přispěli tak na činnost kopané
v Rakvicích. Byli to: Mikro Rakvice,
Nábytek Škarek, Atex, Truhlářství
Sláma,
Limaco,
VHS,
Ok Ateliér,
Zepro Přítluky, Réva plus, Hantály
Velké Pavlovice, Čerpací stanice
Malinka, Hutní materiály Břeclav.
K dnešnímu dni bylo od počátku
roku odpracováno více než 300
brigádnických hodin, dokončila se
fasáda na kabinách, včetně nátěru,
na které se velkou měrou podílel
Zdeněk Hochman se svými zaměstnanci. Prováděli jsme veškeré
úklidové práce k přípravě budování
nového areálu. Provedla se také
hraných kolech jarní části se
mužstvo dostalo na 1. místo, kdy na
jaře ztratilo pouze 2 body za remízu
v Kobylí. Velkou zásluhu na tomto
úspěšném tažení má celý tým
s trenérem Z. Rampáčkem, ale také
vynikající výkon Petra Formana,
který je u nás na hostování z Mora-
vanu Lednice.
U dorostu také došlo k výraznému zlepšení, kdy tým pod vedením p. Pátka ml. A p. Pátka st.
Podávají stabilní výkony a drží
momentálně 5. místo. Ne příliš
dobré výkony podává „B“ mužstvo,
které momentálně obsadilo předposlední místo ve IV. Třídě, ale věříme
ve zlepšení v nastávající sezóně.
Za oddíl kopané L. Sláma
interiérová úprava včetně nátěru
dveří, úpravy klubovny,
opravy
dveří. Chtěl bych
opět poděkovat
těm, kteří se těch-
to brigád zúčastnili.
Prioritou jarní
části se stalo „A“
POZVÁNKA
5.7. - Pohárový turnaj - starší páni
Sokol Přítluky
Slavoj V. Pavlovice
ABC Bráník
Sokol Rakvice
2.8. - Memoriál Františka Steinbachera
Sokol Rakvice
Slavoj Podivín
mužstvo, které po
podzimní Části
ztrácelo na vedoucí Popice 7 bodů.
Nyní po 11 ode-
Soustředění
TJ Sokol Rakvice oddíl kopané má nyní tři oddíly žáků
- přípravku, mladší a starší žáky. Do přípravky chodí
asi 15 kluků, kteří momentálně žádnou soutěž nehrají,
pouze trénují. V této sezóně se základna do žádné soutěže
nepřihlašovala, ale do příští se již přihlásí! Přejeme jim
hodně fotbalových zážitků a mnoho vyhraných zápasů.
V
E
Sokol Přítluky
k
3
Hraničář Staňkov
23.8. - KOZEL CAP - turnaj hospodských štamgastů
mladším. Celkově se drží ve druhé polovině tabulky.
Nemyslete, že kluci hrají jen fotbal, chceme se s vámi
podělit i o jejich mimo fotbalové aktivity.
V prosinci jsme měli rozloučenou se starým rokem,
která se konala v Přítlukách v pohostinství manželů
Hyclových. Před večeří, kterou dostal každý hráč, bylo
hodnocení celého podzimu. Všichni trenéři řekli, co se
jim líbilo a co méně. Své názory řekli i hráči a tak
nerozběhla pěkná diskuse. Dokonce jsme měli i kulturní
vložku ve formě veršovaného hodnocení. Kousek z toho
vám předkládáme.
Dneska si myslíte,
kde je smutek, když i prohra přijde,
že fotbal hrát umíte,
kde je štěstí, když ta výhra vyjde,
ale i ten Rosický
nebyl fotbalista od vždycky.
kde je zlost a vztek,
když se hraje na pendrek.
Byla za tím velká píle
A teď k vám, páni trenéři.
a na hřišti strávené, dlouhé chvíle. | At vám oči vždycky zazáří,
Ten, kdo se fotbalu nebrání,
když kluci vstřelí gól,
nejen že nudu zahání,
Žáků, kteří jsou spojeni s přítluckými, je dohromady
asi 40. Možná se vám to zdá hodně, ale znáte to. Někteří
trénují víc, jiní méně. Někteří onemocní a někdy je pak
problém poskládat optimální jedenáctku. Žáci hrají nyní
okresní přebor. A jak se jim vede? Jak kdy. Na podzim
vyhrávali více starší, na jaře se to otočilo a víc se daří
taky se věnuje sportu více
a má zážitků na tisíce.
A po škole a po práci
užije si legraci.
pochvalte je jako hrom,
však to neděláte nadarmo,
ale bohužel zadarmo.
Dovolte mi hráči a trenéři milí,
abych Vám řekla v tuto chvíli,
Vždyť fotbal to je hra,
jakou radost mám,
kde je radost, když se vyhrává, © | že můžu fandit právě vám.
(Pokračování na str. 10)
9
Rakvický |*
Další z aktivit bylo soustředění, které se konalo
8. - 12. května 2003 v Horních Bojanovicích. Hned po
příjezdu jsme zjistili jednu nepříjemnou věc. Nebylo pití.
Díky firmě LIMACO, která nám darovala sirupy, byla tato
nepříjemnost zažehnána a soustředění mohlo proběhnou dobře. Hoši téměř celé dny trénovali, až mě jich bylo
někdy líto. Ale klukům to nevadilo, i přes velké horko
srdnatě kopali na branku, učili se házet auty, přihrávky,
zpravodaj
v pěkných dresech, udělat ukončenou a i soustředění.
Jsou to tito sponzoři: Čerpací stanice Malinka, MIKRO;
Klempířství Lukeš, Oprava ledniček Lukeš Pavel,
Autoopravna Sítek František, Stolařství Sláma, Průdek
Radek, Binder Hynek, Šikula Miloš, Polášek Jaroslav,
stopovat míče, atd., atd. V pátek večer kluci přišli s tím,
zda by si mohli udělat diskotéku. Samozřejmě byla
schválena a vůbec nevadilo, že tam nejsou žádné holky.
Zatancovali jsme si až, až. Hoši předvedli své taneční
umění, které pak předvedli i trenéři (alespoň někteří).
ký
i
: „F
h
Sobota byla oddechová. Dopoledne se šlo jen tak
lehce na hřiště a odpoledne na procházku. Měla to být
taková malá procházka. Vešli jsme za vesnici a trenér F.
Tomek řekl: „Na každém rozcestí do leva a dojdem zase
do dědiny.“ Jenže těch rozcestí bylo čím dál víc a dědina
stále v nedohlednu. Kluci už začali pomalu remcat. No,
musím se přiznat, že i nám se to už zdálo nějak dlouhé.
Nakonec jsme přece jen do dědiny přišli a měli jste slyšet,
když trenér řekl: „A teď jdeme zpátky.“ Ne, nešlo se.
Večer nám hoši připravili malé překvapení. Před
ubytovnou se postavili do řady a na raz, dva, tři, sundali
trika. Na hrudi měli každý napsané jedno písmeno a
dohromady vznikl nápis TJ Sokol Rakvice, ani na raka
nezapomněli.
že
=
*
*
o
6
Ac:
-
=
bb
bo
om,
á
staří páni Sokola Rakvice, TJ Sokol Rakvice, TJ Sokol
Přítluky, MS myslivců Přítluky a MS rybářů Přítluky.
Všem patří naše velké poděkování. Určitě patří uznání i
všem trenérům, kteří si vždycky našli čas na tréninkyi
na zápasy. Jsou to Průdek Zdeněk, Tomek František, Pohl
Božek a Blažek Karel ml. Všem přeji moc a moc
vyhraných zápasů a co nejméně branek v jejich sítích.
Ruberová M.
Vzpomínka na pana Libora Gabriela
Bohužel, jak už to v životě
bývá, potkala nás i smutná
==
bc
Vrcholem celého soustředění byl nedělní zápas
okresního přeboru s Lokomotivou Břeclav. I když toho
kluci měli určitě plné zuby, dali do zápasů všechno a
oba dva vyhráli. Byla to ta nejlepší odměna pro všechny
a ujištění, že se celé soustředění nedělá nadarmo.
Všechny naše aktivity, ať už na hřišti nebo mimo něj,
by se neuskutečnily nebýt obětavosti některých rodičů,
kteří nás vždy s ochotou odvážejí ať na zápasy, tak na
soustředění. Všem moc děkujeme.
Dále bychom chtěli poděkovat i Pekařství pí Kocmanové,
díky jejich darovaným rohlíkům, dostávali kluci po
domácích utkáních párek v rohlíku.
Žádná činnost se neobejde bez financí. Díky ochotě
sponzorovat naše oddíly žáků, jsme mohli nastupovat
10
událost. Museli jsme se
navždy rozloučit s trenérem
starších
žáků,
panem
Liborem Gabrielem. Zemřel
7. května 2003 po dlouhé a
těžké
nemoci.
Dva
roky
trénoval starší žáky. I když
jsme všichni o jeho nemoci
věděli, nepočítali jsme, že
bude tak zlá a zákeřná. Jeho odchodem jsme ztratili
ne jenom trenéra, ale především dobrého kamaráda.
Nikdy na něho nezapomeneme a každé naše vítězství
bude i jeho vítězstvím, protože trénování bylo jeho
potěšením a určitě za sebou nechal kus poctivé práce.
Čest jeho památce.
Za TJ Sokol Rakvice, Ruberová M.
E
Rakvický
v
OK
ree
zpravodaj
1
tk y
ný
D dl IK
ohVIC
Pe
je koméc <dálsilků fakcolniíů řólku. a my vás chceme
seznámit s tím, co všechno přinesl do života mažoretek.
pH
|
"T
aktivitám potřebují také finanční prostředky na kostýmy,
cestovné, startovné i zmiňovaný zájezd do Chorvatska.
V září přišla do 1. třídy nová děvčata, která měla svoji
premiéru v prosinci na Vánoční akademii se skladbou
Aw,„Sluníčko“. Zde se představily i ostatní mažoretky
s vystoupením
„Sandokan“
a „Bob“.
Následovalo
vystoupení na školním a maškarním plese, jarní
soustředění, vystoupení na fotbalovém turnaji
v Rakvicích. V Hustopečích jsme byli na taneční
přehlídce KROK SUN KROK a ve Valticích na
slavnostech, kde se představily mažoretky z celého
okresu. S mažoretkami z Valtic a Moravské Nové Vsi jsme
tento rok ukončili zájezdem do Chorvatska, kde děvčata
vystupovala na slavnostech, jež se konají u příležitosti
Jedna z možností, jak je získat bylo organizování
sběru papíru a železného šrotu. Chceme poděkovat nejen
čísle.
družstvu Rakvice, Obecnímu úřadu Rakvice, ale i Vám,
otevření letní sezóny. Podrobnosti napíšeme v příštím
Aby se vystoupení mažoretek divákům líbilo, musí
děvčata poctivě týden, co týden trénovat. Ke svým
samotným mažoretkám, rodičům, škole, zemědělskému
občanům Rakvic, za pomoc při této sběrové akci.
Renata Jedličková a Dana Lacinová
Festival porozumění 2003
Pro spoustu lidí v Rakvicích byla
sobota 17. května normálním dnem, kdy
tyse vstane a jde do vinohradu nebo do
řepy. Ovšem pro členy tanečního
souboru SIMONI to tak nebylo.
Se svojí kolegyní L. Látalovou
jsme již v prosinci 2002 vypra-
covaly projekt pod
program, zatímco druhá část zájezdu
obdivovala valtický zámek. Na oběd se
všichni sešli v jídelně naší školy.
Odpoledne proběhl vlastní program
„Festivalu porozumění“, který byl velmi
názvem
Z Humpolce k nám zavítalo celé
osazenstvo dětského domova. Účinkující účastníci festivalu spolu s rakvickými
kamarády připravovali dopoledne
Doufám,
že budeme
moci
akce
podobného typu zopakovat a děkujeme
všem, kteří přišli tanečníky i
zpěváky podpořit svým potleskem. Trochu nás mrzí malá
účast „dospěláků“, ale věříme,
„Festival porozumění“ a dostaly
jsme na něj finanční příspěvek
od Ministerstva kultury ČR a
Obecního úřadu v Rakvicích.
Projekt byl založen na společném
odpoledním vystoupení tanečního klubu Simoni a pěveckého
souboru Pastelka s houslistou
z dětského domova z Humpolce.
Velké procento vystupujících
hostů byli Romové. Cílem festivalu bylo
ukázat, jak si mohou porozumět děti
z rozdílných sociálních poměrů i etnik.
dojemné a všichni jsme mohli být
svědky onoho porozumění, které vládlo
celému festivalu.
že se na příští festival přijdou
podívat i ti , kterým to letos
pěknou ukázkou spolupráce rakvických
a humpoleckých dětí. Vystoupení se
rychle střídala a o přestávce si přítomní
diváci mohli prohlédnout výstavku prací
našeho klubu Pampeliška. Celá akce
vyvrcholila společně zpívanou romskou
písní s názvem „Romea“. Bylo to velmi
nevyšlo.
Nakonec bych touto cestou
chtěla poděkovat obecnímu
úřadu, za poskytnuté finanční
prostředky, panu řediteli školy
J. Vysloužilovi, za organizační
podporu akce, našim milým
kuchařkám, za výborný oběd a v neposlední řadě manželům Krůzovým,
za poskytnuté dárečky pro děti.
Za všechny SIMONY se na další spolupráci těší jedna z vedoucích souboru
Dagmar Břečková.
0!
Rakvický
ká
"4
zpravodaj
NO
III. FESTIVALOVÁ PŘEHLÍDKA
PRACÍ KLUBU PAMPELIŠKA
7
z
JIŘICE 2003
Již po třetí se v malebné vísce Jiřicích u Humpolce
konala
na konci května
„Festivalová
přehlídka
prací
klubu Pampeliška“, které se účastní práce v oborech
tanec, hudba, zpěv. Taneční soubor SIMONI se svými
choreografiemi
„Country
a la Skotsko“
a „Děti ulice“
odjel, jako každý rok, na tuto akci reprezentovat naši
obec i školu. Jsme dlouholetými členy celostátního klubu
Pampeliška a tyto společné víkendy s ostatními kluby
pro nás znamenají nejen zmíněnou reprezentaci, ale také
setkání s přáteli. Letos se mimořádně podařilo počasí, a
tak vám můžeme atmosféru celých dvou dnů přiblížit
D.Břečková, L. Látalová
na pěkných fotografiích.
Zpráva Jezdeckého
klubu Rakvice
Letošní jezdeckou sezonu jsme zahájili
účastí na distančních závodech ve
Zbraslavi u Brna. Za JK Rakvice startovaly
dvě jezdkyně s mladými koňmi, pro které
to byla v hlubokém, blátivém terénu tvrdá
premiéra. Celý den bylo škaredé počasí a
všichni byli rádi, když závody skončily a
jelo se domů. Získali jsme šesté a osmé
místo. Což je pro koně startující prvním
rokem pěkný začátek.
31. května 2003 uspořádal i náš klub
závody a díky sponzorům a přátelům
z klubu YMCA Rakvice jsme vše zvládli
velmi dobře. Mrzí nás, že se našli i takoví,
kterým sport nic neříká - přesměrovávali
a likvidovali nám značení tratí. Díky nim
byli někteří jezdci vyloučeni, protože
bloudili a nedojeli v určeném čase.
Zúčastnilo se asi 25 koní a jezdců
nejen z Moravy, ale i ze západních a jižních
Čech a od Prahy. Naše koně jeli distanční
jízdu na 20 km, protože při množství práce
na přípravách závodů nezbyl čas na
pořádný trénink.
12
V nejvyšší soutěži - dostihu na 80 km
dojeli do cíle jen dva koně, ostatní byli
bohužel ze zdravotních důvodů vyloučeni.
Na L. místě se umístil pan Široký ze Zbýšova u Brna na koni Manfréd. Druhý byl
pan Zoubek z Kozlova u Křižanova na
koni Falkon. Cena kondice nebyla u tohoto dostihu udělena, protože koně
nevypadali zrovna fit. Na vysvětlenou
- u těchto závodů mají rozhodující slovo
veterinární lékaři, kteří hodnotí kondici
koní. Dvě hodiny po dojezdu posledního
koně v soutěži je závěrečná veterinární
prohlídka a teprve potom rozhodčí podle
podkladů z kontrolních stanovišť a
posouzení veterinářů určí pořadí jezdců.
Dostih na 60 km se nekonal pro malou
účast - musí být alespoň tři jezdci.
V dostihu na 40 km zvítězila jezdkyně
Peštová na arabském koni Al Shaklan
z Kozlova u Křižanova. Cenu kondice si
odvezl pan Hervert na klisně Elsa, který
startoval za Likoli Litoměřice.
V jízdě na 20 km, kde startovalo
10 koní zvítězila jezdkyně Hanušová na
koni Korádo z JK Pastviny Pilníkov. Za JK
Rakvice byl nejlepší jezdec Rosinec na
klisně Valentine - obsadil 4. místo. Na
5. místě byla jezdkyně Nachtigalová na
Valátovi, který byl současně ohodnocen
veterináři nejvyšším možným počtem 30
bodů za kondici. Další náš kůň Toxin
s jezdkyní Zapletalovou se umístil na 7. a
klisna Laidy s jezdkyní Průdkovou nat
9. místě.
Mám-li hodnotit tyto závody, myslím,
že dopadly dobře. Jak jezdci, tak i
veterináři a rozhodčí byli spokojeni. Líbilo
se jim prostředí v jezerech, dobré zázemí
v Kačenárně a hlavně kvalitní tratě. I když
závody tohoto typu nejsou pro diváky
příliš atraktivní, chceme do budoucna
zlepšit propagaci, abychom je mohli
přiblížit co největší veřejnosti. Ještě jednou
díky všem sponzorům a přátelům, kteří
nám pomohli tuto náročnou akci
uskutečnit.
Nyní se chystáme 21. 6. na závody
do Břeclavi a hned následující víkend se
dvěmi klisnami Hafling se zúčastníme
výstavy v Brně. Pak ještě možná závody
v Prostějově a sezonu chceme zakončit
Hubertovou jízdou. Její termín včas ozná-
míme a všechny příznivce koní srdečně
zveme!
Za JK RakviceJ. Nachtigalová
Rakvický
10. výročí
působení klubu YMCA
v Rakvicích
Na podzim letošního roku to bude
již 10 let, co započala spolupráce
bývalých pěveckých sborů Zpěvanky a
Skřivánek s mezinárodní organizací
YMCA v České republice, nyní YMCA
Brno. S pomocí této organizace se v roce
1994 uskutečnil zájezd dětí a dospělých
do Francie a do Paříže.
Oslavy jsme započali ve dnech
25. - 27. dubna, kdy naše organizace
pořádala tématický zájezd do papíren
és v,
zpravodaj
Tipy na prázdniny
Pro milovníky hub
Ani na jaře a v létě nemusíte, milí
houbaři, sedět doma. I pro vás matka
příroda připravila překvapení. Již teď
pomohla houbičkám růst. Pokud se
opravdu vydáte do lesa, můžete tam
např. najít SMRŽ „a to vysoký nebo
obecný, ŠPIČKU OBECNOU a
ČIRŮVKU MÁJOVKU. Co si tyto chutné
houby představit?
Špička obecná tvoří kruhy v kratší
trávě starých pastvin nebo trávníků od jara
do pozdního podzimu a je velmi hojná.
A pozor na její dvojnici strmělku potůčkovou. Roste také v kruzích, někdy jen metr
od špičky. Ale ne tak brzy z jara.
26,
MORPA ve Velkých Losinách, kde se
(
šovicích, dále do solných dolů Wielicz-
Naši kuchaři tvrdí, že je to houba
ka v Polsku a do Valašského muzea
v Rožnově pod Radhoštěm. Zájezd se
účastníkům líbil a těší se na další akce.
srpna pořádáme již tradičně letní tábor
pro děti z Rakvic a okolí, kterého se
účastní i děti z Rožnova pod Radhoštěm. Místem konání letošního tábora je
letní tábor JITŘENKA u Vírské přehrady,
v blízkosti Bystřice nad Pernštejnem,
k nejrůznějšímu použití - hodí se výborně
k masitým i rybím jídlům, stejně jako do
houbových směsí, apod.
REGEPTY
SMRZ OBECNY
/Morchella esculenta/
Abychom toho nezbedníka objevili,
s tématickým zaměřením „Poznávání
puch se uskuteční 13. září v areálu
na příkopech u cest a nepoužívaných
železničních tratí.
Sokolovny. Pokud nám bude přát
počasí, uskuteční se zábava venku,
«
pokud ne, bude v sále. Své taneční umění předvede taneční skupina YAMAHA
z Břeclavi a tanečníci ze ZŠ Rakvice.
Touto cestou zveme všechny i na
setkání v sobotu Il. října v sále
Sokolovny v Rakvicích. Sejít se tu
mohou všichni bývalí členi i nečleni a
kamarádi YMCA Brno, KLUB Rakvice,
kteří s námi před deseti lety začínali
pracovat a spolupracovali při činnostech pěveckých sborů Zpěvanky a
Skřivánek, dále při pořádání různých
táborů a vystoupení a rovněž při
organizování táborů. Přijďte se za námi
podívat a podělit se se svými zážitky a
vždyt z bývalých dětí jsou již dospělí lidé
a z dětí táborníků - praktikanti a
vedoucí.
Za YMCA Brno, Klub Rakvice
Zlatuše a Pavel Smutní
a Jana Horáková, V. Pavlovice
Houbařská paštika. V tomto pokrmu je
špička použita do směsi dalších druhů hub.
musíme pečlivě hledat, protože se na
svém stanovišti téměř ztrácí. Roste
obvykle jednotlivě a na velmi malé ploše
můžeme najít dva nebo tři kusy,
výjimečně i více. Roste na jaře, v křovi-
přírody a život v přírodě“.
Country zábava se skupinou Lo-
POTŮČKOVOU /Clitocybe rivulosa/, kte-
rá velmi podobně vypadá a na podobných
místech také roste.
vyrábí ruční papír, do pivovaru v Hanu-
Na přelomu měsíce července a
houba má jedovaté dvojníky, STRMĚLKU
nách nebo lesích, na neobdělané půdě,
Smrže je nejlépe sušit, protože má na
povrchu prohlubně a důlky, je v nich
často různý hmyz a jiní drobní
živočichové, takže musíme
plodnice
před sušením velmi pečlivě očistit.
Z kulinářského hlediska to jsou
výtečné houby, avšak před použitím je
ZA
K4
T
<Ď
CIRUVKA MAJOVKA
/Calocybe gambosa/
Jak její jméno naznačuje, roste
májovka hlavně v máji, tj. v měsíci květnu.
musíme povařit, nikdy se nesmí jíst
Je zvlášť vítaná pro svůj časný růst /jako
úpravy
nerostou. Roste často v kruzích /i když
syrové! Jeden z nejlepších způsobů
smržů je - nadívat velké
plodnice. Také se hodí k masitým jídlům
a omáčkám.
RECERTY
Francouzská cibulačka se smrži
Pečená divoká kachna se smrži a madeirou
Hovězí guláš s tmavými houbami a smrži
SMRŽ VYSOKÝ
/Morchella elata/
Je vlastně úplně stejný jako smrž
obecný, jen je tmavší, často téměř černý.
Celá houba dosahuje 5 - 15 cm výšky.
Klobouk bývá velký a zašpičatělý.
SPICKA OBECNÁ
/Marasmus oreades/
Jedna z prvních hub, objevujících se
na jaře. Musíme být však ostražití. Tahle
smrž obecný/, kdy jiné velké houby ještě
často porušených
které
mohou
rozměrů.
v určitých místech/,
dosahovat
značných
Roste od dubna do května i déle, na
travnatých místech a na okrajích lesů,
hlavně na vápencových půdách. Ale je-li
jaro chladné, nevyroste dřív, dokud se
neoteplí.
Májovky je zvlášť dobré sušit, můžeme
je také nakládat do čistého panenského
olivového oleje nebo do octu. Čirůvka
májovka se nejlépe hodí ke kuřeti a rybám.
V kuchyni ji lze použít různým způsobem.
RECEPTY
Čirůvka májovka: Anglický májovcovo-
kuřecí příštipkář.
Veronika Mošatová, 7.tř. ZŠ
13
Ia
Rakvický| X
i
NZ
Několik letních receptů
- Jak pečovat o zdraví i o krásu
ČERVEN
Počasí dle 100letého kalendáře
Dne 1. až 8. horko, 9. až 16. prší
a bouřky, 17. až 20. chladněji, 21. až
29. velmi teplo, 30. bouřlivo.
Pranostiky
* Hromobití včervnu oznamuje
pochmurné léto.
* Červen studený - sedlák krčí rameny.
* Co červen nedá do klasu, červenec
nažene v Času.
* Jak červen teplem září, takový bude i
měsíc září.
* Jaký červen - takový i prosinec.
*« Chladný květen, červen vlažný - je pro
sýpky, sudy blažný.
*« Když v červnu severní větry vějí, tu se
bouřky opozdějí.
+ Netřeba o déšť v červnu prositi, příjde,
jak začnem kositi.
* V červnu dlouhý den, krátká nit.
* V červnu rolník ví, jaké bude posvícení,
zda bohaté či chudé.
* Červnové večerní hřmění, ryb a raků
nadělení.
Pohlazení rukou
Vedle domácích prací namáhá
citlivou pokožku rukou také příliš
časté mytí, jež způsobuje, že jsou
ruce drsné a suché. Používejte proto
jen jemné mýdlo. Obzvláště tenká
pokožka na hřbetě ruky by se měla
po mytí rukou nakrémovat a zásobit
tak tukem a vlhkostí. Popraskané
nebo namáhané ruce potřebují intenzivní péči, která je ochrání před každodenní zátěží. Výživná maska udělá
mimochodem dobře nejen vašemu
obličeji, ale i ruce mají z takového
mimořádného pohlazení radost.
Pár tipů pro domácí výrobu:
Hydratační noční krém
Tento krém je vhodný na suché
ruce a nanáší se před spaním.
600g medu, 120g lanolinu,
60ml mandlového oleje
Med rozpustíme v horké lázni a
smícháme s lanolinem. Po vychladnutí vmícháme mandlový olej a
naplníme do porcelánové nádobky.
Lanolin - výtažek z tuku z ovčí
vlny, prodejný v lékárnách.
Koupel proti pocení rukou
Osvědčeným prostředkem je
pravidelná koupel v odvaru z dubové kůry.
1 lžíce dubové kůry, 1 litr vody,
salicylový pudr
Kůru s vodou uvedeme do varu
a deset minut povaříme. Scedíme
a ruce v odvaru vykoupeme. Poté
potřeme pudrem.
Veronika Mošatová, 7.tř.
14
j zpravod
aj
S přicházejícím prvním letním dnem nám žhavé sluneční paprsky
přinášejí povzbuzení, energii, ale také starosti, jak na tu sluneční lázeň
bude reagovat naše pokožka a naše vlasy. K tomu, abychom utrpěli co
nejmenší újmu, potřebujeme pokožku preventivně připravit užíváním
např. beta - karotenu, který je obsažen zejména v mrkvi, ale také
v borůvkách a nebo v ovesných vločkách. Bohatá konzumace ovoce,
čerstvé zeleniny a salátů by u nás v letním období měla činit zhruba
polovinu celkového denního příjmu potravy. Tvoří totiž životně důležité
a nepostradatelné můstky látkové výměny, což má vliv na celkovou
obranyschopnost organismu, na jeho čistící schopnosti a na stav naší
kůže. Beta - karoten chrání pokožku před spálením a zároveň se podílí
na jejím přirozeném zhnědnutí. Podle potřeby se přeměňuje na vitamín
A, což má pro organismus nesmírný význam. Na stav kůže má velký
vliv i příjem tekutin. Celková denní potřeba činní asi tři litry, z nichž
polovinu získáváme z nápojů - minerálních vod, čerstvě lisovaných
ovocných a zeleninových šťáv, z bylinných a ovocných čajů, které v létě
výborně „uhasí“ žízeň.
„Ruku v ruce“ doprovází beta-karoten provitamín B-komplexu vitamín B5 - panthenol, který má nejen příznivý efekt v ochraně
pokožky před intenzivním slunečním zářením, ale také povzbuzuje
látkovou výměnu bílkovin, tuků a cukrů a působí obzvláště dobře na
narušené, roztřepené vlasy, jejichž stav zlepšuje zevnitř. Je obsažen
zejména v houbách, brokolici a květáku. Máme-li problémy s vlasy,
vyřeší je za nás např. bylinné nálevy. Co zkusit třeba květ a kořen
pampelišky proti lupům a na regeneraci vlasové pokožky. Mastí-li se
nám často vlasy, můžeme využít účinku heřmánku, který uklidňuje a
zjasňuje světlé vlasy. Kromě něho využíváme také tradičního receptu,
z listů zejména mladých kopřiv, které fantasticky působí nejen na mastící
se pokožku, ale také proti lupům. Svědí-li nás a dráždí pokožka hlavy,
je dobré použít listy šalvěje nebo květy chrpy polní. Jsou dobrým
utišujícím prostředkem a působí i proti lehkým zápalům. Intenzivní
sluneční výheň neprospívá ani kůži ani vlasům, kterým bychom měli
odlehčit tím, že budeme k jejich úpravě používat co nejméně chemikálií.
Vraťme se tudíž na chvíli ke starým osvědčeným receptům, které
opravdu fungují a co nejméně ubližují. Zkusme třeba tužidlo z medu 0,25 1 vody, 1 čajová lžička medu, trošku octa (dodává lesk). Med
rozpustíme v teplé vodě, přidáme ocet a můžeme doplnit třeba
heřmánkovým nálevem. Aplikujeme na vlasy a necháme uschnout - i
když je to neuvěřitelné, vlasy se po medu nelepí. V létě nám dobře
poslouží i citrón. Jeho šťáva nás vnitřně nejen osvěží ve formě nápoje,
ale také odlehčí vašim mastícím se vlasům. Vymačkanou šťávu přelijeme
přes vlasy a necháme volně uschnout. Když nemáme po ruce citrón,
použijeme jednoduše pivo. To přes vlasy přelijeme a lehce vmasírujeme.
Necháme uschnout
a mimochodem,
účes není vůbec cítit alkoholem.
Světlé pivo je velmi starým domácím prostředkem, jak „zkrotit“
neposlušné vlasy a po umytí dosáhnout pěkného lesku.
Svěží barva pleti, hladký obličej, pěstěná pokožka celého těla a
pěstěné vlasy mohou tedy pocházet i z vlastní kuchyně. Krása zevnitř,
na základě vyváženého jídelníčku, dostatku čerstvého vzduchu a
ozdravujícího spánku je jednoznačně na prvním místě. Pokud se nám
něčeho nedostává je třeba to umět nahradit, či doplnit tak, abychom si
mohli užívat i slunečních paprsků bez újmy na zdraví. Itady platí „všeho
s mírou“.
Mgr. Vlaďka Bednaříková
zpravodaj
veřejností silně podceňován. Tk jako v celé ČR
se ve stále větší míře objevuje i užívání heroinu.
Drogy? A u nás?
Cílem břeclavského „Káčka“ je snižovat škody,
O tom, že drogy jsou stále aktuálním
problémem není třeba nikoho přesvědčovat.
Šokující však je, jak rapidně rostě počet
dětských narkomanů, žáků základních škol.
loučení se školním rokem, vplouvání do
prázdnin, které jsou vítané, ale také přináší různá
úskalí a nebezpečí. Akce tedy bude míti osvětový
podtext s výrazným podílem Kontaktního
centra Břeclav, ale nikdo se nemusí děsit žádného
mentorování. Zkrátka - při [rontě na občerstvení
si návštěvníci mohou prohlédnout různé panely
s tematikou prevence, břeclavská Charita také na
„V létě jde narkomanie rapidně nahoru
u žáků základních, středních i vysokých škol.Je
to ztoho důvodu, že mají nesrovnatelně více času,
W objevuje se mnohem více lákadel a většina
zájmových kroužků přes léto přerušuje svou
zájem“ zdůvodňuje rostoucí narkomanii během
letních prázdnin Jaroslav Kolda, vedoucí
břeclavského Kontaktního centra. Podle jeho slov
se také nezřídka stává že ti, kdo mají problémy s
prospěchem se při vysvědčení pohádají s rodiči,
vezmou spacák a na dva měsíce někam zmizí.
Takové období „svobody“ je pak pro děti a
studenty ideální příležitostí oddat se drogám.
„Mnohdy se stalo, že naši klienti, kteří už se s
narkomanií dobře vypořádali, v létě sklouzli zpět
k drogám.
Vypadá drogová scénou na jižní Moravě
opravdu tak zle?
Na Břeclavsku už nejde „jen“ o letitou tradici
marihuany pěstovanou ve vinohradech a v
kukuřičných lánech, v domácích skleníčcích nebo
rostoucí nadivoko na mezi či v lese, Nejde už „jen“
o čichače toluenu nebo klepkaře (polykače
různých psychofarmakologických tablet -
poznámka autora), ale snadno tu seženete extázi,
LSD a pervitin. V posledních letech stále narůstá
heroin. Podle našich poznatků drogy berou stále
mladší uživatelé a stále větším podílem do toho
vstupují dívky. I staré „fetácké legendy“, kteří
pamatují algenové mejdany za komunismu, nám
súdivem říkají, že o takovém tempu sebelikvidace
dnešních teenagerů se jim ani nezdálo. Drogy se
u nás natolik rozšířily, že bude vedle logické
represe účelné investovat i do prevence. Represe
bojuje proti nabídce drog, my proti poptávce a
proti bezprostředním i výhledovým škodám.
Pozvánka
To vše bylo stimulem pro počin Oblastní charity
Břeclav, která se rozhodla těsně před prázdninami
uspořádat osvětovou, leč zábavnou akci
nazvanou „Prázdninové rockování“ s podtitulem
„Do prázdnin s odvahou, ale i srozvahou“, na
kterém skloubíme příjemné s užitečným“
konstatuje p. Kolda,
Rockování se odehraje v pátek 27. června
vareálu U splavu v Břeclavi od 18. hodiny.
„Břeclavská Charita využila nabídky, kterou
učinili hudebníci našemu řediteli a uspořádá
stojanech seznámí veřejnost se svými sociálními
programy a například s některými konkrétními
výsledky humanitární pomoci naší organizace při
loňských i předchozích záplavách,“ představuje
akci Jaroslav Kolda.Jak už bývá zvykem, na Káčku
bude paralelně i videoprojekce o závislostech a
dále jsou přislíbeny i fotky dvou cestovatelů pana Petrjanoše a pana Šilhana z jejich dalekých
cest. Mezi vstupy jednotlivých kapel bude
možnost něco se dozvědět od personálu K-centra,
od odbornice na úsek závislosti MUDr.
Stehlíkové, případně od bývalých uživatelů drog
něco o problematice závislostí a okruhu
navazujících oblastí.
Na co se tedy mohou návštěvníci Prázdnino-
vého rockování mohou těšit? Sanitka, Skrznaskrz,
Barevnej den, Kulturní úderka, Život je jinde...
To jsou umělci, kteří do prázdnin dají ten správný
stimul.
Proč bylo v Břeclavi zřízeno
Kontaktní centrum ?
K-centrum započalo svou činnost neformálně
na podzim 1997 pod křídly Oblastní charity
Břeclav, aby tak spontánně reagovalo na problémy
spojené se zneužíváním omamných látek.
Oficiálně lunguje od ledna 1998. Region je
charakteristický šesti drogovými cestami,
k čemuž přispívá jeho příhraniční statut, dále
jsou zde podnební podmínky pro pěstování
kannabis a tradice „domácího varu“ metam-
phetaminů - známého pervitinu. V mladé
generaci - náctiletých, zejména v romské
populaci, se stále častěji rekrutují čichači těkavých
látek - jedná se především o sniffing toluenu,
v souvislosti s tímto jevem již byla zaznamenána
úmrtí. Tento způsob toxikomanie je doposud
Sekundární a terciální prevence:
Počet pravidelných klientů
Počet osobních kontaktů
Počet telefonických kontaktů
Počet vyměněných jehel
způsobené užíváním drog, a to jak u jejich
uživatelů, tak škody v rodinných vztazích, škody
pro společnost a podobněJiž název - kontaktní
centrum - naznačuje hlavní způsob práce:
experimentátoři a pravidelní uživatelé buď sami
docházejí, popřípadě jsou oslovování v rámci
terénní práce, a personál „Káčka“ jim poskytuje
poradenství, klienti se zde mohou osprchovat a
vyprat si ošacení, je jim zprostředkováno setkání
s psychiatrem, s úřadem práce, ošetřena drobná
poranění, zajišťujeme rychlotesty HIV a hepatitis
C, nabízíme léčbu v resocializačních komunitách
a vodvykacích psychiatrických léčebnách. Je
jasné, že běžný, pravidelný uživatel omamných
látek není schopen sám od sebe vyhledat
ambulanci psychiatra, vyčkat tam dlouhou dobu
v čekárně a dohodnout se na nějakém
pravidelném režimu docházky. Dohodneme tedy
návštěvu odborníka na neutrálním místě, při
naprostém zachování anonymity. Totéž platí
o byrokratické mašinérii s nástupem na detox a
následující ústavní léčbu. Paradoxem je,
že mnohdy samotní rodiče v zájmu zachování
společenské prestiže oddalují a znemožňují
kroky, vedoucí k nástupu klientů, od nás již
dostatečně motivovaných, na odvykací léčbu.
I rodičům je tedy věnováno poradenství, na
K-centru se schází svépomocná skupina matek
uživatelů drog. Pořádáme také přednášky pro
školská a jiná zařízení, osvětově působíme
i akcemi pro veřejnost. Přitom využíváme
svědectví bývalých uživatelů drog, fotografií o
důsledcích narkomanie, vystoupení nositele viru
HIV a podobně. Ohlasy z těchto akcí nám
signalizují skrytou populaci, kterou hodláme
oslovit a navázat s ní kontakt v nejbližší
budoucnosti. Oslovujeme i romskou populaci,
prostitutky (erotické inzeráty -nabízíme testy
HIVHCY, syfilis.) a další. Práce v terénu sklízí
úspěchy. Opravdu máme co dělat !
Jaké výsledky doposud K-centrum
dosahuje ?
Předpokládáme-li podle evropských statistik
podíl uživatelů omamných látek ve společnosti,
vždy zmapovaný jen coby špičku ledovce, jako
1,8 až 2,2 % z celkové populace, můžeme
uvažovat nejméně o 2250 lidech, kterým v okrese
Břeclav (cca 125 000 lidí) nějakým způsobem
omamná látka zasahuje do života. Po tyto lidi tu
jsme. Personál K-centra tvoří v současnosti pět lidí
- vedoucí, 2 kontaktní a sociální pracovnice a
2 terénní pracovníci. Nechejme však hovořit čísla:
Rok2001
25
2576
1350
24 004
317
Počet provedených testů na HIV, hepatitis B, C,
25 osob
Nástup do zařízení následné péče (detoxy, PL, RK).
Primární prevence:
27
Přednášky/besed na školských zařízeních
9
Akce pro veřejnost
Pololetí 2002
© 2002 celkem
288
5030
641
22805
49
Zosob
278
6332
2019
33 957
268
25 osob
17.
3)
A
9
Ve spolupráci s vedoucím centra p. J. Koldou - M.Krajčová
15
lh
Rakvický
|
NO
j zpravodaj
Karnevalové „trnky brnky“
Kulturní dění
Co bylo...
Výstava „Malované velikonoce“
Vraťme se ještě na chviličku zpět, k velikonočním
oslavám, v rámci kterých jste mohli navštívit velikonoční
výstavu. Tu jsme pro vás připravili za velké pomoci každé
třídy ZŠ a MŠ Rakvice. Jejich díla i těch nejmenší, byla
velmi krásná. Všem dětem děkuji a nejen jim, dík patří
jejich učitelkám, které dětem pomohly. Odměnou jim
všem může jistě být, že těm, kteří výstavu navštívili, se
moc líbila.
V sobotu 14.6. se děti vyřádily na maškarním bále na
dvoře Sokolovny. Odpolednem je provázeli hosté
z divadelního studia Lídy Trnkové z Brna, kteří s dětmi
nepřetržitě tančili, soutěžili a bavili je. Počet dětí
v maskách byl neuvěřitelný (asi 85) a všichni byli jako
vymalovaní. Zopakujeme! Dojmy účastníků uveřejníme
v příštím čísle.
Drcloni...
Co dodat? Shakespeare by se určitě divil, co se stalo
s jeho tragédií Romeo a Julie v podání bořetického
divadla
„Drcla
loktěm
o kredenc“
v Rakvicích
26. 4.
2003. Sami jste se přesvědčili, že s vážným dílem to ten
tokát nemělo nic společného. Naštěstí. Bránice dostaly
zabrat. Už teď se můžeme těšit na další velikonoce, kdy
divadelníci přijedou s něčím novým.
Nakreslil Martin Pirnus
Co bude...
HOOODYY!!!
Tradiční letní hody a hodky proběhnou v termínu
28.6., 29.6. 30.6. a 5.7. 2003 (viz. Pozvání na hody).
Na hody bude hrát dechová hudba Zlaťulka, na hodky
Ištvánci.
Výstava obrazů
Také letos bude na hody připraven doprovodný
program, aby jste si mohli do hodových radovánek
odpočinout. Připravena bude výstava obrazů
v galerijních prostorách staré radnice. Vystavovat zde
budou výtvarníci: p. Navrátil Miroslav ze Zaječí, p. Musil
Josef ze Šakvic, p. Zach František z Rakvic, p. Mgr.
Havlíček Jiří ze Strachotína, p. Janšta Aleš a paní Dana
Voráčková z Hustopeč, paní Rozková Jana z Velkých
Němčic a p. Vojtek Antonín z Břeclavi. Výstava bude
otevřena v sobotu
28.6. v době od 16.00 do 20.00,*
v neděli 29.6. od 10.00 do 12.00 a od 14.00 do 20.00 a
v pondělí 30.6. od 16.00 do 20.00 a na hodky 5.7. od
16.00 do 20.00. Těšíme se na vás.
V neděli 29.6. bude otevřen sklep pod Sokolovnou
s možností ochutnávky vín místních vinařů.
Myslivecká noc
Také letos uspořádají myslivci koncem měsíce srpna
mysliveckou noc, která se osvědčila už v loňském roce.
Country bál
V září (13. 9.) se můžete těšit na country bál na dvoře
Soklovny, který připraví YMCA klub Rakvice.
Přeji vám krásné a bezúhonné prázdniny plné pohody
a sluníčka.
M.Krajčová
Obecní knihovna oznamuje, že bude mít
ve dnech 8. 7., 10. 7. a 15. 7. 2003 zavřeno.
Na br
ě
Rakvický
k dll zpravodaj
©
Veselo na hody
VÁŽENÍ A MILÍ RAKVIČTÍ SPOLUOBČANÉ!
Hej, hola, hospodo,
vína nalej!
Již tradičně touto dobou začíná nám, rakvickým stárkům a chase čas
hodových příprav. Věříme, že ve dnech 28.6, 29.6., 30.6. a 5.7. se přijdete
s námi v co možná nejhojnějším počtu pobavit. A kudy nás můžete
doprovázet?
Po okraj dolej moji číŠ.
Duši vínem rozvesel si chlape,
starosti sejmi z beder mých.
28. 6. v 18.00 hod. od pohostinství „U raka“ ulicí Dolní do Sokolovny.
Hej, hola, primáši,
housle chystej!
29. 6. ve 14.00 hod. od I. stárka Pavla Lukeše - ulicí Svislá a Nádražní,
Dej se s chutí do hraní.
Rozezvuč v našich duších struny,
na chvíli skočíme si do mládí.
Hej, hola, děvčata,
zatancujte!
Rozvlňte boky a mladou zpěňte krev.
Krásy naším očím dopřát dejte,
ať žije víno, ženy, zpěv!
6
Pohl Zdeněk
Společenská kronika
za druhé čtvrtletí 2003
Významné životní © N73
jubileum oslavil:
p
4
<>
ži
(P
k.
w
k I. stárce Kristýně Klímové, poté ulicemi Zahradní k panu starostovi Petru
Vajbarovi a zpět ulicí Zahradní a Náměstím pod „máju“.
30. 6. v 16.00 hod. od II. stárka Tomáše Průdka < Družstevní ulicí
do Sokolovny.
5. 7. v 16.00 hod. od II. stárky Karolíny Skrývačové ulicí Zahradní
do Sokolovny.
Také nezapomeňte, že silné ruce uvítáme i při stavění máje 26. 6. na dvoře
Sokolovny. Předem děkujeme.
Na brzské shledání se těší vaši:
I stárek astárka
II. stárek a stárka
Chasa:
)
Václav Střelec - 70 let v měsíci
dubnu
Přejeme hodně zdraví a osobní pohody do dalších let.
Narozené děti:
Martin Šperl
Jiří Ludvík
© TomášPrůdek
Studýnka Petr
Švarc Radek
Zlámalová Marika
Strmisková Jana
Nečasová Lenka
Šubík Miroslav
Sklepníci:
Erik Buzrla
Marika Lukešová
Radka Polášková
Studýnková Iva
Hornáčková Simona
Bartoš Jiří
Průdek Tomáš
Průdek Lukáš
Krmíček František
Michal Dobrucký
Karolína Sklívalová
Ludínová Markéta
Veselá Zdeňka
Ivičičová Naďa
Ivičičová Lenka
Bednaříková Petra
Krůza Roman
Lukeš Ondřej
+ Veronika Srbecká
“ Adam Korčák
Kristýna Klímová
Havelka Jiří
Havelka Dušan
Horáček Václav
Gabriel Václav
Krmíček Martin
Suchyňa Václav
Z
Pe,
í
© Pavel Lukeš
Horáčková Eva
Rozsypalová
Jana
Blažková Kateřina
© Střelcová Lucie
Tesaříková Jitka
Šikula Miloš
Gabriel Libor
Binder Hynek
Klíma Zdeněk
Strmiska Václav
INZERCE
<
VODA » TOPENÍ « PLYN « ELEKTRO
„A
©
x
$
stavební práce
nákladní preprava
JSME TU PRO VÁS I NA SPLÁTKY
Provozovna:
Přímětická 71
669 02 Znojmo
Tel.: 515 260 777
jjuhasevolny.cz
www.volny.cz/jjuhas
671 69 Hevlin 2
Tel.: 515 274.264
Mobil:
+420
+420
737 260760
737 260.764
Koupím starší rodinný dům
do 1.000 000,- Kč.
Ponzer Pavel, Hustopeče
TEL 519413363
mob. 606/41 30 46
Stárci a chasa Rakvice
by
jd
k
zpravodaj
BY
M
S
|
Nakreslila E. Rampáčková, 2. tř.
Nakreslil Filip Š, 2. tř.
Nakreslil
Nakreslila Kapustová J., 6. tř.
vá
r ře
Roe
kc,
ab
ok
Ke VY hr(ná
R
4
P
k
: kua S <
ší
d
Nakreslila Melkusová
* e
g
+
sm.
S
lon Pon
—
jé
Tomáš Cibulka.
by“
ň |
zeti
Nakreslil Patrik Vajbar, 2. tř.
RAKVICKÝ ZPRAVODAJ - vydává obec Rakvice. Adresa: OÚ Rakvice, PSČ 691 03, tel. 519 349 208. Zpravodaj vychází čtvrtletně.
Příspěvky jednotlivých jmenovaných autorů jsou v původním znění. Zodpovědný redaktor Michaela Krajčová. Vydáno v Rakvicích
25. 6. 2003, příští uzávěrka 10. 9. 2003. Tisk: Adámek Břeclav, náklad 550 ks, cena 10,- Kč.
18
Povolení 370409889.