Rakvický zpravodaj 2004/1
Periodika
Otevřít PDF (16,7 MB)
Níže je strojově rozpoznaný text, který slouží hlavně pro vyhledávání. Obsahuje chyby – pro čtení použijte PDF.
W727
*
+»
"a
+
Rakvic
Vítání květů
Rozkvetlá jabloň do okna se mi dívá,
vystrojila se, jak nevěsta bílá.
(
Aby se zjara všem lidem líbila,
krásnými květy se pochlubila.
Včelky přilétly ten zázrak obdivovat,
ptáci se rozhodli krásu opěvovat.
Od rána znějí radostné ptačí trylky
pro chválu květů a příjemné jarní chvilky.
Ani sluníčko u vítání květů nechybí,
paprsky je ozdobilo, ať se ještě víc líbí.
Kapky rosy se jak perle třpytí,
když na ně to zlaté slunce svítí.
Marie Darmovzalová
M
d
Ba
Jarní ráno
Po dlouhé noci budí se den,
zhasíná pod víčky noční sen.
Poslední hvězda na nebi bledne,
na obzoru ohnivé slunce se zvedne.
Vylouplo se jako z ořechu,
rozhodilo paprsky na střechu.
Probuzení ptáci ladí si fujaru,
aby zapískali píseň o jaru.
Pavouci zavěsili jemnou pavučinu,
jako to slunce paprsky na lučinu.
Obloha po ránu je modrobledá,
na které slunce se zvolna zvedá.
Zamíří paprsek i na tvou tvář,
kterou tím teplem rozzářenou máš.
Při probuzení usmívat se smíš,
když po noci o jarním ránu sníš.
Nakreslila Johana Jílková, 3. třída
Marie Darmovzalová
Rakvický
v Rakvicích
zpravodaj
Čert a svět
Když čert z pekla vyšel,
Čísla hospodáře překvapila,
by hříšné duše světu vzal,
když večer krmit kozy šel.
u lesa spatřil pást se kozu,
Jak počítal, tak počítal,
nechápaje, kde podobný tvor,
když on žádné oznámení,
o jednu stále víc měl.
Nevadí, jen o málo se spletl,
to se může za tmy stát.
od pekelné služby nedostal.
Do čela posunul si klobouk,
se na té zemi hříšné vzal,
pak mávl rukou a šel spát.
Ten tvor, přece podobá se peklu.
Rohatý je, chlupatý i vousy má,
tak přec jen starý čert vypadá.
Peklo po čase se přihlásilo,
však ze světa se nikdo neozval.
To kontrola z pekla zdá se,
Čertu na světě se dobře žilo
možná je to i dábel sám.
Vyhrabal se na svět podívat se zase,
aby hříchy v místě zmapoval.
a v pekle by jen přikládal.
I čert chtěl zavděčit se pánu,
hned na kopyto přísahal,
Jídlo zde má a krásné děvy,
tak na svou bradu přísahal,
že na zemi je větší peklo ,
tak proč by tady nezůstal.
pak milou kozu zcela něžně,
na vemeni podrbal.
Vždyť co jen kolem hříšníků je
i čert na světě se stydět musí.
Pak se dlouho nerozmýšlel
Proto neopouští stádo svoje,
a hned si kozu osedlal,
lidská havěť se mu hnusí.
za hříšníky směle vyjel,
na koze jak velký pán.
Z počátku jen hubou mlel
aby však zavděčil se peklu,
celou cestu strašně klel.
Peklem nelze lidi strašit,
na to už jsou dnes čerti slabí.
Vždyť na světě si lidé sobě,
daleko horší peklo vytvářejí.
(
Březen 2004
há
Zdeněk Pohl
Koza po chvíli se uklidnila
pod tou tíhou pekelnou.
Jak zbavit se přemýšlela,
osoby té, co na hřbetě měla,
co smrděla a strašně klela.
Pak se náhle zatočila,
svůj zadek k mrakům vyhodila
a čerti s hlavou rohatou,
do chléva snad mezi kozy.
Ty radostně zamečely
a tak mladý čert byl rád,
že do rohaté společnosti,
byl přijat jako kamarád.
Nakreslila Julie Švástová, 3. třída
Rakvický
hb“
ie JE zpravodaj
Obec dnes
S příchodem jara soustředí každý zemědělec, vinař
a zahrádkář přednostně pozornost na provedení jarních
prací. Letošní duben je navíc posledním termínem
k podání žádosti o registraci vinice. Veřejnost byla dostatečně
informována o možných dopadech pro pěstitele vinic
v případě, že tato vinice registrována nebude. Prokazování
původu sklizně při prodeji hroznů nebo vína a možnost
obnovy vinice jsou hlavním důvodem provedení registrace.
Prozatím je na našem katastru registrováno 911 pozemků
o celkové výměře 133,85 ha vinic. Při namátkové kontrole
registrace vinic zjistil obecní úřad, že koncem března
t. r. nebyla registrována, například v trati „Nová Hora“ výměra
142.356 m2 vinicav trati „Trkmansko la II“ výměra 249121
m2. Jsou to jistě nezanedbatelné plochy. V ostatních tratích
bude určitě situace podobná. Je až zarážející přístup
vinohradníků k této problematice. Po vstupu do EU, tedy
od 1. května, bude povolována pouze obnova registrovaných
vinic. 30. duben je termínem registrace, proto by neměli
«! uživatelé vinic nechávat podání žádosti na poslední chvíli.
U pronajatých vinic by si majitelé měli registraci ověřit buď
u nájemce nebo přímo na evidenci ÚKZŮZ Brno, Zkušební
stanice Oblekovice (tel. 515248909).
Zastupitelstvo obce schválilo dne 4. 2. 2004 návrh
zpracovatele tzv. kategorizace viničních tratí Agroprojektu
PSO, s.r.o. Brno sloučení názvů viničních tratí. Po schválení
změny názvů zákonem, budou na našem katastru trati
Trkmansko (doposud Trkmansko I a II a Nová Hora)
o výměře 79,0 ha, Kozí horky (doposud Pod Kozí horky,
Kozí horky, Nad Kozí horky, Hlaviny a Kopce) o výměře 148,3 ha
a Krefty o výměře 30,79 ha.
Dne 31.března proběhlo závěrečné jednání ve věci
pozemkových úprav v tratích Kozí horky a Pod kozí horky.
Po registraci této úpravy katastrálním úřadem budou tedy
dokončeny všechny pozemkové úpravy ve všech viničních
tratích na našem katastru. Tyto pozemkové úpravy řeší mimo
jiné také trasy polních cest v jednotlivých tratí. Záměrem
zastupitelstva obce je provést údržbu těchto cest s využitím
„materiálu z recyklace stavební suti. V prvé řadě se jedná o
ws cesty na Kopcech a v Kreftech. Obecní úřad nemá k dispozici
přehled o uživatelích pozemků (pouze o vlastnících).Je tedy
obtížné tyto uživatele kontaktovat. Při vytýčení hranic
pozemků v rámci dokončení pozemkové úpravy bylo
potvrzeno, že v mnoha případech jsou trvalé porosty
vysazeny až na cestě. Věřím, že si vinaři upraví začátky řádků
do souladu s hranicí svého pozemku a předejdou tak
zbytečným konfliktům při údržbě polních cest.
S blížícím se termínem vstupu do EU roste diskuse o nárůstu turistického ruchu v našem regionu a o možnostech
rozšíření nabídky služeb v této oblasti. S iniciativou přichází
svého sklepa. Těm ostatním připomínám, že na obecním
úřadě je stále k dispozici studie navrhující úpravy vzhledu
fasády. Zástupce České spořitelny, a.s. inspirovala studie
k nabídce výhodných úvěrů na provedení opravy fasád
sklepů s poskytnutím dalších slev na úrocích v případě
využití této nabídky v termínu do konce července tohoto
roku. (viz. inzerce)
Zastupitelstvo obce definitivně rozhodlo o způsobu
zajištění provozu areálu trávníky. Celý areál - fotbalová hřiště
včetně kabin, hřiště
s umělým povrchem, správní budova
a hala na sguash, je dán do nájmu místní TJ Sokol Rakvice.
DOŮ
K tomuto rozhodnutí vedla zastupitelstvo zejména skutečnost,
že TJ Sokol se jako příjemce dotací na realizaci těchto staveb
podílela. Dále má TJ povinnost a možnost zajistit dofinancování
vnitřního vybavení na sguash. Výnos z provozu tohoto zařízení
bude použit na úhradu provozních nákladů
fotbalového
oddílu. TJ Sokol má mimo jiné povinnost zabezpečit provoz a
úklid dětského hřiště a přilehlých parkovišť. Údržbu
prostranství pláže u rybníka bude zabezpečovat obec. Dohled
nad zákazem rybolovu v prostoru pláže zabezpečí místní
rybářská organizace. Doufejme, že všichni pochopí, že prostory
sportovního areálu a okolí rybníka nebyly opravdu upraveny
pro pohodlné venčení psů, projížďky na koni či schůzky
začínajících narkomanů.
Zastupitelstvo obce schválilo pronájem areálu
„Kačenárna“ u Jezer Místní skupině Moravského rybářského
svazu
(MSMO MRS) s tím, že zabezpečí dodržování zákazu
parkování vozidel rybářů na březích Jezer a okolních
loukách. Kromě dalších závazků umožní MSMO MRS
krátkodobý pronájem areálu místním organizacím bezplatně.
Přilehlá zadní louka u Jezer je rozhodnutím zastupitelstva
pronajata místnímu jezdeckému klubu. Pro koníčkáře platí
naopak zákaz jízdy na koni po mokrých polních cestách.
Desítky vlastníků pozemků v jižní části katastru obce byly
v posledních měsících osloveny panem Fabičovicem
s návrhem na koupi pozemků. O co se jedná. Zastupitelstvo
obce se předběžně dohodlo s p. Fabičovicem na budoucí
směně pozemků a trvalých porostů (smlouva není
podepsána) v této části katastru a to, že p. Fabičovic získá
od obce pozemky v lokalitě „Podox“ včetně lesa a pozemky
vlokalitě za „Kozů“ včetně lesa tzv. „Roztržená“ celkem
o výměře 14,4 ha, z toho 7,34 ha les. Protihodnotou získá
obec 29,91 ha pozemků se zapěstovanou sedmiletou
výsadbou lesa, včetně dubového hájku pod Jezery o výměře
0,53 ha. Nabídky pozemků a porostů obou smluvních stran
byly vzájemně porovnány znaleckými posudky. Budoucí
výsadba lesa je situována do prostoru pozemků nevhodných
pro zemědělské využití. Podle původního projektu
Levobřežní nivy řeky Dyje měly být tyto pozemky zalučněny
nebo v místech největších depresí a častého pgjlmáčení
vybudovány tůně.
Dnem 1.5.2004 vstupuje naše republika do Evropské
unie. Nebude se jednat pouze o to, že naši občané získají
možnost volně cestovat po Evropě nebo snadněji shánět
pracovní příležitosti. Důležité bude, jak dokáží nových
možností využít podnikatelské subjekty. Prioritami EU je
péče o životní prostředí a přírodu. Zejména v této oblasti se
nabízí možnosti také pro obce.
Rekapitulace hospodaření obce v roce 2003
Výsledek hospodaření k 31.12.2003
Zůstatek z r. 2002
Příjem za rok 2003
Úvěr u KB
Příjmy celkem
1.874.964,33 Kč
31.127.889,48 Kč
6.000.000,00 Kč
39.002.853,81 Kč
Výdaje v roce 2003
37.132.570,36 Kč
Výdaje celkem
37.458.570,36 Kč
Zůstatek na ZBÚ k 31.12.2003
1.534.283,45 Kč
Splátka půjčky SFŽP v Praze
336.000,00 Kč
Pozorný čtenář si jistě všimne úplně jiných čísel než jaká
byla zveřejněna o původním rozpočtu na rok 2003. Nárůst
3
al
Rakvický |b=+
zpravodaj
B
příjmů a výdajů je dán tokem finančních prostředků
ze státního rozpočtu na provoz školy - mzdy a učební
pomůcky, které se v původním plánu neuvádí.
Výdaje na provoz, správu, údržbu a investice 15.537.800,-
Přehled oprav a investic v roce 2003:
Splátka úvěru
- Oprava havárie sklepa na domě č. 19 (MEDO)
- Veřejné osvětlení v ulicích Zahradní, U Hřiště, Ulička I, II,
III, Na Řádku, Luční a U Luže
- Chodník v ul. Zahradní
- Nové sociální zařízení v sokolovně
- Úprava parku na Luži
- Sportovní areál Trávníky - rekonstrukce fotbalového hřiště,
tenisové kurty s umělým
povrchem, správní budova s halou na sguash, dětské hřiště,
úprava u rybníka
- Kniha o historii obce
Rozpočet obce na rok 2004
PŘÍJMY
Zůstatek z roku 2003
Příjmy za rok 2004
(Z toho příjmy z daní:
z příjmu fyzických osob
ze samostatné výdělečné činnosti
právnických osob
DPH
z nemovitostí
1.534.200,16.343.600,2.700.000,2.200.000,2.700.000,4.000.000,1.700.000- )
VÝDAJE
Splátka půjčky SFŽP
336.000,-
2.004.000,-
Rozpočet obce na rok 2004 byl schválen zastupitelstvem
obce dne 3.3.2004 jako vyrovnaný.
Plánované opravy a investice:
- Inženýrské sítě v ul. U Hřiště pro 14 RD - NTL plyn,
vodovod, kabelová přípojka NN
- Veřejné osvětlení v ul. Nová, Václavská, Obchodní, Polní
- Chodník v ul. Nová
- Opravy na ZŠ - střecha na spojovacím tunelu, sportovní
hala okna
- Drcení stavební sutě
- Oprava polních cest
Pro úsporu nákladů z prostředků obce byly v rámci
vyhlášených dotačních programů Jihomoravského kraje,
Ministerstva zemědělství a Státního fondu dopravní
infrastruktury podány žádosti o dotace na:
- strojní a materiální vybavení sboru dobrovolných hasičů
- výstavbu veřejného osvětlení
- výstavbu chodníku
- opravu střechy a haly na ZŠ
- veřejnou zeleň
- opravu cest v rámci cyklistické stezky
Petr Vajbar, starosta
V posledním čísle Rakvického zpravodaje byl článek kronikářky paní Ivy Neuvirtové - „Něco z naší historie“. Měl
jsem doma uloženy zápisky mé babičky Ludmily Švástové, roz. Hrdinové a ona sama je nadepsala „Mé vzpomínky
a paměti na rody a veřejné události mého života“. I když jsou tyto zápisky velmi osobní a psány tehdy používaným
slohem, jsou detailem doby, jak ji v knize „Rakvice“ zpodobnil univ. prof. PhDr. Ctibor Nečas.
Vlastimil Veverka st.
Mé vzpomínky na rody a veřejné události za mého života (1. část)
Z mého nejútlejšího dět-
ství, byly mi tehdá čtyři léta
- utkvěla mi asi napoprvé v
mé paměti rodinná událost,
jak nám totiž donesla od
křtu kmotřenka
holčičku,
sestru Terezii, dávala mě ji,
stojíc u kamen
na ruce,
abych já ji pochovala a
zkusila, jak je těžká.
Kmotřenka měla na sobě
černý květovaný vlňák.
Za kmotry byli Martin
a Anna Kamenských. Tato
Ludmila Švástová (roz. Hrdinová)
zemřela začátkem roku
nar. 14.9.1868 - zemř. 2.1.1954
1879 a protože všichni
z domu byli na pohřbu, byla jsem já ustanovená doma, kde
jsem smrt kmotřenčinu lítostně oplakala. Kmocháček, který
byl 45 let kostelníkem, zemřel ve věku 83 let, v roce 1904.
že toho roku bylo mnoho sněhu a za tuhé zimy, že jsem
cestou do školy celá přestydla a u oněch kamen s jinými
spolužáky se zahřívala.V té době moje starší sestra Marie
byla
kvůli
naučení
se
německé
řeči
na
změně“
v Bernardsthalu. Nejstarší sestra Františka jela se za ní
podívati a vzala mě sebou, což mě zajímalo tím, že jsem jela
poprvé po železné dráze. Také divné mi bylo vše, co jsem
v oné německé osadě uviděla. Tak například, že do jistého
domu šlo se hned z ulice dosti vysoko po schodech.
Po druhé v r.1876 v osmém svém roce jela jsem za sestrou
s rodiči, když tito pozváni byli tam na hody. Jeli jsme tenkráte
na voze a cestou bylo mi vše velmi vzácné, zvláště, když viděla
jsem skotačiti po stromech veverky a to množství různého
ptactva. V německé osadě tančilo se pod stanem, což u nás
nebylo a mě jako děcku všecko velice se líbilo.
Můj dědeček Hrdina Václav měl dvě manželky. První byla
rodilá ze Štarviček a po ní zůstal syn Václav, kterému po
oženění se, odstoupil dům č. p. 23.
V roce 1874 započala má návštěva školy. Tato nalézala se
toho času v obecním domě č. p. 145, který, když již jedna tř.
nedostačovala, zakoupen byl pro tento účel a zřídila zde
narozená v Němčičkách, s níž měl 2 syny a 4 dcery; z nich
V učební světnici byla kachlová kamna, v kterých se v zimě
zatápělo otvorem ze síně palachem (rákosím). Pamatuji se,
postižena byla v celém těle revmou. Na léčení jezdili s ní
novou třídu. V této, toho času, vyučoval učitel Ant. Vomela.
4
syna Františka - mého
otce, naroz. 2.4.1829, kterému na
potom odstoupil dům č.p. 93, který po svém ovdovění děd
koupil. Nejstarší z otcových sester byla Veronika, která
do Trenčianských Teplic, ale vše bylo marné, zemřela r.1851.
Z
Rakvický
M
NZSŽ
Druhá otcova sestra Marie provdala se za pololáníka
Václava Průdka do pop. č.106. Pamatuji se, že když tuto svou
švakrovou šla má maminka v její poslední nemoci navštíviti,
hruška. Těšila jsem se, že si těchto nasbírám. Napadaného
ovoce bylo tam dosti. Zdvihla jsem si tedy těchto několik
do klína, ale strýček, který nám otvíral dveře, hned se mě
tázal - ukaž co máš v klíně? a sebral mi nasbírané hrušky,
ponechav mě jenom dvě. Z toho lze povahu strýčkovu
posouditi, že je veliký lakomec. Mám na paměti, že když měla
tato tetička v r.1873 pohřeb, byly ku smuteční hostině
přichystané i koláče a ač bych byla ráda si některý vzala,
obávala jsem se tak učiniti ze strachu, aby mě tyto strýc zase
nesebral. Šla jsem tedy raději domů, ztratila jsem k tomu
ještě u sousedních vrat několik krejcarů, které jsem od tetičky
Anny Machačové z Němčiček dostala a tak oplakala jsem
nejen zemřelou tetičku, ale i ony koláče, které jsem nedostala
a také ztracené krejcary.
Po smrti této tetičky Marie, po které nezůstaly žádné děti,
oženil se lakomý strýc s Jenou Průdkovou, kteréžto dvouleté
= manželství zůstalo zase bezdětné. Když zemřel, dědila po
něm pozůstalá vdova a ostatní jeho rodina. Rodina po první
strýcově manželce - sestry otcovy - neměla na dědictví
žádného podílu. Dům i spolnostmi (bez obecností) se pak
v soudní dražbě prodal a koupil jej za 10 tisíc zlatých r. č.
můj otec.
Třetí sestra otcova - Anna, provdala se do Němčiček
za Machače. Zemřela r.1876 rovněž bezdětná, takže můj otec
po ní dědil nějaké pole. K této tetičce jezdívali jsme častěji
a také když byla nemocná, byla jsem u ní s rodiči na návštěvě.
Utkvělo mi vše v mysli, jakou měli zahradu, sýpku a sklep
a tetička podělovala nás vždy sušeným ovocem. I její pohřeb
si dobře pamatuji, kterého jsem se s rodinou zúčastnila.
Magdalena, čtvrtá otcova sestra, provdala se poprvé
za Suchyňu, po kterém zůstal syn František. Z druhého
manželství s Václavem Rosipalem zůstalo více dětí. Když
vr. 1879 v ostatky syn Jakub žádal o nějaký peníz na zábavu,
shledal, že tato na židli je mrtvá. Zemřela na ochrnutí srdce.
Starší otcův bratr Václav z prvního manželství dědova,
po sedmiletém manželství zemřel a zanechal dceru Annu
a syna Jakuba, kterému připadla usedlost č. p. 23.
V únoru r. 1874 za velkého větru smetena byla z věže
kostela střecha, patrně již chatrná a věž zůstala až do podzimu nepokrytá. Když potom zbudována střecha nová,
konalo se slavnostní svěcení a vyzvednutí kříže a báně
na věž. Mládenci jeli na ozdobených koních s prapory
a družičky nesly báň i kříž na ověnčených nosítkách od fary
ku kostelu. Já a Františka Hrdinová, roz. Křivánková, nesly
jsme před kněžími každá bílou peřinku s věncem na ní
z rostlého kvítí. Bylo to pro mne asi dosti těžké, když mi
peřinka za průvodu dvakráte spadla, takže jeden z velebných
pánů vždy mi tuto zdvihnul a upravil. Jak to při takovéto
slavnostní příležitosti bývá, z věže házeny byly podnikatelem
stavby dolů od kříže sklenice, které tento po příslušném
přípitku na určité osobnosti vždy vyprázdnil. Pak sypány
z hora ořechy, o které byla dole od dětí i starších sváděna
hotová pranice. Za takového boje a žduchanice se na mne
ovšem nedostal ořech ani jediný.
V příštím roce 1875 přistavován farní kostel a sice
oltář (presbyterium). Na jaře uvedeného roku počalo se
zpravodaj
se stavbou a na podzim byl rozšířený kostel posvěcen. Než
se tak stalo, chodilo se za stavby od jara až do ukončení
této, do stodole v pop. č. 10, která byla pro bohoslužbu
na ten čas přiměřeně upravená.
Toho roku (1875) jako první industriální učitelka
v Rakvicích nastoupila na toto místo Magdalena Matúrová,
která se později provdala za ovdovělého učitele Ant. Vomelu.
Moje babička ze strany matčiny byla provdána dvakráte.
Po prvé měla
za manžela Jakuba
Foukala,
pololáníka
v č.p. 102, z kteréhožto manželství byly dvě dítky; Jenovéfa
- provdána do Vel. Bílovic za Karla Kratochvílu a syn Jakub,
který dědil dům č.p. 102.
Po druhé provdala se za Jiřího Nečasa - mého dědečka,
kterému patřil čtvrtlán čp. 133. Dítky z tohoto manželství
byly Marie, s kterou oženil se r. 1849 Hrdina František, pak
Kateřina, Václav a Jiří. Když Marie, zanechavše jediného syna
Václava po 7 letech manželství zemřela, oženil se Frant.
Hrdina s mladší její sestrou Kateřinou.
Z tohoto manželství mých rodičů narodilo se a zůstalo
na živu pět dítek: František, Marie, Ludmila - roz. 14.9.1868,
Matěj a Teresie. První z mých sourozenců vdávala se setra
Františka. Svatba její s Ludvíkem Kachyňou z Velkých Bílovic
slavila se v pondělí dne 17. listopadu 1879 velice hlučně.
Mládenci ze ženichem v čele jeli na opentlených koních
s prapory a hudbou. V Rakvicích byli zalikovaní od žen a že
bylo diváků víc než dost, netřeba podotýkati. Já, že jsem
nesměla seděti vedle ženicha, stála jsem ze vzdoru na síni
plačíc a divím se, že nebyla jsem za to notně potrestána.
Za to ale na druhý den, když novomanželé odjížděli do Bilovic, seděla jsem vedle ženicha na voze a po příjezdu do Bilovic
byli jsme zase zde od mládenců zalikováni. Hostina
odbývána, poněvadž rodiči ženichovi dávno již byli zemřelí
u sestry tohoto, Teresie Švástové. Mladší ženichova sestra
Františka se svatebního veselí nezúčastnila, neboť jí zemřelo
dítě a mělo právě pohřeb. Pro úplnost zmiňuji se ještě,
že svatební hostina v Rakvicích při sňatku sestřině odbyla
se v domě č. p. 106, který byl toho času prázdný a neobydlen
a kam se všechno potřebné převezlo. Ten samý týden, to je
ve středu 19. listopadu 1879 vdávala se i naše sestřenice Marie
Foukalová za Josefa Horáčka z Vel. Pavlovic, kteréžto dvě
i scelou slávou, přivodil rozruch zvláště ženských v celé
osadě.
Děkuji tímto panu Vlastimilovi Veverkovi st. za to,
že nám poskytl zápisky ze soukromé rodinné kroniky
a všem tak umožnil nahlédnout do historie, která se týká
naší obce, obyvatel a jejich života.
M.Krajčová, šéfredaktor
Nakreslil Zdeněk Drtil, 3. třída
Rakvický
ká
NU
zpravodaj
Velikonoční slavnost po prvním jarním úplňku
Velikonoce - slavnost vzkříšení Krista - je vrcholem liturgického církevního roku.
Vyvinuly se z židovského svátku pesach, který se slaví 14. a 15. dne měsíce nisanu
podle židovského kalendáře. V rané církvi se slavily zprvu v den židovského svátku.
Ještě dnes se považuje křesťanská slavnost velikonoční noci také za vzpomínku
na starou smlouvu.
Koncil nicejský roku 325 určil po delším sporu datum Velikonoc
na neděli po prvním jarním úplňku, který nastane po průchodu Slunce jarním
bodem. Tak se oddělily od židovského kalendáře. Dnes se diskutuje o pevném datu
Velikonoc.
Slavnost vzkříšení začíná velikonoční vigilií (bdění) večer nebo v noci na Bílou
sobotu. © velikonoční vigilii se světí křestní voda a věřící obnovují křestní slib;
v mnoha církevních obcích se křtí dospělí, kteří se připravovali na křest. V neděli
(Hod Boží velikonoční) pokračuje a vrcholí slavnost Zmrtvýchvstání Pána druhou
slavnou mší.
A na jaké datum připadnou Velikonoce v několika příštích letech? Zatímco letos
to bude 11. dubna, příští rok už 27. března a v roce 2006 16. dubna.
Z různých pramenů čerpal Vlastimil Protivínský
Velikonoce jsou naděje pro každého z nás
Zápas života se smrtí
Pohled do zimní přírody v nás vyvolává otázky: rozkvete znovu zasněžená louka?
Rozpučí zase ojíněný vinohrad? Jarní zápas života se smrtí je úchvatný. V srdci
každého člověka probudí naději, vidí-li první jehnědy, zlatý déšť nebo pampelišku,
která překvapivě vyrůstá z chodníku i přesto, že tudy projdou desítky lidí. Naději
nám přináší také každá dobrá zpráva: vítězství pravdy, spravedlnosti, skutečnost,
že někdo blízký překonal vážnou nemoc. Míza naděje proudí až k srdci.
Velikonoční tajemství
Mnoho lidí dnes ani neví, proč slavíme Velikonoce. Nejsou to jen svátky jara. Na
jaře někdo, kdo byl mrtev, překonal smrt a vstal k novému životu. Nemyslím tím
žádnou mytologickou bytost. Myslím na historickou osobu, o jejíž existenci žádný
člověk nemusí pochybovat. Myslím na Učitele z Nazareta, který se jmenoval Ježíš.
Byl ukřižován a na kříži zemřel jednou z nejkrutějších smrtí, kterou člověk vymyslel.
Ježíše znaly tisíce lidí. Po jeho smrti ho viděly živého stovky z nich. Mnozí s ním
mluvili, dotýkali se ho a dokonce s ním jedli a pili. Zachoval se nám dopis Ježíšova
současníka Saula z Tarsu, pozdějšího apoštola Pavla, který píše svým přátelům v
Korintě že se Ježíš po svém vzkříšení ukázal dokonce více než pěti stům lidí najednou.
Dodává, že většina z nich dosud žije a tak se tedy mnozí o tom mohou přesvědčit z
jejich osobního svědectví (Bible, 1. list Korintským 15, 1-8).
Nejednalo se tu o překonání klinické smrti, ale o zcela nový způsob existence.
Ježíš Kristus totiž nebyl obyčejný člověk, byl to Boží Syn.
Naděje ve vzkříšení
Pánem nebe i země. Ježíšovo vzkříšení dává jedinečnou naději na překonání smrti
každému, kdo v něho věří. Naději na život, kdy smrt je už navždy bezmocná.
Vítězství života v jarní přírodě nám brzy - už v létě zevšední a stane se
samozřejmostí. I tato jedinečná zpráva o vzkříšení nám zevšedněla. Vždyť
v dnešní době je tolik lidí, kteří o Ježíšově vítězství nad smrtí nic nevědí, nebo o něm
pochybují. Šťastní jsou ovšem ti, kteří tuto zprávu přijali a uvěřili jí. Do jejich života
vstoupila naděje, která se s ničím nedá srovnat. Prozařuje i těžké chvíle života - když
se mi něco nedaří, když mě někdo zklame, když nejsem zcela zdráv... Vím, že i když
se nějaký úsek mého života nevydaří, konečné vítězství je přece jisté!
Chceš mít také tuto jistotu? Vyhledej společenství křesťanů, kteří s Ježíšem
v modlitbě rozmlouvají, poznávají jeho vůli z Božího slova - Bible a zcela mu důvěřují.
Z myšlenek architekta Ludvíka Kolka vybíral Vlastimil Protivínský
Když se hloupý směje sám sobě
Dva muži si povídají o tom, jak kdosi našel
na ulici doklady s několikatisícovým obnosem,
nález předal úředníkům na obecním úřadě a ti
pak šťastnému majiteli. „To musel bejt nějakej
vůl.Já bych doklady vyhodil a prachy si nechal“,
navrhuje zcela jiný závěr příběhu jeden z mužů
a druhý souhlasně přikyvuje. To, že někomu by
tyto peníze mohly chybět, je zajímá ještě méně
než to, že by se něco podob-ného mohlo stát i
jim.
Neuplynul ani měsíc a jednomu z nich
ukradli za bílého dne auto na ulici přímo před
domem. „Lidi jsou strašní, jsou tak lhostejní“,
rozčiluje se okradený. „Zloděje musel určitě
někdo ze sousedů vidět!“ Viděli, jenže nikdo
z nich s tím nechce mít nic společného: „Já budu
někde svědčit a pak abych se bál, že mi někdo
něco udělá. To teda ne, aťsi každej pomůže, jak
umí“, mudruje jeden ze svědků krádeže před svou
ženou a rychle zavírá okno, aby ho někdo
neviděl.
Dávám se s okradeným do řeči: „Co Vám
vlastně vadí? Vždyť ti zloději i vaši sousedé
jednají stejně, jak byste jednal vy. Vždyť vy jste
sám říkal, že kdybyste našel cizí peníze, myslel
byste taky jen na sebe a bylo by vám úplně jedno,
že se jejich původní majitel dostal kvůli té ztrátě
do velmi složité situace. Proč by tedy ti zloději i
vaši sousedé neměli také brát ohled jen na sebe?
Proč by je mělo zajímat, že vám to auto teď chybí?
Lidem, kteří se snaží být dobří, poctiví a
pomáhat druhým, se klidně můžeme smát.
Můžeme je považovat i za blázny a podivíny.
Jenže až poteče do bot nám samotným, nejspíš
nebudeme moci čekat, že celý svět se najednou
promění z do sebe zahleděných sobců v dobráky
a v poctivé blázny, kteří se nás zastanou, pomohou nám svým svědectvím, vrátí nám naše věci.
Je to zvláštní ale takoví hlupáci mezi námi
stále žijí. Je zvláštní, že jim nevadí když někdo
krade, ale vadí jim, když se někdo snaží žít podle
Desatera
přikázání včetně imperativu
„nepokradeš“. Je zvláštní,
že jim
nevadí
zesměšňování dětí navštěvujících křesťanskou
výchovu, ale diví se, když žák ve škole ubodá
svého učitele. Je zvláštní, když trnem v oku jsou
jim nikoli opilci, týrající své rodiny, ale věřící na
nedělní bohoslužbě, usilující naplnit přikázání
lásky k Bohu a ke všem bližním.
Problémů má naše společnost jistě dost.
Od rozpadů
rodin přes šikanu a drogy
ve školách, dětskou prostituci, domácí násilí,
krádeže, podvody a korupci až po stále početnější a horší dopravní nehody, loupežná
přepadení či vraždy. Myslím, že společnost, tedy
my všichni, bychom měli asi co nejrychleji hledat
nějaká účinná řešení.
Například přestat se posmívat těm, kdo jsou
ochotni odevzdat nalezené ztráty, či svědčit o
spáchaném zločinu. Dokud se budeme posmívat
těm, kdo hledají dobro a řídí se osvědčenými
pravidly hry, jako například nepokradeš,
nezabiješ, cti otce svého i matku svou a na druhé
straně dělat hrdiny ze zločinců a sobců, velkého
pokroku se jen těžko dočkáme.
Vlastimil Protivínský
Rakvický
|
E |
NŮŽ
zpravodaj
Přítluky náležely od počátku 13. století cisterciáckému
klášteru velehradskému, který před rokem 1220 kolonizoval
Přítluky němci. R. 1292 byly hraniční spory mezi Přílukami
a panstvím nejdeckým, když voda z řeky Dyje zaplavovala
přítlucké pozemky. R. 1222 olomoucký biskup Robert
povýšil kostel v Přítlukách na farní a přifařil k němu Přítluky
a Mašovice. R. 1496 držel ves od kláštera zástavou Vilém
z Perštejna. již ve čtrnáctém století Přítluky vynikaly
pěstováním vína. Kolem roku 1554 držely Přítluky zástavou
páni z Žerotína a na Buchlově. Rudolf II. zastavil r. 1588 a
vr. 1599 i prodal Přítluky Karlu a Gundakarovi
z Lichtenštejna, kteří v r. 1617 je přivtělili k lednickému
panství a od té doby byly jeho součástí.
Na hrdelní soud přispívali přítlučtí do Lednice 39 zl.
Obilní a jiné desátky se odváděly z polovice velkostatku,
z polovice faráři. Pozemkové čínže o Jiřím dávali 9 zl. 20kr.,
z vinného šenku 116 zl. 40 kr., za odúmrť 70 zl., dále 210 zl.
Nakreslil Lubor Pohanka, 6. třída
SOUSEDÉ
„Náš dům, náš hrad,“ všichni známe toto všeobecné
rčení, které platí více na vesnicích, ale nesmíme zapomínat,
že žijeme i se sousedy, na kterých velmi záleží, jak prožijeme
svůj život. Dobrý soused, to je základ spolupráce, prosperity,
jak u našich sousedních států, tak u sousedních vesnic a
nakonec u sousedů v našem bydlišti.
Lidé, jak už to bývá v životě, mají k sobě blíž a někteří
dál. Ti sousedé z okolních vesnic, kteří jsou nám rakvičanům bližší, jsou určitě obyvatelé Přítluk a to proto, že se
po druhé světové válce, po odsunu německých rodin,
přistěhovaly hlavně rodiny z Rakvic, Ladné a Trkmance, a
S tak jsou lidé spojeni stále rodinným poutem s vesnicemi,
ve kterých se narodili oni sami nebo jejich rodiče a stále se
navštěvují a stýkají se svými příbuznými na jedné i druhé straně.
PŘÍTLUKY
Přítluky, něm. Prittlach - odvoz. od prostoru na lukách
- zkomol. Prittlach - se rozkládá na úpatí Přítlucké kupy
v nadmořské výšce 175 m, v rovině, zčásti ve svahu na okraji
pahorkatiny. Pošta a fara jsou v místě, půdorys obce: složitá
ulicovka /3 rovnoběžné ulice/.
Katastr obce k r. 1900 obnášel 1113 ha, z toho 337 ha polí,
205 ha luk, 7 ha zahrad, 149 ha vinic, 205 ha pastvin,
145 ha lesa.
Názvy tratí: U majáku, Nové hony, Nad úvozem,
U kapličky, Za humny,
U obrázku,
Nad
studánkou,
Za zahradami, Pod studánkou, U křížka, U trníčka, Rybníky,
Malé díly, Pastvisko, Na kopci, Růženy, Pod kopcem,
U hájenky,
U hluboké
vody,
Loučky,
Hrubé
louky,
Štěrkoviště.
Názvy obce: roku 1220 Pritluh, 1222 Prikluh,
1228 Britenluche, 1250 Briduc, 1261 Pritlhuc, 1265 Pritluch,
1362 Pritlach, 1673 Průckling, 1850 Pritlach.
robotní a 14 zl. 42 kr. polní činže.
Usedlí z Přítluk byli povinni robotou jen po sedmi dench
ročně. V r. 1743 způsobili Prusové v obci škody za 406 zl;
vr. 1779 celá obec vyhořela a v r. 1805 až 1809 citelné ztráty
zde způsobila francouzská vojska.
Přítlucká vína byla proslavená, zvláště veltlínské zelené
z hor Mittelberg, Niederberg, která se pokládala za jednu
z nejlepších na Moravě. Klášter velehradský měl tu již v roce
1261 vinohrady a koncem 16. století i klášter žďárský. Z obcí
tu měly vinice Přítluky, Rakvice a Lednice. Mnoho vinic
patřilo okolním svobodným dvorům a velkou část vinic
vlastnili v době předbělohorské brněnští měšťané.
Vr. 1857 téměř celé obec vyhořela, na choleru zemřelo
70 osob. Od r. 1850 obec administrativně příslušela k s.o.
hustopečskému,
v r. 1938
- 1945
k landrátu
Mikulov,
po roce 1945 opět k Hustopečím, po r. 1949 k okresu Břeclav.
Obec byla zabrána vojsky německými 8. října 1938,
osvobozena RA 16. dubna 1945.
Po stránce politické držela si většinu ve dvacátých letech
něm.
strana křesťansko sociální; v r. 1935 převládla SdP,
česká menšina získala nepatrný počet hlasů.
V květnu r. 1945 bylo zkonfiskováno 979 ha půdy, 131
zemědělských usedlostí podle dekretu 12/45 Sb. a 43 podle
dekretu 108/45 Sb. Obec byla obydlena novým českým
obyvatelstvem. V r. 1950 bylo v obci 172 zemědělských
závodů, v témže roce bylo založeno
JZD a stalo se většinovým
vlastníkem, v r. 1963 vlastnilo 925 ha půdy a mělo 297
stálých pracovníků. Vinařské družstvo založené v roce 1945
později zaniklo.
Farní kostel sv. Markéty byl přestavěn po požáru v r. 1784;
z původního gotického kostela se zachoval jen půdorys.
Venkovní systém opěrných pilířů nasvědčuje na gotický
základ kostela. Architektura hlavního oltáře s plastikami
sv. Barbory a Kateřiny, kazatelna i křtitelnice pocházejí z doby
přestavby kostela.
V persbytáři jsou pozoruhodné oltářní obrazy a umělecké
sochy sv. Mikuláše a Kateřiny. Dřevěná kazatelna nese
cisterciánský erb.
Škola zde byla založena v 16. století, v 17. století se
vyučovalo v obecním hostinci, až v r. 1802 byla postavena
nová škola, která byla rozšířena v r. 1844. V r. 1884 byla
postavena dnešní školní budova 1 - 5 třídní.
Zdeněk Pohl
7
[ae l
Rakvický |b=
zpravodaj
©
Výzkum nerostů obsažených v půdě byl zahájen v roce
železnič. náspu u zastávka Rakvic a méně hojně i na polích
jz. od trati. Podle zpráv zdejších lidí, objevují se tato slaniska
při vystupující spodní vodě, zejména po tání sněhu nebo po
lijácích. Literatura o výkvětech v Rakvicích je obsáhlá.
Do břeclavského okresu byly zahrnuty obce: Hlohovec,
Charv. Nová Ves, Poštorná a obce tehdy připojené správním
pruhovaných jílech sev. od obce. LIMONIT. Tento nerost
popisuje H. Laus jako hnízdovité vložky hnědele ve slínu.
Zaječí a z Mikulovska - Lednice, Nejdek.
Nás ale budou zajímat výsledky výzkumu u nás, v naší
lokalitě a u našich sousedů.
Přítluky: KALCIT /cicváry/, bývalá cihelna. EPSOMIT
- MIRABILIT, výkvěty v hustopečském slínu směrem
mezi Podivínem a Vel. Bílovicemi. LIMONIT. Druhotný
produkt vzniklý větráním pyritu. PYRIT /kyz železný/.
Drobné krystalky pyritu jsou hojné v hlubších, nevětraných,
za vlhka modrošedých slínech, které patří k lithothamniové
facii hlubšího tortonu. Nalezeno v trati Hliníky. ROHOVEC.
Popsán jeho výskyt jako jemnozrnné červené valounky. Je
Mineralogický výzkum u nás
1926 a to na Břeclavsku, Hustopečsku, Hodonísku.
rozdělením z Hustopečska, Nové Mlýny, Přítluky, Rakvice,
k Rakvicím. Zjištěnyv nich Mg, Na, SO3 a C1. Místní rolníci
znali tato místa a označují je jako slaniska. Jsou však v okolí
Přítluk vzácná a ojedinělá. GALENIT /leštěnec olověný/.
LIMONIT. Červenohnědé, až několik cm velké kuličky
v pískovci v lomu, ve vinohradech sev. od Přítluk. LUBLINIT.
V zbřidličnatělém a vápencem bohatém pískovci na kopci
Prittlingu byly nalezeny jemné, hedvábně lesklé jehličky
lubnitu. Sádrovec. V severní stěně opuštěné cihelny /vlevo
od silnice do Rakvic/ vystupuje zbřidličnatělý jíl s polohami
sádrovce. Jednoduché a zdvojčatělé krystaly dosahují délky
až 7 cm. Vzhled je čočkovitý, dvojčata jsou na jednom konci
rozevřená, na druhém zavřená. Vznikají tak nepravé vlaštovčí
ocasy, zvané také pařížská dvojčata. ROHOVEC, nachází se
v obecním lomu v pestrém jílu.
Rakvice: EPSONIT - MIRABILIT. Směs obou solí tvoří
výkvěty v hustopečském slínu a v humusu u pískoven a
bahnisk jv. od obce. Výkvěty se také objevují na sv. straně
SÁDROVEC. Objevuje se v malých zeleně a červeně
Podivín: EPSONIT - MIRABILIT. Výkvěty byly zjištěny
také
označován
za jaspis.
SÁDROVEC.
Čiré,
dlouze
protažené a vyvinuté krystalky, naleziště u nádraží. Krystalky
podivínského sádrovce patří k nejhezčím na Moravě.
Krystaly jsou 7 - 8 cm délky a vykazují různoměrný růst a
jsou nejčastěji vzhledu sloupcovitého.
Zaječí: EPSONIT - MIRABILIT. Vyskytuje se záp. od
nádraží. Pěkné, až cm velké krystaly SÁDROVCE se objevily
při kopání základů pro novostavbu školy v roce 1925. Sbíral
je pan učitelJ. Holásek. PYROLUSIT. Načervenalé hlízy slínu.
OLIGONIT, RHODOCHROSIT,
LIMONIT.
Nález záp. od
nádraží. kde se objevují železnato - manganové konkrece
ve slínu němčických vrstev. Vzácně se vyskytují i v pestrém
jílu při silnici do Bulhar.
Velké Pavlovice: KALCIT. Nález - obecní cihelna.
Pohl Zdeněk
„.. a nakonec jsme šťastně došli.
jsem ho větou: „Budu se o ně starat já, tebe se to týkat
nebude.“
Ptáte se kdo a kam? No přece hlavní hrdina mé historky
- Kačer a já. Kam? To se brzy dozvíte.
Milý čtenáři našeho Zpravodaje,
můžeš si teď říct, že zase píšu o obyčejném zvířeti, ale
věř mi, důvod existuje. Němé tváři je Ihostejno kdo a proč
se jí někdo zabývá literárně, nemusíte se obávat, že se bude
cítit dotčena, jak se může stát u lidí, když je uvedeme
v groteskní situaci. Já sice musím do příběhu „zapasovat“ i
míní a někdy i kačer mění. Vytáhla jsem kolo, pověsila na
jedno řidítko dvoulitrovou konvičku na mléko a přes
Pepovy četné lamentace :“Toto v Rakvicách nikdo nemá!“,
na druhé řidítko velkou kabelu. Bylo už skoro tma,
sychravý podzimní večer. Vyzvedla jsem mléko a zazvonila
sebe a mého dobráckého muže, ale nám to nebude vadit,
když vám v následující chvíli pobavený úsměv rozjasní tvář.
Naopak, právě „vo tom to je“, jak by řekl pan Pitkin.
Tak tedy: Vše začalo otázkou mého vnuka Michala:
„Babičko, kdy budeš mět zase čínky?Já bych si dal kačenu.“
Upřímně jsem přiznala, že já taky. Před dvěma roky už
jsme měli s Pepou plné zuby rozčvachtaného dvorku,
dolévání vody a běhání kolem věčně hladových káčat, takže
jsme chov čínek zrušili. Vymřely po sekeře. Dosud se nikdo
v rodině po kačenách nepídil, ale Michalův dotaz byl pro
mne
výzvou.
„Jo, Michálku,
začnu
se starat, kačenky
budou!“
Domluvila jsem si kačera u Mařenky Binkové a kačenku
u kamarádky v Bulharech. Brzy jsem postavila Pepu před
hotovou věc: „Jedu k Fanynce pro mlíko a zrovna vezmu u
Mařenky káčera.“ „Na co?“, vytřeštil můj muž oči. „Budou
zas kačeny!“ Dostavil se prudký výbuch odporu. Přerušila
No, vbrzku se ukázalo, že to pravda nebude. Člověk
u Binků. Mařenka tvrdila, že kačer musí do pytle a to hlavou
napřed. Zamotala pytel, já jsem nepřipustila, aby pytel
zavázala, bylo mi chudáčka v pytli líto. Jenže! Chyba! Kačer
nebyl chudáček, ale bojovník. Přestože jsem šla pěšky, kolo
jsem div nenadnášela, aby se nesplašil, před Révou se začal
vrtět a najednou měl hlavu ven z tašky. Rychle jsem mu
pravou rukou máčkla hlavu zpátky a za ní nemilosrdně
přitlačila pytel. Jenže kačer ucítil čerstvý vzduch a rozhodl
se o svobodu bojovat. Na ulici nebylo človíčka, který by
mi přišel podržet kolo nebo jinak pomoci. Levou rukou
jsem stěží držela konvičku a vedla kolo, pravou se snažila
udržet bojovníka v kabele. Ještě se mi podařilo zabočit ke
hřišti, ale před Nálezným jízda skončila. Stačila jsem ještě
postavit konvičku a kolo se poroučelo k zemi. Kačer se
ocitl na svobodě, roztáhl křídla a rázně vykročil nazpět.
Nadběhla jsem mu, obrátila ho, ale on si zase vybral špatný
směr - Šutrák. Utrhla jsem vysokou suchou kopřivu - nic
vhodnějšího nebylo po ruce - a snažila se ho uklidnit a
navést rovně. Zoufale jsem vyhlížela nějakou pomoc,
protože bezradný pták se točil na místě. V tom se z Uličky
A
Rakvický
l
ME
eee
IL. přibližuje žena na kole. Než můžu otevřít pusu, zahalasí
vesele: „Pasete kačenku, pasete?“ a mizí. „Zabít tě je málo,“
cedím hříšně mezi zuby. Vzápětí přijíždí od Hlavní opět
cyklista.Je to mladý Jenda Roháč. „Jendo, prosím tě, zazvoň
u nás, ať děda zavře psa, otevře vrata a jde mi pomoct.“
A prosebně šeptám: „Prosím tě kačírku, běž, už budem
doma, budeš se mět u nás dobře, jenom běž a neuleť.“
zpravodaj
psa. „Prosím tě“, dusím hlas, „postav se už proti mě,
ale napřed založ ty vrata.“ „Co bych jich zakládal, šak
nefůká!“ huláká Pepa. Neodporuju, jenom tiše prosím:
„Neřvi, kačer se tě bojí“ a zvířeti domlouvám: „Můj zlatej
kačírku, běž, eště kousek.“ Prásk! Vrata se zavřela kačerovi
„Pane Bože, ať nejede auto, ať kačer
přímo před zobákem. Nadskočil leknutím a obrací se na
útěk. Znovu zapadl do zahrádky a vyděšený tancuje
šlapáka. Pepa asi uznal chybu, založil už bez pobízení vrata
a nahání se mnou roztaženýma rukama kačera. Těžce
zkoušený pták se dostal k vratům, zahlédl osvětlený dvůr
vyslyšel, s Pepou to vypadá beznadějně. Buď si vzal má
v chlívě na čisté slámě, dívali jsme se s Pepou přes zídku a
Kačer víc stojí než jde. Kdyby nebyl bílý, ztratil by se mi ve
tmě. Otáčím hlavu na všechny strany a obracím se
k nejvyšší „instanci“.
zahne a ať ten zatrackanej Pepa už vyleze.“ Pán Bůh mě
poslední slova příliš k srdci nebo hledá čepici. Kačera jsem
úspěšně kopřivou nasměrovala do naší Uličky III. a
pomaloučku popocházíme k našemu. Pepo, kde vězíš?
Konečně se vrata otvírají a z nich vyrazí Robin. Kačer je
v tu chvíli v zahrádce, mává křídly a těžce dobyté území
se 0 pár metrů zmenšuje. Kačer nadskakuje a pokouší se
dostat do vzduchu.
„Pepo“, úpím, „zavři psa do síně a
postav se rychle proti mě!“ Pepovy velmi hlasité komentáře
k dané situaci se nehodí reprodukovat, ale odešel a zavřel
Sáně
db)
w
Sníh ten den začal padat už před večerem
a vytrvale sněžilo celou noc. Sněhové vločky
velké jako kačení peří zvolna pokrývaly celý
kraj a schovávaly pod svým bílým příkrovem
nevábnou, sychravou, podzimní krajinu a
srovnávaly brázdy zoraných polí v jednu
bílou, čistou, jiskřivou rovinu.
Ráno však přivítalo vesnici jasně modrou
oblohou a tichem skoro posvátným, jen kouř
z komínů některých stavení dával tušit, že
život se v tomto koutku malebné přírody,
za malou chvilku rozběhne naplno.
Jan Pazderka si vyšel po ránu z teplé
<$w kuchyně jenom tak nalehko v košili a bez
čepice, aby se podíval, jak to po té noci
zasněžené vypadá, ale místo aby pochválil
tu bílou krásu kolem sebe, povídá. „Sakryš,
to ale navalilo. Tolik snihu budu muset
odhrňat aspoň dvě hodiny. Ani v zímě si
člověk neodpočine. Ale bilučký to je, to se
musí nechat a to ticho k temu, jak dyby se
jeden do pohádky probudil. Načisto je škoda
tů bílů peřinu pošlapat, ale budu muset.
a se zřetelnou úlevou napochodoval „domů“. Když už seděl
Pepa povídá: „Už su rád, že ho máme, ale když jsem vás
viděl venku, nemyslel jsem si, že ho dostanem sem.“ „Já
taky ne. Zítra nastartuju kolo a přivezu mu kačenku.“
Blesklo mi v hlavě: Kolo! Mlíko! Běžím zpátky. Konvička
jako malý bílý majáček stojí u chodníku a kolo tam taky
leží, určitě velmi nepohodlně. Jdu pěšky, kolena mám ještě
roztřesená a polohlasem pro sebe i mému milému kolu
povídám, že jsme přece jenom šťastně došli domů. Celá
šťastná zamykám vrata.
Oldřiška Švástová
nám při tolika snihu húru zafúkalo a eště
by nám z jara stropy zatekly.“ „No, tak co?
Jak mám jet s tým šrotem? Vozík v tým
taky dojde a ty saně vás budú mrzet. Bůh to
všecko vidí a jeho mlýny dycky všecku světskú
špinu zemelú. Proč já tam vlastně idu, dyž
neřekneš, kde ty saně vezmu, když žádný
mě tam žena vyžene. Dycky ji naletím a
potom mám z teho enom opletačky a špatný
svědomí. Co na mě tým Húžvom vadí?
vysokým snihu přece neutahnu.“ „To dá
rozum, že vozík neutahneš. Ze saňama
musíš.“ „To sú mě ale rozumy, ale to
nemáme,
ty rozumbrado.“
„Ná,
běž
toť
Hůžvom, co bývajúů na kopečku na konci
ulice. Tí majú takový širší saně, tož tam se
zeptej. Hlavu ti neutrhnú.“ „No, Húžvovi
možná saně majú, ale o selce Húžvovej se
říká, že je nedobrá a lakomá jak čert. Tá se
určitě bude vymlůvat a já se budu v tým
snihu trmácet zbytečně, ale co, nejak to
dopadne.“ „Řeči se vedů a voda teče, na řeči
nedej, dokáďse sám nepřesvědčíš a už běž.“
A tak si strýc Pazderka narazil beranici
a vydal se hlubokým sněhem k Húžvovu
vím, že idu zbytečně, ale co možu dělat, dyž
Že pálím kořalku na černo? A čím bych si
měl mazat bolavý kolena, selko Húžvová,
kdo mě pomože od bolesti, co? Drazí doktoři?
No právda. A že si sem tam neco nazbírám
na cizím, šak z tej trochy nikemu neubyde a
čím bych tak vykrmil svoje dvě prasátka,
vzduchem? Fuj, to je závisti a nenávisti, až
horko mě zalílo celů hruď.
Ve chvíli, právě když strýc Pazderka
dokončil své přemítání, stál před dveřami
Hůúžvova stavení. Vztekle zabušil na dveře a
s do červena rozpálenými tvářemi, čekal na
stavení s nepříjemným pocitem v duši a jak
jejich otevření. Selka Húžvová si jen tak
nikým neporušeného hlubokého sněhu,
brblal si pod vousy.
„Co mě možů tí Húžvovi, dyž je tá selka
venku čeká za návštěvu, ale při otevření dveří
nestačila ani pozdravit, jen poslouchala
nechápajíc obvinění svoje i celé její rodiny.
šrotu, ale včíl se v tým vysokým snihu dá jet
jejich saně půčit, to nechápu. Já jim přece ty
řeknu, že já vám na ně zvysoka kašlu, enom
by se myslím ani nedalo.“
Pazderková v tu chvíli právě vyšla
z kuchyně na dvůr a z chutí se nadechla
neužijú, za čas se jim určitě rozpadnů a
schopná ho pomluvit a necháte ho plahočit
se v tým hlubokým snihu a ani vody mu
napracujů na tým majetku, ale sme my
abych si dovezl zemlet trochu šrotu pro ty
moje ubohý stvoření? Vy nemáte vůbec ráda
ani lidi, ani zvířata, ani přírodu. Že se
ženská nestydíte!“
Prasata chců žrat, tož musím dnes jet zemlet
tak akorát ze saňama, co říkáš Anešo? Ináč
čerstvého, přírodou vonícího, vzduchu a
chvíli trvalo, než svému muži odpověděla.
„Páni, to je krása a to ticho kolem. Enom se
podívej na ty sýkorečky, jak radostně
švitořijů, jak dyby zvonečky cinkaly. A jak
je všecko okolo čistý a jak se všecko čistě
leskne, enom aby se větr neudělal a to by
tak vykračoval, noříce své holínky do ještě
tak nedobrá, udělat víc než vyhodit a poslat
s prázdnů zpátky, ale proč mě nemožů ty
saně ani neukradnu, ani nepolámu, já jich
opravdu zas poctivě vrátím. Opravdu nevím,
proč sú tak lakomí, stejně jich pořádně
nebudů mět nic, tak jak já. Já to dycky
říkám, že lidi, co majú takový široký saně,
sú dycky lakomí, ale proč nenávidijú našu
rodinu, to opravdu nechápu. Že sú sedláci a
majú víc jak my, to se ví, šak se taky
nejací prašiví? Šak počkejte, na vás jednú
odskočila od plotny, netušíc, chudera, co ji
„Ty saně, si Húžvová nechte, nebo si jich
strčte nekde a choďte se ně dívat, ale to vám
nemožu pochopit, proč súseda tak nenávidíte
a odpíráte mu pomoct v núzi a eště ste
nepodáte. Co vám tech vašich saní ukúsnu?
To mě nemožete ty saně na chvílu půčit,
(Pokračování na str. 10)
9
Rakvický
(Dokončení ze str. 9)
Strýc Pazderka domluvil, otočil se a bez
čekání na odpověd, vykročil zpět k domovu
po stejných stopách, které si vyšlapal. Selka
Hůúžvová ještě dlouho stála i když jen tak
nalehko oblečená na zápraží, než se z té
návštěvy vzpamatovala.
„Vidím, že se vracíš bez saní? Co ti saně
nepůčili, nebo nebyli doma? Dyť za hodinu
bys jich vrátil. Nebo měli strach, že si jich
necháme?“ rozkládala před vraty rukama
traktor řízený Jankem Hrabalem, který za
sebou táhl těžký, dřevěný odhrňovač sněhu.
„Snáď tě chlapče posílá samo nebe,“
zastavil traktor strýc Pazderka. „Esli ti to
nebude vadit, tož za tebe si napójim vozík.
Vezu šrot a v tým snihu bych vozík neutahl.
Zpátky už to bude odhrnutý, tož to nejak
dovezu. Ani nevíš, jak se mě ulevilo. Je dobře,
že sú na týmto světě eště dobří a slušní lidi.“
„Enom podte strýcu. Vozík uvažte za pluh
a vy si sednite toť ke mě, aby ste nespadl
z vozíku. Bylo by vás škoda. A svět néni
špatnej a lidi taky né. Dyťse podívejte na tu
krásu okolo nás. Néni to nádhera?“
„Ba, všecka špina světa se skovala pod
tu bílů nádheru, ale tú lidskú, žádnej snih
nezakreje. Tá se okolo nás bude čerňat, ať je
okolo bílo, jak chce. To si chlapče dobře
pamatuj, já to mám zkušený a mě možeš
věřit.“
Zdeněk Pohl
U příležitosti MDŽ.
197
E
zpravodaj
NUZOŽ
Rekruti před asendou
Každé ráno rekruti před asendou dělali v dědině na potforu, aby lidem ukázali,
že se vojna nebojí. Než se odnese v noci rodinný záchod, chce to odvahu.
Každá generace rodu, jak jde čas, přibije na záchod novou desku, vymění nahoře
došky slámy za kus plechu nebo vymění napředu starý, široký, konopný pytel za
nový. Děje se to ve svatbu dětí, kdy je na svatbu pozvána vesnická honorace, pan
farář a pan učitel.
Bylo nás rekrutů v dědině, v roce 1933 v prvním hlase třináct a na záchod,
který stál na dvoře strýca Jury Zigáčka jsme se domluvili. Srýc Jura byli „štrenk“,
jednou když na podivínských loukách nemohli vyjet s kravami s fůrou sena na
silnici, rozkousali zlostí opratě. Měli dvě vícherné dcery a ty v hody s „luntama“
netančily. („Lunti“ byli v městském obleku.)
Když jsme chodili v zimě po Mikulášovi, tam kde děvčata drala peří, čert vlezl
u Zigáčků pod stůl a odnesl stůl na hřbetě na dvůr. Peří létalo v jizbě a děvčata na
dvoře, strýc Jura křičeli z postele:“Mamlasi, mám slézt? Nežádajte si mňa, jak
slezu!“ Křičeli, ale neslezli. Michal, jejich sůsed, říkal na dvoře: „Kluci, nebojte sa,
Jura z postele neslezů, podvlíkačky se jim sušá na dvoře na šňůře, sů nahatý.“ To
bylo dobré, když záchod ze dvora poneseme a Juru to vzbudí, než si natáhnou
manšestráky gatě, tak utečem.
Ten večer před asendou Franta Grombiřík odvedl Jurového psa do staré cihelny ,
a zavřel do pece. Večer jsme se všichni rekruti rojili dědinou jak včeličky na med.
V půlnoci, když všichni v dědině spali, jsme záchod povalili na sochory a nesli
k hospodě, kde jsme záchod vytáhli na provaze na akát.
Ráno šli strýc na četnickou stanici, oznámit krádež záchodu. Četníci jim řekli,
že to není krádež ani polní pych, je to přemístění, což se netrestá.
Když se tomu lidé smáli, po asendě jsme jim vytáhli ze stodoly vůz a pustili
ho do kaluže, kde bylo po bouřce metr vody.
Když přišli za několik dní četníci ke starostovi, policajt, který nás viděl v noci
táhnout vůz, to strýcovi u starosty dosvědčil. Strýc Jura byli obecní zastupitel a
policajt se bál, že ho nebudou na Štěpána znovu volit. Zaplatili jsme každý pět
korun pokuty do obecní pokladny za noční hulákání a dělání „na potforu“.
Posílám vám příběh „Rekruti před asendou“. Dnes, když vojna končí a je to už
pomalu kus historie a určitá etapa našeho života.
Pavel Popovský st.
Sázka
a hneď to možu dokázat.
Jen zkuste dovést moju ženu
a dejte k voloviju přivázat.
Vedl sedlák vola na řetázku,
to je pro mě jistá věc.“
svoji ženu dával v sázku,
Z rohu zase ozývá se švec.
„Buďte zticha starý brachu,
prat se bude nakonec“
Než hospodská pivo snese,
poodložil si na stůl slamák,
pak prohlásil, že vůl je vůl,
že on raděj ženu stůj co stůj.
koupeného na trhu.
V hospodě kde žízeň hasil
by svou prázdnou kapsu spasil.
Co je lepší, chlapi hádají se.
Je lepší žena nebo vůl?!
už je sázek plný stůl.
„Čtvrťák režnej a kus masa,
za vola bych život dal!“
že chlapík sázku vážně vzal.
„Ale vůl nám přece neuvaří?“
Radí z rohu starý švec.
„Nerušte nás starý brachu
a jídlo nechme nakonec.
Krejčí všechny převyšuje,
tenkej je jak slámka.
V kolenách se pohupuje,
z huby mu trčí drámka.
„Já bych řekl, že vůl je lepší
10
Hneď se pozná kdo sázku bere,
„Ale vůl nám gatě nevypere!“
Drogerista, místní štramák,
Že s kloboukem správně volil,
když otočil se pot jej polil.
Po klobouku mu chlapi chodí „Ale vůl děcka neporodí?!“
Byla slyšet z koutku slova tichá
a ta rozzuřila kostelníka.
Nevydržel, už neměl sílu
- prásk do stolu, neznal míru.
„Nechte vola na pokoji,
to je aspoň kamarád!“
Ze stolu peníze se rozsypaly,
kovář v leku zůstal stát.
Jeden grošík mu u bot zůstal,
nějak se tam skutálel.
Ten zatoulanej peníz poznal,
vždyť v kostele jim proplácel.
Mši za příbuzných, za rodinu
a kluk jeho když si hrál díru do něj udělal.
Teď dívá se to oko z mince
a má tvrdý pohled mstitele.
„Tak, ty jeden bezbožníku,
ty nám kradeš v kostele?“
Své mocné kovář napjal svaly
a jak ho sevřel za krk slabý,
kosti jenom praštěly.
„co jste všecí zbabělí?“
Jen kostelníka kovář pustil,
strhla se rvačka veliká.
Jen vůl čeká před hospodou
a nic na to neříká.
To stará pravda u sta hromů,
brblá si švec před hospodů.
Vždy se chlapi budou rvát,
vždy ženský budou vyhrávat.
A nikdo tomu nezabrání,
ani voli, ani páni.
Pohl Zdeněk
k
Rakvický
u]
M
NS
Jak vznikla česká beseda
Českou besedu z lidových písní sestavil a upravil
Ferdinand Heller /1824 - 1912), choreografii vytvořil Karel
Link. Poprvé byla provedena v Praze 11. listopadu 1863 a
v témže roce vyšla knižně nákladem Slovanského
knihkupectví.
Česká beseda sehrála pozitivní úlohu ve vlasteneckých
snahách druhé poloviny minulého století. Výrazně pomáhala
posilovat národní uvědomění. K jejím propagátorům patřil
i Jan Neruda. Brzy všude došla obliby a stala se trvalou
součástí plesů a zábav obrozující se české společnosti. Její
tvůrce ani ve snu nenapadlo, že jejich dílo bude žít ještě po
více než stu letech, a že se stane trvalou součástí české
národní kultury.
Co je příčinou toho, že Česká beseda přežila svou dobu?
Vysvětlení hledejme v hudbě samé. Vybrané melodie jsou
zpravodaj
hudebně
dokonalé,
citově
podmanivé
a
snadno
zapamatovatelné. Česká beseda je vlastně pásmem lidových
písní a tanců, logicky na sebe navazujících, kontrastních a
gradujících.
Česká beseda byla a je provozována v mnoha úpravách
hudebními sbory nejrůznějších typů a sestav. Tiskem vyšla
v mnoha nejrůznějších vydáních poznamenaných v harmonii romantizujícími tendencemi, hutnými instrumentacemi
a úpravami. U některých písní byly záměrně zvoleny
vhodnější tóniny, aby bylo možné provedení se zpěvem.
V jisté úpravě vydal PANTON tiskem Českou besedu pro
dechovou hudbu (malé obsazení), jejíž univerzální
instrumentace je vhodné i pro taneční orchestry.
V obdobném pojetí nahrála Českou besedu Moravanka na
gramofonové desky.
Miloš Šikula ml.
podotknout, že velmi pozoruhodnou. K mládí však patří
neodmyslitelně moderní rytmy, které dostaly svoji příležitost
před půlnoční přestávkou v choreografii
Jany Strmiskové na
písničku s názvem Chi-ua-ua. V moderním duchu se během
večera nesly i další melodie v podání hudební skupiny GRAF
z Břeclavi. Inu, mládí je mládí. Kdo si stačil zakoupit los do
tomboly a štěstěna stála při něm, určitě byl spokojený i
Školní ples
Z. února 2004 proběhl již 7. reprezentační ples Základní
iw školy v Rakvicích. Jaký byl? Z pohledu třídního učitele
9. třídy mohu říci, že úspěšný. Zda se líbil i ostatním, to už
musí posoudit každý sám.
Předtančení žáků závěrečného ročníku nás polonézou
přeneslo do dob dávno minulých a navodilo tu pravou
plesovou atmosféru. Díky trpělivé práci p. uč. Břečkové a
látalové snad ani nemělo nejmenší chybu. Chlapci a děvčata
prošli svojí první společenskou proměnou. Nutno
s malou výhrou. A že bylo z čeho vybírat. Srdečně všem, které
výhra potěšila na duši, blahopřejeme.
Využívám této příležitosti, abych poděkoval žákům
9. ročníku, rodičům, ale i všem učitelům a zaměstnancům
školy, kteří se na přípravě plesu podíleli. Děkuji všem
sponzorům za ceny věnované do tomboly a věřím, že nám
zachovají svoji přízeň i pro léta následující.
Stanislav Kameník, tř. učitel 9.třídy
Tříkrálová sbírka 2004
v Rakvicích
Letošní výtěžek Tříkrálové sbírky v naší obci činil
6.400,- Kč.
Děkujeme všem občanů, kteří k této sbírce přispěli
ll
Rakvický
k
zpravodaj
N39
„Stará garda nepatří do starého železa...“
Velmi aktivní v průběhu končícího
2003. roku byl i fotbalový tým „Starých
pánů“ - tedy tým bývalých fotbalistů
starších pětatřiceti let. Pod vedením reali-
začního uskupení Rampáček Z.a Šikula
M. hrál kopanou, pomáhal při stavbě
nového sportovního areálu, zorganizoval a
vypomáhal při mnoha akcích.
Vše začalo již silvestrovskou nocí, kdy
se několik aktivních členů podílelo na
svařování vína při půlnočním ohňostroji
na rakvickém náměstí.
„Staří páni“ vypomohlii při přípravě
maškarního plesu v sále místní sokolovny, a to jak příspěvkem do tomboly,
tak i posílením pořadatelské služby.
Úvodní akcí sportovního roku 2003
byl již 25.1. halový turnaj ve Velkých
Pavlovicích
- „Memoriál
Klementa
Mináříka“. Až čtvrté místo je jen
dokladem toho, že malá kopaná mezi
mantinely není naším oblíben povrchem.
Sezónu na zelené trávě, i když 14. 3.
jen umělé, otevřel přátelský zápas
ve Starém Městě proti trenérům prvoligového Synotu. Sestava domácích
s několika bývalými prvoligovými hráči
byla nad naše síly. Navíc se v začátku
sezóny přidala i liknavost v koncovce.
Porážka 4 : 2 ( 2x skóroval I.Novotný)
byla dost zbytečná.
Po oschnutí zeleného pažitu v Rakvicích začala domácí sezóna. 22. března
přijel do Rakvic tým složený z rozhodčích okresních soutěží Břeclavska uctít
památku našeho kamaráda Františka
Steinbachera.Věkově mladší arbitři zápas
poměrně jasně ovládli a zvítězili 3:1.
Čestný úspěch domácích zaznamenal
A Krůza.
První pohárový turnaj se uskutečnil
10. května ve Velkých Pavlovicích.
Semifinálovou výhrou 1:0 nad Charvátskou Novou Vsí byly vstupenkou
do finále.Soupeř vzešel ze zápasu
Hustopeče : Velké Pavlovice, který
domácí vyhráli 1:0. Finálový zápas nebyl
po řádném hrací čase výsledkem 1 : 1
rozhodnut. Na řadu přišly pokutové
kopy. Štěstěna stála při domácích, získali
pohár po výsledku 5:4.
Na další přátelský zápas k nám
zavítal soupeř z Nového Poddvorova.
„Staří páni“ s převahou zvítězili 4:1
dvěma góly M.Zelinky a po jednom
R. Blažka a I. Novotného
Největší akcí letoška byl turnaj
starých pánů „O pohár starosty obce
Rakvice“ konaný na místním hřišti první
prázdninovou sobotu.Čtyři mužstva Sokol SG Rakvice, ABC Bráník,Slavoj
Velké Pavlovice a Sokol Příluky svedla
mezi sebou urputné boje. Rakvičtí
12
vysokým vítězstvím 5:2 nad Velkými
Pavlovicemi postoupili do finále.Druhé
semifinále bylo jasnou záležitostí
Přítluckých. Rozdrtili pražského soupeře
6:0. Finále bylo opravdovým vyvrcholením celého klání. Rakvická „Stará
garda“ vedla již 2:0, ale houževnatý
soupeř srovnal na 2:2. Až v samotném
závěru Rakvice přidali třetí branku a
po dramatickém závěru strhli vítězství
na svou stranu. Starosta Petr Vajbar mohl
tak konečně předat pohár za vítězství
domácímu pořadatelskému celku.
V přestávkách mezi zápasy ukázal své
umění i místní fotbalový „potěr“, na jehož
konto bylo připsáno dobrovolné vstupné
z této akce.
Pro všechny zúčastněné i příchozí
bylo zajištěno bohaté občerstvení, o které
se výraznou měrou zasloužili sponzoři
této akce i celé sezóny „Starých pánů:
RÉVA plus, VINSELEKT Michlovský,
fa.Fridrich ATEX,
MIKRO
Rakvice,
fa.KUČERA, fa.MALINKA, pohostin-
ství PIVOŇKA, CLEAR Liberec, ZEPRO
Přítluky, vinařství VAJBAR-MAKUCH,
TMS
truhlářství Sláma, pekařství
KOCMANOVÁ,
Radim
Bednařík,
Roman Obhlídal a OBEC Rakvice.
Všem patří velký dík, bez jejich
pomoci by se sportovní klání nemohlo
uskutečnit.
Ze získaných finanční prostředků
přispěli „staří páni“ i na soustředění
fotbalové žákovské základny Sokola
Rakvice.
Dalším prázdninovým měřením sil
byl pohárový turnaj „O pohár města
Staňkova“ - za účasti týmů Sokol SG
Rakvice, Jiskra Třeboň a pořadatele
Hraničář Staňkov.Čtvrtým týmem mělo
být družstvo Sokola Troskotovice, ale
kvůli dopravní nehodě cestou do
Staňkova se poháru nezúčastnilo.
V turnaji si naši vedli velmi dobře.
V dramatickém semifinále porazili
domácí celek 1:0 brankou J. Vajbara.
Hned po půlhodinové přestávce však
museli díky změněnému hernímu
systému nastoupit
© proti odpočatému
soupeři z Třeboně. Neuvěřitelně smolná
koncovka (tři tyče a dvě břevna) a
v závěru chybějící síly zapříčinily
porážku 1 : 3. Skóroval J. Konečný.
Celkovým vítězem se stala Jiskra Třeboň,
která v závěrečném zápase porazila
Staňkov 4: 1.
Víkendový pohárový turnaj ve Staňkově nám Jihočeši oplatili účastí ve vloženém duelu v Přítlukách při pohárovém
klání
„A“
družstev.
Oslabeného
a nekompletního soupeře „Staří páni“
k ničemu nepustili a zvítězili 3:0.
Posledním prázdninovým výletem
bývá již tradičně zájezd do Prahy na ABC
Bráník. 30.srpna se na nově otevřeném
a zrekonstruovaném hřišti odehrála
největší přestřelka sezóny. Po poločasovém stavu 1:5 nastal neuvěřitelný zvrat.
Pěti brankami I. Novotného, třemi M. Po-
láška a po jedné L. Rampáčka a J. Švásty
vybojovali Rakvičtí vítězství 10 : 9.
Závěrečným utkáním sezóny na velkém hřišti byl zápas v Novém Poddvorově. V nervózní atmosféře sice naši
vedli náhodným gólem J. Rozsypala
1:0, ale potom převzal iniciativu soupeř
a vyhrál 2:1.
Zpestřením podzimu byl „Turnaj
hospod“ 16.listopadu na nově otevřeném
hřišti s umělým povrchem. „Staří páni“
pod
hlavičkou
RÉVA
plus
prošli
turnajem bez prohry a dramatickém
finále uhájili jednobrankový náskok.
Z rukou starosty Petra Vajbara a Miloše ,
Šikuly převzali putovní pohár, kam bude
jméno jejich týmu vyryto poprvé.
Závěrečné poděkování po sezóně
patří všem, kteří se při všech výše
zmíněných akcích podíleli na organizaci,
zejména pánové Rampáček ZdeněkMeňoch, Šikula Miloš, Novotný
Ivan,Zelinka Miroslav,
starosta obce
Vajbar Petr a další.
Velký dík patří opět sponzorům, se
kterými pokračuje velmi dobrá spolupráce. Věříme, že i v časech budoucích
se na ně budeme moci obrátit a budeme
kladně přijati.
Hodnocení roku minulého velmi úzce
souvisí i s plány na rok příští. V následující sezóně 2004 jistěbude“Stará
garda“ minimálně stejně aktivní jako
letos.. Bude opět spolupracovat při
kulturních akcích (Silvestr, maškarní
ples), vypomáhat při dokončovacích
pracích ve sportovním areálu,dál bude
občerstvením z udírny při zápasech „A“
družstva zpříjemňovat nedělní fotbalová
odpoledne, zorganizuje (určitě úspěšný)
pohárový turnaj starých pánů (červen),vyjede reprezentovat i za hranice
všedních dnů mimo Rakvice (Praha,
Staňkov).
Přejme jim do další činnosti pevné zdraví
(to především),střeleckou mušku přesnější
než letos a fůru sportovního štěstí.
A úplně na závěr: dovolte „Staré
gardě“ opět všechny pozvat o silvestrovské půlnoci na rakvické náměstí
„ke kotli“
(sponzoři
R. Foukal
a
P. Vajbar) a společně přivítat nový rok.
Sportu zdar a fotbalu zvlášt!
(Pozn. redakce - tento příspěvek se měl objevit
již v čísle 4/2003 Rakvického zpravodaje,
protože však zapracoval „tiskařský šotek“, článek
uvádíme se zpožděním alespoň nyní a tímto se
také „Staré gardě“ omlouváme.)
Rakvický |
"4
4 j zpravodaj
Mladí hasiči
Sáu
stadion
kryty bazén >
portovní hala
„Je snadné se narodit, těžké je stát
se celým člověkem.“ (Lao-c)
stní koupaliště
V
Sutokomp . ubytování
Scházíme se pravidelně každý pátek
v 16.00 hod., v klubovně hasičské
zbrojnice. Máš - li rád zábavu, hry,
soutěžení a nebojíš se práce, přijď mezi
nás. V zimě plníme odbornosti
mladých hasičů (preventista, kronikář)
A
:
stravování
hala pro stolní tenis
a specializaci (kutil). Učíme se bruslit
a společně s „dospěláky“ provádíme
plavecký výcvik v krytém bazénu
v Hustopečích. Opět se zapojujeme do
celostátní výtvarné soutěže „Požární
ochrana očima dětí“.
Těšíme se na sluníčko, pěkné počasí a praktický výcvik požárních disciplin na
jarní kolo hra Plamen, které se koná 29. 5. 2004 v Drnholci. Je vyhodnocením
naší celoroční práce, kde mladí hasiči reprezentují nejen sebe, sbor, ale i školu a
obec.
Děkuji rodičům, kteří své dítě v činnosti podporují a aktivně nám pomáhají.
Děkuji všem sponzorům, starostovi obce, obecnímu zastupitelstvu a všem lidem,
kterým není činnost mladých hasičů lhostejná.
Margita Malinová, vedoucí MH
Prosíme všechny.
kteří mají jakékoliv předměty
Poděkování z Miroslavi
(sekyrka, přilba, trubka, uniforma...),
Citace dopisu:
Vážený pane starosto,
V Miroslavi, dne 22. prosince 2003
v sobotu, dne 20. prosince 2003, společně pořádal Dům dětí a mládeže
Miroslav a město Miroslav výstavu „Vánoční strom řemesel“, kde se veřejnost
mohla seznámit s prací starých mistrů a vyzkoušet různé zapomenuté
techniky. Na akci byl jako host pozván také Váš občan, pan Jaroslav Vajbar,
který vystavoval a přímo v sále vyráběl překrásné výrobky ze slámy. Jeho
exponáty obdivovaly stovky nadšených návštěvníků. O akci byla informována
písemnosti a fotografie
související s hasičskou tématikou
SDH obce Rakvice,
kontaktujte p. Jaroslava
Konečného, Nádražní 585,
tel. 519349285.
mnohá média. I díky práci pana Vajbara byla akce hosty hodnocena velmi
pozitivně.
Vážený pane starosto, prosíme o uveřejnění tohoto poděkování také ve
Vašem zpravodaji. Přejeme Vám a občanům obce Rakvice krásné prožití svátků
vánočních, mnoho zdraví, štěstí a úspěchů v novém roce. Další společnou
akcí bude festival dechových souborů „Miroslavský klíč“, kde vystoupí také
soubor z Rakvic a „Meruňkobraní“, kde budou vystaveny rekordní exponáty
pana Vajbara.
S úctou a na další spolupráci se těší
Ing. Augustin Forman
starosta města
I my se připojujeme s poděkováním panu Jaroslavovi Vajbarovi za reprezentaci
naší obce.
Obec Rakvice.
Ps:
kk
bd
Nakreslil Lukáš Konečný, 5. třída
13
Rakvický
zpravodaj
NZSŽ
Nové nařízení EU o pohybu psů a při cestách za hranice
Pozvánka
Občanské sdružení Přátelé LVA Podivín
pořádá
cykloturistický maraton po vinařských
stezkách pro široké vrstvy rekreačních
cyklistů s doprovodným programem
Vintour 2004
Cílem akce je propagace regionu
prostřednictvím sportovně - kulturní akce,
která upozorní na dominantní motivy
charakterizující
jižní část Moravy
- vinařství, zachovalou kulturní krajinu a
všudypřítomné folklorní tradice.
Nařízení Evropského parlamentu a
Rady Evropy č. 998/2003, vydané 26.
května 2003, účinnost od 3. července
2004. Na toto nařízení navazuje
„vyhláška“, vymezující podmínky
vydání cestovního dokumentu pro psy,
kočky a fretky - PET PASSPORT.
Identifikace
Jednou z prvních a základních
podmínek pohybu psů na území
členských zemí EU je identifikace
(označení) psů a koček.
Uznávaným
sobota 5. červena 2004
identifikace (mikročip).
Již tetovaná
Místo startu: Podivín, sport. hala
Misto cíle: Rakvice, u Sutráku
(budoucí ubytovna)
systémem
Termín konání:
Trasa I. (Velká Vintour)- cca 90 km:
Podivín - Trkmanaka - Ladenský most
- Ladná - Prechov - V. Bílovice - Vrbice
(1. občerstvovací stanice) - Kobylí
- Kuntinov-H. Bojanovice - Kurdějov
- Kurdějovský rybník - Starovičky - Zaječí
vrch (2. občerstvovací stanice) - Nové
Mlýny - Bulhary - Sedlec - Hlohovecké
rybníky - Hlohovec - Valtice - Rajstna
(3. občerstvovací stanice) - Boří Dvůr
- Boří Les - Ritopeky- Ladenská Alej
- Ladenský Most - Trkmanka - Podivín
- Rakvice.
Trasa II. (Malá Vintour) - cca 30 km:
Podivín - V. Bílovice - Vrbice
(občerstvovací stanice) - Čejkovice
- Horní Kapánsko
- S. Poddvorov
- N. Poddvorov - M.Žižkov - Prechov
- Ladná - Ladenský
Most
Trkmanka
- Podivín - Rakvice.
Předpokládaný počet účastníků:
300 - 500.
Doprovodný program:
kulturní program v místě startu (Podivín)
- cimbálová muzika, vystoupení divadla.
kulturní program v místě cíle (Rakvice)
- ochutnávka vín, vystoupení rockové
kapely.
Propagace regionálních aktivit v místě
startu, cíle a občerstvovacích stanicích vinařské stezky, místní vinařství, lokální
šetrná turistika (akcentace místních
turistických cílů se zřetelem k budoucímu
zaměření - agroturistika, lázeňství).
14
| +
způsobem je buď zřetelně čitelné
tetování nebo systém elektronické
nebo
očipovaná
(do
r.
zvířata
1998)
starším
budou
akceptována v přechodném osmiletém
období. Po jeho skončení bude
akceptováno pouze a výhradně
označení mikročipem, a to v souladu
s mezinárodním standardem.
Toto nařízení platí na území všech
členských zemí EU, od května 2004 i
v České republice, tudíž se i v České
republice, tedy nejen při přechodu
hranic bude muset zvíře prokazovat.
V případě, že bude zvíře čipováno
mimo normu ISO, musí být majitel
podle nařízení EU vybaven čtecím
zařízením,
které
umožní
prokázat identitu zvířete.
kdykoli
Veterinární osvědčení
Na cesty se zvířetem (pes, kočka)je
třeba mít s sebou PET PASSPORT,
vystavený a potvrzený autorizovaným
veterinárním lékařem, který osvědčí, že
zvíře prokazatelné identity je v řálném
termínu očkováno proti vzteklině. Pas
musí mít
s sebou buď majitel zvířete,
nebo osoba pověřená transportem.
Tento doklad má postupně nahradit
tradiční očkovací průkaz.
Pet Passport
Pokud hodláte se svým psem,
kočkou či fretkou překročit státní
hranice,
musí
mít váš mazlíček
od
3.července letošního roku vlastní pas.
Vydávat jej budou autorizovaní
veterinární lékaři a musí obsahovat /
potvrzovat:
údaje o majiteli zvířete,
o popis a průkaznou identifikaci
zvířete,
o vakcinaci proti vzteklině,
o případný serologický test ( v případě
cesty do Velké Británie).
V dokladu je však místo nejen na
celoživotní záznamy o vakcinaci proti
vzteklině, ale i o dalších očkováních,
prevenci proti cizopasníkům, klinických vyšetřeních a pro další záznamy.
Pet Passport tak může nahradit napříště
klasický očkovací průkaz. Pořízení pasu
bude možné a vhodné už při prvním
povinném
očkování
nebo
označení
zvířete, I když bude pet passport
zapotřebí pouze při cestách do zahraničí (a to jak do členských zemí, tak pro
návrat
ze zemí
třetích), bude jistě
prozíravé si jej pořídit „preventivně“,
jako celoživotní doklad zvířete.
Sankce
Pokud nebudou splněny požadavky
této směrnice, příslušné orgány mohou.
a) vrátit zvíře do země původu
b) izolovat zvíře pod oficiální kontrolou na dobu, než budou předloženy
doklady o splnění požadavků, a to
na náklady majitele nebo odpovědné
osoby.
c) utratit zvíře, bez finanční náhra-
dy, pokud vrácení do země původu
nebo izolace v karanténě nebude
možné.
Nařízení se vztahuje na všechny psy,
kočky a fretky v zájmových chovech
(pet animals).
redakce
Inzerce
W
Převíjení a prodej el. motorů
220/380 W
provádí
fy KNAP Petr
Alšova 11
Hustopeče u Brna
Sběrna:
Hospodářské potřeby
Velké Paviovice
p. Crhák
tel. 519 413 433
mob. 721 914 401
Na zavolání odvezu, dovezu,
zapojím, předvedu.
Rakvický
k
BL
zpravodaj
Inzerce
Kulturní dění
Česká spořitelna, a.s., oblastní pobočka v Břeclavi nabízí
Co bylo...
sklepů v Rakvicích určených k rekonstrukci.
Vánoce, Silvestr, Nový rok....
1) Spotřebitelský úvěr
Účelová půjčka na nákup zboží, placení služeb a vyrovnání
soukromých závazků.
roku na náměstí „u kotle“ a ohňostroje.
obci Rakvice zvýhodněné úvěry pro majitele vinných
Úroková sazba
od 8,90% p.a.
pro všechny majitele sklepů určených k rekonstrukci
výsledná úroková sazba bez pojištění úvěru - snížení o 1%
výsledná úroková sazba s pojištěním úvěru - snížení o 3%
maximální doba splatnosti 10 let
rychlé vyřízení úvěru i na pobočce ČS, a.s. Podivín
možnost předčasného splacení
do 100 tis. Kč bez zajištění
Jako již tradičně jsme oslavili společně příchod Nového
Všem, kteří se jakkoli podíleli na přípravě či organizaci
obecní úřad děkuje.
A nejenom dospělí, ale i děti slavili Silvestr a to v Sokolovně, kde vystoupily děti ze základní školy s divadelním
představením „Včelí příběhy“ pod vedením paní učitelky
Kateřiny Strakové a dále vystoupil taneční kroužek Hip hop
s vedoucí Janou
Strmiskovou. Jim všem
také patří dík,
za přispění k příjemné atmosféře večera. Děti pak tančily při
hudbě našeho dvorního DJ Radima Cabala a oslava končila
ohňostrojem na dvoře Sokolovny.
2) Hotovostní úvěr
Na placení jakéhokoliv druhu zboží či služeb - u těchto
úvěrů není sledováno využití půjčených finančních
prostředků.
Úroková sazba
od 9,90%p.a.
- pro všechny majitele sklepů určených k rekonstrukci
výsledná úroková sazba bez pojištění úvěru - snížení o 1%
výsledná úroková sazba s pojištěním úvěru - snížení o 3%
doba splatnosti až 6 let
rychlost vyřízení úvěru
předčasné splacení
do 100 tis. Kč bez zajištění
Pozn. zvýhodněná úroková sazba bude přiznána
za podmínky splnění požadavků na hodnocení bonity
a vyjádření scoringové kategorie klienta.
Kontakt:
Drákula
Ještě máme v živé paměti divadelní, také již, doufejme,
tradiční, představení bořetického souboru „Drcla loktěm o
kredenc“ - Drákula. Opět to byla podívaná za všechny
prachy! Kdo tam byl, jistě se dobře bavil a musím přiznat, že
i návštěvnost byla velká. Příští rok se můžeme těšit na nový
„kus“ - Noc na Karlštejně.
Bc. Hubáčková Jana
osobní finanční partner
tel 724 60 1074
e-mail: JHubackovae CSAS.cz
Informační linka: 800 207 207
Internet: http:// www.csas.cz
Tato nabídka platí do července 2004.
TAXI
©
BŘECLAV
>
slušné ceny
=> | slušné jednání
-> vždy se dovoláte
776626616
©
<
<
Uložte si do mobilu, může se hodit.
E
O
Co bude....
Maškarní ples pro děti
Děti a maminky pozor!! V průběhu měsíce května, popř.
června bude pro děti uspořádán maškarní ples a tentokrát
na téma čarodějnice, černokněžnící a strašidla! Připravujeme
hezké ceny, dobrou hudbu a soutěže.
M, Krajčová
15
Rakvický
Společenská kronika
za první čtvrtletí roku 2004
Tito naši spoluobčané oslavili
svá životní jubilea:
1 NA
EN
Karel Blažek - 70 let
Anežka Roháčová - 75 let
Vítězslav Průdek - 82 let
Marie Malinková - 83 let
František Průdek - 90 let
=
=
MB]
NUŠŽ
zpravodaj
“
a
Marie Darmovzalová
Krátké postřehy o jaru
Jaro klepe na dveře,
prozrazují to i keře,
na kterých pupeny se zjeví,
když probudí se jívy.
Nakreslila Švástová, 7. třída
Vinohrad už raší,
ani sníh ho nezastraší.
Jaro nad sněhem zvítězilo,
vždyť té zimy dost už bylo.
Obec Rakvice se připojuje ke gratulantům a přeje všem jubilantům ještě
mnoho hezkých let a zdraví.
Tráva už se zelená a sluníčko svítí,
země se probouzí, kvete jarní kvítí.
Příroda svěžími barvami bují,
rostliny hlavičky vystrkují.
Ptáci vesele prozpěvují,
příchod jara oznamují.
Nejdříve ozývají se kosi,
ti první zprávu o jaru nosí.
Rodina jednoho z nejstarších občanů
Rakvic pana Průdka poskytla foto z oslavy
životního jubilea.
Statistika
obyvatelé v roce 2003
Odletěly už divoké husy
když s jarem přišel jejich čas.
Poznaly, že rozloučit se musí.
Nakreslila Martina Lískovcová, 4. třída
Však víme, že přiletí k nám zas.
přistěhovalo se 50 osob
odstěhovalo se 42 osob
narodilo se 23 dětí
zemřelo 21 občanů
c
Na svatého Řehoře,
čápi letí přes moře.
Líbí se nám, že všichni milí ptáci
se k nám rádi zjara vrací.
matrikářka
Vlaštovičky, vítáme vás!
Bez vašeho švitoření,
opravdové jaro není.
n
o
o
n:
n
Vo
Nakreslila Veronika Michnová, 3.
Jarní podvečer když usedne do zahra
tu krásnou pohodu má každý rád,
Nakreslila Švástová, 7. třída
když zahájí koncert sólista drozd.
Jeho zpěv probouzí v srdci radost.
—
RAKVICKÝ ZPRAVODAJ - vydává obec Rakvice. Adresa: OÚ Rakvice, PSČ 691 03, tel. 519 349 208. Zpravodaj vychází čtvrtletně.
Příspěvky jednotlivých jmenovaných autorů jsou v původním znění. Zodpovědný redaktor Michaela Krajčová. Vydáno v Rakvicích
Povolení 370409889.
9. 4. 2004, příští uzávěrka 10. 6. 2004. Tisk: Adámek Břeclav, náklad 500 ks, cena 10,- Kč.
16