Odsun Němců z Přítluk v roce 1945 ve vzpomínkách Matyáše Zipfela

Výtah ze vzpomínek přítluckého sedláka Matyáše Zipfela (1882 – 1955) na vyhnání Němců z Přítluk v roce 1945, se zaměřením na roli Rakvic a Rakvičanů.

Obsah stránky

Sousední Přítluky byly až do roku 1945 německou obcí. Matyáš (Matthias) Zipfel, který se tam narodil 15. září 1882 v domě č. 30, popisuje Přítluky a všechny okolní osady na západě a jihu jako „čistě německé“. Rakvice na východě byly podle něj české.1 Zipfel celý život hospodařil na rodinném gruntu, v obci byl obecním zastupitelem a podle vlastního soupisu měl v roce 1945 asi 8,4 ha půdy, dům, dva sklepy a lisovnu.234 V létě 1945 musel s rodinou odejít do Rakouska a odtud v roce 1946 do Württemberska. Tam v letech 1946 – 1953 vlastní rukou sepsal své záznamy, protože rodinná i obecní kronika se mu při vyhnání ztratily.56

Německý originál zveřejnil web Prittlach – Historisches und Aktuelles zu Prittlach pod názvem Aufzeichnungen von Matthias Zipfel.7 Český překlad pořídil Miroslav Vajbar. Strojopis překladu (22 stran) je v Archivu Jakuba Cabala. Překlad vznikl v tomto století a v Rakvicích koloval jako strojopis, tiskem nevyšel; M. Vajbar byl ve spojení s autorem webu Prittlach.8 Úvodní upozornění v něm je přeloženo z webu.

Rakvice a Přítluky před válkou#

Katastry obou obcí spolu sousedily. Na přítlucké straně ležela pole, kterým se podle Zipfela říkalo rakvická (německy Rakwitzquanten).127 Zipfel vzpomíná i na starý spor o hranice mezi Přítluky, Lednicí a Rakvicemi, urovnaný podle něj v roce 1292. Na místo, kde se katastry stýkaly, se tehdy prý dovezl velký hraniční kámen.4

Zipfel měl pozemky i v rakvickém katastru. Při sňatku v roce 1910 dostal mimo jiné parcelu č. 945 v rakvickém katastru o výměře 51 a 62 m². Od Andrease Grosse pak koupil za 21 000 Kč další pozemek v rakvickém katastru o výměře 66 a (číslo parcely neuvádí), který v roce 1936 předal dceři Kathi při svatbě s Josefem Beichlem.13

Vztahy se sousedy z Rakvic popisuje Zipfel jako přátelské. Rakvičané k němu chodívali do sklepa a jeho posledním čeledínem byl Jaroš Nejedlík z Rakvic (viz níže).1415 Čeští sousedé prý o Hitlerovi říkali, že je „blázen z Berchtesgadenu“, a předpovídali, jak válka skončí. Přítlučtí jim to tehdy nevěřili.6 Zipfel ale vzpomíná i na to, jak na něj děti v českých vesnicích za jeho mládí pokřikovaly „Švábe“.16

Fronta v dubnu 1945#

Podle Zipfela přišli první sovětští vojáci do Přítluk 15. dubna 1945. Ráno toho dne šel jeho čeledín Jaroš Nejedlík z Rakvic nakrmit koně a pak se s čeledínem jiného hospodáře vydal do Rakvic, „vstříc Rusům“. Cestou zvedli ze země střelu, ta vybuchla a oba zabila.14 Obecní kronika Rakvic uvádí, že po přechodu fronty zabila nevybuchlá mina dva rakvické chlapce a „chlapce Nejedlíka z Přítluk“. Zda jde o tutéž událost, z pramenů určit nelze.17

Zipfel pak popisuje rabování, násilí sovětských vojáků na ženách a zabití několika obyvatel Přítluk. Při vyprazdňování sklepů podle něj Rusům „pilně pomáhali čeští čeledíni a Rakvičáci, často také převlečení v ruských uniformách“. Jména neuvádí.18

Národní výbor a komisař Korčák#

Moc v Přítlukách potom podle Zipfela převzali čeští čeledíni a členové národního výboru s rudými páskami, podle něj „většinou mladí kluci“. Úřadovali v domě č. 59 a pomáhalo jim i několik místních.19 Zipfela samotného obvinili, že zakopal víno v poli. Noc strávil zavřený ve sklepě, ráno pole prokopali, a když nic nenašli, propustili ho.3

Zipfel měl na dvoře připravený stavební materiál na novou stodolu. Podle něj pro něj přijeli Rakvičané s vozy, vylomili vrata a odvezli 10 000 cihel a dubové fošny. „V jejich čele byl předseda Národního výboru, jmenoval se Korčák.“3 Rakvičané prý odvezli bez zaplacení i brambory a řepu z jam a z domů bralo vše, co „nebylo pevně přibito“, obvykle v doprovodu člena výboru nebo sovětského vojáka. Ve vinohradech zastrkali tabule, že vinohrad patří jim.3 Odvoz Zipfelových cihel jiný pramen nedokládá.

Z rakvických pramenů víme, že rakvický národní výbor jmenoval pro opuštěné německé obce komisaře, „aby se v nich udržoval pořádek“. Pro Přítluky to byl Viktor Korčák, pro Zaječí Bohuslav Adámek a pro Nové Mlýny Cabal [?].2021 Předsedou rakvického národního výboru byl v té době Hubert Opršal.21 Zipfel tedy Korčákovi přisuzuje jinou funkci, „předsedu Národního výboru“. Ctibor Nečas v medailonu Viktora Korčáka (pokrývač a kapelník) píše, že jako komisař zavedl v Přítlukách tvrdý režim provázený drancováním a násilím a s rakvickými revolučními gardisty provedl předčasný „divoký odsun“ obyvatel do Rakouska.22 V německém originále je jméno zapsáno jako „Kortschatz“.7

Potvrzení o odevzdaných penězích a vkladních knížkách z 5. června 1945 podle Zipfela podepsal „Čech Adámek, člen Národního výboru“.3 Zda šlo o komisaře pro Zaječí Bohuslava Adámka, z textu určit nelze.

Zipfel jmenuje i další členy výboru, kteří se podle něj vůči Němcům dopouštěli nepěkných věcí – Polínka a mladého Sladkého, který podle něj předsedal „soudu“ nad ním.323 Podrobnosti jiný pramen nedokládá.

Vyhnání 22.–25. května 1945#

Dne 22. května 1945 vybubnoval obecní sluha, že se všichni obyvatelé musí do hodiny dostavit před kancelář s jídlem na dva dny. Zipfela prý vytáhli z domu čtyři členové výboru. U kanceláře stáli čeští četníci a sovětští vojáci. Staré a slabé lidi naložili na otevřené auto, ostatní šli pěšky pod dozorem ozbrojené české mládeže.3

„…vyrazili jsme pod dohledem české mládeže se zbraněmi až do Rakvic, do prázdného kravína ve statku po židu Spitzovi. Tam jsme museli strávit noc, schouleni, bez slámy.“

ZIPFEL, Matyáš. Záznamy Matyáše Zipfela, přeložil Miroslav Vajbar, s. 8–9 (Archiv Jakuba Cabala, JC-01424)

Šlo o velký statek rodiny Spitzů, „největší statek v Rakvicích“, ke kterému patřily domy čp. 32 i 33 (kronika uvádí čp. 32, C. Nečas čp. 33).248 Druhý den dopoledne, 23. května, pustili lidi s částečně českým původem a ty, které Zipfel nazývá „našimi zrádci“, domů. Ostatní šli přes Břeclav k rakouské hranici u Reinthalu. Tam a cestou potkal Zipfel rakvické známé:

„Rakvičáci, kteří se dříve u mne ve sklepě jako přátelé opíjeli, mne již více neznali, byli to Valenta, Průdek, Kamenský a Hrdina atd. Nesměli se ke mně hlásit, jinak by se jim od Výboru vedlo zle. Měli strach.“

ZIPFEL, Matyáš. Záznamy Matyáše Zipfela, přeložil Miroslav Vajbar, s. 9 (Archiv Jakuba Cabala, JC-01424)

Křestní jména těchto Rakvičanů Zipfel neuvádí. V německém originále jsou zapsáni jako „Walenta, Pardek, Ramenski und Hrdina“.7 Celá obec i s farářem Heinzem přešla do Reinthalu, další den do Großkrutu. Dne 25. května se mohli vrátit domů. Cestou je u Lednice přepadli a oloupili vojáci.15

Rakvické prameny tuto první, nevydařenou výpravu potvrzují. Podle Huberta Režného usnesl rakvický národní výbor vystěhovat všechny Němce z Přítluk, Zaječí a Nových Mlýnů. Asi sto Rakvičanů je pak donutilo vzít si to nejnutnější a odejít. Vyhnaní přespali v Rakvicích a odtud je odvedli do Břeclavi. „Nikdo je však nechtěl“, a tak se vrátili a předáni byli až později.21 Obecní kronika klade rozhodnutí o vystěhování už na schůzi 18. dubna 1945.20

Do odchodu v červenci 1945#

Dne 28. května 1945 museli z Přítluk odejít členové NSDAP s rodinami a další lidé, mezi nimi Zipfelova dcera Kathi s malými dětmi. Šli přes Klentnici a Mikulov do Rakouska.15 Při jedné rekvizici chtěli sovětští vojáci podle Zipfela odvézt do Rakvic i jeho samotného a „cestou spráskat, nebo v Rakvicích zavřít“. Utekl do vinohradů.25 Od 20. června 1945 museli zbylí Němci bydlet v táboře v domě č. 17 a nosit na prsou označení „N“.23

Do Zipfelova domu č. 30 se nastěhoval Čech Darmovzal, který byl podle Zipfela dříve „čeledínem u Žida Spitze v Rakvicích“ a měl ženu a tři dcery. Zipfel mu musel ukázat všechny své louky, pole, vinohrady a lisovny.26 Obecní kronika uvádí, že na místa vysídlených Němců se z Rakvic přestěhovalo 362 osob, hlavně do Přítluk, převážně mladí a sociálně slabí lidé.27

Zipfel si v Hustopečích vyžádal povolení k odchodu do Rakouska k dětem. Dne 10. července 1945 s manželkou a snachou odešel přes Nové Mlýny, Bulhary a Sedlec za hranici.9 Ještě vzpomíná, že na jednom shromáždění v Rakvicích řekl sovětský generál, že „Němci musí ven“, aby mírová konference stála před hotovou věcí.6

Zipfel s rodinou pak strávil zimu v Rakousku, v červnu 1946 odjel transportem do Německa a přes uprchlické tábory se v červenci 1946 dostal do Strümpfelbachu ve Württembersku. Tam své záznamy dopsal a až do konce doufal v návrat domů.28629

Zdroje#


  1. ZIPFEL, M. Záznamy Matyáše Zipfela, přel. M. Vajbar, s. 2–3 (JC-01424). ↩

  2. ZIPFEL, M. Záznamy Matyáše Zipfela, přel. M. Vajbar, s. 4 (JC-01424). ↩

  3. ZIPFEL, M. Záznamy Matyáše Zipfela, přel. M. Vajbar, s. 8 (JC-01424). ↩ ↩ ↩ ↩ ↩ ↩ ↩

  4. ZIPFEL, M. Záznamy Matyáše Zipfela, přel. M. Vajbar, s. 18 (JC-01424). ↩ ↩

  5. ZIPFEL, M. Záznamy Matyáše Zipfela, přel. M. Vajbar, s. 1–2 (JC-01424). ↩

  6. ZIPFEL, M. Záznamy Matyáše Zipfela, přel. M. Vajbar, s. 16 (JC-01424). ↩ ↩ ↩ ↩

  7. ZIPFEL, Matthias. Aufzeichnungen von Matthias Zipfel. In: Prittlach – Historisches und Aktuelles zu Prittlach [online], http://prittlach.de/familienforschung/aufzeichnungen-von-matthias-zipfel. Německý originál uvádí jména „Kortschatz“, „Nadamek“, „Walenta, Pardek, Ramenski und Hrdina“ a pole „Rakwitzquanten“. ↩ ↩ ↩ ↩

  8. Sdělení autora webu (Jakub Cabal), 17. 11. 2026. ↩ ↩

  9. ZIPFEL, M. Záznamy Matyáše Zipfela, přel. M. Vajbar, s. 11 (JC-01424). ↩ ↩

  10. ZIPFEL, M. Záznamy Matyáše Zipfela, přel. M. Vajbar, s. 21 (JC-01424). ↩

  11. ZIPFEL, M. Záznamy Matyáše Zipfela, přeložil Miroslav Vajbar, s. 1 (JC-01424). Upozornění „Obsah nesdílí názor redakce…“ je překladem upozornění (Hinweis) na webu prittlach.de. ↩

  12. ZIPFEL, M. Záznamy Matyáše Zipfela, přel. M. Vajbar, s. 2 (JC-01424). ↩

  13. ZIPFEL, M. Záznamy Matyáše Zipfela, přel. M. Vajbar, s. 4–5 (JC-01424). Výměru parcely č. 945 (51 a 62 m², v soupisu majetku 5 162 m²) potvrzuje i německý originál na webu prittlach.de. ↩

  14. ZIPFEL, M. Záznamy Matyáše Zipfela, přel. M. Vajbar, s. 6 (JC-01424). ↩ ↩

  15. ZIPFEL, M. Záznamy Matyáše Zipfela, přel. M. Vajbar, s. 9 (JC-01424). ↩ ↩ ↩

  16. ZIPFEL, M. Záznamy Matyáše Zipfela, přel. M. Vajbar, s. 14 (JC-01424). ↩

  17. SOkA Břeclav, C 60, Kronika obce Rakvice 1919–1970, s. 169–170 (JC-01899). ↩

  18. ZIPFEL, M. Záznamy Matyáše Zipfela, přel. M. Vajbar, s. 7 (JC-01424). ↩

  19. ZIPFEL, M. Záznamy Matyáše Zipfela, přel. M. Vajbar, s. 7–8 (JC-01424). ↩

  20. SOkA Břeclav, C 60, Kronika obce Rakvice 1919–1970, s. 179 (JC-01899). Jméno komisaře pro Nové Mlýny je na okraji stránky špatně čitelné; podle autora webu šlo nejspíš o Karla Cabala (1915 – 2004), zatím bez potvrzení v pramenech. ↩ ↩

  21. REŽNÝ, Hubert. Rakvice před 50 lety. Rakvický zpravodaj 1995/1. ↩ ↩ ↩

  22. NEČAS, C. Z galerie rakvických osobností, heslo Viktor Korčák. ↩

  23. ZIPFEL, M. Záznamy Matyáše Zipfela, přel. M. Vajbar, s. 10 (JC-01424). ↩ ↩

  24. SOkA Břeclav, C 60, Kronika obce Rakvice 1919–1970, s. 208 (JC-01899); NEČAS, C. Šoa – vyhubení rakvických židů. ↩

  25. ZIPFEL, M. Záznamy Matyáše Zipfela, přel. M. Vajbar, s. 9–10 (JC-01424). ↩

  26. ZIPFEL, M. Záznamy Matyáše Zipfela, přel. M. Vajbar, s. 10–11 (JC-01424). ↩

  27. SOkA Břeclav, C 60, Kronika obce Rakvice 1919–1970, s. 180 (JC-01899). ↩

  28. ZIPFEL, M. Záznamy Matyáše Zipfela, přel. M. Vajbar, s. 12–16 (JC-01424). ↩

  29. ZIPFEL, M. Záznamy Matyáše Zipfela, přel. M. Vajbar, s. 17 a 20 (JC-01424). ↩

Jak citovat tuto stránku

CABAL, Jakub. Odsun Němců z Přítluk v roce 1945 ve vzpomínkách Matyáše Zipfela. In: Historie obce Rakvice [online]. Aktualizováno 17. 11. 2026 [cit. datum]. Dostupné z: https://rakvice.jakubcabal.cz/udalosti/odsun-nemcu-z-pritluk-1945/