Kolektivizace a JZD (1948 – 1960)

Únor 1948 v Rakvicích, akční výbor a MNV, založení JZD v roce 1949, převzetí půdy, odpor soukromých rolníků a další osudy družstva až po JZD Rudý říjen.

Obsah stránky

Rakvice byly až do poloviny 20. století obcí soukromých rolníků, půlláníků, čtvrtláníků a domkářů. Kolektivizace zemědělství, která v obci začala koncem roku 1949, změnila během jednoho desetiletí vlastnictví půdy, vzhled katastru i způsob obživy většiny rodin. Hlavním pramenem k počátkům družstva je obecní kronika, kterou vedla Františka Suchyňová; její zápisy však končí právě rokem 1950 a na pozdější léta je nutné skládat údaje z jiných pramenů.12

Únor 1948 a nová moc v obci#

Kronikářka zapsala únor 1948 jako „rozhodující činitel na cestě k socialismu a komunismu“; po vládní krizi měly převzít vedení veřejného života Národní fronta a akční výbory.3 Na ustavující schůzi akčního výboru a Národní fronty v Rakvicích byly rozpuštěny všechny místní komise a z funkce národního výboru byl odvolán dosavadní předseda Tomáš Lukeš. Dne 17. dubna 1948 se do čela akčního výboru postavil člen komunistické strany Karel Valenta z č. 12.34 Aby „revoluční změny“ proběhly bez nepříjemností, byla z „řad spolehlivých komunistů“ zorganizována Lidová milice, v níž byly i ženy; milice dostala vojenské pušky a prodělala výcvik.4

Ve volbách do Národního shromáždění 30. května 1948 dostala jednotná kandidátka Národní fronty v Rakvicích 1198 hlasů; bílých lístků bylo 60 a 6 hlasů neplatných.4 Kronika dále připomíná druhou etapu znárodnění (velkostatky nad 50 ha, závody nad 50 zaměstnanců), revizi první pozemkové reformy, novou daňovou úpravu, zákon o výrobě a dodávkách zemědělských výrobků a národní pojištění, z něhož měli od 1. října 1948 dostávat důchod i staří a nemajetní lidé.45 Při prvních oslavách narozenin prezidenta Klementa Gottwalda 23. listopadu 1948 jmenovala obec Gottwalda čestným občanem.6

V roce 1949 se Rakvice spolu s Přítluky, Zaječím a Novými Mlýny staly součástí nového okresu Břeclav; Rakvice si přitom vymínily, že okres bude patřit do Brněnského kraje, s nímž měly nejlepší vlakové spojení.7 Po žních 1949 byly znárodněny všechny potravinářské obchody a jeden textilní; dostaly název „Jednota“ s pořadovým číslem. Předsedu MNV na návrh akčního výboru a komunistické strany vystřídal Vladimír Bednařík.8 Hostince U Rolníka a Beseda převzalo po roce 1948 družstvo Jednota (viz Hostince).

Předehrou společného hospodaření bylo místní strojní družstvo. Podle zprávy MNV z 17. dubna 1946 mělo asi 30 členů, k dispozici traktor na petrolej, pluh a kultivátor, a stroje stály v hospodářských budovách statku Marie Spitzové v č. 32; předsedou představenstva byl František Osyka a hospodářem Josef Šelle.9 Ctibor Nečas uvádí, že se Josef Šelle stal předsedou strojního družstva v roce 1949.10

Založení JZD (1949)#

Mezi zákony, které Národní shromáždění schválilo v roce 1949, byl i zákon o jednotných zemědělských družstvech.7 Na rok 1950 ukládaly státní vyhlášky komisím povinné plánování jarních prací tak, aby byl splněn osevní plán a živočišná výroba stoupla o 80 % proti roku 1938. Kronikářka k tomu poznamenala, že „velkou bitvu o letošní úrodu“ lze vyhrát jen společnou prací na velkých lánech s moderními stroji.11

Podle kroniky se v Rakvicích v listopadu 1949 „přikročilo k založení družstva“. U jeho kolébky stáli členové komunistické strany Vladimír Bednařík, Cyril Lukeš, Josef Šelle, Stanislav Korčák, Marie Pešová, Jan Vyhlídal, František a Břetislav Osykovi (v kronice „Úsykovi“), František Zelený a další.11 Družstvo se usídlilo v domě č. 32, na největším statku v obci, který si podle kroniky na svých asi 500 měřicích zařídil Hermann Spitz.1112 Předsedou JZD se stal Cyril Lukeš.13

Odkud se vzala půda a stroje#

Základem družstevní půdy se podle kroniky staly pole statku Hermanna Spitze a pole Maxe Kohna, tedy majetek dvou rakvických židovských rodin, které okupace zničila (viz Šoa – vyhubení rakvických židů). Dále družstvo dostalo obecní pole a louky, pole „bývalého státního statku pod Kopcema“ a Hrubé louky a také pole majitelů, kteří na nich sami nemohli hospodařit pro stáří, nemoc nebo proto, že v obci nebydleli. Tyto pozemky získalo JZD od místního národního výboru bezplatně jako nucený nájem. K nim přibyla pole členů, kteří do družstva vstoupili dobrovolně.1113

O pozemcích bývalého panského dvora pod Kopci podrobně píše stránka Panský dvůr a Syndikát: Podkopce měli od roku 1945 v nájmu drobní zemědělci, v roce 1950 státní půdu převzalo a scelilo JZD a tento stav trval až do zákona o půdě z roku 1991.16

Družstvo začalo hospodařit na 180 ha. Strojový park – 8 traktorů, 4 mlátičky, vlečné vozy, samovazy, větší elektromotory a menší hospodářské nářadí – podle kroniky vykoupilo od soukromě hospodařících zemědělců „na základě platného zákona“. Členskou základnu tvořilo 60 až 70 dělnických rodin a kovozemědělců, jejichž ženy šly pracovat do JZD. Na tak roztříštěných pozemcích však družstvo nemohlo prosperovat, a proto se po žních 1951 přikročilo k částečné technické úpravě a vytyčení honů.13

Budovy družstva#

Prvním sídlem JZD byl statek č. 32.11 Obilí družstva se po jeho založení skladovalo v sále bývalého hostince U Nádraží (č. 473), který tehdy patřil rodině Kaňových; obec dům koupila v roce 1965 a zřídila v něm kino (viz Hostince).15 Podobu pozdějšího střediska JZD zachytil v obecní kronice v roce 1971 Rostislav Vajbar plánkem s 53 objekty – garážemi, stájemi, kravíny, prasečínem, sušičkou, dílnami, skleníkem a kancelářemi; plánek otiskl Rakvický zpravodaj v roce 2025.17

Rolníci, kteří do družstva nevstoupili#

Kronika o nátlaku na soukromé hospodáře mlčí; zápis z roku 1950 zdůrazňuje dobrovolný vstup členů.13 Pozdější prameny hodnotí kolektivizaci jinak. Emil Kordiovský v knize Rakvice (2003) píše, že do roku 1958, kdy se družstvo stalo „většinovým“, se výměra družstevní půdy více než zdvojnásobila, což podle něj „svědčí o účinnosti přesvědčovacích metod a intenzitě náboru nových členů“.14 Ctibor Nečas připomíná rolníka Alexe Průdka, který s „hrstkou dalších vytrvalců“ – Silvestrem Janouškem, Hubertem Minaříkem a Františkem Suchyňou – „dokázal odporovat násilné kolektivizaci“ a hrdě prohlašoval, že „jézéďákem se nigdá nestal“.10

V Rakvickém zpravodaji psal v roce 1991 Milan Horáček, že kolektivizace nevzala rolníkům jen půdu, ale na celá desetiletí utlumila jejich podnikavost a úsilí hospodařit na vlastním.18 V roce 1993 dodal, že necitlivé zásahy zničily i reliéf krajiny a že „byl potlačen vztah občanů k půdě“.19 Změny krajiny po scelení pozemků (zrušené remízky, rozorané louky, meliorace) připomínají i další články zpravodaje.1420

Státní statek Trkmanec#

Vedle družstva hospodařil v rakvickém katastru stát. Dvůr Trkmanec, dříve součást velkostatku Velké Pavlovice, zůstal ve státních rukou; na Vajbarově plánku katastru z roku 1971 je mezi vinohradnickými tratěmi zakreslena samostatná plocha „ČSSS Trkmanec“ (Československé státní statky).17 Další údaje o statku a osadě Trkmanice jsou na stránce Trkmanec.

Vinařství v družstvu#

Rakvické vinice dostalo družstvo do správy postupně spolu s ostatní půdou. Podle Vlastivědy Břeclavska (1969) bylo z výměry katastru v roce 1950 57 ha vinic.14 Hubert Režný v roce 1996 uvádí, že se plocha vinic v katastru zvětšila ze 47 ha v roce 1900 na 146 ha v roce 1994.21 Spojené družstvo Rudý říjen (Rakvice – Přítluky – Nové Mlýny) obhospodařovalo v roce 1983 288 ha vinic a v roce 1984 306 ha; podle plánu na rok 1984 měly plodné vinice o rozloze 234 ha dát 2457 tun moštových hroznů. Skutečnost byla v roce 1984 jen 1428 tun (6,1 t/ha, 58 % plánu), v roce 1983 2121 tun (9,05 t/ha).2223

Další vývoj#

Pro léta 1950 – 1964 obecní kronika žádné zápisy nemá. Při revizi 8. března 1965 inspektor pro kulturu Miroslav Šifr konstatoval, že zápisy chybějí od roku 1950, a doporučil doplnit je souborně, „aby byly zachyceny nejdůležitější události obce, zejména s přihlédnutím k otázkám přestavby a socializace vesnice“.1 Kronikářka Františka Suchyňová vysvětlila v závěrečném zápisu z 29. prosince 1970, že v roce 1956 těžce onemocněla a nikdo z vybraných lidí kroniku nepsal; k pamětní knize se vrátila po patnácti letech. Další kroniku vedl Rostislav Vajbar.217

Údaje o dalších letech pocházejí ze shrnutí v pozdější literatuře:

Rok Událost Zdroj
1950 jaro: regulace Trkmanky 14
1953 družstvo připravuje rýžoviště u Trkmanky 14
1958 JZD má 1341 ha zemědělské půdy (1022 ha orné); v socialistickém sektoru je 1755 ha, tj. 94,3 % 14
1961 v JZD pracuje 474 členů; dokončen kravín pro 104 kusů dobytka 24
1963 JZD má 1399 ha půdy a 427 stálých pracovníků 14
27.11.1974 sloučení s JZD Přítluky do JZD Rudý říjen se sídlem v Rakvicích 14
1982–1985 občasník Naše družstvo 25
1983 JZD Rudý říjen: 2580 ha zemědělské půdy, 2167 ha orné, 664 pracovníků 22

Jak družstvo v 80. letech žilo – výroční schůze, plnění plánu, socialistické závazky, brigády socialistické práce, jubilanti a zájezdy – ukazují dochovaná čísla občasníku Naše družstvo z let 1982 – 1985, která jsou na webu celá v PDF i jako text: Naše družstvo.25 Číslo z února 1984 připomínalo 35. výročí „socializace zemědělství“.22

Po listopadu 1989 se vedení JZD „zcela obměnilo“.26 Zákon o půdě určil, že 23. června 1991 zaniklo právo družstevního užívání pozemků nečlenů; vlastníci mohli do 31. srpna 1991 požádat o vydání půdy.18 Od roku 1992 se Přítluky oddělily k samostatnému hospodaření a nástupnické Zemědělské družstvo Rakvice procházelo transformací.2728 V roce 1995 bylo stále největší právnickou osobou v obci.21

Zdroje#

  • SOkA Břeclav, C 60, Kronika obce Rakvice 1919–1970, s. 190, 201–202, 204–210 a závěrečný zápis kronikářky z 29. 12. 1970. Archiv Jakuba Cabala, JC-01899.
  • VAJBAR, Miroslav. Rakvice: Chronologické dějiny obce, díl 2, s. 230 (heslo „17. 4. 1946 Strojní družstvo v Rakvicích“). Snímek strany: Archiv Jakuba Cabala, JC-01911.
  • Naše družstvo, občasník JZD Rudý říjen Rakvice, 1982, duben; 1983, červenec–srpen; 1984, únor; 1985, únor. Archiv Jakuba Cabala, JC-01948–JC-01951; na webu: Naše družstvo.
  • NEČAS, Ctibor. Z galerie rakvických osobností, hesla Alex Průdek, Josef Šelle.
  • NEČAS, Ctibor. Šoa – vyhubení rakvických židů.
  • OBHLÍDAL, Rostislav. [Úvodník]. Rakvický zpravodaj, 1988, č. 3.
  • [Úvodník]. Rakvický zpravodaj, 1990, č. 1.
  • HORÁČEK, Milan. Naše obec v současných podmínkách – Co s půdou. Rakvický zpravodaj, 1991, č. 3, s. 17–18.
  • [Úvodník]. Rakvický zpravodaj, 1992, č. 3.
  • HORÁČEK, Milan. Majetkové vypořádání zemědělců. Rakvický zpravodaj, 1993, č. 1.
  • REŽNÝ, Hubert. Proměny: Syndikáty. Rakvický zpravodaj, 1996, č. 1, s. 2–4.
  • REŽNÝ, Hubert. Místopis Rakvic a jejich obyvatelé. Rakvický zpravodaj, 1996, č. 2.
  • Rakvice před půl stoletím – 1961. Rakvický zpravodaj, 2011, č. 4, s. 5 (podle knihy KORDIOVSKÝ, Emil a kol. Rakvice, 2003).
  • MÍKA, Michal. Historie obce Rakvice z hlediska zemědělství. Rakvický zpravodaj, 2013, č. 2, s. 2–3 (citáty z NEKUDA, Vladimír (red.). Břeclavsko, 1969, a KORDIOVSKÝ, Emil a kol. Rakvice, 2003).
  • VAJBAR, Rostislav. Hostince v Rakvicích. Rakvický zpravodaj, 2021, č. 2, s. 22–27. Archiv Jakuba Cabala, JC-01993.
  • Z kroniky [plánky katastru a střediska JZD, R. Vajbar 1971]. Zpravodaj obce Rakvice, 2025, č. 2, s. 10–13.

  1. SOkA Břeclav, C 60, Kronika obce Rakvice 1919–1970, s. 210 (revizní zápis z 8. 3. 1965). Archiv Jakuba Cabala, JC-01899. ↩ ↩

  2. SOkA Břeclav, C 60, Kronika obce Rakvice 1919–1970, závěrečný zápis kronikářky Františky Suchyňové z 29. 12. 1970 (nestránkováno, za s. 210). Archiv Jakuba Cabala, JC-01899. ↩ ↩

  3. SOkA Břeclav, C 60, Kronika obce Rakvice 1919–1970, s. 190. Archiv Jakuba Cabala, JC-01899. ↩ ↩

  4. SOkA Břeclav, C 60, Kronika obce Rakvice 1919–1970, s. 201. Archiv Jakuba Cabala, JC-01899. Kronikové strany 191–200 neexistují (chyba stránkování), text s. 190 plynule pokračuje na s. 201. ↩ ↩ ↩ ↩

  5. SOkA Břeclav, C 60, Kronika obce Rakvice 1919–1970, s. 202. Archiv Jakuba Cabala, JC-01899. ↩

  6. SOkA Břeclav, C 60, Kronika obce Rakvice 1919–1970, s. 204. Archiv Jakuba Cabala, JC-01899. ↩

  7. SOkA Břeclav, C 60, Kronika obce Rakvice 1919–1970, s. 205. Archiv Jakuba Cabala, JC-01899. ↩ ↩

  8. SOkA Břeclav, C 60, Kronika obce Rakvice 1919–1970, s. 206. Archiv Jakuba Cabala, JC-01899. ↩

  9. VAJBAR, Miroslav. Rakvice: Chronologické dějiny obce, díl 2, s. 230 (podle zprávy předsedy MNV V. Foukala ONV v Hustopečích; SOA Mikulov, fond ONV Hustopeče, k. 134). Archiv Jakuba Cabala, JC-01911. Kronika jméno píše „Herman Špitz“, Vajbar uvádí statek „Marie Spitzové“. ↩

  10. NEČAS, Ctibor. Z galerie rakvických osobností, hesla Josef Šelle a Alex Průdek. ↩ ↩

  11. SOkA Břeclav, C 60, Kronika obce Rakvice 1919–1970, s. 208 (zápis „Rok 1950“). Archiv Jakuba Cabala, JC-01899. Jméno Josefa Šelleho je v rukopise v závorce. ↩ ↩ ↩ ↩ ↩ ↩

  12. NEČAS, Ctibor. Šoa – vyhubení rakvických židů. Podle Nečase měl Heřman Spitz (čp. 33) 80 ha polností a před smrtí je přepsal na manželku Felicii, takže unikly arizaci; o čísle domu (32 × 33) viz Odsun Němců z Přítluk. ↩

  13. SOkA Břeclav, C 60, Kronika obce Rakvice 1919–1970, s. 209. Archiv Jakuba Cabala, JC-01899. ↩ ↩ ↩ ↩

  14. MÍKA, Michal. Historie obce Rakvice z hlediska zemědělství. Rakvický zpravodaj 2013, č. 2, s. 2–3; citáty z publikací NEKUDA (red.), Břeclavsko, 1969, a KORDIOVSKÝ a kol., Rakvice, 2003. ↩ ↩ ↩ ↩ ↩ ↩ ↩ ↩ ↩

  15. VAJBAR, Rostislav. Hostince v Rakvicích. Rakvický zpravodaj 2021, č. 2, s. 22–27 (oddíl o hostinci U Nádraží). Archiv Jakuba Cabala, JC-01993. ↩ ↩

  16. REŽNÝ, H. Proměny: Syndikáty. Rakvický zpravodaj 1996, č. 1, s. 2–4. ↩

  17. Z kroniky. Zpravodaj obce Rakvice 2025, č. 2, s. 10–13: plánek katastru a plán střediska JZD v Rakvicích, zápis a ilustrace Rostislava Vajbara v obecní kronice z roku 1971. ↩ ↩ ↩

  18. HORÁČEK, Milan. Naše obec v současných podmínkách – Co s půdou. Rakvický zpravodaj 1991, č. 3, s. 17–18. ↩ ↩

  19. HORÁČEK, Milan. Majetkové vypořádání zemědělců. Rakvický zpravodaj 1993, č. 1. ↩

  20. OBHLÍDAL, R. [Úvodník k 70. výročí republiky]. Rakvický zpravodaj 1988, č. 3: „Největší změny nastaly po vzniku JZD a přebudování katastru na velkovýrobu.“ ↩

  21. REŽNÝ, H. Místopis Rakvic a jejich obyvatelé. Rakvický zpravodaj 1996, č. 2. ↩ ↩

  22. Naše družstvo, 1984, únor, s. 4 (Přehled rozhodujících výrobních ukazatelů hospodaření) a s. 5 (návrh socialistického závazku, bod 5). Archiv Jakuba Cabala, JC-01950; PDF PDF · 15,6 MB text. ↩ ↩ ↩

  23. Naše družstvo, 1985, únor, s. 3 (Výsledky rostlinné a živočišné výroby a plán 1985). Archiv Jakuba Cabala, JC-01951; PDF PDF · 9,1 MB text. ↩

  24. Rakvice před půl stoletím – 1961. Rakvický zpravodaj 2011, č. 4, s. 5 („čerpáno z knihy Rakvice“). ↩

  25. Naše družstvo, občasník JZD Rudý říjen Rakvice, 1982–1985. Archiv Jakuba Cabala, JC-01948–JC-01951. ↩ ↩

  26. [Úvodník]. Rakvický zpravodaj 1990, č. 1. ↩

  27. OBHLÍDAL, R. [Úvodník]. Rakvický zpravodaj 1991, č. 3: „od nového roku se Přítluky oddělí k samostatnému hospodaření“. ↩

  28. [Úvodník]. Rakvický zpravodaj 1992, č. 3: „Život naší obce však nejvíce ovlivňuje transformace družstva.“ ↩

Jak citovat tuto stránku

CABAL, Jakub. Kolektivizace a JZD (1948 – 1960). In: Historie obce Rakvice [online]. Aktualizováno 17. 11. 2026 [cit. datum]. Dostupné z: https://rakvice.jakubcabal.cz/udalosti/kolektivizace-1949-1960/