Vinařství

Dějiny rakvického vinařství od vinného desátku z Koziperků v 15. století přes révokaz, Vinařskou besídku a JZD až po dnešní sklepy a spolek vinařů.

Obsah stránky

Réva patřila v Rakvicích k hlavním plodinám po celá staletí. Jména viničních tratí, výměry vinic v jednotlivých letech a horenské právo popisuje stránka Polní a viniční tratě; tady je jen stručně shrnuto a doplněno o obchod s vínem, choroby révy, spolkový život vinařů, sklepy, odrůdy a vinařství po roce 1948. Hubert Režný soudil, že výroba vína měla v Rakvicích po celou dobu hlavně samozásobitelský charakter, a proto obec na rozdíl od Přítluk nebo Velkých Pavlovic „výrazněji do povědomí vinařské historie“ nevešla.1

Nejstarší doklady#

Nejstarší rakvickou vinicí jsou Koziperky (německy Geiselberg). Prameny je zmiňují v letech 1487 – 1491 v souvislosti s vinným desátkem a s vinohradem, který obec slíbila koupit pro kapli sv. Ondřeje; podrobnosti a rozdíly v datech jsou na stránce Polní a viniční tratě. František Nosek z listin svobodných dvorů doplňuje, že roku 1518 daroval podivínský prebendář rakvickému faráři půl vinohradu v Geiselberku a obec slíbila, že ho bude obdělávat. Z Koziperků podle něj Rakvičtí neplatili vrchnosti desátek, protože vinice vznikly na gruntovních polích; faráři však odváděli každé patnácté vědro.2 Podle Řehoře Wolného byl roku 1518 vinohrady v „Gaisbergu“ a u Přítluk nadán farní oltář Nanebevzetí Panny Marie a sv. Jakuba a kostel měl ještě v polovině 19. století čtyři vinohrady.3

Kromě Koziperků se vinice v 16. století rozkládaly v Zaclích a na Trkmanské hoře na pozemcích zaniklé vsi Trutmanice (viz Trkmanec). Hora Trkmanská měla dobrou pověst: když Karel Hrzán z Harasova roku 1738 zakázal dovážet do Hodonína přespolní víno, výjimku dostaly jen hory bojanovské a Trkmanská (viz Robotní bouře 1738).4 Řehoř Wolny v roce 1846 počítal trkmanské víno k nejlepším v zemi.5

Habáni a víno#

V letech 1540 – 1622 žili v Rakvicích novokřtěnci – habáni. Hubert Režný uvádí, že se vedle zemědělství a chovu dobytka věnovali i vinohradnictví a mezi jejich řemesly jmenuje bednáře.6 Článek rakvických vinařů v Rakvickém zpravodaji z roku 2017 jim připisuje mnohé sklepy v centru obce, kamenné sklepy propojené chodbami; torzo habánského sklepa je podle něj patrné u domu č. 23 a sousední torzo u č. 19, další sklep pod hasičskou zbrojnicí byl zasypán při stavbě dolní školy v roce 1882.7 Článek opírá habánský původ sklepů o literaturu o huteritech, archivní doklad k jednotlivým rakvickým sklepům neuvádí.

Desátky, šenk a obchod s vínem#

Z vína se platil vinný desátek vrchnosti a faře; podle záznamů o poddanských povinnostech z roku 1750 odváděla obec vrchnosti 714 věder vína.8 Na druhé straně vlastní úroda dlouho nestačila: v letech 1588 – 1603 kupovalo vinice na přítluckém katastru téměř 50 rakvických rolníků a obec nakupovala víno pro svůj šenk v Přítlukách, Zaječí, Milovicích, Pálavě, Bořeticích, Bílovicích a jinde.1

Právo šenkovat víno měl od roku 1595 svobodný dvůr Václava Víthy (Víta) ze Rzavého, po třicetileté válce obec; obec ale musela každý rok vyšenkovat i určené množství panského vína. Podrobnosti jsou na stránce Hostince.19 Obecní vinohrady a obecní sklep měla obec i později: za starosty Jakuba Hajdy v 60. letech 19. století „pořídila obecní vinohrady“10 a prodej vína z obecního sklepa hlídal obecní postihař, který zapisoval, kolik vína se prodalo a vyneslo.11

Víno bylo i válečnou kořistí. Roku 1809 musely Rakvice dodat napoleonskému vojsku 330 věder vína1 a v roce 1866 utrpěli nejvíce pruskými rekvizicemi vína Václav Průdek z č. 106, František Veverka, Eduard Kornyšl a obecní sklepy (viz Epidemie cholery 1866).12

Novinový inzerát s velkým nadpisem 1000 věder bílého vína a podrobnostmi o dražbě v obecním sklepě v Rakvicích
Inzerát dražby 1 000 věder bílého vína v obecním sklepě v Rakvicích 1. srpna 1865. Moravská orlice, 12. 7. 1865. Archiv Jakuba Cabala, JC-01651.

Že se s rakvickým vínem obchodovalo i ve větším, dokládá inzerát v Moravské orlici z července 1865. F. V. Průdek v něm nabízel k dražbě 1 000 věder bílého vína ročníků 1834 až 1863 z vinných hor Rakvické, Trkmanické, Bílovské a Přítlucké, uložených v 10- až 40věderních nádobách. Dražba se konala 1. srpna 1865 v obecním sklepě „blíže nádraží Zajeckého“; kupce z ranních vlaků z Brna a Břeclavi měly povozy zdarma dovézt ze Zaječí do Rakvic a zpět.13

Choroby révy a obnova#

Ve 2. polovině 19. století přibývaly nové vinice, ale koncem století je zasáhly choroby a škůdci – révokaz, peronospora (lidově „ruda“) a později i padlí (oidium). Data prvního výskytu se v pramenech liší (révokaz 1894 nebo 1905, peronospora 1904), viz rámeček na stránce Polní a viniční tratě. Napadené vinice se klučily a Koziperky podle starosty Františka Lukeše révokaz „úplně zničil“; na čas je nahradily ovocné stromy.114 Starší způsob obdělávání popisuje Režný: vinice se kopaly ručně rýčem a motykou, a pokud se vůbec stříkaly, tak jen když „začala pálit ruda“, nejvýš dvakrát za rok.15

Cestou k obnově bylo roubování na odolné americké podnože. Nadučitel Jan Olšanský pořádal v rakvické škole vinařský běh se štěpováním révy na americkou podložku,16 první naroubovanou vinici založil podle Václava Foukala v roce 1912 Václav Roháč.17 V dubnu 1922 začala obec stavět obecní skleník a stratifikační domek, od nichž si kronikář sliboval „povznesení vinařství na jeho dřívější výši“; vinaři se předtím školili ve Velkých Pavlovicích.181 Vedle roubovaných keřů se sázela i odolná přímoplodá réva: na jaře 1922 dovezl Josef Průdek ze Slovenska odrůdu „Otelo“ (Othello).191 Kronika zaznamenává, že v roce 1928 se vinice „na vinorodých stráních kozyberských a trkmanských zase pěstovaly“, a v roce 1939 sklidila obec ze svých nově vysázených Kozíberků první hrozny po padesáti letech.2021 Stratifikační domek v Kozíberkách později přestal sloužit; v roce 1949 v něm ženy zřídily prádelnu.22

Vinařská besídka (1931 – 1948)#

V březnu 1931 založili z podnětu mladých agrárníků rakvičtí vinaři spolek Vinařská besídka. Do výboru měli být původně zvoleni mladí, kteří ke spolku dali podnět; zápis z ustavující schůze však zaznamenal námitku, že jsou „dosud svobodní a nemajetní“ a že čelní osobnosti besídky musí vlastnit „nejméně sklep s dobrým vínem“. Prvním předsedou se stal rolník Jan Kamenský z č. 93, místopředsedou Tomáš Horáček starší z č. 27.23

Besídka odebírala časopis Zemského vinařského spolku v Brně, zvala na schůze učitele vinařské školy ve Valticích, kteří přednášeli o půdách, podnožích, chorobách a řezu révy, hromadně nakupovala postřikovače, postřiky a kolí, hledala kupce hroznů s lepší cenou než u místních překupníků, organizovala hlídání vinic a vyzývala starostu, aby z obce vykazoval podomní prodavače neověřených sazenic.23 Ve dnech 12. a 13. února 1933 uspořádala v sokolovně výstavku a trh vína, na které přijeli okresní hejtman, poslanec a zástupci zemského vinařského spolku.24 Hlídačům vinic přispívala na plat.11

Počet členů vzrostl z 30 v roce 1931 na 150 v roce 1936; v roce 1941 jich bylo 128. V letech 1936 – 1937 besídka jednala o založení vinařského družstva podle vzoru Mutěnic, Prušánek, Dolních Bojanovic, Čejkovic a Velkých Pavlovic, k tomu však nedošlo. V letech 1944 – 1946 spolek nepracoval, v roce 1947 se obnovil (16. března 1947 pořádal v sokolovně ochutnávku ročníku 1946). Poslední schůze se konala 10. dubna 1948, kdy předseda Klement Horáček oznámil, že všichni členové budou prověřeni místním akčním výborem.2325

Ročníky ve 20. století#

Obecní kronika zaznamenávala úrodu vína téměř každý rok. Vinice opakovaně poškodily jarní mrazy (1923, 1927, 1928, 1935, 1938) a krupobití (1934 na Podzajeckých a Kreftech, 1935 na Trkmanských a Nových horách, 1942).26272028293031 Rok 1930 dal dobrou úrodu, ale litr červeného vína klesl na 3 Kč a daň z vína stoupla na 1,60 Kč za litr.32 V roce 1937 hnily hrozny po deštích nejvíce v Kozíberkách.33 V roce 1939 se ve vinicích objevilo padlí a peronospora snížila úrodu na třetinu; brněnský vinárník si tehdy pronajal sklep řezníka Josefa Vajbara a vykupoval hrozny.3435 V roce 1940 vinaři stříkali pětkrát až sedmkrát a víno prodávali hned po sklizni za 10 – 12 Kč, před Vánoci až za 20 Kč za litr.36

Za protektorátu musela obec z každé míry vinohradu povinně dodat 115 kg hroznů a víno se stalo platidlem černého trhu: měšťané podle kronikářky dokázali „utratit za večer ve sklepě“ i 10 000 korun a na rakvické zastávce zůstávaly střepy rozbitých demižonů.3738 Vinobraní 1944 bylo neobvykle pozdní (10.–25. října).39 V dubnu 1945 se obyvatelé před frontou ukrývali ve vinných sklepech na horním konci a vinice na Trkmanských a v Nových horách rozjezdily tanky.4041 Úroda 1946 byla skoro nadprůměrná a vinaři odevzdali hrozny „snad za 2 mil. Kčs“.42

Sklepy a lisovny#

Muž v sametovém saku ochutnává víno z koštýře u sudu ve sklepě; na klenbě malované verše o víně a letopočet 1941
František Minařík (1911 – 1976) koštuje víno ve svém sklepě; na klenbě malované veršíky a letopočet 1941. Rodinná fotografie, asi 1941 – 1960. Archiv Jakuba Cabala, JC-01073.

Vinné sklepy stály hlavně na severozápadní straně obce, kde je Vlastivěda moravská v roce 1924 uvádí spolu s chalupami.43 Článek vinařů z roku 2017 vyzdvihuje starou patrovou lisovnu č. 63 v Družstevní ulici, radniční sklep č. 91 na náměstí, lisovnu se sklepem č. 29 U Luže, řadu sklepů z 19. století v Luční ulici a sklepy ve Vinařské a Dvorní ulici a Na Kopcích; sklep v Horní ulici nese desku s letopočtem opravy 1858.7 Vinařská ulice se dříve jmenovala Vdovská.44

Ve sklepě se víno lisovalo na velkých dřevěných lisech s vřetenem zakotveným ve stropním trámu. Hrozny se drtily „píchem“ v lejtách a z nich se valily korytem do kádí.15 Ve sklepech se vinaři scházeli dlouhé večery; ve sklepě Františka Suchyně č. 255 pohostili v roce 1944 olomouckého biskupa Zelu, který se zajímal o výrobu vína.45 Práce ve sklepě měla i svá nebezpečí: 17. září 1946 se při kvašení vína ve svém sklepě udusil vinař Klement Rozsypal z č. 85.42

Odrůdy#

O starších odrůdách je zpráv málo. Ve farní zahradě vysadil podle Foukala kolem roku 1837 farář Schuster vinohrad se zeleným veltlínem a červeným veltlínem „skorákem“.46 Ve 20. letech se vedle roubovaných odrůd šířila přímoplodá réva (Othello).19 Katalog výstavy vín z roku 1988 už uvádí odrůdy Veltlínské zelené, Ryzlink rýnský a vlašský, Müller Thurgau, Neuburské, Pálava, Irsai Oliver, Sauvignon, Tramín, Burgundské a Vavřinecké; výstava měla 797 vzorků.47

Vinařství po roce 1948#

Podle Foukala měly Rakvice v roce 1948 asi 90 ha vinic.48 Po kolektivizaci přešla většina vinic do JZD; drobné vinohrady zůstaly vinařům pro vlastní potřebu. JZD Rudý říjen (Rakvice – Přítluky – Nové Mlýny) si v socialistickém závazku na rok 1984 předsevzalo sklidit z 234 ha plodných vinic 2 457 tun moštových hroznů „pro prodej a vlastní zpracování na víno“.49 Družstvo mělo v obci družstevní sklep, o jehož vydání se po roce 1990 při transformaci družstva vedl soud.5051

Soukromé vinaře v té době sdružoval Český zahrádkářský svaz, který pořádal místní výstavy vín (28. února 1988) a postavil ve vinicích strážní věže.4752 Po roce 1990 vinaři v Rakvickém zpravodaji upozorňovali na vysokou daň z vína (7,80 Kčs za litr v roce 1992), která podle nich ohrožovala drobné pěstitele;53 v roce 1996 už několik rodin provozovalo vinařství jako velkovýrobu.54 V roce 2007 vznikl spolek Vinaři z Rakvic, který pořádá výstavy vín a Den otevřených sklepů (v roce 2012 šestý ročník s 29 vinařstvími a více než 2 000 návštěvníky).5556 Po covidové přestávce se Den otevřených sklepů konal 30. dubna 2022 s 35 vinaři a více než 1 500 návštěvníky.57 Dne 22. února 2020 vznikl spolek VOC Růžové hory, který sdružuje vinaře Rakvic, Přítluk a Zaječí a jako vína s apelací původu vybral Veltlínské zelené, Tramín červený, Frankovku a Rulandské modré, jeho znakem je šípková růže.58 K obnově rakvických výstav vín přispěl Oldřich Michlovský († 2016), zakladatel firmy Víno Rakvice.59

Víno v pamětech#

Podle fejetonu Ivy Neuvirtové se rakvické víno podávalo už při korunovaci krále Matyáše 23. května 1611; pramen článek neuvádí.61

Zdroje#

  • SOkA Břeclav, C 60, Kronika obce Rakvice 1919–1970, s. 4, 24–26, 35, 39, 45, 54, 58, 65, 78, 82, 104, 110–111, 121, 136, 144–145, 150, 152, 160, 165, 185, 187, 206. Archiv Jakuba Cabala, JC-01896 až JC-01899.
  • Vlastivěda moravská. Hustopečský okres. Brno: Musejní spolek, 1924, s. 151–158. Archiv Jakuba Cabala, JC-01842.
  • WOLNY, Gregor. Kirchliche Topographie von Mähren. II. Abth., Brünner Diöcese. Brünn, s. 198–199. Archiv Jakuba Cabala, JC-01708.
  • NOSEK, František. Svobodné dvory v Rakvicích. Selský archiv, 1920, roč. 13, č. 3–4, s. 61–62. Archiv Jakuba Cabala, JC-01672.
  • HOSÁK, Ladislav a kol. Dějiny městečka Velkých Pavlovic. Velké Pavlovice, 1941, s. 75. Archiv Jakuba Cabala, JC-01849.
  • VAJBAR, Miroslav. Rakvice: Chronologické dějiny obce, díl 1. Archiv Jakuba Cabala, JC-01917.
  • FOUKAL, Václav. Sedm set let jihomoravské obce Rakvic. Rakvice, 1948, s. 11, 19, 22. Archiv Jakuba Cabala, JC-01913.
  • BEDNAŘÍK, Václav. Provolání k našim budúcím potomkům, Rakvice 28. 10. 1874. Archiv Jakuba Cabala, JC-01926.
  • 1000 věder bílého vína [inzerát]. Moravská orlice, 12. 7. 1865. Archiv Jakuba Cabala, JC-01651.
  • POHL, Zdeněk. [Vzpomínka na Antonína Ferbara], strojopis, 1959. Archiv Jakuba Cabala, JC-01427.
  • NEČAS, Ctibor. Horenské právo.
  • Rakvický zpravodaj 1988–1996: čísla 1988/1, 1988/2, 1989/1, 1989/2, 1989/3, 1991/1, 1992/1, 1992/2, 1992/3, 1995/4, 1996/1, 1996/2 (jednotlivé články v poznámkách).
  • Rakvický zpravodaj 2009, č. 2; 2012, č. 2; 2013, č. 3; 2016, č. 1 a 2; 2017, č. 4. Archiv Jakuba Cabala, JC-01993.
  • Rakvický zpravodaj 2022, č. 1, s. 25 a 27.
  • Škola a domov. Sborník k otevření měšťanské školy v Rakvicích, 1932. Archiv Jakuba Cabala, JC-01999.
  • Naše družstvo (občasník JZD Rudý říjen Rakvice), 1984, únor, s. 7.

  1. REŽNÝ, Hubert. Vinohradnictví v Rakvicích. Rakvický zpravodaj 1989, č. 3, s. 5–10. ↩ ↩ ↩ ↩ ↩ ↩ ↩ ↩ ↩ ↩

  2. NOSEK, František. Svobodné dvory v Rakvicích. Selský archiv 13 (1920), č. 3–4, s. 61–62. Archiv Jakuba Cabala, JC-01672. ↩ ↩

  3. WOLNY, G. Kirchliche Topographie von Mähren, Brünner Diöcese, s. 198–199 (Rakwitz). Archiv Jakuba Cabala, JC-01708. ↩

  4. VAJBAR, M. Rakvice: Chronologické dějiny obce, díl 1 (heslo „1738 Výborné víno z Trkmanic“). Archiv Jakuba Cabala, JC-01917; původní pramen podle knihy: Vlastivěda moravská, 1924, II, s. 136. ↩

  5. HOSÁK, L. a kol. Dějiny městečka Velkých Pavlovic, 1941, s. 75 (podle Wolného 1846). Archiv Jakuba Cabala, JC-01849. ↩

  6. Podle stránky Habáni (REŽNÝ, H., Rakvický zpravodaj). ↩

  7. Dějiny rakvických sklepů a vinařství; Rakvické sklepy z doby renesance (Vinaři z Rakvic). Rakvický zpravodaj 2017, č. 4, s. 7 a 9. Archiv Jakuba Cabala, JC-01993. ↩ ↩

  8. REŽNÝ, Hubert. [Článek o robotě, desátcích a činžích v Rakvicích a Přítlukách 1750]. Rakvický zpravodaj 1988, č. 2. Podle Režného faře se vinný desátek z Rakvic neodváděl, což je v rozporu s Noskem (viz výše). ↩

  9. Vlastivěda moravská. Hustopečský okres, 1924, s. 152–153 a 155. Archiv Jakuba Cabala, JC-01842. ↩ ↩

  10. BEDNAŘÍK, V. Provolání k našim budúcím potomkům, 28. 10. 1874. Archiv Jakuba Cabala, JC-01926; viz Pamětní spisy z báně. ↩

  11. Rakvický zpravodaj 1991, č. 1, s. 6 (o obecních služebnících a postihařích). ↩ ↩

  12. REŽNÝ, H. Proměny, 9. část – Rok 1866 v Rakvicích. Rakvický zpravodaj 1989, č. 1, s. 7. ↩

  13. 1000 věder bílého vína [inzerát]. Moravská orlice, 12. 7. 1865. Archiv Jakuba Cabala, JC-01651. ↩

  14. SOkA Břeclav, C 60, Kronika obce Rakvice 1919–1970, s. 4. Archiv Jakuba Cabala, JC-01896. ↩

  15. REŽNÝ, Hubert. Něco o selství v Rakvicích. Rakvický zpravodaj 1992, č. 3. ↩ ↩

  16. Škola a domov. Sborník k otevření měšťanské školy v Rakvicích, 1932, s. 21–24. Archiv Jakuba Cabala, JC-01999; viz také Učitelé. ↩

  17. FOUKAL, Václav. Sedm set let jihomoravské obce Rakvic. 1948, s. 19. Archiv Jakuba Cabala, JC-01913. ↩

  18. SOkA Břeclav, C 60, Kronika obce Rakvice 1919–1970, s. 24–25. Archiv Jakuba Cabala, JC-01896. ↩

  19. SOkA Břeclav, C 60, Kronika obce Rakvice 1919–1970, s. 25: „Jarem 1922 dovezena k nám Jos. Průdkem čís. 223 přímorodící réva zvaná ‚Otelo‘ ze Slovenska.“ Archiv Jakuba Cabala, JC-01896. ↩ ↩ ↩

  20. SOkA Břeclav, C 60, Kronika obce Rakvice 1919–1970, s. 39. Archiv Jakuba Cabala, JC-01896. ↩ ↩

  21. SOkA Břeclav, C 60, Kronika obce Rakvice 1919–1970, s. 111. Archiv Jakuba Cabala, JC-01898. ↩

  22. SOkA Břeclav, C 60, Kronika obce Rakvice 1919–1970, s. 206. Archiv Jakuba Cabala, JC-01899. ↩

  23. REŽNÝ, Hubert. Vinařská besídka. Rakvický zpravodaj 1995, č. 4, s. 5–7. ↩ ↩ ↩ ↩

  24. SOkA Břeclav, C 60, Kronika obce Rakvice 1919–1970, s. 54–55. Archiv Jakuba Cabala, JC-01897. ↩

  25. SOkA Břeclav, C 60, Kronika obce Rakvice 1919–1970, s. 187. Archiv Jakuba Cabala, JC-01899. ↩

  26. SOkA Břeclav, C 60, Kronika obce Rakvice 1919–1970, s. 26 (1923). Archiv Jakuba Cabala, JC-01896. ↩

  27. SOkA Břeclav, C 60, Kronika obce Rakvice 1919–1970, s. 35 (1927). Archiv Jakuba Cabala, JC-01896. ↩

  28. SOkA Břeclav, C 60, Kronika obce Rakvice 1919–1970, s. 65–68 (1935). Archiv Jakuba Cabala, JC-01897. ↩

  29. SOkA Břeclav, C 60, Kronika obce Rakvice 1919–1970, s. 82–83 (1938). Archiv Jakuba Cabala, JC-01897. ↩

  30. SOkA Břeclav, C 60, Kronika obce Rakvice 1919–1970, s. 58–59 (1934). Archiv Jakuba Cabala, JC-01897. ↩

  31. SOkA Břeclav, C 60, Kronika obce Rakvice 1919–1970, s. 136 (1942). Archiv Jakuba Cabala, JC-01898. ↩

  32. SOkA Břeclav, C 60, Kronika obce Rakvice 1919–1970, s. 45. Archiv Jakuba Cabala, JC-01896. ↩

  33. SOkA Břeclav, C 60, Kronika obce Rakvice 1919–1970, s. 78–79. Archiv Jakuba Cabala, JC-01897. ↩

  34. SOkA Břeclav, C 60, Kronika obce Rakvice 1919–1970, s. 104. Archiv Jakuba Cabala, JC-01898. ↩

  35. SOkA Břeclav, C 60, Kronika obce Rakvice 1919–1970, s. 110. Archiv Jakuba Cabala, JC-01898. ↩

  36. SOkA Břeclav, C 60, Kronika obce Rakvice 1919–1970, s. 121. Archiv Jakuba Cabala, JC-01898. ↩

  37. SOkA Břeclav, C 60, Kronika obce Rakvice 1919–1970, s. 144. Archiv Jakuba Cabala, JC-01899. ↩

  38. SOkA Břeclav, C 60, Kronika obce Rakvice 1919–1970, s. 145. Archiv Jakuba Cabala, JC-01899. ↩

  39. SOkA Břeclav, C 60, Kronika obce Rakvice 1919–1970, s. 152. Archiv Jakuba Cabala, JC-01899. ↩

  40. SOkA Břeclav, C 60, Kronika obce Rakvice 1919–1970, s. 160. Archiv Jakuba Cabala, JC-01899. Viz Osvobození 1945. ↩

  41. SOkA Břeclav, C 60, Kronika obce Rakvice 1919–1970, s. 165. Archiv Jakuba Cabala, JC-01899. ↩

  42. SOkA Břeclav, C 60, Kronika obce Rakvice 1919–1970, s. 185. Archiv Jakuba Cabala, JC-01899. ↩ ↩

  43. Vlastivěda moravská. Hustopečský okres, 1924, s. 151. Archiv Jakuba Cabala, JC-01842. ↩

  44. Okénko čtenářů. Rakvický zpravodaj 2009, č. 2, s. 35. Archiv Jakuba Cabala, JC-01993. ↩

  45. SOkA Břeclav, C 60, Kronika obce Rakvice 1919–1970, s. 150. Archiv Jakuba Cabala, JC-01899. ↩

  46. FOUKAL, Václav. Sedm set let jihomoravské obce Rakvic. 1948, s. 11 („List z farní kroniky“). Archiv Jakuba Cabala, JC-01913. ↩

  47. Český svaz zahrádkářů [výstava vín 28. 2. 1988]. Rakvický zpravodaj 1988, č. 1. ↩ ↩

  48. FOUKAL, Václav. Sedm set let jihomoravské obce Rakvic. 1948, s. 22. Archiv Jakuba Cabala, JC-01913. ↩

  49. Návrh socialistického závazku JZD Rudý říjen se sídlem v Rakvicích v roce 1984, bod 5. Naše družstvo 1984, únor, s. 7. ↩

  50. Rakvický zpravodaj 1989, č. 2 (plynofikace, regulační stanice u družstevního sklepa). ↩

  51. Rakvický zpravodaj 1996, č. 1 (spor o vydání družstevního sklepa). ↩

  52. [Český zahrádkářský svaz]. Rakvický zpravodaj 1992, č. 1, s. 16–17. ↩

  53. OBHLÍDAL, R. Rakvičané, na slovíčko… Rakvický zpravodaj 1992, č. 2, s. 1. ↩

  54. Rakvický zpravodaj 1996, č. 2, s. 5. ↩

  55. Poohlédnutí za činnostmi vinařského spolku 2017. Rakvický zpravodaj 2017, č. 4, s. 11. Archiv Jakuba Cabala, JC-01993. ↩

  56. Jarní akce vinařů. Rakvický zpravodaj 2012, č. 2, s. 10. Archiv Jakuba Cabala, JC-01993. ↩

  57. Den otevřených sklepů aneb Za vínem do Rakvic. Rakvický zpravodaj, 2022, č. 1, s. 25. ↩

  58. SKRÝVAL, Lubomír. VOC Růžové hory. Rakvický zpravodaj, 2022, č. 1, s. 27. ↩

  59. Sbohem a dík, Oldřichu. Rakvický zpravodaj 2016, č. 2, s. 15–16; Představujeme společnost Víno Rakvice. Rakvický zpravodaj 2013, č. 3, s. 9. Archiv Jakuba Cabala, JC-01993. ↩

  60. POHL, Zdeněk. [Vzpomínka na veselou sešlost na vrchním konci], strojopis, rukou připsáno „v roce 1959“. Archiv Jakuba Cabala, JC-01427. ↩

  61. NEUVIRTOVÁ, Iva. Fašank. Rakvický zpravodaj 2016, č. 1, s. 15. Archiv Jakuba Cabala, JC-01993. ↩

  62. REŽNÝ, H. [Proměny – dějiny držitelů Rakvic]. Rakvický zpravodaj 1988, č. 1. ↩

Jak citovat tuto stránku

CABAL, Jakub. Vinařství. In: Historie obce Rakvice [online]. Aktualizováno 17. 11. 2026 [cit. datum]. Dostupné z: https://rakvice.jakubcabal.cz/zivot/vinarstvi/