Rakvice za první republiky 1918 – 1938

Převrat 1918, pozemková reforma, obecní volby, elektrifikace, nové stavby, hospodářská krize, spolkový život a mobilizace 1938 v Rakvicích.

Obsah stránky

Dvacet let první republiky změnilo Rakvice víc než celé předchozí půlstoletí. Obec dostala volené zastupitelstvo podle všeobecného hlasovacího práva, drobní rolníci půdu z bývalého panského velkostatku, domy elektrické světlo, náves park a silnici a děti novou školu. Vyrostla nová ulice na Dílcích, sokolovna i hostinec Beseda. Konec dvacátých a třicátá léta ale poznamenala hospodářská krize, nezaměstnanost a zadlužení a období uzavřela mobilizace a Mnichov v roce 1938. Hlavním pramenem je obecní kronika, kterou do roku 1925 psal obecní tajemník Mikuláš Průdek a od roku 1935 kronikářka Františka Suchyňová, která léta 1925 – 1934 doplnila dodatečně.12

Převrat 1918#

Do války narukovalo asi 500 rakvických mužů, asi 60 se jich nevrátilo (viz 1. světová válka).3 Zprávu o vzniku republiky 28. října 1918 přinesla do Rakvic telefonická depeše, kterou poštmistr Josef Hromada daroval obci. Lidé utíkali z polí domů, po vzoru pošty ozdobili domy prapory v národních barvách, večer prošel vsí průvod s hudbou a na slavnostní schůzi v hostinci u Zachů promluvil učitel Ladislav Heinige; jeho slova „Jsme svobodni – jsme svobodni“ si občané ještě dlouho připomínali.45

Po převratu držela na zastávce stráž malá vojenská posádka pod velením šikovatele Karla Průdka z č. 107. Rakvičtí muži narukovali v listopadu a prosinci 1918 většinou ke Slovácké brigádě v Hodoníně, sokolští dobrovolníci k pluku Svobody v Brně. Kronika s humorem vzpomíná i na noční „tažení“ Rakvičanů na Bulhary proti domnělému rakouskému vojsku, které tam nebylo.6 Válka po sobě zanechala vdovy, sirotky a válečné invalidy. V letech 1918 – 1920 se vraceli legionáři z Itálie, Francie a Ruska; z popudu jejich Jednoty legionářů vznikl později pomník padlým.4789

Prvního května 1919 se v obci poprvé slavil svátek práce a na jaře 1919 byla založena čs. strana socialistická.610 Úvod kroniky shrnuje, že do roku 1914 se politický život v obci omezoval na klerikální a agrární stranu a teprve válka „probudila drobný lid“.11

Pozemková reforma#

Hladu po půdě odpovídala pozemková reforma. Už na jaře 1920 dostal drobný lid do pětiletého vnuceného nájmu 62 ha ze zabraného velkostatku bývalé císařské rodiny, lidově zvaných „Tálky“. V březnu 1923 převzal rakvický dvůr se 114 ha půdy do nájmu Syndikát řepařů v Hodoníně a pronajal pozemky („Syndikáty“) místním zemědělcům. O příděl půdy se v roce 1925 přihlásilo 410 uchazečů, kteří žádali 642 ha polí. Na jaře 1928 pozemkový úřad pozemky velkostatku rozparceloval a prodal do vlastnictví; kronikářka v tom viděla odčinění „křivdy před 300 lety“.812131415 Podrobně o dvoře a parcelaci pojednává stránka Panský dvůr a Syndikát.

Obecní volby a politické strany#

První obecní volby podle všeobecného hlasovacího práva se konaly 15. června 1919 a předvolební kampaň podle kronikáře „nadělala mnoho zbytečných nevraživostí“.10 Do roku 1938 se volilo pětkrát a počet kandidujících stran vzrostl z pěti na dvanáct:

Volby Kandidátek Nejsilnější strana (mandáty) Starosta
15.06.1919 5 čs. strana socialistická (13 z 30) František Lukeš, č. 349 (čs. socialisté)
16.09.1923 8 čs. strana lidová (7) Václav Kamenský, č. 256 (republikánská strana)
16.10.1927 10 čs. strana lidová (6) František Suchyňa, č. 255 (lidová strana)
27.09.1931 11 Domovina domkařů a malorolníků (6) František Kamenský, č. 109 (republikánská strana)
12.06.1938 12 Domovina (6) Josef Vajbar, č. 460 (Domovina)

Zdroj tabulky: obecní kronika, s. 19, 27, 36, 49–50, 85–86.16

Ve volbách do poslanecké sněmovny jasně vítězila republikánská (agrární) strana: v roce 1920 dostala v Rakvicích 648 z 979 platných hlasů, v roce 1925 501 a v roce 1935 591 hlasů. Druhou nejsilnější stranou byli lidovci, od poloviny 20. let rostli komunisté a v roce 1935 dostala Národní obec fašistická 159 hlasů.81317 V obecních volbách 1927 získali komunisté tři mandáty, v roce 1931 čtyři a jejich zástupce se stal druhým náměstkem starosty.1819 Rakvický zpravodaj uvádí, že místní organizace KSČ vznikla už v roce 1924.20

Starostové nebyli pro svou funkci uvolněni a hospodařili dál; agendu obce vedl obecní tajemník Mikuláš Průdek, válečný invalida, až do své smrti 17. října 1934.2122 Jmenovitě zastupitelstvo z roku 1930 uvádí stránka Obecní zastupitelstvo v roce 1930, starosty seznam starostů.

Nové stavby a elektrifikace#

Hned po válce se obec pustila do oprav: v roce 1921 dostaly škola, kancelář, kostel a fara novou omítku a jednotný žlutozelený nátěr.23 V roce 1922 obec postavila skleník a stratifikační domek ke šlechtění révy na americké podnoži.24 Dne 20. srpna 1922 byl na návsi odhalen pomník padlým postavený z popudu Jednoty legionářů.9 Obec koupila v roce 1923 zpět bývalou starou školu č. 145 a zřídila v ní v roce 1924 lékařskou poradnu a obecní knihovnu.2526

Bytová nouze vedla k založení stavebního družstva; na parcelách odkoupených od státního velkostatku na Dílcích se od roku 1922 stavělo a v letech 1927 – 1928 tam vyrostla celá nová ulice s asi 50 domky.2427 Sokol koupil podle kroniky na podzim 1926 Palírnu, zbořil ji a do února 1927 svépomocí postavil sokolovnu, k níž na podzim 1927 přibyl hostinec Beseda.2814 V letech 1926 – 1927 vodní družstvo odvodnilo 235 ha zamokřených polí před tratí k Zaječí.29

Na schůzi 12. března 1927 se zastupitelstvo usneslo zavést po obci elektřinu; smlouva se Západomoravskou elektrárnou stála obec 415 000 Kč, přípojky do domů si platili občané sami. Poprvé se svítilo 12. srpna 1927 a kronikářka zapsala, že všichni byli „zářivým a čistým světlem nadšeni“. V roce 1928 přišla elektřina i do kostela a fary.3015

Od listopadu 1927 se stavěla dlážděná okresní silnice z Rakvic do Podivína s novým železobetonovým mostem přes Trkmanku, v roce 1930 obec vydláždila druhé rameno silnice kolem kostela a na jaře 1931 upravila prostranství kolem kostela na park, jímž podle kronikářky „dostaly Rakvice ráz malého městečka“.323334 V letech 1929 – 1931 se stavěla druhá kolej trati Brno – Břeclav; na stavbě našlo práci dosti místních lidí.3536 Vrcholem byla nová obecná a měšťanská škola, zadaná 12. července 1931 za 994 313 Kč a otevřená 4. září 1932.3738 O prázdninách 1938 obec opravila starou obecnou školu a v roce 1935 už hasiči na místě staré budovy č. 20 u kostela postavili novou zbrojnici s obecní kanceláří.3940

Regulace Trkmanky#

V roce 1920 obec svým nákladem 14 000 Kč pročistila Trkmanku od železničního mostu po podivínskou hranici a v roce 1923 dokončilo vodní družstvo v Podivíně její regulaci, při níž vznikl železobetonový most ve Štěpnicích.4112 Podrobněji viz Trkmanka, rybníky a jezera.

Hospodářská krize#

Po žních 1929 začaly prudce klesat ceny obilí a dobytka: pšenice spadla z 200 na 150 Kč za metrický cent, žito na 100 Kč a kilogram selete z 12 – 20 Kč na 5 – 6 Kč. „Přestalo se překotně stavět, kupovat a podnikat.“35 František Šelle si v dubnu 1930 do zápisu zazděného v domě č. 316 poznamenal, že zemědělství prožívá krizi, produkty jsou laciné, odbyt malý a peníze nejsou, kdežto oděvy a obuv zůstávají drahé; zadlužený hospodář „nestačí ani vydělati někdy na úroky“.42

Strojopisná strana zápisu Františka Šelleho z roku 1930 s popisem obce
Třetí strana zápisu Františka Šelleho z 6. dubna 1930, zazděného do domu č. 316 (živnosti, Sokol, kino Světozor, parcelace dvora). Archiv Jakuba Cabala, JC-00432.

Krizi prohloubila sucha a neúrody let 1930 – 1932 a přemnožené myši na podzim 1933.364344 Nezaměstnaní dostávali od okresního úřadu poukázky po 10 Kč na potraviny ve vyhrazeném obchodě; v Rakvicích je pobíralo nejprve 30 rodin, později 60 a v zimě 1934 až 90 rodin.45 Krize vyhnala několik rodin z domků v nové ulici postavených v lepších dobách.44 Podle soupisu z roku 1934 dlužili rakvičtí rolníci na 6 073 měřicích půdy přes 6,5 milionu Kč a obec sama 1,5 milionu Kč.46 Obec proto zavedla veřejné práce: na podzim 1934 začali nezaměstnaní pobírající „chlebenky“ stavět pevnou cestu přes jezera, lidově zvanou Hladová.247 Kronikářka si v roce 1935 stěžovala na žebrání, potulné muzikanty, podomní obchodníky a krádeže.48 Kolem roku 1937 pracovalo asi 40 mladých Rakvičanů v Baťových závodech ve Zlíně a asi deset zámečníků ve Zbrojovce.49

Za chudobou se odcházelo i do světa: v roce 1923 začalo z Rakvic velké vystěhovalectví do Argentiny a legionář Karel Vajbar z č. 42 odjel v lednu 1926 na Tasmánii (viz Vystěhovalectví).121

Spolkový a kulturní život#

V letech 1918 – 1919 působil v obci místní odbor Národní jednoty, Sbor dobrovolných hasičů, Sokol, včelařský, spořitelní a záložní a potravní spolek a Družina čs. válečných poškozenců; divadlo hráli ochotníci při Sokolu a Národní jednotě.50 Knihovnu Národní jednoty převzala v roce 1920 obec jako veřejnou obecní knihovnu.41 Kolem roku 1931 měla knihovna přes tisíc svazků a vedle Sokola, Orla a hasičů působily Národní jednota, Volná myšlenka, Odbor péče o dítě s poradnou, okrašlovací a včelařský spolek; Sokol provozoval kino Světozor.5142 Ve 20. letech se podle Rakvického zpravodaje hrálo až sedm divadel ročně.20 V roce 1931 vznikla Vinařská besídka, která v únoru 1933 uspořádala v sokolovně výstavku a trh vína.45 Mládež se kolem roku 1935 sdružovala ve Sportovním klubu (kopaná), republikánském dorostu, Selské jízdě a Sokole.52 Hasiči oslavili v roce 1935 padesát let trvání (viz Kniha protokolů hasičského sboru).39 Přehled spolků připravuje stránka Spolky.

Obec se účastnila i velkých státních slavností: v roce 1924 vítali Rakvičané prezidenta Masaryka v Hustopečích, 28. října 1928 oslavily všechny spolky v sokolovně deset let republiky, 7. března 1930 byla na škole odhalena Masarykova busta a v září 1937 se obec loučila s mrtvým prezidentem tryznou v sokolovně.26273653 Rakvičtí sokolové jezdili na všesokolské slety do Prahy (43 osob v roce 1926, 48 v roce 1938).154

Kronika zaznamenala i neštěstí a zločiny té doby: vraždu manželů Moudrých v lednu 1927, srážku vlaků v Zaječí 10. září 1928 a epidemii záškrtu v roce 1935, na kterou zemřelo pět dětí.555657 Nejtěžší ranou bylo utonutí 31 dětí při školním výletu 26. května 1936.

Mobilizace 1938#

Rakvice ležely blízko jazykové hranice; s německými sousedy v Přítlukách žili podle kroniky odedávna přátelsky.58 Při květnové krizi 21. května 1938 bylo povoláno 13 mladých mužů ke Stráži obrany státu a dalších 26 k vojsku.59 Za sudetské krize přišlo 15. září stanné právo a 23. září večer mobilizace mužů do 40 let – z Rakvic druhý den narukovalo asi 210 mužů. Obec odvedla koně a vozy a pracovní prápor 92 Rakvičanů kopal od 27. září do 5. října zákopy za Přítlukami.6020 Po Mnichovu byly 8. října 1938 zabrány sousední Přítluky a Zaječí a Rakvice se staly pohraniční obcí s finanční stráží, posílenou četnickou stanicí a asi 45 uprchlíky ze zabraného území.616263 Další osudy obce popisuje stránka Okupace 1938 – 1945.

Zdroje#

  • SOkA Břeclav, C 60, Kronika obce Rakvice 1919–1970, s. 4–51 (Archiv Jakuba Cabala, JC-01896) a s. 52–99 (JC-01897).
  • ŠELLE, František. Zápis ze dne 6. dubna 1930 zazděný do domu č. 316. Strojopis. Archiv Jakuba Cabala, JC-00432.
  • Vlastivědný sborník Rakvic (rukopis rakvických učitelů), 1930–1931, listy 2a, 3b, 19a–19b; originál v archivu Miroslava Vajbara (AMV 29). Archiv Jakuba Cabala, JC-01846 (snímky), JC-01604 (přepis).
  • Rakvičané, na slovíčko. Rakvický zpravodaj, 1988, č. 3.
  • REŽNÝ, Hubert. Rakvické osobnosti [starosta František Kamenský]. Rakvický zpravodaj, 1993, č. 2, s. 4–5.
  • REŽNÝ, Hubert. Rakvické osobnosti [obecní tajemník Mikuláš Průdek]. Rakvický zpravodaj, 1993, č. 4.

  1. Tamtéž, s. 31. JC-01896. ↩ ↩ ↩

  2. Tamtéž, s. 60. JC-01897. ↩ ↩

  3. Tamtéž, s. 7. JC-01896. ↩

  4. Tamtéž, s. 14 (jméno učitele čteno nejistě). JC-01896. ↩ ↩

  5. Vlastivědný sborník Rakvic, 1930–1931, listy 19a–19b. Archiv M. Vajbara (AMV 29); Archiv Jakuba Cabala, JC-01846. Sborník i Rakvický zpravodaj (1991, č. 4; 1995, č. 3) píší „Heinige“, v kronice je jméno čteno nejistě. ↩

  6. Tamtéž, s. 18. JC-01896. ↩ ↩

  7. Tamtéž, s. 16–17. JC-01896. ↩

  8. Tamtéž, s. 21 (senátní volby kronika chybně datuje „25. dubna 1919“). JC-01896. ↩ ↩ ↩

  9. Tamtéž, s. 25. JC-01896. ↩ ↩

  10. Tamtéž, s. 19–20. JC-01896. ↩ ↩

  11. SOkA Břeclav, C 60, Kronika obce Rakvice 1919–1970, s. 6. Archiv Jakuba Cabala, JC-01896. ↩

  12. Tamtéž, s. 26. JC-01896. ↩ ↩ ↩

  13. Tamtéž, s. 29. JC-01896. ↩ ↩

  14. Tamtéž, s. 38. JC-01896. ↩ ↩

  15. Tamtéž, s. 39. JC-01896. ↩ ↩

  16. Tamtéž, s. 19, 27, 36, 49–50 (JC-01896) a s. 85–86 (JC-01897). Starosta nemusel být z nejsilnější strany (1923 republikánská strana s 5 mandáty). ↩

  17. Tamtéž, s. 65–66. JC-01897. ↩

  18. Tamtéž, s. 36. JC-01896. ↩

  19. Tamtéž, s. 50. JC-01896. ↩

  20. Rakvičané, na slovíčko. Rakvický zpravodaj 1988, č. 3. ↩ ↩ ↩

  21. REŽNÝ, H. Rakvické osobnosti. Rakvický zpravodaj 1993, č. 4. ↩

  22. Tamtéž, s. 59. JC-01897. ↩

  23. Tamtéž, s. 23. JC-01896. ↩

  24. Tamtéž, s. 24–25. JC-01896. ↩ ↩

  25. Tamtéž, s. 27. JC-01896. ↩

  26. Tamtéž, s. 28. JC-01896. ↩ ↩

  27. Tamtéž, s. 41. JC-01896. ↩ ↩

  28. Tamtéž, s. 33–34. JC-01896. ↩

  29. Tamtéž, s. 32–33. JC-01896. ↩

  30. Tamtéž, s. 35. JC-01896. ↩ ↩

  31. Vlastivědný sborník Rakvic, 1930–1931, list 2a. Archiv Jakuba Cabala, JC-01846. ↩

  32. Tamtéž, s. 37. JC-01896. ↩

  33. Tamtéž, s. 45. JC-01896. ↩

  34. Tamtéž, s. 49. JC-01896. ↩

  35. Tamtéž, s. 43. JC-01896. ↩ ↩

  36. Tamtéž, s. 44. JC-01896. ↩ ↩ ↩

  37. Tamtéž, s. 47–48. JC-01896. ↩

  38. SOkA Břeclav, C 60, Kronika obce Rakvice 1919–1970, s. 52. Archiv Jakuba Cabala, JC-01897. ↩

  39. Tamtéž, s. 68. JC-01897. ↩ ↩

  40. Tamtéž, s. 86. JC-01897. ↩

  41. Tamtéž, s. 22. JC-01896. ↩ ↩

  42. ŠELLE, František. Zápis ze dne 6. dubna 1930 zazděný do domu č. 316, s. 2–3. Archiv Jakuba Cabala, JC-00432. ↩ ↩

  43. Tamtéž, s. 53. JC-01897. ↩

  44. Tamtéž, s. 55. JC-01897. ↩ ↩

  45. Tamtéž, s. 54. JC-01897. ↩ ↩ ↩

  46. Tamtéž, s. 58. JC-01897. ↩

  47. REŽNÝ, H. Rakvické osobnosti. Rakvický zpravodaj 1993, č. 2, s. 4–5. ↩ ↩

  48. Tamtéž, s. 63. JC-01897. ↩

  49. Tamtéž, s. 82. JC-01897. ↩

  50. Tamtéž, s. 12. JC-01896. ↩

  51. Vlastivědný sborník Rakvic, 1930–1931, list 3b. Archiv Jakuba Cabala, JC-01846. ↩

  52. Tamtéž, s. 62. JC-01897. ↩

  53. Tamtéž, s. 79. JC-01897. ↩

  54. Tamtéž, s. 85. JC-01897. ↩

  55. Tamtéž, s. 34–35, 38. JC-01896. ↩

  56. Tamtéž, s. 40. JC-01896. ↩

  57. Tamtéž, s. 69. JC-01897. ↩

  58. Tamtéž, s. 98. JC-01897. ↩

  59. Tamtéž, s. 83. JC-01897. ↩

  60. Tamtéž, s. 89–92. JC-01897. ↩

  61. Tamtéž, s. 93. JC-01897. ↩

  62. Tamtéž, s. 94. JC-01897. ↩

  63. Tamtéž, s. 95. JC-01897. ↩

Jak citovat tuto stránku

CABAL, Jakub. Rakvice za první republiky 1918 – 1938. In: Historie obce Rakvice [online]. Aktualizováno 17. 11. 2026 [cit. datum]. Dostupné z: https://rakvice.jakubcabal.cz/udalosti/prvni-republika-1918-1938/