Palírna a sokolovna
MístopisPanská Palírna č. 146 na konci návsi, její nájemci, založení rakvického Sokola roku 1914 a stavba sokolovny s hostincem Beseda v letech 1926 – 1927.
Obsah stránky
Na místě dnešní sokolovny stála do roku 1926 stará budova zvaná Palírna, dům č. 146.1 Náves podle obecní kroniky končila „panský dvůr – hostinec (Palírna)“, naproti němuž ústila cesta z luk od Lednice.2 Palírnu koupila tělocvičná jednota Sokol, zbořila ji a postavila sokolovnu, ke které roku 1927 přistavěla hostinec Beseda č. 524.34
Palírna#
Palírna patřila k velkostatku. Řehoř Volný ji v roce 1846 uvádí vedle panského dvora mezi rakvickými budovami panství.5 V 70. letech 19. století pronajal velkostatek palírny v Rakvicích a ve Velkých Pavlovicích cukrovaru J. Latzela, který měl v pachtu i panský dvůr.6 Po roce 1919 patřila Palírna stejně jako vrchní panský dvůr československému státu.7
Byla to stará, nevzhledná budova. V jedné polovině byly byty pro zemědělské dělníky, ve druhé nálev kořalky.1 Jméno dostala podle Huberta Režného proto, že nájemci kořalku sami pálili a prodávali.8 Rostislav Vajbar ji popisuje jako sešlou a ponurou hospodu, v níž bylo i pekařství a byty pro dělníky.9
Nájemci#
Podle Režného byli prvními nájemci Palírny Židé, kteří se v Rakvicích usadili poté, co se ve druhé polovině 19. století směli volně usazovat na venkově.8 Pořadí nájemců podle Františky Suchyňové (1940):1
| Nájemce | Poznámka |
|---|---|
| Marek | „žid“ |
| Baorek | podle Režného vedle výčepu obchodoval s kůžemi, starým textilem a botami |
| Adolf Kohn | |
| Jan Křivánek z č. 44 | přezdívka „Křivan“ |
| Martin Průdek „Martinek“ | za něho se čepovalo i pivo |
| Jan Bauman z č. 45 | postavil v Palírně pekárnu a pekl chléb; podle Režného rodem z Bílovic |
| J. Bauman | řezník |
| Vedral | hostinský, do roku 1925 |
Rodinu Adolfa Kohna podle vyprávění zapsaného Suchyňovou postihla tragédie: jeho dcera porodila za svobodna mrtvé dítě a dala ho zakopat jako „scíplého kapouna“; když si ho muž, který ho zakopal, chtěl v noci vyhrabat, objevil dítě. Dcera byla uvězněna, otec ji prý za mnoho peněz vykoupil a vzápětí mu shořela stodola plná obilí. Podle Režného pak Kohn Rakvice opustil.18
Posledního nájemce Vedrala, za něhož se Palírna změnila na hostinec, kde se rádi hrávaly karty, uvádějí Režný i Suchyňová do roku 1925.81 Rostislav Vajbar ho jmenuje Raimund Vedral a jeho nájem klade do let 1913 – 1923.9
Sokol#
Tělocvičná jednota Sokol v Rakvicích byla založena 28. května 1914 zásluhou bratrů z jednoty ve Velkých Pavlovicích. Měla 45 zakládajících členů; prvním starostou byl Jakub Obhlídal, místostarostou Jan Režný, náčelníkem Jan Cabal, vzdělavatelem učitel Ladislav Heinige, jednatelem František Lukeš, hospodářem Cyril Sláma a pokladníkem Antonín Reiter.12 Starosty jednoty byli dále František Bednařík (1919), Josef Vajbar (1920 – 1921 a 1924 – 1926), Karel Nečas (1922 – 1923), Ferdinand Veverka (1934 a 1937 – 1940), Bohumil Horňanský (1935 – 1936) a v roce 1941 Petr Vajbar; záznamy z let 1927 – 1933 chybějí.13
Před stavbou vlastní budovy měl Sokol Palírnu v nájmu.3 Na všesokolský slet v Praze 5. a 6. července 1926 jelo z Rakvic 43 lidí a „nadšením z tohoto sletu vznikla myšlenka k vybudování vlastní sokolovny“.14
Stavba sokolovny (1926 – 1927)#
Na podzim 1926 koupil zvolený výbor od československého státu budovu Palírny. Po dlouhém jednání a dopisování ji získal na přímluvu a s přispěním poslance Marchy a přísedícího Stoupala za 45 000 Kč. Pak se stará budova bourala a na jejím místě vyrostla nová stavba; mladí sokolové odpracovali podle kroniky „6000 tisíc hod.“ práce lidské i povoznické.3 Rostislav Obhlídal připisuje koupi hlavně úsilí Josefa Vajbara, učitele Bohumila Horňanského a pekaře Karla Nečase z č. 141.10 Zbytek Palírny byl podle R. Vajbara zbořen až v roce 1936.9
Sbírka mezi členy a příznivci Sokola vynesla 35 000 Kč. Pracovalo se i přes zimu a už 5. února 1927 se v sokolovně konal první ples. Sál o rozměrech 23 × 10 m sotva pojal všechny účastníky a svítilo v něm elektrické světlo, přestože v obci ještě nebylo zavedeno. Stavba sokolovny stála 250 000 Kč.15
Hostinec Beseda č. 524#
Na podzim 1927 postavil Sokol z většiny nového materiálu za 110 000 Kč hostinec Beseda, který se sokolovnou tvoří jednu budovu. Dostal číslo popisné 524 a stojí na dříve volném místě, kudy se chodívalo do dvora velkostatku.4 Název měl podle R. Vajbara ukazovat, že místnost má sloužit nejen sokolům, ale všem občanům k lepšímu styku a pobavení, než bylo ve starých hospodách.16 Plány přístavby „hostinských místností“ vyhotovil v dubnu 1927 stavitel Leopold Koželuha z Podivína.17
Hostinec Sokol pronajímal a z čistého zisku splácel dluhy za obě stavby. Pachtovní smlouva z listopadu 1927 stanovila roční nájemné 11 100 Kč (budova, zahrada a koncese) na čtyři roky, pivo se smělo odebírat jen ze Starobrněnského pivovaru, při tanečních zábavách se nesměla prodávat kořalka a během cvičení v sále se nesměly podávat lihoviny.16 Prvním pachtýřem byl František Beránek ze Soběšic.1816 Za protektorátu byl v roce 1941 nájemcem Besedy Vodák z Podivína; hostinec byl zavřen a majetek zabrali Němci.18
Kino Světozor#
Měsíc po prvním plesu, tedy na jaře 1927, se v sokolovně konalo i první představení kina.15 Biograf Světozor promítal v sokolovně od roku 1927; moderní kinosál dal národní výbor zřídit až v letech 1966 – 1967 v koupeném stavení č. 473.19
Od roku 1941#
Dne 12. října 1941 byl rozpuštěn spolek Česká obec sokolská a jmění Sokola bylo zabaveno; v činnosti zůstalo jen kino.20 Sokolovna však zůstala hlavním shromaždištěm obce: 17. dubna 1945, den po osvobození, se v ní sešli zástupci politických stran a ustavili národní výbor.21
Po únoru 1948 byl poslední starosta rakvického Sokola Jan Lukeš s dalšími funkcionáři „vyakčněn“; tím podle Ctibora Nečase fakticky skončila tělovýchovná a osvětová práce sokolského hnutí v Rakvicích.22 Hostinec Beseda převzalo po roce 1948 družstvo Jednota pod jednotným názvem „Pohostinství“.16 Od 1. května 1991 dala TJ Sokol celý areál sokolovny (sál, pohostinství, nádvoří a sklepy) do ekonomického pronájmu.23
Zdroje#
- SOkA Břeclav, C 60, Kronika obce Rakvice 1919–1970, s. 4, 11, 31–34, 38, 131, 179. Archiv Jakuba Cabala, JC-01896, JC-01898, JC-01899.
- SUCHYŇOVÁ, Františka. Doplňky k dějinám obce Rakvic. Strojopis, 1940, s. 88–89 (č. 146). Snímky M. Vajbara (2019). Archiv Jakuba Cabala, JC-01910.
- KOŽELUHA, Leopold. Nákres na přístavbu hostinských místností pro Tělocvičnou jednotu Sokol v Rakvicích. Podivín, duben 1927. 2 listy. Originál v SOkA Břeclav (Mikulov), snímky M. Vajbara. Archiv Jakuba Cabala, JC-02039, JC-02040.
- MZA Brno, fond Velkostatek Hodonín, úvod inventáře (strojopis), s. XV. Archiv Jakuba Cabala, JC-00004.
- Kniha o rakvickém Sokolu, s. 15 (založení 1914) a seznam funkcionářů 1914–1941 (snímky stran). Archiv Jakuba Cabala, JC-01878, JC-01840.
- REŽNÝ, Hubert. Císařský dvůr a Palírna. Rakvický zpravodaj, 1996, č. 3, s. 10–11.
- REŽNÝ, Hubert. Místopis Rakvic a jejich obyvatelé. Rakvický zpravodaj, 1996, č. 2, s. 3.
- REŽNÝ, Hubert. Proměny – Vinohradnictví v Rakvicích. Rakvický zpravodaj, 1989, č. 3, s. 7.
- OBHLÍDAL, Rostislav. Poslední rakvický starosta za první republiky. Rakvický zpravodaj, 1993, č. 3, s. 8–9.
- Rakvický zpravodaj, 1991, č. 1 (TJ Sokol – pronájem areálu sokolovny).
- VAJBAR, Rostislav a Miroslav VAJBAR. Hostince v Rakvicích. Rakvický zpravodaj, 2021, č. 2, s. 22–27.
- NEČAS, Ctibor. Nářeční slovníček, hesla kino a sokolovňa.
- NEČAS, Ctibor. Z galerie rakvických osobností, heslo Jan Lukeš.
-
SUCHYŇOVÁ, F. Doplňky k dějinám obce Rakvic, 1940, s. 88 (JC-01910). ↩ ↩ ↩ ↩ ↩ ↩
-
SOkA Břeclav, C 60, Kronika obce Rakvice 1919–1970, s. 4 (JC-01896). ↩ ↩
-
SOkA Břeclav, C 60, Kronika obce Rakvice 1919–1970, s. 33 (JC-01896). ↩ ↩ ↩ ↩
-
SOkA Břeclav, C 60, Kronika obce Rakvice 1919–1970, s. 38 (JC-01896). Prvním starostou Sokola „v těchto nových místnostech“ byl podle kroniky Josef Vajbar č. 460. ↩ ↩
-
REŽNÝ, H. Místopis Rakvic a jejich obyvatelé. Rakvický zpravodaj, 1996, č. 2, s. 3 (citace Řehoře Volného, 1846). ↩
-
MZA Brno, fond Velkostatek Hodonín, úvod inventáře, s. XV (JC-00004). ↩
-
SOkA Břeclav, C 60, Kronika obce Rakvice 1919–1970, s. 11 (JC-01896). ↩ ↩
-
REŽNÝ, H. Císařský dvůr a Palírna. Rakvický zpravodaj, 1996, č. 3, s. 10–11. ↩ ↩ ↩ ↩ ↩ ↩
-
VAJBAR, R. a M. VAJBAR. Hostince v Rakvicích. Rakvický zpravodaj, 2021, č. 2, s. 22. ↩ ↩ ↩ ↩ ↩
-
OBHLÍDAL, R. Poslední rakvický starosta za první republiky. Rakvický zpravodaj, 1993, č. 3, s. 8–9. ↩ ↩
-
REŽNÝ, H. Proměny – Vinohradnictví v Rakvicích. Rakvický zpravodaj, 1989, č. 3, s. 7. ↩
-
Kniha o rakvickém Sokolu, s. 15 (snímek strany). Archiv Jakuba Cabala, JC-01878. ↩
-
Funkcionáři rakvického Sokola v letech 1914–1941 (snímek strany knihy o rakvickém Sokolu). Archiv Jakuba Cabala, JC-01840. ↩
-
SOkA Břeclav, C 60, Kronika obce Rakvice 1919–1970, s. 31–32 (JC-01896). ↩
-
SOkA Břeclav, C 60, Kronika obce Rakvice 1919–1970, s. 34 (JC-01896). ↩ ↩
-
VAJBAR, R. a M. VAJBAR. Hostince v Rakvicích. Rakvický zpravodaj, 2021, č. 2, s. 26–27. ↩ ↩ ↩ ↩
-
KOŽELUHA, L. Nákres na přístavbu hostinských místností pro Tělocvičnou jednotu Sokol v Rakvicích, 1927 (JC-02039, JC-02040); jméno podle razítka „Leop. Koželuha, úředně autorisovaný stavitel, Podivín“. R. Vajbar (RZ 2021/2, s. 26) píše o zednickém mistru Leopoldu Koželuhovi z Podivína. ↩
-
SUCHYŇOVÁ, F. Doplňky k dějinám obce Rakvic, 1940, s. 89 (JC-01910). Další nájemci podle Suchyňové: řezník Josef Vajbar, Tomek ze Štarviček, zahradník Jakub Průdek („na účet“), 1941 (Jakub) Vodák z Podivína. R. Vajbar (RZ 2021/2, s. 27) uvádí Beránka, řezníka Josefa Vajbara, pekaře Karla Nečase, Tomáše Obhlídala, zahradníka Jakuba Průdka, Jakuba Vodáka, Vyrubalíka, Hirlukše a Zemčíka; Rakvický zpravodaj 1988, č. 2, jmenuje po Josefu Vajbarovi Leopolda Vodáka. ↩ ↩
-
NEČAS, C. Nářeční slovníček, hesla kino a sokolovňa. ↩
-
SOkA Břeclav, C 60, Kronika obce Rakvice 1919–1970, s. 131 (JC-01898). ↩
-
SOkA Břeclav, C 60, Kronika obce Rakvice 1919–1970, s. 179 (JC-01899). Viz Osvobození Rakvic 1945. ↩
-
NEČAS, C. Z galerie rakvických osobností, heslo Jan Lukeš. ↩
Jak citovat tuto stránku
CABAL, Jakub. Palírna a sokolovna. In: Historie obce Rakvice [online]. Aktualizováno 17. 11. 2026 [cit. datum]. Dostupné z: https://rakvice.jakubcabal.cz/mistopis/palirna-a-sokolovna/