Polní a viniční tratě

Slovníček pomístních jmen rakvického katastru – polní a viniční tratě, louky a lesy – s výkladem a nejstarším dokladem; vinohrady od Koziperků po Nové hory.

Obsah stránky

Katastr obce se odedávna dělil na uzavřené celky, kterým se říkalo tratě nebo hony. Ohraničovaly je cesty, potoky a meze a každá měla své jméno, podle kterého se hospodáři v polích orientovali. Zeměměřiči josefského katastru zapsali jména tratí tak, jak byla „v ústech lidu běžná“.1 Některá jména jsou německá, jiná napůl počeštěná, většina je česká; po kolektivizaci polí v 50. letech 20. století z povědomí lidí mizela.2

Soupisy tratí v pramenech#

Jména tratí zachycují hlavně tyto soupisy:

  • Tereziánský katastr (1749) – první soupis, v němž se rakvické tratě objevují jménem: Pod Koziberky, Nad Koziberky, Pod Zaječím, V hlavinách, Malý Hernivy, Krefty, Za Lužama, Kopce, Dílce, Šedličky, Bílá hlína, Umlýnský, Za rybníky, Trokvíz, Koza a další.2
  • Josefský katastr (1788) – zachytil i panskou půdu. Uvádí mj. Jezero na hranicích (později Kajlovo jezero), Podox, Za lesem, Přední a Zadní Kozu, Horní a Dolní louky, Zacl, Krátký, Hrubý a Malý Hernivy, Přídanky, Vinkel, Háček, Rybníky, Nad rybníkem, Mezi rybníky, Pod Trkmanským rybníkem, Trkmanské louky, Roviny, Novou horu, Trkmanskou horu, Trkmansko a Pod dědinou.21 Polí bylo 1 906 jiter 656 sáhů, vinohradů 163 jiter 205 sáhů, luk a zahrad 581 jiter 238 sáhů, pastvin 482 jiter 604 sáhů a lesů 36 jiter 1 316 sáhů.1
  • Katastr z let 1820 – 1824 – výměra 3 169 jiter 191 sáhů (asi 1 896 ha) se dělila do 54 tratí polí a luk; jména z katastrální mapy z roku 1824 převzala i prozatímní obecní kronika.2
  • Obecní kronika (zápis z 20. let 20. století) vyjmenovává tratě, lesy a vody na jedné straně.3
  • Vlastivěda moravská (1924) uvádí v hesle Rakvice „polní trati“ a jezera v nářeční podobě (Trkmanský lúky, Hruby lúky, Nový hory, Před hrúdy…).4
  • Obecní kronika (1971) – kronikář Rostislav Vajbar zakreslil plánek katastru s 32 číslovanými hony JZD (mj. Herniva zadní a přední, Přídanky, Zalužská, Bílá hlína, Umlýnská, Hernivka, Půlhony, Podzajecká, Syndikát, Prostřední hony, Podkopec, Podkopberky, Díly, Dílce, Trávník, Trávníky, Rybníčky, Zárybnícký, Roviny, Trkmanský vinohrad, Nové hory, Hrubé louky, U Koze, Celky, Předhrůdy, Hrůdy, Trokvíz) a se „záhumenkovými“ tratěmi (Krefty, Štymberk, Hlavina, Podkrátky, Nadkopberky, Kopce, Podkopec, Krátký, Zacly, Kopberky, Podkopberky, Dílce, Kůsky, Háčky, Palestýny). Plánek a legendu otiskl Rakvický zpravodaj v roce 2025; čtení některých jmen v rukopise je nejisté.5

Slovníček tratí#

Výklady jmen jsou převzaty z pramenů (hlavně z článků Huberta Režného a dalších příspěvků v Rakvickém zpravodaji a Nářečního slovníčku Ctibora Nečase); nejde o jazykovědně ověřené etymologie. Doklad „1749“ a „1788“ znamená uvedení v tereziánském, resp. josefském katastru podle Režného, „kronika“ obecní kroniku (20. léta) a „VM 1924“ Vlastivědu moravskou.

Název (jiné podoby) Druh Nejstarší doklad Poznámka
Bílé hlíny (Bílá hlína, Bílý hliny) pole 1749 24
Celky (pod Podkoziberskýma, u Lávky, u Koze, Zadní celky u Podoksa) louky kronika louky mezi mrtvými rameny Dyje, kde se pásl dobytek; před rokem 1870 obecní pastvina26
Dílce pole 1749 v roce 1922 tu stavební družstvo postavilo domy č. 456–46027
Díle pole kronika 1941 zatopeny povodní38
Háček pole za tratí 1788 úzká trať pojmenovaná podle tvaru19
Hasenwinkel (Hazenvinkle, Vinkel; lidově Umlýnské, Umlýnský) pole za tratí 1749 „zaječí kout“; lidové jméno podle Kornyšlova mlýna293
Hernger (Herngern) louka VM 1924 louka u Podoksu s voňavým senem, které si prý vyhradil kníže pro své koně42
Hernivy (Přední, Zadní, Podsednické, Malý, Hrubý), Hernivky pole 1749 Režný se domníval, že šlo o větší celky panské půdy2
Hlaviny (V hlavinách) pole, vinice 1749 „hlaviny“ jsou podle Režného plevy ze lnu – doklad pěstování lnu2
Hony: Půlhony, Honky, Prostřední hony pole kronika 34
Hrůdy (Před Hrůdy, Za Hrůdy) louky kronika 34
Hrubé louky (Hruby lúky) louka kronika „hrubá“ = velká louka2
Kopce, Podkopce pole, vinice 1749 jedna ze tří viničních hor; hlídač Kopců 190721011
Koza (Přední, Zadní Koza; Geiselwald), Za lesem obecní les 1749 23
Koziperky (Koziberky, Kozíberky, Geiselberg), Nad- a Podkoziperky vinice, pole 1487 nejstarší rakvická vinice; viz níže122
Krátké, Pod Krátké (Krátký) vinice 1788 1935 navržena bouda pro hlídače vinic113
Krefty, Pod Krefty (Grefty) vinice, pole 1749 greft = řádek vinných keřů; hlídač Kreftů 190721411
Nové hory (Nová hora, Nový hory) vinice, pole 1788 část pozemků zaniklých Trutmanic; obecní studna, hotařova bouda115
Ovčácké pole za tratí kronika 39
Palestýny (Palestýna) pole za tratí kronika ostrůvky orné půdy mezi tůněmi připomínaly oázy9
Pastviska pole za tratí kronika na „vyděleném pastvisku“ byl roku 1886 nalezen rakvický poklad316
Podoks (Podox, Podoky) obecní les 1788 13
Podzajecké (Pod Zaječím, Podzajecký) pole, vinice 1749 24
Postihařské louky kronika pozemky, které obec dávala do užívání postihařům17
Přídanky (Přídanky pod greftama) pole 1788 obecní pole přidávaná za poplatek k selské půdě12
Roviny, Rovinky pole 1788 pozemky zaniklých Trutmanic115
Rybníčky (Rybníky, Nad rybníkem, Mezi rybníky, Pod Trkmanským rybníkem) pole, louky 1788 na místě bývalých rybníků13
Šajdavý (Šajdavá) louka, pastvina kronika z něm. Scheide – hranice s podivínským katastrem26
Šedličky (Žejdličky, Sedličky) pole 1749 234
Štekse (Šteko) louka, pastvina kronika za Trkmankou; obecní pastvina26
Štěpnice louka kronika za Trkmankou2
Štymberky (Štymperky) vinice VM 1924 osazovány v 19. století418
Trávníky (Trávníčky pod dědinú) obecní pastvina kronika rozděleny 1874; hlídač Trávníků 190719611
Trkmanská role (Trkmanský pola) pole 1749 pozemky zaniklých Trutmanic; obecní studna1815
Trkmansko (Trkmanská hora, Trkmanské hory) vinice 1594 jedna ze tří viničních hor; viz rámeček122
Trkmanské louky (Za silnicí) louky 1788 13
Trokvíze (Trokvíz, Trockvíze) louky 1749 „suché louky“, které povodeň nezaplavovala; hlídač Trokvízů 1907211
Zacle (Zacl) vinice 1584 po Koziperkách druhá nejstarší vinice218
Zahrady zahrady kronika 3
Zálužský (Záluský, Za Lužama) pole 1749 „za lužami“2
Zárybnické podsednické a čtvrtnické pole za tratí kronika podle držitelů – podsedníků a čtvrtláníků9

Vody mají vlastní jména. Obecní kronika uvádí Trníček široký a úzký, Pod panskú lúčkú, Jezera, Kutnar, Holínkovou, Gejl a vodu na Rybníčkách,3 Vlastivěda moravská Kutnár u Koze, Jezero, Trníček, Prádlo u Koze, Holinkový u Koze, Fric a Pejl u Podoksa, Krmíčkůj Trníček a Panskou lúčku.4 Potok Trkmanka se lidově nazýval Svodnica.9

Vinohrady a viniční hory#

„Horou“ se ve staré češtině rozuměla vinice, ne zeměpisná hora.2 Nejstarší rakvickou vinicí jsou Koziperky, německy Geiselberg; české jméno je zkomolený překlad.12 Režný jméno vykládal z německého Geis ve významu srna („srní hora“).2 Prameny je připomínají poprvé roku 1487 v souvislosti s vinným desátkem pro rakvickou kapli.122 V roce 1491 potvrdil král Vladislav II. podivínské faře desátek „z hory Geiselberku“20 a Rakvičtí slíbili koupit pro kapli sv. Ondřeje část vinohradu v Koziperkách.2018 Po Koziperkách následovaly Zacle (1584) a Trkmansko na pozemcích zaniklé vsi Trutmanice.212 Rakvických vinic nebylo dost, a tak v letech 1588 – 1603 kupovalo vinice v sousedních Přítlukách téměř 50 rakvických rolníků.18

Před třicetiletou válkou bylo v Geiselbergu 76 měřic a v Trkmanské hoře 136 měřic vinohradů, po válce se obdělávalo jen 12, resp. 14 měřic.16 Při obnově obce darovala vrchnost obci vinohrad v Koziperkách a odpustila jí z něj panský desátek; faře se však dál odvádělo každé patnácté vědro.1618 V roce 1700 byly Koziperky rozděleny tak, aby každý půlláník měl čtvrt a podsedník osminu měřice.18 Roku 1727 prodala kněžna Marie Antonie z Lichtenštejna Rakvickým dědičně 70 čtvrtí dosud pronajatých vinic v Koziperkách s podmínkou, že budou odvádět farní desátek a kontribuci.1618 V roce 1749 rozdělila mezi rakvické hospodáře pozemky pustých Trutmanic: Roviny, Trkmanskou roli, Trkmanské hory a Nové hory.1815 V roce 1751 bylo v Rakvicích 157 6/8 měřice vinic, v roce 1788 asi 93 ha.181

V 19. století přibyly vinice v Krátkých, na Kopcích, ve Štymberkách, v Nových horách a v Nad- a Podkoziperkách.18 Koncem století přišly choroby a škůdci: v roce 1894 vznikla komise, která dávala klučit vinohrady napadené révokazem,18 Vlastivěda zaznamenává roku 1904 peronosporu16 a Václav Foukal révokaz v roce 1905.21 Podle prvního poválečného starosty Františka Lukeše byly vinohrady na Koziperkách révokazem „úplně zničeny“.18 Obnova přišla s roubováním na americké podnože, které v Rakvicích poprvé vyzkoušel v roce 1912 Václav Roháč; obec pak na svém pozemku v Koziperkách vysadila podnožovou révu a v roce 1922 postavila obecní skleník a stratifikační domek.2118

Vinaře od roku 1931 sdružovala Vinařská besídka. V roce 1935 zjistila pro státní statistický úřad tuto výměru vinic:13

Trať Plodné (měřice) Neplodné (měřice)
Trkmansko 13 10
Koziperky-Zátiší 84 21
Kopce, Podkoziperky 13 6
Nadkoziperky, Krátké 11 25
Grefty, Hlaviny, Podzajecká 16 5 1/2

Celkem článek uvádí 124 měřic (24,8 ha) plodných a 45 měřic (9 ha) neplodných vinic a výrobu 620 hl vína.13 Obecní vinice v Kozíberkách se udržela i později: v roce 1939 obec její hrozny vylisovala a 7 hl vína prodala do hostince Beseda.22

Horenské právo#

Vinice spravovalo horenské právo – soubor pravidel o koupi a prodeji vinic, dědění, dávkách, hlídání a soudech „hory“ v čele s perkmistrem a horními konšely. Jeho rakvické znění a přísahu hotařů vydal s výkladem Ctibor Nečas, viz Horenské právo.23 Horenská registra obce se podle Vlastivědy ztratila na výstavě v Hodoníně.16

Ze zvyků se dlouho udrželo „stavění hory“. Na Kopcích, v Kozíberkách a na Trkmansku se vztyčily vysoké tyče s bodlákem, později s kvítím a prapory, a od té chvíle směl do vinohradu jen jeho majitel; vinice hlídali hotaři.10 Obecní výbor 2. října 1887 stanovil vinobraní na 10. října na Trkmansku, 12. října v Kozíberkách a 13. října na Kopcích; kdo by sbíral dřív bez povolení, zaplatil pokutu 5 až 10 zlatých.10 Hlídače jednotlivých tratí volila obec každý rok, viz Obecní služebníci v roce 1907.11

Zdroje#

  • SOkA Břeclav, C 60, Kronika obce Rakvice 1919–1970, s. 5, 10, 24, 111, 125. Archiv Jakuba Cabala, JC-01896, JC-01898.
  • Vlastivěda moravská. Hustopečský okres. Brno: Musejní spolek, 1924, s. 156–158. Archiv Jakuba Cabala, JC-01842.
  • FOUKAL, Václav. Sedm set let jihomoravské obce Rakvic. Rakvice, 1948, s. 17–19. Archiv Jakuba Cabala, JC-01913.
  • SUCHYŇOVÁ, Františka. Doplňky k dějinám obce Rakvic. Strojopis, 1940, s. 97. Archiv Jakuba Cabala, JC-01910.
  • NEČAS, Ctibor. Horenské právo.
  • NEČAS, Ctibor. Nářeční slovníček, hesla hory, horenské právo, greft, pasuňka.
  • REŽNÝ, Hubert. Vinohradnictví v Rakvicích. Rakvický zpravodaj, 1989, č. 3, s. 5–10.
  • REŽNÝ, Hubert. Studýnky a studně. Rakvický zpravodaj, 1989, č. 3, s. 11–13.
  • [Článek o tratích za železnicí]. Rakvický zpravodaj, 1990, č. 1, s. 15–16.
  • [Článek o obecních služebnících]. Rakvický zpravodaj, 1991, č. 1, s. 6.
  • REŽNÝ, Hubert. Polní tratě v Rakvicích. Rakvický zpravodaj, 1991, č. 4, s. 8–10.
  • REŽNÝ, Hubert. Tereziánský a Josefinský katastr a Rakvice (Proměny). Rakvický zpravodaj, 1994, č. 1, s. 6–7.
  • REŽNÝ, Hubert. Vinařská besídka. Rakvický zpravodaj, 1995, č. 4, s. 5–7.
  • NEČAS, Ctibor. Přísaha rakvických hotařů z roku 1606. Rakvický zpravodaj, 2023, č. 3, s. 33 (přetisk ze zpravodaje ze září 1975).
  • Z kroniky [plánek katastru a legenda, zápis R. Vajbara z roku 1971]. Rakvický zpravodaj, 2025, č. 2, s. 10–13.

  1. REŽNÝ, Hubert. Tereziánský a Josefinský katastr a Rakvice. Rakvický zpravodaj 1994, č. 1, s. 6–7. ↩ ↩ ↩ ↩ ↩ ↩ ↩ ↩ ↩ ↩ ↩ ↩

  2. REŽNÝ, Hubert. Polní tratě v Rakvicích. Rakvický zpravodaj 1991, č. 4, s. 8–10. ↩ ↩ ↩ ↩ ↩ ↩ ↩ ↩ ↩ ↩ ↩ ↩ ↩ ↩ ↩ ↩ ↩ ↩ ↩ ↩ ↩ ↩ ↩ ↩ ↩ ↩ ↩ ↩ ↩ ↩ ↩ ↩

  3. SOkA Břeclav, C 60, Kronika obce Rakvice 1919–1970, s. 10. Archiv Jakuba Cabala, JC-01896. Čtení některých jmen v rukopise je nejisté (Žejdličky, Pod Krátké, Štekse). ↩ ↩ ↩ ↩ ↩ ↩ ↩ ↩ ↩ ↩ ↩ ↩ ↩ ↩

  4. Vlastivěda moravská. Hustopečský okres, 1924, s. 157 („Polní trati“, „jezera“). Archiv Jakuba Cabala, JC-01842. ↩ ↩ ↩ ↩ ↩ ↩ ↩ ↩ ↩

  5. Z kroniky. Rakvický zpravodaj, 2025, č. 2, s. 10–11 (zápis a ilustrace R. Vajbara v obecní kronice, 1971, s. 18 kroniky). ↩

  6. NEČAS, Ctibor. Nářeční slovníček, heslo pasuňka. ↩ ↩ ↩ ↩

  7. SOkA Břeclav, C 60, Kronika obce Rakvice 1919–1970, s. 24. Archiv Jakuba Cabala, JC-01896. ↩

  8. SOkA Břeclav, C 60, Kronika obce Rakvice 1919–1970, s. 125. Archiv Jakuba Cabala, JC-01898. ↩

  9. Rakvický zpravodaj 1990, č. 1, s. 15–16 (o tratích za železnicí). ↩ ↩ ↩ ↩ ↩ ↩ ↩

  10. FOUKAL, Václav. Sedm set let jihomoravské obce Rakvic. 1948, s. 17–18 („Ej vínko, vínko“). Archiv Jakuba Cabala, JC-01913. ↩ ↩ ↩ ↩

  11. Viz stránku Obec Rakvice (podle VAJBAR, Miroslav. Rakvice: Chronologické dějiny obce, díl 1, heslo 31. 12. 1907). ↩ ↩ ↩ ↩ ↩

  12. NEČAS, Ctibor. Nářeční slovníček, heslo hory; týž, Horenské právo, úvod. ↩ ↩ ↩ ↩ ↩ ↩

  13. REŽNÝ, Hubert. Vinařská besídka. Rakvický zpravodaj 1995, č. 4, s. 5–6. ↩ ↩ ↩ ↩

  14. NEČAS, Ctibor. Nářeční slovníček, heslo greft. ↩

  15. REŽNÝ, Hubert. Studýnky a studně. Rakvický zpravodaj 1989, č. 3, s. 11–13. ↩ ↩ ↩ ↩

  16. Vlastivěda moravská. Hustopečský okres, 1924, s. 158. Archiv Jakuba Cabala, JC-01842. ↩ ↩ ↩ ↩ ↩ ↩ ↩ ↩

  17. Rakvický zpravodaj 1991, č. 1, s. 6 (o postihařích). ↩

  18. REŽNÝ, Hubert. Vinohradnictví v Rakvicích. Rakvický zpravodaj 1989, č. 3, s. 5–10. ↩ ↩ ↩ ↩ ↩ ↩ ↩ ↩ ↩ ↩ ↩ ↩ ↩ ↩ ↩ ↩ ↩ ↩

  19. SOkA Břeclav, C 60, Kronika obce Rakvice 1919–1970, s. 5. Archiv Jakuba Cabala, JC-01896. ↩

  20. Vlastivěda moravská. Hustopečský okres, 1924, s. 156. Archiv Jakuba Cabala, JC-01842. ↩ ↩ ↩

  21. FOUKAL, Václav. Sedm set let jihomoravské obce Rakvic. 1948, s. 19. Archiv Jakuba Cabala, JC-01913. ↩ ↩ ↩

  22. SOkA Břeclav, C 60, Kronika obce Rakvice 1919–1970, s. 111. Archiv Jakuba Cabala, JC-01898. ↩

  23. NEČAS, Ctibor. Horenské právo; Nářeční slovníček, heslo horenské právo. ↩ ↩ ↩

  24. SUCHYŇOVÁ, F. Doplňky k dějinám obce Rakvic, s. 97. Archiv Jakuba Cabala, JC-01910. ↩

  25. NEČAS, Ctibor. Přísaha rakvických hotařů z roku 1606. Rakvický zpravodaj, 2023, č. 3, s. 33 (přetištěno ze zpravodaje ze září 1975). ↩

Jak citovat tuto stránku

CABAL, Jakub. Polní a viniční tratě. In: Historie obce Rakvice [online]. Aktualizováno 17. 11. 2026 [cit. datum]. Dostupné z: https://rakvice.jakubcabal.cz/mistopis/polni-a-vinicni-trate/