Trkmanka, rybníky a jezera
MístopisObecní Zárybnický a panský Trkmanský rybník, kopání Trkmanky, povodně a hráz, jezera a tůně na lukách, štěrkoviště Šutrák a rakvické rybářství.
Obsah stránky
Rakvice leží v rovině u Dyje a voda byla vždy součástí jejich krajiny. Obecní kronika po roce 1919 uvádí jako jedinou tekoucí vodu v katastru potok Trkmanku; řeka Dyje tekla asi deset minut od kraje katastru a skoro každý rok několikrát zaplavila rakvická luka a pole.1 Podle statistiky z roku 1920 připadalo z katastru 2 168 ha na „rybníky, jezera a bažiny“ 192,5 ha;2 Vlastivěda moravská z roku 1924 počítá jen 34,55 ha rybníků.3 Pomístní jména vod jsou i ve slovníčku polních a viničních tratí.
Rybníky Trkmanský a Zárybnický#
Severovýchodně od obce se táhl řetěz jezer a rybníků od Krumvíře kolem Brumovic, Kobylí, Bořetic a Velkých Pavlovic až k Rakvicím; patřil k pavlovicko-hodonínskému panství.4 Nejblíže Rakvicím ležel vrchnostenský Trkmanský rybník s Trkmanským mlýnem, v roce 1631 rybník pojal 600 kop kaprů.5
Pod Trkmanským rybníkem ležel rybník, který vrchnost darovala obci. Listina Čeňka z Lipého z roku 1560 mezi potvrzovanými výsadami vyjmenovává i list Jana z Lipého „na ten rybník, kterýž jest pod rybníkem naším Trkmanským“.6 Obec ho nazývala Zárybnický, v účtech též „rybníček“.7 Podle urbáře hodonínského panství z roku 1593 ho obec užívala a platila z něj vrchnosti jeden zlatý moravský ročně;7 extrakt z urbáře z roku 1654 potvrzuje, že „při té dědině jest rybník jeden, kteréhož obec k dobrému obecnímu bez překážky panské užívá“.8
Na mapě I. vojenského mapování z let 1764 – 1768 je pod Trkmanským rybníkem zakreslen „Rakwitzer Teich“, Rakvický rybník.13 Prameny výslovně neříkají, zda je to obecní Zárybnický rybník. Na jeho místě je dnes přírodní památka Trkmanec – Rybníčky (viz níže).14
Za třicetileté války Rybníčky zpustly a zarostly palachem; po válce byly podle článku v Rakvickém zpravodaji znovu zarybněny a obec v nich rybařila.4 Ještě v roce 1870 si domkař Viktorin Richter s dalšími 22 domkáři stěžoval zemskému výboru, že výtěžky z obecního rybníka „pod rybníkem Trkmanským ležícího“, z lesa Podoksu a ze čtyř pastvin si dělí jen sedláci a domkáři jsou z nich vyloučeni; stížnost úřady v roce 1876 v podstatě zamítly.15
Obecní rybářství#
Obec měla k rybářství vlastní inventář – člun, nevod, rybní truhlu, dva páry rybářských bot a dva koše (vrše). Výlovy se konaly každý třetí rok, hlavními rybami byli kapři a štiky a násady obec kupovala v Břeclavi. Za ryby utržila v roce 1696 přes 103 zlatých, v roce 1727 od vídeňských rybářů 400 zlatých, v roce 1817 přes 780 zlatých a v roce 1826 za 42 metráků kaprů 1 071 zlatých.7
Od roku 1771 si obec od správy císařského dvora najímala i hraniční jezera Holinkovou a Trníček. V letech 1800 – 1825 rybník i jezera pronajímala, od roku 1826 je měla zase ve vlastní režii.7 Lovilo se nevodem, „rybářským měchem“ (vězencem), vršemi, kterým se v Rakvicích říkalo rybářské koše, a čeřenem.7
Kopání Trkmanky (1835)#
Na jaře 1835 začalo vypouštění brumovického jezera, aby se získala orná půda, a už v květnu se pod Kobylským a Trkmanským rybníkem začalo kopat koryto, kterým měla odtékat voda z brumovického jezera.7 Tak vznikl dnešní potok Trkmanka, svedený od Brumovic až za Podivín; lidově se mu říkalo Svodnica.4 Trkmanský rybník byl podle Řehoře Wolného v roce 1846 už vysušený a proměněný v louky; Trkmanský mlýn přišel o vodu (podrobně na stránce Trkmanec).5
Do Zárybnického rybníka přestala přitékat voda. Podle Režného to byl „počátek konce výnosného rybářství rakvické obce“: voda se objevovala jen po lijácích, bažiny zarostly palachem a rybařit se chodilo do Jezer, Pod panskou lúčku, do Trníčku a do Kajlova jezera.7 Rybníčky zarůstaly palachem, který se v zimě kosil a prodával podivínské palachárně.4
Při stavbě odbočky Severní dráhy z Břeclavi do Brna v letech 1837 – 1839 byl podle Vajbara vypuštěn Rakvický rybník, Trkmanka dostala nové koryto a navršil se vysoký násep s mosty a propustky (viz Železnice a zastávka).16 Při stavbě Trkmanky byly rozděleny i Podsednické Zárybnické, takže část polí zůstala před Trkmankou a zbytek za ní.4
Za starosty Josefa Krčky (1895 – 1901) byla podél „svodnice“ vysázena ovocná alej.17 V roce 1915 čistili Trkmanku váleční zajatci z velkostatku na Trkmanci.18
Regulace Trkmanky (1920 – 1923)#
V roce 1920 dala obec na vlastní náklad 14 000 Kč pročistit Trkmanku v katastru od železničního mostu po podivínskou hranici.19 V roce 1923 dokončilo regulaci potoka vodní družstvo v Podivíně; ve Štěpnicích byl místo dřevěného postaven železobetonový most a pak nová betonová lávka.20 Vlastivědný sborník rakvických učitelů z let 1930 – 1931 také uvádí, že Trkmanka byla „po převratu“ zregulována.21
Úsek od pramene po železniční trať upraven nebyl, a proto se Trkmanka při tání v březnu 1940 rozvodnila (viz níže).22 Při přestavbě dálkové silnice Brno – Bratislava od podzimu 1937 vznikly v katastru dva nové mosty, mezi nimi most přes Trkmanku u starého dvora; ten i mosty u zastávky Němci v dubnu 1945 vyhodili do vzduchu.2324
Hráz proti Dyji (1900 – 1901)#
Po zvlášť velkých povodních dal starosta Josef Krčka v letech 1900 – 1901 postavit hrázku, která se táhla od Přítluk až k břehům Trkmanky.25 Vlastivědný sborník uvádí jako rok postavení hráze 1901: při povodních se za ní tvořilo velké jezero, které sahalo až k prvním rakvickým obydlím.21 Podle Huberta Režného byla hráz na lukách po velkých povodních zvýšena a zpevněna za starosty Václava Průdka (od roku 1901).17
Při parcelaci bývalých panských trávníků po roce 1928 byla hráz místy rozkopána. Dříve se voda z panského trávníku čerpala větrným motorem do svodnice; kronikářka v roce 1940 viděla v rozkopání hráze jednu z příčin záplav.26 Čerpání vody pro panský dvůr připomíná žentour z roku 1912. V roce 1989 byla hrázka už jen zarostlým svědkem dávné ochrany proti povodním a „promenádou milenců“.27
Povodně#
Povodně přicházely od Dyje i od Trkmanky. Vybrané zprávy:
- 2. června 1844 (?) – soupis povodňových škod s německým titulem uvádí škody jednotlivých rakvických hospodářů a navrženou podporu na osivo; datace českého soupisu je nejistá.28
- konec června 1879 – po častých lijácích dostoupila rozvodněná Dyje až do poloviny obce (vzpomínky Ludmily Švástové).29
- jaro 1900 – voda z Dyje zatopila dolní domky v obci a velká část polí zůstávala celá léta pod vodou.29 Rukopisný lístek Miroslava Vajbara vložený do jedné z kronik uvádí velkou povodeň v březnu 1900; v knize chybí zápis za celý rok 1900 a je možné, že právě zápis o povodni byl důvodem k vytržení stran.30
- červen – červenec 1919 – od 24. června denně pršelo a 12. července vylila Dyje v nejlepší senoseči; seno odplavala voda. Trkmanka protrhla břeh a zaplavila Zárybnické, Rybníčky a Bílovské Šuty [čtení nejisté]; na Rybníčky přinesla spoustu ryb a občané tam dlouho lovili kapry.31 Podobný příběh, kdy se kapři z protrženého rybníka u Brumovic dostali Trkmankou na Rybníčky a lidé je chytali do rukou a do košů, vypráví i Rakvický zpravodaj (bez udání roku).4
- 16. června 1926 – Dyje zaplavila pole a luka na několik kilometrů daleko a voda stála šest týdnů; seno se vůbec neklidilo.32
- 22. srpna – 6. září 1938 – luka zaplavena po hřeben hráze, pod vodou i Podkoziberky a Díle; voda stála tři týdny.33
- podzim 1939 – po protržení levého břehu Dyje vzniklo jezero od Nových Mlýnů až k Lanžhotu a jezírka u obce tam, kde byla voda v roce 1900.34
- 13.–20. března 1940 – při prudkém tání se rozvodnila Trkmanka zamrzlá do dna. Přetékala silnici k Bílovicím mezi starým a novým dvorem, na Rybníčkách bylo 3 m vody. U Dolního mostu se přelila do Trávníků a přes silnici k Podivínu až do obce, kde dosáhla k číslu 67 a za humny k č. 46; studny a sklepy až po školu byly plné vody. „Rakvice seděly jak na ostrově“; pod vodou nebo podmáčeno bylo 4 600 měr polí.2226
- březen 1941 – voda stála kolem Trkmanky na Rybníčkách až k dráze, na Trávnících, Dílech a Podkoziberkách; v obci sahala k hostinci U Rolníka a za humny po čísla 40 až 89, několik domů na návsi bylo odříznuto a v č. 91 se převáželi na pltí. Nejvíc vody bylo 13. března; poškozeno a podemleto bylo 100 domků.35
Jezera a tůně na lukách#
Mezi loukami u Dyje ležela řada jezer, jezírek a tůní, z velké části mrtvých ramen Dyje. Obecní kronika uvádí Trníček široký a úzký, Zbrodek, Pod panskú lúčkú, Jezera, Kutnar, Holinkovou, Gejl a vodu na Rybníčkách;1 Vlastivěda moravská z roku 1924 ještě Prádlo u Koze, Fric a Pejl u Podoksa a Krmíčkůj Trníček.36 Článek v Rakvickém zpravodaji z roku 1989 jmenuje Jezera, Pod panskou lúčkou, Holinkovou, Frice, Kutnar, Gejl a Malý a Velký Trníček.27 Při povodních je Dyje napájela a při jarních vodách se do nich dostávalo mnoho ryb; podle učitelů z let 1930 – 1931 v nich žili kapři, štiky („ščuky“) a okouni („ševci“) a ryby se nenasazovaly.2137
- Trníček (Velký a Malý, také široký a úzký; Malý se nazýval Krmíčkův) – mrtvé rameno Dyje, které obec používala k rybaření po úpadku Rybníčků.436 Široký Trníček, „potoční rybník“ asi kilometr západně od obce, měl hloubku kolem tří metrů a byl koupalištěm dospělých a plavců; v zimě se na něm bruslilo a navazoval na vodní plochu Přítluckého jezera (vzpomínky Huberta Opršala).38 Velký Trníček býval koupalištěm „těch odvážnějších, vždy s čistou vodou“.27 V červenci 1927 se v Trníčku utopil M. Suchánek [?].39 Na lukách u Trníčku hasiči v roce 1944 zkoušeli první motorovou stříkačku.40
- Pod panskou lúčkou a Jezera – na nich se rybařilo i po roce 1835; ve druhé polovině 19. a na počátku 20. století se tu systematicky choval a lovil ryby.7 V roce 1989 z vod na lukách zůstala jen „vybagrovaná Jezera a Pod panská lúčka“, lemované topoly.27 Na podzim 1934 postavila obec pevnou cestu přes jezera pro majitele pozemků za jezerem.41
- Kutnar – podle zpravodaje z roku 1989 „zkomírající tůň se vzácnou vodní chráněnou květenou a vodními brouky“, zarostlá plevelem.27
- Holinková a Frice – Holinková bývala plná vody a bahnitá; Frice, kdysi plné leknínů, stulíků a ryb, do roku 1989 zanikly.27
Úpravy Dyje, odvodnění a vybudování Novomlýnských nádrží podle rybářů z roku 1996 „narušily harmonický ráz krajiny“: klesla hladina spodní vody, mokřady vyschly a louky se změnily v pole.42
Štěrkoviště Šutrák#
Na pozemcích Díly a na loukách je v zemi štěrk s oblázky křemene, který se používal na beton.37 Rakvičtí odedávna těžili štěrk z obecních štěrkovišť, kterým se říkalo Velký a Malý Šutrák.43 Zatopené jámy se staly rybníky; ve druhé polovině 19. a na počátku 20. století se v nich chovaly ryby.7 Velký Šutrák býval koupalištěm mládeže.27 V „šutráku“ na panském Díle se 6. července 1920 utopil čeledín Josef Šiška [?] a ve velkém šutráku 5. července 1926 šestnáctiletý Ferdinand Průdek z č. 246.1944 Při kopání štěrku na pozemcích Podkoziberky v roce 1927 se přišlo na hroby skrčenců a popelnice – doklad osídlení kraje v pravěku.45
Po válce byly kromě silnic kolem návsi všechny cesty v obci jen hliněné a za deště nesjízdné. Obec proto přistoupila k jejich zpevnění štěrkem. Protože ruční výkop byl nákladný, pronajala obecní „malý šutrák“ společnosti Šelle–Korčák a Valenta, která si pořídila bagr a těžila štěrk i z větších hloubek. Jen do Nové ulice se na první úpravu navezlo asi 440 m³ štěrku a drobným štěrkem byla navezena i náves kolem kostela.4647 Do května 1950 vytěžila firma z obecního štěrkoviště přes 25 400 m³ štěrku. Bagr i se zásobou štěrku od ní na konci roku 1949 koupil místní národní výbor za 225 000 Kčs.47
Dnes se ke koupání a rybaření používá štěrkoviště Trávníky; v roce 1995 do něj rybáři s obcí vysadili amury, kteří měli spásat rákos u budované pláže.42
Rybáři#
První rybářský spolek v Rakvicích založilo v roce 1943 deset rybářů lovících do čeřenu a měchu; jmenoval se „Kutnar“, předsedou byl Cyril Průdek a brzy zanikl. Po válce vznikl spolek „Rakvice“, později se rakvičtí rybáři stali místní skupinou brněnské organizace a po jejím rozpadu patřili k Podivínu. Dne 10. února 1991 byla založena samostatná místní organizace Moravského rybářského svazu Rakvice (s Přítluky, Bulhary a Zaječím), hospodařící na revírech Dyje 4B a 4C o rozloze 87 ha.42
Přírodní památka Trkmanec – Rybníčky#
U Trkmanského dvora mezi Rakvicemi a Velkými Bílovicemi, v nadmořské výšce kolem 165 m, leží na místě bývalého Rakvického rybníka přírodní památka Trkmanec – Rybníčky. Je to slanisko, biotop vzácných mokřadních slaných luk a rákosin v povodí Trkmanky. Přírodní památkou bylo území vyhlášeno v roce 2008 hlavně kvůli ochraně kriticky ohroženého pcháče žlutoostenného; nedaleko leží evropsky významná lokalita Trkmanské louky.14
Zdroje#
- SOkA Břeclav, C 60, Kronika obce Rakvice 1919–1970, s. 9, 10, 17, 20, 22, 26, 31, 32, 35, 36, 60, 87, 88, 112, 116–118, 125, 173, 202. Archiv Jakuba Cabala, JC-01896, JC-01897, JC-01898, JC-01899.
- Vlastivědný sborník Rakvic 1930–1931, rukopis učitelů, Archiv Miroslava Vajbara, AMV 29, list 2a–2b. Archiv Jakuba Cabala, JC-01846.
- Vlastivěda moravská. Hustopečský okres. Brno: Musejní spolek, 1924, s. 151–153, 157. Archiv Jakuba Cabala, JC-01842.
- NOSEK, František. Listinář Selského archivu. 1905, č. 2, s. CCIX–CCXIII; přepisy na stránce Listiny.
- NEČAS, Ctibor. Feudální držitelé Rakvic.
- NEČAS, Ctibor (-cn-). Z bojů o občinu. Nedatovaný otisk článku, s. 202–203. Archiv Jakuba Cabala, JC-01635.
- I. vojenské mapování, 1764–1768, výřez. Archiv Jakuba Cabala, JC-02014. © 1st Military Survey, Austrian State Archive/Military Archive, Vienna; © Laboratoř geoinformatiky Univerzita J. E. Purkyně – www.geolab.cz; © Ministerstvo životního prostředí ČR – www.env.cz.
- VAJBAR, Miroslav. Rakvice: Chronologické dějiny obce, díl 1, s. 82. Archiv Jakuba Cabala, JC-01922.
- VAJBAR, Miroslav. Rukopisný lístek o povodni v březnu 1900. Archiv Jakuba Cabala, JC-01915.
- Soupis povodňových škod v Rakvicích (povodeň 2. 6. 1844 [?]). Archiv Jakuba Cabala, JC-00316.
- FOUKAL, Václav. Sedm set let jihomoravské obce Rakvic. Rakvice, 1948, s. 7. Archiv Jakuba Cabala, JC-01913.
- Jak to bylo, když se po roce 1948 v obecním „Šutráku“ v Rakvicích bagrovalo… Opisy protokolů ze zasedání rady MNV v Rakvicích 1948–1951 (SOkA Břeclav se sídlem v Mikulově). Archiv Jakuba Cabala, JC-01929.
- CABAL, Jakub. Rod Šelle z Rakvic. Nevydaný rodopis, aktuální verze.
- REŽNÝ, Hubert. Proměny, 5. část. Rakvický zpravodaj, 1988, č. 1, s. 6.
- Rakvická jezera a tůně. Rakvický zpravodaj, 1989, č. 2.
- REŽNÝ, Hubert. Rychtáři, purkmistři, starostové. Rakvický zpravodaj, 1989, č. 2, s. 10–14.
- [Článek o Rybníčkách a Palestinách]. Rakvický zpravodaj, 1990, č. 1, s. 14–16.
- Rakvické osobnosti [Josef Krčka]. Rakvický zpravodaj, 1992, č. 1.
- REŽNÝ, Hubert. Rybářství. Rakvický zpravodaj, 1996, č. 4, s. 7–8.
- [Článek výboru místní skupiny rybářů]. Rakvický zpravodaj, 1996, č. 4, s. 9–10.
- ŠVÁSTOVÁ, Ludmila. Mé vzpomínky na rody a veřejné události za mého života (4. část). Rakvický zpravodaj, 2004, č. 4.
- KUBÍK, Vojtěch. Přírodní památka Trkmanec – Rybníčky. Rakvický zpravodaj, 2013, č. 1, s. 18.
- OPRŠAL, Hubert. Široký Trníček (ze sborníku vzpomínek). Rakvický zpravodaj, 2014, č. 3, s. 7–10, a 2015, č. 1, s. 4–7.
- NEUVIRTOVÁ, Iva. Postřehy z obce [historie rakvických stříkaček]. Rakvický zpravodaj, 2014, č. 3, s. 7.
-
SOkA Břeclav, C 60, Kronika obce Rakvice 1919–1970, s. 10. Archiv Jakuba Cabala, JC-01896. Čtení jmen „Zbrodek“, „Kutnar“ a „Holinkova“ v rukopise je nejisté. ↩ ↩
-
SOkA Břeclav, C 60, Kronika obce Rakvice 1919–1970, s. 9. Archiv Jakuba Cabala, JC-01896. ↩
-
Vlastivěda moravská. Hustopečský okres, 1924, s. 151. Archiv Jakuba Cabala, JC-01842. ↩
-
[Článek o Rybníčkách a Palestinách]. Rakvický zpravodaj 1990, č. 1, s. 14–16. ↩ ↩ ↩ ↩ ↩ ↩ ↩
-
Podrobně se zdroji (Vlastivědný sborník, Hosák, Wolny) na stránce Trkmanec. ↩ ↩
-
Listina Čeňka z Lipého z roku 1560, NOSEK, F. Listinář Selského archivu, 1905, č. 2, s. CCX–CCXI; přepis na stránce Listiny. ↩ ↩
-
REŽNÝ, Hubert. Rybářství. Rakvický zpravodaj 1996, č. 4, s. 7–8. ↩ ↩ ↩ ↩ ↩ ↩ ↩ ↩ ↩ ↩
-
Extrakt urbáře od města Hodonína pro obec Rakvice, 24. 5. 1654, NOSEK, F. Listinář Selského archivu, 1905, č. 2, s. CCXII–CCXIII; přepis na stránce Listiny. ↩
-
Listina Jindřicha z Lipého z roku 1497, NOSEK, F. Listinář Selského archivu, 1905, č. 2, s. CCIX–CCX; přepis na stránce Listiny. ↩
-
Vlastivěda moravská. Hustopečský okres, 1924, s. 152–153 („Rakvické privileje“). Archiv Jakuba Cabala, JC-01842. ↩
-
REŽNÝ, Hubert. Proměny, 5. část. Rakvický zpravodaj 1988, č. 1, s. 6. ↩
-
NEČAS, Ctibor. Feudální držitelé Rakvic, heslo Jan z Lipé. ↩
-
I. vojenské mapování, 1764–1768; výřez s Rakvicemi na stránce Obec, s Trkmanským mlýnem na stránce Trkmanec. ↩
-
KUBÍK, Vojtěch. Přírodní památka Trkmanec – Rybníčky. Rakvický zpravodaj 2013, č. 1, s. 18. ↩ ↩
-
NEČAS, Ctibor (-cn-). Z bojů o občinu, s. 202–203 (podle SOA Brno, fond A 9, sign. 5/3). Archiv Jakuba Cabala, JC-01635. ↩
-
VAJBAR, M. Rakvice: Chronologické dějiny obce, díl 1, s. 82 (heslo „1839 Železniční násep u Rakvic“). Archiv Jakuba Cabala, JC-01922; původní pramen podle knihy: Archiv Miroslava Vajbara, Zápisky kronikáře Rostislava Vajbara. ↩
-
REŽNÝ, Hubert. Rychtáři, purkmistři, starostové. Rakvický zpravodaj 1989, č. 2, s. 10–14. ↩ ↩
-
SOkA Břeclav, C 60, Kronika obce Rakvice 1919–1970, s. 17. Archiv Jakuba Cabala, JC-01896. ↩
-
SOkA Břeclav, C 60, Kronika obce Rakvice 1919–1970, s. 22. Archiv Jakuba Cabala, JC-01896. Příjmení utonulého čeledína je čteno nejistě (Šiška, případně Sluka). ↩ ↩
-
SOkA Břeclav, C 60, Kronika obce Rakvice 1919–1970, s. 26. Archiv Jakuba Cabala, JC-01896. ↩
-
Vlastivědný sborník Rakvic 1930–1931, rukopis učitelů (AMV 29), list 2a. Archiv Jakuba Cabala, JC-01846. ↩ ↩ ↩
-
SOkA Břeclav, C 60, Kronika obce Rakvice 1919–1970, s. 116–117. Archiv Jakuba Cabala, JC-01898. ↩ ↩
-
SOkA Břeclav, C 60, Kronika obce Rakvice 1919–1970, s. 87–88. Archiv Jakuba Cabala, JC-01897. ↩
-
SOkA Břeclav, C 60, Kronika obce Rakvice 1919–1970, s. 173. Archiv Jakuba Cabala, JC-01899. ↩
-
Rakvické osobnosti [Josef Krčka]. Rakvický zpravodaj 1992, č. 1. ↩
-
SOkA Břeclav, C 60, Kronika obce Rakvice 1919–1970, s. 118. Archiv Jakuba Cabala, JC-01898. ↩ ↩
-
Rakvická jezera a tůně. Rakvický zpravodaj 1989, č. 2. ↩ ↩ ↩ ↩ ↩ ↩ ↩
-
Soupis povodňových škod v Rakvicích („Beschreibung … Wasserschadens … am 2ten Juny 844“). Archiv Jakuba Cabala, JC-00316. Český soupis uvnitř může pocházet z jiné, pozdější povodně. ↩
-
ŠVÁSTOVÁ, Ludmila. Mé vzpomínky na rody a veřejné události za mého života (4. část). Rakvický zpravodaj 2004/4. ↩ ↩
-
Rukopisný lístek podepsaný „Vajbar Mir.“, Archiv Jakuba Cabala, JC-01915. ↩
-
SOkA Břeclav, C 60, Kronika obce Rakvice 1919–1970, s. 20. Archiv Jakuba Cabala, JC-01896. ↩
-
SOkA Břeclav, C 60, Kronika obce Rakvice 1919–1970, s. 31. Archiv Jakuba Cabala, JC-01896. ↩
-
SOkA Břeclav, C 60, Kronika obce Rakvice 1919–1970, s. 88–89. Archiv Jakuba Cabala, JC-01897. ↩
-
SOkA Břeclav, C 60, Kronika obce Rakvice 1919–1970, s. 112. Archiv Jakuba Cabala, JC-01898. ↩
-
SOkA Břeclav, C 60, Kronika obce Rakvice 1919–1970, s. 125. Archiv Jakuba Cabala, JC-01898. ↩
-
Vlastivěda moravská. Hustopečský okres, 1924, s. 157 („jezera“). Archiv Jakuba Cabala, JC-01842. ↩ ↩
-
Vlastivědný sborník Rakvic 1930–1931, rukopis učitelů (AMV 29), list 2b. Archiv Jakuba Cabala, JC-01846. ↩ ↩
-
OPRŠAL, Hubert. Široký Trníček. Rakvický zpravodaj 2014, č. 3, s. 7–10 (kopie rukopisu sborníku vzpomínek; pokračování v RZ 2015, č. 1, s. 4–7). ↩
-
SOkA Břeclav, C 60, Kronika obce Rakvice 1919–1970, s. 35. Archiv Jakuba Cabala, JC-01896. Čtení příjmení je nejisté. ↩
-
NEUVIRTOVÁ, Iva. Postřehy z obce. Rakvický zpravodaj 2014, č. 3, s. 7. ↩
-
SOkA Břeclav, C 60, Kronika obce Rakvice 1919–1970, s. 60. Archiv Jakuba Cabala, JC-01897. ↩
-
[Článek výboru místní skupiny rybářů]. Rakvický zpravodaj 1996, č. 4, s. 9–10. ↩ ↩ ↩
-
FOUKAL, Václav. Sedm set let jihomoravské obce Rakvic., 1948, s. 7 (JC-01913). ↩
-
SOkA Břeclav, C 60, Kronika obce Rakvice 1919–1970, s. 32. Archiv Jakuba Cabala, JC-01896. ↩
-
SOkA Břeclav, C 60, Kronika obce Rakvice 1919–1970, s. 36. Archiv Jakuba Cabala, JC-01896. ↩
-
SOkA Břeclav, C 60, Kronika obce Rakvice 1919–1970, s. 202. Archiv Jakuba Cabala, JC-01899. ↩ ↩
-
Opisy protokolů ze zasedání rady MNV v Rakvicích, zápisy z 11. 1., 7. 2. a 23. 4. 1948, 2. 12. 1949 a 6. 5. 1950 (SOkA Břeclav se sídlem v Mikulově); Archiv Jakuba Cabala, JC-01929. ↩ ↩ ↩
-
CABAL, Jakub. Rod Šelle z Rakvic. Nevydaný rodopis, aktuální verze, kapitola Josef Šelle (1911). ↩
Jak citovat tuto stránku
CABAL, Jakub. Trkmanka, rybníky a jezera. In: Historie obce Rakvice [online]. Aktualizováno 17. 11. 2026 [cit. datum]. Dostupné z: https://rakvice.jakubcabal.cz/mistopis/trkmanka-a-jezera/