Hostince
MístopisRakvické hostince od obecní hospody na návsi přes U Raka, U Rolníka a U Nádraží po sokolskou Besedu – čísla domů, majitelé a nájemci do poloviny 20. století.
Obsah stránky
Hostinec byl na vsi vedle kostela a školy hlavním místem setkávání. Konaly se v něm schůze obce a spolků, taneční zábavy, divadla i hody. Stránka shrnuje, co prameny říkají o rakvických hostincích od 19. století do poloviny 20. století. Kdo provozoval které hostince ve 30. letech, zaznamenal i František Šelle ve svém seznamu živností (viz Řemesla a obchody ve 30. letech): „Zach Rochus – Böhm Fr., Bednařík – Mazánek, Pokluda, Sokolovna“.1
Právo šenku#
Víno se v Rakvicích poprvé smělo šenkovat podle Huberta Režného v roce 1595. Tehdejší vrchnost, hrabě ze Salm-Neuburgu, udělila toto právo Václavu Vítovi ze Rzavého, držiteli svobodného dvora na místě pozdější sokolovny; lis a sklep se šenkem byly podle Režného na místě domu č. 130.2 Po třicetileté válce dovolila vrchnost (Bedřich hrabě z Oppersdorfu a jeho manželka Anna Helena) obci šenkovat na radnici nebo v jiném vhodném domě vlastní i kupované víno; obec však musela vyšenkovat také 60 věder panského vína, a to o krejcar za máz dráž.2 V roce 1775 dostala obec od vrchnosti (tehdy už císařské rodiny) právo šenku s podmínkou, že každý rok odebere šest beček panského vína z dolnobojanovského sklepa a bude prodávat pivo z hodonínského panského pivovaru a kořalku z hodonínské pálenice.2
Přehled hostinců#
| Hostinec | Č. p. | Doložení, majitelé a nájemci | Zdroj |
|---|---|---|---|
| Obecní hostinec (obecní hospoda) | 22 | číslo od 1771; obec jej pronajímala; nájemce Cyril Štork, jako poslední hostinský uváděn i Karel Zrotal; 1881 zbořen, na jeho místě škola (1882) | 345 |
| Palírna | 146 | nálev kořalky v budově panského dvora; nájemci mj. Adolf Kohn, Jan Křivánek, Martin Průdek, Jan Bauman, Raimund Vedral; 1926 koupil Sokol a zbořil | 63 |
| U Raka (Zachův hostinec) | 113 (zahrada na č. 9) | 1877 Cyril Štork; od 1892 Rochus Zach; po 1933 nájemce Jan Kamenský, výčepní František Böhm; po 1950 zrušen | 735 |
| U Rolníka (dolní hospoda) | 81 | 1883 Tomáš Obhlídal; 1907–1910 nájemce Josef Štefka; 1921 Václav Bednařík; 1933 Rudolf Mazánek, po něm jeho dcera a zeť Jaroslav Průdek | 839 |
| U Nádraží | 473 | postavil 1925/26 Martin Průdek; 1937 dražba; 1940 rodina Kaňova; od 1966–1967 kino | 1011312 |
| Beseda (sokolský hostinec) | 524 | postaven 1927 se sokolovnou; nájemci od F. Beránka po J. Vodáka; 1941 zavřen | 1363 |
| Pokluda | ? | jen jméno v seznamu hostinců 30. let | 1 |
| Horní hospoda | ? | hostinský Lušňa – jen v povídce Zdeňka Pohla | 14 |
| Hospoda u Trkmanského mlýna | Trkmanec | u mlýna bylo podle sborníku z let 1930–1931 mýto, hospoda a pošta | 15 |
Hostinec Beseda měl číslo 524. Číslo 146 nesla stará Palírna, na jejímž místě vznikla sokolovna; podrobně o obou budovách pojednává stránka Palírna a sokolovna.
Obecní hostinec na návsi#
Obecní hostinec stál na návsi vedle kostela. Při číslování domů v roce 1771 dostal číslo 22 a obec ho pronajímala různým hostinským.3 Kromě nálevny v něm byl byt hostinského a obecní kancelář.16 Kronikářka Františka Suchyňová vyjmenovává na tomto místě hostinec, řeznictví, býkovnu, kovárnu a obecní šatlavu.4 Už první známá škola stála „vedle obecní hospody“.17 Podle Suchyňové byl posledním hostinským Karel Zrotal.4 Hostinec měl v nájmu také řezník Cyril Štork,7 o kterém se vyprávělo, že roku 1866 pohostil ve svém sklepě pruské vojáky. Když se opili, obvinili ho, že jim do vína přilil líh, a vyhrožovali mu zastřelením; zachránil ho prý až Eduard Kornyšl, který vojákům vysvětlil, že rakvická réva dává silné víno.18
Obecní zastupitelstvo rozhodlo 20. února 1881, že hostinec zboří a postaví na jeho místě čtyřtřídní školu.3 Škola č. 22 byla dostavěna roku 1882, viz Škola.17
U Raka#
Cyril Štork koupil roku 1873 dům č. 112 a v roce 1877 sousední krajní dům č. 113 od Josefa Krčky. Do něj přenesl hostinskou živnost z obecní hospody.73 V roce 1880 koupil ještě dům č. 9, o dva roky později ho zbořil a zřídil tam hostinskou zahradu s akáty a kaštany, kuželnou a šopou na tancování; říkalo se tomu „Na chalupě“.3 V této „Zachově zahradní restauraci“ měl 26. srpna 1900 tříhodinovou přednášku cestovatel Emil Holub.19
Od roku 1892 vedl hostinec Rochus Zach z Lužic, který se oženil se Štorkovou dcerou Františkou.37 Roku 1897 dům vyhořel při jednom z největších požárů, jaké Rakvice zažily. Nová budova pak dostala jméno „U Raka“.7 Po převratu 28. října 1918 se večer po průvodu s hudbou konala v hostinci u Zachů slavnostní schůze občanů, na které promluvil učitel Ladislav Heinige.20 Pamětníci vzpomínali na posezení „pod kaštany“, betonovou kuželnu a dobře vychlazené pivo: sudy ležely na dováženém ledu.9
Po smrti Rochuse Zacha v roce 1933 měl hostinec v nájmu Jan Kamenský zvaný „Janeček“ z č. 93 a jako výčepního zaměstnával koláře Františka Böhma.35 V listopadu 1939 se před hostincem „U Raka“ pokusilo přistát letadlo a zřítilo se u kostelní zdi (viz Kostel).21 Při bojích 15. dubna 1945 manévroval tank „od hostince Zachového po uličku“.22 Podle Rostislava Vajbara proměnili po válce hostinec nejdříve v kulturní dům a po roce 1950 byl zrušen.3 Starý akát před bývalou Zachovou hospodou patřil k nejznámějším stromům obce.23
U Rolníka – dolní hospoda#
Dům č. 81 na dolním konci patřil v 19. století Jiřímu Bergerovi („Perglovi“), který tu měl obchod s mlékem.8 Rostislav Vajbar uvádí jako majitelku v roce 1881 Matildu Bergerovou s krupařstvím a střižním zbožím. V roce 1883 koupil dům Tomáš Obhlídal a zřídil v něm hostinec, kterému se říkalo „Obhlídalova hospoda“ a později „U Rolníka“.38 Hostinec byl střediskem spolkového a kulturního života: hrálo se tu divadlo za působení Aloise Mrštíka v 80. letech 19. století24 a v roce 1914 tu měla spolkovou místnost nově založená sokolská jednota, jejímž starostou byl Tomášův syn Jakub Obhlídal; ze stáje si sokolové upravili provizorní tělocvičnu.325 V roce 1907 (podle Suchyňové 1906) pronajal Tomáš Obhlídal hostinec sousedovi Josefu Štefkovi a sám odešel na tři roky do Vídně, kde měl pronajatý jiný hostinec. Po návratu si založil i vlastní kapelu. Zemřel roku 1923.38
Hostinec koupil Václav Bednařík, který se vrátil z Ameriky s velkými úsporami, přistavěl sál a postavil novou budovu. Do deseti let přišel o hostinec i o peníze a rozvedla se s ním i manželka.83 V únoru 1933 byl hostinec vydražen a koupil ho Rudolf Mazánek z Milešína (1896 – 1946).3 Kronika pak hostinec uvádí jako „U Rolníka“ i jako hostinec „Mazánkův“: roku 1940 se před ním konala klasifikace koní pro německou armádu, v březnu 1941 sahala povodňová voda až k němu a v roce 1943 tu sportovní klub sehrál divadlo „Pražské švadlenky“.262728 Při bojích 15. dubna 1945 se k hostinci doplazil a zemřel zraněný sovětský voják; 1. května 1945 se tu se sovětskými vojáky tančilo.2229
Před hostincem na dolním konci se před válkou i po ní konaly hody Dělnického sportovního klubu a stávala tu kuželna.9 Po Mazánkově smrti zdědila hostinec jeho dcera, provdaná za Jaroslava Průdka zvaného „Katolík“;3 odtud zřejmě pozdější název „U Průdků“, pod kterým zpravodaj v roce 1993 uvádí „dolní hospodu“.30 Po roce 1948 převzalo hostince U Rolníka a Beseda družstvo Jednota pod jednotným názvem „Pohostinství“.3
U Nádraží#
Hostinec v dnešní Nádražní ulici postavil v letech 1925/26 Martin Průdek (1869 – 1932) z č. 31.31 Jeho otec Tomáš zemřel roku 1879 a matka Kateřina se znovu vdala za Václava Remeše z Bojanovic, proto se Martinovi říkalo „Průdek-Remeš“.103 Martin byl dvakrát v Americe a za vydělané peníze postavil hostinec „na kopci“; stavba stála přes 400 000 Kč.103
V nově postaveném hostinci U Nádraží pořádali hasiči 21. listopadu 1926 první zábavu, kterou přerušil požár bývalé panské šopy na kopci nad obcí.11 Podnik se však neudržel. Syn Otakar, který přijel roku 1932 z USA, dostal koncesi, ale po krátké době se vrátil; v prosinci 1933 byl v hostinci při rvačce zabit čeledín Fabian Rampáček. V září 1937 připadl dům v dražbě Rolnické záložně v Hustopečích a šenkovat se přestalo.3 Podzimní mobilizace 1938 přivedla do hostince asi 25 vojáků pěšího pluku a od září 1939 tu byly ubytovány německé hlídky střežící železniční mosty.3233 V září 1940 koupila dům rodina Kaňova.3
Obec dům v roce 1965 koupila a v letech 1966 – 1967 v sále zřídila kinosál pro širokoúhlé filmy.123 Kino bylo podle Vajbara uzavřeno v roce 1994.3
Palírna a Beseda#
Panská budova č. 146 zvaná Palírna stála na místě dnešní sokolovny. V polovině byly byty pro zemědělské dělníky, v druhé polovině nálev kořalky.6 Suchyňová jmenuje řadu nájemců: žida Marka, Baorka, Adolfa Kohna, Jana Křivánka z č. 44, Martina Průdka „Martinka“, za kterého se už čepovalo i pivo, a pekaře Jana Baumana z č. 45; posledním byl hostinský Vedral.6 Budovu koupila tělocvičná jednota Sokol, zbořila ji a postavila sokolovnu.611
Ze zbylého a hlavně z nového materiálu postavil Sokol na podzim 1927 hostinec Beseda, který tvoří se sokolovnou jednu budovu; dostal č. 524.13 Nájemci se střídali: prvním byl František Beránek ze Soběšic, dalšími řezník Josef Vajbar, pekař Karel Nečas, zahradník Jakub Průdek a Jakub Vodák z Podivína.63 V roce 1941 byl hostinec zavřen a majetek zabrán.6 Podrobně viz Palírna a sokolovna.
Zdroje#
- MZA Brno, E 67 Sbírka matrik, matriky Rakvice (odkazy v poznámkách).
- SOkA Břeclav, C 60, Kronika obce Rakvice 1919–1970, s. 33, 38, 45, 95–96, 107, 114, 122, 125, 140–141, 162–163, 177. Archiv Jakuba Cabala, JC-01896, JC-01897, JC-01898, JC-01899.
- SUCHYŇOVÁ, Františka. Doplňky k dějinám obce Rakvic. Strojopis, 1940, s. 14, 24–25, 40–41, 68–69, 88–89. Archiv Jakuba Cabala, JC-01910.
- Vlastivěda moravská. Hustopečský okres. Brno: Musejní spolek, 1924, s. 157. Archiv Jakuba Cabala, JC-01842.
- Vlastivědný sborník Rakvic (rukopis rakvických učitelů), 1930–1931, listy 14b–15a, 19b, 24b, 36b; originál v archivu Miroslava Vajbara. Archiv Jakuba Cabala, JC-01846.
- NEČAS, Ctibor. Z galerie rakvických osobností, hesla Cyril Štork, Jakub Obhlídal, Martin Průdek.
- NEČAS, Ctibor. Nářeční slovníček, heslo kino.
- ŠELLE, František. Služby v Rakvicích před padesáti léty (v třicátých letech). Strojopis, asi 1983. Archiv Jakuba Cabala, JC-01959.
- REŽNÝ, Hubert. Vinohradnictví v Rakvicích. Rakvický zpravodaj, 1989, č. 3, s. 5–10.
- POHL, Zdeněk. Zavírací den (povídka). Rakvický zpravodaj, 1988, č. 1, s. 14.
- Hody. Rakvický zpravodaj, 1988, č. 2, s. 10–12.
- Rakvické osobnosti. Rakvický zpravodaj, 1992, č. 2, s. 9–10.
- Letní hody roku 1993. Rakvický zpravodaj, 1993, č. 3, s. 7–8.
- Rakvický zpravodaj, 2009, č. 3, s. 6 a č. 4, s. 3. Archiv Jakuba Cabala, JC-01993.
- Rakvice kdysi a dnes. Rakvický zpravodaj, 2018, č. 3, s. 25–27.
- VAJBAR, Rostislav. Hostince v Rakvicích. Ed. Miroslav Vajbar. Rakvický zpravodaj, 2021, č. 2, s. 22–27.
-
ŠELLE, František. Služby v Rakvicích před padesáti léty (v třicátých letech). Strojopis, asi 1983. Archiv Jakuba Cabala, JC-01959; otištěno v Rakvickém zpravodaji 1992, č. 3, a 2014, č. 1 (tam „Bednařík (nástupce Mazánka)“). ↩ ↩ ↩
-
REŽNÝ, Hubert. Vinohradnictví v Rakvicích. Rakvický zpravodaj 1989, č. 3, s. 7–8. ↩ ↩ ↩
-
VAJBAR, Rostislav. Hostince v Rakvicích. Rakvický zpravodaj 2021, č. 2, s. 22–27. Archiv Jakuba Cabala, JC-01993. ↩ ↩ ↩ ↩ ↩ ↩ ↩ ↩ ↩ ↩ ↩ ↩ ↩ ↩ ↩ ↩ ↩ ↩ ↩ ↩ ↩ ↩ ↩ ↩ ↩ ↩ ↩ ↩ ↩ ↩ ↩ ↩ ↩ ↩
-
SUCHYŇOVÁ, F. Doplňky k dějinám obce Rakvic, s. 14 (č. 21–22). Archiv Jakuba Cabala, JC-01910. ↩ ↩ ↩ ↩
-
NEČAS, Ctibor. Z galerie rakvických osobností, heslo Cyril Štork. ↩ ↩ ↩ ↩ ↩
-
SUCHYŇOVÁ, F. Doplňky k dějinám obce Rakvic, s. 88–89 (č. 146, Beseda). Archiv Jakuba Cabala, JC-01910. ↩ ↩ ↩ ↩ ↩ ↩ ↩ ↩ ↩
-
SUCHYŇOVÁ, F. Doplňky k dějinám obce Rakvic, s. 68–69 (č. 112–113). Archiv Jakuba Cabala, JC-01910. ↩ ↩ ↩ ↩ ↩ ↩ ↩ ↩
-
SUCHYŇOVÁ, F. Doplňky k dějinám obce Rakvic, s. 40–41 (č. 81). Archiv Jakuba Cabala, JC-01910. ↩ ↩ ↩ ↩ ↩ ↩ ↩
-
SUCHYŇOVÁ, F. Doplňky k dějinám obce Rakvic, s. 24–25 (č. 31). Archiv Jakuba Cabala, JC-01910. ↩ ↩ ↩
-
SOkA Břeclav, C 60, Kronika obce Rakvice 1919–1970, s. 33. Archiv Jakuba Cabala, JC-01896. ↩ ↩ ↩ ↩
-
NEČAS, Ctibor. Nářeční slovníček, heslo kino; Z galerie rakvických osobností, heslo Martin Průdek. ↩ ↩
-
SOkA Břeclav, C 60, Kronika obce Rakvice 1919–1970, s. 38. Archiv Jakuba Cabala, JC-01896. ↩ ↩
-
POHL, Zdeněk. Zavírací den (povídka v nářečí). Rakvický zpravodaj 1988, č. 1, s. 14. Povídka staví proti sobě „horní hospodu“ hostinského Lušni a „spodní hospodu u Kačaby“; jde o literární text. ↩
-
Vlastivědný sborník Rakvic (1930–1931), list 36b. Archiv Jakuba Cabala, JC-01846. ↩
-
Vlastivědný sborník Rakvic (1930–1931), list 24b. Archiv Jakuba Cabala, JC-01846. ↩
-
Vlastivěda moravská. Hustopečský okres. Brno, 1924, s. 157. Archiv Jakuba Cabala, JC-01842. ↩ ↩
-
Vlastivědný sborník Rakvic (1930–1931), listy 14b–15a. Archiv Jakuba Cabala, JC-01846. ↩
-
Rakvický zpravodaj 2009, č. 4, s. 3 („Zachovy zahradní restaurace“). Archiv Jakuba Cabala, JC-01993. ↩
-
Vlastivědný sborník Rakvic (1930–1931), list 19b. Archiv Jakuba Cabala, JC-01846. ↩
-
SOkA Břeclav, C 60, Kronika obce Rakvice 1919–1970, s. 114. Archiv Jakuba Cabala, JC-01898. ↩
-
SOkA Břeclav, C 60, Kronika obce Rakvice 1919–1970, s. 162. Archiv Jakuba Cabala, JC-01899. ↩ ↩
-
Rakvický zpravodaj 2009, č. 3, s. 6 („před bývalou Zachovou hospodou U Raka“). Archiv Jakuba Cabala, JC-01993. ↩
-
Rakvické osobnosti (Alois Mrštík). Rakvický zpravodaj 1992, č. 2, s. 9–10 („hrálo se U rolníka a U raka“). ↩ ↩
-
NEČAS, Ctibor. Z galerie rakvických osobností, heslo Jakub Obhlídal. ↩ ↩
-
SOkA Břeclav, C 60, Kronika obce Rakvice 1919–1970, s. 122. Archiv Jakuba Cabala, JC-01898. ↩
-
SOkA Břeclav, C 60, Kronika obce Rakvice 1919–1970, s. 125. Archiv Jakuba Cabala, JC-01898. ↩
-
SOkA Břeclav, C 60, Kronika obce Rakvice 1919–1970, s. 140 („v hostinci U Mazánků“). Archiv Jakuba Cabala, JC-01898. ↩
-
SOkA Břeclav, C 60, Kronika obce Rakvice 1919–1970, s. 176–177. Archiv Jakuba Cabala, JC-01899. ↩
-
Letní hody roku 1993. Rakvický zpravodaj 1993, č. 3, s. 7 („průvodem od dolní hospody U Průdků“). ↩
-
Narozen 29. 6. 1869 v č. 31: MZA Brno, E 67, sign. 3325, Matrika N Rakvice 1852–1869, snímek 166. Zemřel 23. 6. 1932 v zemské nemocnici v Brně: MZA Brno, E 67, sign. 3336, Matrika Z Rakvice 1909–1945, snímek 79. ↩
-
SOkA Břeclav, C 60, Kronika obce Rakvice 1919–1970, s. 95–96. Archiv Jakuba Cabala, JC-01897. ↩
-
SOkA Břeclav, C 60, Kronika obce Rakvice 1919–1970, s. 107. Archiv Jakuba Cabala, JC-01898. ↩
-
SOkA Břeclav, C 60, Kronika obce Rakvice 1919–1970, s. 45 („od Zachového č. 114“). Archiv Jakuba Cabala, JC-01896. ↩
-
SOkA Břeclav, C 60, Kronika obce Rakvice 1919–1970, s. 163 („v Zachově zahradě čp. 9“). Archiv Jakuba Cabala, JC-01899. ↩
-
Rakvice kdysi a dnes. Rakvický zpravodaj, 2018, č. 3, s. 25 (popisek fotografie „Hostinec u Rolníka“). ↩
-
SOkA Břeclav, C 60, Kronika obce Rakvice 1919–1970, s. 141. Archiv Jakuba Cabala, JC-01898. ↩
Jak citovat tuto stránku
CABAL, Jakub. Hostince. In: Historie obce Rakvice [online]. Aktualizováno 17. 11. 2026 [cit. datum]. Dostupné z: https://rakvice.jakubcabal.cz/mistopis/hostince/