Revoluce 1848 a zrušení roboty

Robota a dávky Rakvičanů před rokem 1848, zrušení poddanství, vyvazení z roboty, první volený obecní výbor v roce 1850 a sté výročí v roce 1948.

Obsah stránky

Až do roku 1848 byli Rakvičané poddanými hodonínsko-pavlovického panství. Za půdu, kterou drželi, museli vrchnosti robotovat, odvádět desátky a platit činže. Revoluční rok 1848 robotu i poddanství zrušil; sedláci se ale museli z roboty vyvázat a teprve v roce 1850 si obec poprvé zvolila obecní výbor se starostou v čele. Jak tyto změny prožíval rakvický sedlák, zachycuje vzácný zápis Martina Průdka z roku 1851, zazděný do domu č. 34.

Robota před rokem 1848#

Nejstarší podrobné záznamy o rakvických povinnostech pocházejí z roku 1750. Láníci a pololáníci tehdy robotovali tři dny v týdnu s povozem a dvěma voly, čtvrtláníci a podsedníci tři dny pěšky, zahradníci po dva až čtyři dny v týdnu v panských sadech a vinicích. Práci za sedláka mohla konat jeho čeleď. Obec odváděla vrchnosti obilní desátek a 714 věder vína, podivínské faře další obilní desátek, a platila řadu činží: pozemkovou, robotní (za podruhy, kteří nerobotovali), z lisů, polní, z bytů a nejvyšší na celém panství „činži za hlídku“ na dráby, kteří robotníky hlídali. Rakvické ženy navíc musely spříst pro vrchnost 232 liber přediva.12 Hubert Režný spočítal, že Rakvičané robotovali 156 dní v roce. Vysoké povinnosti vedly už v roce 1738 k robotním bouřím a v roce 1768 byly ještě zpřísněny: sedláci museli na robotu chodit sami a nesměli sklízet své, dokud nesplnili povinnosti vůči vrchnosti.1

Úlevy přinesly až reformy druhé poloviny 18. století. V letech 1772 – 1773 si rakvičtí sedláci odkoupili své grunty od vrchnosti (viz rod Minaříků a dům č. 137), robotovat ale museli dál.3 Urbariální fase z roku 1775 povinnosti poddaných zapsala, aby je vrchnost nemohla zvyšovat, a nový robotní patent je sjednotil. Ve Velkých Pavlovicích, které patřily ke stejnému panství, robotoval po této úpravě půlláník celý rok tři dny v týdnu se dvěma koňmi a od sv. Jana do sv. Václava navíc dva dny pěšky, čtvrtláník tři dny pěšky, podsedník jeden den a domkář půl dne v týdnu.4 Stejný rozsah roboty pro rakvického půlláníka uvádí i Václav Bednařík v pamětním listu z kostelní báně (1874):

… před rokem 1848. byla robota a pak se dávaly desátky vrchnosti, každý půl[l]áník musil za týden a musil vybavit tři dni s koňma a s vozem zdarma a od svatého Jana Křtitele až do sv. Václava tři dny jeté a dva dni pěší roboty. A to trvalo od roku 1620. až do roku 1848. To bylo otroctví. Bili, šlahali i s vězněním trestali, dyž měl resty v tom.

BEDNAŘÍK, Václav. Provolání k našim budúcím potomkům, Rakvice 28. 10. 1874 (podle přepisu vystaveného u originálu). Archiv Jakuba Cabala, JC-01926

Patent Josefa II. o zrušení nevolnictví z 1. listopadu 1781 dovolil poddaným mimo jiné stěhovat se, ženit se bez svolení vrchnosti a posílat syny na studia nebo na řemeslo; robota a desátky ale zůstaly.56 Evidenci robot vedl rychtář jako zástupce vrchnosti, kdežto purkmistr odpovídal za to, že obec své povinnosti splní.5 Staří Rakvičané podle Václava Foukala vzpomínali, jak při vinobraní čekali na cestě u vinohradů panští drábi a podle naměřených věder určovali vinný desátek; někteří si proto pořídili vědra s dvojitým dnem.7

V roce 1834 měly Rakvice 200 domů a 1 048 obyvatel.8

Rok 1848#

Podle Foukala se napětí projevilo už v létě 1847, kdy mladý Josef Eduard Kornyšl podnítil rakvické sedláky k potyčce s panskými dráby kvůli pasení panských ovcí na selských pozemcích. K potlačení „rebelie“ přijela do Rakvic eskadrona jízdy a sedláci ji museli dlouho živit.9 Rok 1847 byl navíc drahý: pšenice stála 18 zlatých, žito 15, ječmen 12 a oves 6 zlatých.10

Martin Průdek si do svého zápisu poznamenal, že „Léta 1848 patnáctýho března nastalo Konštituci pak při Svatým Jánu Přestala ta pekelná robota a desátky“ (viz dům č. 34). Podle Ctibora Nečase stanovilo císařské nařízení z 18. března 1848, že poddanské povinnosti mají do roka zaniknout, a moravský zemský sněm se na jejich zrušení usnesl 19. června 1848 – sedláci tedy robotu přestali konat kolem svátku sv. Jana Křtitele (24. června). Definitivně zrušil poddanství i se všemi závazky zákon říšského ústavodárného sněmu ve Vídni téhož roku.1011

S koncem poddanství ztratila vrchnost i právo honitby, které připadlo obcím. Rakvice pronajaly honitbu 13. května 1849 Eduardu Kornyšlovi za 66 zlatých ročně.10 Martin Průdek zaznamenal i zmizení stříbrných mincí a nouzové papírové peníze, které se trhaly na „čtvrtky“, uherskou válku 1848 – 1849 a radost z toho, že se znovu prosazuje „slovančina“.10 Úřady, které dřív pro obec sídlily ve Velkých Pavlovicích, se v novém zřízení přesunuly do Hustopečí.13

Do revolučních událostí se zapojili dva Rakvičané: Josef Eduard Kornyšl a František Vlastimil Průdek, bratr Martina Průdka. V červnu 1848 byli na Slovanském sjezdu a při svatodušních bouřích v Praze, po návratu uspořádali v Rakvicích a Podivíně sbírku pro slovenské dobrovolníky (v Rakvicích se vybralo 33 zlatých 11 krejcarů) a Průdek se na podzim přidal k dobrovolnické výpravě proti Maďarům. Podrobnosti jsou na stránce J. E. Kornyšla.14

Vyvazení z roboty#

Zrušení roboty nebylo zadarmo. Způsob vyvazení stanovil podle Huberta Režného císařský dekret ze 4. března 1849: rolník měl vrchnosti nahradit hodnotu roboty, desátků, úroků a přediva. Zvláštní vyvazovací komise vypočetla pro Rakvice poplatek 323 zlatých 45 krejcarů u pololáníka, 156 zlatých u čtvrtláníka a 118 zlatých 40 krejcarů u podsedníka; protože by celou částku sedláci nesplatili, platili nakonec jen třetinu v dlouhodobých splátkách.12 Nečas vysvětluje, že osobní břemena a práva soudní a honební zanikla bez náhrady; u ostatních povinností nesla třetinu náhrady sama bývalá vrchnost, třetinu země a třetinu bývalí poddaní. Vyvazovací komise zřídil zákon z 25. září 1850.10

V květnu 1851 ještě Martin Průdek s obavami čekal, „jak ta výplata bude velká za tu propadenú robotu a desátky“.10 Režný píše, že po prvním nadšení přišlo vystřízlivění; trvalo celých dvacet let, než se sedláci vrchnosti vyplatili a vybudovali prosperující hospodářství. Začali používat železné nářadí, hlouběji orat a pěstovat více obilí.12 Podle Bednaříka platil půlláník před rokem 1848 daň 30 zlatých, v roce 1874 už přes sto zlatých stříbra.13 Z bývalého panství se stal velkostatek, jehož dvory v Rakvicích a na Trkmanci hospodařily až do pozemkové reformy po roce 1918 (viz Panský dvůr).

Zápis Martina Průdka zachycuje i sociální napětí uvnitř obce: „V tomto čase právě se pozdvihují chalupníci proti sedlákom, mají totiž Mitáka jako vůdce.“ Podle Nečase jde o ojedinělý doklad takového sporu v Rakvicích; vůdcem mohl být některý z Mitáků žijících v obci podle sčítání z roku 1857.10

Obecní samospráva od roku 1850#

Spolu s poddanstvím skončila i stará správa obce rychtářem a purkmistrem. Posledním purkmistrem byl Jan Foukal (1838 – 1850), posledním rychtářem Jan Švásta.5 Podle obecního zřízení ze 17. března 1849 se v roce 1850 konaly první volby obecního výboru.10 Výbor měl dvanáct členů a rozhodoval většinou hlasů.13 Martin Průdek zapsal jeho složení:10

Funkce Jméno Usedlost
starosta Jan Foukal pololáník č. 32
první radní Martin Průdek tříčtvrtláník č. 25 a 34
druhý radní Jan Švásta č. 23
výbor Martin Křivánek celoláník č. 11 a 44
výbor Václav Průdek půlláník č. 106
výbor Martin Šustr lokální [kaplan]
výbor Jiří Nečas čtvrtláník č. 133
výbor Jakub Hajda půlláník č. 14
výbor Martin Hajda půlláník č. 95
výbor Jan Švásta starší tříčtvrtláník č. 24 a 1[?]
výbor Jakub Štork obchodník a čtvrtláník č. 15
náhradníci Pavel Kamenský (č. 97), František Veverka (č. 90), Jiří Korčák (č. 96), Jan Filípek (č. 30), Pavel Krůza a Václav Maršálek (chalupníci)

Jan Foukal se tak stal prvním rakvickým starostou; další starosty uvádí seznam starostů. Podle Režného se Foukalovi říkalo „statkář“, protože vlastnil více půllánů, a na žádnou dražbu se nezačínalo, dokud nepřišel.5 Bratři Martin a Jakub Hajdové zasedali ve výboru od roku 1850; Jakub Hajda se v roce 1861 stal starostou.13 Později byl starostou i J. E. Kornyšl (1870 – 1873).

Sté výročí v roce 1948#

Sté výročí zrušení roboty si obec připomněla 19. září 1948 spolu se 700 lety od první zmínky o Rakvicích a se vzpomínkou na Kornyšla. Místní národní výbor se spolky postavil na návsi kamenný pomník v podobě mohyly a na Kornyšlově domě č. 140 byla odhalena pamětní deska; projev měl mimo jiné historik Ladislav Hosák (podrobně viz Oslavy 700 let Rakvic a Kornyšlova pamětní deska).16 MNV při oslavách udělil uznání potomkům starých selských rodů, například Hubertu Minaříkovi za nepřetržité držení usedlosti č. 142 rodem Minaříků od roku 1691 (viz rod Minaříků).17

Zdroje#

  • REŽNÝ, Hubert. Proměny, 6. část: Jak Rakvičané robotovali. Rakvický zpravodaj, 1988, č. 2.
  • REŽNÝ, Hubert. Rychtáři, purkmistři, starostové. Rakvický zpravodaj, 1989, č. 2, s. 10–14.
  • REŽNÝ, Hubert. Něco o selství v Rakvicích. Rakvický zpravodaj, 1992, č. 3, s. 4–5.
  • Rakvické osobnosti. Rakvický zpravodaj, 1992, č. 4, s. 4–5.
  • Rakvičané, na slovíčko. Rakvický zpravodaj, 1988, č. 3.
  • NEČAS, Ctibor. Záznam Martina Průdka ze dne 6. května 1851 o stavbě domu č. 34 v Rakvicích. Jižní Morava 20, 1984, s. 229–231. Archiv Jakuba Cabala, JC-01634, JC-01925.
  • NEČAS, Ctibor. Feudální držitelé Rakvic.
  • BEDNAŘÍK, Václav. Provolání k našim budúcím potomkům, 28. 10. 1874. Archiv Jakuba Cabala, JC-01926; viz Pamětní spisy z kostelní báně.
  • HOSÁK, Ladislav, Josef SKUTIL a František ŠTAMBACHER. Dějiny městečka Velkých Pavlovic. Velké Pavlovice: obecní rada, 1941, s. 71–73. Archiv Jakuba Cabala, JC-01849.
  • Vlastivěda moravská. II. Místopis Moravy. Hustopečský okres. Brno: Musejní spolek, 1924, s. 151, 155. Archiv Jakuba Cabala, JC-01842.
  • FOUKAL, Václav. Sedm set let jihomoravské obce Rakvic. Rakvice: nákladem autora, 1948, s. 20, 36. Archiv Jakuba Cabala, JC-01913.
  • SUCHYŇOVÁ, Františka. Doplňky k dějinám obce Rakvic. Strojopis, asi 1940, s. 18. Archiv Jakuba Cabala, JC-01910.
  • SOkA Břeclav, C 60, Kronika obce Rakvice 1919–1970, s. 203 a vložené listy mezi s. 115 a 116. Archiv Jakuba Cabala, JC-01898, JC-01899.
  • Uznání MNV Rakvice Hubertu Minaříkovi, září 1948. Archiv Jakuba Cabala, JC-00405.
  • VAJBAR, Miroslav. Rakvice: Kornyšl. 2017, s. 135. Archiv Jakuba Cabala, JC-02337.

  1. REŽNÝ, Hubert. Proměny, 6. část: Jak Rakvičané robotovali. Rakvický zpravodaj 1988, č. 2. Činže za hlídku podle Režného 130 zl. 42 kr. ročně. ↩ ↩

  2. Vlastivěda moravská. Hustopečský okres, 1924, s. 155 (dávky z roku 1750: na dráby 130 zl. 49 kr., podruzi za robotu 77 zl. 20 kr., 20 liber loje a 232 liber přediva). Archiv Jakuba Cabala, JC-01842. ↩

  3. Rakvičané, na slovíčko. Rakvický zpravodaj 1988, č. 3. ↩ ↩

  4. HOSÁK, L., J. SKUTIL a F. ŠTAMBACHER. Dějiny městečka Velkých Pavlovic, 1941, s. 71–72. Archiv Jakuba Cabala, JC-01849. ↩

  5. REŽNÝ, Hubert. Rychtáři, purkmistři, starostové. Rakvický zpravodaj 1989, č. 2, s. 11–13. ↩ ↩ ↩ ↩ ↩

  6. HOSÁK, L., J. SKUTIL a F. ŠTAMBACHER. Dějiny městečka Velkých Pavlovic, 1941, s. 73. Archiv Jakuba Cabala, JC-01849. ↩

  7. FOUKAL, V. Sedm set let jihomoravské obce Rakvic, 1948, s. 20. Archiv Jakuba Cabala, JC-01913. ↩

  8. Vlastivěda moravská. Hustopečský okres, 1924, s. 151 (podle G. Wolného). Archiv Jakuba Cabala, JC-01842. ↩

  9. FOUKAL, V. Sedm set let jihomoravské obce Rakvic, 1948, s. 36. Archiv Jakuba Cabala, JC-01913. ↩

  10. NEČAS, C. Záznam Martina Průdka ze dne 6. května 1851 o stavbě domu č. 34 v Rakvicích. Jižní Morava 20, 1984, s. 229–231 (text záznamu a poznámky 1, 3, 4, 5, 7 a 13). Archiv Jakuba Cabala, JC-01634, JC-01925. ↩ ↩ ↩ ↩ ↩ ↩ ↩ ↩ ↩ ↩

  11. NEČAS, C. Feudální držitelé Rakvic. ↩

  12. REŽNÝ, Hubert. Něco o selství v Rakvicích. Rakvický zpravodaj 1992, č. 3, s. 4–5. ↩ ↩ ↩

  13. BEDNAŘÍK, Václav. Provolání k našim budúcím potomkům, Rakvice 28. 10. 1874. Archiv Jakuba Cabala, JC-01926. ↩ ↩ ↩ ↩

  14. Rakvické osobnosti. Rakvický zpravodaj 1992, č. 4, s. 4–5. ↩

  15. SUCHYŇOVÁ, F. Doplňky k dějinám obce Rakvic, s. 18. Archiv Jakuba Cabala, JC-01910. ↩

  16. SOkA Břeclav, C 60, Kronika obce Rakvice 1919–1970, s. 203. Archiv Jakuba Cabala, JC-01899. ↩ ↩

  17. Uznání MNV Rakvice Hubertu Minaříkovi „u příležitosti oslav 700 let založení obce Rakvic a 100letého zrušení roboty“, září 1948. Archiv Jakuba Cabala, JC-00405. ↩ ↩

  18. VAJBAR, Miroslav. Rakvice: Kornyšl. 2017, s. 135 (protokoly rady MNV a plakát oslav). Archiv Jakuba Cabala, JC-02337. ↩

  19. SOkA Břeclav, C 60, Kronika obce Rakvice 1919–1970, vložené listy s podpisy hostů mezi s. 115 a 116. Archiv Jakuba Cabala, JC-01898. ↩

Jak citovat tuto stránku

CABAL, Jakub. Revoluce 1848 a zrušení roboty. In: Historie obce Rakvice [online]. Aktualizováno 17. 11. 2026 [cit. datum]. Dostupné z: https://rakvice.jakubcabal.cz/udalosti/zruseni-roboty-1848/