Trkmanec – zaniklá ves, mlýn a dvůr

Zaniklá ves Trutmanice, Trkmanský mlýn Kornyšlů, starý a nový dvůr velkostatku, boje v dubnu 1945 a dnešní osada Trkmanice.

Obsah stránky

Trkmanec leží severovýchodně od Rakvic u potoka Trkmanky, při silnici k Velkým Pavlovicím a Velkým Bílovicím. Jméno připomíná zaniklou ves Trutmanice. Z jejího mlýna se stal Trkmanský mlýn, později „starý dvůr“; v roce 1870 k němu velkostatek postavil nový dvůr. Prameny jména střídají: osadu jmenují Trkmanice, dvůr obecní kronika a starší texty Trkmanec, Starý Trkmanec nebo „na Trkmanci“.1

Zaniklá ves Trutmanice#

Ves Trutmanice (také Trkmanice, Trukmanice) stála podle Huberta Režného asi půldruhého kilometru severovýchodně od Starého Trkmance, v místech polních tratí Roviny a přilehlých polí dnes ve velkopavlovickém katastru.2 Vlastivědný sborník rakvických učitelů ji klade na Malou Trkmanskou.3 Podle Rakvického zpravodaje z roku 2010 leží místo asi 2 km od Rakvic na vyvýšenině při levém břehu Trkmanky a dodnes se tam nacházejí zbytky zdiva.4

První zmínky o vsi pocházejí z doby kolem roku 1300. Ves byla osídlena Němci, měla vlastní kostelík a její katastr měřil 2 500 měřic polí a 107 měřic vinic.23 V roce 1330 daroval Jan z Meziříčí z Trutmanic lány, dvůr se čtyřmi lány, patronát kostela a rychtu žďárskému klášteru.24 Kolem roku 1330 zde podle Řehoře Wolného byla i fara.5 Později se v držení vsi vystřídala řada majitelů; od roku 1415 ji drželi vladykové z Trutmanic, od nich ji koupili Lichtenštejnové a ti ji v roce 1527 prodali Janu Strážnickému ze Žerotína. Ten ji ještě téhož roku prodal Janu z Lipého, majiteli hodonínského panství s Rakvicemi. V roce 1531 koupil Jan z Lipého od Lichtenštejnů také Trkmanské mlýny s Trkmanským rybníkem.2

V roce 1570 už byla ves pustá: Čeněk z Lipého tehdy dovolil Velkým Pavlovicím zřídit obecní rybníček „v gruntech pusté vsi Trutmanic“ a v roce 1586 je Ladislav Hosák uvádí jako „zaniklé“.6 Kdy a proč ves zanikla, prameny uvádějí různě (viz rámeček níže). Na místě zvaném „Na Kostelíku“ se v 60. letech 19. století našlo mnoho kostí z hřbitova u zaniklého kostela, které se pak použily k výrobě spodia.32 O pustém místě, vyvýšenině Homoli, se vyprávěla pověst o pokladu, který se otvíral na Velký pátek.72

Pozemky zaniklé vsi si rozdělily Velké Pavlovice, Rakvice a Bořetice; podle Režného se dělení neobešlo bez sporu, který Rakvičtí prohráli.25 Podle Režného rozdělila vrchnost v roce 1749 rakvickým hospodářům Roviny, Trkmanské role, Trkmanské hory a Nové hory a obec tam zřídila dvě studny.8 Ještě v roce 1784 si Velkopavlovští stěžovali, že platí kontribuci z pustého Trkmanska (896⅔ měřice polí), kterého užívají Rakvičtí.9 Vinice na Trkmanské hoře dávaly víno, které Řehoř Wolny v roce 1846 počítal k nejlepším v zemi.9

Trkmanské mlýny#

Pod Trkmanským rybníkem stál mlýn poháněný potokem z Kobylského jezera.1011 Rybník v roce 1631 pojal 600 kop kaprů, v roce 1750 se Dolní Trkmanský rybník uvádí na 400 kop.312 Tereziánský katastr zachycuje v roce 1750 mezi příjmy velkopavlovické vrchnosti 16 zl 14 kr z mlynářova bytu na Trkmanci a 47 zl 30 kr úroku z mlýna na Trkmanci.12 Hubert Režný píše o dvou svobodných mlýnech, Trkmanském mlýně a Trkmanském rybničním mlýně, jejichž majitelé nemuseli robotovat.13 Druhý mlýn, blíž k Rybníčkám, podle něj zanikl už koncem první poloviny 18. století.14

Výřez staré barevné mapy s Trkmanským mlýnem u rybníka
I. vojenské mapování, mapový list č. 113 – Trkmanský mlýn, 1764–1768, výřez. © 1st Military Survey, Section No. 113, Austrian State Archive/Military Archive, Vienna; © Laboratoř geoinformatiky Univerzita J. E. Purkyně – www.geolab.cz; © Ministerstvo životního prostředí ČR – www.env.cz.

Trkmanský mlýn je zakreslen na mapě I. vojenského mapování z let 1764 – 1768. Podle gruntovní knihy, jak ji podává Ladislav Hosák, patřil mlýn v roce 1788 Josefu Brázdovi a náleželo k němu 10 jiter pozemků s výnosem 77 zl. V roce 1808 ho od vrchnosti koupil za 14 940 zl Jakub Šiška; v roce 1820 měl 3 světnice a komoru. V roce 1821 ho zdědila vdova Barbora Šišková.15 M. Vajbar uvádí jako kupce Jana Šišku a rok 1810; jako Jan Šiška, trkmanský mlynář z č. 191, je mlynář zapsán i v úmrtní matrice: zemřel 16. ledna 1821 ve věku 52 let.16 Podle Rakvického zpravodaje z roku 2010 se s vdovou téhož roku oženil mlynářský tovaryš Josef Kornyšl, syn mlynáře z Boskovštejna, a Barbora mu mlýn s pozemky přinesla věnem.17 Sňatek je zapsán 18. června 1821 ve Velkých Pavlovicích: Josef Kornyšl, 37 let, mlynářský tovaryš z Boskovštejna, a Barbora roz. Olejníková, 39 let, vdova po Šiškovi.18 Hosák uvádí jiné údaje (viz rámeček níže). Barbora Kornyšlová zemřela 11. července 1847 a mlýn převzal syn Eduard.1920 Otec Josef Kornyšl se v roce 1852 znovu oženil do Mušova a zemřel tam 28. června 1859;21 údaj, že zemřel už v roce 1836, je chybný.1517

Syn Josef Eduard Kornyšl se na mlýně narodil 20. ledna 1824 a byl pokřtěn ve Velkých Pavlovicích,22 kam mlýn farně patřil.5 Rakvický zpravodaj z roku 2010 uvádí chybně 20. května.17 Podle vlastivědného sborníku bývalo u Kornyšlova mlýna mýto, hospoda a pošta.23 Ještě v roce 1846 popisuje Řehoř Wolny mlýn „Trkmanecký“ o čtyřech složeních, poháněný vodou z bývalého Kobylského potoka, jako zbytek vsi Trutmanic.11

V první polovině 19. století se okolní jezera a rybníky vysoušely. V roce 1835 byla vybudována Trkmanka, do níž byly svedeny vody jezer od Brumovic.14 Podle Wolného byl Trkmanský rybník v roce 1846 už vysušený a přeměněný na louky a Kobylské jezero vysychalo.2411 Mlýnu tak ubývala voda. Eduard dal po roce 1847 mlýn přestavět na „korytňák“ s kolem na horní vodu, ale už v něm nemlel.19 V roce 1857 ho prodal vrchnosti (velkostatku Velké Pavlovice), která jej upravila na byty pro své zaměstnance; Eduard se přestěhoval do Rakvic a v roce 1859 koupil půllán č. 140.1917 Jiný rok uvádějí L. Hosák (1848, podle gruntovní knihy) a F. Suchyňová (1858, koupě budov velkostatkem) – viz rámeček níže.1514

Vrchnost pak mlýn používala jako obydlí pro čeleď blízkého dvora.1510 Podle M. Vajbara v něm byly i chlévy pro tažný dobytek, a to až do roku 1870, kdy vznikl nový dvůr; za první republiky měl starý dvůr č. p. 211.19 Podle Václava Bednaříka (1874) z něj udělala v roce 1864 dvůr.25

Výřez katastrální mapy s budovami Trkmanského mlýna
Trkmanský mlýn. Indikační skica stabilního katastru, Rakvice 1876 (MOR219018760), výřez. Moravský zemský archiv v Brně, digitalizát mza.cz/indikacniskici.

Starý a nový dvůr#

Bývalý mlýn se od té doby nazýval „starý dvůr“; obecní kronika o Eduardu Kornyšlovi píše, že pocházel „ze mlýna (starý dvůr) Trkmanec“.26 Aby se na panství lépe hospodařilo, postavila podle Huberta Režného „společnost“ v roce 1870 v trati Trkmanské louky nový dvůr, na starých mapách označený jako Nový dvůr.27 Velkostatek patřil císařské rodině a byl pronajat společnosti Latzel a spol.1428

Výřez katastrální mapy s budovami Trkmanského nového dvora
Trkmanský nový dvůr. Indikační skica stabilního katastru, Rakvice 1876 (MOR219018760), výřez. Moravský zemský archiv v Brně, digitalizát mza.cz/indikacniskici.

V 80. letech 19. století byl správcem dvora Habl, „říšský“ (podle jiného článku „pruský“) Němec. Podle Huberta Režného dělal rakvické škole potíže, protože děti dělníků ze dvora zanedbávaly školní docházku; nadučitel Antonín Kubíček proto poslal k jeho rodině učitele Aloise Mrštíka, který Hablovy znal, a docházka se zlepšila. Mrštík o tom napsal črtu „Trkmančáci“, která zůstala v rukopise.229 Habl byl podle Režného také proti zřízení železniční zastávky v Rakvicích, o kterou obec usilovala od roku 1882; zastávka byla zřízena v roce 1886.30

Dne 14. srpna 1890 rozmetala vichřice u dvora dva motory v ceně 3 000 zl.31 Za starosty Josefa Krčky (1895 – 1901) byla z Rakvic na Trkmanec postavena silnice s alejí.32 Kolem roku 1912 je doložena mlékárna na Trkmanci.33

Po roce 1918 tvořily dvůr podle obecní kroniky tři skupiny budov: starý dvůr, bývalý mlýn rodiny Kornyšlů; dům správce s hospodářskými budovami; a tzv. Vila postavená v roce 1913. Všechno patřilo státnímu velkostatku.34 Za první světové války pracovali v roce 1915 na velkostatku v Trkmanci ruští a později italští zajatci, kteří čistili Trkmanku. Ve stejném roce byl starý dvůr plný uprchlíků z Istrie.28 V listopadu 1941 zabral velkostatek Pavlovice–Trkmanec židovské statky v Rakvicích.35

Obyvatelé#

Obyvatelé dvora patřili k rakvické obci. Rakvická občanská matrika založená při sčítání lidu k 31. prosinci 1910 nese název Popisná kniha obcí Rakvic a Trkmance, v podtitulu „obce Rakvic a dvora Trkmance“.36 Ze stran knihy jsou v archivu autora zatím jen jednotlivé zápisy rakvických domů, zápisy Trkmance ne.

V roce 1874 žilo podle farního spisu v panských dvorech Trkmanec a Nový dvůr 90 osob.37 Vlastivěda moravská uvádí v roce 1924 jako samoty Trkmanský dvůr (jedno číslo, 80 obyvatel) a Trkmanský mlýn (jedno číslo, 20 obyvatel).38 Bývalý mlýn má na indikační skice z roku 1876 číslo popisné 211;39 Hosák v roce 1941 píše, že „nyní patří bývalý mlýn do obce rakvické a má domovní číslo 1“.15

Obyvateli byli většinou zemědělští dělníci a čeleď velkostatku.1514 Mezi dětmi, které utonuly při neštěstí na Dyji u Nových Mlýnů 26. května 1936, byly i dcery dvou dělníků z Trkmance.40 Viz Školní výlet 1936.

Duben 1945#

Při osvobozování Rakvic se 15. dubna 1945 tvrdě bojovalo na Trkmanských a v Nových horách. Obyvatelé obou dvorů – nového u silnice k Hodonínu a starého u silnice k Hodonínu i k Břeclavi – zažili těžké chvíle a panské nivy kolem dvora byly podle kroniky poseté padlými.41 Podle Huberta Režného měla sovětská armáda Trkmanec zakreslený jako německé objekty.42

Nový dvůr byl těžce poškozen na všech budovách a vyhořela šopa na slámu. Starý dvůr byl střelami tak provrtaný, že zůstal jako zřícenina „odsouzen sám sebou k zániku“. Velké škody způsobilo i vyhození mostu přes Trkmanku u starého dvora.43 Ještě týden po osvobození Němci od Dyje ostřelovali dolní konec obce a Trkmanec. Dne 17. dubna večer zasáhla střela od Lednice vůz plný střeliva u starého dvora a nevybuchlé náboje se pak dlouho válely v příkopu naproti němu.44 Budova bývalého mlýna byla podle Rakvického zpravodaje v roce 1945 zbourána a stavební materiál dostali lidé, jejichž domy při bojích vyhořely.14 Podrobně viz Osvobození Rakvic 1945.

Státní statek a osada Trkmanice#

Ve druhé polovině 20. století hospodařil na Trkmanci státní statek (viz Kolektivizace a JZD). V roce 1991 se v Rakvickém zpravodaji píše o farmě Trkmanec, kde musel být kvůli dusičnanům a čpavku zrušen zdroj pitné vody pro nájemníky.45

U dvora vznikla osada nazývaná Trkmanice, která je součástí obce Rakvice; jedna z rakvických ulic nese jméno Trkmanice.4647 V roce 2010 ještě osada neměla napojení na obecní vodovod a kanalizaci.48 Budovy dvora podle původní verze této stránky (2016) chátraly.

Zdroje#

  • SOkA Břeclav, C 60, Kronika obce Rakvice 1919–1970, s. 11, 13, 17–18, 129, 165, 173–174. Archiv Jakuba Cabala, JC-01896, JC-01898, JC-01899.
  • HOSÁK, Ladislav, Josef SKUTIL a František ŠTAMBACHER. Dějiny městečka Velkých Pavlovic. Velké Pavlovice: Obecní rada, 1941, s. 26–27, 36, 65–66, 73–74, 77, 120. Archiv Jakuba Cabala, JC-01849.
  • WOLNY, Gregor. Kirchliche Topographie von Mähren. II. Abtheilung: Brünner Diöcese. Brünn, 1858, s. 116. Archiv Jakuba Cabala, JC-01708.
  • WOLNY, Gregor. Die Markgrafschaft Mähren, topographisch, statistisch und historisch geschildert. II. Band: Brünner Kreis. 2. Aufl. Brünn, 1846 (podle převyprávění u Hosáka, s. 74 a 77, a v RZ 1996/2).
  • Vlastivěda moravská. II. Místopis Moravy. Brněnský kraj. Hustopečský okres. Brno: Musejní spolek, 1924, s. 151, 158. Archiv Jakuba Cabala, JC-01842.
  • Vlastivědný sborník Rakvic (rukopis rakvických učitelů), 1930–1931, listy 35a, 36b, 44a, 44b; originál v archivu Miroslava Vajbara (AMV 29). Archiv Jakuba Cabala, JC-01846.
  • REŽNÝ, Hubert. Proměny, 6. část. Rakvický zpravodaj, 1988, č. 2, s. 8.
  • REŽNÝ, Hubert. Proměny, 8. část – Zaniklé obce v okolí Rakvic. Rakvický zpravodaj, 1988, č. 4, s. 6–10.
  • REŽNÝ, Hubert. Studýnky a studně. Rakvický zpravodaj, 1989, č. 3, s. 11–13.
  • REŽNÝ, Hubert. Rybníčky a Palestiny. Rakvický zpravodaj, 1990, č. 1, s. 14–16.
  • Rakvický zpravodaj, 1991, č. 3; 1992, č. 1, č. 2, č. 3; 1995, č. 1; 1996, č. 2.
  • REŽNÝ, Hubert. Císařský dvůr a Palírna; Rakvické katastrální hranice. Rakvický zpravodaj, 1996, č. 3, s. 10–13.
  • Tady byly Trutmanice. Rakvický zpravodaj, 2010, č. 2, s. 2. Archiv Jakuba Cabala, JC-01993.
  • „Lidé se řídili tím, co napsala Moravská orlice, Národní listy nebo co jim řekl jejich miláček Kornyšl“. Rakvický zpravodaj, 2010, č. 4, s. 2–4. Archiv Jakuba Cabala, JC-01993.
  • VAJBAR, Miroslav. Rakvice: Kornyšl. Z historie Rakvic. Rakvice: Obec Rakvice, 2017, s. 8–11, 19, 35–36, 133. ISBN 978-80-906336-2-9. Archiv Jakuba Cabala, JC-02337.
  • Rakvický zpravodaj, 2015, č. 1, s. 24. Archiv Jakuba Cabala, JC-01993.
  • Moravská orlice, 21. 8. 1890 (vichřice 14. 8. 1890). Archiv Jakuba Cabala, JC-01668.
  • SUCHYŇOVÁ, Františka. Doplňky k dějinám obce Rakvic. Strojopis, asi 1940, s. 42. Archiv Jakuba Cabala, JC-01910.
  • MILLIM, František. Památní spis…, 28. 10. 1874. Archiv Jakuba Cabala, JC-01711; BEDNAŘÍK, Václav. Provolání k našim budúcím potomkům, 28. 10. 1874. Archiv Jakuba Cabala, JC-01926. Viz Pamětní spisy z báně kostelní věže.
  • SOkA Břeclav (Mikulov), Archiv obce Rakvice, Popisná kniha obcí Rakvic a Trkmance, 1910, titulní strana. Snímky: Archiv Jakuba Cabala, JC-00274, JC-00286.
  • MZA Brno, E 67 Sbírka matrik, sign. 3336, Matrika Z Rakvice 1909–1945, pag. 174–175.
  • Korespondence Jakuba Cabala s Evou Urbanovou o Trkmanském dvoře, 2016. Archiv Jakuba Cabala, JC-01611.
  • Moravský zemský archiv v Brně, indikační skica stabilního katastru, Rakvice 1876 (MOR219018760), výřezy. Archiv Jakuba Cabala, JC-02024, JC-02025.
  • I. vojenské mapování, mapový list č. 113, 1764–1768, výřez. © 1st Military Survey, Section No. 113, Austrian State Archive/Military Archive, Vienna; © Laboratoř geoinformatiky Univerzita J. E. Purkyně – http://www.geolab.cz; © Ministerstvo životního prostředí ČR – http://www.env.cz. Archiv Jakuba Cabala, JC-02013.

  1. Osada Trkmanice: Rakvický zpravodaj, 1996, č. 3, s. 13 („dnešní osadu Trkmanice“); NEČAS, Ctibor. Nářeční slovníček, heslo silnica. Dvůr Trkmanec: SOkA Břeclav, C 60, Kronika obce Rakvice 1919–1970, s. 165, 171–174 (JC-01899); Rakvický zpravodaj, 1988, č. 4 („Starý Trkmanec“, „na Trkmanci“). ↩

  2. REŽNÝ, H. Proměny, 8. část – Zaniklé obce v okolí Rakvic. Rakvický zpravodaj 1988, č. 4, s. 6–10 (Trutmanice s. 6–8; správce Habl a A. Mrštík v článku o Mrštíkovi v témže čísle). ↩ ↩ ↩ ↩ ↩ ↩ ↩ ↩ ↩

  3. Vlastivědný sborník Rakvic (1930–1931), list 44a (Zaniklé osady u Rakvic). Archiv Jakuba Cabala, JC-01846, s. 85. ↩ ↩ ↩ ↩ ↩

  4. Tady byly Trutmanice. Rakvický zpravodaj 2010, č. 2, s. 2 (podepsáno „Rak“). Archiv Jakuba Cabala, JC-01993. ↩ ↩

  5. WOLNY, G. Kirchliche Topographie von Mähren, II. Abth., Brünn 1858, s. 116 (heslo Groß-Pawlowitz: „Trkmanitzer Mühle“ přifařená k Velkým Pavlovicím je zbytkem vsi Trutmanice, kde kolem 1330 byla fara; ves zanikla kolem 1580, pozemky rozděleny mezi Velké Pavlovice a Rakvice). Archiv Jakuba Cabala, JC-01708. ↩ ↩ ↩ ↩

  6. HOSÁK, L. a kol. Dějiny městečka Velkých Pavlovic, 1941, s. 26–27 (listina Čeňka z Lipého 1570) a s. 36 (zástava 1586). Archiv Jakuba Cabala, JC-01849. ↩ ↩

  7. Vlastivědný sborník Rakvic (1930–1931), list 35a (pověst „Poklad“). Archiv Jakuba Cabala, JC-01846, s. 69. ↩ ↩

  8. REŽNÝ, H. Studýnky a studně. Rakvický zpravodaj 1989, č. 3, s. 12; o rozdělení 1749 také tamtéž v článku o vinařství. ↩

  9. HOSÁK, L. a kol. Dějiny městečka Velkých Pavlovic, 1941, s. 73 (stížnost 1784) a s. 75 (podle Wolného 1846). Archiv Jakuba Cabala, JC-01849. ↩ ↩

  10. Vlastivědný sborník Rakvic (1930–1931), list 44b (podle L. Hosáka, Hustopecký okres). Archiv Jakuba Cabala, JC-01846, s. 86. ↩ ↩ ↩

  11. HOSÁK, L. a kol. Dějiny městečka Velkých Pavlovic, 1941, s. 74 a 77 (popis statku podle Wolného 1846). Archiv Jakuba Cabala, JC-01849. ↩ ↩ ↩

  12. HOSÁK, L. a kol. Dějiny městečka Velkých Pavlovic, 1941, s. 65–66 (tereziánský katastr 1750: příjmy vrchnosti z Pavlovic). Archiv Jakuba Cabala, JC-01849. ↩ ↩ ↩

  13. REŽNÝ, H. Proměny, 6. část. Rakvický zpravodaj 1988, č. 2, s. 8. ↩ ↩

  14. REŽNÝ, H. Rybníčky a Palestiny. Rakvický zpravodaj 1990, č. 1, s. 14–16. ↩ ↩ ↩ ↩ ↩ ↩ ↩ ↩

  15. HOSÁK, L. a kol. Dějiny městečka Velkých Pavlovic, 1941, s. 120 (č. 191 Trkmanský mlýn). Archiv Jakuba Cabala, JC-01849. ↩ ↩ ↩ ↩ ↩ ↩ ↩ ↩

  16. VAJBAR, M. Rakvice: Kornyšl. Rakvice: Obec Rakvice, 2017, s. 8–10 (úmrtí Jana Šišky 16. 1. 1821: MZA Brno, E 67, sign. 3599, Matrika Z Velké Pavlovice, snímek 322, otištěno v knize; v Archivu Jakuba Cabala snímek není). Archiv Jakuba Cabala, JC-02337. ↩ ↩

  17. „Lidé se řídili tím, co napsala Moravská orlice…“ (HaM). Rakvický zpravodaj 2010, č. 4, s. 2–4. Archiv Jakuba Cabala, JC-01993. ↩ ↩ ↩ ↩ ↩ ↩

  18. VAJBAR, M. Rakvice: Kornyšl. Rakvice: Obec Rakvice, 2017, s. 10 (MZA Brno, E 67, sign. 3599, Matrika O Velké Pavlovice, snímek 24, otištěno v knize; v Archivu Jakuba Cabala snímek není). Archiv Jakuba Cabala, JC-02337. ↩

  19. VAJBAR, M. Rakvice: Kornyšl. Rakvice: Obec Rakvice, 2017, s. 9. Archiv Jakuba Cabala, JC-02337. ↩ ↩ ↩ ↩ ↩

  20. VAJBAR, M. Rakvice: Kornyšl. Rakvice: Obec Rakvice, 2017, s. 19 (MZA Brno, E 67, sign. 3599, Matrika Z Velké Pavlovice, snímek 376). Archiv Jakuba Cabala, JC-02337. ↩

  21. VAJBAR, M. Rakvice: Kornyšl. Rakvice: Obec Rakvice, 2017, s. 36 (MZA Brno, E 67, sign. 3046, Matrika O Mušov, snímek 67; sign. 3048, Matrika Z Mušov, snímek 94). Archiv Jakuba Cabala, JC-02337. ↩ ↩

  22. VAJBAR, M. Rakvice: Kornyšl. Rakvice: Obec Rakvice, 2017, s. 11 (MZA Brno, E 67, sign. 3599, Matrika N Velké Pavlovice, snímek 166, otištěno v knize; v Archivu Jakuba Cabala snímek není). Archiv Jakuba Cabala, JC-02337. ↩

  23. Vlastivědný sborník Rakvic (1930–1931), list 36b. Archiv Jakuba Cabala, JC-01846, s. 72. ↩

  24. Rakvický zpravodaj 1996, č. 2 (citace z Wolného topografie 1846). ↩

  25. BEDNAŘÍK, Václav. Provolání k našim budúcím potomkům, 28. 10. 1874. Archiv Jakuba Cabala, JC-01926; viz Pamětní spisy z báně kostelní věže. ↩ ↩

  26. SOkA Břeclav, C 60, Kronika obce Rakvice 1919–1970, s. 13 (JC-01896). ↩ ↩

  27. REŽNÝ, H. Císařský dvůr a Palírna. Rakvický zpravodaj 1996, č. 3, s. 10. ↩

  28. SOkA Břeclav, C 60, Kronika obce Rakvice 1919–1970, s. 17–18 (JC-01896); velkostatek tam nazván „Kastner-Latzel“. ↩ ↩ ↩

  29. REŽNÝ, H. Rakvické osobnosti (A. Kubíček). Rakvický zpravodaj 1992, č. 3. ↩

  30. REŽNÝ, H. Rakvické osobnosti (Jakub Hrdina). Rakvický zpravodaj 1992, č. 2, s. 10. ↩

  31. Moravská orlice, 21. 8. 1890 („u dvoru Tikmanického“). Archiv Jakuba Cabala, JC-01668. ↩

  32. REŽNÝ, H. Rakvické osobnosti (Josef Krčka). Rakvický zpravodaj 1992, č. 1. ↩

  33. SUCHYŇOVÁ, F. Doplňky k dějinám obce Rakvic, s. 42 (dům č. 82: Jan Kocmánek, který dům koupil 1912–1913, byl zaměstnán v mlékárně na Trkmanci). Archiv Jakuba Cabala, JC-01910. ↩

  34. SOkA Břeclav, C 60, Kronika obce Rakvice 1919–1970, s. 11 (JC-01896). ↩ ↩

  35. SOkA Břeclav, C 60, Kronika obce Rakvice 1919–1970, s. 129 (JC-01898). ↩

  36. SOkA Břeclav (Mikulov), Archiv obce Rakvice, Popisná kniha obcí Rakvic a Trkmance, 1910, titulní strana. Snímky: Archiv Jakuba Cabala, JC-00274, JC-00286. ↩

  37. MILLIM, František. Památní spis…, 28. 10. 1874. Archiv Jakuba Cabala, JC-01711; viz Pamětní spisy z báně kostelní věže. ↩

  38. Vlastivěda moravská. Hustopečský okres. 1924, s. 158 (samoty); dvory zmiňuje i s. 151. Archiv Jakuba Cabala, JC-01842. ↩

  39. Moravský zemský archiv v Brně, indikační skica stabilního katastru, Rakvice 1876 (MOR219018760), výřez výše. Archiv Jakuba Cabala, JC-02025; stejně CABAL, J. v korespondenci s E. Urbanovou, 2016. Archiv Jakuba Cabala, JC-01611. ↩

  40. MZA Brno, E 67 Sbírka matrik, sign. 3336, Matrika Z Rakvice 1909–1945, pag. 174–175 (Františka Latýnová a Aloisie Vávrová, dcery dělníků „na Trkmanci“). ↩

  41. SOkA Břeclav, C 60, Kronika obce Rakvice 1919–1970, s. 165 (JC-01899). ↩

  42. REŽNÝ, H. Rakvice před 50 lety. Rakvický zpravodaj 1995, č. 1. ↩

  43. SOkA Břeclav, C 60, Kronika obce Rakvice 1919–1970, s. 173 (JC-01899). ↩

  44. SOkA Břeclav, C 60, Kronika obce Rakvice 1919–1970, s. 174 (JC-01899). ↩

  45. Rakvický zpravodaj 1991, č. 3 (zpráva o černých skládkách a ochraně vod). ↩

  46. REŽNÝ, H. Rakvické katastrální hranice. Rakvický zpravodaj 1996, č. 3, s. 11–13. ↩ ↩

  47. Rakvický zpravodaj 2015, č. 1, s. 24 (seznam ulic). Archiv Jakuba Cabala, JC-01993. ↩

  48. Rozhovor se starostou obce. Rakvický zpravodaj 2010, č. 4, s. 7–10. Archiv Jakuba Cabala, JC-01993. ↩

  49. VAJBAR, M. Rakvice: Kornyšl. Rakvice: Obec Rakvice, 2017, s. 35–36 (Moravské noviny, 5. 11. 1850; Matrika O Mušov, sign. 3046, snímek 67). Archiv Jakuba Cabala, JC-02337. ↩

  50. VAJBAR, M. Rakvice: Kornyšl. Rakvice: Obec Rakvice, 2017, s. 133 (text F. Suchyňové z roku 1954). Archiv Jakuba Cabala, JC-02337. ↩

Jak citovat tuto stránku

CABAL, Jakub. Trkmanec – zaniklá ves, mlýn a dvůr. In: Historie obce Rakvice [online]. Aktualizováno 17. 11. 2026 [cit. datum]. Dostupné z: https://rakvice.jakubcabal.cz/mistopis/trkmanec/