Prusko-rakouská válka 1866 v Rakvicích

Rakouské a pruské vojsko v Rakvicích v roce 1866 – ubytování, rekvizice, vzpomínky pamětníků a rakvičtí vojáci; válku provázela epidemie cholery.

Obsah stránky

Poměrně klidnou druhou polovinu 19. století narušila v roce 1866 prusko-rakouská válka. Několik tehdejších rakvických občanů muselo narukovat a bojovat v této válce za rakouskou armádu (viz Rakvičtí vojáci 1866). Posledním rakvickým pamětníkem této války byl František Cabal, který se z této války vrátil jako invalida s průstřelem plic. Zemřel 23. února 1927 v 84. roce věku.1

Obcí Rakvice v tom roce prošla rakouská i pruská armáda. Tehdejší obyvatelé Rakvic se o všechny vojáky museli postarat a zajistit dostatek jídla, zásob a přístřeší. Celkové válečné škody v Rakvicích byly tehdy vyčísleny na 1125 zl.2 Ještě za pobytu pruských posádek se v obci objevila cholera, na kterou do 20. září 1866 zemřelo 146 Rakvičanů (viz Epidemie cholery 1866).

Rakouské vojsko v obci#

Rok 1866 začal pro Rakvice špatně ještě před válkou: ve dnech 22. a 23. května zničily mrazy sady a vinice a ohrozily úrodu obilí.3 Na jaře byli v obci ubytováni rakouští vojáci a sedláci museli mít doma ustájené vojenské koně.34 Povinnost stavět stáje pro vojenské koně byla staršího data a sedláci ji museli přenášet i na své nástupce. Hubert Režný ji dokládá postupní smlouvou půlláníka Štěpána Zemrálka z č. 34: když se jeho dcera Kateřina provdala za Martina Průdka a otec jí postoupil čtvrtlán, zavázal ji, že mezi svými stájemi postaví i „maštal pro vojenského koně“ a vojenského koně v ní bude stále ustájovat.5

Farář František Millim zapsal do svého kalendáře, že se 14. června 1866 v Rakvicích usadil pluk „Pionýři“. Jeho důstojníci – setník Viktor Wallner, nadporučíci Payerové, podporučíci Redlich a Pokorný a poručík průzkumného sboru Jindřich Brosek – bydleli na faře. Rozkaz k odchodu přišel 17. června ve tři hodiny odpoledne.6 Starostou obce byl tehdy Jakub Hajda z č. 14.3

Prusové v Rakvicích#

Po prohrané bitvě u Hradce Králové (3. července) ustupovala rakouská armáda přes Moravu a za ní přišli Prusové. Pruská posádka 3. dělostřelecké brigády přišla do Rakvic ve dnech 15. až 17. července a odešla 30. července; lékař brigády bydlel v domě Josefa Eduarda Kornyšla č. 140.37 Na faře se ubytoval plukovník 3. dělostřelecké brigády Lilienthal se svým adjutantem, služebnictvem a koňmi; k velitelskému štábu patřil i major Poležinský, podle faráře vynikající klavírista.36 Farář Millim zapsal, že se pruští vojáci a důstojníci chovali slušně, obec však nesla velké rekvizice, hlavně vína; nejvíce utrpěli Václav Průdek z č. 106, František Veverka, Eduard Kornyšl a obecní sklepy.3 Zabavování pro armádu měl v okolí na starosti poručík kníže Lüttichau. Rakvicím uložil pod trestem odvést 18 povozů dobytka po čtyřech kusech; dobytek se 26. července odeslal veliteli Leisettemu do Hustopečí a odtud do Brna.6

Následujícího dne, 27. července, vezl farář vlastním kočárem poručíka Brausse a vojenského lékaře do Břeclavi pro léky. Náměstí bylo plné pruských vojáků a hlídaných zajatých rakouských myslivců; v žádném hostinci nedostali nic k jídlu ani k pití, jen v jednom židovském krámku trochu vína. Téhož dne faráři sdělil velitel pluku, že se připravují mírová jednání, a daroval mu 100 cigaret. V sobotu 28. července se před farou seřadily dvě kolony pruských vojáků a vedle nich byla podle překladu „postavena 4 pianina jako dar“. V neděli 29. července přišlo na mši mnoho Prusů a všichni důstojníci. Pokyn k odchodu dostalo vojsko 30. července.6

Mezitím musel farář na žádost Prusů odvézt vlastním kočárem nemocného důstojníka do vojenského lazaretu; jel s ním „chtě nechtě“, aby o kočár nepřišel. Cesta vedla mezi kolonami pěchoty a jízdy přes Čejč a farář se teprve u poštovního úřadu v Uhřicích dozvěděl, že cílem je tamní lazaret. Domů se vracel přes Žarošice polními cestami.6

Po dvou dnech klidu ohlásil 3. srpna ubytovatel na příští den příchod druhé pruské posádky o 600 mužích a 600 koních pod velením plukovníka hraběte Brandenburga, která v Rakvicích zůstala do 8. srpna.73 Na faře se ubytovali plukovník hrabě Brandenburg a major von Schrenk se služebnictvem a devíti koňmi. Brandenburg daroval faráři devět stříbrných talířů. S vojskem přišla i hudba, která hrála celé dny a večer před farou. Farář se tehdy seznámil také s poručíkem hrabětem Talleyrandem a se štábním lékařem Dr. Prenzlem.6

Vzpomínky pamětníků#

Dvanáctiletý František Šelle (1854 – 1935) později vyprávěl vnukům, jak viděl táhnout vojenské kolony kolem Trkmance k Břeclavi (rodová kronika píše „kolem Trkmanky“).8

Stařenka Křivánková vzpomínala ještě kolem roku 1931 na Eduarda Kornyšla a mapy, které měl rozvěšené po stěnách svého domu. Vojákům se v roce 1866 tak líbily, že mu je chtěli odnést. Kornyšl je nevydal a stěžoval si u nejvyššího důstojníka ubytovaného na faře, který braní map vojákům hned zakázal.9 Učitelský vlastivědný sborník zaznamenal i příhodu hostinského Štorka, kterému opilí Prusové vyhrožovali, že jim do vína přilil líh, a kterého zachránil Kornyšl vysvětlením, že rakvická réva dává silné víno (viz Hostince).10 Podle Rakvického zpravodaje prošel v létě 1866 Rakvicemi i Josef Masárik, kočí v Čejči a otec T. G. Masaryka, když provázel dva muže vydávající se za rakouské zvědy.11

Rakvičtí vojáci 1866#

Jmenovitě prameny uvádějí jen dva rakvické vojáky z této války; další účastníky války z Rakvic prameny jménem nezaznamenávají.

František Cabal (26. listopadu 1843 – 23. února 1927) se narodil v podsedku č. 29, kde podle pamětníků bydleli Cabalové; Františka Suchyňová ho uvádí jako toho, „co prodělal vojnu v roce 1866“.1213 Podle kmenového listu, kde je zapsán jako „Franz Czabal“ z Rakvic („Rakwitz“), byl 5. března 1864 odveden k 3. pěšímu pluku (pluk arcivévody Karla) na zákonnou dobu služby. Poslední zápis z října 1866 zaznamenává jeho převod mezi invalidy.14 Obecní kronika při jeho úmrtí v roce 1927 zapsala, že byl posledním pamětníkem války z roku 1866 a invalidou „s průstřelem plic a prsou“.1 Později bydlel v č. 272. Jeho jediná dcera Kateřina se provdala za Matěje Švástu, hospodáře na zadní části domu č. 34.1215 Viz také rod Cabal.

Kmenový list vojáka Franze Czabala z Rakvic, narozeného 1843, s údaji o odvodu v roce 1864 a zápisem z roku 1866
Kmenový list (Grundbuchsblatt) Františka Cabala, zapsaného jako „Franz Czabal“ (nar. 1843 Rakvice), Heft 36, Seite 57, výřez. Digitalizát FamilySearch, snímek 3Q9M-C9TR-PSCL-9. Archiv Jakuba Cabala, JC-00329.

Josef Minařík (1843 – 1922) z půllánu č. 142 sloužil podle rodopisu jako vojín 12. pluku kyrysníků. Podle rodové paměti, zapsané v polovině 20. století v Pamětní knize rodu Minaříků, bojoval v roce 1866 s Prusy jako kyrysník „u Poličky“; jiným pramenem to doloženo není a jde o rodovou tradici.1617 Viz také rod Minařík.

Konec pruských posádek#

Druhá pruská posádka odešla 8. srpna. Smrt dvaadvacetiletého huláka Julia Köpkeho, který zemřel na choleru 6. srpna, byla podle faráře Millima podnětem k odchodu Prusů z obce.7 Jak cholera do Rakvic přišla a jak probíhala, popisuje stránka Epidemie cholery 1866.

Zdroje#

  • SOkA Břeclav, C 60, Kronika obce Rakvice 1919–1970, s. 35, zápis z roku 1927. Archiv Jakuba Cabala, JC-01896 (výřez JC-01903).
  • REŽNÝ, Hubert. Proměny, 9. část – Rok 1866 v Rakvicích. Rakvický zpravodaj, 1989, č. 1, s. 6–9. Text čísla
  • MILLIM, František. Vzpomínkový kalendář, výňatek v překladu H. Režného. Rakvický zpravodaj, 1994, č. 3. Text čísla
  • CABAL, Jakub. 150 let od epidemie cholery v Rakvicích. Rakvický zpravodaj, 2016, č. 3, s. 20–22. Archiv Jakuba Cabala, JC-01993.
  • MILLIM, František. Vzpomínkový kalendář, výňatek „Prušáci v Rakvicích“ v překladu H. Režného. Rakvický zpravodaj, 1994, č. 3, s. 13. Text čísla
  • PRŮDEK, Radek. Tajemné tajemství Josefa Masarika. Rakvický zpravodaj, 2009, č. 4, s. 2–3.
  • Grundbuchsblatt (kmenový list) Franz Czabal, nar. 1843 Rakvice, Heft 36, Seite 57. Digitalizát FamilySearch, snímek 3Q9M-C9TR-PSCL-9. Archiv Jakuba Cabala, JC-00329.
  • Škola a domov. Sborník k otevření měšťanské školy v Rakvicích. Rakvice, 1932, s. 17. Archiv Jakuba Cabala, JC-01999.
  • Vlastivědný sborník Rakvic (rukopis rakvických učitelů), 1930–1931, listy 14a–15a. Archiv Jakuba Cabala, JC-01846.
  • SUCHYŇOVÁ, Františka. Doplňky k dějinám obce Rakvic, 1940, strojopis, s. 23 a 28. Archiv Jakuba Cabala, JC-01910.
  • ZACH, Konstantin (sest.). Pamětní kniha rodu Minaříků, rukopis, asi 1942–1955, s. 12. Archiv Jakuba Cabala, JC-02109.
  • Rodová kronika Minaříků, rukopis, asi 1943–1950, s. 9. Archiv Jakuba Cabala, JC-01429.
  • Kronika rodu Šelle – Popisná část k jednotlivým členům rodu, asi 1985. Archiv Jakuba Cabala, JC-02144.
  • CABAL, Jakub. Rod Cabal z Rakvic. Nevydaný rodopis, aktuální verze.
  • CABAL, Jakub. Rod Šelle z Rakvic. Nevydaný rodopis, aktuální verze.
  • CABAL, Jakub. Rod Minařík z Rakvic. Nevydaný rodopis, aktuální verze.
  • KORDIOVSKÝ, Emil (red.). Rakvice. Znojmo: Nakladatelství FPO, 2003. ISBN 80-868-1000-3.

  1. SOkA Břeclav, C 60, Kronika obce Rakvice 1919–1970, s. 35, zápis z roku 1927: „23. února zemřel 84letý Frant. Cabal poslední pamětník války r. 1866 jako invalida, s průstřelem plic a prsou“ (Archiv Jakuba Cabala, JC-01896; výřez JC-01903). Narodil se 26. listopadu 1843 (CABAL, Jakub. Rod Cabal z Rakvic. Nevydaný rodopis, aktuální verze). ↩ ↩

  2. Údaj pochází z původního textu stránky o válce a choleře 1866, pramen není znám. H. Režný uvádí, že škody způsobené Rakvicím v roce 1866 květnovými mrazy a válkou byly odhadnuty na 4115 zlatých 22 krejcarů (Rakvický zpravodaj 1989, č. 1, s. 6–9). ↩

  3. REŽNÝ, H. Proměny, 9. část – Rok 1866 v Rakvicích. Rakvický zpravodaj 1989, č. 1, s. 6–9. ↩ ↩ ↩ ↩ ↩ ↩ ↩ ↩

  4. CABAL, Jakub. 150 let od epidemie cholery v Rakvicích. Rakvický zpravodaj 2016, č. 3, s. 20–22. Archiv Jakuba Cabala, JC-01993. ↩

  5. REŽNÝ, H. Proměny, 9. část – Rok 1866 v Rakvicích. Rakvický zpravodaj 1989, č. 1, s. 6–7 (citát ze smlouvy podle Režného; smlouva není datována, čtvrtlán postoupil Zemrálek dceři zřejmě kolem roku 1849, viz dům č. 34). ↩

  6. MILLIM, František. Vzpomínkový kalendář (německy), výňatek „Prušáci v Rakvicích“ v překladu H. Režného. Rakvický zpravodaj, 1994, č. 3, s. 13. ↩ ↩ ↩ ↩ ↩ ↩ ↩

  7. MILLIM (Milím), František. Vzpomínkový kalendář (německy), výňatek v překladu H. Režného. Rakvický zpravodaj, 1994, č. 3. Údaj o „2. gardovém pluku“, který uváděl dřívější text této stránky, prameny nepotvrzují. ↩ ↩ ↩

  8. CABAL, Jakub. Rod Šelle z Rakvic. Nevydaný rodopis, aktuální verze (kapitola František Šelle, 1854); podle Kronika rodu Šelle – Popisná část k jednotlivým členům rodu, asi 1985, medailon č. 9. Archiv Jakuba Cabala, JC-02144. ↩

  9. Škola a domov. Rakvice, 1932, s. 17 (vzpomínka „stařenky Křivánkové“). Archiv Jakuba Cabala, JC-01999; Vlastivědný sborník Rakvic (rukopis rakvických učitelů), 1930–1931, listy 14a–15a (o mapách list 15a, s. 31). Archiv Jakuba Cabala, JC-01846. ↩

  10. Vlastivědný sborník Rakvic (rukopis rakvických učitelů), 1930–1931, list 14b. Archiv Jakuba Cabala, JC-01846, s. 30. ↩

  11. PRŮDEK, Radek (Rak). Tajemné tajemství Josefa Masarika. Rakvický zpravodaj, 2009, č. 4, s. 2–3. ↩

  12. CABAL, Jakub. Rod Cabal z Rakvic. Nevydaný rodopis, aktuální verze (kapitola František Cabal, 1843); podle MZA Brno, E 67, sign. 3324, Matrika N Rakvice 1831–1851, s. 174. ↩ ↩

  13. SUCHYŇOVÁ, Františka. Doplňky k dějinám obce Rakvic, 1940, strojopis, s. 23 (č. 29). Archiv Jakuba Cabala, JC-01910. ↩

  14. Grundbuchsblatt (kmenový list) Franz Czabal, nar. 1843 Rakvice, Heft 36, Seite 57. Digitalizát FamilySearch, snímek 3Q9M-C9TR-PSCL-9. Archiv Jakuba Cabala, JC-00329. Zápis o odvodu: „am 5. März 1864 … auf die gesetzliche Dienstzeit zum 3. Inft. Regimente assentirt“; poslední zápis (Gemeiner, 1866, 21.[?] Okt.) zmiňuje převod do stavu invalidů („… Invalidenhauses“), čtení je nejisté. Jméno majitele pluku (arcivévoda Karel) list neuvádí. ↩

  15. SUCHYŇOVÁ, Františka. Doplňky k dějinám obce Rakvic, 1940, strojopis, s. 28 (č. 34). Archiv Jakuba Cabala, JC-01910. ↩

  16. CABAL, Jakub. Rod Minařík z Rakvic. Nevydaný rodopis, aktuální verze (kapitola Josef Minařík, 1843); narozen 15. 3. 1843, zemřel 2. 1. 1922. ↩

  17. ZACH, Konstantin (sest.). Pamětní kniha rodu Minaříků, rukopis, asi 1942–1955, s. 12: „Josef Minařík starší, manžel Kateřiny byl účasten v boji v roce 1866 s Prusy jako kyrysník u Poličky.“ Archiv Jakuba Cabala, JC-02109; stejně Rodová kronika Minaříků, rukopis, s. 9. Archiv Jakuba Cabala, JC-01429. ↩

Jak citovat tuto stránku

CABAL, Jakub. Prusko-rakouská válka 1866 v Rakvicích. In: Historie obce Rakvice [online]. Aktualizováno 20. 11. 2026 [cit. datum]. Dostupné z: https://rakvice.jakubcabal.cz/udalosti/prusko-rakouska-valka-1866/