Železnice a zastávka Rakvice

Stavba Severní dráhy kolem Rakvic 1837 – 1839, strážní domky, zastávka z roku 1886, druhá kolej, nehody a válka na trati a dojíždění vlakem.

Obsah stránky

Východně od Rakvic vede na vysokém náspu železnice Břeclav – Brno, bývalá Severní dráha císaře Ferdinanda.1 Trať tu byla postavena v letech 1837 – 1839 jako jedna z prvních parních železnic v monarchii, Rakvice však dlouho neměly ani stanici, ani zastávku: na vlak se chodilo do Zaječí nebo do Podivína. Vlastní osobní zastávku dostala obec až v prosinci 1886, nádraží (stanici pro nákladní dopravu) nikdy.23 Ulice od zastávky do obce se dodnes jmenuje Nádražní.4

Stavba dráhy (1837 – 1839)#

Plán parní železnice z Vídně přes Moravu do Haliče prosazoval od roku 1829 profesor vídeňské techniky Franz Xaver Riepl; podle Miroslava Vajbara měla trať původně vést na Mikulov, ale zásluhou Lichtenštejnů byla vedena přes Břeclav.5 Na jaře 1837 začala u Vídně stavba hlavní trati a později téhož jara stavba odbočky z Břeclavi do Brna, která vede v těsné blízkosti Rakvic.6 Pozemky pod tratí se vykupovaly za 150 zlatých za měřici a majitelé dostali zaplaceny i plodiny na polích, nejvíce pšenici (16 zlatých za měřici).6 Obec Rakvice dostala za obecní pozemky 640 zlatých.5

V rakvickém katastru byla stavba technicky náročná. Byl vypuštěn Rakvický rybník, potok Trkmanka dostal nové koryto (viz Trkmanka, rybníky a jezera) a navršil se asi 7,5 metru vysoký a 3,8 kilometru dlouhý násep s mosty, přejezdy a propustmi. Před Zaječím museli dělníci prokopat 9 metrů hluboký a 2,3 kilometru dlouhý zářez a narazili přitom na vápencové podloží, které se muselo vylámat. Trať byla jednokolejná. Pracovali na ní italští dělníci, ručně; hlína na násep se vyvážela na kolečkách z obou stran trati, a tak po obou stranách náspu vznikly prohlubně zvané „škarpy“.78 Slovo „škarpa“ pro prohlubeň u železničního náspu zachycuje i nářeční slovníček Ctibora Nečase.9 Vídeňské noviny Der Adler v roce 1839 psaly, že u Rakvic prochází 2 500 sáhů dlouhý násep a dále 1 000 sáhů dlouhý skalní výkop; trať tudy podle nich musela vést, protože jinak by musela velkou a mnohem dražší oklikou přes zaplavované území Dyje. Násep byl podle stejné zprávy hotový už v roce 1837.7

V rakvickém katastru stál jen jeden cihlový most, na cestě z Rakvic ke Kornyšlovu (Trkmanskému) mlýnu, a pro Trkmanku byla v náspu postavena cihlová propust. Ostatní cesty přecházely trať po úrovňových přejezdech, na mapě označených čísly 1 až 4.8

Celou stavbu Severní dráhy podle Rakvického zpravodaje řídil vrchní inženýr Karl Ghega, kterému podléhalo 17 stavebních dozorců a 14 tisíc dělníků. Dělníci měli jen ruční nářadí, bídné ubytování a stravu a dostávali 20 až 30 krejcarů denně, když bochník chleba stál 12 krejcarů.10

Mezistanice, která nebyla#

Podle původního plánu měla být u Rakvic mezistanice („Mittelstation Rakowitz“) mezi nádražími v Břeclavi a ve Vranovicích. Rakvičtí radní si však nepřáli, aby stanice byla u obce; jeden z nich prý prohlásil: „Jen ať s tím jdou pryč od dědiny, kdejaký lunt by k nám dojel!“ Proti železnici podle téhož podání kázali i někteří kněží, kteří lidi strašili, že je to dílo satanovo. Stanice byla nakonec zřízena v Zaječí a Rakvičané tam chodili na vlak téměř půl století.75

Na neprozíravost předků si Rakvičtí stěžovali ještě v roce 1932: podle sborníku Škola a domov mohla dráha vést místem obci bližším a výhodnějším, a protože o ni nedbali, nedostaly Rakvice nádraží a také místní trať od Hodonína nevyústila do Rakvic, ale do Zaječí.11 Jiné podání (Rakvický zpravodaj 2009) uvádí, že trať měla vést asi o 200 metrů blíž k obci a stanice měla stát v dnešní ulici Na Kopcech, ale někteří hospodáři odmítli prodat pozemky; redakce sama dodává, že pro to nemá věrohodné doklady.10

První vlaky (1839)#

Václav Bednařík zapsal do pamětního spisu z roku 1874, že „v roku 1839 právě před svatým Jánem Křestitelem poprvníkrát jela mašina“.12 V červnu 1839 se konaly zkušební jízdy z Břeclavi do Vranovic; první vlak projel kolem Rakvic podle Rakvického zpravodaje 26. června 1839.10 Slavnostní provoz z Vídně do Brna začal 7. července 1839.810 Podle farní kroniky jely toho dne do Brna čtyři vlaky s 38 vozy a asi 1 100 lidmi; při zpáteční cestě narazila lokomotiva „Gigant“ do vlaku před ní a několik cestujících bylo zraněno.13 Rakvický zpravodaj uvádí 36 vozů a 1 200 cestujících a nehodu klade k vjezdu do Vranovic.10

Rakvičan Eduard Kornyšl přešel v roce 1839 ze Strážnice na německé gymnázium v Brně; Vajbar pokládá za velmi pravděpodobné, že k tomu přispěla právě nová dráha.5

Strážní domky a „wochtři“#

U čtyř přejezdů, kde násep křížil cesty, stály strážní domky (německy „Wächterhaus“), kterým obec přidělila čísla popisná 204 až 207. Strážným se říkalo „wochtr“ nebo „vechtr“ (z německého Wächter, strážný). Prvním návěstidlem byl sloup, na který strážný ručně vytahoval koš – znamení pro strojvedoucího, že vlak může pokračovat v jízdě.78 Farář František Millim počítal v roce 1874 ve čtyřech domcích strážníků na železnici 16 obyvatel; vedl je zvlášť vedle obce a panských dvorů.14 Vlastivědný sborník rakvických učitelů z let 1930 – 1931 zmiňuje studnu u strážního domku v Šedličkách, jejíž voda byla hořká a nehodila se k pití.15

Podle obecní kroniky byly „dosud stávající domky vechtrů“ zrušeny a zbourány při stavbě druhé koleje v letech 1929 – 1930, kdy úrovňové přejezdy nahradil nadjezd a podjezd (viz níže).16

Na vlak do Zaječí a Podivína (1839 – 1886)#

Do roku 1886 jezdili Rakvičané z nádraží v Zaječí, později také z Podivína.9 Když v roce 1865 nabízel F. V. Průdek k dražbě 1 000 věder vína z rakvických sklepů, inzerát sliboval kupcům z ranních vlaků od Brna a Břeclavi povozy zdarma ze Zaječí do Rakvic a zpět (viz Vinařství).17 Poslance Eduarda Kornyšla doprovodili 19. listopadu 1866 na zasedání zemského sněmu starosta Jakub Hajda a radní František Veverka až na nádraží v Zaječí; 28. srpna 1867 šli Rakvičané s Kornyšlem k nádraží v Podivíně vítat vlak se svatováclavskou korunou, která se vracela z Vídně.18 U dráhy v Podivíně založil Kornyšl v roce 1870 rolnický cukrovar.19 V únoru 1884 jelo 26 Rakvičanů zvláštním vlakem k oslavám do Prahy a muzikanti je vyprovázeli až do Zaječí (viz František Švásta).20

Zřízení zastávky (1886)#

O vlastní zastávku usiloval od svého zvolení v roce 1882 starosta Jakub Hrdina; pomáhali mu podle Rakvického zpravodaje učitelé, především Alois Mrštík, a proti byl „ředitel ekonomie“ na Trkmanci Habl (viz Trkmanec).21 Žádosti obce ředitelství dráhy opakovaně odmítlo. Obec se proto obrátila na Václava Leblocha z Bílovic, předsedu silničního výboru břeclavského okresu, který s představenstvem obce zajel do Vídně a žádost písemně i ústně přednesl u ředitelství Severní dráhy, které zřízení zastávky povolilo.2

Dne 15. prosince 1886 byla otevřena zastávka u Rakvic mezi stanicemi Podivín a Zaječí. První vlak, který u Rakvic zastavil, vítalo obecní zastupitelstvo se starostou Jakubem Hrdinou, učitelé se školními dětmi, hasičský sbor s hudbou a mnoho občanů. Vlakem přijel i Václav Lebloch, kterého zastupitelstvo v obecní radnici ještě týž den jednomyslně jmenovalo čestným občanem; slavnost skončila banketem v hostinci pana Štorka.2 Čtyři dny nato, 19. prosince 1886, mu čestné členství udělil i hasičský sbor „za jeho zásluhy […], že nám osobní zástavku vlaků u Rakvic, u ředitelství severní dráhy vydobyl“ (viz Kniha protokolů hasičského sboru).22 Na stavbu zastávky přispěla obec 600 zlatými. I potom u Rakvic zastavovalo jen několik vlaků a kdo chtěl jet jiným, musel pěšky do Zaječí nebo do Podivína.21

Zastávka v první polovině 20. století#

Kolem roku 1920 stála u jednokolejné trati zděná čekárna a k vlaku se chodilo po dřevěných schodech na násep. Statkář Herman Spitz dal u mostu postavit ruční výtah na mléko, které se vozilo do mlékárny v Brně.8 Obecní kronika po roce 1918 uvádí, že v Rakvicích je železniční zastávka a stanicí je Podivín; používaly se i stanice Zaječí a Velké Pavlovice.23 Vlastivěda moravská z roku 1924 jmenuje v Rakvicích „osobní zastávku trati Brno – Břeclav“.24 Pro uhlí a jiné zásilky se podle sborníku rakvických učitelů muselo jezdit do Podivína, Velkých Pavlovic nebo Zaječí.3

Po převratu v letech 1918 – 1919 držela v Rakvicích malá vojenská posádka strážní službu na zastávce.25 V roce 1926 byl od zastávky k poště přiveden telefon26 a v Nádražní ulici otevřel Martin Průdek hostinec U Nádraží.26 Zastávka měla v roce 1930 přednostu.27 Ve 30. letech u ní podle vzpomínky Huberta Režného zastavovaly jen některé osobní vlaky; kdo chtěl časně ráno do Brna, musel jít pěšky přes Podzajecké a Hernivy do Zaječí.28 Dne 1. listopadu 1936 byla zastávka vyzdobena k průjezdu rumunského krále Karla; rychlík však jen projel.29 V červenci 1944 vítali u zastávky biřmujícího olomouckého biskupa Zelu banderium, zástupci úřadu, vinaři a družičky.30

Na dráze našli práci i Rakvičané. Při obecních volbách v roce 1919 kandidovali tři železniční zřízenci a starostou byl zvolen železniční zřízenec František Lukeš z č. 349 (viz Starostové).31 V obecním zastupitelstvu z roku 1930 zasedal železniční zřízenec Josef Frýbert z č. 296 (viz Obecní zastupitelstvo 1930).32

Druhá kolej (1929 – 1931)#

Strana fotoalba se snímky polní drážky s vozíky na náspu při stavbě druhé koleje
Navážka náspu pro druhou kolej, 1929. Strana fotoalba (dříve zveřejněno na webu obce Rakvice). Archiv Jakuba Cabala, JC-00713.

V roce 1929 projelo kolem Rakvic za 24 hodin 18 osobních vlaků, 8 rychlíků a 20 nákladních vlaků, což jednokolejnou trať přetěžovalo.3 Na úseku Zaječí – Podivín (6,3 kilometru) se proto od 15. července 1929 stavěla druhá kolej; spodní stavbu se sedmi novými mosty za 4,2 milionu Kč prováděla firma inženýra Jáchymka z Brna a měla být hotová v říjnu 1931. Polovina mostu u rakvické zastávky byla nová betonová (1 500 m³ betonu, 150 000 Kč), druhá polovina zůstala stará, klenutá.3

Nová kolej byla položena po pravé straně ve směru Břeclav – Brno. Hlína na rozšíření náspu se brala z břehů u Herniv směrem k Zaječí a vozily ji dva vlaky polní dráhy po čtyřiceti překlápěcích vozících; denně se odvezlo asi 600 m³ hlíny. Štěrk dodávali rakvičtí rolníci. Na stavbě pracovalo denně asi 200 lidí z Rakvic, Velkých Pavlovic, Staroviček, Velkých Bílovic, Přítluk, Zaječí a Podivína; úkolem si vydělali až 36 Kč denně, za hodinu práce dostávali 2,20 až 2,50 Kč.316 Podle obecní kroniky tu našlo zaměstnání dost lidí po dva roky. U Herniv vznikl nadjezd místo dřívějšího přejezdu a u Podivína podjezd místo zvýšeného přejezdu; mosty u zastávky, u Žejdlíček v Dílcích a nad Trkmankou byly postaveny znovu jako železobetonové.16

Nehody a události na trati#

  • únor 1904 – František Šelle (1854 – 1935) z č. 316 se vracel z práce v podivínském cukrovaru pěšky podél dráhy a u Trkmanky spadl z mostku bez zábradlí asi 5,5 metru hluboko; úrazová pojišťovna mu odškodnění odepřela, protože úraz se nestal při práci.33
  • 25. června 1923 – vlak přejel a usmrtil osmnáctiletého Václava Osyku z č. 6.34
  • 21. července 1928 – Oldřich Filípek se podle kroniky nechal přejet vlakem; přišel o obě nohy a za dva dny zemřel v brněnské nemocnici.35
  • 10. září 1928 – ve 3 hodiny ráno se na nádraží v sousedním Zaječí srazil rychlík s nákladním vlakem; zahynulo 24 lidí a 90 bylo zraněno. Očitým svědkem byl Ferdinand Veverka z č. 24, který tam s čeledínem nakládal štěrk a podával raněným vodu.36
  • leden – únor 1929 – za kruté zimy (až –26 °C) vlaky nejezdily nebo jezdily s velkým zpožděním.37
  • listopad 1933 – podle Národních listů našli dělníci nedaleko „stanice Rakvice“ na kolejích ostře nabitý dělostřelecký granát, položený těsně před průjezdem mezinárodního rychlíku; noviny čin připisovaly nacistům („hakenkrajclerům“).38
  • 4. února 1941 – při sněhové metelici uvízly v zářezu u Hernůvek dva vlaky; uvolnili je občané z Rakvic s pomocným vlakem z Břeclavi.39
  • 11. ledna 1942 – na rakvické zastávce zahynul sedmadvacetiletý Fabián Fila, zaměstnaný na dráze teprve dva měsíce: přiběhl k rannímu vlaku, když se už rozjížděl, sesmekl se ze stupátek a vlak ho vlekl.40
  • červenec 1952 – jiskry z lokomotivy zapálily obilí na polích dvou rakvických hospodářů.41
  • 24. prosince 1953 – při železničním neštěstí u Šakvic zahynuly Helena Damborská a Božena Nečasová z Rakvic, které se vracely z práce domů (viz Hřbitov).42

Válečná léta 1938 – 1945#

Po záboru pohraničí v roce 1938 se Rakvice ocitly u nové hranice a na zastávce vznikla celní a pasová prohlídka. Dráha Brno – Břeclav byla od 7. října do 6. listopadu 1938 přerušena a spojení zajišťoval autobus přes Klobouky.43 Od 10. září 1939 hlídaly železniční mosty německé hlídky ubytované v hostinci U Nádraží, po nich zesílená četnická stanice (viz Okupace 1938 – 1945).44 Od roku 1943 přijížděli do Rakvic s každým vlakem měšťané shánějící potraviny.45

Dne 20. listopadu 1944 ostřelovali hloubkaři lokomotivy na hlavní trati i na lokálce u Bořetic a na nádraží v Zaječí bombardovali dlouhý vlak s naftou; osobní vlak, kterým jelo asi dvanáct Rakvičanů do Brna, byl napaden mezi Hustopečemi a Popicemi.46 Na opravu sesutého železničního náspu musel v té době z každého domu jeden člověk na týden nebo dva lidé na tři dny.47

Na jaře 1945 Němci podminovali všechny železniční mosty i mosty přes Trkmanku.48 V pondělí 9. dubna 1945 dojížděly už jen ojedinělé vlaky do Podivína a následující den veškerá doprava ustala.49 Při boji o Rakvice 15. dubna stálo pět německých tanků maskovaných rákosem pod mostem u zastávky a Němci železniční most u zastávky vyhodili do povětří. Sovětská pěchota musela překonat vysoký železniční násep.5051 Den nato byl za zastávkou zabit z německého letadla sovětský důstojník a povozy vezoucí střelivo byly u podjezdu dráhy ostřelovány.5253 Po přechodu fronty odklízeli Rakvičané trosky mostu u zastávky; most byl ještě v roce 1945 postaven znovu (viz Osvobození Rakvic 1945).5455

Dojíždění po roce 1945#

Když v roce 1949 vznikal okres Břeclav, vymínily si Rakvice, že bude patřit do Brněnského kraje, s nímž měly nejlepší vlakové spojení.56 V roce 1990 zařadila obec mezi své menší akce malou čekárnu u zastávky ČSD, kterou podle zprávy využívali pracující a děti dojíždějící do práce a do škol v Hustopečích a ve Velkých Pavlovicích.57 Rakvický zpravodaj v roce 1993 litoval zničení ozdob na zastávce, mezi nimi „minaretu“, na který se cestující z oken vlaků dívali přes 40 let.58

Zdroje#

  • Strana fotoalba „Výstavba II. koleje železnice 1929“ (dříve zveřejněno na webu obce Rakvice, původ alba nejistý). Archiv Jakuba Cabala, JC-00713.
  • SOkA Břeclav, C 60, Kronika obce Rakvice 1919–1970, s. 5, 12, 18, 26, 33, 39–45, 76, 95–96, 107, 124, 133, 145, 150, 152–153, 157–158, 162, 168, 170, 175, 182, 205. Archiv Jakuba Cabala, JC-01896.
  • Vlastivědný sborník Rakvic 1930–1931, rukopis učitelů, Archiv Miroslava Vajbara, AMV 29, listy 2b, 4a–4b, 13a. Archiv Jakuba Cabala, JC-01846.
  • Vlastivěda moravská. Hustopečský okres. Brno: Musejní spolek, 1924, s. 157. Archiv Jakuba Cabala, JC-01842.
  • Škola a domov. Sborník k otevření měšťanské školy v Rakvicích. Rakvice, 1932, s. 39–40. Archiv Jakuba Cabala, JC-01999.
  • VAJBAR, Miroslav. Rakvice: Chronologické dějiny obce, díl 1, s. 81–83 (hesla „1837 Stavba železnice“, „1839 Železniční násep u Rakvic“, „1839 První jízda“). Archiv Jakuba Cabala, JC-01922.
  • VAJBAR, Miroslav. Rakvice: Chronologické dějiny obce, díl 1 (heslo „15. 12. 1886 Železniční zastávka“). Archiv Jakuba Cabala, JC-01919.
  • VAJBAR, Miroslav. Rakvice: Kornyšl. 2017, s. 9, 13–15, 53, 58. Archiv Jakuba Cabala, JC-02337.
  • MILLIM, František. Památní spis uložen do nové báně na věži farního kostela v Rakvicích, 28. 10. 1874. Archiv Jakuba Cabala, JC-01711.
  • BEDNAŘÍK, Václav. Provolání k našim budúcím potomkům, 28. 10. 1874. Archiv Jakuba Cabala, JC-01926; viz Pamětní spisy z báně kostelní věže.
  • Historické záznamy o požárech, záplavách a podobných událostech v Rakvicích (1605–1854), strojopis. Archiv Jakuba Cabala, JC-01693.
  • Kniha protokolů SDH Rakvice, protokol č. 6 z 19. 12. 1886. Archiv Jakuba Cabala, JC-01755.
  • KONEČNÝ, J. 120 let hasičů v Rakvicích. Rakvice: SDH Rakvice, 2005, s. 76. Archiv Jakuba Cabala, JC-01785.
  • Úrazová pojišťovna dělnická, výměr ve věci Františka Šeleho, 9. 5. 1904. Archiv Jakuba Cabala, JC-00431.
  • Nešťastný pád. Brněnské noviny, 24. 2. 1904. Archiv Jakuba Cabala, JC-01671.
  • Nezdařený atentát na mezinárodní rychlík. Národní listy, 27. 11. 1933. Archiv Jakuba Cabala, JC-01676.
  • 1000 věder bílého vína [inzerát]. Moravská orlice, 12. 7. 1865. Archiv Jakuba Cabala, JC-01651.
  • NEČAS, Ctibor. Nářeční slovníček, hesla „škarpa“ a „štreka“.
  • REŽNÝ, Hubert. [Vzpomínka na mandelíka obecného]. Rakvický zpravodaj, 1988, č. 2.
  • REŽNÝ, Hubert. Volby. Rakvický zpravodaj, 1990, č. 1, s. 8–13.
  • [Zpráva o činnosti obce]. Rakvický zpravodaj, 1990, č. 2.
  • REŽNÝ, Hubert. Rakvické osobnosti (Jakub Hrdina). Rakvický zpravodaj, 1992, č. 2, s. 9–10.
  • OBHLÍDAL, R. Chraňme si Rakvice! Rakvický zpravodaj, 1993, č. 4.
  • REŽNÝ, Hubert. Rakvice před 50 lety. Rakvický zpravodaj, 1995, č. 1.
  • PRŮDEK, Radek (Rak). Rakvičané mohli jezdit vlakem jako jedni z prvních Evropanů aneb Naše drahá dráha má 170 let. Rakvický zpravodaj, 2009, č. 3, s. 2–4.
  • Slovo starosty. Rakvický zpravodaj, 2015, č. 2, s. 2.
  • NEZHODOVÁ, Soňa a Lubomír KRŮZA. 70 let od štědrodenní tragédie. Rakvický zpravodaj, 2023, č. 4, s. 29–33.
  • CABAL, Jakub. Rod Cabal z Rakvic. Nevydaný rodopis, aktuální verze.

  1. SOkA Břeclav, C 60, Kronika obce Rakvice 1919–1970, s. 5. Archiv Jakuba Cabala, JC-01896. ↩

  2. VAJBAR, M. Rakvice: Chronologické dějiny obce, díl 1 (heslo „15. 12. 1886 Železniční zastávka“). Archiv Jakuba Cabala, JC-01919; původní pramen podle knihy: Moravská orlice, 1. ledna 1887. ↩ ↩ ↩ ↩

  3. Vlastivědný sborník Rakvic (rukopis rakvických učitelů), 1930–1931, listy 4a–4b („Dráha kolem Rakvic“; prameny: Hustopečsko, domovopisný sborník, a informace firmy Ing. Jáchymek). Archiv Jakuba Cabala, JC-01846. ↩ ↩ ↩ ↩ ↩ ↩

  4. Slovo starosty. Rakvický zpravodaj, 2015, č. 2, s. 2 (výčet ulic obce). ↩

  5. VAJBAR, Miroslav. Rakvice: Kornyšl. 2017, s. 13–14 (s výřezem plánu z fondu SOA Brno-venkov, Rajhrad). Archiv Jakuba Cabala, JC-02337. ↩ ↩ ↩ ↩ ↩

  6. VAJBAR, M. Rakvice: Chronologické dějiny obce, díl 1, s. 81–82 (heslo „1837 Stavba železnice“). Archiv Jakuba Cabala, JC-01922; původní pramen podle knihy: Diecézní archiv Rajhrad, Farní kronika Rakvice 1790–1909. ↩ ↩ ↩

  7. VAJBAR, M. Rakvice: Chronologické dějiny obce, díl 1, s. 82 (heslo „1839 Železniční násep u Rakvic“). Archiv Jakuba Cabala, JC-01922; původní prameny podle knihy: noviny Der Adler, 8. 7. 1839; Archiv Miroslava Vajbara, Zápisky kronikáře Rostislava Vajbara. Na téže straně je výřez plánu s „Mittelstation Rakowitz“. ↩ ↩ ↩ ↩ ↩ ↩ ↩ ↩ ↩ ↩ ↩

  8. VAJBAR, Miroslav. Rakvice: Kornyšl. 2017, s. 15 (s mapou přejezdů a kresbou zastávky kolem roku 1920 od Rostislava Vajbara ml.). Archiv Jakuba Cabala, JC-02337. ↩ ↩ ↩ ↩ ↩ ↩ ↩

  9. NEČAS, Ctibor. Nářeční slovníček, hesla „škarpa“ a „štreka“. ↩ ↩

  10. PRŮDEK, Radek (Rak). Rakvičané mohli jezdit vlakem jako jedni z prvních Evropanů aneb Naše drahá dráha má 170 let. Rakvický zpravodaj, 2009, č. 3, s. 2–4. ↩ ↩ ↩ ↩ ↩ ↩ ↩ ↩ ↩ ↩

  11. Škola a domov. Sborník k otevření měšťanské školy v Rakvicích. Rakvice, 1932, s. 39–40. Archiv Jakuba Cabala, JC-01999. ↩ ↩

  12. BEDNAŘÍK, Václav. Provolání k našim budúcím potomkům, 28. 10. 1874. Archiv Jakuba Cabala, JC-01926; viz Pamětní spisy z báně kostelní věže. ↩ ↩ ↩ ↩

  13. VAJBAR, M. Rakvice: Chronologické dějiny obce, díl 1, s. 83 (heslo „1839 První jízda“; ve snímku je text zčásti uříznut). Archiv Jakuba Cabala, JC-01922; původní pramen podle knihy: Diecézní archiv Rajhrad, Farní kronika Rakvice 1790–1909. ↩ ↩

  14. MILLIM, František. Památní spis uložen do nové báně na věži farního kostela v Rakvicích, 28. 10. 1874. Archiv Jakuba Cabala, JC-01711; viz Pamětní spisy z báně kostelní věže. ↩

  15. Vlastivědný sborník Rakvic (rukopis rakvických učitelů), 1930–1931, list 2b. Archiv Jakuba Cabala, JC-01846. ↩ ↩

  16. SOkA Břeclav, C 60, Kronika obce Rakvice 1919–1970, s. 43–44. Archiv Jakuba Cabala, JC-01896. Místní jméno „u herniv“ je v rukopise čteno nejistě; pole Hernivy leží směrem k Zaječí. ↩ ↩ ↩ ↩

  17. 1000 věder bílého vína [inzerát]. Moravská orlice, 12. 7. 1865. Archiv Jakuba Cabala, JC-01651. ↩

  18. VAJBAR, Miroslav. Rakvice: Kornyšl. 2017, s. 53 a 58 (podle Moravské orlice 21. 11. 1866 a 6. 9. 1867). Archiv Jakuba Cabala, JC-02337. ↩

  19. Vlastivědný sborník Rakvic (rukopis rakvických učitelů), 1930–1931, list 13a. Archiv Jakuba Cabala, JC-01846. ↩

  20. Stránka František Švásta (podle strojopisu nevydané části sborníku Škola a domov, 1932). ↩

  21. REŽNÝ, Hubert. Rakvické osobnosti (Jakub Hrdina). Rakvický zpravodaj, 1992, č. 2, s. 9–10. ↩ ↩

  22. Kniha protokolů SDH Rakvice, protokol č. 6 z 19. 12. 1886, str. 19. Archiv Jakuba Cabala, JC-01755, s. 17. ↩ ↩

  23. SOkA Břeclav, C 60, Kronika obce Rakvice 1919–1970, s. 12. Archiv Jakuba Cabala, JC-01896. ↩

  24. Vlastivěda moravská. Hustopečský okres. Brno: Musejní spolek, 1924, s. 157. Archiv Jakuba Cabala, JC-01842. ↩

  25. SOkA Břeclav, C 60, Kronika obce Rakvice 1919–1970, s. 18. Archiv Jakuba Cabala, JC-01896. ↩

  26. SOkA Břeclav, C 60, Kronika obce Rakvice 1919–1970, s. 33. Archiv Jakuba Cabala, JC-01896; o stavbě hostince viz stránku Hostince. ↩ ↩

  27. SOkA Břeclav, C 60, Kronika obce Rakvice 1919–1970, s. 45. Archiv Jakuba Cabala, JC-01896. Kronika ho zmiňuje jen jako otce dívky zraněné při mlácení; jméno je čteno nejistě. ↩

  28. REŽNÝ, Hubert. [Vzpomínka na mandelíka obecného]. Rakvický zpravodaj, 1988, č. 2. ↩

  29. SOkA Břeclav, C 60, Kronika obce Rakvice 1919–1970, s. 76. Archiv Jakuba Cabala, JC-01896. ↩

  30. SOkA Břeclav, C 60, Kronika obce Rakvice 1919–1970, s. 150. Archiv Jakuba Cabala, JC-01896. ↩

  31. REŽNÝ, Hubert. Volby. Rakvický zpravodaj, 1990, č. 1, s. 8–13. ↩

  32. VAJBAR, M. Rakvice: Chronologické dějiny obce, díl 1, fotografie „Zastupitelstvo obce v roce 1930“ s popiskem. Archiv Jakuba Cabala, JC-01904; viz Obecní zastupitelstvo 1930. ↩

  33. Úrazová pojišťovna dělnická, výměr z 9. 5. 1904 (úraz 13. 2. 1904). Archiv Jakuba Cabala, JC-00431; Nešťastný pád. Brněnské noviny, 24. 2. 1904. Archiv Jakuba Cabala, JC-01671; viz Rod Šelle. ↩

  34. SOkA Břeclav, C 60, Kronika obce Rakvice 1919–1970, s. 26. Archiv Jakuba Cabala, JC-01896. ↩

  35. SOkA Břeclav, C 60, Kronika obce Rakvice 1919–1970, s. 39. Archiv Jakuba Cabala, JC-01896. ↩

  36. SOkA Břeclav, C 60, Kronika obce Rakvice 1919–1970, s. 40. Archiv Jakuba Cabala, JC-01896. ↩ ↩

  37. SOkA Břeclav, C 60, Kronika obce Rakvice 1919–1970, s. 41. Archiv Jakuba Cabala, JC-01896. ↩

  38. Nezdařený atentát na mezinárodní rychlík. Národní listy, 27. 11. 1933. Archiv Jakuba Cabala, JC-01676. ↩

  39. SOkA Břeclav, C 60, Kronika obce Rakvice 1919–1970, s. 124. Archiv Jakuba Cabala, JC-01896. Místní jméno „Hernůvky“ je čteno nejistě. ↩

  40. SOkA Břeclav, C 60, Kronika obce Rakvice 1919–1970, s. 133. Archiv Jakuba Cabala, JC-01896. ↩

  41. KONEČNÝ, J. 120 let hasičů v Rakvicích, 2005, s. 76 (požáry 22. a 24. 7. 1952). Archiv Jakuba Cabala, JC-01785. ↩

  42. NEZHODOVÁ, Soňa a Lubomír KRŮZA. 70 let od štědrodenní tragédie. Rakvický zpravodaj, 2023, č. 4, s. 29–33. ↩

  43. SOkA Břeclav, C 60, Kronika obce Rakvice 1919–1970, s. 95–96. Archiv Jakuba Cabala, JC-01896. ↩

  44. SOkA Břeclav, C 60, Kronika obce Rakvice 1919–1970, s. 107. Archiv Jakuba Cabala, JC-01896. ↩

  45. SOkA Břeclav, C 60, Kronika obce Rakvice 1919–1970, s. 145. Archiv Jakuba Cabala, JC-01896. ↩

  46. SOkA Břeclav, C 60, Kronika obce Rakvice 1919–1970, s. 152. Archiv Jakuba Cabala, JC-01896. ↩

  47. SOkA Břeclav, C 60, Kronika obce Rakvice 1919–1970, s. 153. Archiv Jakuba Cabala, JC-01896. ↩

  48. SOkA Břeclav, C 60, Kronika obce Rakvice 1919–1970, s. 157. Archiv Jakuba Cabala, JC-01896. ↩

  49. SOkA Břeclav, C 60, Kronika obce Rakvice 1919–1970, s. 158. Archiv Jakuba Cabala, JC-01896. ↩ ↩

  50. SOkA Břeclav, C 60, Kronika obce Rakvice 1919–1970, s. 162. Archiv Jakuba Cabala, JC-01896. ↩

  51. REŽNÝ, Hubert. Rakvice před 50 lety. Rakvický zpravodaj, 1995, č. 1; podrobně stránka Osvobození Rakvic 1945. ↩

  52. SOkA Břeclav, C 60, Kronika obce Rakvice 1919–1970, s. 168. Archiv Jakuba Cabala, JC-01896. ↩

  53. SOkA Břeclav, C 60, Kronika obce Rakvice 1919–1970, s. 170. Archiv Jakuba Cabala, JC-01896. ↩

  54. SOkA Břeclav, C 60, Kronika obce Rakvice 1919–1970, s. 175. Archiv Jakuba Cabala, JC-01896. ↩

  55. SOkA Břeclav, C 60, Kronika obce Rakvice 1919–1970, s. 182. Archiv Jakuba Cabala, JC-01896. ↩

  56. SOkA Břeclav, C 60, Kronika obce Rakvice 1919–1970, s. 205. Archiv Jakuba Cabala, JC-01896. ↩

  57. [Zpráva o činnosti obce]. Rakvický zpravodaj, 1990, č. 2. ↩

  58. OBHLÍDAL, R. Chraňme si Rakvice! Rakvický zpravodaj, 1993, č. 4. ↩

  59. Historické záznamy o požárech, záplavách a podobných událostech v Rakvicích (1605–1854), strojopis. Archiv Jakuba Cabala, JC-01693 („1837 začala stavba dráhy“); CABAL, Jakub. Rod Cabal z Rakvic. Nevydaný rodopis, aktuální verze (začátek stavby 1836). ↩

  60. VAJBAR, Miroslav. Rakvice: Kornyšl. 2017, s. 9. Archiv Jakuba Cabala, JC-02337. ↩

  61. REŽNÝ, Hubert. Rakvice před 50 lety. Rakvický zpravodaj, 1995, č. 1. ↩

Jak citovat tuto stránku

CABAL, Jakub. Železnice a zastávka Rakvice. In: Historie obce Rakvice [online]. Aktualizováno 20. 11. 2026 [cit. datum]. Dostupné z: https://rakvice.jakubcabal.cz/mistopis/zeleznice/