Povodně v Rakvicích
UdálostiPovodně z Dyje a Trkmanky v Rakvicích od středověku po 21. století – zatopená luka a domy, ochranné hráze, regulace Trkmanky a Přítlucký poldr.
Obsah stránky
Rakvice leží v rovině nedaleko Dyje, v nadmořské výšce kolem 165 m, podle učitelů z let 1930 – 1931 nejníže a nejtepleji z obcí okresu.1 Luka a část polí ležely v záplavovém území Dyje a katastrem protéká Trkmanka. Obecní kronika po roce 1919 zapsala, že Dyje „skoro každoročně několikrát“ zaplavuje rakvická luka a pole.2 Většina povodní tak zasáhla luka a seno; jen ty největší (1879, 1900, 1940 a 1941) přišly až do obce.
Tato stránka shrnuje zprávy o povodních a o boji obce s vodou. Krajinu vod, rybníky, jezera a tůně podrobně popisuje stránka Trkmanka, rybníky a jezera.
Krajina u Dyje#
Luka u Dyje protkávala mrtvá ramena řeky a mezi nimi ležely „celky“ luk, na nichž se pásl dobytek; jen louky Trokvíze byly „suché“, povodeň je nezaplavovala.3 Jezera a tůně na lukách (Trníček, Pod panskou lúčkou, Jezera, Kutnar, Holinková a další) při povodních napájela Dyje a s jarní vodou do nich připlouvaly ryby.14 Luční hotaři měli vyšší plat než polní, protože se navíc starali o odtok vody při povodních.5
Při velkých povodních stála obec jako na ostrově mezi vodou na Rybníčkách a na lukách; kronikářka to o jarní povodni roku 1940 zapsala slovy „Rakvice seděly jak na ostrově“.6
Od středověku do kopání Trkmanky (1835)#
Povodně provázejí Rakvice od nejstarších zpráv. Hubert Režný soudí, že lokátor umístil první usedlosti na jižní svah vyvýšeniny dnešních Kopců právě proto, že kraj byl bažinatý a stále zaplavovaný Dyjí.7 Rakvice patřily církevně k Podivínu a cesta tam bývala pro velkou vodu neschůdná, takže mrtví nemohli být někdy po několik dní pochováni. Proto obec v 80. letech 15. století žádala o vlastní hřbitov u kaple sv. Ondřeje a později o samostatnou duchovní správu (podrobně viz Hřbitov).8
Severovýchodně od obce se táhl řetěz jezer a rybníků podél potoka od Brumovic přes Kobylí a Bořetice k Trkmanskému rybníku. Na jaře 1835 se začalo s vypouštěním brumovického jezera a v květnu s kopáním koryta, kterým voda odtékala; tak vznikl dnešní potok Trkmanka, lidově Svodnica, svedený až za Podivín. Vysušením jezer a rybníků získala vrchnost ornou půdu, obecní Zárybnický rybník však přišel o vodu (podrobně viz Kopání Trkmanky).9 Při stavbě Severní dráhy v letech 1837 – 1839 dostala Trkmanka nové koryto a navršil se vysoký železniční násep s mosty a propustky.9
Povodně v 19. století#
Nejstarší dochovaný doklad o konkrétní povodni je soupis povodňových škod s německým titulem k povodni 2. června 1844. Uvádí rakvické sedláky a podsedníky (mj. pololáníka Františka Jáchima z č. 143 se škodou přes 600 zlatých, Jana Malinku z č. 105a, Jana a Jiřího Minaříkovy z č. 142 a 142b) a obecní starosta jim navrhoval podporu, většinou 50 zlatých na nákup žita k osetí.10 Český soupis uvnitř však může pocházet z jiné, pozdější povodně (viz rámeček Rozdíly v pramenech).
V červnu 1879 se po častých lijácích rozvodnily Dyje i Trkmanka. Podle dopisu z Lanštorfu v Moravské orlici se voda objevila v pondělí 16. června ve tři hodiny ráno a k poledni dosáhla výšky, jakou neměla ani v roce 1876. Rakvická hráz „podlehla návalu vody hned v pondělí na poledne“ a pod vodou se ocitlo asi 700 jiter nejlepších pozemků; seno bylo odplaveno nebo zaneseno blátem a obilí slibující bohatou žeň zůstalo pod vodou.11 Ludmila Švástová, tehdy jedenáctiletá, si pamatovala, že voda dostoupila „až do polovice osady“.12
V roce 1886 poslali občané Podivína rakvickému hasičskému sboru 12 zlatých 50 krejcarů jako poděkování „za chránění při rozvodnění Trkmanky“.13 Ve zlomku Vajbarových Chronologických dějin se mezi zápisy z roku 1890 [?] dochovala zmínka, že se rozvodnila Dyje a otava na loukách i úroda byla „docela zničena“.14
Švástová vzpomíná, že poslední roky 19. a první roky 20. století byly „velice mokré a povodněmi navštěvované“, ať po tání sněhu, nebo po dlouhých deštích. Na jaře 1900 zatopila voda z Dyje dolní domky v obci a značná část polí zůstávala celá léta pod vodou bez užitku.12 Rukopisný lístek Miroslava Vajbara klade velkou povodeň do března 1900 a připomíná, že zápis za tento rok v kronice chybí, strany byly asi vytrženy.15 Jezírka u obce v místech, kde stála voda v roce 1900, se znovu objevila na podzim 1939.16
Hráz proti Dyji (1900 – 1901)#
Po velkých povodních dal starosta Josef Krčka v letech 1900 – 1901 postavit hrázku od Přítluk až k Trkmance.17 Vlastivědný sborník rakvických učitelů uvádí jako rok postavení hráze 1901; při jarních povodních se za ní tvořilo velké jezero až k prvním domům obce.1 Podle Huberta Režného hráz po dalších povodních zvýšil a zpevnil Krčkův nástupce Václav Průdek (starostou 1901 – 1905).18 Hráz s okolními stavbami podrobně popisuje stránka Trkmanka, rybníky a jezera.
Hráz ale vodu nezastavila vždy. Na první, původně prázdnou stranu knihy protokolů hasičů někdo zapsal, že 6. února 1909 se Dyje rozlila až po hráz u Podivína [?], 3. března voda přetékala přes hráze a břehy Trkmanky a 10. března Trkmanka protrhla břehy.19 V roce 1911 navrhl hasičský sbor k vyznamenání členy, kteří 25 let věrně sloužili spoluobčanům „při požárech i rozvodněných řekách“,20 a k 40. výročí v roce 1925 sbor bilancoval, že od založení zasahoval u sedmi povodní.21
Povodně a meliorace 1919 – 1935#
V obecní kronice, vedené od roku 1919, se zprávy o vodě opakují téměř každý rok:
- červen a červenec 1919 – od 24. června denně pršelo a 12. července vylila Dyje v nejlepší senoseči; seno v kopách i na pokosech odplavalo a vozky s fůrami zastihla rychle tekoucí voda. Trkmanka protrhla břeh, zaplavila Zárybnické a Rybníčky a přinesla tam spoustu ryb, které občané dlouho lovili.22
- 1920 – 1923 – obec dala na vlastní náklad 14 000 Kč pročistit Trkmanku od železničního mostu po podivínskou hranici a v roce 1923 dokončilo vodní družstvo v Podivíně její regulaci (viz Regulace Trkmanky).2324 Úsek nad železniční tratí ale upraven nebyl.25
- 16. června 1926 – po vydatných lijácích se rozvodnily všechny přítoky Dyje a voda přišla těsně před senosečí; zůstala stát šest týdnů, seno se vůbec nesklidilo a samotná obec utrpěla škodu, kterou kronika vyčísluje na „20 000 tisíc Kč“.26
- 1926 – protože na pozemky před drahou k Zaječí nebylo možné kvůli stojící vodě vstoupit z jara až do června, utvořilo několik větších majitelů vodní (meliorační) družstvo, které odvodnilo 235 ha pozemků.27
- 1930 – voda na jaře nevylila „jako jiná léta“ a luka vypadala jako spálená; kde se jindy sklidily čtyři fůry sena, byla jen jedna.28
- 20. února 1935 – voda vylila na luka poprvé po pěti letech.29
Ochranu před vodou prosazoval i pozdější starosta Josef Vajbar-Machar (1892 – 1951). Patřil k těm, kdo prosadili rozšířené ohrázování Trkmanky a zkrácené vyústění do Dyje, a navrhoval ohrázovat i Dyji, která každoročně zaplavovala přes 300 ha luk a podmáčela přes 100 ha přilehlých pozemků. Podílel se také na založení melioračních družstev, která odvodnila pozemky Podkopce, Prostřední hony a Půlhony.30
Povodňová léta 1936 – 1941#
Na konci 30. let se povodně vracely každý rok. Obecní kronika k jaru 1941 poznamenala, že poškozené domky a rozbořené stodoly jsou „už 5. rok“.31
- 26. května 1936 – rozvodněná Dyje se stala osudnou rakvickým školním dětem: u Nových Mlýnů se převrátila přetížená pramice a utonulo 31 dětí a čeledín (viz Školní výlet 1936). Dne 10. června 1936 voda vylila na luka před senosečí.32
- 1937 – voda stála na lukách 3. března; v září vylila Dyje podruhé a na lukách, Trokvízích a Trávnících shnilo vše.3334
- 22. srpna – 6. září 1938 – luka zaplavena nebývale, voda sahala po hřeben hráze a pod vodou byly i Podkoziberky a Díle; stála tři týdny, shnila otava, brambory, řepa i zelí.35
- 1939 – „rok samých pohrom“. Zima trvala jen do 10. ledna, pak přišla obleva a voda na lukách; v únoru se voda z Dyje vylila až k obci.3637 V létě lijáky zaplavily řepu, jetel a brambory, přehrady na Dyji vypustily přebytečnou vodu a seno na lukách „úplně utonulo“; voda stála přes měsíc a obec přišla o příjem za seno.3839 Na podzim se protrhl levý břeh Dyje a vzniklo jezero od Nových Mlýnů až k Lanžhotu; postižené obce se dohodly přispět na opravu břehu, nebo se každá ohradit hrázemi ve svém katastru. Obecní rada dala prokopat a rozšířit příkopy, aby voda z trávníků odtékala do Trkmanky.1640 Protržený břeh u „Fraumilu“ v přítluckém katastru škodil rakvickým lukám už od roku 1938; Přítluky, Rakvice, Podivín a Lanštorf se jeho opravy domohly až po dlouhém jednání.41
- 13. – 20. března 1940 – při prudkém tání se rozvodnila Trkmanka zamrzlá do dna. Přelila se u Dolního mostu do Trávníků a přes silnici k Podivínu až do obce, kde sahala k č. 67 a za humny k č. 46; studny a sklepy až po školu byly plné vody a na Dolním konci hrozilo několik podmáčených domků zřícením. Obecní rada zavedla denní i noční hlídky a komise pro živelní pohromy napočítala 4 600 měr polí pod vodou nebo podmáčených. Kronikářka viděla jednu z příčin v tom, že při parcelaci panských trávníků byla rozkopána hráz.25426 Voda pak zůstala v jezírkách na lukách do konce června.43
- březen 1941 – voda stála kolem Trkmanky na Rybníčkách až k dráze, na Trávnících, Dílech a Podkoziberkách. V obci sahala k hostinci U Rolníka a za humny po čísla 40 až 89; několik domů na návsi bylo odříznuto a v č. 91 se převáželi na pltí. Nejvíc vody bylo 13. března; poškozeno a podemleto bylo 100 domků. Obec dala záplavu vyfotografovat. Další velká voda přišla na luka 9. června 1941.31 Snímky zaplaveného Dolního konce se dochovaly ve fotoalbu, jehož strany byly dříve zveřejněny na webu obce, a jeden z nich, s Uličkou III, otiskl Rakvický zpravodaj.4445 Škody na polích ještě v roce 1942 šetřila četnická stanice; například trafikantu Václavu Cabalovi z č. 21 odhadla komise škodu na 3 000 korun (viz dům č. 21).46
Od války po Nové Mlýny#
Na jaře 1947, v roce jinak katastrofálního sucha, vylila na louky voda z tání na Českomoravské vrchovině.47 Obecní kronika po roce 1950 nepokračuje,48 zprávy o dalších povodních proto pocházejí z jiných pramenů.
Velká povodeň přišla v roce 1965. Věnování na rubu fotografie z června 1965 ji nazývá rokem „povodní a přírodní katastrofy, které lidstvo nezná 165 let“: k 11. červnu 1965 stála voda na lukách 109 dní, přilehlá pole a úroda byly zničeny a hrozny nedozrály.49
Vodohospodářské úpravy jižní Moravy v 70. a 80. letech 20. století krajinu u Rakvic zásadně změnily. Území mezi Trkmankou a Dyjí se stalo umělým poldrem ohraničeným hrázemi podél obou toků, z něhož se voda přečerpává čerpací stanicí. Pravidelné záplavy, které přicházely i dvakrát do roka, skončily, klesla však hladina spodní vody, mokřady vyschly a louky se změnily v pole.5051
Přítlucký poldr (od roku 2006)#
Jižní část rakvického katastru patří do záplavového území Přítluckého poldru, který slouží k odlehčení povodňových průtoků Dyje.5253 Povodně v roce 2006 ukázaly, že je nutné opravit a navýšit Selskou hráz, vedoucí v délce 3 200 m od přítluckého katastru po hráz Trkmanky. Obec začala hráz opravovat podle projektu ze 70. let, vzniklého při stavbě Novomlýnských nádrží; do jara 2009 bylo opraveno asi 800 m.52 Trasou od Přítluk k Trkmance odpovídá hrázce z let 1900 – 1901; prameny je ale výslovně nespojují.
Pasivní záplavová zóna poldru pokrývala v roce 2017 téměř polovinu zastavěné části obce. Obec se tehdy s Povodím Moravy dohodla, že po rekonstrukci hrází poldru bude zóna v zastavěné části zrušena, a to i pro stoletou vodu.54 Při povodňové situaci ve dnech 13.–20. září 2024 platil zákaz vstupu do poldru a obec držela pohotovost; „stoletá voda“ se do obce nedostala.55 V roce 2025 představilo Povodí Moravy zkapacitnění poldru z 8,9 na 18,9 milionu m³ (s přepadem až 26,7 milionu m³) na ploše zátopy asi 1 276 ha; v rakvickém katastru má vzniknout nová zemní hráz u „staré selské“ hráze. Stavba se předpokládá od roku 2028.53
Přehled povodní#
| Rok | Kdy | Odkud | Rozsah a následky |
|---|---|---|---|
| 1844 [?] | 02.06.1844 | – | soupis škod na pozemcích, podpora na osivo |
| 1879 | 16.06.1879 | Dyje, Trkmanka | protržená hráz, asi 700 jiter pod vodou, voda do poloviny obce |
| 1886 | – | Trkmanka | hasiči chránili Podivín |
| 1890 [?] | – | Dyje | zničena otava a úroda |
| 1900 | březen / jaro | Dyje | zatopeny dolní domky v obci |
| 1909 | únor – březen | Dyje, Trkmanka | voda přes hráze, Trkmanka protrhla břehy |
| 1919 | 12.07.1919 | Dyje, Trkmanka | odplavené seno, ryby na Rybníčkách |
| 1926 | 16.06.1926 | Dyje | voda šest týdnů, seno nesklizeno |
| 1935 | 20.02.1935 | Dyje | luka |
| 1936 | 10.06.1936 | Dyje | luka před senosečí |
| 1937 | březen a září | Dyje | shnilé seno na lukách |
| 1938 | 22.08.1938 – 06.09.1938 | Dyje | voda po hřeben hráze, tři týdny |
| 1939 | únor, léto, podzim | Dyje | protržený levý břeh, seno utonulo |
| 1940 | 13.03.1940 – 20.03.1940 | Trkmanka | voda v obci po č. 67, 4 600 měr polí |
| 1941 | 13.03.1941, 09.06.1941 | Trkmanka, Dyje | voda v obci, 100 poškozených domků |
| 1947 | jaro | Dyje | voda z tání na loukách |
| 1965 | jaro – léto | Dyje | voda na lukách přes 109 dní |
| 2006 | – | Dyje | podnět k opravě Selské hráze |
| 2024 | 13.09.2024 – 20.09.2024 | Dyje | povodňová pohotovost, obec nezasažena |
Zdroje#
- SOkA Břeclav, C 60, Kronika obce Rakvice 1919–1970, s. 10, 20, 22, 26, 31, 32, 44, 64, 75, 77–79, 88–89, 99–103, 112–113, 116–118, 120, 122, 125, 187, 210. Archiv Jakuba Cabala, JC-01896.
- Soupis povodňových škod v Rakvicích („Beschreibung … Wasserschadens … am 2ten Juny 844“), 1844 [?]. Archiv Jakuba Cabala, JC-00316.
- K povodni na Moravě. Moravská orlice, 22. 6. 1879. Výstřižek: Archiv Jakuba Cabala, JC-01661.
- Archiv SDH Rakvice, Kniha protokolů Sboru dobrovolných hasičů v Rakvicích 1885–1949. Archiv Jakuba Cabala, JC-01755.
- KONEČNÝ, Jaroslav st. 120 let hasičů v Rakvicích. Rakvice: SDH Rakvice, 2005. Archiv Jakuba Cabala, JC-01785.
- VAJBAR, Miroslav. Rakvice: Chronologické dějiny obce, díl 1. Snímek strany se zápisy z roku 1890. Archiv Jakuba Cabala, JC-01869.
- VAJBAR, Miroslav. Rukopisný lístek o povodni v březnu 1900. Archiv Jakuba Cabala, JC-01915.
- Vlastivědný sborník Rakvic (rukopis rakvických učitelů), 1930–1931, listy 2a a 45b. Archiv Miroslava Vajbara, AMV 29; Archiv Jakuba Cabala, JC-01846.
- SOkA Břeclav, fond Četnická stanice Rakvice, šetření škod po povodni 1941, 1942. Snímky M. Vajbara: Archiv Jakuba Cabala, JC-00024, JC-00025, JC-00026.
- Strany fotoalba „Záplavy 1941“ a „Převoz N. Mlýny 1935, budova MNV 1952, záplavy 1942“ (dříve zveřejněno na webu obce Rakvice, původ alba nejistý). Archiv Jakuba Cabala, JC-00470, JC-00715.
- Fotografie s věnováním na rubu, 1965. Archiv Jakuba Cabala, JC-02188, JC-02189.
- REŽNÝ, Hubert. Rychtáři, purkmistři, starostové. Rakvický zpravodaj, 1989, č. 2, s. 10–14.
- Rakvická jezera a tůně. Rakvický zpravodaj, 1989, č. 2.
- [Hotaři]. Rakvický zpravodaj, 1991, č. 1.
- [Pomístní jména luk]. Rakvický zpravodaj, 1991, č. 4.
- Rakvické osobnosti [Josef Krčka]. Rakvický zpravodaj, 1992, č. 1.
- VAJBAR, Rostislav. Poslední rakvický starosta za první republiky. Rakvický zpravodaj, 1993, č. 3, s. 8–9.
- REŽNÝ, Hubert. Proměny – Náměstí. Rakvický zpravodaj, 1995, č. 3.
- [Článek výboru místní skupiny rybářů]. Rakvický zpravodaj, 1996, č. 4, s. 9–10.
- ŠVÁSTOVÁ, Ludmila. Mé vzpomínky na rody a veřejné události za mého života (4. část). Rakvický zpravodaj, 2004, č. 4.
- Pokrok? ano – po kroku. Rakvický zpravodaj, 2009, č. 1, s. 12–14.
- MÍKA, Michal. Meliorace a regulace (úryvek z ateliérové práce Hodnocení ekologického potenciálu území v okolí vesnice Rakvice). Rakvický zpravodaj, 2013, č. 2, s. 3.
- Slovo starosty. Rakvický zpravodaj, 2017, č. 1, s. 2–3.
- Žně kdysi a dnes. Rakvický zpravodaj, 2017, č. 3, s. 6.
- Slovo starosty. Rakvický zpravodaj, 2024, č. 3, s. 2–3.
- Poldr Přítluky. Zkapacitnění poldru Přítluky zlepší protipovodňovou ochranu obcí. Rakvický zpravodaj, 2025, č. 3, s. 34–35.
- CABAL, Jakub. Rod Minařík z Rakvic. Nevydaný rodopis, aktuální verze.
-
Vlastivědný sborník Rakvic 1930–1931, rukopis učitelů (AMV 29), list 2a. Archiv Jakuba Cabala, JC-01846. ↩ ↩ ↩ ↩
-
SOkA Břeclav, C 60, Kronika obce Rakvice 1919–1970, s. 10. Archiv Jakuba Cabala, JC-01896. ↩
-
Jezera a tůně podrobně na stránce Trkmanka, rybníky a jezera. ↩
-
SOkA Břeclav, C 60, Kronika obce Rakvice 1919–1970, s. 118. Archiv Jakuba Cabala, JC-01896. ↩ ↩ ↩
-
REŽNÝ, Hubert. Proměny – Náměstí. Rakvický zpravodaj 1995, č. 3. ↩
-
Vlastivědný sborník Rakvic 1930–1931, rukopis učitelů (AMV 29), list 45b. Archiv Jakuba Cabala, JC-01846, s. 88. Data žádostí se v pramenech liší, viz rámeček na stránce Hřbitov. ↩
-
Podrobně se zdroji (H. Režný, RZ 1990/1 a 1996/4; M. Vajbar, Chronologické dějiny obce, díl 1, s. 82) na stránce Trkmanka, rybníky a jezera. ↩ ↩
-
Soupis povodňových škod v Rakvicích („Beschreibung der dieser Gemeinde am 2ten Juny 844 an Grundstücken betroffenen Wasserschadens…“), s. 1. Archiv Jakuba Cabala, JC-00316. Čtení některých jmen je nejisté. ↩ ↩
-
K povodni na Moravě. Moravská orlice, 22. 6. 1879 (dopis z Lanštorfu). Archiv Jakuba Cabala, JC-01661. Číslice počtu jiter je v tisku nezřetelná (700, snad 760). ↩ ↩
-
ŠVÁSTOVÁ, Ludmila. Mé vzpomínky na rody a veřejné události za mého života (4. část). Rakvický zpravodaj 2004, č. 4; viz Ludmila Švástová. ↩ ↩ ↩ ↩
-
Kniha protokolů SDH Rakvice, schůze 25. 2. 1886 a 10. 4. 1886, str. 10–13. Archiv Jakuba Cabala, JC-01755, s. 8–11. ↩
-
VAJBAR, M. Rakvice: Chronologické dějiny obce, díl 1, strana se zápisy z roku 1890 (snímek zachycuje jen část sloupce, nadpis a rok zápisu nejsou čitelné celé). Archiv Jakuba Cabala, JC-01869. ↩
-
Rukopisný lístek podepsaný „Vajbar Mir.“ Archiv Jakuba Cabala, JC-01915. ↩ ↩
-
SOkA Břeclav, C 60, Kronika obce Rakvice 1919–1970, s. 112. Archiv Jakuba Cabala, JC-01896. ↩ ↩
-
Rakvické osobnosti [Josef Krčka]. Rakvický zpravodaj 1992, č. 1. ↩ ↩
-
REŽNÝ, Hubert. Rychtáři, purkmistři, starostové. Rakvický zpravodaj 1989, č. 2, s. 10–14. ↩ ↩
-
Kniha protokolů SDH Rakvice, str. 1 (dodatečný zápis 1909). Archiv Jakuba Cabala, JC-01755, s. 2. Čtení místa „u Podivína“ je nejisté. ↩
-
Kniha protokolů SDH Rakvice, výborová schůze 9. 4. 1911. Archiv Jakuba Cabala, JC-01755. ↩
-
KONEČNÝ, J. 120 let hasičů v Rakvicích, 2005, s. 16–17 (40. výročí 1925). Archiv Jakuba Cabala, JC-01785. ↩
-
SOkA Břeclav, C 60, Kronika obce Rakvice 1919–1970, s. 20. Archiv Jakuba Cabala, JC-01896. ↩
-
SOkA Břeclav, C 60, Kronika obce Rakvice 1919–1970, s. 22. Archiv Jakuba Cabala, JC-01896. ↩
-
SOkA Břeclav, C 60, Kronika obce Rakvice 1919–1970, s. 26. Archiv Jakuba Cabala, JC-01896. ↩
-
SOkA Břeclav, C 60, Kronika obce Rakvice 1919–1970, s. 116. Archiv Jakuba Cabala, JC-01896. ↩ ↩
-
SOkA Břeclav, C 60, Kronika obce Rakvice 1919–1970, s. 31. Archiv Jakuba Cabala, JC-01896. Zápisy z let 1926–1932 psala kronikářka Františka Suchyňová dodatečně v roce 1935. ↩ ↩
-
SOkA Břeclav, C 60, Kronika obce Rakvice 1919–1970, s. 32. Archiv Jakuba Cabala, JC-01896. ↩
-
SOkA Břeclav, C 60, Kronika obce Rakvice 1919–1970, s. 44. Archiv Jakuba Cabala, JC-01896. ↩
-
SOkA Břeclav, C 60, Kronika obce Rakvice 1919–1970, s. 64. Archiv Jakuba Cabala, JC-01896. ↩
-
VAJBAR, R. Poslední rakvický starosta za první republiky. Rakvický zpravodaj 1993, č. 3, s. 8–9. Josef Vajbar byl starostou v letech 1938–1941, viz Starostové. ↩
-
SOkA Břeclav, C 60, Kronika obce Rakvice 1919–1970, s. 125. Archiv Jakuba Cabala, JC-01896. ↩ ↩ ↩
-
SOkA Břeclav, C 60, Kronika obce Rakvice 1919–1970, s. 75. Archiv Jakuba Cabala, JC-01896. ↩
-
SOkA Břeclav, C 60, Kronika obce Rakvice 1919–1970, s. 77. Archiv Jakuba Cabala, JC-01896. ↩
-
SOkA Břeclav, C 60, Kronika obce Rakvice 1919–1970, s. 78–79. Archiv Jakuba Cabala, JC-01896. ↩
-
SOkA Břeclav, C 60, Kronika obce Rakvice 1919–1970, s. 88–89. Archiv Jakuba Cabala, JC-01896. ↩
-
SOkA Břeclav, C 60, Kronika obce Rakvice 1919–1970, s. 99. Archiv Jakuba Cabala, JC-01896. ↩
-
SOkA Břeclav, C 60, Kronika obce Rakvice 1919–1970, s. 100. Archiv Jakuba Cabala, JC-01896. Den „13.“ je čitelný, měsíc (asi únor) nejistý. ↩
-
SOkA Břeclav, C 60, Kronika obce Rakvice 1919–1970, s. 102. Archiv Jakuba Cabala, JC-01896. ↩
-
SOkA Břeclav, C 60, Kronika obce Rakvice 1919–1970, s. 103. Archiv Jakuba Cabala, JC-01896. ↩
-
SOkA Břeclav, C 60, Kronika obce Rakvice 1919–1970, s. 113. Archiv Jakuba Cabala, JC-01896. ↩
-
SOkA Břeclav, C 60, Kronika obce Rakvice 1919–1970, s. 122. Archiv Jakuba Cabala, JC-01896. ↩
-
SOkA Břeclav, C 60, Kronika obce Rakvice 1919–1970, s. 117. Archiv Jakuba Cabala, JC-01896. ↩
-
SOkA Břeclav, C 60, Kronika obce Rakvice 1919–1970, s. 120. Archiv Jakuba Cabala, JC-01896. ↩
-
Strana fotoalba „Záplavy 1941“ (dříve zveřejněno na webu obce Rakvice) (popisek „13. 3. 1941 – záplavy až k č. 40 až 89“). Archiv Jakuba Cabala, JC-00470. ↩ ↩
-
Žně kdysi a dnes. Rakvický zpravodaj 2017, č. 3, s. 6 (snímek záplavy na Dolním konci 1941). ↩
-
SOkA Břeclav, fond Četnická stanice Rakvice, šetření škod po jarní povodni v březnu 1941 (12. 11. 1942). Snímky M. Vajbara: Archiv Jakuba Cabala, JC-00024, JC-00025, JC-00026. ↩ ↩
-
SOkA Břeclav, C 60, Kronika obce Rakvice 1919–1970, s. 187. Archiv Jakuba Cabala, JC-01896. ↩
-
SOkA Břeclav, C 60, Kronika obce Rakvice 1919–1970, s. 207–210. Archiv Jakuba Cabala, JC-01896. Po zápisech z let 1950–1951 následuje jen revizní zápis z 8. 3. 1965. ↩
-
Věnování na rubu ateliérové fotografie matky s dítětem, datované 13. 3. a 11. 6. 1965. Archiv Jakuba Cabala, JC-02188, JC-02189. ↩
-
MÍKA, Michal. Meliorace a regulace. Rakvický zpravodaj 2013, č. 2, s. 3. ↩
-
[Článek výboru místní skupiny rybářů]. Rakvický zpravodaj 1996, č. 4, s. 9–10. ↩
-
Pokrok? ano – po kroku. Rakvický zpravodaj 2009, č. 1, s. 12–14 (Navýšení protipovodňové Selské hráze). ↩ ↩
-
Poldr Přítluky. Rakvický zpravodaj 2025, č. 3, s. 34–35; usnesení zastupitelstva obce z 9. 6. 2025 o spolupráci na akci „Dyje, poldr Přítluky“, tamtéž, s. 6. ↩ ↩
-
Slovo starosty. Rakvický zpravodaj 2017, č. 1, s. 2–3. ↩
-
Slovo starosty. Rakvický zpravodaj 2024, č. 3, s. 2–3. ↩
-
CABAL, Jakub. Rod Minařík z Rakvic. Nevydaný rodopis, aktuální verze; MZA Brno, Pozemkové knihy, Rakvice, pozemková kniha domů 1808–1880 (kn. 869), pag. 314–316. Viz též dům č. 142. ↩
-
Strana fotoalba „Převoz N. Mlýny 1935, budova MNV 1952, záplavy 1942“ (dříve zveřejněno na webu obce Rakvice) (snímky záplav s popiskem „Zátopy r. 1942“). Archiv Jakuba Cabala, JC-00715. ↩
Jak citovat tuto stránku
CABAL, Jakub. Povodně v Rakvicích. In: Historie obce Rakvice [online]. Aktualizováno 20. 11. 2026 [cit. datum]. Dostupné z: https://rakvice.jakubcabal.cz/udalosti/povodne/