Velké požáry v Rakvicích

Velké požáry v Rakvicích od válečného vypalování v 17. století po 20. století – příčiny, škody, pomoc a vznik hasičského sboru.

Obsah stránky

Oheň patřil k největším pohromám staré vesnice. Rakvice byly až do 19. století obcí převážně dřevěných a doškových stavení stojících těsně vedle sebe, se stodolami plnými obilí a slámy za humny. Stačila jiskra, neopatrnost nebo zlá vůle a za větru shořela během odpoledne celá řada gruntů. Nejhůře na tom byla první polovina 19. století: od roku 1828 do roku 1858 vyhořelo v obci podle Miroslava Vajbara 170 domů a 75 stodol.1 Požáry vedly k ohnivzdornějším stavbám, k nákupu první obecní stříkačky a nakonec v roce 1885 k založení hasičského sboru.

Hlavními prameny jsou strojopisné Historické záznamy o požárech, záplavách a podobných událostech v Rakvicích (léta 1605 – 1854),2 soupis požárů v jubilejní brožuře 120 let hasičů v Rakvicích (2005),3 historie sboru od Miroslava Vajbara, který o 19. století čerpal ze staré německé školní kroniky,1 a pro 20. století obecní kronika a kniha protokolů hasičů.

Válečné vypalování (17. – 19. století)#

Nejstarší zprávy o ohni v Rakvicích souvisejí s válkami. V roce 1605 obec vypálilo vojsko Štěpána Bočkaje, 13. září 1619 ji na počátku třicetileté války vypálila nepřátelská vojska (podrobně viz Vypálení Rakvic v září 1619) a v roce 1623 ji znovu poplenila vojska Gabriela Betlena.24 Strojopisné záznamy uvádějí ještě léta 1643 – 1645, kdy krajem táhli Švédové a Rákócziho vojsko.2

Zpustošená obec se vzpamatovávala pomalu. Do roku 1673 bylo znovu osídleno jen pět půllánů, a když tehdy „skoro celá ves“ vyhořela, napočítala vrchnostenská komise 65 starých pustin.5

Později se obec před ohněm vykupovala. Pruským vojákům zaplatila výpalné 430 zlatých (podle strojopisu v roce 1742, podle brožury 16. března 1724) a v roce 1805 Francouzům 104 zlatých.23

Velké požáry 19. století#

Na přelomu 18. a 19. století přibývá zpráv o požárech uvnitř obce. V roce 1792 založil ze msty oheň patnáctiletý Jakub Vyroubal; byl odsouzen k sedmi letům žaláře v Hustopečích a potom odveden na vojnu.23 Roku 1802 shořel panský dvůr „na Kopečku“, který byl potom podle Řehoře Volného (1846) „ohnivzdorně vystavěn pro 1000 ovcí“.67 V roce 1806 vyhořela první škola vedle obecní hospody u kostela; dva roky se učilo v domě č. 5 a v roce 1808 vznikla na místě vyhořelé školy nová budova č. 20, pozdější „stará škola“.89

Nejvíc požárů zapisují prameny mezi lety 1828 a 1857:231

Datum Kde oheň vznikl Co shořelo
03.03.1828 – 26 stodol
18.10.1828 u čtvrtláníka Jana Hrdiny 74 domů a 4 stodoly; zapálila čtrnáctiletá děvečka
13.05.1832 – 13 domů
12.10.1837 na půdě pololáníka Jana Režného, č. 107 13 domů a 24 stodol (podle Vajbara 20.10.1837)
26.06.1840 u bednáře Antonína Pišťálka, č. 11 dalších 11 stavení, č. 12–19 a 23–25
06.11.1842 ve stodole Martina Štefky, č. 40 stodoly č. 40–43
12.06.1843 u Jana Štefky, č. 91 domy č. 89–92
31.10.1845 – č. 7, 8, 10 a 11
1846 – dům č. 9 a dvě chalupy; lisovna Petra Vajbara z č. 104
10.10.1846 u Václava Weisskopfa, č. 132 16 domů až po č. 145
11.02.1847 – č. 123
04.06.1847 ve stodole u č. 145 domy č. 139, 140, 31, 26, 35, 19 a 23
06.03.1848 – č. 187
31.05.1849 – 25 domů a podsedek č. 45
02.11.1849 – č. 124, 125, 126a, 126b, 127a, 127b a 182
01.10.1854 – stodoly č. 44–46
18.10.1854 ve stájích Petra Vajbara, č. 104 stáje č. 104 a 105
12.11.1854 – stodola Jakuba Švásty, č. 24
03.10.1855 – stodoly č. 33–39 a dům č. 27
25.07.1857 – 4 domy

Datum 18. října 1854 pochází z rodopisu rodu Malinků,10 datum 1. října 1854 a záznamy z let 1847, 1855 a 1857 jen z jubilejní brožury;3 lisovnu č. 104 uvádí Vajbar.1

Požár z 18. října 1828#

Největší požár, o kterém se zprávy dochovaly, vypukl 18. října 1828 u čtvrtláníka Jana Hrdiny. Založila ho „ze zlomyslnosti“ čtrnáctiletá děvečka a oheň zničil 74 domů a čtyři stodoly, tedy velkou část tehdejší obce.231 Už 3. března téhož roku přitom shořelo 26 stodol.2

Požár z října 1837#

V říjnu 1837 začalo hořet na půdě pololáníka Jana Režného v domě č. 107 na návsi. Silný vítr rozfoukal oheň po sousedních staveních, shořelo 13 selských domů a 24 stodol plných úrody. Další šíření zastavil předák ze stavby železnice Jakub Pischel, který strhl kus střechy na č. 110 a z č. 109 vynesl dvě ženy, jež by se jinak udusily. Podrobnosti a rozdílné datum (12. nebo 20. října) uvádí stránka domu č. 107.12

Požár z června 1840#

Podle strojopisu i brožury začalo 26. června 1840 hořet u bednářského mistra Antonína Pišťálka (v brožuře Píšťalka) v č. 11 a oheň zachvátil dalších jedenáct selských stavení č. 12–19 a 23–25.23 Vajbar podle školní kroniky klade požár na 27. června a do domu č. 11 Martina Křivánka; uhořel při něm sedmnáctiletý syn bednáře Antonína Pistiaka a shořelo 11 domů mezi farou a domem Martina Průdka.1

Příčiny#

Prameny jmenují jako původce požárů nejčastěji úmysl nebo neopatrnost. Vedle žháře z roku 1792 a děvečky z roku 1828 zavinil podle Vajbara požár v roce 1849 u Martina Švásty čtyřletý syn Václava Bednaříka.1 Požár stájí č. 104 a 105 v říjnu 1854 byl podle rodopisu nejspíš založen úmyslně, údajně pokrývačským tovaryšem z Velkých Bílovic.10 Šíření ohně napomáhaly doškové střechy a vítr; u požáru z roku 1837 zůstala ušetřena jen stodola domu č. 94 krytá břidlicí.1

Obnova po požárech#

Po požárech se domy stavěly znovu, často už pevněji. Podle Huberta Režného se tehdy při úpravách selských domů začalo s krytinou z pálených „křidlic“ a prvním takto krytým domem byl dům č. 25.7 Jak obnova vypadala, ukazuje vlastnoruční záznam Martina Průdka z domu č. 34: jeho manželka Kateřina zdědila v roce 1849 čtvrtlán jako „po ohni prázdný místo“ a 1. května 1849 na spáleništi položili základy nového stavení.11

Hašení před založením sboru#

Hasit museli sami sousedé. Obec od poloviny 18. století budovala veřejné studny, které sloužily i jako zdroj vody při požárech; první dvě obecní studny jsou doloženy roku 1755.12 V roce 1834 koupila obec stříkačku za 9 zlatých a v roce 1837 vůz k ohni za 24 zlatých.1 Při velkém požáru vody nestačilo: ještě v roce 1887 psal hasičský sbor zemskému výboru, že se voda k požárům musí v čase nouze dovážet v sudech („lejtách“) z jezera vzdáleného asi dva kilometry.13

Založení hasičského sboru (1885)#

Po žních roku 1885 vypukly v obci tři zhoubné požáry. Při požáru domu č. 27 dne 14. srpna 1885 uhořel Josef Horáček.1415 Obecní představenstvo v čele se starostou Jakubem Hrdinou uspořádalo sbírku, která vynesla 97 zlatých, a za 650 zlatých byla pořízena čtyřkolová stříkačka od firmy Smékal a syn z Prahy.14 Dne 27. září 1885 byl na podnět nadučitele Antonína Kubíčka a několika občanů ustaven Sbor dobrovolných hasičů; jeho velitelem se stal Josef Krčka, který sbor vedl 35 let. Podrobně viz Kniha protokolů hasičského sboru.1416

Vybavení bylo zpočátku skromné. Podle žádosti sboru o podporu z 19. srpna 1887 měla obec jen čtyřkolovou stříkačku s 60 metry hadic, sbor jeden střešní a dva lezecké žebříky, osm vodních košů, tři lezecké pásy a asi dvanáct sekyrek, které si koupili zámožnější členové. Sbor měl 43 činných členů rozdělených na lezce, stříkačníky a ochranný sbor a za obleky pro chudé členy dlužil firmě Smékal 140 zlatých.13

Stříkačka se zprvu ukrývala ve staré škole č. 20, která tak sloužila jako první hasičská zbrojnice.17

Požáry 1885 – 1945#

Už v prvním roce zasahoval sbor při osmi požárech, mimo jiné u chalupy č. 72 a dvou lisoven v Rakvicích.1813 Dne 2. září 1886 pomáhal v Bulharech, kde podle knihy protokolů stálo za silného větru v plamenech 33 čísel.18 Podle župní kroniky zachránil stříkačkou čerpající vodu z Dyje zbytek vsi a tři členové sboru do roka zemřeli na následky zásahu.1920

V Rakvicích hořelo 19. září 1887 u Petra Chrástka a oheň přešel na chalupy Antonína Peše, Františka Malinky a Pavla Průdka. V noci z 27. na 28. října 1887 vyhořela řada „dolních chalup“ – podle brožury jich bylo čtrnáct – a v roce 1888 hořely chalupy č. 162, 180 a 183.2120

Roku 1897 vyhořel při jednom z největších požárů, jaké Rakvice zažily, obecní hostinec č. 113 Rochuse Zacha; nová budova dostala jméno „U Raka“ (viz Hostince).22 Při požáru č. 102 v roce 1905 spadl ze střechy hasič Metoděj Švásta.1916 Dne 27. března 1906 shořela Švástovým stodola i s parní mlátičkou.23 Na jaře 1909 hořel magacín (sklad) Davida Spitze; požár z jara 1909 zapsal někdo dodatečně i na první stranu knihy protokolů.2024 V roce 1913 hořela mimo jiné stavení Františka Švásty, Ferdinanda Průdka, Františka Hajdy, Jakuba Peše a budova záložny.20

V roce 1914 koupila obec sboru novou stříkačku, protože stará už nestála za opravu.25

Meziválečná léta#

Po první světové válce hořelo v obci téměř každý rok. V květnu 1919 vyhořela šopa velkostatku za panským dvorem i se stohy slámy.26 Dne 7. února 1921 shořel dům č. 10 Huberta Průdka: jiskry vyletěly z komína od pece, ve které se pekly koláče k pohřební hostině po právě zemřelém synovi.27 Dne 13. května 1926 shořely chaloupky Ferdinanda Nečase a Ferdinanda Dobrozemského28 a 21. listopadu 1926 přerušil první hasičskou zábavu v novém hostinci U Nádraží požár bývalé panské šopy na kopci nad obcí, kde mělo slámu asi 25 drobných zemědělců; sjely se k němu i cizí sbory.29 V létě 1929 zapálil blesk chlévy Martina a Alberta Průdkových č. 36 a o týden později chalupu J. Kamenského na Kopcích.30

Od roku 1921 drželi hasiči po dobu žní noční hlídky po dvou členech31 a od roku 1927 na žádost Sokola požární hlídky při kině, divadlech a tanečních zábavách.32 K 40. výročí v roce 1925 sbor bilancoval, že od založení zasahoval u 60 požárů v obci a 15 mimo ni.33

Série požárů 1933 – 1935#

V srpnu 1933 shořela střecha domu č. 134 řezníka Josefa Vajbara, kde tehdy byla Beseda.34 Rok 1934 pak podle obecní kroniky nechal obec „ve stálém strachu“: požáry, jejichž příčina nebyla zjištěna, následovaly jeden za druhým. Nejprve, 4. února 1934, shořely šopy na Kopcích naplněné slámou – Krčkova z č. 138 a Krmíčkova z č. 95 – tak, že byly povolány okolní sbory. Asi za šest týdnů hořel stoh slámy H. Spitzera, na jaře stodola Františka Hrdiny z č. 103 i s hospodářskými stroji, ve žních (podle brožury 20. července) stodola J. Kocourka z č. 101 s nevymláceným obilím a v srpnu chlévy Petra Vajbara z č. 42 a chlévy se šopou Oldřicha Michlovského z č. 41.3520

Dne 9. srpna 1935 shořela Václavu Roháčovi chalupa č. 26 se stodolou plnou nevymlácené pšenice a o tři dny později střecha domu, který patřil Václavu Průdkovi a vdově po Mikuláši Průdkovi (patrně obecním tajemníkovi a kronikáři Mikuláši Průdkovi, který zemřel v říjnu 1934), naplněná jetelinou a senem.3620

Nová zbrojnice (1935)#

K padesátému výročí sboru 1. září 1935 byla otevřena nová hasičská zbrojnice s obecní kanceláří. Stojí na místě staré školy č. 20 u kostela, kterou hasiči sami rozbořili. Stavba stála 4 500 Kč, hasičský fond měl tehdy 21 518 Kč; v budově byla místnost pro stříkačky i pro schůze sboru a obecního zastupitelstva.36

Válka#

Za války přišel 28. ledna 1942 František Krůza při požáru chléva o dvě krávy, jalovici a kozu; následovalo vyšetřování a šestitýdenní vězení v Brně.37 V roce 1944 hasiči zkoušeli na lukách u Trníčku první motorovou stříkačku.3839

Nejvíc škod způsobil oheň při boji o Rakvice 15. dubna 1945. Kolem páté hodiny odpoledne hořelo na mnoha místech – v Nové ulici, v Pastůškách, na dolním konci, u měšťanky a v řadě sedmi stodol č. 10–17, z nichž zůstaly jen holé zdi. Podle obecní kroniky vyhořelo 15 domů a 19 stodol.4041 Národní výbor pak vyhořelým poskytl peněžní i materiální pomoc a lidé dostali i stavební materiál z budovy bývalého mlýna, zbořené v roce 1945.42 Průběh bojů popisuje stránka Konec 2. světové války a osvobození Rakvic.

Po roce 1945#

Dne 3. srpna 1947 oslavil sbor výročí svěcením nové motorové stříkačky, jejíž kmotrou byla mlynářka Kateřina Šírová.43 V noci z 9. na 10. prosince 1948 vyhořela bývalá děkanská stodola, kam se za roboty odváděly desátky;44 téhož 9. prosince 1948 shořel podle brožury dům a nákladní auto Jaroslava Cabala v č. 329 od špatného komína.20 Dne 14. srpna 1957 zapálil blesk pět stodol u domů č. 26–30.1645

Soupis požárů z let 1949 – 2004 v jubilejní brožuře ukazuje, že velké požáry řad domů skončily. Hořely jednotlivé domy, stohy a stodoly a mezi příčinami se opakují špatné komíny, hra dětí, cigarety, blesk a jiskry z lokomotivy, od nichž v červenci 1952 chytlo obilí na polích u trati.45

Výbava sboru se dál zlepšovala: v roce 1957 dostal vozidlo DVS-8 na podvozku Tatra 805, v letech 1958 – 1962 byla přestavěna zbrojnice a v roce 1968 přibyla cisterna CAS-16.46 V letech 2001 – 2002 prošla zbrojnice rekonstrukcí.47 Dějiny sboru shrnuje stránka Sbor dobrovolných hasičů v Rakvicích.

Zdroje#

  • Historické záznamy týkající se požárů, záplav a podobných událostí v Rakvicích (1605–1854), strojopis, 1 list. Archiv Jakuba Cabala, JC-01693.
  • KONEČNÝ, Jaroslav st. 120 let hasičů v Rakvicích. Rakvice: SDH Rakvice, 2005. Archiv Jakuba Cabala, JC-01785.
  • VAJBAR, Miroslav. Historie Sboru dobrovolných hasičů v Rakvicích do roku 1983. Rukopis, 2014. Archiv Jakuba Cabala, JC-01752.
  • Archiv SDH Rakvice, Kniha protokolů Sboru dobrovolných hasičů v Rakvicích 1885–1949. Archiv Jakuba Cabala, JC-01755.
  • Archiv SDH Rakvice, Žádost hasičské jednoty v Rakvicích zemskému výboru o podporu z moravského hasičského fondu, 19. 8. 1887 (opis). Archiv Jakuba Cabala, JC-01797.
  • Sbor dobrovolných hasičů v Rakvicích. In: Kronika župní hasičské jednoty čís. 26 okresů Hustopeče–Klobouky. 1928. Archiv Jakuba Cabala, JC-01762.
  • SOkA Břeclav, C 60, Kronika obce Rakvice 1919–1970. Archiv Jakuba Cabala, JC-01896.
  • Sächsisches Hauptstaatsarchiv Dresden, Kriegssachen, kn. XVI, č. 9172, fol. 143, Zprávy od Nových Mlýnův, 1619. Výpis: Archiv Jakuba Cabala, JC-01923, JC-01924.
  • Vlastivěda moravská. Hustopečský okres. Brno: Musejní spolek, 1924. Archiv Jakuba Cabala, JC-01842.
  • Vlastivědný sborník Rakvic (rukopis rakvických učitelů), 1930–1931. Archiv Jakuba Cabala, JC-01846.
  • SUCHYŇOVÁ, Františka. Doplňky k dějinám obce Rakvic. Strojopis, asi 1940. Archiv Jakuba Cabala, JC-01910.
  • FOUKAL, Václav. Sedm set let jihomoravské obce Rakvic. Rakvice, 1948. Archiv Jakuba Cabala, JC-01913.
  • NEČAS, Ctibor. Záznam Martina Průdka ze dne 6. května 1851 o stavbě domu č. 34 v Rakvicích. Jižní Morava, 1984, roč. 20, s. 229–231. Archiv Jakuba Cabala, JC-01634, JC-01925.
  • REŽNÝ, Hubert. Studýnky a studně. Rakvický zpravodaj, 1989, č. 3, s. 11–13.
  • REŽNÝ, Hubert. Školství v Rakvicích. Rakvický zpravodaj, 1994, č. 1.
  • REŽNÝ, Hubert. Rakvice před 50 lety. Rakvický zpravodaj, 1995, č. 1.
  • REŽNÝ, Hubert. Místopis Rakvic a jejich obyvatelé. Rakvický zpravodaj, 1996, č. 2, s. 3.
  • REŽNÝ, Hubert. Císařský dvůr a Palírna. Rakvický zpravodaj, 1996, č. 3, s. 10–11.
  • ŠVÁSTOVÁ, Ludmila. Mé vzpomínky…, 2. a 4. část. Rakvický zpravodaj, 2004, č. 2 a 4.
  • NEUVIRTOVÁ, Iva. Postřehy z obce. Rakvický zpravodaj, 2014, č. 3, s. 7.
  • CABAL, Jakub. Rod Malinka z Rakvic. Nevydaný rodopis, aktuální verze.

  1. VAJBAR, M. Historie Sboru dobrovolných hasičů v Rakvicích do roku 1983, s. 1. Archiv Jakuba Cabala, JC-01752. Vajbar čerpal ze starých obecních účtů a z německé školní kroniky z let 1823–1867 (SOkA Břeclav se sídlem v Mikulově). Kronika je uložena v SOkA Břeclav (Mikulov), fond D 164 Obecná škola Rakvice; archivní katalog ARON ji uvádí jako „školní kroniku 1823–1864“. ↩ ↩ ↩ ↩ ↩ ↩ ↩ ↩ ↩ ↩ ↩ ↩

  2. Historické záznamy týkající se požárů, záplav a podobných událostí v Rakvicích (1605–1854), strojopis, 1 list. Archiv Jakuba Cabala, JC-01693. ↩ ↩ ↩ ↩ ↩ ↩ ↩ ↩ ↩ ↩ ↩ ↩ ↩ ↩

  3. KONEČNÝ, J. 120 let hasičů v Rakvicích, 2005, s. 71–72 (požáry v historických záznamech 1605–1885). Archiv Jakuba Cabala, JC-01785. ↩ ↩ ↩ ↩ ↩ ↩ ↩ ↩ ↩ ↩ ↩

  4. Sächsisches Hauptstaatsarchiv Dresden, Kriegssachen, kn. XVI, č. 9172, fol. 143, „Zprávy od Nových Mlýnův“, září 1619; výpis v Archivu Jakuba Cabala, JC-01923 a JC-01924. Rok 1623 uvádí i REŽNÝ, H. Rychtáři, purkmistři, starostové. Rakvický zpravodaj 1989, č. 2, s. 10–14. ↩

  5. Vlastivěda moravská. Hustopečský okres, 1924, s. 151. Archiv Jakuba Cabala, JC-01842. ↩

  6. REŽNÝ, H. Místopis Rakvic a jejich obyvatelé. Rakvický zpravodaj 1996, č. 2, s. 3 (citace Řehoře Volného, 1846). ↩

  7. REŽNÝ, H. Císařský dvůr a Palírna. Rakvický zpravodaj 1996, č. 3, s. 10–11. ↩ ↩

  8. Vlastivědný sborník Rakvic (rukopis rakvických učitelů), 1930–1931, list 23a (Dějepis školy). Archiv Jakuba Cabala, JC-01846. ↩ ↩

  9. REŽNÝ, H. Školství v Rakvicích. Rakvický zpravodaj 1994, č. 1. ↩ ↩

  10. CABAL, Jakub. Rod Malinka z Rakvic. Nevydaný rodopis, aktuální verze; výtah viz rod Malinka a dům č. 105. ↩ ↩

  11. NEČAS, C. Záznam Martina Průdka ze dne 6. května 1851 o stavbě domu č. 34 v Rakvicích. Jižní Morava 20, 1984, s. 229–231. Archiv Jakuba Cabala, JC-01634, JC-01925. ↩

  12. REŽNÝ, H. Studýnky a studně. Rakvický zpravodaj 1989, č. 3, s. 11–13. ↩

  13. Žádost hasičské jednoty v Rakvicích zemskému výboru o podporu z moravského hasičského fondu, 19. 8. 1887, odpovědi na otázky 7–24 (opis). Archiv SDH Rakvice; Archiv Jakuba Cabala, JC-01797. ↩ ↩ ↩

  14. KONEČNÝ, J. 120 let hasičů v Rakvicích, 2005, s. 10–11. Archiv Jakuba Cabala, JC-01785. ↩ ↩ ↩

  15. ŠVÁSTOVÁ, Ludmila. Mé vzpomínky…, 2. část. Rakvický zpravodaj 2004, č. 2; viz Ludmila Švástová. ↩

  16. VAJBAR, M. Historie Sboru dobrovolných hasičů v Rakvicích do roku 1983. Archiv Jakuba Cabala, JC-01752. ↩ ↩ ↩ ↩ ↩

  17. KONEČNÝ, J. 120 let hasičů v Rakvicích, 2005, s. 11–12. Archiv Jakuba Cabala, JC-01785. ↩

  18. Kniha protokolů SDH Rakvice, „Účinkování sboru při požárech r. 1886“, str. 14. Archiv Jakuba Cabala, JC-01755, s. 12. ↩ ↩ ↩

  19. Sbor dobrovolných hasičů v Rakvicích. In: Kronika župní hasičské jednoty čís. 26 okresů Hustopeče–Klobouky, 1928, s. 1. Archiv Jakuba Cabala, JC-01762. ↩ ↩ ↩

  20. KONEČNÝ, J. 120 let hasičů v Rakvicích, 2005, s. 73–75 (požáry a zásahy 1886–1948). Archiv Jakuba Cabala, JC-01785. ↩ ↩ ↩ ↩ ↩ ↩ ↩ ↩ ↩ ↩ ↩

  21. Kniha protokolů SDH Rakvice, přehled činnosti 1887–1888, str. 27. Archiv Jakuba Cabala, JC-01755, s. 27. ↩

  22. SUCHYŇOVÁ, F. Doplňky k dějinám obce Rakvic, s. 68–69 (č. 112–113). Archiv Jakuba Cabala, JC-01910. ↩

  23. ŠVÁSTOVÁ, Ludmila. Mé vzpomínky…, 4. část. Rakvický zpravodaj 2004, č. 4. ↩

  24. Kniha protokolů SDH Rakvice, str. 1 (dodatečný zápis 1909). Archiv Jakuba Cabala, JC-01755, s. 2. ↩

  25. Kniha protokolů SDH Rakvice, valná hromada 19. 4. 1914 a výroční schůze 24. 3. 1919. Archiv Jakuba Cabala, JC-01755, s. 103 a 105. ↩

  26. SOkA Břeclav, C 60, Kronika obce Rakvice 1919–1970, s. 20. Archiv Jakuba Cabala, JC-01896. ↩

  27. SOkA Břeclav, C 60, Kronika obce Rakvice 1919–1970, s. 23. Archiv Jakuba Cabala, JC-01896. ↩

  28. SOkA Břeclav, C 60, Kronika obce Rakvice 1919–1970, s. 31. Archiv Jakuba Cabala, JC-01896. ↩

  29. SOkA Břeclav, C 60, Kronika obce Rakvice 1919–1970, s. 33. Archiv Jakuba Cabala, JC-01896. ↩

  30. SOkA Břeclav, C 60, Kronika obce Rakvice 1919–1970, s. 42–43. Archiv Jakuba Cabala, JC-01896. Brožura (JC-01785, s. 74) uvádí požár u Alberta a Martina Průdkových k 21. 7. 1929. ↩

  31. Kniha protokolů SDH Rakvice, členská schůze 24. 7. 1921. Archiv Jakuba Cabala, JC-01755, s. 119–120. ↩

  32. Kniha protokolů SDH Rakvice, protokol z roku 1927 o požárních hlídkách. Archiv Jakuba Cabala, JC-01755, s. 171. ↩

  33. KONEČNÝ, J. 120 let hasičů v Rakvicích, 2005, s. 16–17 (40. výročí 1925). Archiv Jakuba Cabala, JC-01785. ↩ ↩

  34. SOkA Břeclav, C 60, Kronika obce Rakvice 1919–1970, s. 55. Archiv Jakuba Cabala, JC-01896. ↩

  35. SOkA Břeclav, C 60, Kronika obce Rakvice 1919–1970, s. 56. Archiv Jakuba Cabala, JC-01896. ↩ ↩

  36. SOkA Břeclav, C 60, Kronika obce Rakvice 1919–1970, s. 68–69. Archiv Jakuba Cabala, JC-01896. ↩ ↩ ↩

  37. SOkA Břeclav, C 60, Kronika obce Rakvice 1919–1970, s. 133–134. Archiv Jakuba Cabala, JC-01896. ↩

  38. NEUVIRTOVÁ, Iva. Postřehy z obce. Rakvický zpravodaj 2014, č. 3, s. 7; viz Trkmanka a jezera. ↩

  39. KONEČNÝ, J. 120 let hasičů v Rakvicích, 2005, s. 20–24. Archiv Jakuba Cabala, JC-01785. ↩ ↩

  40. SOkA Břeclav, C 60, Kronika obce Rakvice 1919–1970, s. 171–173. Archiv Jakuba Cabala, JC-01896. ↩ ↩

  41. REŽNÝ, Hubert. Rakvice před 50 lety. Rakvický zpravodaj 1995, č. 1. ↩ ↩

  42. SOkA Břeclav, C 60, Kronika obce Rakvice 1919–1970, s. 182. Archiv Jakuba Cabala, JC-01896; o materiálu ze zbořeného mlýna REŽNÝ, H. Rybníčky a Palestiny. Rakvický zpravodaj 1990, č. 1, s. 14–16. ↩

  43. SOkA Břeclav, C 60, Kronika obce Rakvice 1919–1970, s. 189. Archiv Jakuba Cabala, JC-01896. ↩

  44. SOkA Břeclav, C 60, Kronika obce Rakvice 1919–1970, s. 204. Archiv Jakuba Cabala, JC-01896. ↩ ↩

  45. KONEČNÝ, J. 120 let hasičů v Rakvicích, 2005, s. 76–80 (tabulka požárů 1949–2004). Archiv Jakuba Cabala, JC-01785. ↩ ↩

  46. KONEČNÝ, J. 120 let hasičů v Rakvicích, 2005, s. 34–47. Archiv Jakuba Cabala, JC-01785. ↩

  47. KONEČNÝ, J. 120 let hasičů v Rakvicích, 2005, s. 48–66. Archiv Jakuba Cabala, JC-01785. ↩

  48. FOUKAL, Václav. Sedm set let jihomoravské obce Rakvic, 1948, s. 41. Archiv Jakuba Cabala, JC-01913. ↩

Jak citovat tuto stránku

CABAL, Jakub. Velké požáry v Rakvicích. In: Historie obce Rakvice [online]. Aktualizováno 20. 11. 2026 [cit. datum]. Dostupné z: https://rakvice.jakubcabal.cz/udalosti/pozary/