Tábor lidu u Podoxu (1869)

Tábor rolníků v háji Podox na rakvických loukách 4. července 1869: pozvánka spolku Břetislav, průvod z Podivína, Kornyšlův projev a rezoluce.

Obsah stránky

V neděli 4. července 1869 se v háji Podox na rakvických loukách konal tábor rolníků, národní shromáždění lidu pod širým nebem. Svolal ho podivínský hospodářský spolek „Břetislav“ spolu s Josefem Eduardem Kornyšlem a dalšími vlastenci z Rakvic a okolí. Přišlo přes 10 000 lidí a tábor přijal rezoluci brněnského tábora lidu z 27. června 1869.123

Příprava a pozvánka#

Pořadatelem byl spolek „Břetislav“ pro orbu, národní hospodářství a průmysl v Podivíně, založený 25. srpna 1868. Na jeho první schůzi navrhl Kornyšl rozšířit program spolku i o prosazování spravedlivého zastoupení na zemském sněmu, o stavbu silnic, železničních a telegrafních stanic, hospodářské školy a rolnické záložny.4 Tábor připravoval Kornyšl s cvrčovickým farářem Karlem Kandusem, prvním předsedou spolku, který v Rakvicích přednášel o hospodaření.54

Pozvánku otiskla Moravská orlice 25. června a 2. července 1869. Podepsali ji z Rakvic Eduard Kornyšl, starosta Jakub Hajda, František Švásta a Václav Bednařík, dále lidé z Podivína, Velkých Bílovic, Kobylí, Lanštorfu (dnes Ladná), Šakvic, Pouzdřan, Krumvíře, Poštorné, Čejkovic, Lužice, Nových Mlýnů a Bořetic.16 Program počítal se třemi částmi:

Čas Místo Program
10.30 radnice v Podivíně valná hromada spolku Břetislav (stanovy, volba výboru, noví členové)
13.30 Podivín – háj Podox slavnostní průvod s hudbou a prapory
14.00 háj Podox na rakvických loukách tábor rolníků, potom národní zábava

Na táboře se mělo jednat o třech otázkách: „Stačí-li hmotná síla o sobě, není-li řízena rozumem a spojena s vzdělaností a osvětou, k pojištění šťastné budoucnosti a k povznešení stavu rolnického?“, o důležitosti spolčování a o spolcích hospodářských, průmyslových, úvěrních a živnostenských. Hosté mohli přijet ranním vlakem z Brna nebo z Břeclavi na nádraží v Podivíně.1 Pozvánka zvala:

Přijděte tedy všechni, kdož přejete pokroku, vzdělanosti a osvětě, … dostavte se u valném proudu všichni věrní synové krásné naší Moravy …

Moravská orlice, 2. 7. 1869 (pozvánka na tábor rolníků u Rakvic)

Průběh tábora#

Podrobnou zprávu otiskla Moravská orlice 7. července 1869. Dopoledne pršelo, takže se až do poslední chvíle nevědělo, zda se tábor bude moci konat. Valnou hromadu Břetislava na podivínské radnici, kde vlála velká slovanská trikolora, zahájil Kornyšl; přišlo na ni asi sto členů a příští valná hromada byla určena do Hodonína. Před druhou hodinou se vyjasnilo a z Podivína vyšel průvod: v čele lanštorfské banderium (selská jízda), pak spolky s podivínským pěveckým spolkem, pěší táborníci s hudbami z Podivína, Bílovic, Brumovic, Rakvic a Šakvic, banderia z Rakvic a Šakvic a dlouhá řada vozů s prapory.2

Asi za půl hodiny došel průvod na louku v háji Podox. U vchodu stála brána s nápisy „Milujme se! Spolčujme se! Na zdar budoucnosti!“, uprostřed máj s trikolorou a ozdobená řečnická tribuna, po okrajích louky boudy hostinských. Účastníků bylo podle novin „na jisto přes 10 000“, a kdyby nepršelo, přišlo by jich prý dvakrát tolik. Stejný počet uvádějí vzpomínky z Kornyšlova zápisníku. Úřady zastupovali hustopečský okresní hejtman Lausch jako komisař a hodonínský hejtman Kandler.23 Zpráva zdůrazňovala, že přišlo i mnoho Němců z Hustopečí, Zaječí, Přítluk a dalších okolních obcí a s požadavky tábora souhlasili.2

Tábor zahájil Kornyšl jako hlavní řečník.52 Ve své řeči připomněl, že nedaleký Podivín je spojen s Cyrilem a Metodějem a že kraj kdysi bránil před Maďary kníže Břetislav:

Stojíme, bratři moji, na půdě posvátné, na půdě posvěcené šlépějemi našich slovanských apoštolů Cyrila a Metoděje … Dále, bratři moji, stojíme na půdě vykoupené a zbrocené krví slavných našich předků!

Moravská orlice, 7. 7. 1869, podle VAJBAR, M. Rakvice: Kornyšl, 2017, s. 64–65 (text upraven)

Předsedou tábora navrhl Kornyšl poslance a starostu Klobouk Josefa Wurma. Wurm mluvil o potřebě hospodářských škol, českých reálek, gymnázií a techniky; dalšími řečníky byli redaktor Moravské orlice J. Dvořák, rolník Matěj Šohaj z Lanštorfu, obchodník František Bezděk z Kobylí a cihlářský mistr František Hala z Velkých Pavlovic.27 Podle článku v Rakvickém zpravodaji z roku 1989 mluvil Kornyšl také o potřebě hospodářské nezávislosti českých rolníků a vlastního českého kapitálu.8

Rezoluce a zábava#

Tábor přijal rezoluci, kterou se připojil k usnesení tábora lidu na Juliánově u Brna z 27. června 1869. Účastníci v ní slibovali zakládat české školy a usilovat o české vysoké a střední školy na Moravě (mimo jiné šest gymnázií, dvě reálky a výuku češtinou na brněnské technice), zakládat spolky čtenářské, pěvecké, tělocvičné, hospodářské, záložní a výrobní, hájit právo češtiny v úřadech a svolávat další shromáždění lidu. Rezoluci přečetl Wurm a celý tábor ji přijal; řeči i provolávání slávy doprovázela střelba z hmoždířů.2

Po táboře následovala národní zábava až do noci: zpíval podivínský pěvecký spolek, hrály hudby a asi deset mladíků podle starého zvyku zvedlo na ramena redaktora Dvořáka, Kornyšla, podivínského starostuPředstavený obce zvolený podle obecního zřízení z roku 1849; v Rakvicích od roku 1850. Viz seznam starostů. Slovníček Jana Ellingera a rakvického starostu Hajdu. Večer byl odpálen ohňostroj.2

Místo a připomínky#

Podox (Podoks, Podoky) byl obecní les na rakvických loukách, doložený už k roku 1788 (viz Polní a viniční tratě).9 Tábor patřil k nejvýznamnějším událostem Kornyšlova života; o rok později se z debat v Břetislavu zrodil rolnický cukrovar v Podivíně.5 Ctibor Nečas tábor ve svém medailonu Kornyšla nazval „památným“.10 V roce 1989 připomněl Rakvický zpravodaj „posvátnou půdu u Podoxa“, o níž už málokdo ví.8

Zdroje#

  • Moravská orlice, 2. 7. 1869, pozvánka „Tábor rolníků a národní zábava u Rakvic dne 4. července 1869“.
  • Škola a domov. Ukázka spolupráce školy a rodiny na slováckém venkově. Rakvice: učitelský sbor, 1932, s. 16.
  • Vlastivědný sborník Rakvic (rukopis rakvických učitelů), 1930–1931, listy 12a–13b. Sken: Archiv Jakuba Cabala, JC-01846.
  • VAJBAR, Miroslav. Rakvice: Kornyšl. Z historie Rakvic. Rakvice: Obec Rakvice, 2017, s. 61–66. ISBN 978-80-906336-2-9.
  • Rakvičané, na slovíčko. Rakvický zpravodaj, 1989, č. 2.
  • NEČAS, Ctibor. Z galerie rakvických osobností, heslo Josef Edvard Kornyšl.

  1. Moravská orlice, 2. 7. 1869, pozvánka na tábor rolníků u Rakvic 4. 7. 1869 (s pokyny k vlakům do Podivína). ↩ ↩ ↩

  2. VAJBAR, M. Rakvice: Kornyšl. Rakvice: Obec Rakvice, 2017, s. 64–66 (Moravská orlice, 7. 7. 1869, zpráva o táboru, zkrácena a upravena). ↩ ↩ ↩ ↩ ↩ ↩ ↩ ↩

  3. Vlastivědný sborník Rakvic (1930–1931), list 13a (podle Kornyšlova zápisníku asi 10 000 lidí). Sken: Archiv Jakuba Cabala, JC-01846. ↩ ↩

  4. VAJBAR, M. Rakvice: Kornyšl. Rakvice: Obec Rakvice, 2017, s. 61–62 (Moravská orlice, 29. 8. 1868, zpráva o první schůzi spolku Břetislav 25. 8. 1868). ↩ ↩

  5. Škola a domov, 1932, s. 16. Vlastivědný sborník Rakvic (1930–1931), listy 12a–13b. Sken: Archiv Jakuba Cabala, JC-01846. ↩ ↩ ↩

  6. VAJBAR, M. Rakvice: Kornyšl. Rakvice: Obec Rakvice, 2017, s. 63 (Moravská orlice, 25. 6. a 2. 7. 1869). ↩

  7. Podle sborníku Škola a domov (1932, s. 16) mluvil na táboře o hospodářství i farář Kandus; novinová zpráva ze 7. 7. 1869, jak ji podává M. Vajbar, ho mezi řečníky neuvádí. ↩

  8. Rakvičané, na slovíčko. Rakvický zpravodaj 1989, č. 2 (s citátem z Kornyšlova projevu). ↩ ↩

  9. Stránka Polní a viniční tratě, slovníček tratí, heslo Podoks. ↩

  10. NEČAS, C. Z galerie rakvických osobností, heslo Josef Edvard Kornyšl. ↩

Jak citovat tuto stránku

CABAL, Jakub. Tábor lidu u Podoxu (1869). In: Historie obce Rakvice [online]. Aktualizováno 21. 11. 2026 [cit. datum]. Dostupné z: https://rakvice.jakubcabal.cz/udalosti/tabor-lidu-u-podoxu-1869/