Rakvičtí Židé
UdálostiŽidovské rodiny v Rakvicích od poloviny 19. století, zabavení statků Kohnů a Spitzů v roce 1941 a deportace rodiny Kohnovy do nacistických táborů.
Obsah stránky
Židovské rodiny se v Rakvicích usazovaly od poloviny 19. století, kdy Židé získali svobodu pohybu a usídlování; trvale tu zakotvily dvě spřízněné rodiny, Kohnovi a Spitzovi, jejichž potomci se z obchodníků stali statkáři.1 Za okupace jim byly statky zabaveny a jedenáct členů rodiny Kohnovy zahynulo v nacistických táborech. Připomíná je pamětní deska na pomníku padlým.2
Židovské rodiny v Rakvicích#
Podle farní kroniky, z níž čerpá Ctibor Nečas, žilo v Rakvicích v roce 1868 celkem 30 a v roce 1891 už 54 lidí izraelského vyznání, členů rodin Hamplových, Hauserových, Hohenbergerových, Kohnových, Rosenzweigových a Spitzových. Pro chlapce od 5 do 13 let byl v roce 1884 díky nadaci Adolfa a Salomény Kohnových otevřen v domě č. 157 cheder, náboženská škola, kde se učili základům hebrejštiny a judaismu.1 Obecní kronika jmenuje i rodiny Hofmanovu a obchodníka Bauera zvaného „Baorek“.3 Z rodiny Rosenzweigů padl v 1. světové válce Bruno Rosenzweig (viz seznam padlých).
Kohnovi pocházeli z Podivína: Marek Kohn se usadil kolem roku 1848 v č. 138, jeho syn Adolf zůstal v č. 138 a mladší syn Šalomoun v č. 94. Šalomoun Spitz, rovněž z Podivína, se v roce 1857 přiženil k Evě, dceři Marka Kohna. Jeho syn Heřman Spitz skupoval zadlužené usedlosti a vybudoval velké hospodářství; dějiny rodu Spitzů popisuje stránka dům č. 32.1 Za republiky žily v obci už jen tři židovské rodiny: statkář Heřman Spitz (č. 32), statkář Max Kohn (č. 94) a jeho syn Erich.31 Po Mnichovu se do Rakvic přestěhoval ze Zaječí obvodní lékař Bedřich Beneš, který měl ordinaci v dnešní Nádražní ulici č. 205.41
Zabavení statků 1940 – 1941#
Erichu Kohnovi někdo v zimě 1940/41 vytloukl okna a vyhrožoval mu, takže se s rodinou odstěhoval do Podivína; později byla vyražena okna i jeho otci. V květnu 1941 byli židovští muži povoláni k pracovní povinnosti. Na statky Spitze a Kohna dosadily úřady německého komisaře. Lékaři Bedřichu Benešovi byla v roce 1940 zakázána praxe.56
Heřman Spitz převedl v roce 1939 majetek na manželku, která nebyla Židovka; v prosinci 1940 se musel z č. 32 vystěhovat do sousedního domku a 26. července 1941 zemřel.67 Max Kohn spáchal 28. října 1941 sebevraždu, když dostal zprávu, že se má z domu i s rodinou vystěhovat.6 Dne 24. listopadu 1941 zabral židovské statky, i ten připsaný Spitzově ženě, velkostatekSoubor vesnic a statků jedné vrchnosti (např. hodonínské panství). Po zrušení poddanství v roce 1848 se z vrchnostenského majetku stal velkostatek. Slovníček Pavlovice-Trkmanec a během týdne rozprodal nářadí, dobytek, obilí i drůbež.6 Na bývalých pozemcích Heřmana Spitze museli v roce 1944 drobní zemědělci obdělávat „státní řepu“.8
Deportace rodiny Kohnovy#
Zbytek Kohnovy rodiny byl ze sběrných míst v Boskovicích, Brně a Uherském Brodě odvezen do Terezína a odtud do vyhlazovacích táborů. Válku nepřežil nikdo z nich.1 Roky narození v přehledu jsou podle pamětní desky,2 transporty a místa smrti podle studie Ctibora Nečase.1
| Jméno | Rok narození | Transport do Terezína | Místo smrti |
|---|---|---|---|
| David Kohn | 1877 | 19.03.1942 z Boskovic | Terezín |
| Evženie (na desce Eugenie) Kohnová | 1883 | 19.03.1942 z Boskovic | Osvětim |
| Bedřich Kohn | 1908 | 04.04.1942 z Brna | odvlečen do Lublinu |
| Věra Kohnová, Bedřichova dcera | 1938 | 04.04.1942 z Brna | odvlečena do Lublinu |
| Josefa Weiglová | 1865 | 04.04.1942 z Brna | Treblinka |
| Erich Kohn | 1905 | 27.01.1943 z Uherského Brodu | Osvětim |
| Alice Kohnová | 1912 | 27.01.1943 z Uherského Brodu | Osvětim |
| Františka Kohnová | 1936 | 27.01.1943 z Uherského Brodu | Osvětim |
| Arnošt Kohn | 1937 | 27.01.1943 z Uherského Brodu | Osvětim |
| Irma Kohnová | 1878 | – | nezvěstná |
| Ilona Kohnová | 1917 | – | nezvěstná |
Doktor Beneš, který žil ve smíšeném manželství, byl transportován z Prahy do Terezína až počátkem roku 1945 a dočkal se tam osvobození.1 Jména jedenácti členů rodiny Kohnovy nese pamětní deska na pomníku padlým, kterou obec zabudovala při jeho opravě začátkem 90. let (viz Drobné památky).29 Max Kohn na ní uveden není; všechny oběti války z Rakvic shrnuje seznam Oběti 2. světové války.
Rakvičtí rodáci jinde#
Perzekuce zasáhla i rakvické rodáky žijící jinde, jak dokládají dokumenty z Arolsen Archives. Jindra Kalinová roz. Spitzová (7. srpna 1903 – 29. října 1942), dcera statkáře Hermanna Spitze a Felicie roz. Reissové, bydlela v Mladé Boleslavi jako vdova po Oskaru Kalinovi. Zemřela v Osvětimi; táborová matrika uvádí jako příčinu zánět pohrudnice.10 Na pamětní desce ani v kronice není. Jakob Hauser (narozen 1880 v Rakvicích), bytem ve Vídni, byl 3. června 1938 po připojení Rakouska odvezen transportem vídeňských Židů do Dachau (vězeň č. 15527); jeho další osud není znám.11 Arthur Kohn (narozen 1875 v Rakvicích), naposledy ve Vídni, byl jako emigrant v červnu 1941 zbaven německého státního občanství.12 Adéla Blitzová roz. Hohenbergerová (narozena 1889), dcera Bernharda Hohenbergera, žila od roku 1937 v Miláně, v roce 1944 uprchla před rasovou perzekucí do Švýcarska a po válce chtěla odejít za dcerami do Izraele.13
Podrobně osudy rakvických Židů popisuje studie Ctibora Nečase Šoa – vyhubení rakvických židů.
Zdroje#
- SOkA Břeclav, C 60, Kronika obce Rakvice 1919–1970, s. 88, 127–129, 153. Sken: Archiv Jakuba Cabala, JC-01896.
- NEČAS, Ctibor. Šoa – vyhubení rakvických židů. Rukopis.
- SUCHYŇOVÁ, Františka. Doplňky k dějinám obce Rakvic. Strojopis, 1940, s. 31 (č. 32). Sken: Archiv Jakuba Cabala, JC-01910.
- Pomník padlým v Rakvicích, deska „Rodina Kohnova – Osvětim 1943“. Fotografie J. Cabal, 30. 11. 2018. Archiv Jakuba Cabala, JC-01383.
- OBHLÍDAL, R. Návrat. Rakvický zpravodaj 1992/3.
- Arolsen Archives – International Center on Nazi Persecution, Bad Arolsen, online sbírky ( collections.arolsen-archives.org): dokumenty o rakvických rodácích. Sken: Archiv Jakuba Cabala, JC-02349 až JC-02351 a JC-02371.
-
NEČAS, Ctibor. Šoa – vyhubení rakvických židů. ↩ ↩ ↩ ↩ ↩ ↩ ↩ ↩ ↩ ↩
-
Pomník padlým v Rakvicích, deska „Rodina Kohnova – Osvětim 1943“; fotografie z 30. 11. 2018, Archiv Jakuba Cabala, JC-01383. ↩ ↩ ↩ ↩
-
SOkA Břeclav, C 60, Kronika obce Rakvice 1919–1970, s. 128–129 (JC-01896); kronika píše „Khon“ a „Špitz“. ↩ ↩
-
SOkA Břeclav, C 60, Kronika obce Rakvice 1919–1970, s. 88 (JC-01896); NEČAS, C. Šoa – vyhubení rakvických židů. ↩
-
SOkA Břeclav, C 60, Kronika obce Rakvice 1919–1970, s. 127–128 (JC-01896); komisař se podle kroniky jmenoval „Vekšojda“ (čtení nejisté). ↩
-
SOkA Břeclav, C 60, Kronika obce Rakvice 1919–1970, s. 129 (JC-01896). ↩ ↩ ↩ ↩ ↩
-
SUCHYŇOVÁ, F. Doplňky k dějinám obce Rakvic, 1940, s. 31 (č. 32), s ruční poznámkou (JC-01910). ↩ ↩
-
SOkA Břeclav, C 60, Kronika obce Rakvice 1919–1970, s. 153 (JC-01896). ↩
-
OBHLÍDAL, R. Návrat. Rakvický zpravodaj, 1992, č. 3 (deska odhalena „v letošním roce“); zpráva o hospodaření obce, Rakvický zpravodaj, 1994, č. 1, ji řadí k opravě pomníku v roce 1993. ↩
-
Arolsen Archives, doc. ID 137373193 (sign. 1.1.2.6, úmrtní zápis KL Auschwitz č. 37897/1942), sken: Archiv Jakuba Cabala, JC-02351. ↩ ↩
-
Arolsen Archives, doc. ID 130429250 (sign. 1.1.6.1, přírůstková kniha Dachau; „Rakwitz/Mähren“), sken: Archiv Jakuba Cabala, JC-02349. ↩
-
Arolsen Archives, doc. ID 134566126 (sign. 7.5.27, karta o odnětí státního občanství; vyhláška z 9. 6. 1941), sken: Archiv Jakuba Cabala, JC-02350. ↩
-
Arolsen Archives, doc. ID 80919560 (sign. 3.2.1.4, spis uprchlíka IRO) a 78776190, sken: Archiv Jakuba Cabala, JC-02371. ↩
Jak citovat tuto stránku
CABAL, Jakub. Rakvičtí Židé. In: Historie obce Rakvice [online]. Aktualizováno 21. 11. 2026 [cit. datum]. Dostupné z: https://rakvice.jakubcabal.cz/udalosti/rakvicti-zide/