Odboj a perzekuce 1939 – 1945
UdálostiZatčení Rakvičané za okupace: odbojáři, uprchlí nasazení, vězni v Dachau, Osvětimi a Mauthausenu, rozsudky zvláštních soudů a vojáci v zahraničí.
Obsah stránky
Za okupace byli Rakvičané zatýkáni pro ilegální činnost, za útěk z práce v Říši i pro hospodářské delikty. Z koncentračních táborů a věznic se podle obecní kroniky nevrátilo sedm z nich; spolu s oběťmi náletů napočítala kronikářka 12 mrtvých mladých lidí.1 Osm jmen nese deska „Za svobodu 1939–45“ na pomníku padlým.2 Jména a data úmrtí obětí jsou v seznamu Oběti 2. světové války, osudy rakvických Židů na stránce Rakvičtí Židé.
Zatčení a vězněni podle kroniky#
Hned v roce 1941 byli podle kroniky zatčeni Stanislav Foukal, sedlář Václav Dobrovolný, učitel Břetislav Opršal, František Herzán, Josef Straka a Josef Medek, v roce 1943 Josef Filípek a ke konci války František Pohl. Byli vězněni pro ilegální činnost, zčásti jako členové komunistické strany. Za útěk z práce v Německu byli vězněni Joža Polínek, Ludvík Trybert (čtení nejisté), Josef Konečný a železničář Václav Foukal, který zemřel v Terezíně.3 Gestapo krátce zadrželo i starostuPředstavený obce zvolený podle obecního zřízení z roku 1849; v Rakvicích od roku 1850. Viz seznam starostů. Slovníček Josefa Vajbara, člena zastupitelstva Stanislava Průdka a obecního pokladníka Pavla Lukeše; po výslechu v Brně byli propuštěni (viz Správa obce).4 Po atentátu na Heydricha obklíčilo 2. června 1942 obec asi 200 německých vojáků a prohledávali stavení.5
| Jméno | Dům, povolání | Zatčení | Tábor, věznice | Osud |
|---|---|---|---|---|
| Stanislav Foukal | č. 3, rolník | 1941 | Osvětim | zemřel 11.08.19426 |
| Václav Dobrovolný | sedlář | 1941 | – | na desce „Za svobodu“2 |
| Břetislav Opršal | učitel | 1941 | Mauthausen | zemřel 11.04.19427 |
| František Herzán | č. 414, dělník | 1941 (podle táborových záznamů 1940) | Dachau, Buchenwald | zemřel v září 19418 |
| Josef Straka | č. 16, obchodní příručí | 10.06.1940 | Dachau | dočkal se osvobození9 |
| Josef Medek | – | 1941 | – | –3 |
| Josef Filípek | – | 1943 | – | na desce „Za svobodu“2 |
| František Pohl | mechanik | únor 1945 | Mauthausen | zahynul v dubnu 19457 |
| Václav Foukal | železničář | útěk z práce | Terezín | zemřel3 |
| Joža Polínek, Ludvík Trybert (?), Josef Konečný | – | útěk z práce | – | –3 |
Z vězení se vrátili Josef Straka (Dachau), učitel František Zelený, Alois Freiman, František Průdek mladší (40 dní v Kounicových kolejích), Marie Manková (rok v Ravensbrücku) a další.1 Kronikářka píše o „Břetislavu Úpšalovi“; náhrobek, pomník i Rakvický zpravodaj uvádějí Břetislava Opršala, učitele v Lanžhotě a Podivíně, který zemřel 11. dubna 1942 v Mauthausenu.37 František Pohl, mechanik u firmy Baťa ve Zlíně, byl členem odbojové skupiny Naše pravda, spolupracující s parašutistickým výsadkem Clay-Eva; zatčen byl v únoru 1945 a zahynul v dubnu 1945 v Mauthausenu.7 Podrobnosti o obou a rozbor jmen na desce „Za svobodu“ jsou v seznamu obětí, oddíl Odboj a koncentrační tábory.
Koncentrační tábory a věznice v německých dokladech#
Osudy několika vězněných Rakvičanů doplňují dokumenty z Arolsen Archives: přírůstkové knihy a spisy koncentračních táborů, úmrtní zápisy z Osvětimi a výpisy z rozsudků zvláštních soudů.
Obchodní příručí Josef Straka (narozen 1919) z č. 16, syn Josefa Straky a Anny roz. Smetkové, byl zatčen 10. června 1940 ve Villachu v Korutanech pro „pokus o nedovolený přechod hranice“. Gestapo v Klagenfurtu ho poslalo do ochranné vazby v Dachau, kam dorazil 21. září 1940 jako vězeň č. 19976. V táboře pracoval v komandu Präzifix a hrál na mandolínu a kytaru, kterou si v březnu 1943 vyžádal. V červenci 1943 poslala správa tábora jeho soukromé věci (kabát, šaty, fotoaparát, hodinky, knihy) Anně Vajbarové do Rakvic č. 16. Dočkal se osvobození v Dachau v roce 1945.9 Do Dachau přišel už kolem 3. září 1940 i dělník František Herzán (narozen 19. února 1916) z č. 414 jako vězeň č. 17665.10 Rakvická matrikaÚřední kniha narozených (pokřtěných), oddaných a zemřelých, kterou vedla fara. Rakvické matriky jsou dostupné online v Acta Publica Moravského zemského archivu. Slovníček zemřelých zapisuje jeho smrt v září 1941 v koncentračním táboře Buchenwald, kde byl zpopelněn; urna byla 12. října 1941 uložena v Rakvicích.8
Rolník Stanislav Foukal z č. 3 (2. května 1900 – 11. srpna 1942), evangelík, syn Václava Foukala a Marie roz. Křepčíkové (čtení nejisté) a manžel Ludmily roz. Filípkové, zemřel v koncentračním táboře Osvětim. Jako příčina smrti je v táborové matrice uvedeno selhání srdce, obvyklá krycí formulace.6 Kronika ani deska datum jeho smrti neuvádějí.3
Číšník Miroslav Janoušek (narozen 1923), syn pekaře Josefa Janouška a Marie roz. Štefkové z č. 476, byl zatčen 4. dubna 1944 u Wittenbergu pro černý obchod s potravinovými lístky a vsazen do pracovního tábora Spergau. Zvláštní soud ho 26. června 1944 odsoudil podle nařízení o válečném hospodářství (podle nejistého čtení k asi roku a půl káznice). Od 27. července do 22. srpna 1944 byl jako „politický Čech“ vězněm č. 46351 v Buchenwaldu, odkud ho vrátili do policejní věznice v Halle; další osud dokumenty neuvádějí.11 Číšník Václav Krůza (narozen 1925) byl 24. prosince 1943 přijat do věznice v Landshutu a týž večer převezen do věznice v Landsbergu am Lech; důvod uvěznění zápis neuvádí.12
Zvláštní soud odsoudil 22. dubna 1944 k smrti dělníka Ladislava Frýberta (6. června 1908 – 15. června 1944), zapsaného jako „Freybert“, narozeného v „Rakwitz“, jako nebezpečného zvykového zločince za těžkou krádež v recidivě. Rozsudek byl vykonán 15. června 1944.13 Rodiště není blíže určeno, ale příjmení Frýbert se v Rakvicích vyskytuje, takže jde pravděpodobně o Rakvičana.14 Kronika ho neuvádí; mezi vězněnými za útěk z práce v Německu jmenuje „Ludvíka Tryberta“ (čtení nejisté), tedy muže jiného křestního jména.3
Vojáci v zahraničí#
Za hranice uprchli a ve vojsku bojovali Jaroslav Hajda (Francie a Anglie), Oldřich Veverka (Francie), Stanislav Stehlík a Rostislav Průdek (SSSR); za Hajdu byl jako rukojmí vězněn jeho bratr.115 Hajdův poválečný útěk z republiky popisuje stránka Vystěhovalectví. Partyzáni v otevřené krajině bez lesů nepůsobili, spadly tu jen dva padáky.1
Zdroje#
- SOkA Břeclav, C 60, Kronika obce Rakvice 1919–1970, s. 135, 147–148. Sken: Archiv Jakuba Cabala, JC-01896.
- MZA Brno, E 67, sign. 3336, Matrika Z Rakvice 1909–1945. Offline snímek: Archiv Jakuba Cabala, JC-02323.
- Pomník padlým v Rakvicích, deska „Za svobodu 1939–45“. Fotografie J. Cabal, 30. 11. 2018. Archiv Jakuba Cabala, JC-01383.
- Rakvický zpravodaj 1991/2, Rakvické osobnosti (Jaroslav Hajda).
- REŽNÝ, Hubert. Rakvické osobnosti (František Pohl, Břetislav Opršal). Rakvický zpravodaj 1991/4.
- VAJBAR, R. Poslední rakvický starosta za první republiky. Rakvický zpravodaj 1993/3, s. 8–9.
- Arolsen Archives – International Center on Nazi Persecution, Bad Arolsen, online sbírky ( collections.arolsen-archives.org): dokumenty o rakvických rodácích (koncentrační tábory, věznice, zvláštní soudy). Sken: Archiv Jakuba Cabala, JC-02346 až JC-02348 a JC-02352 až JC-02354.
- Sdělení autora webu (J. Cabal) o výskytu příjmení Frýbert v Rakvicích, 19. 11. 2026.
- Pomník rodiny Opršalovy na hřbitově v Rakvicích, fotografie Jakub Cabal, 29. 10. 2022. Archiv Jakuba Cabala, JC-01375.
-
SOkA Břeclav, C 60, Kronika obce Rakvice 1919–1970, s. 148 (JC-01896); dvanáctým jménem je patrně tužkou připsané „+ Němeček“ (čtení nejisté). ↩ ↩ ↩ ↩
-
Pomník padlým v Rakvicích, deska „Za svobodu 1939–45“; fotografie z 30. 11. 2018, Archiv Jakuba Cabala, JC-01383. ↩ ↩ ↩
-
SOkA Břeclav, C 60, Kronika obce Rakvice 1919–1970, s. 147–148 (JC-01896); jméno „Trybert“ je v kronice psáno nezřetelně (snad „Frýbert“). ↩ ↩ ↩ ↩ ↩ ↩ ↩ ↩
-
VAJBAR, R. Poslední rakvický starosta za první republiky. Rakvický zpravodaj, 1993, č. 3, s. 8–9 (podle zápisů Josefa Vajbara). ↩
-
SOkA Břeclav, C 60, Kronika obce Rakvice 1919–1970, s. 135 (JC-01896). ↩
-
Arolsen Archives, doc. ID 137355374 (sign. 1.1.2.6, druhopis úmrtní matriky KL Auschwitz, č. 19730/1942), sken: Archiv Jakuba Cabala, JC-02346. ↩ ↩
-
REŽNÝ, Hubert. Rakvické osobnosti. Rakvický zpravodaj, 1991, č. 4; náhrobek rodiny Opršalovy na hřbitově v Rakvicích, Archiv Jakuba Cabala, JC-01375; deska „Za svobodu 1939–45“, JC-01383. ↩ ↩ ↩ ↩
-
MZA Brno, E 67, sign. 3336, Matrika Z Rakvice 1909–1945, rok 1941, snímek 108 (offline snímek v Archivu Jakuba Cabala, JC-02323). ↩ ↩ ↩
-
Arolsen Archives, doc. ID 130430634 a 9907770 (sign. 1.1.6.1, přírůstková kniha a seznam transportu Dachau), 10761908 (sign. 1.1.6.7) a 10323237 (sign. 1.1.6.2, osobní spis vězně), sken: Archiv Jakuba Cabala, JC-02347. ↩ ↩ ↩
-
Arolsen Archives, doc. ID 130430554 (sign. 1.1.6.1, přírůstková kniha Dachau), sken: Archiv Jakuba Cabala, JC-02348. ↩ ↩
-
Arolsen Archives, doc. ID 11849796 (sign. 1.2.2.1, výpis z rozsudku zvláštního soudu) a 6171324 (sign. 1.1.5.3, spis vězně Buchenwald), sken: Archiv Jakuba Cabala, JC-02352. ↩
-
Arolsen Archives, doc. ID 12125925 (sign. 1.2.2.1, kniha vězňů věznice Landshut, č. 751), sken: Archiv Jakuba Cabala, JC-02353. ↩
-
Arolsen Archives, doc. ID 11845162 (sign. 1.2.2.1, výpis z rozsudku zvláštního soudu), sken: Archiv Jakuba Cabala, JC-02354. ↩
-
Sdělení autora webu (J. Cabal), 19. 11. 2026; v Rakvicích byl např. železniční zřízenec Josef Frýbert z č. 296 členem zastupitelstva (viz Obecní zastupitelstvo 1930). ↩
-
Rakvické osobnosti [Jaroslav Hajda]. Rakvický zpravodaj, 1991, č. 2. ↩
Jak citovat tuto stránku
CABAL, Jakub. Odboj a perzekuce 1939 – 1945. In: Historie obce Rakvice [online]. Aktualizováno 21. 11. 2026 [cit. datum]. Dostupné z: https://rakvice.jakubcabal.cz/udalosti/odboj-a-perzekuce-1939-1945/