Jak bádat o Rakvicích
PramenyPraktický průvodce pro rodopisce a badatele: kde začít, matriky, sčítání, katastry, urbáře, archivy, literatura a tipy k jménům a datům.
Obsah stránky
Průvodce shrnuje, které prameny k dějinám Rakvic a rakvických rodin existují, kde jsou uloženy a které z nich jsou dostupné online. Podrobnosti, signatury a odkazy na digitalizáty jsou na jednotlivých stránkách webu, na které průvodce odkazuje.
Kde začít#
Pro rodopisce je výchozím bodem rodokmen autora webu (webtrees) s odkazy na snímky matrik a rejstřík osob a domů, který na jednom místě spojuje rychtáře, purkmistry, starosty, duchovní, padlé, osobnosti i čísla domů. Hlavní linie starých rodů popisují stránky Rody, historii jednotlivých usedlostí stránky Domy a přehled událostí časová osa. Kde se prameny rozcházejí nebo kde odpověď zatím chybí, shrnuje stránka Rozpory a otázky. Celým webem prochází vyhledávání.
Matriky#
MatrikyÚřední kniha narozených (pokřtěných), oddaných a zemřelých, kterou vedla fara. Rakvické matriky jsou dostupné online v Acta Publica Moravského zemského archivu. Slovníček jsou nejdůležitějším pramenem pro rodopis. Rakvické matriky začínají rokem 1777, starší zápisy Rakvičanů (1674 – 1776) jsou v matrikách fary Podivín. Všechny knihy jsou ve fondu E 67 Sbírka matrik Moravského zemského archivu a jsou online v aplikaci Acta Publica; přehled signatur s roky a odkazy je v tabulce matrik. Pro rychlé hledání slouží indexy (rejstříky): sign. 3338 pro narozené 1784 – 1881, sign. 3340 a 3340a pro oddané 1808 – 1949 (ženichové a nevěsty) a sign. 3341 a 3342 pro zemřelé. Matriky narozených po roce 1904 zatím online nejsou.
Starší zápisy bývají psány latinsky nebo německy a dobovým písmem, proto se vyplatí nejdřív projít index a teprve potom matriku. Rakvičany, kteří se ženili nebo zemřeli jinde, je třeba hledat v matrikách okolních far (Podivín, Valtice, Hlohovec – odkazy tamtéž).
Sčítání, katastry a vrchnostenské prameny#
Sčítací operáty z let 1857 – 1921 zachycují obyvatele každého domu; u sčítání 1900 chybí domy č. 201 – 220. Při sčítání v roce 1910 vznikla obecní Popisná kniha obcí Rakvic a Trkmance (SOkA Břeclav, fond Archiv obce Rakvice), ze které pocházejí zápisy citované u některých domů.
Pro vlastnictví domů a pozemků slouží Pozemková kniha domů Rakvice 1808 – 1880 a knihy svatebních smluv panství Velké Pavlovice (ukázky na stránkách rodů Šelle, Malinka a Minařík); odkazy do katalogu ARON jsou v přehledu dalších digitalizovaných pramenů. Indikační skici stabilního katastruPodrobné mapování pozemků z 19. století (pro Rakvice rok 1827) pro výběr pozemkové daně; indikační skica je pracovní mapa s vyznačenými majiteli a čísly parcel. Viz historické mapy. Slovníček z let 1827, 1876 a 1895 jsou na stránce Mapy.
Pro 17. století jsou k dispozici lánový rejstříkSoupis poddanské půdy a usedlostí pořizovaný na Moravě od roku 1656 pro daňové účely. Slovníček panství Rakvice 1656 – 1673 (s lánovou vizitací z 3. května 1673, viz rod Cabal) a urbářSoupis poddaných, jejich usedlostí a povinností vůči vrchnosti. Slovníček hodonínského panství z roku 1691 se soupisem poddaných, oba online v MZA (viz Prameny). Přehled vrchnosti, které Rakvice patřily, podává Nečasova stať Feudální držitelé Rakvic.
Archivy a fondy#
- Moravský zemský archiv v Brně (MZA) – matriky (E 67), sčítací operáty, lánové rejstříky (D 1), urbáře (G 10), pozemkové knihy a fond F 210 Velkostatek Velké Pavlovice (např. plánek přestavby kostela z roku 1823, viz Kostel).
- SOkA Břeclav se sídlem v Mikulově (SOA Brno) – fond Archiv obce Rakvice, C 60 Kronika obce Rakvice 1919 – 1970 a D 164 Obecná škola Rakvice s německou školní kronikou; online digitalizáty nejsou známy. Popis kronik je na stránce Kroniky.
- Diecézní archiv v Rajhradě – podle M. Vajbara zde je uložena farní kronika 1790 – 1909.
- Vojenský ústřední archiv – Vojenský historický archiv (VÚA–VHA) Praha – kartotéka padlých 1. světové války, kmenové listy, osobní spisy legionářů a matriky pluků v digitální knihovně VÚA; příklady na stránkách Padlí v 1. světové válce a Legionáři.
- Arolsen Archives – dokumenty o obětech nacistické perzekuce v online sbírkách; využity na stránkách Oběti 2. světové války a Rakvičtí Židé.
- Digitalizované noviny – Kramerius Moravské zemské knihovny (např. Mährischer Correspondent, Brněnské noviny) a rakouská knihovna ANNO s vídeňskými novinami a seznamy ztrát (Verlustliste) 1914 – 1919. Strojově čtený text je chybový, hledání podle jména proto nemusí najít vše.
Literatura#
Nejdůležitější knihy, především monografii Rakvice (2003) a Chronologické dějiny obce M. Vajbara, uvádí stránka Knihy. Dále jsou užitečné kroniky, archiv Rakvického zpravodaje a příspěvky Ctibora Nečase včetně jeho výběru literatury o Rakvicích. Staré výrazy z pramenů vysvětluje slovníček pojmů, místní slova nářeční slovníček.
Jména, domy a data#
Příjmení se v pramenech psala různě a často německy: Czabal (Cabal, přibližně do roku 1868), Schelle (Šelle), Mlinařík (Minařík, urbář 1691). Při hledání v indexech a fulltextu je proto třeba zkoušet více podob. Čísla domů se v Rakvicích zavedla v roce 1771 (viz Hostince); u osob se uvádí číslo domu podle pramene, rozsahy čísel v jednotlivých sčítáních jsou u sčítacích operátů.
Když se data v pramenech liší, má na webu přednost matrika, potom náhrobek, soupisy a tabulky a nakonec kroniky a pozdější literatura. Rozdíly jsou na stránkách označeny rámečkem „Prameny se rozcházejí“ a souhrnně na stránce Rozpory a otázky.
Doplnění, opravy nebo dotazy k bádání lze poslat autorovi webu, kontakt je na stránce O webu.
Jak citovat tuto stránku
CABAL, Jakub. Jak bádat o Rakvicích. In: Historie obce Rakvice [online]. Aktualizováno 21. 11. 2026 [cit. datum]. Dostupné z: https://rakvice.jakubcabal.cz/prameny/jak-badat/