Hody v Rakvicích

Rakvické hody salátové a kateřinské: původ, průběh od roku 1876, místa konání, stavění máje a stárci.

Obsah stránky

Hody jsou podle Václava Foukala „pro všechny, ať mladé nebo staré, tím největším svátkem v celém roce“. Rakvice je mají dvoje: v létě „salátové“ neboli „jánské“ v neděli kolem svátku sv. Jana Křtitele (24. června), patrona kostela, a v listopadu na sv. Kateřinu „masové“ neboli „kateřinské“.12 Zdeněk Pohl to vysvětloval vínem: koncem června je víno uleželé a kateřinské hody, poslední v okrese, připadají na dobu, kdy se čistí mladé víno.3

Původ hodů#

Hody dříve připadaly na jednotný termín. Císař Josef II. nařídil v roce 1787 slavit posvícení všude v neděli po sv. Havlu, odtud „císařské“ hody.2 V Rakvicích byly podle Rakvického zpravodaje zrušeny v roce 1858 a nahradila je slavnost posvěcení kostela na sv. Jana Křtitele.43 Pozvánka na hody z roku 1876, kterou zachovala kobylská kronikářka Augusta Šebestová, to říká po svém: „náš obecní úřad svrhl starý hody, a nýni sú obnovený hody sv. Jana Křtitele“.4 V roce 1945 se rakvické hody konaly poslední neděli v červnu „zase se vší slávou a tancovačkou“.5

Průběh hodů#

Popis hodů roku 1876 v Rakvickém zpravodaji ukazuje starší podobu svátku.4 Příprava začala dva týdny předem zkouškou muziky v obecní hospodě, kde chasa zvolila stárky. Stárci si pak vybrali stárky a museli si je „vyptat“ od rodičů; oblečení stárky (dvoje nové šaty, věnec „kotůč“ s 15 metry stužek, nové střevíce) stálo prý tolik jako kus pole. Pro máju se jelo do lesa k lichtenštejnskému fořtovi, v sobotu večer ji chasa postavila před obecní hospodu, kolem navezla písek a pro muzikanty postavila vyvýšené lešení obložené větvemi, „les“. Stárky měly zdobit korouhve při procesích a kostel kvítím. V neděli po slavnostní mši a obědě s pečenými husami a koláči vyšla chasa s muzikou pro stárky a tančilo se pod májou; stárci „zaváděli“ stárky váženým občanům, kteří za to přispívali do pokladny.4

Žáci rakvické školy ve slohových pracích z let 1930 – 1931 popsali, že se na hody peče skoro v každém domě, koláče se nosily do pece k pekaři, děvčata měsíc dopředu chystala sukně a rukávce a domy se bílily. Chlapci den před hody jeli s vozy do lesa pro haluze, postavili máju a „búdu“ a prostor posypali pískem; muzika hrála pod májou od neděle odpoledne.6 Foukal doplňuje, že před hody má být hotova práce na poli, na hody se sjíždějí rodáci z celého světa a přespolní chasa mívá sólo; když „rýpe“ do domácích, končí to bitkou. Hodům se prý říkalo „jarmark“, protože si na nich děvčata nacházela chlapce.1

Skupina mladých mužů a žen s harmonikou, houslemi a sklenkami kolem sudu s nápisem Hodky 1942
Hodky 1942: chasa s harmonikou a sklenkami u sudu s nápisem „Hodky 1942“, mezi nimi Jaroslav Cabal (1922 – 1976). Rodinná fotografie. Sken: Archiv Jakuba Cabala, JC-00473.

Ludmila Švástová si z dětství pamatovala, že na hodech v sousední německé obci se tančilo pod stanem, „což u nás nebylo“.7

Kde se hody konaly#

Podle tužkové poznámky kronikáře Rostislava Vajbara se hody původně slavily u kostela na návsi před domy č. 139, 138, 137, 136 a 113; máju tam jednou zlomila vichřice (asi 1910). Po převratu 1918 se konaly dvoje: Horňáci na dvoře sokolovny, Dolňáci naproti dolní hospodě.8 Pohl potvrzuje, že před druhou světovou válkou i po ní byly hody u sokolovny i na dolním konci před hospodou, kde je pořádal sportovní klub DSK; některé roky se tančilo i u zastávky.3 Hostince popisuje stránka Hostince.

Stárci#

Stárky si v roce 1876 zvolila chasa dva týdny před hody při zkoušce muziky v obecní hospodě;4 podle Ctibora Nečase si je volívala v ostatky, poslední tři masopustní dny.9 Farní kronika podle Ivy Neuvirtové uvádí, že „první a druhé stárky vybral pan falář“ – od kdy, není známo.10 Dnes volí chasa první a druhý pár stárků po krojovém plese.11

Dvě dívky v hodovém kroji s bohatými věnci na hlavě, krajkovými límci a vyšívanými sukněmi
Stárky v hodovém kroji, 1938 (výřez). Strana fotoalba (dříve zveřejněno na webu obce Rakvice). Sken: Archiv Jakuba Cabala, JC-00708.

Podle Ivy Neuvirtové je první zmínka o hodech v kronice až z roku 1924: prvním stárkem byl Karel Opršal se stárkou Marií Režnou, druhým Klement Horáček s Františkou Průdkovou.11 Seznam stárků z let 1924 – 2023, který pro knihu Rakvice (2003) sestavili R. a P. Vajbarovi a doplnila K. Suchyňová, otiskl Rakvický zpravodaj v roce 2023. Po roce 1924 navazuje až rokem 1938, léta 1949 – 1952 nejsou zjištěna a v roce 1955 se hody kvůli spartakiádě nekonaly.12 Hody dnes pořádá spolek Chasa Rakvice (viz Spolky).13

Zdroje#

  • SOkA Břeclav, C 60, Kronika obce Rakvice 1919–1970, s. 180. Sken: Archiv Jakuba Cabala, JC-01896.
  • Vlastivědný sborník Rakvic (rukopis rakvických učitelů), 1930–1931, listy 32b–33b; originál v archivu Miroslava Vajbara (AMV 29). Sken: Archiv Jakuba Cabala, JC-01846.
  • FOUKAL, Václav. Sedm set let jihomoravské obce Rakvic. Rakvice: nákladem autora, 1948, s. 34.
  • NEČAS, Ctibor. Nářeční slovníček. Kopie: Archiv Jakuba Cabala, JC-01639.
  • ŠVÁSTOVÁ, Ludmila. Mé vzpomínky na rody a veřejné události za mého života, přepis. Kopie: Archiv Jakuba Cabala, JC-01423.
  • POHL, Zdeněk. Hody. Rakvický zpravodaj, 1988, č. 2, s. 10–13.
  • Hody před 115 lety (rubrika Proměny). Rakvický zpravodaj, 1991, č. 2, s. 5–8.
  • NEUVIRTOVÁ, Iva. Na Moravě hody, posvícení v Čechách. Rakvický zpravodaj, 2010, č. 2, s. 3–4.
  • NEUVIRTOVÁ, Iva. Posvícení, u nás hody. Rakvický zpravodaj, 2014, č. 1, s. 2.
  • Chasovní okénko. Rakvický zpravodaj, 2022, č. 1, s. 21–23.
  • Rakvičtí stárci. Rakvický zpravodaj, 2023, č. 2, s. 30–31.
  • Fotografie: Hodky 1942, rodinná fotografie, sken: Archiv Jakuba Cabala, JC-00473; stárky 1938, strana fotoalba (dříve zveřejněno na webu obce Rakvice), sken: Archiv Jakuba Cabala, JC-00708.

  1. FOUKAL, V. 700 let Rakvic, 1948, s. 34 („Salátové a masové hody“). ↩ ↩

  2. NEČAS, C. Nářeční slovníček, heslo hodovnici. ↩ ↩

  3. POHL, Z. Hody. Rakvický zpravodaj, 1988, č. 2, s. 10–13. ↩ ↩ ↩ ↩

  4. Hody před 115 lety (rubrika Proměny). Rakvický zpravodaj, 1991, č. 2, s. 5–8. ↩ ↩ ↩ ↩ ↩

  5. SOkA Břeclav, C 60, Kronika obce Rakvice 1919–1970, s. 180 (JC-01896). ↩

  6. Vlastivědný sborník Rakvic (1930–1931), listy 33a–33b (slohové práce žáků v rakvickém nářečí „Hody“ a „Rakvické hody“). Sken: Archiv Jakuba Cabala, JC-01846. ↩

  7. ŠVÁSTOVÁ, L. Mé vzpomínky na rody a veřejné události za mého života, přepis (vzpomínka na rok 1876). Kopie: Archiv Jakuba Cabala, JC-01423. ↩

  8. Vlastivědný sborník Rakvic (1930–1931), list 32b (tužková poznámka kronikáře Rostislava Vajbara, připsaná později). Sken: Archiv Jakuba Cabala, JC-01846. ↩

  9. NEČAS, C. Nářeční slovníček, heslo stárek, stárka. ↩

  10. NEUVIRTOVÁ, I. Na Moravě hody, posvícení v Čechách. Rakvický zpravodaj, 2010, č. 2, s. 3–4. ↩

  11. NEUVIRTOVÁ, I. Posvícení, u nás hody. Rakvický zpravodaj, 2014, č. 1, s. 2. ↩ ↩

  12. Rakvičtí stárci. Rakvický zpravodaj, 2023, č. 2, s. 30–31. ↩

  13. Chasovní okénko. Rakvický zpravodaj, 2022, č. 1, s. 21–23. ↩

Jak citovat tuto stránku

CABAL, Jakub. Hody v Rakvicích. In: Historie obce Rakvice [online]. Aktualizováno 21. 11. 2026 [cit. datum]. Dostupné z: https://rakvice.jakubcabal.cz/zivot/hody/