Dům č. 109 – podsedek Kamenských

Podsedek, který v roce 1799 koupil Václav Kamenský; sídlo kostelníka Martina Kamenského a starostů Jana (1905 – 1910) a Františka (1931 – 1938).

Obsah stránky

Dům č. 109 byl původně podsedekMalá poddanská usedlost s domkem a jen nepatrnou výměrou polí, nebo zcela bez nich. Její majitel se nazýval podsedník. Slovníček, malá usedlost s nevelkou výměrou polí. V roce 1799 ho koupil Václav Kamenský pro syna Tomáše a rod Kamenských na něm hospodařil nejméně do poloviny 20. století. Z domu pocházeli kostelník Martin Kamenský a dva starostovéPředstavený obce zvolený podle obecního zřízení z roku 1849; v Rakvicích od roku 1850. Viz seznam starostů. Slovníček obce, Jan a jeho syn František.1

Držitelé#

Podle F. Suchyňové hospodařil na podsedku č. 109 v letech 1773 – 1790 Jakub Krůza.1 Jako „Jakub Krůsa“ je u podsedku č. 109 zapsán i v obecním seznamu gruntů, které poddaní po roce 1772 odkoupili od vrchnosti.2

Období Držitel Poznámka
1773–1790 Jakub Krůza
od 1799 Tomáš Kamenský podsedek koupil jeho otec Václav; v katastru 1828 majitelem; manželka rozená Krůzová z č. 103
? Martin Kamenský (1821–1904) kostelník, manželka Anna Hádlová z č. 97
? Jan Kamenský (1850–1925) starosta 1905–1910
?–1938 František Kamenský (1884–1965) legionář, starosta 1931–1938; bratr Jan se přiženil na č. 93
od 1938 jeho syn

Přesná léta předání mezi generacemi prameny neuvádějí, Suchyňová jen řadí hospodáře za sebou.1 Kolem roku 1940 poznamenala, že Kamenští hospodaří na č. 109 prokazatelně už 141 let a že Jan i František své hospodářství zvětšili.1 H. Režný v článku o Aloisi Mrštíkovi nazývá usedlost Jana Kamenského už „půllánem č. 109“.3

Rodina kostelníka#

Martin Kamenský byl kostelníkem od 4. listopadu 1855, podle F. Suchyňové 45 let. Na list „Paměti hodná událost“, vložený v říjnu 1874 do báně kostelní věže, zapsal svou rodinu i s číslem domu 109. V roce 1907 do listu někdo dopsal, že Martin zemřel 17. listopadu 1904, a doplnil rodinu jeho syna Jana, tehdy starosty (viz Pamětní spisy z báně).41 Jako podsedník je Martin Kamenský nejspíš zapsán také jako svědek při svatbě Josefa Minaříka v roce 1869.5

Dva starostové#

Jan Kamenský z č. 109 byl obecním radním (1888), místopředsedou místní školní rady (1890) a v letech 1905 – 1910 starostou; úřadu se vzdal pro těžkou nemoc.678 Jeho syn František z „rolnické usedlosti č. 109“ se vrátil v únoru 1920 z ruských legií a v letech 1931 – 1938 byl starostou.910 S bratrem Janem, který se přiženil do č. 93, vybavili své stáje napáječkami a silážními jámami a patřili k prvním v obci se strojním dojením.11 Po skončení starostování předal František hospodářství synovi a postavil si výměnekČást usedlosti nebo práva, která si předávající hospodář ponechal k doživotnímu užívání. Slovníček v Nádražní ulici č. 206.112

Rok 1945#

Zdroje#

  • SUCHYŇOVÁ, Františka. Doplňky k dějinám obce Rakvic. Strojopis, asi 1940, s. 66. Sken: Archiv Jakuba Cabala, JC-01910.
  • Paměti hodná událost 1874 (kostelníci M. Kamenský a V. Novák), doplněno 1907. Fotografie kopie z výstavy, 2022. Sken: Archiv Jakuba Cabala, JC-01709.
  • MZA Brno, E 67 Sbírka matrik, sign. 3331, Matrika O Rakvice 1831–1877 (odkaz v poznámce).
  • Vlastivědný sborník Rakvic (1930–1931), rukopis učitelů, archiv M. Vajbara (AMV 29), list 26b. Sken: Archiv Jakuba Cabala, JC-01846.
  • SOkA Břeclav, C 60, Kronika obce Rakvice 1919–1970. Sken: Archiv Jakuba Cabala, JC-01896.
  • VAJBAR, Miroslav. Rakvice: Chronologické dějiny obce. Díl I. do roku 1937. Rakvice: Obec Rakvice, 2021. ISBN 978-80-908393-0-4. s. 57 a 208.
  • REŽNÝ, Hubert. Alois Mrštík v Rakvicích. Sken: Archiv Jakuba Cabala, JC-01680.
  • Něco o selství v Rakvicích. Rakvický zpravodaj. 1992, č. 3, s. 6.
  • REŽNÝ, Hubert. Rakvické osobnosti [starosta František Kamenský]. Rakvický zpravodaj. 1993, č. 2, s. 4–5.
  • REŽNÝ, Hubert. Rakvice před 50 lety. Rakvický zpravodaj. 1995, č. 1.
  • Rakvické osobnosti – Jakub Fintajsl. Rakvický zpravodaj. 1996, č. 1.
  • TRÁVNÍČEK, František. Legionářští „bráškové“ Rakvic. 2017.

  1. SUCHYŇOVÁ, F. Doplňky k dějinám obce Rakvic, s. 66 (č. 109). Sken: Archiv Jakuba Cabala, JC-01910. ↩ ↩ ↩ ↩ ↩ ↩

  2. Seznam odkoupených půllánů po roce 1772 (SOkA Břeclav, fond Archiv obce Rakvice, nezpracováno), otištěno v: VAJBAR, M. Rakvice: Chronologické dějiny obce. Díl I. 2021, s. 57. ↩

  3. REŽNÝ, H. Alois Mrštík v Rakvicích, s. 260–261. Sken: Archiv Jakuba Cabala, JC-01680. ↩

  4. Paměti hodná událost, 28. 10. 1874, doplňky z 22. 6. 1907. Sken: Archiv Jakuba Cabala, JC-01709. ↩

  5. Sňatek 18. 4. 1869, svědek „podsedník Martin Kamenský“ (čtení jména není jisté): MZA Brno, E 67, sign. 3331, Matrika O Rakvice 1831–1877, snímek 109. ↩

  6. Rakvické osobnosti – Jakub Fintajsl. Rakvický zpravodaj 1996, č. 1, s. 4–5. ↩

  7. Vlastivědný sborník Rakvic (1930–1931), list 26b, pořadí členů místní školní rady. Sken: Archiv Jakuba Cabala, JC-01846. ↩

  8. VAJBAR, M. Rakvice: Chronologické dějiny obce. Díl I. 2021, s. 208 a 221. ↩

  9. TRÁVNÍČEK, F. Legionářští „bráškové“ Rakvic, 2017, s. 67–69. ↩

  10. SOkA Břeclav, C 60, Kronika obce Rakvice 1919–1970, s. 50. Sken: Archiv Jakuba Cabala, JC-01896. ↩

  11. Něco o selství v Rakvicích. Rakvický zpravodaj 1992, č. 3, s. 6. ↩

  12. REŽNÝ, H. Rakvické osobnosti [starosta František Kamenský]. Rakvický zpravodaj 1993, č. 2, s. 4–5. ↩

  13. REŽNÝ, H. Rakvice před 50 lety. Rakvický zpravodaj 1995, č. 1. ↩

  14. SOkA Břeclav, C 60, Kronika obce Rakvice 1919–1970, s. 163. Sken: Archiv Jakuba Cabala, JC-01896. ↩

Jak citovat tuto stránku

CABAL, Jakub. Dům č. 109 – podsedek Kamenských. In: Historie obce Rakvice [online]. Aktualizováno 22. 11. 2026 [cit. datum]. Dostupné z: https://rakvice.jakubcabal.cz/mistopis/domy/109/